Textová podoba smlouvy - Hlídač státu.

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud

Příloha č. 2 smlouvy

Metodika zpracování Studie proveditelnosti

Operační program
PRAHA – PÓL RŮSTU ČR

Verze: 2.2
Datum vydání: 10. 12. 2020
Datum účinnosti: 10. 12. 2020

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 1 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Vydalo:

Hlavní město Praha
Magistrát hlavního města Prahy, Odbor evropských fondů
Rytířská 406/10, 110 00 Praha 1
tel.: 236 00 2552
www.penizeproprahu.cz

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 2 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Obsah

Část A – Obecné informace .................................................................................................................... 5
1. Přehled změn............................................................................................................................... 5
2. Úvod ............................................................................................................................................ 6
Část B – Povinná osnova studie proveditelnosti ..................................................................................... 8
Část C – Metodika zpracování jednotlivých kapitol SP ......................................................................... 10
Titulní stránka ........................................................................................................................................ 10
Obsah .................................................................................................................................................... 10
1. ÚVODNÍ INFORMACE .............................................................................................................. 10

1.1. Informace o žadateli .............................................................................................................. 10
1.1.1 Identifikační údaje o žadateli ........................................................................................................ 10
1.1.2 Zkušenosti žadatele...................................................................................................................... 11

1.2. Informace o partnerovi/partnerech (pokud je relevantní, struktura viz kapitola 1.1) ............. 11
2. POPIS PROJEKTU A JEHO ETAP ........................................................................................... 11

2.1. Souhrnná informace o projektu ............................................................................................. 11
2.2. Zjednodušený logický rámec projektu ................................................................................... 12
2.3. Lokalizace projektu ................................................................................................................ 12
2.4. Fáze projektu a jeho harmonogram ...................................................................................... 13
3. ANALÝZA POTŘEBNOSTI PROJEKTU A KONKURENCE ..................................................... 15
3.1. Analýza potřebnosti projektu z hlediska cílových skupin ...................................................... 15
3.2. Analýza konkurence, alternativy uspokojování potřeb cílových skupin................................. 15
4. MANAGEMENT PROJEKTU A ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ ................................................. 16
5. TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ASPEKTY ........................................................................ 18
5.1. Technické a technologické aspekty projektu ......................................................................... 18
5.2. Alternativy řešení projektu ..................................................................................................... 19
5.3. Připravenost projektu pro realizaci ........................................................................................ 19
6. DOPAD PROJEKTU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................................................... 19
7. KALKULACE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PROJEKTU ........................................................................ 20
7.1. Rozpočet projektu (výdaje projektu v realizační fázi) ............................................................ 20
7.2. Zdroje financování rozpočtu projektu .................................................................................... 21
7.3. Výdaje v provozní fázi ........................................................................................................... 22
7.4. Výnosy projektu v provozní fázi............................................................................................. 23

7.4.1. Provozní příjmy generované projektem............................................................................. 23
7.4.2. Zdroje financování provozu projektu ................................................................................. 23
7.4.3. Zvláštní ustanovení pro projekty generující příjmy ............................................................ 24
7.4.4. Zůstatková hodnota ........................................................................................................... 26
8. FINANČNÍ ANALÝZA A UDRŽITELNOST PROJEKTU............................................................ 27
8.1. Finanční plán projektu ........................................................................................................... 27
8.2. Vyhodnocení finanční efektivnosti projektu hodnotícími ukazateli ........................................ 28
8.3. Udržitelnost projektu .............................................................................................................. 29
9. EKONOMICKÁ ANALÝZA PROJEKTU .................................................................................... 29
9.1. Přínosy a náklady (újmy) projektu ......................................................................................... 29
9.2. Ekonomická analýza projektu v modulu CBA........................................................................ 30
10. ANALÝZA RIZIK A JEJICH PŘEDCHÁZENÍ ............................................................................ 31
10.1. SWOT analýza....................................................................................................................... 31
10.2. Zhodnocení rizik a navrhovaná opatření pro jejich předcházení........................................... 32
11. VEŘEJNÁ PODPORA ............................................................................................................... 33

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 3 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

11.1. Žadatel (vyplní všichni žadatelé) ........................................................................................... 34
11.1.1. Realizace hospodářských aktivit ....................................................................................... 34
11.1.2. Oddělené sledování hospodářských a nehospodářských aktivit....................................... 34
11.1.3. Malý/střední podnik ........................................................................................................... 34

11.2. Projekt (vyplní všichni žadatelé) ............................................................................................ 34
11.2.1. Odvětví .............................................................................................................................. 34
11.2.2. Dopad na hospodářskou soutěž ........................................................................................ 34
11.2.3. Dopad na obchod mezi členskými státy ............................................................................ 34
11.2.4. Režim podpory................................................................................................................... 35
11.2.5. Kumulace podpor, křížové financování ............................................................................. 35

11.3. De minimis (vyplní pouze žadatel, který žádá o podporu v režimu de minimis) ................... 35
11.4. SGEI (služby obecného hospodářského zájmu - vyplní pouze žadatel, který žádá o podporu
v režimu SGEI) .................................................................................................................................... 35

11.4.1. SGEI .................................................................................................................................. 35
11.4.2. Pověřovací akt ................................................................................................................... 35
11.4.3. Režim SGEI ....................................................................................................................... 35
11.4.4. Míra kompenzace .............................................................................................................. 35
11.5. Podpora v oblasti výzkumu vývoje a inovací v režimu nezakládajícím veřejnou podporu dle
Sdělení Komise - Rámce pro státní podporu výzkumu vývoje a inovací (Rámec VaV - vyplní pouze
žadatelé o podporu v tomto režimu) .................................................................................................... 36
11.5.1. Příjemce............................................................................................................................. 36
11.5.2. Režim podpory................................................................................................................... 36
11.5.3. Podpora výzkumné infrastruktury / výzkumné organizace jako celku ............................... 36
11.6. Podpora dle GBER (vyplní pouze žadatelé o podporu v tomto režimu) ............................... 36
11.6.1. Podnik v obtížích ............................................................................................................... 36
11.6.2. Podmínky příslušné kategorie GBER ................................................................................ 36
11.6.3. Kumulace podpory............................................................................................................. 36
11.6.4. Transparentní formy podpory ............................................................................................ 37
11.7. Podpora sociální péče (uvedou pouze žadatelé v oblasti sociální péče) .............................. 37
11.8. Podpora vzdělávání (uvedou pouze žadatelé v oblasti vzdělávání) ..................................... 37
11.9. Hromadná doprava (uvedou pouze žadatelé v oblasti hromadné dopravy) ......................... 37
12. STRUČNÉ VYHODNOCENÍ PROJEKTU ................................................................................. 37
Část D – Průvodce finanční a ekonomickou analýzou projektu v modulu CBA v MS2014+ ................ 38
Část E – Certifikát kvality SBtoolCZ ...................................................................................................... 58

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 4 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Část A – Obecné informace

1. Přehled změn

Uvedená tabulka poskytuje seznam veškerých provedených změn v předmětném dokumentu oproti
původní verzi.

Přehled změn oproti verzi 2.1 ze dne 18. 2. 2020

Kapitola/strana Popis změny Zdůvodnění změny Odpovědnos Datum
platnosti/
t za
účinnosti
správnost změny

změny

Úvod, 7.4.3 Aktualizovány informace Zohlednění MP ŘVHP Sagač 10.12.2020

k příjmům projektu dle čl. 61

Kap. 1.1.1 Upřesněn požadavek na Zohlednění revokace výzvy Sagač 10.12.2020
specifické informace o činnosti č. 46 předkládání žádostí o
žadatele v případě projektů podporu
v rámci SC 3.1 zaměřených na
sociální bydlení

Část D Oprava odkazů na poznámku Oprava překlepu Sagač 10.12.2020
pod čarou 13

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 5 z 58
Příloha č. 2 smlouvy
2. Úvod

Metodika zpracování Studie proveditelnosti v rámci Operačního programu Praha – pól růstu ČR (dále
jen „Metodika SP“) je dokument, který vydává Hlavní město Praha (Magistrát hlavního města Prahy -
Odbor evropských fondů), jako řídicí orgán (ŘO) uvedeného operačního programu.

Dokument je určen pro žadatele, kteří budou žádat o podporu poskytovanou v rámci Operačního
programu Praha – pól růstu ČR (dále jen „OP PPR“), a to v prioritních osách 1, 2 nebo 3. Pro prioritní
osu 4 OP PPR existuje samostatný, odlišný dokument – Metodika zpracování Studie proveditelnosti pro
prioritní osu 4.

Studie proveditelnosti je pro projekty financované z EFRR povinnou přílohou žádosti o podporu z OP
PPR, pokud je tak stanoveno ve výzvě. Jedná se o dokument, který je jedním z hlavních podkladů při
hodnocení projektu, a proto je nezbytné, aby žadatel dodržel povinnou osnovu a věcný obsah tak, jak
je dále specifikováno.

Studii proveditelnosti je možné oproti povinnému obsahu rozšířit. Jestliže některá z kapitol není pro
daný projekt relevantní, nesmí být bez komentáře vynechána, ale namísto ní musí být ve studii
stručně vysvětlen důvod, proč nebyla daná kapitola zpracována. Důvod pro nezpracování se uvádí
přímo do dané kapitoly studie proveditelnosti místo textu – tj. studie proveditelnosti vždy bude mít
všechny kapitoly, u některých z nich ale bude místo textu pouze důvod pro nezpracování.

V případě, že je studie proveditelnosti zpracovávána současně se žádostí o podporu a žadatel by do
studie proveditelnosti i žádosti o podporu uváděl totožný text, uvede místo totožného textu pouze odkaz
na druhý dokument (studii proveditelnosti nebo žádost): „Text – viz žádost o podporu“ nebo „Text –
viz studie proveditelnosti“. Doporučuje se přitom uvádět odkaz ještě podrobněji, tj. včetně odkazu na
konkrétní záložku žádosti o podporu nebo datovou položku (např. „Text – viz žádost o podporu, záložka
Popis projektu, datová položka Co je cílem projektu?“).

Dále se doporučuje, aby žadatel primárně vyplňoval texty do žádosti, tj. využíval výše popsané
odkazování tak, že ve studii proveditelnosti bude odkazovat na žádost o podporu. Opačný způsob
odkazování (tj. uvádět v žádosti odkaz na text ve studii proveditelnosti) by se měl využívat zpravidla jen
v případech, kdy text přesahuje limit pro maximální počet znaků a nelze jej tak vyplnit do žádosti celý.

Metodika SP je rozdělena na část A, B, C, D a E:

Část A – Obecné informace
Část B – Povinná osnova studie proveditelnosti
Část C – Metodika zpracování jednotlivých kapitol SP
Část D – Průvodce finanční a ekonomickou analýzou projektu v modulu CBA v MS2014+
Část E – Certifikát kvality SBtoolCZ

Metodiku SP, Pravidla pro žadatele a příjemce, texty výzev, znění programového dokumentu OP PPR,
další metodiky a informace naleznete na webových stránkách www.penizeproprahu.cz.

Metodika SP bude aktualizována vždy dle potřeby (s ohledem na aktualizaci právní úpravy ČR, EU
a metodické dokumenty Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva financí ČR). Řídicí orgán
OP PPR může tento dokument revidovat vydáním nové verze. Účinnost každé verze je vyznačena na
titulní straně tohoto dokumentu. Všechny dostupné verze jsou k dispozici na webových stránkách
www.penizeproprahu.cz, zároveň jsou žadatelé na vydání nové verze upozorňováni prostřednictvím
informačního systému MS2014+. Žadatel musí při zpracování SP jako povinné přílohy k žádosti
o podporu postupovat vždy podle aktuálně účinné verze Metodiky SP.

Závaznost
Povinnost zpracování Studie proveditelnosti dle Metodiky SP se vztahuje na ty žadatele, jejichž žádosti
o podporu splňují předepsané limity:

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 6 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Velikost Co musí žadatel doložit v rámci přílohy „Podklady pro ekonomické hodnocení
projektu projektu - studie proveditelnosti/CBA1

do 5 mil. Kč 1) Studii proveditelnosti, zpracovanou dle této metodiky
celkových
způsobilých 1) Studii proveditelnosti, zpracovanou dle této metodiky
výdajů 2) Finanční analýzu, zpracovanou v modulu CBA v MS2014+.
od 5 mil Kč Průvodce zpracováním finanční analýzy a ekonomické analýzy v MS2014 + je
(včetně) do v části D tohoto dokumentu.
100 mil. Kč 1) Studii proveditelnosti, zpracovanou dle této metodiky
celkových 2) Finanční analýzu, zpracovanou v modulu CBA v MS2014+.
způsobilých 3) Ekonomickou analýzu, zpracovanou v modulu CBA v MS2014+.
výdajů Průvodce zpracováním finanční analýzy a ekonomické analýzy v MS2014 + je
od 100 mil. v části D tohoto dokumentu.
Kč (včetně)
celkových
způsobilých
výdajů

Metodika zpracování Studie proveditelnosti je uveřejněna na webových stránkách
www.penizeproprahu.cz. Finanční a ekonomickou analýzu včetně komentáře žadatel/zástupce žadatele
vyplňuje přímo do připraveného formuláře v MS2014+ v modulu CBA. Průvodce zpracováním finanční
analýzy a zjednodušené ekonomické analýzy a ekonomické analýzy v plném rozsahu je součástí
Metodiky zpracování Studie proveditelnosti OP PPR (část D).

Finanční analýzu zpracovanou v modulu CBA v MS2014+, zaměřenou primárně na udržitelnost
projektu, jeho životaschopnost a zjištění, zda není přefinancován, musí žadatel dále zpracovat pro
projekty vytvářející příjmy podle článku 61 obecného nařízení2.

1 Pokud není ve výzvě stanoveno jinak.
2 V případě, že se jedná o projekt s příjmy dle čl. 61 obecného nařízení a je aplikovánasnížená míra spolufinancování dle čl. 61
odst. 5 obecného nařízení, není zpracování finanční a popř. ani ekonomické analýzy v prostředí MS2014+ povinné. Standardně
však tento postup v rámci OP PPR uplatňován není.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 7 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Část B – Povinná osnova studie proveditelnosti

Titulní stránka ........................................................................................................................................ 10
Obsah .................................................................................................................................................... 10
1. ÚVODNÍ INFORMACE .............................................................................................................. 10

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 8 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

11.2.2. Dopad na hospodářskou soutěž ........................................................................................ 34
11.2.3. Dopad na obchod mezi členskými státy ............................................................................ 34
11.2.4. Režim podpory................................................................................................................... 35
11.2.5. Kumulace podpor, křížové financování ............................................................................. 35
11.3. De minimis (vyplní pouze žadatel, který žádá o podporu v režimu de minimis) ................... 35
11.4. SGEI (služby obecného hospodářského zájmu - vyplní pouze žadatel, který žádá o podporu
v režimu SGEI) .................................................................................................................................... 35
11.4.1. SGEI .................................................................................................................................. 35
11.4.2. Pověřovací akt ................................................................................................................... 35
11.4.3. Režim SGEI ....................................................................................................................... 35
11.4.4. Míra kompenzace .............................................................................................................. 35
11.5. Podpora v oblasti výzkumu vývoje a inovací v režimu nezakládajícím veřejnou podporu dle
Sdělení Komise - Rámce pro státní podporu výzkumu vývoje a inovací (Rámec VaV - vyplní pouze
žadatelé o podporu v tomto režimu) .................................................................................................... 36
11.5.1. Příjemce............................................................................................................................. 36
11.5.2. Režim podpory................................................................................................................... 36
11.5.3. Podpora výzkumné infrastruktury / výzkumné organizace jako celku ............................... 36
11.6. Podpora dle GBER (vyplní pouze žadatelé o podporu v tomto režimu) ............................... 36
11.6.1. Podnik v obtížích ............................................................................................................... 36
11.6.2. Podmínky příslušné kategorie GBER ................................................................................ 36
11.6.3. Kumulace podpory............................................................................................................. 36
11.6.4. Transparentní formy podpory ............................................................................................ 37
11.7. Podpora sociální péče (uvedou pouze žadatelé v oblasti sociální péče) .............................. 37
11.8. Podpora vzdělávání (uvedou pouze žadatelé v oblasti vzdělávání) ..................................... 37
11.9. Hromadná doprava (uvedou pouze žadatelé v oblasti hromadné dopravy) ......................... 37
12. STRUČNÉ VYHODNOCENÍ PROJEKTU ................................................................................. 37
Část E – Certifikát kvality SBtoolCZ ...................................................................................................... 58

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 9 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Část C – Metodika zpracování jednotlivých kapitol SP

Titulní stránka

Musí být uvedeno, že se jedná o studii proveditelnosti, dále žadatel uvede název projektu, název
žadatele, počet stran textu, počet příloh a datum zpracování studie.

Obsah

Obsah musí být v souladu s touto metodikou, tzn. žadatel je povinen strukturovat SP do kapitol
uvedených v části B této metodiky (samozřejmostí je číslování stránek a číslování kapitol by mělo
odpovídat číslování kapitol v zadání).

 Upozorňujeme, že není možné jakoukoliv kapitolu vynechat bez řádného vysvětlení

u konkrétní kapitoly.

V případě potřeby je však možné obsah kapitoly či SP rozšířit.

1. ÚVODNÍ INFORMACE

1.1. Informace o žadateli

1.1.1 Identifikační údaje o žadateli

• název organizace
• současné provozovny (místa podnikání u soc. podniku/umístění současných chráněných prac.

míst u chráněných pracovišť) žadatele3
• charakteristika činnosti žadatele

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 3:

Nestátní neziskové organizace podávající projekt zahrnující aktivitu zaměřenou na sociální bydlení
(ve specifickém cíli 3.1), které jsou vlastníky bytového fondu či nebytových prostor, jejichž úprava
je předmětem projektu, v rámci charakteristiky činnosti žadatele rovněž popíšou, jak naplňují
požadavek, že nejméně od roku 2016 průběžně poskytují osobám z cílových skupin registrovanou
sociální službu zaměřenou na prevenci bezdomovectví, případně že nejméně od roku 2016
průběžně realizují pro osoby z cílových skupin a s jejich přímým zapojením jiné aktivity zaměřené
na prevenci bezdomovectví. V popisu uvedou následující informace:
- poskytovatelé sociálních služeb:

o jakou konkrétní sociální službu zaměřenou na prevenci bezdomovectví poskytují,
včetně paragrafu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, pod který daná
sociální služba spadá,

o od jakého roku mají danou sociální službu dle tohoto zákona registrovanou,
o jednotlivé roky, po které danou sociální službu poskytují,
o s jakou cílovou skupinou v rámci dané sociální služby pracují,
- organizace neposkytující sociální služby:

3 Relevantní pro projekty podávané v prioritní ose 3.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 10 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

o jaké konkrétní aktivity zaměřené na prevenci bezdomovectví realizují a jak jsou do nich
zapojeny osoby z cílových skupin,

o od jakého roku dané aktivity realizují,
o jednotlivé roky, po které dané aktivity realizují,
o s jakou cílovou skupinou v rámci daných aktivit pracují.

1.1.2 Zkušenosti žadatele
• vztah odbornosti žadatele a věcné náplně projektu (popis činnosti žadatele v oblasti zaměření
projektu)
• zkušenosti a výčet realizovaných projektů, účast na podobných projektech v minulosti

1.2. Informace o partnerovi/partnerech (pokud je relevantní, struktura viz kapitola 1.1)

2. POPIS PROJEKTU A JEHO ETAP

V této části žadatel uvede výchozí stav, stav po realizaci, srovnání vývoje bez realizace projektu a při
realizaci projektu (tzv. nulová varianta vs. investiční varianta), analýzu současné a budoucí situace
cílových skupin vymezených výzvou, popis jednotlivých částí projektu a aktivit projektu, popis přínosů
projektu pro městskou část/hl.m. Prahu, na jejichž území bude projekt realizován z pohledu kvality
a rozsahu poskytovaných služeb.

Z této části SP musí být zřejmé, v čem projekt spočívá a jakými etapami bude procházet jeho realizace,
etapy musí být shodné s vymezením v žádosti o podporu, musí být věcně, časově a finančně vymezeny.

V případě variantního zpracování je vhodné zpracovat každou variantu zvlášť. Variantní řešení musí
žadatel vždy uvést v případě, že lze projekt realizovat i za jiných podmínek, např. v jiné lokalitě za jinou
cenu.

2.1. Souhrnná informace o projektu

• V příslušných bodech je možné opakovat nebo v případě potřeby i rozšířit informace uvedené
v žádosti o podporu. Jaký problém projekt řeší a jaké jsou jeho příčiny

• Smysl a cíle projektu (zaměření projektu a jeho očekávaný výsledek)
• Jaké aktivity budou v projektu realizovány a popis jejich souladu se zaměřením konkrétní výzvy
• Ostatní významná specifika projektu
• Cílové skupiny projektu, jejichž vymezení je v souladu se zněním konkrétní výzvy
• Projektové indikátory

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 1:

• aktivita 1.1.1 „proof-of-concept“ - Žadatel v této podkapitole zpracuje pouze souhrnné

informace o projektu (stručný popis dílčích konceptů a souhrnný popis aktivit apod.). Žadatel
zároveň popíše metodiku či kritéria, která si stanovil pro rozhodování o pokračování projektu
mezi jeho jednotlivými naplánovanými fázemi realizace. Popis jednotlivých dílčích
konceptů/produktů v období realizace v členění na 1. fázi – Ověření proveditelnosti a 2. fázi –
Příprava komercializace, konkrétních činností v rámci realizace projektu, předběžný směr
komercializace jednotlivých konceptů apod. zpracuje žadatel do podkapitoly 4.5 Fáze projektu.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 11 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

• aktivita 1.2.1 zvyšování kvality a efektivity fungování podpůrné inovační infrastruktury –
Součástí této kapitoly musí být popis a zajištění (např. certifikáty, smlouvy o spolupráci dle
relevantnosti k projektu) poskytovaných poradenských služeb, popis a zajištění
nabízených technických a technologických služeb.

2.2. Zjednodušený logický rámec projektu

• Metoda logického rámce je postup, který umožňuje uspořádat základní charakteristiky projektu
ve vzájemných souvislostech. Jedná se o stručný a přehledný zápis projektového návrhu, jeho
logických vazeb a základních parametrů. Pro potřeby podání žádosti je dostačující specifikace
výstupů a účelu projektu.

Zjednodušená tabulka logického rámce Měřitelné indikátory na úrovni dopadů a výsledků – je
nezbytné uvést konkrétní hodnoty jednotlivých cílů projektu
Účel/záměr/výsledky projektu (např. snížení doby jízdy o 2,5 min., počet přepravených
• Změna, kterou chceme dosáhnout projektem cestujících 350.000 ročně, apod.)
• Jaké jsou konkrétní cíle, kterých chce projekt dosáhnout

Způsoby, kterými lze měřit splnění účelu.

Výstupy projektu Měřitelné indikátory na úrovni výstupů nezbytné pro
• Nezbytné k naplnění účelu projektu zabezpečení účelu (modernizovaná tramvajová trať o délce
• Co bude konkrétním výstupem projektu (co se postaví, 4.700 m, apod.)

opraví, nakoupí) Způsoby, kterými lze měřit dosažení výstupů.

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 1:

• aktivita 1.1.1 „proof-of-concept“ - Žadatel může zpracovat jeden logický rámec projektu za
celý projekt, nikoli za jednotlivé dílčí koncepty/produkty zvlášť.

2.3. Lokalizace projektu

• Místo, kde bude investice/(nová) kapacita zřízena/rozšířena a provozována, nebo místo, kde
bude probíhat realizace projektu

• Je-li relevantní, místo výchozího působení žadatele a poskytované služby
• V případě nákupu nemovitosti v rámci projektu je třeba, aby žadatel porovnal variantu

pronájem / nákup a dále aby specifikoval výhody pro nákup v dané lokalitě
• Pokud místo realizace není ve vlastnictví či správcovství žadatele, je třeba konkretizovat, na

základě jakého právního vztahu je zde možné investici provést

Lokalizace investice (relevantní pouze pro projekty, které realizují investice do
nemovitostí)4

Ulice

č.p.

4 Pro aktivitu 1.2.1 Zvyšování kvality a efektivity fungování podpůrné inovační infrastruktury platí, že v případech, kdy je
součástí projektu pořízení nemovitosti, je žadatel povinen řádně zpracovat posouzení alternativních umístění projektu včetně
důkladného zdůvodnění vybrané varianty řešení. Toto posouzení a zdůvodnění musí být součástí Studie proveditelnosti, kapitoly
5.2 Alternativní řešení projektu, a je předmětem věcného a finančního hodnocení.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 12 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

č. orientační
PSČ
Město
katastrální území
č. parcely
majitel nemovitosti
správce nemovitosti

2.4. Fáze projektu a jeho harmonogram

V této souvislosti lze projektový záměr rozdělit do tří možných fází. Je třeba popsat realizované aktivity
projektu ve všech fázích (hlavní i vedlejší aktivity projektu), finanční náročnost jejich realizace a zdroje
financování těchto nákladů. Fáze, které budou spadat do období realizace projektu, je třeba
zařadit/rozdělit do etap (max. délka 6 měsíců).

1) Fáze předinvestiční (přípravná)

= období přípravných prací, ve kterém se projekt rozpracuje a rozhoduje se o jeho realizaci či zamítnutí.

2) Fáze investiční (realizační)

= období od začátku faktické realizace projektu do zahájení jeho provozu (též tzv. fáze výstavby).

3) Fáze provozní

= období od zahájení provozu projektu do ukončení projektu/po jeho ukončení.

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 1:

• aktivita 1.1.1 „proof-of-concept“ – Žadatel popíše aktivity projektu v rozdělení na 1. fázi –
Ověření proveditelnosti a 2. fázi – Příprava komercializace ke všem konceptům/produktům,
které mají být obsahem jeho projektu. Součástí tohoto popisu musí zároveň být detailní popis
plánovaných činností pro každý individuální koncept/produkt jednotlivě a v obou fázích (ověření
proveditelnosti a příprava komercializace), popis technologické části/kvality každého
individuálního konceptu (včetně popisu novosti a výhod nového řešení oproti konkurenčním
řešením), popis výstupů a zdůvodnění pravděpodobnosti komerčního využití, popis způsobu
ochrany duševního vlastnictví, předpokládaný způsob komercializace, jeho zdůvodnění
a potřeby pro jeho podporu (způsob ochrany IP a směr komercializace se může během
realizace měnit v návaznosti na výsledky 1. fáze a její zhodnocení).
Informace uvedené v rámci popisu jednotlivých konceptů by neměly obsahovat údaje, které by
mohly ohrozit práva duševního vlastnictví žadatele.

• aktivita 1.2.1 Zvyšování kvality a efektivit fungování podpůrné inovační infrastruktury –
U investičních projektů popíše žadatel do části věnované provozní fázi, jaké funkce a činnosti

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 13 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

bude dotčená infrastruktura realizovat v období udržitelnosti, a to včetně konkrétního popisu
jejich věcného a finančního zajištění (v návaznosti na relevantní hodnotící kritéria sady HK pro
tuto aktivitu). Specifikace personálního zajištění těchto činností v provozní fázi (období
udržitelnosti projektu) bude součástí kapitoly 4.

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 3:

Všechny fáze projektu musí být popsány dostatečně podrobně, kromě fáze předinvestiční
a investiční, jejichž popis se soustředí zejména na realizaci investice, je nutné věnovat pozornost
také fázi provozní:
• projekty zaměřené na sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (SC 3.1)
– Žadatel popíše, jak bude probíhat poskytování sociální služby dle standardů kvality sociálních
služeb.
• projekty zaměřené na aktivizaci komunitního života (SC 3.1) – Žadatel rozepíše, jak bude
realizován provoz kulturně komunitního centra (dále KC). Žadatel popíše konkrétní aktivity KC
(včetně potřebného vybavení pro aktivity a uvedení pracovníků, kteří budou aktivity realizovat, jaké
pracovní pozice/odbornosti budou zapojeny), provozní dobu KC, počet osob z cílové skupiny
zapojených do jednotlivých aktivit KC, způsob zapojení a práci s cílovou skupinou v průběhu aktivit
KC, způsob zapojení ostatních obyvatel místních komunit do aktivit KC, míru zapojení osob z cílové
skupiny a ostatních obyvatel místní komunity. Žadatel také popíše, jak budou při aktivitách KC
naplňovány tyto hlavní charakteristické znaky: 1) aktivní zapojování osob z cílové skupiny do aktivit
projektu (cílová skupina se spolupodílí na aktivitách projektu, není pouze jejich pasivním
příjemcem/klientem, je podporována vlastní iniciativa a samostatnost osob z cílové skupiny směrem
k řešení jejich životní situace), 2) propojování cílové skupiny s ostatními obyvateli místních komunit;
posilování vazby osob z cílové skupiny na komunitu, v níž žijí, 3) komunikace s vnějšími
zainteresovanými subjekty, posilování dialogu s nimi.
• projekty zaměřené na sociální bydlení (SC 3.1) – Žadatel konkrétně popíše, jak budou nastavena
pravidla pro výběr osob z cílové skupiny do bytů (z uvedených informací musí být zřejmé, že způsob
výběru osob nevede k diskriminaci některé skupiny obyvatel, např. se ztíženým přístupem k bydlení,
jsou popsána preventivní opatření pro zamezení nerovnému přístupu, případně nástroje
monitorující zabezpečení rovného přístupu), uvede náležitosti nájemní smlouvy uzavírané
s osobami z cílové skupiny (včetně způsobu kalkuace výše nájmu a doby nájmu a případné
možnosti prodloužení a jejich zdůvodnění), dále popíše způsob práce s cílovou skupinou (průběh
sociální práce, případně komunitní péče). Zároveň žadatel popíše, jak bude naplňována podmínka,
že realizace projektu nesmí vést k segregaci cílových skupin.
• projekty zaměřené na sociální podnikání a chráněná pracoviště (SC 3.2) – Žadatel uvede
informace o provozu sociálního podniku zejména v podnikatelském plánu, ve studii proveditelnosti
lze odkázat na relevantní informace v podnikatelském plánu, případně další doplnit (obdobné jako
informace o provozu chráněného pracoviště, viz dále). Informace o provozu chráněného pracoviště
uvede žadatel v této kapitole studie proveditelnosti – jak bude chráněné pracoviště provozováno,
s jakou provozní dobou, jak do provozu bude zapojena cílová skupina, jaké podpory se dostane
cílové skupině s ohledem na specifika jejího znevýhodnění.

Nedílnou součástí této podkapitoly je časový plán jednotlivých fází činností, etap projektu
a jednotlivých aktivit, který by měl být zpracován do podoby harmonogramu. Z něj musí být patrné,
kdy jednotlivé činnosti začínají a kdy končí (pokud končí), které činnosti na které navazují a jaké
se vzájemně překrývají. Nejnáročnější na podrobnost a propracovanost jsou obvykle etapy investiční
výstavby, případně etapy zaváděcích provozů. Tento harmonogram musí být vytvořen kromě popisné
formy, která umožňuje přesné vymezení okamžiků zahájení a ukončení jednotlivých procesů, navíc
i v podobě ganttova diagramu, který umožňuje přehlednou orientaci.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 14 z 58
Příloha č. 2 smlouvy
3. ANALÝZA POTŘEBNOSTI PROJEKTU A KONKURENCE

Ve SP žadatel popíše návaznost projektu na další aktivity žadatele a další strategické dokumenty,
zejména na strategie a rozvojové plány městské části, hl. m. Prahy, apod. Žadatel uvede, zda projekt
navazuje na jiné projekty zrealizované nebo předložené v rámci předchozích výzev (vlastní či jiných
žadatelů, realizované v rámci OP PPR, jiného OP, jiného dotačního programu na národní, regionální
nebo místní úrovni). Uvede název, registrační číslo a stručné zaměření doplňkového projektu. Ve SP
popíše také plánované komplementární projekty, které dosud nebyly předloženy ve formě žádosti.

3.1. Analýza potřebnosti projektu z hlediska cílových skupin5

V této části SP žadatel prokáže potřebnost realizace projektu na základě dat, jejichž zdroje jasně
identifikuje. Zejména jsou relevantní identifikace a analýza charakteristik cílových skupin projektu
(v souladu s vymezením cílových skupin ve výzvě) vč. jejich kvantifikace (např. na základě statistických
dat, terénního šetření, dotazníkového šetření). A to jednak obecně charakterizovat a kvantifikovat cílové
skupiny v lokalitě, ve které bude projekt realizován, a dále uvést, kolik osob cílové skupiny/cílových
skupin bude do projektu přímo zapojeno či zda projekt vychází ze společenské potřeby (definované
veřejnými strategiemi) nebo z doložené poptávky uživatelů výstupů projektu. Z analýzy by mělo jasně
vyplývat zdůvodnění zaměření projektu a doložení jeho potřebnosti.

Žadatel musí v analýze zodpovědět zejména následující otázky:

• Kdo je cílovou skupinou projektu, resp. kdo je uživatelem služeb a produktů plynoucích
z projektu?

• Jaký je důvod výběru zvolených charakteristik cílových skupin (z výčtu daného výzvou)?
• Jaké specifické potřeby mají tyto cílové skupiny? Jaký je přínos pro cílovou skupinu nebo pro

uživatele výstupů projektu?
• Kolik osob/zástupců cílových skupin bude do projektu přímo zapojeno (je li relevantní)?
• Je-li relevantní, jak vysokou poptávku lze očekávat ze strany cílových skupin projektu?

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 1:

• aktivita 1.2.1 Zvyšování kvality a efektivit fungování podpůrné inovační infrastruktury –
Žadatelé mimo výše uvedené doloží podrobnou analýzu VaV kapacit a případně poptávky ze
strany relevantních začínajících podnikatelských subjektů, kterou není možné naplnit ze strany
již existující podpůrné inovační infrastruktury. Žadatel doloží dokumenty prokazující zájem firem
o zasídlení (dle relevantnosti k projektu). V případě, že obdobná VaV kapacita existuje, musí
žadatel uvést řádné odůvodnění, proč tato kapacita nemůže být využita pro daný projekt.

• aktivita 1.2.1 Zvyšování kvality a efektivit fungování podpůrné inovační infrastruktury –
Žadatel popíše cílové skupiny projektu. Předmětem podpory OP PPR jsou pouze
podnikatelské inkubátory, která budou podporovat znalostně intenzivní firmy. Dále v této
podkapitole žadatel popíše pravidla výběru firem do inovační infrastruktury.

3.2. Analýza konkurence, alternativy uspokojování potřeb cílových skupin6

Předmětem této části studie proveditelnosti je analýza nabídky služeb pro cílové skupiny projektu od
jiných poskytovatelů v lokalitě realizace projektu. A dále vymezení, čím se žadatelem nabízené řešení
plnění potřeb cílových skupin projektu liší od ostatních poskytovatelů.

5 Či z hlediska předpokládaných uživatelů výstupů (dle nastavení konkrétní výzvy). Cílové skupiny projektu odpovídají cílovým
skupinám definovaných výzvou (přičemž projekt může pracovat pouze s vybranými cílovými skupinami definovaných výzvou –
jejich výběr je vhodné zdůvodnit).
6 dtto.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 15 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Žadatel musí v analýze zodpovědět zejména následující otázky:

• Existuje konkurence na straně poskytovatelů služeb a produktů?
• V čem se ve svém přístupu žadatel liší od konkurence/ostatních poskytovatelů služeb pro cílové

skupiny.
• Zda a příp. jakým způsobem je jeho přístup inovativní.

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 1:

• aktivita 1.1.2 Inovační poptávka veřejného sektoru – Žadatel před podáním žádosti o
podporu musí ověřit a ve SP jednoznačně prokázat, že jím poptávané řešení skutečně není na
trhu dostupné. Na základě tohoto ověření provede žadatel vyhodnocení inovativnosti svého
záměru, jelikož základní podmínkou pro následné použití inovačního partnerství pro zadávání
veřejné zakázky je faktická nemožnost použití existujících dodávek, služeb nebo stavebních
prací pro uspokojení potřeb zadavatele. Tuto skutečnost žadatel do SP prokazatelně popíše
také. Pokud na trhu existují dostupné dodávky, služby nebo stavební práce, prostřednictvím
kterých je možné řešit potřeby zadavatele, nemůže zadavatel zadat veřejnou zakázku
k uspokojení těchto potřeb v inovačním partnerství, ale použije jiné použitelné zadávací řízení
- v takovýchto případech není možné realizovat projekt v rámci výzvy OP PPR.

• aktivita 1.2.1 Zvyšování kvality a efektivit fungování podpůrné inovační infrastruktury –
Součástí SP musí být důkladná analýza konkurenčních poskytovatelů služeb, zdůvodnění
výběru oboru a popis potenciálu trhu. Zejména (tedy nejen!) v případech, kdy předmětem
projektu je investiční podpora zřízení nové podpůrné infrastruktury, budou v této kapitole
uvedeny informace o provedeném průzkumu obdobných relevantních kapacit na území hl. m.
Prahy. Z těchto informací musí být patrné, zda na tomto území existuje/neexistuje obdobně

zaměřená infrastruktura s volnou kapacitou. V případě, že obdobná podpůrná infrastruktura
existuje, je nutné uvést řádné odůvodnění, proč její kapacity nemohou být využity pro daný
projekt. Záměrem ŘO není podpora vzniku nových kapacit bez dostatečného předpokladu
zajištění jejich udržitelnosti.

4. MANAGEMENT PROJEKTU A ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ

Žadatel musí v SP jasně odpovědět zejména na níže uvedené otázky:

• Bude oddělen vlastník a provozovatel projektu?
• Existují jiní významní přímí účastníci projektu (zejména účast partnera projektu), případně

jakým způsobem bude do projektu zapojen partner?
• Které profese a v jakém počtu projekt ve svých jednotlivých fázích vyžaduje (včetně osob z řad

cílových skupin definovaných výzvou)?
• Jaká z činností bude řešena outsourcingem a které činnosti budou zajišťovat vlastní

zaměstnanci pro každou etapu projektu (včetně osob z řad cílových skupin definovaných
výzvou)?
• Jaké zkušenosti má realizační tým projektu?
Jaká vzniknou pracovní místa, a to i pro osoby z řad cílových skupin definovaných výzvou, a jaké jsou
jejich parametry (mzda, pracovní podmínky, povinnosti, požadovaná odbornost)?

Žadatel v tabulce specifikuje, zda se jedná o nové pracovní místo. Dále popíše, zda mají členové
realizačního týmu zkušenosti s realizací projektů (investičních, příp. neinvestičních) a jejich účast na
projektech popíše a doloží referenčními projekty.

Pro přehlednost plánovaných personálních nákladů žadatel zpracuje data do následující tabulky:

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 16 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Tabulka personálního zajištění projektu (vzor):

Pozice v týmu Jméno1 Název organizace2 Odpovědnost a Úvazek na projektu Druh pracovně Hrubá mzda (PS)
v% právního vztahu nebo hodinová
kompetence člena (pracovní smlouva, sazba (DPP/DPČ)
týmu3 100%= 40h/týdně
DPP, DPČ..)

Předinvestiční fáze
Investiční fáze
Provozní fáze

Vysvětlivky k tabulce personálního zajištění projektu:

1 Žadatel uvede jména a příjmení všech členů realizačního týmu včetně členů týmu partnerů, včetně pracovníků z řad cílových skupin definovaných výzvou v relevantních
případech. Pokud daná pozice bude obsazována osobou, jejíž jméno není v době podání žádosti o podporu známo (např. bude vybrána formou výběrového řízení v období
realizace projektu), stačí uvést poznámku „toho času není relevantní“.
2 Žadatel uvede název organizace, v níž je daný člen týmu zaměstnán (název své organizace či organizace partnerů).
3 Žadatel stručně uvede hlavní aktivity korespondující s pozicí (např. projektový manažer: koordinuje aktivity projektového týmu, vymezuje kompetence v rámci týmu,
zodpovídá za včasné plnění atd.).

Stejně tak jako je tomu u ostatních témat řešených ve SP, je třeba i zde důsledně uvádět zdroje informací zapracovaných do zvolených variant. Žadatelé
se při stanovování výše mzdy musí řídit cenou obvyklou v místě a čase, viz www.penizeproprahu.cz/obvykle-ceny-a-mzdy/.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 17 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

5. TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ASPEKTY

5.1. Technické a technologické aspekty projektu

Tato část SP je stěžejní a primárně relevantní pro projekty, v nichž zvolená investiční akce, technika,
technologie, nákup staveb a stavební úpravy v té či oné fázi projektu zásadním způsobem ovlivní
investiční nebo provozní finanční toky projektu. A to ať přímo prostřednictvím výdajů na danou
technologii či techniku, nebo skrze ostatní provozní resp. investiční výdaje.

Při zpracování SP není nutné opisovat doslova technické dokumentace či dodavatelské nabídky, je však
důležité uvést ze všech souvisejících odborných informací ty, které jsou významné pro
hodnocení konzistence ostatních částí SP. V každém případě však platí, že žadatel musí uvést
zdrojový dodavatelský návrh či projektovou a technickou/technologickou dokumentaci a zajistit
disponibilitu tohoto zdroje pro pozdější uživatele studie.

V rámci této kapitoly žadatel odpoví zejména na následující otázky:

• Jaký investiční majetek je zapotřebí v jednotlivých fázích projektu?
• Jaké materiálové a energetické toky vyplývají z této technologické varianty v jednotlivých

etapách?
• Jaké profese bude vzhledem k technologiím nutné zajistit pro výstavbu, provoz i likvidaci?
• Jaká je fyzická životnost projektu resp. pořizovaných investic?
• Kdy bude fakticky nutná reinvestice z technického hlediska?
• Kdy začne vlivem opotřebení majetku narůstat provozní náročnost a v jaké míře?
• Jaká technologie bude příp. použita v investiční fázi a jaká technologie tvoří podstatu provozu?
• Jaké má ta která technologie provozní výhody a nevýhody a proč je preferována (doporučujeme

srovnávací analýzu), a to ve vazbě na uspokojování potřeb cílových skupin.
• Popis samotného výrobního a logistického procesu z technologického a technického hlediska.
• Jaké jsou rizikové faktory použité technologie?
• Jaké jsou nároky na údržbu a opravy?
• Jak bude zajištěna dostupnost; bude zajišťována bezbariérovost?
• K jakým úpravám venkovního prostředí dojde (pokud je tato aktivita součástí projektu)?

Je zřejmé, že technická a technologická řešení se týkají všech fází projektu, včetně logistických procesů,
použité IS/IT apod. Přehled zde uvedených otázek není vyčerpávající a jeho obohacení podle specifik
daného projektu je nanejvýš žádoucí.

Žadatel zároveň popíše jaké vybavení bude v rámci projektu pořízeno.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 18 z 58
 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 2, SC 2.3: Příloha č. 2 smlouvy

• žadatel v rámci této kapitoly uvede kkromě výše zmíněného ještě i:

o počet nahrazených vozidel,

o průměrnou spotřebu v l/100 km u nahrazených vozidel,

o odhad počtu najetých km za každý 1 nahrazený autobus za rok.

5.2. Alternativy řešení projektu7

V této části žadatel popíše jednotlivé alternativy projektu z pohledu jejich technického řešení.
V souvislosti s popisem jednotlivých alternativ musí být popsána pozitiva a negativa jednotlivých
alternativ a to ve vazbě na technické i technologické řešení z hlediska uspokojování potřeb
cílových skupin a následně na finanční dopad, výběr vhodné technologie, nároky na objekty,
budovy a provoz, materiálové vstupy ve fázi realizační a provozní. Současně zde žadatel uvede
i personální požadavky, organizaci provozu, požadavky na poskytovatele technologií, dodávek a služeb
ve fázi realizační i provozní.

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 1:

• aktivita 1.2.1 zvyšování kvality a efektivity fungování podpůrné inovační infrastruktury –
V případě, kdy je součástí projektu pořízení nemovitosti, je žadatel povinen zde řádně zpracovat
posouzení alternativních umístění projektu včetně důkladného zdůvodnění vybrané varianty
řešení. Tyto varianty jsou předmětem věcného a finančního hodnocení projektů ve vztahu
k efektivitě výši vynaložených výdajů a indikátorům a dopadům projektu.
Žadatel zároveň popíše způsob realizace projektu v případě, že by nebyl podpořen
dotací.

5.3. Připravenost projektu pro realizaci

V této části žadatel uvede informace o připravenosti projektu k realizaci a požadavky na úspěšnou
realizaci (technická, organizační a finanční připravenost).

Požadavky popíše z pohledu legislativních nároků a jejich zajištění, majetkových poměrů a jejich řešení,
včetně přehledu pozemků, budov a infrastruktury, dotčených realizací projektu a popisu práva jejich
užívání, popis procesů organizace, schvalování a kontroly a možné využití nákupu služeb).

6. DOPAD PROJEKTU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Pozitivní dopad na životní prostředí může být přímo cílem a smyslem určitého projektu. Projekt může
mít i částečně dočasné negativní dopady na životní prostředí (např. dočasné zhoršení životního
prostředí v okolí stavby), které by ovšem měly být vyváženy celkovým přínosem a projekt by měl být
v souladu se zásadou udržitelného rozvoje.

V případě dílčích negativních dopadů projektu na životní prostředí hrozí realizátorovi investice řada
dodatečných nákladů. Na jedné straně jsou to dodatečné náklady na odstraňování samotných škod,

7Tato podkapitola není relevantní pro projekty v rámci PO1, aktivity 1.1.1 Podpora aktivit vedoucích ke komercializaci
výsledků výzkumu pomocí ověření proveditelnosti a komerčního potenciálu a jejich zavedení do praxe („proof-of-
concept“).

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 19 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

případně na zajištění bezproblémového provozu, na straně druhé možné sankční postihy ze stran
regulativních orgánů, které by v některých případech mohly vést až k samotnému ukončení projektu.

Zdroje problémových dopadů na životní prostředí lze nalézt ve všech fázích projektu. Proto je třeba
všechny, i potenciální, hrozby těchto problémů předem anticipovat a vyhodnotit z hlediska možných
dopadů na hotovostní toky.

7. KALKULACE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PROJEKTU

Tato kapitola se týká všech projektů, musí ji tedy zpracovat i ty projekty, u nichž není povinné zpracování
CBA v MS2014+.

7.1. Rozpočet projektu (výdaje projektu v realizační fázi)

Pokud žadatel má povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vychází při zpracování právě z CBA
v MS2014+. V modulu CBA této kapitole odpovídá tabulka investičních nákladů (nulová/investiční nebo
rozdílová varianta) na záložce Investice a zdroje.
Pokud žadatel nemá povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vychází z rozpočtu uvedeného v žádosti
o podporu, který případně podrobněji rozpracuje.

V textu SP žadatel detailně specifikuje položky rozpočtu projektu (přehled způsobilých
a nezpůsobilých výdajů projektu v realizační fázi). Rozpočet projektu musí korespondovat
s předloženým rozpočtem projektu uvedeném v žádosti. V textu studie proveditelnosti žadatel
uvede zdůvodnění jednotlivých položek (jejich potřebnost pro realizaci projektu) a způsob
stanovení jejich hodnoty. Ceny použité v rozpočtu musí odpovídat obvyklým (tržním) cenám komodit,
prací a služeb v čase zpracování rozpočtu a místě realizace projektu. Způsob stanovení cen musí být
v textu SP jednoznačně definován.

Rozpočet projektu bude žadatel rozčleňovat do těchto požadovaných druhových položek (další
požadavky na členění rozpočtu jsou uvedeny níže, případně mohou být součástí konkrétních výzev):
„Celkové způsobilé náklady - investiční“
„Celkové způsobilé náklady - neinvestiční“
„Celkové nezpůsobilé náklady - investiční“
„Celkové nezpůsobilé náklady - neinvestiční“

Je třeba uvést částky odpovídající částkám v rozpočtu a doplnit k nim podrobný komentář (včetně
komentáře k nezpůsobilým nákladům). Identifikace způsobilosti jednotlivých výdajů je důležitá pro
následnou kalkulaci míry dotace z prostředků EU. Pro rozdělení výdajů na investiční a neinvestiční bude
použito účetní hledisko členění výdajů.

Ve SP proto musí být jednoznačně popsán způsob získání vstupních dat a jejich zdroj.

Klíčové položky rozpočtu je potřeba v rámci SP podložit položkovým rozpočtem (v případě stavebních
prací), předběžnou cenovou nabídkou nebo odkazem na e-shop, katalog apod. (v případě technologií,
vybavení), aby bylo možné reálnost tržních cen ověřit. U investičního majetku je dále nezbytné uvést:

• Časový rozvrh jejich pořizování, údržby, oprav, resp. obnovy
• Způsob pořizování, eventuálně od koho a za jakých obchodních podmínek
• Případné pojištění jednotlivých druhů majetku a proti čemu

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 20 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Žadatel ve SP uvede celkovu částku plánovanou na kompletní administraci spojenou s realizací projektu
a specifikuje jednotlivé položky spadající do limitu (limit je ve výzvě vyjádřen v % celkových způsobilých
výdajů projektu).

 Pokyny pro projekty předkládané v rámci PO 1:

• aktivita 1.1.1 „proof-of-concept“ – Žadatel je v povinen zpracovat rozpočet projektu ve
struktuře dle požadavků konkrétních výzev a zároveň tak, aby byly jasně a zřetelně odděleny
plánované finanční prostředky alokované na jednotlivé fáze projektu (např. uvedením konkrétní
fáze do názvu položky) a současně na jednotlivé ověřované koncepty/produkty (např. uvedením
názvu či pořadí konkrétního konceptu do názvu položky). Žadatel tedy musí zpracovat rozpočet
projektu v detailu na jednotlivé fáze a koncepty. Zároveň musí žadatel v rozpočtu zřetelně odlišit
finanční prostředky spadající do ve výzvě uvedeného finančního limitu (např. uvedením
„Admin“, „A“ či číselným označením v názvu souvisejících položek).

• aktivita 1.1.2 Inovační poptávka veřejného sektoru – Žadatel uvede mimo jiné i informace
o přiměřenosti nákladů na výzkum a vývoj vzhledem k nákladům na pořízení samotného řešení.
Inovační partnerství je určeno pro případy, kdy náklady na výzkum a vývoj jsou velmi vysoké
a dodavatelé by tento výzkum bez možnosti následných dodávek z vlastní iniciativy neprováděli.
Prostředky určené na náklady na výzkum a vývoj musí vždy převyšovat náklady na pořízení
předmětu veřejné zakázky. Zároveň musí žadatel v rozpočtu zřetelně odlišit finanční prostředky
spadající do ve výzvě uvedeného finančního limitu (např. uvedením „Admin“, „A“).

7.2. Zdroje financování rozpočtu projektu

Pokud žadatel má povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vychází při zpracování právě z CBA
v MS2014+. V modulu CBA této kapitole odpovídá tabulka zdrojů financování (nulová/investiční nebo
rozdílová varianta) na záložce Investice a zdroje.
Pokud žadatel nemá povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vychází z přehledu zdrojů financování
uvedeného v žádosti o podporu, který případně podrobněji rozpracuje.

V textu SP žadatel detailně specifikuje, z jakých finančních zdrojů bude krýt způsobilé
a nezpůsobilé výdaje projektu v realizační fázi, a okomentuje jejich zajištění z pohledu reálnosti.
Finanční zdroje pro krytí výdajů projektu musí být popsány realisticky, specifikovány z pohledu statutu
použitých zdrojů financování (vlastní zdroje, půjčky, dotace) a v zejména v případě cizích zdrojů
odpovídajícím způsobem podložena jejich reálnost.

Zdroje financování realizace projektu bude žadatel rozčleňovat do těchto požadovaných druhových
položek:
„Příspěvek unie“
„Soukromé zdroje“
„Finanční prostředky ze státního rozpočtu“
„Finanční prostředky ze státních fondů“
„Finanční prostředky z rozpočtu kraje“
„Finanční prostředky z rozpočtu obce“
„Jiné národní veřejné finanční prostředky“
„Ostatní zdroje“

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 21 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Pokud se pro financování projektu budou používat cizí zdroje, musí být zdroje podrobně popsány,
případně doloženy odpovídajícími dokumenty, např. Příslib úvěru, Příslib dotace, event. Prohlášení
poskytovatele úvěru / dotace apod. s případnými podmínkami pro poskytnutí finančních zdrojů, pokud
byly v době zpracování SP stanoveny. To je nezbytné pro posouzení spolehlivosti finančního zajištění
realizace projektu.

Bankovní úvěry a půjčky od právnických či fyzických osob uveďte do položky „Ostatní zdroje“.
Vlastní vklady podnikatelských subjektů do projektu uveďte do položky „Soukromé zdroje“

7.3. Výdaje v provozní fázi

Pokud žadatel má povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vychází při zpracování právě z CBA
v MS2014+. V modulu CBA této kapitole odpovídá tabulka provozních a finančních nákladů
(nulová/investiční nebo rozdílová varianta) na záložce Provozní náklady a výnosy.
Pokud žadatel nemá povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vychází z rozpočtu projektu uvedeného
v žádosti o podporu, který případně podrobněji rozpracuje.

V této kapitole žadatel detailně specifikuje položky provozních výdajů projektu. Dle potřeby je možno
zvolit rozdílovou variantu (zadává se pouze změna položek v souvislosti s realizací projektu)
nebo zadání nulové (bez realizace projektu) a investiční varianty (s realizací projektu). Způsob
kalkulací výdajů musí odpovídat obecným standardům a musí zde být uveden, stejně tak jako zdroj
vstupních údajů pro kalkulace. Zvláštní důraz bude kladen na zdůvodnění výdajů tak, aby bylo možné
ověřit reálnost provozních výdajů projektu. Ceny použité v rozpočtu musí odpovídat obvyklým (tržním)
cenám komodit, prací a služeb v čase zpracování rozpočtu a místě realizace projektu a vycházet
z reálného stavu současného provozu, se zohledněním vlivu projektu.

Přehled provozních výdajů projektu žadatel zpracuje v druhové struktuře v souladu s položkami
uvedenými v modulu CBA:
„Osobní výdaje“
„Spotřební materiál“
„Energie“
„Opravy a údržba“
„Nakupované služby“
„Ostatní provozní výdaje“

Osobní výdaje zahrnují běžné mzdy/platy personálu včetně povinných odvodů zdravotního a sociálního
pojištění, příspěvky FKSP, případně další osobní výdaje dle zvyklosti zaměstnavatele.

Spotřební materiál tvoří veškeré vstupy výroby či poskytovaných služeb materiálové povahy (suroviny),
dále také spotřeba PHM, režijní materiál apod.

Energie zahrnují spotřeby jednotlivých médií (voda, elektřina, plyn, tuhá paliva apod.) nezbytných pro
provoz.

Opravy a údržba zahrnuje běžné opravy a údržbu, případně výdaje na obměnu majetku s kratší dobou
životnosti než je doba hodnocení projektu.

Nakupované služby představují veškeré outsourcované dodávky, např. úklidy, účetnictví, odvoz odpadu
apod.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 22 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Do provozních výdajů projektu se nezahrnují odpisy, rezervy, opravné položky, úlevy apod., které
nepředstavují peněžní tok!

7.4. Výnosy projektu v provozní fázi

7.4.1. Provozní příjmy generované projektem
Pokud žadatel má povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vychází při zpracování právě z CBA
v MS2014+. V modulu CBA této kapitole odpovídá řádek Příjmy z provozu (tržby) v tabulce provozních
výnosů (nulová/investiční nebo rozdílová varianta) na záložce Provozní náklady a výnosy.
Pokud žadatel nemá povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vyčíslí příjmy projektu bez CBA.

V textu SP žadatel detailně specifikuje výši provozních příjmů (tržeb) generovaných projektem
v nulové a investiční nebo rozdílové variantě a okomentuje co nejpodrobněji jejich kalkulaci a změnu
po realizaci projektu. Ceny použité v kalkulaci příjmů musí odpovídat obvyklým (tržním) cenám komodit,
prací a služeb v čase zpracování žádosti a místě realizace projektu a vycházet z reálného stavu
současného provozu, se zohledněním vlivu projektu.

Příjmy generované projektem představují přímé platby uživatelů (cena zboží, vstupné, poplatky,
školné, příspěvky rodičů na provoz, stravné, apod.), všechny příjmy budou v modulu CBA uvedeny
v sumarizované položce:
„Příjmy z provozu (tržby)“

Způsob kalkulací příjmů musí odpovídat obecným standardům a musí zde být uveden, stejně tak jako
zdroj vstupních údajů pro kalkulace. Zvláštní důraz bude kladem na zdůvodnění příjmů, tak aby bylo
možné ověřit reálnost provozních výdajů projektu. V případě, že některé příjmy nebyly do kalkulace
zahrnuty, je třeba tuto skutečnost včetně odůvodnění okomentovat ve SP (např. stravné v MŠ).

SP musí obsahovat prohlášení žadatele o tom, že ceny použité v SP byly prověřeny, a že po prověření
odpovídají požadavkům kladeným na vstupní údaje SP.

7.4.2. Zdroje financování provozu projektu
Pokud žadatel má povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vychází při zpracování právě z CBA
v MS2014+. V modulu CBA této kapitole odpovídá řádek Financování provozní ztráty v tabulce
provozních výnosů (nulová/investiční nebo rozdílová varianta) na záložce Provozní náklady a výnosy.
Pokud žadatel nemá povinnost zpracovat CBA v MS2014+, vyčíslí financování provozu bez CBA.

V textu SP žadatel detailně specifikuje, z jakých finančních zdrojů bude krýt saldo provozního cash-
flow a okomentuje jejich zajištění z pohledu reálnosti. Finanční zdroje pro krytí výdajů projektu musí
být popsány realisticky, specifikovány z pohledu statutu použitých zdrojů financování (vlastní zdroje,
půjčky, dotace) a v zejména v případě cizích zdrojů odpovídajícím způsobem podložena jejich reálnost.

Zdroje financování provozu projektu žadatel rozčlení tak, aby bylo možné jejich snadné zdůvodnění
a ověření. V modulu CBA žadatel zadá hodnoty v sumarizované položce:

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 23 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

„Financování provozní ztráty“

Pokud se pro financování projektu budou používat cizí zdroje, musí být zdroje podrobně popsány,
případně doloženy odpovídajícími dokumenty, např. Příslib dotace, event. Prohlášení poskytovatele
dotace apod. s případnými podmínkami pro poskytnutí finančních zdrojů, pokud byly v době zpracování
SP stanoveny. To je nezbytné pro posouzení spolehlivosti finančního zajištění provozu projektu.

7.4.3. Zvláštní ustanovení pro projekty generující příjmy

1/ Projekty generující příjmy dle čl. 61 obecného nařízení EK

Projektem vytvářejícím příjmy se pro uplatnění čl. 61 rozumí jakýkoli projekt:

▪ zahrnující investice do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo
uživateli,

▪ zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov, staveb,
▪ jiné poskytování služeb za úplatu.
(např. vstupné do muzea účtované návštěvníkům, poplatky za školení hrazené školícími se
osobami, jízdenka placena cestujícím, aj.)

Čisté příjmy dle čl. 61 nejsou relevantní pro tyto typy projektů:
▪ projekty nevytvářející čisté příjmy (jejich příjmy nestačí k plnému pokrytí provozních nákladů);

▪ projekty podléhající pravidlům veřejné podpory (a to včetně podpory de minimis);

▪ projekty, jejichž celkové způsobilé náklady nepřesahují 1 milion EUR8;
▪ projekty, které jsou spolufinancované z ESF;
▪ návratnou pomoc, která musí být vrácena v plné výši;
▪ podporu z finančních nástrojů;
▪ projekty technické pomoci,
▪ projekty, u kterých je podpora z veřejných zdrojů poskytována formou jednorázových částek či

na základě standardní stupnice jednotkových nákladů;
▪ projekty realizované na základě společného akčního plánu;
▪ projekty nevytvářející příjmy (např. silnice bez výkonového zpoplatnění9).

 Čl. 61 se rovněž nevztahuje na projekty, které nevytváří čisté příjmy v tzv. rozdílové
variantě, tj. pokud již existující infrastruktura je zpoplatněna a její čisté příjmy se po realizaci
projektu (kterým byla investice do této infrastruktury) nezvýší, nejedná se o projekt
vytvářející příjem.

Pokud projekt generuje čisté příjmy dle čl. 61 dle výše uvedené definice musí žadatel tyto příjmy
zohlednit při stanovení maximální výše dotace výpočtem finanční mezery nebo metodou flat rate ve
finanční analýze projektu v modulu CBA v MS2014+.

8 Hranice 1 milion EUR celkových způsobilých výdajů se váže na celkové způsobilé výdaje projektu před jejich úpravou dle
čl. 61 obecného nařízení. Pro přepočet na EUR se použije kurz Evropské komise CZK/EUR platný v měsíci podpisu právního
aktu. Takto použitý kurz je pro určení celkových způsobilých výdajů projektu neměnný. Kurz je možné získat na této adrese:
http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/inforeuro/index_en.cfm
9 Termínem se rozumí poplatky za dopravní infrastrukturu jako např. mýtné, dálniční známky apod.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 24 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Pro výpočet podpory je žadatel povinen využít metodu flat rate, nebo metodu finanční mezery
(zpracováváno v MS2014+) a výstup bude součástí žádosti o podporu.

Tuto problematiku blíže specifikuje „Metodické doporučení pro projekty vytvářející příjmy
v programovém období 2014-2020 v platném znění, Ministerstvo pro místní rozvoj.

2/ Projekty generující příjmy mimo čl. 61 obecného nařízení EK

U projektů, které svou charakteristikou či finančním objemem nespadají pod aplikaci čl. 61, se také
sleduje princip 3E, nepřefinancování projektu a výše příjmů v souvislosti s projektem se zohledňují při
výpočtu podpory, dosáhnou-li podstatných hodnot.
V rámci odlišení těchto příjmů od příjmů v působnosti čl. 61 obecného nařízení se tyto příjmy označují
jako „jiné peněžní příjmy. Z hlediska financování výdajů projektu se rozlišují způsobilé výdaje projektu
a způsobilé výdaje projektu očištěné o příjmy.
Čisté jiné peněžní příjmy příjemce/žadatel zjistí tak, že od jiných peněžních příjmů přímo souvisejících
s projektem odečte provozní výdaje10 přímo související s projektem, které si hradí příjemce z vlastních
zdrojů, a tedy které nejsou kryty z jiných zdrojů (např. dotací na provoz), a to v rámci definovaného
období, tj. po dobu realizace projektu.
Částka způsobilých výdajů očištěná o čisté příjmy je rozhodná pro výpočet částek za jednotlivé zdroje
financování projektu. Dochází tedy k rozpadu výsledné částky dle jednotlivých zdrojů financování
projektu. Čisté jiné peněžní příjmy musí příjemce vykazovat průběžně v rámci jednotlivých zpráv o
realizaci a souvisejících žádostí o platbu, nejpozději však při předložení závěrečné žádosti
o platbu.
Pokud se předpokládaná výše čistých jiných peněžních příjmů uvedená ve Smlouvě o
financování/Podmínkách liší od skutečně dosažených hodnot, pak platí:

• budou – li skutečné čisté jiné peněžní příjmy nižší, příjemce nemá nárok na navýšení podpory;
• budou – li skutečné čisté jiné peněžní příjmy vyšší, o toto navýšení se poníží způsobilé výdaje

a tím i podpora.
V případě, že čisté jiné peněžní příjmy vytvořené v období realizace projektu nebyly zohledněny už při
schvalování projektu (podpisu Smlouvy o financování / Podmínek realizace) a podpora nebyla snížena
již na začátku projektu, celkové způsobilé výdaje projektu se o tyto čisté jiné peněžní příjmy sníží,
a to nejpozději při předložení závěrečné žádosti o platbu příjemcem.Pokud nejsou pro spolufinancování
způsobilé všechny výdaje, v důsledku nichž čisté jiné peněžní příjmy vznikly, rozdělují se čisté jiné
peněžní příjmy v poměrné výši dle způsobilých a nezpůsobilých částí výdajů.

Povinnost se nevztahuje na:

• projekty technické pomoci;

• podporu z finančních nástrojů;
• návratnou pomoc, která musí být vrácena v plné výši;

• projekty podléhající pravidlům veřejné podpory (a to včetně podpory de minimis);

10 Provozní výdaje zahrnují veškeré předpokládané výdaje na nákup zboží a služeb přímo souvisejících s projektem, které nejsou
investiční povahy, jelikož se spotřebovávají v každém účetním období:

• přímé výrobní náklady,
• administrativní a obecné výdaje,
• výdaje na tržby a distribuci.
Do provozních nákladů nezahrnujeme položky, které neodpovídají metodě diskontovaného cash flow, tj. odpisy, rezervy na
reprodukční náklady a pohotovostní rezervy.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 25 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

• projekty, u nichž je podpora z veřejných zdrojů poskytována formou jednorázových částek či na
základě standardní stupnice jednotkových nákladů za předpokladu, že čisté příjmy byly
zohledněny předem (již při schválení projektu),

• projekty realizované na základě společného akčního plánu za předpokladu, že čisté příjmy byly
zohledněny předem (již při schválení projektu).

Tuto problematiku blíže specifikuje „Metodické doporučení pro projekty vytvářející příjmy
v programovém období 2014-2020 v platném znění, Ministerstvo pro místní rozvoj.

3/ Projekty podléhající pravidlům veřejné podpory

Pro stanovení maximální výše podpory i pro stanovení způsobilých nákladů v případě projektů
zakládajících veřejnou podporu platí zvláštní pravidla (na projekty se nevztahuje ustanovení čl. 61,
a čl. 65 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013), která ŘO před schválením projektu
k financování vyhodnotí a adekvátně nastaví míru financování na základě individuálního ověření potřeb
financování. Příjemce je povinen v modulu CBA v MS2014+ zpracovat individuálního ověření potřeb
financování, které předloží jako součást žádosti o podporu, v níže uvedených případech:

• následujících kategorií GBER za účelem omezení výše podpory v souladu s platnými pravidly,
které stanoví, že výše podpory nesmí překročit rozdíl mezi způsobilými náklady a provozním
ziskem z investice:
o Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení – podpora na
distribuční sítě (čl. 46),
o Investiční podpora na energetickou infrastrukturu (čl. 48),
o Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu, u nějž byla podpora
omezena příslušnou intenzitou podpory (čl. 55), a
oPodpora na místní infrastrukturu (čl. 56);

• služeb obecného hospodářského zájmu pro doložení správné výše vyrovnávací platby
(provozní ztráta + případný přiměřený zisk).

Příjemce je v těchto případech povinen v modulu CBA v MS2014+ zpracovat individuálního ověření
potřeb financování, které předloží jako součást žádosti o podporu a bude v něm automaticky vypočtena
maximální provozní či investiční podpora.

7.4.4. Zůstatková hodnota
Výpočet zůstatkové hodnoty musí být proveden v souladu s postupem výpočtu zůstatkové hodnoty
v modulu CBA na záložce Zůstatková hodnota. Pro stanovení zůstatkové hodnoty je doporučeno použít
postup vestavěný v modulu CBA založený na odhadu čistého cash-flow po ukončení doby hodnocení
(na záložce Základní informace je použita volba „Vlastní výpočet zůstatkové hodnoty = ne“). U projektů
nevytvářejících zisk lze obvykle předpokládat nulovou zůstatkovou hodnotu. Jiný postup výpočtu
zůstatkové hodnoty musí být řádně zdůvodněn.

Pokud žadatel nemá povinnost zpracovat CBA v MS2014+ a je pro něj výpočet zůstatkové hodnoty
relevantní, provede výpočet mimo MS2014+, avšak shodným postupem – viz dále. Zůstatková hodnota
je relevantní, pokud některá projektová aktiva mají delší životnost než je referenční období.

Zůstatková hodnota se počítá jako čistá současná hodnota čistých příjmů plynoucích z investice po
zbývající dobu životnosti a musí být zahrnuta do peněžních toků jako příjem posledního roku
referenčního období. Jiný postup výpočtu zůstatkové hodnoty musí být řádně zdůvodněn.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 26 z 58
Příloha č. 2 smlouvy
8. FINANČNÍ ANALÝZA A UDRŽITELNOST PROJEKTU

V případě, že žadatel nezpracovává dle tabulky v kapitole 2 části A finanční analýzu v MS2014+,
zpracuje kapitoly 8.1 a 8.3 (tj. nikoliv 8.2) podle instrukcí pro projekty bez finanční analýzy.

V případě, že žadatel zpracovává dle tabulky v kapitole 2 části A finanční analýzu v MS2014+, zpracuje
kapitolu ve struktuře a dle návodu uvedeného v kap. 8.1 – 8.3.

8.1. Finanční plán projektu

Finanční plán projektu slouží jako vstupní podklady pro finanční analýzu projektu. Zahrnuje plán cash
flow (časový průběh peněžních toků) v realizační i provozní fázi projektu.

Pokud žadatel nemá povinnost zpracovat finanční analýzu v modulu CBA v MS2014+, je třeba, aby
popsal a kvantifikoval předpokládané výdaje a příjmy v provozní fázi projektu (popř. během referenčního
období). Uvedené informace budou společně s rozpočtem projektu sloužit pro posouzení, zda projekt
potřebuje financování z veřejných zdrojů. Je proto třeba věnovat této kapitole patřičnou pozornost.

Pokud žadatel má povinnost zpracovat finanční analýzu v modulu CBA v MS2014+, zpracuje finanční
plán v rámci finanční analýzy v modulu CBA v MS2014+ včetně komentáře. Průvodce zpracováním
finanční analýzy a ekonomické analýzy je součástí Metodiky zpracování Studie proveditelnosti OP PPR
(část D).

Cash flow zahrnuje pouze reálné peněžní toky (příjmy a výdaje), kdy dochází k získání či výplatě
peněžních prostředků. Nezahrnují se účetní operace jako jsou odpisy, tvorba rezerv, opravné položky,
úlevy apod., které nepředstavují peněžní tok. Tato chyba se ve SP vyskytuje poměrně často, protože
přetrvává tendence odvozovat cash flow z výkazu zisku a ztrát organizace!

Projektem je myšlena pouze ta část infrastruktury, na které je realizována investice, nikoliv
podnik/organizace jako celek. Finanční plán je proto nezbytné realizovat právě za tuto část provozu
podniku/organizace. Je nutné správně oddělit a vymezit majetek, zdroje, výdaje a příjmy, které souvisí
s projektem (danou investicí).

Nulová varianta - scénář bez projektu - představuje vývoj jednotlivých veličin (příjmů a výdajů) po celou
dobu referenčního období za předpokladu, že by projekt nebyl realizován.

Investiční varianta - scénář s projektem - představuje vývoj jednotlivých veličin (příjmy a výdaje) po
celou dobu referenčního období za předpokladu, že by projekt byl realizován.

Rozdílová varianta je rozdílem hodnot mezi investiční a nulovou variantou, které vstupují do výpočtu
finanční a ekonomické analýzy, v Modulu CBA v MS2014+ bude vypočteno automaticky.

Referenční období vymezuje časový rámec (počet let) pro zpracování finančního plánu a následně
hodnocení finanční a ekonomické efektivnosti projektu. Žadatel musí finanční plán zpracovat na
období definované relevantním sektorem, do kterého konkrétní projekt spadá! V případě, že pro
sektor není referenční období stanovené, bude použito referenční období pro „ostatní sektory“, tj. 10-15
let.

Sektor:

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 27 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Přístavy a letiště (25 let)
Městská doprava (25-30 let)
Železnice (30 let)
Pozemní komunikace (25-30 let)
Odpadové hospodaření (25-30 let)
Výzkum a inovace (15-25 let)
Širokopásmové sítě (15-20 let)
Podnikatelská infrastruktura (10-15 let)
Energie (15-25 let)
Dodávky vody/čištění vody (30 let)
Ostatní sektory (10-15 let)

Cenová úroveň - plán cash flow projektu bude zpracován v reálných (stálých) cenách výchozího
roku zpracování, tj. bez vlivu inflace.

Žadatel při sestavování finančního plánu zpracovává plán příjmů a výdajů v jednotlivých letech (roční
báze). V prvním roce provozu zohledňuje harmonogram realizace a zprovoznění projektu (adekvátní
krácení provozních příjmů a výdajů - pouze část roku).

8.2. Vyhodnocení finanční efektivnosti projektu hodnotícími ukazateli

Finanční analýza projektu hodnotí efektivnost projektu z pohledu investora/provozovatele optikou
finanční návratnosti investice, případně vloženého kapitálu, s využitím definovaných kriteriálních
ukazatelů. Finanční analýzu a vyhodnocení finanční efektivity projektu hodnoticími ukazateli
zpracuje žadatel v modulu CBA v MS2014+. Studie proveditelnosti bude obsahovat výsledky
CBA z MS2014+ včetně komentáře.

U projektů do 100 mil. Kč celkových způsobilých výdajů jsou při zpracování finanční analýzy
relevantní tyto záložky:

NÁVRATNOST INVESTICE PRO FA
NÁVRATNOST KAPITÁLU PRO FA

U projektů vytvářejících příjmy podle čl. 61 Obecného nařízení EK je při zpracování finanční analýzy
relevantní navíc záložka:

FINANČNÍ MEZERA / PŘÍJMY PROJEKTU

U projektů od 100 mil. Kč (včetně) celkových způsobilých výdajů jsou při zpracování finanční
analýzy relevantní tyto záložky:

NÁVRATNOST INVESTICE PRO FA
NÁVRATNOST KAPITÁLU PRO FA
CITLIVOST FINANČNÍ ANALÝZY

V rámci této kapitoly žadatel okomentuje výsledky finanční analýzy, jednotlivých kriteriálních
ukazatelů automaticky vypočtených Modulem CBA, případně také výsledky citlivostní analýzy,
pokud je pro daný projekt relevantní.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 28 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

8.3. Udržitelnost projektu

Žadatel popíše udržitelnost projektu z těchto hledisek:

• Institucionální - návaznost projektu na externí prostředí, cíl a účel
• Provozní
• Finanční
• Administrativní a personální

V popisu se žadatel zaměří na to, jak bude projekt pokračovat po dobu udržitelnosti (výstupy a výsledky
projektu) a jakým způsobem bude financován po celé sledované období (žadatel doloží zdroje
financování).

Pokud žadatel má povinnost zpracovat finanční analýzu v modulu CBA v MS2014+, vychází při
popisování udržitelnosti z finačního hlediska z výsledků analýzy. Finanční analýza projektu v MS2014+
hodnotí udržitelnost z pohledu zajištění dostatečných finančních zdrojů pro krytí výdajů ve všech fázích
projektu. Pro zajištění udržitelnosti projektu je klíčové, aby čistý tok kumulovaného peněžního toku byl
kladný po celé referenční období. Cash flow projektu slouží k posouzení finanční udržitelnosti
(životaschopnosti) projektu, bez ohledu na jeho efektivitu, tedy, je-li určitý projekt neefektivní,
nenávratný, může být udržitelný, je-li nějakým způsobem subvencován, dotován (např. městská
hromadná doprava). V modulu CBA je pro ověření udržitelnosti ve finanční analýze relevantní záložka
(pro všechny typy projektů):

UDRŽITELNOST PRO FA

V rámci této kapitoly žadatel okomentuje výsledky finanční analýzy, zejména ukazatel
„kumulovaného cash flow“ a způsob zajištění financování projektu v jednotlivých fázích
projektu.

9. EKONOMICKÁ ANALÝZA PROJEKTU

V případě, že žadatel nezpracovává dle tabulky v kapitole 2 části A ekonomickou analýzu v MS2014+,
není pro něj relevantní kapitola 9.2. Musí však popsat přínosy a náklady projektu dle kapitoly 9.1.

9.1. Přínosy a náklady (újmy) projektu

Tato část umožňuje žadateli zachytit i takové přínosy projektu, které nelze přímo zahrnout do peněžních
toků a z nich odvozovaných základních finančních parametrů projektu (výnosnost, návratnost…).
Příklady - vliv projektu na:

• Rovné příležitosti
• Zdraví obyvatelstva
• Zaměstnanost
• Mobilitu pracovních sil
• Integraci ohrožených skupin obyvatelstva
• Vzdělanost
• Konkurenceschopnost žadatele
• Konkurenceschopnost jiných subjektů, využívajících výstupy projektu
• Dopravní infrastrukturu

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 29 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

• Dopravní obslužnost
• Životní prostředí (viz také kapitola 8)

Charakteristika přínosů a nákladů projektu je stěžejní součástí SP, neboť potvrzuje orientaci
projektu na jeho cíle a účel a ověřuje, že SP odpovídá závěrům SWOT analýzy uvedeným níže.

Tato kapitola by měla zahrnovat výčet a popis všech dopadů realizace a provozu projektu. Žadatel
identifikuje dopady a přínosy projektu s důrazem na popis dopadů na cílové skupiny (tyto dopady
případně kvantifikuje).

Pokud žadatel má povinnost zpracovat ekonomickou analýzu v modulu CBA v MS2014+, bude při
popisu přínosů a nákladů vycházet ze zvolených socio-ekonomických dopadů (viz také kap. 9.2).

Pokud žadatel nemá povinnost zpracovat ekonomickou analýzu v modulu CBA v MS2014+, je
třeba, aby dopady a náklady projektu co nejlépe popsal, zdůvodnil, doložil a kvantifikoval (je-li
to možné). Žadatel musí být v případě pochybností schopen popis i kvantifikaci odůvodnit, popř.
doložit.

Žadatel uvede přehled relevantních přínosů pro cílové skupiny projektu, včetně jejich kvantifikace, výše
dopadu.

9.2. Ekonomická analýza projektu v modulu CBA

Ekonomická analýza projektu hodnotí efektivnost projektu z pohledu investora/provozovatele se
zohledněním také socio-ekonomických dopadů projektu, optikou ekonomické návratnosti investice,
případně vloženého kapitálu, s využitím definovaných kriteriálních ukazatelů. Ekonomickou analýzu
a vyhodnocení efektivity projektu hodnoticími ukazateli zpracuje žadatel v modulu CBA v MS2014+
včetně komentáře. Podrobnější postup pro vyplnění v MS2014+ je uveden v části D tohoto dokumentu.

U projektů do 100 mil. Kč celkových způsobilých výdajů žadatel ekonomickou analýzu v modulu
CBA nezpracovává.

U projektů od 100 mil. Kč (včetně) celkových způsobilých výdajů žadatel při zpracování
ekonomické analýzy vyplní všechny následující záložky:

VÝBĚR SPECIFICKÝCH CÍLŮ
SOCIO-EKONOMICKÉ DOPADY
NÁVRATNOST INVESTICE PRO EA
CITLIVOST EKONOMICKÉ ANALÝZY

U projektů vytvářejících příjmy podle čl. 61 Obecného nařízení EK je zpracování ekonomické
analýzy relevantní v rozsahu dle výše celkových způsobilých výdajů, viz předchozí odstavce.

Při zpracovávání ekonomické analýzy je v modulu CBA k dispozici žadatelům číselník
socioekonomických dopadů, který obsahuje již naceněné socioekonomické dopady dle specifických
cílů. Žadatel provádí výběr z číselníku. Ve SP je třeba výsledky rozepsat a okomentovat.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 30 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

V rámci této kapitoly žadatel okomentuje výsledky ekonomické analýzy, jednotlivých
kriteriálních ukazatelů automaticky vypočtených Modulem CBA, případně také výsledky citlivostní
analýzy, pokud je pro daný projekt relevantní.

Vstupní hodnoty socio-ekonomických dopadů budou konzistentní s údaji uvedenými
v předchozích kapitolách SP a žádosti o podporu, zejména s indikátory projektu,
harmonogramem atd.

Pro jednotlivé dopady je v Modulu CBA definována jednotka, hodnota dopadu v Kč a nápověda,
podle které je třeba postupovat při kalkulaci a oceňování přínosů. Výpočet ocenění přínosu je
automatický. Ve SP je třeba k výsledkům uvést podrobnější komentář.

U dopadů s požadovaným vstupem „Počet“ a také „Míra“ je nutné zohlednit míru naplnění daného
dopadu konkrétním projektem (dopad je oceněn ve 100% míře naplnění daného dopadu), co přináší
projekt (tedy rozdíl mezi investiční a nulovou variantou projektu).

10. ANALÝZA RIZIK A JEJICH PŘEDCHÁZENÍ11

10.1. SWOT analýza

Žadatel identifikuje silné a slabé stránky (Strengths and Weaknesses), příležitosti a hrozby
(Opportunities and Threats), spojené s projektem. Z tohoto hlediska představuje tato analýza dobrý
náhled do očekávaných možností i rizik jak z hlediska projektu samého, tak z hlediska jeho vztahu
k okolí, tedy i k potenciálnímu trhu.

Analýza využívá maticové podoby. Následující tabulka je pouze příkladem, vodítkem pro posuzování
projektu z hlediska SWOT:

S silné stránky W slabé stránky

• Jaké jsou naše výhody? • Jaké jsou naše nevýhody?

• Co děláme dobře? • Co bychom mohli zlepšit?

• V čem jsme lepší než ostatní • Čeho bychom se měli vyvarovat?

poskytovatelé služeb/konkurence? • Jaká jsou naše případná omezení ve

• Jaké metody práce/služby máme k zdrojích ve srovnání s ostatními

dispozici? poskytovateli/konkurencí?

• V čem vidí ostatní poskytovatelé • V čem vidí konkurence naše slabé

služeb/konkurence naše silné stránky? stránky?

• Dobré finanční zázemí? • Jaká je naše citlivost na změny

• Výhodná lokalizace? prostředí (zranitelnost)?

• Kvalitní marketing? • Jak spolehlivá jsou data, na kterých

stavíme?

O příležitosti T hrozby

• V čem spočívají naše příležitosti, • Jakým překážkám bude třeba čelit?
šance? • Co dělá konkurence?

11 Pro projekty v rámci PO1, aktivita 1.1.1 „proof-of-concept“ platí: Žadatel může zpracovat SWOT analýzu a souhrnnou
analýzu rizik za celý projekt, namísto za jednotlivé dílčí koncepty/produkty zvlášť.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 31 z 58
• Jaké trendy vývoje jsou pro nás Příloha č. 2 smlouvy
zajímavé?
• Nedojde ke změně podmínek (zadání),
• Jak lze naše silné stránky proměnit v pro které je projekt navržen?
příležitosti?
• Může nás ohrozit vývoj techniky?
• Možnosti dalšího rozvoje (technické, • Jaké trendy vývoje nás mohou ohrozit
poskytování další služby)
(ekonomické, politické…)?
• Získání dalších partnerů? • Lze očekávat finanční problémy?
• Zranitelnost konkurence? • Mohla by nás některá ze slabých
• Flexibilní reakce na sezónní vlivy a
stránek vážně ohrozit?
změny potřeb cílových skupin?

Při zpracovávání SWOT analýzy je nutné správně rozlišovat, co je silnou stránkou a co příležitostí
a dále co je slabou stránkou a co hrozbou. Pro rozlišení těchto rozdílů se doporučuje používat rozdělení
na interní a externí prostředí (faktory). S interním prostředím souvisí silné a slabé stránky. S externím
prostředím souvisí příležitosti a hrozby. Např. zkušenosti členů realizačního týmu mohou být silnou
stránkou nebo slabou stránkou, ale neměly by být řazeny mezi příležitosti nebo hrozby.

10.2. Zhodnocení rizik a navrhovaná opatření pro jejich předcházení

Příklady možných rizik a rizikových oblastí:

• Ekonomická a finanční rizika
• Investiční rizika - odhad ziskovosti a spolehlivosti investice
• Projektová rizika
• Technická a technologická rizika
• Sociální rizika
• Provozní rizika
• Tržní a obchodní rizika
• Bezpečnostní rizika
• Informační a komunikační rizika
• Lidské zdroje – kvantita, kvalita, mzdové ohodnocení
• Vnější rizika – politická, legislativní

Identifikace nebezpečí

Rozbor scénářů nebezpečí – pokud některé potenciální nebezpečí vznikne, k jakým konkrétním
nepříznivým událostem dojde.

Ohodnocení nebezpečí – jaký bude dopad těchto událostí a jaká bude jejich pravděpodobnost výskytu.

Každé riziko žadatel očísluje („Riziko č. 1, Riziko č. 2….) a okomentuje. Rizika zanalyzuje z hlediska
dopadu na náklady, čas a kvalitu dle níže uvedené tabulky a z hlediska pravděpodobnosti možného
výskytu.

Kvalitativní hodnocení dopadu rizikového faktoru na projekt

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 32 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Dopad Náklady Čas Kvalita

Velmi nízký 5 % Neznatelný dopad Neznatelný Neznatelný dopad

Nízký 20 % Nárůst menší než 6 % Nárůst je menší než 6 % Má dopad na kvalitu jen
málo

Střední 40 % Nárůst 7 - 12 % Nárůst 7 - 12 % Významný dopad
Vysoký 60 % Nárůst 13 - 18 %
Velmi vysoký 80 % Nárůst větší než 18 % Nárůst 13 - 18 % Nepřijatelný

Nárůst větší než 18 % Produkt nelze používat

Dále žadatel vytvoří matici hodnocení rizikových faktorů:

Dopad Velmi nízký Nízký Střední Vysoký Velmi vysoký
40% 60% 80%
Pravděpodob- 5% 20%
nost výskytu 80%
Velmi vysoká

Vysoká 60%

Střední 40%

Nízká 20%

Velmi nízká 5%

riziko nízké riziko střední riziko vysoké

Ke každému z identifikovaných rizik musí žadatel navrhnout konkrétní opatření k eliminaci či
zmírnění jeho dopadů s přihlédnutím k vyhodnocené velikosti rizika.

11. VEŘEJNÁ PODPORA

Kapitola se skládá z obecných informací o subjektu, který má být podpořen a dále z dotazů ke
konkrétnímu předkládanému projektu. Důkladným zpracováním všech relevantních otázek žadatelem,
bude ŘO poskytnut základ informací pro posouzení režimu podpory, ve kterém má být podpora
poskytnuta. V případě, že bude kapitola zpracována žadatelem nedostatečně, bude žadatel
kontaktován řídicím orgánem pro doplnění úplnosti informací bez dopadu na hodnocení žádosti
o podporu.

Pokud projekt odpovídá některému z případů veřejné podpory dle kap. 25.3 Pravidel pro žadatele
a příjemce OP PPR, tak k němu musí být v MS2014+ zpracována speciální CBA pro ověření potřeby
financování. Tato povinnost platí bez ohlednu na to, zda projekty musí nebo nemusí zpracovávat

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 33 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

standardní CBA. V případě projektů s veřejnou podporou dle kap. 25.3 Pravidel pro žadatele a příjemce
a celkovými způsobilými výdaji projektu do 5 mil. Kč tedy žadatel zpracuje jednu CBA z důvodu veřejné
podpory. V případě projektů s veřejnou podporou dle kap. 25.3 Pravidel pro žadatele a příjemce
a celkovými způsobilými výdaji projektu od 5 mil. Kč jsou zpracovány dvě CBA – jedna standardní a
jedna z důvodu veřejné podpory. Viz také informace v části D Metodiky zpracování SP, text k „Veřejné
podpoře“.

11.1. Žadatel (vyplní všichni žadatelé)

11.1.1. Realizace hospodářských aktivit
Realizuje žadatel/partner, byť ve velmi omezeném rozsahu, hospodářské aktivity ve smyslu práva
veřejné podpory EU?

Pozn. z hlediska posouzení aktivity jako hospodářské není rozhodující její ziskovost nebo poskytování
za úplatu, podstatné je, zda aktivita vykazuje znaky nabízení produktu nebo služby na relevantním trhu.

11.1.2. Oddělené sledování hospodářských a nehospodářských aktivit
Sleduje žadatel/partner ve svém účetnictví odděleně hospodářské a nehospodářské aktivity? Pokud
ano, popište stručně přístup k oddělenému sledování hospodářských a nehospodářských aktivit.

11.1.3. Malý/střední podnik
Je žadatel/partner malým, středním podnikem nebo mikropodnikem ve smyslu Přílohy č. 1 Nařízení
č. 651/2014 (GBER)? Je žadatel/partner ve vztahu k jinému podniku propojeným nebo partnerským
podnikem dle této přílohy tohoto nařízení? Uveďte relevantní informaci o počtu zaměstnanců a obratu.

11.2. Projekt (vyplní všichni žadatelé)

11.2.1. Odvětví
Jakých odvětví se podpora projektu dotýká (uveďte všechna dotčená odvětví NACE Revize 2 -
statistická klasifikace ekonomických činností na úrovni skupiny)?

11.2.2. Dopad na hospodářskou soutěž
Má podpora projektu dopad na hospodářskou soutěž? Uveďte zejména zda:

Představuje podpora projektu zvýhodnění příjemce/partner vůči jiným podnikům nabízejícím obdobné
produkty nebo služby? Popište případné možné dopady.

11.2.3. Dopad na obchod mezi členskými státy
Má podpora projektu dopad na obchod mezi členskými státy EU? Uveďte zejména zda:

Budou produkty nebo služby poskytované v souvislosti s podporou projektu nabízeny do zahraničí?
Budou produkty nebo služby nabízeny v cizích jazycích? Je nabídka těchto produktů nebo služeb
způsobilá ovlivnit chování klientů z jiných členských států? Působí na trhu, kde jsou nabízeny tyto
produkty nebo služby, podniky z jiných členských států?

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 34 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

11.2.4. Režim podpory
Identifikujte režim, ve kterém je podpora požadována z hlediska pravidel veřejné podpory (např. režim
nezakládající veřejnou podporu, de minimis, slučitelná podpora). Odkažte na relevantní právní předpisy
EU, případně jiné relevantní dokumenty včetně případných žadateli známých relevantních případů
z rozhodovací praxe Komise nebo Soudního dvora). Pokud není zdůvodnění specificky požadováno
níže, zdůvodněte.

11.2.5. Kumulace podpor, křížové financování
Popište navržené nástroje v rámci projektu na zabránění nedovolené kumulaci podpor a nedovolenému
křížovému financování v projektu.

11.3. De minimis (vyplní pouze žadatel, který žádá o podporu v režimu de minimis)

Uveďte údaje o předpokládaném čerpání podpory de minimis k datu poskytnutí podpory a po dobu
projektu, předpokládaném slučování a jiných formách propojování s jinými podniky po dobu projektu
a míru čerpání podpory de minimis u těchto podniků.

11.4. SGEI (služby obecného hospodářského zájmu - vyplní pouze žadatel, který žádá
o podporu v režimu SGEI)

11.4.1. SGEI
Uveďte, jaké služby obecného hospodářského zájmu budou podpořeny v rámci projektu, a zdůvodněte,
že se jedná o SGEI. Definujte zejména předpokládané uživatele služby a prvky tržních selhání, která
jsou poskytováním služeb napravována.

11.4.2. Pověřovací akt
Uveďte, zda příjemce/partner disponuje pověřovacím aktem k výkonu služeb obecného hospodářského
zájmu (SGEI). Uveďte, kdo pověření vydal, v jaké formě a aktuálně platnou dobu účinnosti pověření.
Alternativně lze v odůvodněných případech uvést (například pokud to výslovně poskytovatel připustí
v textu příslušné výzvy), že žadatel/partneři požadují, aby pověřovací akt vydal řídící orgán v rámci své
působnosti pro daný typ služeb obecného hospodářského zájmu. V případě, že byl příjemce/partner
vybrán pro poskytování SGEI cestou otevřeného a transparentního řízení, odkažte na taková
proběhnuvší řízení, popište podmínky účasti a hodnotící kritéria a hodnocení, na základě něhož byl
příslušný poskytovatel SGEI vybrán.

11.4.3. Režim SGEI
Uveďte režim, ve kterém je požadována podpora SGEI, a zdůvodněte naplnění všech podmínek, které
jsou pro daný režim požadovány. V případě režimu SGEI de minimis uveďte údaje o předpokládaném
čerpání podpory de minimis k datu poskytnutí podpory a po dobu projektu a o způsobu případného
kofinancování dané podpořené SGEI z jiných zdrojů.

11.4.4. Míra kompenzace
Uveďte, zda v rámci vyrovnávací platby požadujete také úhradu přiměřeného zisku nebo nikoliv.
Navrhněte nástroje proti překompenzaci. Odkažte na případné způsoby stanovení (například znalecké
posudky, že míra kompenzace odpovídá kompenzaci, kterou by požadoval efektivně řízený podnik.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 35 z 58
Příloha č. 2 smlouvy
11.5. Podpora v oblasti výzkumu vývoje a inovací v režimu nezakládajícím veřejnou

podporu dle Sdělení Komise - Rámce pro státní podporu výzkumu vývoje a
inovací (Rámec VaV - vyplní pouze žadatelé o podporu v tomto režimu)

11.5.1. Příjemce
Zdůvodněte, že žadatel/partner je výzkumnou organizací dle Rámce VaV. Odkažte na případný zápis
na seznamu výzkumných organizací. Popište, jakým způsobem lze doložit, že jedním z cílů
žadatele/partner je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj
nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Popište,
jakým způsobem lze doložit, že výzkumná organizace odděleně sleduje své hospodářské
a nehospodářské aktivity, a že osoby, které na ni vykonávají vliv, nemají přednostní přístup k výsledkům.

11.5.2. Režim podpory
Uveďte režim podpory (podpora nezávislého VaV včetně účinné spolupráce, podpora transferu
technologií, podpora neziskových zprostředkovatelů, PCP apod.). Zdůvodněte, proč podpora projektu
nezakládá veřejnou podporu odkazem na příslušné ustanovení Rámce VaV.

11.5.3. Podpora výzkumné infrastruktury / výzkumné organizace jako celku
V případě, že předmětem podpory projektu je podpora výzkumné organizace jako celku nebo výzkumné
infrastruktury a pokud zároveň výzkumná organizace/výzkumná infrastruktura realizuje hospodářské
činnosti, uveďte předpokládanou kapacitu alokovanou na tyto hospodářské činnosti a popište návaznost
na hlavní činnosti a zda jsou zdroje alokované na tyto činnosti identické se zdroji alokovanými na
primární činnosti.

Popište mechanizmy zajišťující, že kapacita alokovaná na hospodářské činnosti nepřesáhne 20% dle
bodu 20 Rámce VaV.

11.6. Podpora dle GBER12 (vyplní pouze žadatelé o podporu v tomto režimu)

11.6.1. Podnik v obtížích
Vysvětlete, zda je žadatel nebo kterýkoliv z příjemců v postavení podniku v obtížích ve smyslu čl. 2,
odst. 18 obecného nařízení o blokových výjimkách, nebo zda takové postavení hrozí po dobu realizace
projektu.

11.6.2. Podmínky příslušné kategorie GBER
Identifikujte příslušné ustanovení GBER, na jehož základě bude podpora poskytována a zdůvodněte
naplnění všech podmínek pro poskytnutí podpory v daném režimu.

11.6.3. Kumulace podpory
V případech, kdy GBER stanoví intenzitu podpory nižší než 100%, popište, z jakých zdrojů bude
dofinancována zbylá část způsobilých výdajů, a popište nástroje, jimiž bude možné doložit, že podpora
z veřejných zdrojů nepřesáhne maximální intenzitu podpory dle GBER.

12 GBER (česky ONBV) je zkratka „obecného nařízení o blokových výjimkách“, tj. nařízení Komise (EU) č 651/2014 ze dne 17.
června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 36 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

11.6.4. Transparentní formy podpory
Je-li požadována podpora v jiné formě než ve formě dotace, popište metodu převodu a grantový
ekvivalent a předložte kalkulaci grantového ekvivalentu.

11.7. Podpora sociální péče (uvedou pouze žadatelé v oblasti sociální péče)

Uveďte údaje o registraci poskytovatele sociálních služeb a o případné registraci v síti sociálních služeb
na území HMP.

11.8. Podpora vzdělávání (uvedou pouze žadatelé v oblasti vzdělávání)

Uveďte případné údaje o registraci žadatele/partnera jako školského zařízení, vysoké školy apod.
dle příslušné legislativy. Popište způsob financování z veřejných zdrojů.

11.9. Hromadná doprava (uvedou pouze žadatelé v oblasti hromadné dopravy)

V případě, že je žadatel/partner příjemcem podpory dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1370/2007, uveďte relevantní informaci o uzavřené smlouvě o poskytování služeb na základě níže je
podpora poskytována (zejména dobu na kterou je smlouva uzavřena, způsob rozdělování příjmů
z jízdenek a způsob financování).

12. STRUČNÉ VYHODNOCENÍ PROJEKTU

Každá studie proveditelnosti musí obsahovat závěr, který zahrnuje výsledné posouzení projektu ze
všech uvažovaných hledisek a vyjádření k proveditelnosti a udržitelnosti projektu.

Zde již není třeba opakovat detailní řešení, popsaná v jednotlivých kapitolách, žadatel zde spíše
s ohledem na každou oblast ohodnotí projekt na strategické úrovni a shrne ty nejzásadnější
faktory.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 37 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Část D – Průvodce finanční a ekonomickou analýzou projektu

v modulu CBA v MS2014+

Modul CBA

Analýza nákladů a přínosů (též označována jako analýza nákladů a výnosů, případně anglickým
termínem cost-benefit analysis, CBA) patří k základním technikám pro hodnocení investičních
projektů. Analýza nákladů a přínosů rozšiřuje běžné finanční hodnocení projektu o veškeré socio-
ekonomické (společenské) dopady projektu (externality).

Modul obsahuje při komplexním zpracování tyto záložky. Relevantní pro zpracování konkrétního
projektu jsou záložky podle velikosti celkových způsobilých výdajů (CZV).

5 mil. Kč - 100 mil. projekt s
FA / EA do 5 mil. do 100 mil. Kč a více příjmy
Záložka / Typ projektu Kč CZV Kč CZV13

CZV13 dle čl. 6113

ZÁKLADNÍ INFORMACE O CBA (vstupy) FA/EA ✓ ✓ ✓

INVESTICE A ZDROJE (vstupy) FA ✓ ✓ ✓

PROVOZNÍ NÁKLADY A VÝNOSY (vstupy) FA ✓ ✓ ✓

ZŮSTATKOVÁ HODNOTA (vstupy) FA ✓ ✓ ✓

NÁVRATNOST INVESTICE PRO FA (automaticky FA ✓ ✓ ✓
výpočet)

NÁVRATNOST KAPITÁLU PRO FA (automatický výpočet) FA ✓ ✓ ✓

UDRŽITELNOST PRO FA (automatický výpočet) FA ✓ ✓ ✓

CITLIVOST FINANČNÍ ANALÝZY (vstupy) FA ✓ *

VÝBĚR SPECIFICKÝCH CÍLŮ (vstupy) EA ✓ *

SOCIO-EKONOMICKÉ DOPADY (vstupy) EA ✓ *

NÁVRATNOST INVESTICE PRO EA (automaticky EA ✓ *
výpočet)

NÁVRATNOST KAPITÁLU PRO EA (automatický EA
výpočet)

UDRŽITELNOST PRO EA (automatický výpočet) EA

CITLIVOST EKONOMICKÉ ANALÝZY (vstupy) EA ✓ *

FINANČNÍ MEZERA / PŘÍJMY PROJEKTU (vstupy) FA ✓

VÝSLEDKY CBA (automaticky výpočet) FA/EA ✓ ✓ ✓

*pozn. – relevantní pro projekty s celkovými způsobilými výdaji ve výši 100 mil. Kč a více.

13 Pokud investiční výdaje projektu nepřesahují 50 % celkových způsobilých výdajů (bez ohledu na velikost projektu), pak neplatí
povinnost zpracování CBA (FA ani EA).

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 38 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

FA = finanční analýza projektu
EA = ekonomická analýza projektu
Do analýzy CBA se vyplňují způsobilé i nezpůsobilé výdaje. To zda se vyplňují částky bez DPH, nebo
s DPH záleží na tom, zda DPH tvoří způsobilý výdaj projektu (záleží na tom, zda žadatel je/není plátce
DPH a má/nemá nárok na odpočet DPH z realizovaných způsobilých výdajů).

 Výstup ze systému (Modulu CBA v MS2014+) se navázáním na projekt stává
přílohou dané žádosti o podporu.
Vstupní hodnoty a výsledky žadatel okomentuje na záložce Komentář
a v relevantních kapitolách SP pak pouze uvede odkaz na tento komentář.

Ve výjimečných případech (např. problémy s funkčností systému MS2014+, zjevně nesprávné
automatické výpočty modulu CBA nebo nezobrazení výsledků výpočtů) může žadatel zpracovat výstup
vytvořit s využitím Pomocné tabulky pro výpočet CBA, která je dostupná na
http://penizeproprahu.cz/vzory-priloh-zadosti-o-podporu-a-metodiky-pro-zpracovani-priloh-zadosti-o-
podporu/.
Modul CBA je možné využít i pro individuální ověření potřeb financování u projektů veřejné podpory,
a to s rozlišením, zda se jedná o investiční či provozní podporu. Upozorňujeme, že se zjištěné částky
automaticky nepřenášení na Žádost o podporu (součástí vstupních dat pro výpočty CBA-veřejná
podpora nejsou zdroje financování).

Založení CBA

Po přihlášení do MS2014+ uživatel v horní liště stiskne tlačítko „Žadatel“.

Systém zobrazí Konto žádostí, kde uživatel v hlavním menu stiskne tlačítko „Modul CBA“.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 39 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Systém otevře záložku Konto CBA se seznamem založených CBA navázaných i nenavázaných na
projekt s informací, pod kterým OP jsou založené. Uživatel v hlavním menu stiskne tlačítko „Nové
CBA“.

Systém otevře okno se seznamem formulářů jednotlivých OP, pod kterými je možné CBA vytvořit. Zde
je třeba vybrat OP, pro který je CBA zpravovávána, tj. uživatel si v seznamu formulářů kliknutím vybere
„07 – Operační program Praha – pól růstu ČR“.

Po výběru programu se zobrazí obrazovka platných číselníů položek CBA, kde uživatel vybere číselník
(model) relevantní pro projekt dle typu oprávněného žadatele:
„OP PPR - nepodnikatelské projekty“

Po založení CBA se zobrazí záložka „Základní informace o CBA“ pro zadání základních vstupních
parametrů. Systém automaticky nastaví, že se jedná o „standardní“ CBA. Toto je možné změnit pomocí
check boxu „Veřejná podpora“.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 40 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 41 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Záložka ZÁKLADNÍ INFORMACE O CBA

Po založení CBA se zobrazí obrazovka pro vyplnění základních parametrů, které mají vliv na rozsah
datových polí pro zadávání dalších vstupních hodnot a zobrazení výsledků.

„Název CBA“ zadejte stejný název, jako je název projektu

„Navázání CBA k projektu“ provádějte až jako poslední krok na této záložce, vyberte ze seznamu
projektů existující žádost o podporu, se kterou bude CBA provázáno.
Po navázání projektu k CBA a po stisku tlačítka „Data z projektu“ se automaticky doplní data z projektové
žádosti – identifikace projektu a celkové způsobilé výdaje, pokud již na projektové žádosti je vyplněn
rozpočet a proveden rozpad financování.

Upozorňujeme, že pokud tyto údaje bude žadatel z Žádosti o podporu do CBA přebírat, a následně
v Žádosti o podporu tyto údaje upraví (typicky např. následné úpravy rozpočtu), je nutné údaje
v CBA zaktualizovat, neboť k automatické aktualizaci dat v CBA v návaznosti na úpravu údajů
v Žádosti o podporu nedochází.

„Veřejná podpora“ vyplnění závisí na tom, zda projekt odpovídá některému z případů veřejné podpory
dle kap. 25.3 Pravidel pro žadatele a příjemce OP PPR nebo ne:

• Ve všech případech (tj. u projektů od min. výše 5 mil. Kč CZV – bez ohledu na to, zda
obsahují veřejnou podporu nebo ne) musí být zpracováno CBA bez veřejné podpory. V takové
CBA tedy vyplníte checkbox znakem pro „ne“, tj. „“ (systém nastaví automaticky).

• Pokud projekt odpovídá některému z případů veřejné podpory dle kap. 25.3 Pravidel pro
žadatele a příjemce OP PPR, je třeba zpracovat CBA s veřejnou podporou (tzv. individuální
ověření potřeb financování). Za tímto účelem musíte založit samostatnou CBA (a to i v případě,
že jste již u projektu zpracoval/zpracovala výše uvedenou CBA bez veřejné podpory). Do

checkboxu k veřejné podpoře v této CBA vyplníte znak pro „ano“, tj. „✓“. Následně se zpřístupní

část obrazovky k veřejné podpoře, kde vyberete typ podpory (investiční nebo provozní) a zadáte
celkové způsobilé výdaje ve stejné výši jako v žádosti o podporu. Podle toho, zda je zvolena
investiční nebo provozní podpora, se pak zpřístupní relevantní části datových polí, které
vyplníte. Nastavení dalších parametrů (rozdílová varianta, konsolidace, apod.) zadejte
v souladu se zpracovanou CBA. Případně využijte pokyny uvedené ke zpracování modulu CBA
(pro projekty, které FA ani EA v modulu CBA nemusí zpracovávat). Platný výpočet
individuálního ověření potřeb financování označte volbou "Hlavní veřejná podpora = ano".
Výsledky individuálního ověření potřeby financování se zobrazí na záložce „Veřejná podpora“.

„Sektor pro referenční období“ vyberte podle typu projektu z nabídky sektorů

Přístavy a letiště (25 let)
Městská doprava (25-30 let)
Železnice (30 let)
Pozemní komunikace (25-30 let)
Odpadové hospodaření (25-30 let)
Výzkum a inovace (15-25 let)

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 42 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Širokopásmové sítě (15-20 let)
Podnikatelská infrastruktura (10-15 let)
Energie (15-25 let)
Dodávky vody/čištění vody (30 let)
Ostatní sektory (10-15 let)

„Začátek referenčního období“ vyberte datum začátku realizace projektu. První rok referenčního
období (doby hodnocení) je rok, kdy dojde k zahájení realizace projektu, případné náklady vzniklé před
datem zahájení projektu (např. zpracování technické projektové dokumentace, apod.) jsou zadávány
do prvního roku hodnocení. Délku referenčního období žadatel zvolí dle povahy projektu, ale musí
respektovat přednastavenou minimální a maximální délku referenčního období, která se odvíjí od
Sektoru pro referenční období. Provozování projektu může být ukončeno dříve, než určuje referenční
období. V případě, že i minimální počet let referenčního období je příliš vysoký, není nutné poslední
sloupce (roky) vyplňovat. Životnost projektu také může přesáhnout rámec referenčního období
(viz kapitola „zůstatková hodnota“).

„Konec referenčního období“ vyberte datum dle požadované délky referenčního období ve vybraném
sektoru (poslední den v daném roce).

„Hlavní CBA“ vyberte možnost „ANO“ u CBA, podle které bude finanční a případně také ekonomická
analýza hodnocena (k jednomu projektu lze připojit více CBA, jedna musí být označena jako hlavní,
podle které bude projekt hodnocen). Ostatní, které nejsou označeny jako hlavní, jsou jen doplňkové.
Např. pesimistická, optimistická a jiné.

„Konsolidace“ vyberte možnost „ANO“ pouze v případě, pokud se jedná o konsolidované hodnoty,
tzn. pokud vlastníkem a provozovatelem jsou různé subjekty, jinak bude „NE“. Konsolidaci je nutné
provést u těch subjektů, které skutečně realizují výstup projektu a u kterých přesáhnou náklady nebo
příjmy 5 % celkového rozpočtu, resp. celkových příjmů projektu (tj. příjmy provozovatele v souvislosti
s projektem přesáhnou 5 % celkových příjmů projektu či výdaje provozovatele v souvislosti s projektem
přesáhnou 5 % celkových výdajů projektu).

„Subjekty konsolidace“ uveďte subjekty konsolidace, v případě, že byla zvolena hodnota konsolidace
„ANO“

„Ekonomická analýza“ vyberte možnost „ANO“ pouze v případě, že je pro projekt povinnost zpracovat
také ekonomickou analýzu

„Příjmy dle čl. 61“ vyberte možnost „ANO“ pouze v případě, že projekt spadá do tohoto režimu
projektů. Pokud je hodnota ANO, zpřístupní se záložka Finanční mezera/Příjmy projektu.

„Flat rate“ relevantní pro projekty s příjmy dle čl. 61, pro které bude využita metoda Flat rate bez
nutnosti zpracování celé standardní finanční a ekonomické analýzy. Pokud je vybrána hodnota „ANO“,
tak žadatel pouze zadá na úvodní obrazovce celkové způsobilé výdaje (resp. budou vyplněny
automaticky po navázání CBA na projekt) a poté na obrazovce Finanční mezera/Příjmy projektu vybere
procento Flat rate (Paušální sazbu). Následně žadatel stiskne tlačítko „Výpočet finanční mezery/Příjmů“,
čímž dojde k výpočtu. Na obrazovce Finanční mezera/Příjmy projektu pak nebude potřeba nic zatrhávat

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 43 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

– aplikace automaticky naplní fajfkou checbox na Finanční mezeře – Výpočet pomocí Flat rate a tento
checbox se stane needitovatelný.

„Rozdílová varianta“ pokud je vybrána hodnota „ANO“, tak žadatel bude zadávat pouze rozdílovou
variantu. Pokud je hodnota „NE“, tak bude žadatel zadávat nulovou a investiční variantu. Systém pak
dopočítá rozdílovou variantu automaticky. Nulová varianta - jedná se o vývoj jednotlivých veličin po
celou dobu referenčního období za předpokladu, že by projekt nebyl realizován vůbec. Pro jednoduchost
doporučujeme žadatelům vyplňovat „ANO“ (bude zadávána pouze změna položek v souvislosti
s realizací projektu).

„Vlastní výpočet Zůstatkové hodnoty“ vyberte možnost „NE“ (checkbox „X“) (v opačném případě je
nutné provádět vlastní výpočet Zůstatkové hodnoty, zdůvodnit jej a podložit odpovídajícím způsobem).
Zůstatková hodnota = čistá současná hodnota čistých příjmů plynoucích z investice po skončení
referenčního období.

„Celkové způsobilé výdaje“ musí být ve stejné výši jako v žádosti o podporu. Celkové způsobilé
výdaje jsou zadávány pro potřebu výpočtu finanční mezery/příjmů projektu. Po provázání s projektem
je vyplněno automaticky.

„Jiné peněžní příjmy“ zadejte výši „čistých jiných peněžních příjmů“ v době realizace projektu v Kč,
pokud je pro projekt relevantní (viz kap. SP 10.2). Žadatel vyplní pouze v případě jiných peněžních
příjmů generovaných projektem, jedná se o vstupní informaci pro výpočet finanční mezery. Jde
o jakékoliv příjmy mimo čl. 61 obecného nařízení č. 1303/2013. Tyto čisté příjmy snižují celkové
způsobilé výdaje projektu, čímž je snížen základ pro výpočet podpory a tím i samotná výše podpory.
Problematika jiných peněžních příjmů se neuplatňuje v projektech v rámci veřejné podpory. V těchto
případech žadatel tedy vyplní vždy 0.

„Diskontní sazba“ je nastavena automaticky ve výši 4,0 % pro FA a 5,0 % pro EA. Diskontní sazba je
uvedena v reálném vyjádření.

„Celkové investiční výdaje“ je načteno automaticky (částka investičních výdajů projektu).

Po zadání základních údajů je možné provázat CBA s existujícím projektem; pokud k datu zpracování
CBA projekt neexistuje, je možné CBA zpracovat bez vazby na projekt (např. pro ověření výsledků
kriteriální finanční a ekonomické analýzy). Nicméně, aby bylo možné CBA podat jako přílohu žádosti
o podporu, je nutné CBA s projektem provázat.

Položky „Název subjektu“, „IČ, „HASH“, „Kód výzvy“, „Název výzvy“ se vyplní automaticky po
navázání CBA ke konkrétnímu projektu.

Pro zpřístupnění dalších záložek v levé navigační liště je nutné výše uvedené parametry „Uložit“ a zvolit
tlačítko „Proveď změnu“, tím dojde k uzamčení základních parametrů Modulu CBA.

Pro změnu parametrů lze jednotlivé datové pole aktivovat zvolením tlačítka „Chci provést změnu“ a po
provedení změn znovu uzamknout tlačítkem „Proveď změnu“. Změny, které nelze provést ani po
stisknutí tlačítka „Chci provést změnu“, je možné provést až po odvázání CBA od projektu tlačítkem
„Odvázání CBA“.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 44 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Záložka INVESTICE A ZDROJE

Vyplňují se editovatelné tabulky investičních nákladů a zdrojů financování projektu v investiční variantě,
v jednotlivých letech v souladu s harmonogramem projektu. Počet sloupců je zobrazen automaticky na
základě délky referenčního období (počtu let) pro hodnocení projektu.

Pro zadání/změnu vstupních hodnot zvolte tlačítko „Editovat vše“.
Pro uložení hodnot zvolte tlačítko „Uložit vše“.

Pozor, kliknutím do jiné tabulky, než je aktuálně editovaná, dojde ke smazání všech záznamů
v aktuálně editované tabulce!

První tabulka „CELKOVÉ A DISKONTOVANÉ POLOŽKY“ je souhrnem tabulek následujících.

tabulka „NULOVÁ/INVESTIČNÍ NEBO ROZDÍLOVÁ VARIANTA INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ“

Na této záložce se vyplňuje rozpočet projektu v jednotlivých letech. Nulová varianta představuje stav
bez realizace projektu, na který je požadována dotace. Investiční varianta investičních nákladů
představuje stav s realizací projektu. Rozdílová varianta znamená rozdíl mezi investiční a nulovou
variantou. Pokud žadatel zaškrtne na Základních informacích (viz výše) na checkboxu NE, tak systém
sám vypočte rozdílovou variantu z tabulek Investiční a Nulová varianta (při volbě ANO je přímo
zadávána rozdílová varianta).

tabulka „INVESTIČNÍ VARIANTA INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ“
.

Rozpočet je zadáván v této požadované struktuře:

„Celkové způsobilé náklady - investiční“
„Celkové způsobilé náklady - neinvestiční“
„Celkové nezpůsobilé náklady - investiční“
„Celkové nezpůsobilé náklady - neinvestiční“

tabulka „NULOVÁ/INVESTIČNÍ NEBO ROZDÍLOVÁ VARIANTA ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ“

Do tabulky zadejte zdroje financování projektu v souladu s hodnotami v žádosti. Investiční
varianta zdrojů financování představuje stav s realizací projektu. Zdroje financování je nutno vyplnit
tak, aby se celkové rozpočtové (investiční) náklady rovnaly celkovým zdrojům financování v jednotlivých
letech. Zdroje financování se zadávají ve vazbě na předpokládané investice, nepokrývají tedy oblast
provozního financování. Jsou zde evidovány celkové zdroje financování. Pokud tedy projekt zahrnuje
i předpokládané nezpůsobilé výdaje, je třeba je zahrnout do vlastních zdrojů příjemce.

Při vyplnění reálného obdržení podpory s určitým zpožděním oproti investičnímu výdaji, lze tento
požadavek dodržet uvedením stejné částky, jako je v řádku Příspěvek unie do řádku Soukromé zdroje
s mínusem (ve stejném sloupci). Když žadatel předpokládá obdržení podpory ve stejném roce jako je
investiční výdaj, lze uvést podporu a o to nižší soukromé zdroje do jednoho sloupce.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 45 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Vyplňte zdroje financování v této požadované struktuře:

„Příspěvek unie“
„Soukromé zdroje“14
„Finanční prostředky ze státního rozpočtu“
„Finanční prostředky ze státních fondů“
„Finanční prostředky z rozpočtu kraje“
„Finanční prostředky z rozpočtu obce“
„Jiné národní veřejné finanční prostředky“
„Ostatní zdroje“

Způsob kalkulace a komentáře k jednotlivým položkám uvádějte ve studii proveditelnosti.

Do CBA se (stejně jako do rozpočtu projektu) DPH uvádí, jen pokud je způsobilým výdajem. CBA
nepočítá s odpisy. Investiční náklady nejsou uplatňovány ve více letech, jako je tomu v účetnictví (kde
se odepisují). Do výpočtu vstupuje ihned (v daném roce) celá částka. Odpisy se do CBA nikam
neuvádějí.

Záložka PROVOZNÍ NÁKLADY A VÝNOSY

Vyplňují se editovatelné tabulky provozních nákladů a provozních výnosů projektu v investiční a nulové
variantě, v jednotlivých letech v souladu s finančním plánem projektu. Počet sloupců je zobrazen
automaticky na základě délky referenčního období (počtu let) pro hodnocení projektu.

Do editovatelných tabulek žadatel vyplní provozní náklady a výnosy v jednotlivých letech. Nuly není
třeba do tabulky vyplňovat. Vyplňují se údaje pouze za konkrétní projekt a nikoli za celou společnost.
Pokud je projekt součástí většího celku, je třeba vyplnit náklady a výnosy pouze za tu část, která se
přímo týká projektu.
Pro zadání/změnu vstupních hodnot zvolte tlačítko „Editovat vše“.
Pro uložení hodnot zvolte tlačítko „Uložit vše“.

tabulka „NULOVÁ/INVESTIČNÍ NEBO ROZDÍLOVÁ VARIANTA PROVOZNÍCH NÁKLADŮ“

Zadejte provozní náklady dle zvolené varianty (nulová/investiční nebo rozdílová varianta) v této
požadované struktuře:

„Osobní výdaje“
„Spotřební materiál“
„Energie“
„Opravy a údržba“
„Nakupované služby“
„Ostatní provozní výdaje“

14 Mezi soukromé zdroje se počítají jak vlastní prostředky žadatele, tak cizí zdroje (půjčky, úvěry).

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 46 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Případné náklady spojené se způsobem financování projektu (např. úroky z bankovních úvěrů)
zadávejte do položky „Celkové finanční náklady ostatní“.

tabulka „NULOVÁ/INVESTIČNÍ NEBO ROZDÍLOVÁ VARIANTA PROVOZNÍCH VÝNOSŮ

Na straně výnosů (příjmů) je důležité rozlišovat dvě základní položky: Příjmy z provozu (tržby)
a Financování provozní ztráty.

Položka „Příjmy z provozu (tržby)“ představuje zejména příjmy z činnosti provozované za úplatu
realizované díky projektu (prodej zboží nebo služeb, přijaté poplatky, apod.) Pokud příjmy generované
projektem splňují definici příjmů dle čl. 61 Obecného nařízení EK, zaškrtněte v této tabulce (po zvolení
talčítka „Editovat vše“).u položky „Příjmy z provozu (tržby)“ checkbox „Příjem dle čl. 61“. Příjem bude
následně zohledněn ve výpočtu finanční mezery. Do položky Příjmy z provozu (tržby) nepatří položky
financování (nárokové nebo nenárokové dotace, přijaté úvěry, transfery, aktivace vlastních zdrojů,
apod.).

Pokud projekt generuje úsporu provozních nákladů (s výjimkou energetických úspor), bude uvedena
s kladným znaménkem jako provozní výnos. Provozní náklady pak budou obsahovat pouze náklady
nad rámec dosavadních nákladů.

Položka „Financování provozní ztráty“ zahrnuje zdroje financování použité pro úhradu případné
provozní ztráty projektu (vlastní zdroje, provozní dotace, přijaté dary, přijaté úvěry, apod.). Řádek
„Financování provozní ztráty“ se zohledňuje pouze v záložce Udržitelnost pro FA. Pokud by projekt
v některém roce generoval záporný finanční tok, může být tento zápor kompenzován položkou
„Financování provozní ztráty“. Jako udržitelný je označován pouze projekt, který má finanční tok
v každém z roků referenčního období kladný.

Způsob kalkulace a komentáře k jednotlivým položkám uvádějte ve studii proveditelnosti.

Záložka ZŮSTATKOVÁ HODNOTA

Zůstatkovou hodnotu je nutné definovat v případě investic (aktiv) s delší dobou životnosti než je
nastavené referenční období pro hodnocení projektu. Životnost investice je přitom myšlena technická,
reálná doba používání majetku v provozu, nikoliv pouze účetní doba odepisování majetku.

Zůstatková hodnota je vypočítána jako čistá současná hodnota čistých příjmů plynoucích z investice
po zbývající dobu životnosti a bude zahrnuta do peněžních toků jako příjem posledního roku
referenčního období. Volba způsobu výpočtu ZH probíhá na záložce Základní informace. Doporučená
hodnota položky je „Vlastní výpočet zůstatkové hodnoty = ne“.

Je třeba využít maximální délku referenčního období pro vyplnění všech výnosů a nákladů. Zůstatková
hodnota má dvě základní složky, a to čisté příjmy plynoucí z investice po skončení referenčního období
a prodejní cena aktiva (pokud dojde k jeho prodeji na konci jeho životnosti).

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 47 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

1) Vlastní výpočet zůstatkové hodnoty „NE“ (doporučená varianta)

Čistý peněžní tok, který projekt přinese v jednotlivých letech po konci referenčního období, vyplní
žadatel do jednotlivých sloupců, kde 1. rok na záložce zůstatková hodnota odpovídá 1. roku po skončení
referenčního období (např. u referenčního období 15 let odpovídá 1. rok na záložce zůstatková hodnota
16. roku). V této variantě systém sám provede diskontování položek.

Ve výpočtech finanční a ekonomické analýzy je následně výsledná hodnota automaticky promítnuta
v položce „Provozní výnosy projektu“ jako příjem posledního roku referenčního období15.
U neziskových projektů je zůstatková hodnota projektu obvykle nulová.

Teoretický příklad:
Pořízení nemovitosti za 10 mil. Kč; životnost nemovitosti se odhaduje na 20 let – účetní odepisování 20
let; na konci 17. roku bude dle plánu nemovitost prodána. Účetní odpis je 500.000 ročně. Prodejní cena
nemovitosti je (např. na základě zůstatkové hodnoty) odhadována na 1.500.000. Čistý každoroční zisk
z provozu v letech 16 a 17 je 250.000. ZH = diskontovaná hodnota 250.000 + diskontovaná hodnota
250.000 + diskontovaná hodnota 1.500.000. Výsledná částka se započte jako příjem do posledního
roku referenčního období (15. rok).

2) Vlastní výpočet zůstatkové hodnoty „ANO“

Tato volba není doporučena. V řádně odůvodněných případech může žadatel provést vlastní kalkulaci
zůstatkové hodnoty, včetně jejího řádného zdůvodnění (žadatel do kolonky „způsob výpočtu“ uvede,
jakým způsobem k číslu došel a že se jedná o diskontovanou hodnotu).

Záložka NÁVRATNOST INVESTICE PRO FA

Modul CBA automaticky vypočte hodnoty kriteriálních ukazatelů pro hodnocení finanční efektivnosti
investice. Jedná se o výpočet ukazatelů investice bez ohledu na to, jak jsou náklady na projekt
financovány (tj. bez uvažování podpory). Pro žadatele je tato záložka needitovatelná.

V rámci tohoto ukazatele se posuzuje schopnost čistých příjmů pokrýt investiční náklady bez ohledu na
to, jak jsou tyto náklady financovány. Z tohoto důvodu se v položce celkové finanční náklady pro finanční
návratnost investice zohledňují pouze ty finanční náklady, které nejsou způsobem financování investice
ovlivněny – např. pojistné.

Posuzuje se návratnost celkové investice bez ohledu na způsob financování.

15 Výsledná zůstatková hodnota se přičte k provozním výnosům a bude přenesena do výpočtu finanční mezery pouze v případě,
že celková zůstatková hodnota bude kladná a zároveň budou celkové diskontované provozní výnosy (bez zůstatkové hodnoty
a bez financování provozní ztráty) převyšovat celkové diskontované provozní náklady. Pokud bude celková zůstatková hodnota
záporná, tak se s ní nebude počítat, tj. nebude přenášena do provozních výnosů (resp. bude přenesena jako nula) a nebude
přenesena ani do výpočtu finanční mezery, jelikož za takové situace se nejedná o projekt generující příjmy.
V případě, kdy bude na záložce Základní informace zaškrtnutý checkbox Příjmy dle čl. 61, ale celkové diskontované provozní
výnosy (bez zůstatkové hodnoty a bez financování provozní ztráty) budou nižší, než celkové diskontované provozní náklady, pak
se uživateli při finalizační kontrole zobrazí hláška „Upozorňujeme, že diskontované provozní výnosy nejsou vyšší než
diskontované provozní náklady, tak by se nemělo jednat o příjmy dle článku 61.“.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 48 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

U nepodnikatelských projektů jsou nepříznivé výsledky ukazatelů na záložce „Návratnost investic pro
FA“ očekávané a akceptovatelné.

Kriteriální ukazatele pro hodnocení finanční návratnosti investice:

Čistá současná hodnota (NPV) - v Kč

Vyjadřuje celkovou současnou hodnotu všech peněžních toků souvisejících s investičním projektem.
U neziskových projektů lze očekávat výsledek menší než 0

Vnitřní výnosové procento (IRR) - v %

Vypovídá, kolik procent na hodnoceném projektu vyděláme, pokud zvážíme časovou hodnotu peněz.
U neziskových projektů lze očekávat výsledek menší než 4,0

Doba návratnosti investice - v letech

Vypovídá o tom, za jak dlouho se vynaložená investic vrátí.
U neziskových projektů lze očekávat nenávratnost vložených prostředků.

Index rentability16 (NPV/I) - index

Vyjadřuje výši čistých peněžních přínosů v současné hodnotě (NPV) na jednu korunu vynaložených
celkových investic.
U neziskových projektů lze očekávat výsledek menší než 0

Upozorňujeme žadatele, že smyslem operačních programů je podpora projektů, které by bez podpory
nebyly dostatečně rentabilní. Z toho důvodu jsou nepříznivé výsledky ukazatelů na záložce „Návratnost
investic pro FA“ očekávané a akceptovatelné. Nepříznivým výsledkem se rozumí situace, kdy je projekt
nerentabilní (NPV je záporná a IRR je menší než diskontní sazby), případně situace, kdy je investice
rentabilní, ale nikoliv dostatečně na to, aby podnikatel nesl rizika s ní spojená.

Záložka NÁVRATNOST KAPITÁLU PRO FA

Modul CBA automaticky vypočte hodnoty kriteriálních ukazatelů pro hodnocení finanční efektivnosti
kapitálu. Pro žadatele je tato záložka needitovatelná. Posuzuje se návratnost vloženého kapitálu bez
příspěvku EU, tj. pouze zdrojů žadatele a ČR. V rámci tohoto ukazatele se tedy finanční zdroje (bez
příspěvku Unie) investované do projektu považují za odliv peněžních prostředků, nikoliv za investiční
náklady. Ostatní zdroje financování (kromě příspěvku Unie) by měly být uvažovány v okamžiku, kdy
jsou v projektu skutečně vyplaceny nebo splaceny (v případě půjček a úvěrů).

16 Ukazatel vhodný pro porovnání investičních záměrů s odlišnými investičními vstupy. Uvádí, kolik Kč navíc vynese jedna
vložená Kč investice.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 49 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Tento ukazatel vyjadřuje návratnost kapitálu vloženého do projektu. Lze jej tedy použít ke zhodnocení
návratnosti národního kapitálu jako celku nebo návratnosti kapitálu jednotlivých subjektů zapojených do
financování projektu (např. při zapojení více subjektů je v rámci finanční analýzy prováděna konsolidace
jejich zdrojů a prostřednictvm tohoto ukazatele lze zhodnotit návratnost kapitálu vloženého do projektu
každým ze subjektů).
Návratnost kapitálu bude vždy vycházet lépe než návratnost investice, a to vlivem snížení investičních
nákladů o podporu v případě návratnosti kapitálu.

Celkové finanční náklady ostatní – jedná se o takové finanční náklady, jejichž existence je ovlivněna
způsobem financování projektu – typicky např. úrokové náklady v případě, že je investice financována
prostřednictvím úvěru, leasingové splátky, apod.

Finanční návratnost kapitálu je v modulu CBA hodnocena podle stejných kriteriálních ukazatelů jako
návratnost investic pro FA.

Kriteriální ukazatele pro hodnocení finanční návratnosti kapitálu:

Čistá současná hodnota (NPV) - v Kč

Vyjadřuje celkovou současnou hodnotu všech peněžních toků souvisejících s investičním projektem, se
zohledněním pouze zdrojů žadatele a ČR, místo investičních nákladů.

Vnitřní výnosové procento (IRR) - v %

Vypovídá, kolik procent na hodnoceném projektu vyděláme, pokud zvážíme časovou hodnotu peněz,
se zohledněním pouze zdrojů žadatele a ČR, místo investičních nákladů.

Doba návratnosti investice - v letech

Vypovídá o tom, za jak dlouho se vynaložený kapitál vrátí.

Index rentability (NPV/I) - index

Vyjadřuje výši čistých peněžních přínosů v současné hodnotě (NPV) na jednu korunu vynaloženého
kapitálu.

Záložka UDRŽITELNOST PRO FA

Pro žadatele je tato záložka needitovatelná.

Pro zajištění udržitelnosti projektu je klíčové, aby čistý tok kumulovaného peněžního toku byl kladný po
celé referenční období. Peněžní tok v jednotlivých letech může dosáhnout záporných hodnot, ale pouze
za předpokladu, že kumulovaný peněžní tok bude kladný. Určení udržitelnosti projektu tedy zahrnuje
posouzení, zda nevzniká riziko vyčerpání peněz v budoucnosti. Musí být doloženo, jak budou
v časovém horizontu projektu odpovídat zdroje financování meziročním výdajům. Z toho plyne, že
stěžejní je načasování peněžních příjmů a plateb.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 50 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Pro účely ověření zajištění udržitelnosti projektu je relevantní zejména vyhodnocení ANO / NE.

Záložka CITLIVOST FINANČNÍ ANALÝZY

Záložka je relevantní pouze u projektů od 100 mil. Kč celkových způsobilých výdajů včetně.

Modul CBA vypočte nové hodnoty a % změny kriteriálních ukazatelů pro hodnocení finanční efektivnosti
investice a kapitálu, po zadání položky a změny vstupního parametru pro FA. Posuzuje se míra citlivosti
výsledků FA na změnu parametrů, které vstupují do výpočtu FA.

Pokud jsou změny výsledků ukazatelů větší než změny vstupů (v %), lze vstupní parametr interpretovat
jako vstup s nadměrným vlivem na výsledky kriteriálních ukazatelů. U takových vstupů by měl žadatel
věnovat zvýšenou pozornost analýze rizik projektu a jejich eliminaci.

Žadatel vybere položku, kterou chce změnit a zadá příslušné procento pro vyjádření změny. Aplikace
automaticky zobrazí porovnání hodnot kriteriálních ukazatelů před a po zadané procentní změně dané
položky. U příjmových položek je nutno zadávat zápornou hodnotu změny (tedy např. -10,0 %).

Pro zadání vstupních hodnot zvolte tlačítko „Výběr položky“.
Pro zadání míry změny vstupní hodnoty zadejte „Procento“, např. 1%, nebo 10%.
Pro výpočet citlivostní analýzy zvolte tlačítko „Vypočítej citlivost“.
Pro uložení hodnot zvolte tlačítko „Uložit“.

Zobrazí se hodnoty původní (checkbox „X“) a po změně vstupu (checkbox „ “) a „Procentní změna“.
Výpočet je nutné provést samostatně pro jednotlivé vstupní hodnoty do FA.

Výsledky změn ekonomických ukazatelů (NPV, doba návratnosti, index rentability, IRR) se zobrazí na
této záložce úplně dole. Je zde vidět porovnání s hodnotami před změnou. Tato změna se nikde jinde
neprojeví, jedná se pouze o nástroj k modelování různých situací.
Teoretický příklad:
Pokles provozních výnosů o 10 % => žadatel zadá Provozní výnosy a -10
Nárůst mezd o 5 % => žadatel zadá Mzdy a 5

Záložka VÝBĚR SPECIFICKÝCH CÍLŮ

Modul CBA je v části Ekonomická analýza provázaný prostřednictvím specifických cílů OP PPR
s relevatními socio-ekonomickými dopady, které byly centrálně oceněny pro jednotlivé OP.

Žadatel zvolí relevantní „Název specifického cíle“ z dostupné nabídky přesunutím z levé obrazovky do
pravé „pomocí šipky“.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 51 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Lze vybrat více specifických cílů podle dopadů relevantních pro konkrétní projekt.
Nabízejí se specifické cíle relevantní pouze pro daný operační program.

Výběr specifických cílů i socio-ekonomických dopadů musí korespondovat s projektem a je třeba, aby
tyto dopady byly dodrženy. Nelze například akceptovat, pokud je v socio-ekonomických dopadech
deklarováno vytvoření 10 patentů a v rámci projektu bude vytvořen patent jeden.

Záložka SOCIO-EKONOMICKÉ DOPADY

Modul CBA nabízí automaticky přehled socio-ekonomických dopadů relevantních pro vybrané
specifické cíle v předchozí záložce.

Na záložce Socio-ekonomické dopady potom dochází k ocenění dopadu vybraného cíle, který
představuje okruh menšího či většího počtu dílčích dopadů. Žadatel zvolí relevantní socio-ekonomické
dopady, které projekt naplňuje. Aby bylo možné vyplnit data k socio-ekonomickým dopadům, musí
žadatel vybrat specifické cíle na záložce „Výběr specifických cílů“.

Pro zadání socio-ekonomického dopadu zvolte tlačítko „Nový záznam“ a vyberte z nabídky
relevantních přínosů „Název socio-ekonomického dopadu“.

Pro jednotlivé dopady je definována jednotka, hodnota dopadu v Kč a nápověda.

Vstupní hodnoty se zadávají v požadované jednotce a počtu let dle zvoleného referenčního období
prostřednictvím editovatelných položek „Počet“ a „Míra“. U některých dopadů se kromě počtu dopadů

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 52 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

udává i míra dopadu. U dopadů s požadovaným vstupem „Míra“ je nutné zohlednit míru naplnění
daného dopadu konkrétním projektem (dopad je oceněn ve 100% míře naplnění daného dopadu)17.

Výpočet ocenění přínosu je automatický (vynásobení hodnoty dopadu počtem výskytů dopadů
v jednotlivých letech). Zobrazuje se hodnota dopadu v jednotlivých letech a za referenční období celkem
v Kč. Výslednou hodnotu systém přičte k finanční analýze.

Pro uložení hodnot zvolte tlačítko „Uložit vše“.

Záložka NÁVRATNOST INVESTICE PRO EA

Modul CBA automaticky vypočte hodnoty kriteriálních ukazatelů pro hodnocení ekonomické efektivnosti
investice. Pro žadatele je tato záložka needitovatelná.

Posuzuje se návratnost celkové investice bez ohledu na způsob financování.
U všech projektů jsou nezbytné pozitivní výsledky. Projekt by měl být dostatečně ekonomicky přínosný.

Kriteriální ukazatele ekonomické analýzy jsou zpracovány na obdobném principu jako kriteriální
ukazatele finanční analýzy, ale se zohledněním vlivu oceněných socio-ekonomických dopadů. Kriteriální
ukazatele pro hodnocení ekonomické návratnosti investice jsou:

Čistá současná hodnota (ENPV) - v Kč
Vyjadřuje celkovou současnou hodnotu všech peněžních toků souvisejících s investičním projektem, se
zohledněním socio-ekonomických přínosů.
Všechny projekty - výsledek musí být větší než 0

Vnitřní výnosové procento (ERR) - v %
Vypovídá, kolik procent na hodnoceném projektu vyděláme, pokud zvážíme časovou hodnotu peněz,
se zohledněním socio-ekonomických přínosů.
Všechny projekty - výsledek musí být větší než 5,0

Doba návratnosti investice - v letech
Vypovídá o tom, za jak dlouho se vynaložená investic vrátí, se zohledněním socio-ekonomických
přínosů.
Všechny projekty - výsledek musí být kratší než referenční období

Index rentability (ENPV/I) - index

17 Pokud je míra dopadu udávána v procentech, pak výchozí nastavení oceněného dopadu (částka uvedená v poli „hodnota
dopadu“ v modulu CBA) odpovídá jednoprocentní míře naplnění daného dopadu. Tj. v případě, že je míra dopadu 100 %
a v datové položce míra je uvedeno 100 %, pak nacenění jedné jednotky daného dopadu odpovídá hodnotě dopadu evidované
v databázi socio-ekonomických dopadů.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 53 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Vyjadřuje výši čistých peněžních přínosů se zohledněním socio-ekonomických přínosů v současné
hodnotě (ENPV) na jednu korunu vynaložených celkových investic.
Všechny projekty - výsledek musí být větší než 0

Záložka NÁVRATNOST KAPITÁLU PRO EA

Záložka pro projekty v rámci OP PPR není relevantní.

Záložka CITLIVOST EKONOMICKÉ ANALÝZY

Záložka je relevantní pouze u projektů od 100 mil. Kč celkových způsobilých výdajů včetně.

Citlivostní analýza v rámci ekonomické analýzy je zpracována na obdobném principu jako citlivostní
analýza v rámci finanční analýzy, ale pracuje s kriteriálními ukazateli ekonomické analýzy.

Modul CBA vypočte nové hodnoty a % změny kriteriálních ukazatelů pro hodnocení finanční
a ekonomické efektivnosti investice a kapitálu, po zadání položky a změny vstupního parametru pro FA
a EA. Posuzuje se míra citlivosti výsledků FA a EA na změnu parametrů, které vstupují do výpočtu FA
a EA.

Pro zadání vstupních hodnot zvolte tlačítko „Nabídka ze vstupů ovlivňujících finanční analýzu“.
Pro zadání vstupních hodnot zvolte tlačítko „Nabídka ze vstupů ovlivňujících ekonomickou analýzu
(dopady)“.
Pro zadání míry změny vstupní hodnoty zadejte „Procento“, např. 1%, nebo 10%. Při testování
kladných dopadů (přínosů) projektu je nutno zadávat záporné znaménko (např. -1,0 %).
Pro výpočet citlivostní analýzy zvolte tlačítko „Vypočítej citlivost“.
Pro uložení hodnot zvolte tlačítko „Uložit“.

Zobrazí se hodnoty původní (checkbox „X“) a po změně vstupu (checkbox „ “) a „Procentní změna“.
Výpočet je nutné provést samostatně pro jednotlivé vstupní hodnoty do FA a EA18.

Záložka FINANČNÍ MEZERA / PŘÍJMY PROJEKTU

18 Pokud dojde ke změně položky, která ovlibvňuje FA, tak to ovlivní i EA. Pokud dojde ke změně dopadu, tak to ovlivní pouze
EA.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 54 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Záložka je relevantní u projektů generujících příjmy dle čl. 61 Obecného nařízení EK (viz kap SP 10.4.1).
Žadatel musí tyto příjmy zohlednit při stanovení maximální výše dotace výpočtem Finanční mezery nebo
metodou Flat rate ve finanční analýze projektu.

Na tuto obrazovku se automaticky doplní celkové investiční výdaje, způsobilé výdaje, diskontované
provozní náklady, diskontované příjmy a diskontovaná zůstatková hodnota, které byly zadány v části
finanční analýzy.

Výpočet metodou flat rate

Flat rate čistých příjmů = paušální procentní sazba stanovená na úrovni Evropské komise, která slouží
k jednorázovému snížení způsobilých výdajů projektu za účelem zohlednění příjmů projektu dle čl. 61
Obecného nařízení
Postup zpracování:
Zaškrtněte checkbox „Výpočet pomocí flat rate“.

Vyberte sektor pro stanovení paušální sazby dle zaměření projektu pomocí výběru v poli „Paušální
sazba“.

Pro výpočet zvolte tlačítko „Výpočet finanční mezery/Příjmů“.

Výsledek se zobrazuje v poli „Částka EU“.

Pro uložení hodnot zvolte tlačítko „Uložit“.

Výpočet finanční mezery

Finanční mezera = rozdíl mezi současnou hodnotou investičních nákladů na projekt a současnou
hodnotou čistého příjmu (zvýšeného o současnou hodnotu zbytkové hodnoty investice). Vyjadřuje část
investičních nákladů na projekt, jež nemůže být financována samotným projektem, a proto může být
financována formou příspěvku EU.

Postup zpracování:

Nezaškrtávejte checkbox „Výpočet pomocí flat rate“.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 55 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Zkontrolujte, zda je zadáno % národního spolufinancování - 50
Zkontrolujte, zda je zadáno % příspěvku Unie - 50

Pro výpočet zvolte tlačítko „Výpočet finanční mezery/Příjmů“.

Výsledek se zobrazuje v poli „Částka EU“.

Pro uložení hodnot zvolte tlačítko „Uložit“.

Vypočtené hodnoty se následně přenesou do žádosti o podporu připojeného projektu. Konkrétně jde
o částku způsobilých výdajů připadající na příjmy dle čl. 61. Podmínkou je finalizace CBA a finalizace
projektu.

Záložka VÝSLEDKY CBA

Obsahuje shrnutí všech klíčových peněžních toků nediskontovaných/diskontovaných, výsledků finanční
analýzy a ekonomické analýzy. Pro žadatele je tato záložka needitovatelná.

Záložka Komentář

K jednotlivým oblastem CBA je možné doplnit slovní komentář. Jedná se o tyto oblasti CBA:
• Investice
• Zdroje
• Provozní výnosy a náklady
• Zůstatková hodnota
• Finanční analýza
• Socio-ekonomické dopady
• Ekonomická analýzy

Komentář slouží k uvedení podrobných slovních informací k výše uvedeným záložkám. Žadatel
detailně okomentuje vstupní hodnoty a výsledky a v příslušných kapitolách studie proveditelnosti
(kapitoly 7, 8 a 9) pak uvede odkaz na záložku Komentář ve zpracované CBA.

Operace s CBA

Při finalizací CBA proveďte tyto operace:

Kontrola správnosti a kompletnosti výpočtů
Na záložce „Základní informace o CBA“ použijte horní nabídku „Kontrola“

Navázání na existující žádost o dotaci (projekt)
Na záložce „Základní informace o CBA“ použijte horní nabídku „Navázání CBA k projektu“

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 56 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Zfinalizujte CBA
Na záložce „Základní informace o CBA“ použijte horní nabídku „Finalizace CBA“

 vyplňte Žádost o dotaci v MS2014+ (finanční části)

PŘENESENÍ ÚDAJŮ Z CBA NA ŽÁDOST O PODPORU

je nutné vyplnit záložky:

„Rozpočet roční“
✓ vyplňuje se rozpočet dle definované struktury shodně jako v modulu CBA
✓ lze vyplňovat až po zadání specifického cíle (SC), typu subjektu žadatele a typu režimu
financování

„Přehled zdrojů financování“
✓ přesun maximální výše způsobilých výdajů/podpory z CBA u projektů generujících příjmy dle
čl. 61 probíhá automaticky
✓ je potřeba provést „Rozpad financi“ a zkontrolovat, zda byly správně načteny hodnoty z CBA
do Žádosti

„Finanční plán“
✓ vyplňuje se plán předkládání žádosti o platbu přes „Nový“ podle počtu etap
✓ zadává se požadovaná částka v poli „Vyúčtování“ rozdělená na investice/neinvestice

Další operace s CBA:

Založenou CBA je možné před finalizací:

Smazat
Na záložce „Základní informace o CBA“ použijte horní nabídku „Vymazat CBA“

Kopírovat
Na záložce „Základní informace o CBA“ použijte horní nabídku „Kopie CBA“
Součástí kopie nejsou výpočty finanční mezery, je potřeba aktualizovat.

Tisknout
Na záložce „Základní informace o CBA“ použijte horní nabídku „Tisk“

Sdílet
Na záložce „Základní informace o CBA“ použijte horní nabídku „Přístup k CBA“
Možnost nastavení sdílení jako editor nebo čtenář.
Druhý uživatel musí nasdílenou CBA přijmout přes své „Konto CBA“.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 57 z 58
Příloha č. 2 smlouvy

Část E – Certifikát kvality SBtoolCZ

Tato část je relevantní pouze pro žadatele v rámci specifického cíle 2.1, podporovanou aktivitu
2.1.3 - Realizace pilotních projektů přeměny energeticky náročných městských budov na budovy
s téměř nulovou spotřebou energie.

Žadatel v rámci této části dokládá přílohu studie proveditelnosti certifikát SBtoolCZ. Nedochází tedy ke
zpracování žádné další kapitoly studie proveditelnosti – pouze je doložen dokument jako příloha.

Certifikát SBtoolCZ musí být zpracovaný autorizovanou osobou a musí se vztahovat k projektu,
resp. budově, která je předmětem projektu.

SBtoolCZ je národní český certifikační nástroj pro vyjádření úrovně kvality budov, a to v souladu
s principy udržitelné výstavby. SBToolCZ obsahuje sadu kritérií z oblasti udržitelné výstavby, každé
kritérium má vlastní bodovací systém, který je podložen dlouholetým výzkumem a respektem
k národním zvyklostem a české legislativě, podloženo panelem expertů. Budovu hodnotí ve čtyřech
základních pilířích udržitelnosti, a to:

• Životní prostředí
• Sociální aspekty
• Ekonomika a management
• Lokalita
Čtvrtý pilíř Lokalita je hodnocen samostatně a nevstupuje do hodnocení prvních třech pilířů.

SBToolCZ umožňuje začít budovu posuzovat již od konceptu projektu. Konfrontací metodiky
s konceptem lze dosáhnout výhodné optimalizace projektu tak, aby výsledná budova dosáhla
optimálního certifikátu kvality. V případě hodnocení budovy ve fázi návrhu se hovoří o certifikaci kvality
návrhu budovy, po dokončení stavby budova prochází procesem certifikace kvality budovy, tj. na
základě skutečného provedení stavby. Optimální proces, kdy zadavatel použije certifikační schéma již
v rané fázi projektu tak, aby s cílem dosažení určité výše kvality budovy šlo zapracovat požadované
změny vedoucí k vyššímu ohodnocení. Obě hodnocení provádí autorizovaná osoba SBtoolCZ, tedy
osoba, která získala autorizaci od certifikačního orgánu Národní platformy SBtoolCZ.

Podrobnosti k získání certifikátu, včetně kontaktních údajů, jsou blíže uvedeny na webových stránkách
http://www.sbtool.cz/.

Metodika zpracování SP Verze: 2.2 Datum účinnosti: 10.12. 2020
OP Praha – pól růstu ČR Strana 58 z 58

10 000+

2020-22

600+

rok 2020 zdarma

Textová podoba smlouvy Smlouva č. 15491723: Smlouva o dílo

Příloha Příloha č. 2 smlouvy - Metodika zpracování Studie proveditelnosti FV.pdf

Přehledy

K-IndexIndex klíčových rizik úřadů

Žebříčky K-Indexu

Platy v nejdůležitějších úřadech

Firmy / subjekty

Speciální reporty

Rady pro uživatele Registru smluv

Statistiky smluv

Speciální reporty

Smlouvy uveřejněné konkrétní den

Zakázky podle oborů

Zakázky podle zadavatelů

10 000+

2020-22

600+

rok 2020 zdarma

Hlídač státu

Podpořte nás!

Textová podoba smlouvy Smlouva č. 15491723: Smlouva o dílo

Příloha Příloha č. 2 smlouvy - Metodika zpracování Studie proveditelnosti FV.pdf

K-Index
Index klíčových rizik úřadů