Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Příloha č. 3 -Všeobecné podmínky
Část A- Provedení projektu
Článek 1
Definice pojmů
1. "Poskytovatelem" který rozhoduje o poskytnutí účelové podpory a který tuto podporu
poskytuje, je Ministerstvo kultury, Maltézské nám. 1, 118 ll Praha 1.
2. "Příjemcem" je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka
ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací pro výzkum a šíření
znalostí, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí účelové podpory poskytovatelem rozhodnuto.
Příjemce odpovídá poskytovateli za celý projekt (včetně částí řešených dalším účastníkem
projektu) z hlediska jeho řešení, splnění, podmínek způsobilosti vyhlášených v této soutěži,
finanční stránky, dodržování obecně platných předpisů a ustanovení Rozhodnutí/Smlouvy,
včetně odpovědnosti za veškeré změny v průběhu trvání účelové podpory. Řešitel odpovídá
příjemci za řešení projektu z hlediska pracovně právního a spolu s ním nese odpovědnost za
odbornou část řešení vůči poskytovateli.
3. Konsorciem" se rozumí více příjemců současně, se kterými je podle § 9 odst. 4 zákona
č. 130/2002 Sb. uzavřena smlouva o poskytnutí podpory I rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Návrh projektu podává, jednání o uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí
o poskytnutí podpory a řešení projektu ve vztahu k poskytovateli koordinuje pouze jeden
z uchazečů, kteří jsou členy konsorcia. Tento uchazeč se v případě rozhodnutí o podpoře
stává příjemcem-koordinátorem.
4. "Dalším účastníkem projektu" je právnická osoba, organizační složka státu nebo
organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, která je organizací
pro výzkum a šíření znalostí, jejíž podíl na projektu byl vymezen v návrhu projektu a s níž
příjemce uzavřel smlouvu na řešení části projektu.
5. Organizací pro výzkum a šíření znalostí (dále jen "výzkumná organizace") se rozumí
subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií,
zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na
výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého
práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní
výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto
činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž
hospodářské činnosti , je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito
činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na
takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup
k výsledkům, jichž dosáhl; výzkumná organizace musí být vždy právnickou osobou.
Organizace musí vést oddělenou evidenci výd~ů a příjmů (nebo oddělené účetnictví) na
hospodářské a nehospodářské činnosti, tj.:
a) organizace musí zamezit křížovému financování (tj. použití veřejných prostředků na
hospodářskou činnost), s výjimkou dovoleného vedlejšího financování hospodářských
činností podle čl. 2.1.1 bodu odst. (20) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje
a inovací (2014/C 198/01), které musí:
• odpovídat činnosti, která přímo souvisí s provozováním výzkumné organizace a je
pro její provozování nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním
nehospodářským využitím, a současně
• být omezeno v rozsahu- hospodářské činnosti jsou svým rozsahem omezené, pokud
ekonomické aktivity mají přesně stejné vstupy (např. materiál, zřízení, pracovní síla
a fixní kapitál) jako nehospodářské činnosti a kapacita přidělená ročně na těchto tyto
hospodářské činnosti nepřesahuje 20% celkové roční kapacity příslušné organizace,
b) za služby či výrobky musí být účtovány tržní ceny,
c) případný zisk musí být reinvestován do výzkumu, vývoje a šíření jejich výsledků podle
podmínek Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
d) musí být zamezen přednostní přístup podniku, který může na subjekt uplatňovat vliv
podílníků nebo členů, k výzkumným kapacitám subjektu, nebo jím vytvořeným
výsledkům výzkumu.
6. "Smlouva o spolupráci mezi příjemci" (dále jen "smlouva mezi příjemci") je smluvní
uspořádání mezi jednotlivými příjemci za podmínek stanovených touto smlouvou.
7. "Smlouva o spolupráci mezi příjemcem a dalšími účastníky (dále jen "smlouva s dalším
účastníkem projektu") je smluvní uspořádání mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu
za podmínek stanovených touto smlouvou.
8. "Vedlejší smlouva" je smlouva mezi příjemcem a jedním nebo několika dodavateli, která je
uzavřena na dodávku služeb nebo zařízení výlučně pro projekt.
9. "Dodavatel" je právnická osoba nebo fyzická osoba, která uzavřela vedlejší smlouvu.
10. "Projektem" výzkumu, vývoje a inovací se rozumí činnosti spadající do jedné nebo
několika kategorií podpory, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké
nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, formulovaný uchazečem ve veřejné
soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné
zakázky. Kategoriemi podpory se zde rozumí oblasti podpory základního výzkumu,
aplikovaného výzkumu a inovací.
ll. "Programem výzkumu, vývoje a inovací (programem)" je soubor věcných, časových
a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů aplikovaného výzkumu,
vyhlášených poskytovatelem ve veřejné soutěži ve výzkumu, experimentálním vývoji
a inovacích,
12. "Základním výzkumem" se rozumí teoretická nebo experimentální práce vykonávaná
především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů
a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo
využití.
13. "Aplikovaným výzkumem" se rozumí teoretická a experimentální práce zamerená na
získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených
výrobků, postupů nebo služeb; průmyslový výzkum, experimentální vývoj nebo jejich
kombinace jsou součástí aplikovaného výzkumu. Aplikovaný výzkum zahrnuje i aplikovaný
výzkum v společenských a humanitních oborech.
14. "Průmyslovým výzkumem" se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na
získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo
k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření
15
dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí
nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícínů systémy a rovněž výrobu pilotních
linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování
technologie.
15. "Experimentálním vývojem" (dále jen "vývoj") se rozumí získávání, spojování, formování
a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných
poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo
služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování
a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb. Experimentální vývoj může zahrnovat
vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo
zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska
reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení
výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti
mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je
nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl
použit pouze pro účely demonstrace a ověření. Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo
pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných
nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení.
16. "Vyšší mocí" se rozumí nepředvídatelná a nepřekonatelná událost, která negativně ovlivňuje
řešení projektu a dosažení jeho cíle u jednoho nebo více příjemců. Za vyšší moc se považují
okolnosti mající vliv na průběh řešení, které nejsou závislé na smluvních stranách a které
smluvní strany nemohou ovlivnit. Jedná ne např. o válku, mobilizaci, povstání, živelné
pohromy apod.
17. "Duševní vlastnictví" je souhrnný pojem pro práva z průmyslového vlastnictví (patenty na
vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory apod.), autorská práva a práva k dalším
předmětům obchodm'ho tajemství (výrobní, obchodní, technické a jiné poznatky tvoří know-
how včetně práv na software v jakémkoliv kódu, ostatní obdobná práva z oblasti duševního
vlastnictví), a to jak pro vstupní informace, tak pro výsledky výzkumu.
18. "Vstupní informace" je společný pojem pro veškeré vstupní informace včetně předmětu
duševního vlastnictví, které jsou ve vlastnictví příjemce/příjemců (s výjimkou výsledků a
dříve získaných vstupních informací, se kterými se dosud nakládá podle jiné samostatné
smlouvy nebo rozhodnutí), které nejsou běžně dostupné a jsou majitelem utajovány.
19. "Výsledky"
a) v základním yýzkumu jsou nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo
pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním
oboru,
b) v průmyslovém výzkumu jsou nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů
nebo služeb, poznatky a dovednosti uplatněné jako výsledky, které jsou chráněny podle
zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti
nebo využívané odbornou veřejností či jinými uživateli, nebo poznatky a dovednosti pro
potřeby poskytovatele, využité v jeho činnosti, pokud vznikly při plnění veřejné zakázky,
c) ve yýyoji jsou návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo
služeb,
16
Výsledky průmyslového výzkwnu a/nebo experimentálního vývoje se označují jako výsledky
aplikovaného výzkumu.
20. "Vlastnické informace" jsou informace ve vlastnictví podnikatelského subjektu obsahující
obchodní tajemství, které mají skutečnou nebo potenciální obchodní hodnotu a nejsou
všeobecně dostupné pro veřejnost.
21. "Podklady o projektu" jsou zprávy a doklady o nákladech, uvedené v článku 4 smlouvy
a v článku 5 této přílohy, jakož i všechny takto označené dokwnenty v příloze č. 1 této
smlouvy.
22. "Vnesená práva" jsou poznatky a informace, které jsou vlastnictvím příjemce/příjemců před
uzavřením této smlouvy nebo které příjemce/příjemci získá/získají paralelně, avšak mimo
provádění této smlouvy, a které jsou nezbytné pro provedení (realizaci) projektu.
K vneseným právům patří autorská práva a práva k výsledkům na základě návrhu patentu
nebo jeho udělení, zlepšovacích návrhů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, chráněných
druhů a dalších rozhodnutí nebo jinak srovnatelných ochranných opatření.
23. "Přístupová práva" jsou licence a práva na využití poznatků nebo vnesených práv.
24. "Zaměstnanecké dílo" je předmět autorského nebo průmyslového práva, jehož autorem
nebo původcem je osoba v pracovně právním vztahu k příjemci nebo dalšímu účastníkovi
projektu.
25. "Využití" je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků k výzkumným nebo
komerčním účelům.
26. "Komerční využití" je přímé nebo nepřímé použití poznatků nebo výsledků pro vývoj
výrobku nebo technologie a jejich uplatnění na trhu nebo pro koncepci a poskytování služby.
27. "Rozšiřování" je uvedení výsledků ve známost všemi vhodnými prostředky (kromě
publikace formálně chráněných poznatků) za účelem vědecko-technického pokroku.
28. "Plán na uplatnění výsledků" (PUV) je příjemcem/příjemci předkládaný plán na využití
výsledků získaných z řešení projektu, jejich stručný popis, jejich vymezení, termíny
uplatnění, uvedení nákladů na realizaci apod.
29. "Oprávněný zájem" označuje každý zájem příjemce/příjemců, který může být prokázán
v případech uvedených v této příloze. Podmínkou je, že příjemce/prokáže prokáže/prokáží,
že nerespektování tohoto zájmu by mu/jim přineslo konkrétní a nepřiměřené škody.
30. Způsobilé náklady" jsou takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které
mohou být příjemcem/ /dalším účastníkem projektu vynaloženy na činnosti ve výzkumu,
vývoji a inovacích, nebo v souvislosti i s nimi, jež jsou přiděleny na konkrétní kategorie
podpory a mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkwnu, vývoji a inovacích,
nebo v souvislosti s nimi, a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb.:
1. osobní náklady nebo výdaje na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný
personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu, včetně stipendií na výzkum, vývoj
a inovace podle zákona o vysokých školách,
2. náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a po dobu, kdy je tento
majetek využíván pro účely projektu; jestliže nejsou náklady nebo výdaje vynakládány
v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány
17
pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných
účetních zásad,
3. náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku, poznatky a patenty zakoupené
nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek využité
výlučně pro účely projektu,
4. náklady nebo výdaje na služby, smluvní výzkum nebo na poradenské a rovnocenné
služby využité výlučně pro účely projektu,
5. doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení
projektu, jejichž vynaložení přispěje k realizaci projektu, přičemž tímto vymezením se
rozumí podíl na společných provozních nákladech organizace (režii) jako nákladech,
které nelze přímo přiřadit ke konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady); podíl těchto
nákladů je pak určen v procentní výši stanovené poskytovatelem (tzv. flat rate) nebo ve
výši skutečných režijních nákladů stanovených dle jednotné metodiky organizace pro
uplatňování úplných nepřímých nákladů v projektech (tzv. full-cost),
Způsobilé náklady se člení na:
• navrhované způsobilé náklady projektu celkem, které zahrnují požadované způsobilé
náklady projektu z účelových výdajů MK a náklady hrazené z jiných zdrojů (např.
náklady z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných
organizací),
• požadované způsobilé náklady projektu z účelových výdajů MK, které jsou stejné
jako výše požadované dotace.
31. "Uznané náklady" jsou takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji
a inovacích, které poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu,
které budou vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených
činností.
Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná
poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory
programu NAKI ll) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel
z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny
z účelových výdajů MK- programu NAK.I II.
32. "Účelová podpora" jsou účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté
poskytovatelem na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.
33. "Smluvní strany" je příjemce nebo příjemci podílející se na řešení projektu a poskytovatel.
Článek 2
Řízení (provádění) projektu
1. Příjemce/příjemce-koordinátor:
a) přijímá opatření pro řádné provádění svých prací stanovených v příloze č. 1,
b) informuje poskytovatele o skutečném zahájení řešení projektu,
18
c) zajišťuje kontakt poskytovatele s řešitelem,
d) předává poskytovateli:
- doklady o nákladech sestavené podle článku 4 smlouvy a článku 5 této přílohy,
- průběžné zprávy o postupu řešení projektu, závěrečnou zprávu, zprávy zahrnují
ověřené údaje o vynaložených nákladech,
- uplatněné výsledky projektu k hodnocení poskytovatele,
- plán na uplatnění výsledků,
e) uchovává řádně podepsaný originál smlouvy týkajících se řešení projektu včetně všech
jejích případných písemných dodatků,
f) zúčastňuje se jednání, která byla svolána za účelem kontroly, sledování a hodnocení
projektu,
g) předkládá poskytovateli všechny požadované údaje týkající se smlouvy a jejích příloh,
které si poskytovatel vyžádá,
h) je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti
smlouvy o poskytnutí účelové podpory a které se dotýkají jeho právní subjektivity,
u společného projektu více účastníků projektu typu příjemce a další účastník( ci) projektu,
i o změnách týkajících se dalšího účastníka(ů) projektu. Dále je povinen písemně
informovat o změnách údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by
mohly mít vliv na řešení projektu, a to včetně změn rozpočtu projektu, do 7 kalendářních
dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce/ příjemce-koordinátor je
povinen písemně informovat poskytovatele formou zdůvodněné žádosti o změnu
smlouvy ve všech jí dotčených částech a přílohách č. 1 a č. 2.
2. Veškerá komunikace mezi poskytovatelem a příjemci u společného projektu typu K- s více
příjemci ("konsorcium"), týkající se závazků a povinností vyplývajících z této smlouvy
a řešení projektu, se uskutečňuje prostřednictvím příjemce-koordinátora. U společného
projektu více účastníků projektu typu D - příjemce a další účastník( ci) projektu se
uskutečňuje komunikace těchto subjektů s poskytovatelem pouze prostřednictvím příjemce.
3. Příjemce/příjemce-koordinátor zajišťuje vědeckou (odbornou), administrativní a finanční
koordinaci projektu.
4. Nemůže-li příjemce-koordinátor plnit své závazky, má poskytovatel právo jmenovat, po
dohodě s ostatními příjemci, některého z nich novým příjemcem-koordinátorem.
5. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými příjemci u společného projektu s více příjemci, včetně
vlastnických práv k výsledkům za účelem jejich využití, j sou vymezeny smlouvou mezi
příjemci, kterou jsou smluvní strany povinny uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode
dne nabytí účinnosti této smlouvy.
6. Příjemci jsou povinni prostřednictvím příjemce-koordinátora neprodleně písemně informovat
poskytovatele o skutečném zahájení prací na projektu.
19
Článek 3
Účast třetích stran
1. Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo dalšími účastníky
projektu jsou vymezeny smlouvou mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu nebo
dalšími účastníky projektu.
2. Další účastníci projektu, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny smlouvy o řešení části
projektu, jsou uvedeni v příloze č. 1 a v příloze č. 2 smlouvy. Smlouvu s dalším účastníkem
projektu je příjemce povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí
účinnosti této smlouvy. Příjemce je povinen do 7 kalendářních dnů od uzavření smlouvy
o řešení části projektu tuto v kopii předat poskytovateli.
3. Příjemce je povinen zajistit, že smlouvou s dalším účastníkem projektu:
a) budou upravena práva a povinnosti s dalšími účastru'ky projektu ve vztahu k výsledkům
projektu a přístupovým právům obdobně úpravě těchto práv a povinností u příjemce
s přihlédnutím k podílu dalšího účastníka projektu na řešení projektu,
b) další účastníci projektu získají kromě minima duševních práv, jak je uvedeno v části B
této přílohy, i další přiměřená a spravedlivá práva na výsledky výzkumu v rozsahu, který
odpovídá jejich podílu na projektu,
c) bude poskytovateli zajištěno stejné právo kontroly dalších účastníků projektu, jaké má
poskytovatel vůči příjemci.
4. Výše uznaných nákladů a výše účelové podpory pro jednotlivé další účastníky projektu pro
jednotlivé kalendářní roky řešení projekt, a postup je uveden v přílohách 1 a 2 smlouvy,
termín poskytnutí je uveden v odst. 5 tohoto článku.
5. Příjemce je povinen:
a) Varianta- další účastník je právnická osoba
poskytnout dalšímu účastníkovi projektu nebo dalším účastníkům projektu příslušnou část
účelové podpory dle pň1ohy č. 2 smlouvy nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy
obdržel účelovou podporu od poskytovatele. Není-li v této lhůtě uzavřena smlouva mezi
příjemcem a dalším účastníkem projektu dle odst. 1 až 3 tohoto článku, poskytne příjemce
dalšímu účastníkovi projektu příslušnou část účelové podpory do 7 kalendářních dnů ode dne
uzavření uvedené smlouvy. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část účelové podpory
dalšímu účastníkovi projektu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník projektu
řádně plnil závazky ze smlouvy o řešení části projektu,
b) Varianta- další účastník je organizační složka státu
nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy uzavřel smlouvu mezi příjemcem a dalším
účastníkem, tuto předat poskytovateli a požádat jej o poskytnutí příslušné části účelové
podpory pro dalšího účastníka dle přílohy č. 2 této smlouvy. Při uzavírání smluv s dalšími
účastníky projektu je každý příjemce odpovědný za skutečnost, že další účastníci projektu
vyhoví podmínkám této smlouvy. Každá smlouva mezi příjemcem a dalším účastníkem
projektu musí obsahovat ustanovení, dávající poskytovateli stejná práva, týkající se kontroly
provádění projektu, jaká má poskytovatel vůči příjemci.
6. Vzájemné vztahy mezi příjemcem a dodavatelem jsou vymezeny vedlejší smlouvou
o dodávce, kterou je povinen uzavřít nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí
20
účinnosti této smlouvy nebo v návaznosti na výsledek veřejné zakázky dle zákona
č. 134/2016 Sb. Dodavatelé, s nimiž budou k řešení projektu uzavřeny vedlejší smlouvy, jsou
uvedeni v příloze č. 2. Příjemce je oprávněn uzavřít vedlejší smlouvy i s dalšími dodavateli,
přičemž musí být postupováno dle zákona č . 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve
znění pozdějších předpisů.
Článek4
Poskytnutí účelové podpory
1. Účelovou podporu z programu NAKI II poskytovatel poskytne v souladu s článkem 3 této
smlouvy.
2. Není-li řešení projektu během 60 kalendářních dnů ode dne poskytnutí první platby skutečně
zahájeno, může poskytovatel
a) odstoupit od smlouvy, neakceptuje-li příjemcem/příjemci nově navrhovaný termín
zahájení projektu, nebo
b) uplatnit nárok na smluvní pokutu ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 %
p.a.; smluvní pokuta se počítá za období od 61 dne po poskytnutí první platby podpory do
dne zahájení řešení projektu.
3. Je-li řešení projektu zahájeno se zpožděním, v jehož důsledku nebude na řešení projektu
vyčerpána část podpory určená pro příslušný kalendářní rok a nevyčerpané prostředky budou
vráceny na příjmový účet poskytovatele, je poskytovatel oprávněn požadovat úhradu smluvní
pokuty ve výši 1 O %z vrácené částky.
4. Podporu pro jednotlivé roky řešení projektu poskytovatel poskytne za podmínky, že
příjemce/příjemce-koordinátor řádně plnil závazky z této smlouvy, zejména předložil
průběžné zprávy o postupu řešení projektu, příslušné doklady o vynaložených nákladech
nebo jiné podklady o projektu a tyto byly schváleny nebo jsou podle článku 5, odst. 5, části
A této přílohy považovány za schválené, a že jsou do Informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací - databáze CEP zařazeny údaje o projektu v souladu se zákonem
č. 130/2002 Sb., zákon zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
5. Příjemce se zavazuje poskytnout příslušnou část podpory dalšímu účastníkovi projektu, který
není organizační složkou státu dle této smlouvy pouze za podmínky, že další účastník
projektu řádně plnil závazky ze smlouvy s dalším účastníkem projektu.
6. Při prodlení poskytovatele s poskytnutím podpory dle odst. 1 o více než dva měsíce mohou
postižení příjemci požadovat úrok z prodlení. Úrok se stanoví ve výši dvojnásobku diskontní
sazby. Úroky se počítají za období od posledního dne lhůty pro zaplacení do dne připsání
platby na účet příjemce/příjemce-koordinátora.
7. Při podezření z podvodu nebo při významnějším narušování finančních postupů ze strany
některého z příjemců může poskytovatel pozastavit platby, a to do dne rozhodnutí
příslušných orgánů.
8. Neoprávněné použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než
stanoví tato smlouva, se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle § 44 a § 44a zákona
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
21
9. V případě použití účelové podpory z programu NAKI II nebo její části na jiný účel než
stanoví tato smlouva, je příjemce povinen neoprávněně použité prostředky vrátit do
30 kalendářních dnů ode dne, kdy takové porušení sjednaného užití podpory bylo oznámeno
poskytovatelem příjemci, a to na účet u z něhož byly prostředky čerpány v daném
roce, nebo na depozitní účet poskytovatele u , jde-li
o prostředky čerpané v předchozích letech s uvedením variabilního symbolu platby, který
bude příjemci oznámen poskytovatelem písemně.
10. V případech, kdy byly po ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy vůči všem příjemcům
nebo některému z příjemců při finanční kontrole zjištěny závažné finanční nesrovnalosti
nebo podvod, může poskytovatel od příjemce požadovat vrácení celé poskytnuté účelové
podpory z programu NAKI II. Vrácená podpora bude zatížena smluvní pokutou ve výši
dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a. Smluvní pokuta se počítá ode dne připsání
poskytnuté podpory, která má být vrácena, do dne jejího vrácení.
A. Zprávy
Článek 5
Předkládání podkladů o projektu
1. V případě více příjemců podílejících se na řešení společného projektu zpracovava
a předkládá roční periodické (průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně
příslušných příloh příjemce-koordinátor projektu.
2. V případě příjemce a dalšího účastníka projektu zpracovává a předkládá roční periodické
(průběžné) zprávy a závěrečnou zprávu z řešení projektu včetně příslušných příloh příjemce
projektu.
3. Závěrečná zpráva bude posouzena na základě posudků dvou nezávislých odborných
oponentů a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
4. Roční periodická (průběžná) zpráva bude posouzena na základě posudku jednoho
nezávislého odborného oponenta a hodnocení odborného poradního orgánu MK.
5. Příjemce nebo příjemci prostřednictvím příjemce-koordinátora předkládají poskytovateli ke
schválení následující zprávy:
a) Roční periodickou (průběžnou) zprávu za každý uplynulý rok řešení o postupu prací na
projektu, vynaložených finančních prostředcích, případných odchylkách od metodiky
a plánu projektu a o dosažených uplatněných výsledcích za uplynulé období, plán prací
a předpokládaných výsledků, kterých má být v dalším období (roční etapě) docíleno
včetně plánu nákladů ve stanovených položkách pro jednotlivé příjemce a další účastm'ky
projektu. Pokud se cestovné v rozpočtu poskytovatelem uznaných nákladů uplatňuje ve
druhém a dalších letech řešení projektu, bude specifikace cestovních náhrad v rozsahu
údajů platném pro 1. rok řešení projektu součástí roční periodické (průběžné) zprávy
o řešení projektu (nejen specifikace zahraniční či tuzemské cestovné, ale účel a místo
předpokládaných cest, účastníci) a tato specifikace podléhá schválení ze strany
poskytovatele.
b) neperiodickou zprávu o dosažení dílčích cílů projektu, tj. zprávu o jednotlivých
výsledcích, u nichž byly zahájeny kroky k zajištění právní ochrany, či jejich publikování,
22
případně budou jako vlastnické informace předmětem komerčního využití, a to podle
jejich povahy,
c) případně další dodatečnou zprávu vyžádanou poskytovatelem,
d) závěrečnou zprávu o všech pracích, dosažených cílech, výsledcích a přínosech z řešení
projektu, vynaložených nákladech za celou dobu řešení,
e) při ukončení řešení projektu redakčně upravenou závěrečnou zprávu v podobě vhodné
pro poskytovatele a příjemce k publikování, závěrečná zpráva vhodná pro publikování
musí být zpracována tak, aby poskytla třetím stranám natolik dostatečnou informaci
o dosažených výsledcích, že mohou požádat o využití výsledků v souladu s § 16 zákona
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
f) plán uplatnění výsledků jako samostatnou část; plánované využití výsledků bude
realizováno nejdéle do 5 let po ukončení řešení projektu. Skutečné plnění plánu bude
podléhat kontrole ze strany poskytovatele, a to na základě průběžných zpráv příjemce/
příjemce-koordinátora dle článku 21, částiC přílohy č. 3 této smlouvy.
6. Poskytovatel požaduje od příjemce nebo v případě více příjemců podílejících se na řešení
projektu od příjemce-koordinátora předání ročních periodických (průběžných) zpráv,
závěrečné zprávy, vázané redakčně upravené závěrečné zprávy, plánu na uplatnění výsledků
a jednotlivých ročních vyúčtování poskytnuté dotace odděleně jako jednotlivé samostatné
celky.
7. Pokud nebude mít poskytovatel ke zprávám a předloženým uplatněným výsledkům do
180 kalendářních dnů po předložení zprávy připomínky, bude zpráva považována za
schválenou.
8. V případě publikování redakčně upravené závěrečné zprávy projektu nebo její části je
příjemce/příjemce-koordinátor povinen uvést zdroj poskytnuté účelové podpory na řešení
projektu. ,
9. Příjemce/příjemce-koordinátor předá poskytovateli zprávy v písemné formě, případně dle
požadavku poskytovatele v elektronické podobě (texty v textovém editoru MS Word, tabulky
v tabulkovém procesoru MS Excel).
10. Nestanoví-li poskytovatel jinak, předkládá se poskytovateli roční periodická (průběžná)
zpráva o průběhu řešení projektu, plnění jeho cílů, dosažených a uplatněných výsledcích
v níže uvedené struktuře bodů 1) až 7). K roční periodické (průběžné) zprávě se povinně
předkládají příloha č. 1 roční periodické (průběžné) zprávy- seznam dosažených výsledků
projektu (ve formátu *xls/*xlsx- jiný formát není přípustný) a příloha č. 2 roční periodické
(průběžné) zprávy - specifikace místa a účelu (s odůvodněním) konání tuzemských
a zahraničních služebních cest. Současně s touto roční periodickou (průběžnou) zprávou se
poskytovateli fyzicky předkládají uplatněné výsledky k hodnocení, pokud jejich parametry
fyzické předložení umožňují. V ostatních případech musí být výsledek(y) poskytovateli
i odborným hodnotitelům (oponenti, poradní orgán poskytovatele) k hodnocení
zpřístupněn(y) vhodnou formou tak, aby bylo možné zhodnotit jehoQejich) plný obsah
a funkčnost.
Struktura roční periodické (průběžné) zprávv:
1) Průběh řešení ve sledovaném období, zhodnocení plnění cílů a harmonogramu
řešení
23
roku se nevyužité prostředky vracejí na depozitní účet poskytovatele
s var. symbolem platby 302018.
2. Příjemce/příjemci/ další účastník/ci projektu je/jsou povinen/povinni užít podporu
výlučně k účelu, ke kterému byla poskytovatelem určena a konkretizována v příloze č. I
a 2 smlouvy. Příjemce/příjemci/ další účastníklci projektu je/jsou povinen/povinni
s podporou nakládat efektivně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.
C. Společná ustanovení
1. Každá průběžná a závěrečná zpráva bude předložena poskytovateli podle článku 4, bodu
3/bodu 4 smlouvy. Pokud dojde k předčasnému zastavení projektu, bude závěrečná
zpráva předložena nejpozději do 30 kalendářních dnů po zastavení projektu.
2. Nevyjádří-li se poskytovatel k předloženým materiálům o projektu do 180 kalendářních
dnů po jejich obdržení, potom se tyto materiály považují za schválené, s výjimkou plánu
na uplatnění výsledků.
3. Poskytovatel si vyhrazuje právo zadržet část a ve výjimečných případech i celou fmanční
podporu až do příštího zúčtovacího období, pokud nebyly předloženy doklady
k prokázání nákladů, nebyla předložena roční periodické (průběžná) zpráva o postupu
řešení projektu, nebo byla-li předložena, vykazuje vážné vady, obsahuje rizika neplnění
projektu - plnění jeho cílů a plánovaných hlavních výsledků, nebyly ve stanovených
termínech předány informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací -
CEP a RIV nebo ostatní podklady ve lhůtách stanovených touto smlouvou.
Článek 6
Odborný poradní orgán
1. Poskytovatel ustaví odborný poradní orgán, který mu poskytne odbornou pomoc při
hodnocení, sledování a kontrole řešení projektu, jeho výsledků, dosažených cílů a parametrů
v souladu s touto smlouvou.
2. Poskytovatel písemně zaváže členy odborného poradního orgánu k zachování mlčenlivosti
o informacích, které získají v souvislosti s řešením projektu a jeho hodnocením a dále
k závazku nevyužívat tyto informace ve svůj prospěch nebo prospěch třetích osob.
3. Činnost odborného poradního orgánu se řídí jeho statutem a jednacím řádem a Etickým
kodexem člena RMKPV, které jsou zveřejněny na webu poskytovatele.
Článek 7
Ručení
1. Ručení příjemce/příjemců za ztráty nebo škody každého druhu, které jim vzniknou při plnění
této smlouvy, se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Příjemci ručí
společně a nerozdílně.
2. Příjemci provádějí všechna nezbytná opatření k tomu, aby přijemce, který porušil smlouvu,
vykonal všechny práce stanovené projektem. Nemohou však od takového smluvního partnera
vyžadovat vrácení dlužného příspěvku (obnosu). Tento obnos je společným dluhem za
porušení smlouvy.
3. Opatření přijímaná v případě vyšší moci se upravují dohodou mezi smluvními stranami.
26
4. Poskytovatel nemůže ručit za jednání nebo naopak nečinnost pnJemce nebo příjemců.
Poskytovatel žádným způsobem neodpovídá za nedostatky výrobků nebo služeb, které
spočívají na poznatcích dosažených v rámci projektu.
5. Příjemce/příjemci se zavazují, že odškodní třetí strany v případě vzneseného požadavku za
škody, které vznikly jednáním nebo naopak nečinností příjemce/příjemců nebo za škody
z výrobků nebo služeb založených na poznatcích získaných v rámci projektu. Podmínkou
ručení je, že příjemce/příjemci přispěli k příslušným škodám nebo že za ně odpovídají.
6. Prokáže-li třetí strana své nároky spojené s prováděním této smlouvy vůči poskytovateli,
je/jsou příjemce/příjemci, kteří by mohli být považováni za odpovědné, povinni
poskytovateli pomoci.
7. Prokáže-li třetí strana své nároky vůči některému z příjemců, může jim poskytovatel, aniž by
byl dotčen odst. I, pomoci. Podmínkou je, aby příslušný příjemce poskytovatele o pomoc
písemně požádal. Náklady, které poskytovateli v souvislosti s pomocí vzniknou, jdou k tíži
příslušného příjemce.
Článek 8
Ukončení projektu a sankce za porušení smlouvy
1. Příjemce může nebo příjemci mohou společně a jednomyslně, stejně jako poskytovatel sám,
písemně vypovědět smlouvu nebo účast jakéhokoliv příjemce na této smlouvě ze závažných
technických nebo ekonomických důvodů, které podstatně ovlivňují projekt, nebo v případě,
kdy se výrazně sníží možnost využití poznatků projektu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční
a počíná běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi.
2. Příjemce může odstoupit od smlouvy a tím i z řešení projektu, jestliže s tímto odstoupením
vyslovili písemně souhlas ostatní příjemci a pokud toto neovlivní podmínky, za kterých byla
smlouva uzavřena. Příjemce nemůže odstoupit od smlouvy v nevhodné době a k újmě
ostatních účastníků této smlouvy. Pokud by se ostatní příjemci zavázali převzít v plném
rozsahu závazky odstupujícího při realizaci projektu, je možné odstoupení i v tomto případě.
3. Poskytovatel může odstoupit od smlouvy, jestliže
a) řešení projektu nebylo zahájeno do 60 kalendářních dnů po vyplacení první části účelové
podpory a nově navrhovaný termín zahájení řešení nebyl poskytovatelem akceptován,
b) příjemce nedostál v plném rozsahu svým závazkům ani poté, co jej poskytovatel nebo
příjemce-koordinátor písemně vyzvali, aby své závazky splnil nejpozději do
30 kalendářních dnů,
c) u příjemce došlo ke změnám kontroly (řízení), které by mohly podstatně ovlivnit projekt
nebo zájmy poskytovatele,
d) při zahájení konkursního řízení nebo řízení o likvidaci,
e) při vážných věcných nebo finančních nesrovnalostech na straně příjemce.
4. Poskytovatel odstoupí od smlouvy v následujících případech:
a) příjemce poskytl klamavé údaje nebo se dopustil záměrného opomenutí s cílem získat
finanční podporu poskytovatele nebo jinou výhodu ze smlouvy,
27
b) pokud příjemce či další účastník projektu přestal plnit podmínky pro výzkumnou
organizaci dle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací
(2014/C 198/01), v platném znění
5. Rozhodnutí o odstoupení poskytovatel sdělí příjemci písemně se sdělením důvodů.
6. Kopie písemného vyhotovení rozhodnutí o odstoupení zašle poskytovatel v případě
odstoupení od smlouvy s jedním z příjemců příjemci-koordinátorovi a ostatním příjemcům.
7. Účelová podpora z programu NAKI II na vykázané náklady k datu předčasného ukončení
projektu bude vyplacena, pokud náklady patří k výstupům jako celku a jsou poskytovatelem
schváleny, a na takové další náklady, které jsou oprávněné a přiměřené, včetně výdajů
plynoucích z převzatých závazků. Příjemci podniknou vhodné kroky ke zrušení nebo
zmírnění závazků, do kterých vstoupili před oznámením o ukončení platnosti smlouvy, a
vezmou na vědomí písemné pokyny poskytovatele, které se vztahují k ukončení projektu.
8. Při předčasném ukončení projektu je příjemce/příjemci povinen/povinni vrátit nepoužité a
nevyčerpané finanční prostředky do 30 kalendářních dnů ode dne rozhodnutí o ukončení
platnosti smlouvy.
9. Práva k předmětům duševního vlastnictví, která se týkají prací provedených před ukončením
platnosti smlouvy, postoupí každý příjemce, který neplní smlouvu nebo od smlouvy
odstoupí, podle pokynů poskytovatele.
10. Při odstoupení od smlouvy
a) podle odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) tohoto článku je pnJemce povinen vrátit
poskytnutou podporu v plné výši;. prostředky požadované k vrácení budou zatíženy
smluvní pokutou ve výši dvojnásobku diskontní sazby zvýšené o 2 % p.a.; smluvní
pokuta se počítá za období od obdržení účelo:vé podpory do jejího vrácení,
b) podle odst. 3 písm. b) až e) a odst. 4 písm. b) tohoto článku mohou být uhrazeny jen
uznané náklady za poskytovatelem schválené výsledky z projektu, kterých bylo dosaženo
před vznikem důvodu pro odstoupení od smlouvy; dále mohou být uhrazeny i uznané
náklady, které byly vynaloženy v dobré víře a uznány za platné před termínem
odstoupení.
ll. Při odstoupení poskytovatele z důvodů nedodržení povinností stanovených touto smlouvou
může poskytovatel vyloučit návrh projektu příjemce/příjemců z veřejné soutěže ve výzkumu,
experimentálním vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo příjemci/příjemcům
toto porušení prokázáno nebo kdy ho písemně uznal/uznali.
28
Část B - Duševní a průmyslové vlastnictví
Článek9
Práva k výsledkům
1. Osobnostní autorská práva k výsledkům, právo na původcovství výsledků a práva majitele
ochranné známky náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich dosáhli při
provádění prací na projektu.
2. Majetková práva k poznatkům náleží příjemci či dalšímu účastníkovi projektu, kteří jich
dosáhli při provádění prací na projektu.
3. Získal-li výsledky příjemce a další účastník projektu, upraví mezi sebou a v souladu s touto
smlouvou podíl na majetkových právech k výsledkům.
Článek 10
Ochrana výsledků
1. Příjemce/ další účastník projektu mající majetková práva k výsledkům, která mohou být
využita, zajistí, že tyto výsledky budou přiměřeně a účinně chráněny. Podrobnosti a dobu
ochrany stanoví v plánu na uplatnění výsledků.
2. Příjemce/ další účastník projektu může bez ohledu na druh nosiče údajů publikovat
informace o výsledcích, ke kterým má majetková práva, pokud publikováním není dotčena
jejich ochrana. Součástí publikování informace o výsledcích musí být informace o podpoře
poskytovatele v rámci této smlouvy (tzv. dedikace výsledku).
Článek ll
Vlastnická práva k výsledkům za účelem jejich využití
1. Příjemce/ další účastník projektu je povinen si zajistit majetková práva k výsledkům, která
byla dosažena dle této smlouvy.
2. Příjemce/ další účastník projektu se zavazuje, že výsledky, ke kterým má majetková práva,
využije nebo umožní jejich využití ve lhůtě stanovené v plánu na uplatnění výsledků při
respektování nezbytné ochrany práv duševního vlastnictví a mlčenlivosti.
3. Lhůta na využití výsledků nesmí být delší než lhůta stanovená právními předpisy pro užití
zaměstnaneckých děl zaměstnavateli autorů nebo původců(§ 58 a násl. zákona č. 121/2000
Sb.,§ 9 zákona č.52711990 Sb. ve znění pozdějších předpisů,§ 13 zákona č. 207/2000 Sb.).
4. Nevyužije-li příjemce/ další účastník projektu výsledky nebo neumožní-li využití výsledků
ve stanovené lhůtě a nedohodne-li se s poskytovatelem jinak, může poskytovatel požadovat
úhradu smluvní pokuty ve výši 25% z poskytnuté účelové podpory.
5. Podrobnosti využití poznatkůjsou stanoveny v plánu na využití výsledků.
6. Vlastnická práva k výsledkům projektu patří účastníkům projektu v poměru, v jakém si
stanovili smlouvou mezi příjemci nebo smlouvou s dalším účastníkem projektu.
Příjemce/další účastník projektu, musí mít upraven způsob nakládání s výsledky svým
vnitřním předpisem.
29
7. Pro využití výsledků projektu plně fmancovaného z veřejných prostředků je příjemce/ další
účastník nebo účastníci projektu povinen/povinni zpřístupnit výsledky za stejných podmínek
všem zájemcům o jejich využití, pokud předpisy Evropské unie, zejména Rámec pro státní
podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), nestanoví jinak.
8. Pro využití komerčně využitelných výsledků příjemce/ dalšího účastníka projektu, který má
vlastnická práva k výsledku, zajistí vhodnou formou (např. zveřejněním záměru na
webových stránkách) nabídku prodeje tohoto výsledku formou výběrového řízení. Na
základě výsledku výběrového řízení výsledek prodá za nejoptimálnější cenu a za tuto cenu
pak prodává výsledek i dalším zájemcům.
9. Výnosy z výsledku komerčně uplatněných na trhu v průběhu řešení projektu jsou ziskem
výzkumné organizace, který musí v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje
a inovací (20 14/C 198/01) reinvestovat do primárních nehospodářských činností výzkumné
organizace.
Článek 12
Všeobecné zásady poskytnutí přístupových práv
1. Přístupová práva jsou poskytována na základě licenčních smluv, které mají zaručit, že práva
budou využívána výlučně jen k předpokládanému účelu a při zachování odpovídajících
podmínek mlčenlivosti.
2. Bez souhlasu příjemce nebo dalšího účastníka projektu, který poskytuje přístupová práva,
nelze použít tato práva poskytováním sublicencí.
3. Právo na přístup k vneseným právům lze poskytnout jen tehdy, jestliže je příslušný příjemce
nebo další účastník oprávněn takové právo poskytnout.
4. Náklady související s převodem přístupových práv jdou k tíži toho, komu jsou práva
poskytována.
Článek 13
Přístupová práva za účelem provedení projektu
1. Příjemce nebo příjemci, podílející se na řešení projektu, mají právo na přístup k výsledkům a
poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim
vymezeno jako bezplatné.
2. Další účastníci projektu podílející se na řešení projektu mají právo na přístup k výsledkům
a poznatkům, které jsou potřebné pro jejich práci v rámci projektu. Toto právo je jim
vymezeno bezplatně.
3. Dodavatelé, kteří se účastní na projektu, jsou příjemcem/ dalším účastníkem vybráni na
základě veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., v platném znění, pokud nejsou
dodavateli jedinečnými dle zdůvodnění uvedeného v projektu.
4. Příjemce nebo příjemci a další účastník/účastníci projektu podílející se na řešení projektu
mají právo na přístup k vneseným právům. Toto právo je jim poskytováno vlastníkem těchto
práv bezplatně v rámci řešení projektu.
30
Článek 14
Majetková práva
1. Vlastníky majetku, potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory
jsou příjemci nebo další účastníci projektu, kteří si uvedený majetek pořídili.
2. Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka státu, je vlastníkem
majetku potřebného k řešení projektu a pořízeného z poskytnuté účelové podpory Česká
republika.
3. Je-li příjemcem a/nebo dalším účastníkem projektu organizační složka územního
samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.
Článek 15
Poskytování informací
1. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen zveřejnit pravdivé a včasné informace o projektu
a uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích projektu.
2. Příjemce/příjemce-koordinátor plní povinnost poskytování informací podle odst. 1 tohoto
článku prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektu (data CEP). Údaje
o uplatněných, poskytovatelem schválených výsledcích (data RIV) ke zveřejnění
prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (I S V a Val) předává každý
účastník projektu, který výsledek vlastní v souladu s článkem ll, odst. 6 těchto všeobecných
podmínek.
3. Při změně této smlouvy je příjemce/ příjemce-koordinátor povinen předat poskytovateli
informace o změně údajů zveřejňovaných vIS VaVal- CEP.
4. Formu předání informací a lhůty pro předání informací dle odst. 1 a 2 tohoto článku stanoví
poskytovatel.
Příjemce/příjemce-koordinátor předloží poskytovateli:
a) data dodávaná do Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje (CEP) v termínu do 4.
2. v roce zahájení řešení projektu za podmínky, že příjemce/příjemci uzavřel/uzavřeli
smlouvu o poskytnutí účelové podpory řešení projektu.
Příjemce/příjemci/ další účastník projektu prostřednictvím příjemce nebo příjemce
koordinátora předloží poskytovateli:
b) data o všech uplatněných výsledcích řešení projektu odpovídajících platným datům
Rejstříku informací o výsledcích (RIV), které vytvořil do 31. 12. posledního roku řešení,
nejpozději do 1. dubna roku 2023.
Veškeré příjemcem/ dalším účastníkem projektu v průběhu řešení projektu uplatněné
výsledky, které byly poskytovateli předloženy k zhodnocení, a poskytovatel je schválil, je
nutné předávat do v IS V a Val - RIV v poskytovatelem stanoveném termínu bez odkladu.
Příjemce je oprávněn uplatněné výsledky projektu, které získal nebo kterých dosáhl i po
ukončení řešení (účelové podpory) projektu předložit poskytovateli ke schválení
a následně je vložit do IS V a Val- RIV. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení
celé poskytnuté dotace za předchozí rok při nesplnění povinnosti předat data do RIV
ve stanovených termínech. Poskytovatel si vyhrazuje právo na vrácení celé
poskytnuté dotace za celou dobu řešení při neuplatnění a/nebo neschválení
31
poskytovatelem alespoň 85% projektem předpokládaných hlavních, aplikovaných
·výsledků (včetně specifického výsledku E-uspořádání výstavy společně s vydáním
kritického katalogu výstavy jako výsledku B). V případech jediného projektem
předpokládaného hlavního, aplikovaného výsledku (včetně specifického výsledku E-
uspořádání výstavy společně s vydáním kritického katalogu výstavy jako výsledku B) si
poskytovatel rovněž vyhrazuje právo na vrácení celé poskytnuté dotace za celou
dobu řešení při neuplatnění a/nebo poskytovatelem neschválení tohoto jediného hlavního
výsledku projektu podporovaného z programu NAKI II v platné struktuře dat.
c) Data budou předána ve formátu a předepsané struktuře platné pro příslušný rok, které
schvaluje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Závazná data spolu s pokyny k vyplnění
a kontrole se uveřejňují v informacích pro dodavatele dat na internetové adrese
https://www.rvvi.cz/.
Článek 16
Zachování mlčenlivosti
O. Smluvní strany jsou povinny zachovat mlčenlivost o údajích, podkladech a vnesených
právech, které jim byly poskytnuty, a byly označeny jako důvěrné.
1. Závazek mlčenlivosti končí:
a) pokud se obsah těchto údajů, podkladů a vnesených práv stane veřejně přístupným, a to
na základě jiných prací prováděných mimo rámec této smlouvy nebo na základě opatření,
která nesouvisejí s těmito smluvními pracemi,
b) sdělením těchto údajů, podkladů a vnesených práv bez požadavku mlčenlivosti nebo
pozdějším odvoláním požadavku mlčenlivosti těmi, kteří požadavek stanovili.
2. Pokud jsou smluvní strany na základě této smlouvy oprávněny předávat údaje, podklady
a vnesená práva dalším osobám, jsou povinny zajistit, aby tyto osoby zachovávaly
mlčenlivost a veškeré údaje používaly jen k účelům, k nimž jim byly předány.
32
Část C - Úhrada nákladů
Článek 17
Uznané náklady
1. Uznané náklady jsou způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které
poskytovatel schválil a jsou zdůvodněné jako nutné pro řešení projektu, které budou
vynaloženy během jeho řešení, prokazatelné a přiřazené k souhrnu schválených činností.
2. Uznané náklady se člení na:
- poskytovatelem uznané náklady projektu celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná
poskytovatel z uchazečem navrhovaných způsobilých nákladů projektu celkem,
- poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory
programu NAKI II) celkem, které jsou rovny nákladům, které uzná poskytovatel
z uchazečem požadovaných způsobilých nákladů projektu a které budou hrazeny
z účelových výdajů MK - programu NAKI II. Všechny finanční prostředky poskytnuté
poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter
účelových finančních prostředků. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány právnickým
osobám - výzkumným organizacím na základě "Smlouvy/Rozhodnutí o poskytnutí účelové
podpory na řešení programového projektu" v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákon o
podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
3. O uznaných nákladech je příjemce povinen vést oddělenou evidenci podle zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve zněni pozdějších předpisů.
4. Do uznaných nákladů lze zahrnout:
a) Osobní náklady nebo výdaje (včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle
zákona o vysokých školách).
(1) Osobní náklady nebo výdaje zahrnují zejména osobní náklady nebo výdaje na
výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, studenty, techniky,
laboranty a další pomocný personál příjemce/ dalšího účastníka, včetně zaměstnanců
dělnických profesí podílejících se na řešení projektu. V rámci osobních nákladů lze
uplatňovat náklady na povinné zákonné odvody placené zaměstnavatelem (povinné
pojistné na sociální zabezpečení a sociální politiku zaměstnanosti, povinné pojistné
na veřejné zdravotní pojištění atd.) a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb
(nebo jiného obdobného fondu) nebo jeho poměrnou část (pokud není takový fond
tvořen příděly ze zisku), a to ve výši odpovídající příslušným mzdovým
prostředkům.
(2) Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se
podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešeni projektu. Nulová výše
osobních nákladů se nepřipouští. Současně se nepřipouští nezdůvodněné plošné
meziroční procentní nárůsty osobních nákladů při nezměněném pracovním úvazku,
pokud nejsou vyvolány změnou platných právních předpisů. Osobními náklady jsou
pouze náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávnich
vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
33
Jedná se o náklady (pro jednoho pracovníka lze využít jen jednu z uvedených
možností):
3. na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou
a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců přijatých na základě
pracovní smlouvy výhradně jen na řešení projektu, přičemž součet všech úvazků
hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit
maximálně 100 % úvazku.
4. na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou
na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovni neschopnost zaměstnanců, kteří
nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se
podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu, přičemž
součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho
pracovníka činit maximálně 1 00 % úvazku; souběh částečného pracovního úvazku
hrazeného z účelových výdajů projektu a pracovního úvazku zaměstnance vůči
uchazeči/spoluuchazeči je poskytovatelem akceptován, pokud nejde o práce, které
jsou stejně druhově vymezeny,
5. na úhradu dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení prací konaných
mimo pracovní poměr, které byly uzavřeny výhradně na řešení projektu.;
6. na autorské honoráře. Autorské honoráře v položce služby se pro účely tohoto
programu nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí
projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn
projektů.
7. na stipendia studentů, doktorandů atp., kteří se na projektu podílejí.
b) Náklady nebo výdaje na pořízení majetku
(1) Jako uznané náklady může poskytovatel schválit:
• náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (přístroje, stroje,
zařízeni, samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se
samostatným technickoekonomickým určením a další dlouhodobý hmotný
majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jeho
vstupní cena je vyšší než 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než
jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího účastnika, který je plátcem DPH,
jedná se o cenu 40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče- neplátce DPH se jedná
o částku 40 tis. Kč včetně DPH);
• náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software, databáze
a další dlouhodobý nehmotný majetek, který byl nabyt úplatně, přeměnou nebo
vytvořen vlastní činností, jeho vstupní cena je vyšší než 60 tis. Kč a jeho doba
použitelnosti je delší než jeden rok). Bude-li se jednat o příjemce/ dalšího
účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 60 tis. Kč bez DPH; v případě
uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku 60 tis. Kč včetně DPH);
34
• na pořízení drobného hmotného majetku (přístroje, stroje, zařízení, samostatné
movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným
technickoekonomickým určením, které jsou inventarizovány), jenž byl nabyt
úplatně, přeměnou nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo
rovna 40 tis. Kč a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se
jednat o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do
40 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do
40 tis. Kč včetně DPH;
• náklady na pořízení drobného nehmotného majetku (software, databáze a další
nehmotný majetek, který je inventarizován), jenž byl nabyt úplatně, přeměnou
nebo vytvořen vlastní činností, jehož vstupní cena je nižší nebo rovna 60 tis. Kč
a má provozně technickou funkci delší než jeden rok. Bude-li se jednat
o příjemce/ dalšího účastníka, který je plátcem DPH, jedná se o cenu do 60 tis. Kč
bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku do 60 tis. Kč
včetně DPH).
(2) Výše nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku příjemce/
dalšího účastníka ve společném projektu používaného v přímé souvislosti s řešením
projektu, se stanoví následovně a příslušný výpočet musí být vždy uveden jako
součást komentáře uplatněné položky těchto nákladů:
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku
s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu, nebo na pořízení
hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis. Kč I 60
tis. Kč (bude-li se jednat o uchazeče, který je plátcem DPH, jedná se o cenu 40 tis.
Kč I 60 tis. Kč bez DPH; v případě uchazeče - neplátce DPH se jedná o částku
40 tis. Kč I 60 tis. Kč včetně DPH) a provozně technické funkce delší než 1 rok
a současně delší, než je doba řešení projektu, se stanoví ve výši, která je rovna
výši odpisů odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto
majetku pro řešení projektu. V komentáři bude uvedena celková cena
pořizovaného majetku, výše odpisů v jednotlivých letech provozně technické
funkce tohoto majetku dle příslušné odpisové skupiny (dle přílohy č. 1 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění) a zvoleného způsobu
odpisování příjemcem (§ 26 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
v platném znění) a výpočet odpovídající době používání majetku a
předpokládanému využití (procenty) pro řešení projektu. Pro výpočet doby
odpisování majetku zařazeného do příslušné odpisové skupiny se pro účely
projektu použije stanovená minimální doba odpisování dle § 30 zákona č.
586/1992 Sb.,
• výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku
s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu, nebo na
pořízení hmotného/nehmotného majetku, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 tis.
Kč I 60 tis. Kč a který má provozně technické funkce delší než 1 rok a současně
35
rovné nebo kratší, než je doba řešení projektu, se stanoví jako pořizovací cena
majetku x míra využití pro řešení projektu vyjádřená v procentech,
(3) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který je jedinečný z hlediska potřeb
řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná
specifikace tohoto majetku, typové označení, parametry popisující pořizovaný
dlouhodobý hmotný/nehmotný majetek a způsob, jakým byl vybrán jedinečný
dodavatel pořizovaného majetku, jaká je tržní cena a příp. kurz platný v době podání
návrhu projektu s uvedením výpočtu dle zadávací dokumentace. Komentář k této
položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení tohoto dlouhodobého
majetku od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. na základě
parametrů nezbytných pro řešení projektu). V takovém případě je cena pořizovaného
majetku konečná anení nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní
předpis výzkumné organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(4) V případě pořízení dlouhodobého majetku, který není jedinečný z hlediska potřeb
řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace
tohoto majetku, parametry popisující pořizovaný dlouhodobý hmotný/nehmotný
majetek a jaká je obvyklá cena a příp . kurz platný v době podání návrhu na jeho
pořízení. V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu,
přičemž konkrétní dodavatel musí být yybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(5) U každé uplatněné dlouhodobé majetkové položky musí být jednoznačně uvedeno,
zda se jedná o pořízení majetku, který je jedinečný nebo pořízení majetku, který není
jedinečný.
(6) Výše nákladů na pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku příjemce nebo
dalších účastníků projektu, používaného v přímé souvislosti s řešením projektu, je
dána celkovou cenou pořizovaného majetku, při jehož pořízení se postupuje dle
zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné organizace nestanovuje
jinak.
c) Další provozní náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č . 130/2002 Sb. jde o tzv. "přímé doplňkové
náklady nebo výdaje". Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek s
projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady nebo
výdaje označeny jako "Další provozní náklady nebo výdaje".
(2) Další provozní náklady nebo výdaje jsou přímé neinvestiční náklady nebo výdaje
vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu, jejichž vynaložení je
nezbytné k realizaci projektu. Patří sem:
• náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo projekt, které
zahrnují náklady nebo výdaje na údržbu, provoz a odpisy hmotného/nehmotného
majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl
zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení
projektu průkazně užíván. Tyto náklady musí být konkrétně specifikovány
uvedením tohoto majetku, druhu provozního nákladu nebo výdaje a jeho výše
36
s tím, že odpisy lze hradit pouze do výše odpovídající délce období a podílu
předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení projektu;
• náklady na materiál,
• cestovní náhrady v souladu se zvláštním právním předpisem vzniklé v přímé
souvislosti s řešením projektu. Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady
na pracovní cesty v souladu s ustanoveními§ 173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem
stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele, ostatní řešitele a další osoby podílející
se na řešení projektu. Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti
s řešením projektu včetně pracovních pobytů a cest konaných v souvislosti s
aktivní účastí na konferencích. Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty
zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu. V případě konání
pracovních cest do zahraničí se jedná o náklady pouze na dobu pobytu, která
odpovídá době konání akce, na kterou je pracovník vyslán,
• náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, včetně nákladů a výdajů
na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit
pod jinou rozpočtovou položku (např. služby). Za způsobilé náklady nebo výdaje
jsou dále považovány patentové a licenční platby za výkon práv z průmyslového
vlastnictví vztahující se k předmětům průmyslového vlastnictví (např. patentům,
vynálezům, průmyslovým vzorům, licenčním poplatkům za užití autorského díla)
užívaným v přímé souvislosti s řešením projektu a nezbytným k jeho řešení, a to
pouze za dobu, po kterou jsou práva z průmyslového vlastnictví vykonávána pro
řešení projektu (nejdéle tedy po dobu řešení projektu).
(3) Výše nákladů v případě:
• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je delší než doba, po kterou
budou práva využívána pro řešení projektu, se způsobilé náklady stanoví podle
vzorce:
u(N) = (AlB) x c x n ,
kde U(N) jsou způsobilé náklady, A je doba, po kterou budou práva využívána pro
řešení projektu, B je doba provozně technické funkce (v souladu se zákonem
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), C je pořizovací
cena práv aD je podíl jeho využití pro řešení projektu,
• kdy doba vykonávání práv z průmyslového vlastnictví je rovna době řešení
projektu nebo je kratší, se způsobilé náklady stanoví ze vzorce:
u(N)= c x n,
kde symboly U(N), C a D mají stejný význam jako v první odrážce tohoto
odstavce.
37
d) Náklady nebo výdaje na služby
(1) Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané
v přímé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkových
uznaných nákladů projektu.
(2) V případě pořízení služby, která je jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se
jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje přesná specifikace předmětu
této služby a způsob, jakým byl vybrán jedinečný dodavatel pořizované služby, jaká
je tržní cena a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu. Komentář k této
položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení této služby od
konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného
dodavatele služby na trhu). V takovém případě je cena pořizované služby konečná a
není nutné postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., pokud vnitřní předpis výzkumné
organizace nestanovuje jiný postup (např. centrální nákup).
(3) V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení
projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace této
služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době pořízení služby.
V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž
konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb.
(4) U každé jednotlivé uplatněné položky služeb musí být jednoznačně uvedeno, zda se
jedná o pořízení služby, která je jedinečná, nebo o pořízení standardní služby, která
není jedinečná. Neuvedení bude důvodem pro vyřazení návrhu projektu z veřejné
soutěže.
(5)Za uznané náklady jsou považovány náklady na pojištění exponátů pro zveřejnění
výsledků druhu E - uspořádání výstavy v případě, že stát na pojištění neposkytuje
státní záruku s tím, že výběr dodavatele pojištění se řídí zákonem č. 134/2016 Sb.
e) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje
(1) Z hlediska platného znění zákona č. 130/2002 Sb. jde o tzv. "nepřímé doplňkové
náklady nebo výdaje na režie". Z hlediska Programu a zachování stejných podmínek
s projekty přijatými v první veřejné soutěži řešenými od r. 2016 jsou tyto náklady
nebo výdaje označeny jako "Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje".
(2) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje jsou podílem na společných provozních
nákladech organizace (režii) jako nákladech, které nelze přímo přiřadit ke
konkrétnímu projektu (tzv. nepřímé náklady).
(3) Musejí vzniknout v přímé časové a věcné souvislosti s řešením projektu, např.
náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média,
telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Nesmí zahrnovat osobní náklady
osob podílejících se na řešení projektu včetně dalších pracovníků nebo další přímé
náklady a výdaje, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na
odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu
NAKI II nelze obecně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení
majetku příjemce/ dalšího účastníka, vyjma položky, která je uplatnitelná v další
38
r '
' .
provozní nákladech nebo výdajích podle písm. c) odst. (2) první odrážky (provoz a
odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími
než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně
bude pro řešení projektu průkazně užíván).
( 4) Tyto náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu.
Nad tuto hranici nelze poskytnout účelovou podporu.
(5) Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje plánované v návrhu projektu nelze
překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto
náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.
5. Do uznaných nákladů projektu (bez ohledu na zdroj financování) nelze zahrnout
zejména zisk, daň z přidané hodnoty (platí u příjemce/ dalšího účastníka, kteří jsou plátci této
daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části), náklady na meziroční
inflační nárůst, náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej
a distribuci výrobků, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou
koupí, manka a škody, náklady na pohoštění, dary a reprezentaci, náklady na běžné vybavení
pracoviště (výjimku tvoří přístroje a zařízení nutné pro řešení projektu, jejichž nezbytnost
byla v návrhu projektu odůvodněná), náklady na vydání periodických publikací, učebnic a
skript a náklady na vydání knih v případě, když nejsou výlučně dedikovány projektu NAKI
II, opravy nebo údržbu místností, stavby včetně pořízení budov a pozemků, rekonstrukce
budov nebo místností, nábytek či zařízení, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí
s předmětem řešení projektu. Tyto náklady jsou vyloučeny ze způsobilých, tedy i
uznatelných nákladů po celou dobu řešení projektu, nelze o tyto náklady žádat v rámci
změn projektů.
6. O zdůvodněnou změnu mezi jednotlivými položkami uznaných nákladů, může příjemce/
příjemce-koordinátor požádat poskytovatele písemně nejpozději 60 kalendářních dnů před
koncem kalendářního roku. Na pozdější žádosti nebude brát poskytovatel zřetel.
Poskytovatel upozorňuje, že v případě druhé a další změny rozpočtu projektu v daném roce
se bude tento návrh změny rozpočtu posuzovat společně s již provedenými změnami a v
případě jejich ekonomického nesouladu nelze druhý a další návrh změny rozpočtu projektu
přijmout.
7. Převody finančních prostředků mezi jednotlivými položkami schválených uznaných nákladů
musí být uvedeny ve vyúčtování a řádně zdůvodněny v průběžné zprávě projektu za
příslušný rok nebo v závěrečné zprávě za poslední rok řešení.
8. Příjemce/ další účastník je povinen dodržet stanovenou a poskytovatelem schválenou výši a
strukturu uznaných nákladů za jednotlivé roky řešení a uznané náklady na projekt celkem.
9. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou převést z účelově určených
veřejných prostředků poskytnutých v daném kalendářním roce na projekt max. 5%
poskytnutých prostředků do fondu účelově určených prostředků. Převod účelově určených
prostředků veřejná vysoká škola a veřejná výzkumná instituce písemně oznámí poskytovateli
spolu se zdůvodněním do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění této skutečnosti. Takto
převedené účelové finanční prostředky musí být vyčerpány nejpozději do data schváleného
ukončení projektu a použity výhradně na daný projekt. V posledním roce řešení projektu
nelze nedočerpané prostředky účelové podpory programu NAKI II převádět do fondu
39
účelově určených prostředků. Nedočerpané prostředky fondu účelově určených prostředků
k 31. 12. posledního roku řešení projektu a nedočerpané prostředky z účelové podpory
programu NAKI II za poslední rok řešení projektu budou odvedeny do státního rozpočtu
nejpozději při vypořádání se státním rozpočtem v roce následujícím po posledním roce řešení
a podpory projektu, a to v termínech stanovených pro toto vypořádání poskytovatelem.
Článek 18
Evidence nákladů
1. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen vést v účetnictví oddělenou analytickou
evidenci nákladů a výdajů financovaných z prostředků určených k řešení projektu pro každý
jednotlivý projekt a oznámit poskytovateli při zahájení prací kód, pod kterým je veden
v oddělené analytické evidenci nákladů a tento uvádět na dokladech pro zúčtování podpory
za příslušný rok.
2. Každý příjemce/ další účastník projektu je povinen poskytnout na vyžádání poskytovatele
údaje pro potřeby finanční kontroly projektu.
3. Každý příjemce/příjemce-koordinátor je povinen přímo a neprodleně písemně informovat
poskytovatele o zjištěné skutečnosti, že objem skutečně vynaložených nákladů je nižší nebo
vyšší než poskytovatelem uznané náklady projektu.
4. Uznané náklady projektu celkem a uznané náklady projektu z účelových výdajů MK
(z účelové podpory programu NAKI II) poskytovatel schválil jako náklady nutné k realizaci
projektu, které budou vynaloženy během jeho řešení, budou zdůvodněné, prokazatelné
a přiřazené ke schváleným činnostem. Výše uznaných nákladů celkem a uznaných nákladů
projektu z účelových výdajů MK (z účelové podpory programu NAKI II) nesmí být
v průběhu řešení projektu změněna o více než 50 % oproti celkovým uznaným nákladům
a/nebo podpoře z účelových výdajů MK- programu NAKI II, jak o nich poskytovatel rozhodl
při vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.
Článek 19
Výkazy nákladů
1. Výkazy nákladů jsou předkládány v termínu a formě stanovené v článku 4 smlouvy. Tyto
výkazy budou pokrývat období za každý kalendářní rok po celou dobu řešení projektu.
2. Příjemce/další účastník poskytne údaje požadované poskytovatelem pro fmanční kontrolu
projektu.
3. Příjemce/další účastník je povinen vést o poskytnuté podpoře účetnictví v souladu s platnými
právními předpisy. Účetní evidenci je příjemce/další účastník povinen uchovávat po dobu
pěti let od poskytnutí poslední účelové podpory. Kopie veškerých účetních dokladů
souvisejících s realizací projektu musí být uloženy u osoby odpovědné za realizaci projektu
určené příjemcem v projektu.
40
Část D - Kontroly
Článek20
Kontroly
1. Každý příjemce je povinen uchovávat a na požádání zpřístupnit poskytovateli informace
a dokumenty, které potvrdí dodržení plánu na uplatnění výsledků a závazků při využití
a zpřístupnění výsledků z řešení projektu.
2. Poskytovatel je oprávněn provádět kontrolu plnění cílů projektu, postupu prací na řešení
projektu včetně kontroly účelnosti a využití účelové podpory z programu NAKI II a
uznaných nákladů, uplatněných výsledků projektu a finanční kontrolu.
3. Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení projektu a následně do
pěti let po ukončení řešení projektu nebo předčasného zastavení projektu.
4. Finanční kontrola bude prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole
ve veřejné správě a o zrněně některých zákonů (zákon o fmanční kontrole) a vyhláškou
č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
5. Osobám provádějícím kontrolu je příjemce povinen poskytnout na pracovištích příjemce
volný přístup k osobám podílejícím se na řešení projektu, ke všem dokumentům,
počítačovým záznamům a zařízením, která souvisí s řešením projektu.
6. Povinnosti příjemce při provádění kontroly poskytovatelem vymezují právní normy uvedené
v odst. 4 tohoto článku a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), v platném znění.
41
Část E - Realizace výsledků
Článek 21
Plán na uplatnění výsledků
1. Plán na uplatnění výsledků (PUV) předkládá příjemce/příjemce-koordinátor nejpozději se
závěrečnou zprávou projektu.
2. Obsah plánu na uplatnění výsledků je vymezen platným formulářem, který je zveřejněn na
webové stránce poskytovatele www.mkcr.cz v sekci Struktura, část Výzkum a vývoj.
3. Příjemce/příjemce-koordinátor je povinen písemně informovat poskytovatele o tom, zda a jak
jsou plněny jednotlivé etapy PUV dle časového harmonogramu, vždy nejméně jedenkrát
ročně k 31. 12. příslušného kalendářního roku, a to po dobu 5 let po ukončení řešení a
podpory projektu.
-
V Praze dne 22. ledna 2018 V Praze dne ~J. : .. ledna 2018
poskytovatel ~ vrj~ce-koordimt'tor
(jméno a podpis zastupující osoby č osoby PiJdl{zastup 'ící osoby či osoby zmocněné)
otisk razítka * tisk razítka
V Praze dne 2f. ledna 2018
V Praze dne 22. ledna 2018
příjemce
a podpis zastupující osoby či osoby zmocněné)
42
I -
I
I
bolfovas
Text napsaný psacím strojem
Příloha Smlouvy č. 1 a 2 - jsou považovány za projektovou dokumentaci a na základě výjimky (dle §3 odst. 2 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv) z uveřejnění není zveřejněna. Z přílohy č. 2 je uveřejněn pouze celkový rozpočet za všechny smluvní strany.
Řádek
DG18P020W030-rozpocet-Smlouva.xlsx- Celkem- Příloha č. 2
DG18P020W030 I K3
Název projektu Řeč materiálu - tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl
Druh nákladu nebo výdaje
1/230
Změna
výdajů MK
Řádek
DG18P020W030-rozpocet-Smlouva.xlsx- Celkem - Příloha č. 2
Název projektu
Druh nákladu nebo výdaje
Celkový rozpočet projektu ver. K3 - rok 2018
Řeč materiálu - tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl
2/230
Změna
výdajů MK
Řádek
DG18P020W030-rozpocet-Smlouva.xlsx- Celkem- Příloha č. 2
Název projektu
Druh nákladu nebo výdaje
Celkový rozpočet projektu ver. K3- rok 2019
Řeč materiálu - tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl
3/230
Změna
výdajů MK
Řádek
DG18P020VV030-rozpocet-Smlouva.xlsx - Celkem- Příloha č . 2
Celkový rozpočet projektu ver. Kl - rok 2020
Název projektu Řeč materiálu - tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictv í a současný životní styl
Druh nákladu nebo výdaje
4/230
Změna
výdajů MK
- - .
Řádek
DG18P020VV030-rozpocet-Smlouva.xlsx- Ce lkem- Příloha č. 2
Název projektu
Druh nákladu nebo výdaje
Celkový rozpočet projektu ver. K3 - rok 2021
Řeč materiálu- tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl
5/230
Změna
výdajů MK
Řádek
DG18P020VV030-rozpocet-Smlouva.xlsx- Celkem- Příloha č. 2
Název projektu
Druh nákladu nebo výdaje
Celkový rozpočet projektu ver. K3 - rok 2022
Řeč materiálu - tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl
6/230
Změna
výdajů MK
