Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Stanovy spolku
Destinační společnost Český Les, z. s.
Stanovy Spolku ve smyslu ustanovení § 214 až § 302 zákona č. 89/2012 Sb.,
nový občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů sepsané na této listině
1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
1.1 Název Spolku
1.1.1 Název spolku je Destinační společnost Český Les, z. s.
1.2 Sídlo Spolku
1.2.1 Spolek má sídlo: Náměstí 200, 345 26 Bělá nad Radbuzou
1.3 Účel Spolku
1.3.1 Spolek je samosprávný a dobrovolný svazek svých Členů, který byl založen za účelem provozování
činnosti oblastní organizace destinačního managementu (věcné vymezení).
1.3.2 Spolek bude svou činnost oblastní organizace destinačního managementu vykonávat pro území
Oblasti Český les (územní vymezení).
1.3.3 Nikdo nesmí být nucen k účasti ve Spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho, nestanoví-
li Stanovy jinak (viz bod 2.4.2. Stanov).
1.4 Hlavní činnost Spolku
1.4.1 Hlavní činností Spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je
Spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností Spolku být nemůže.
1.4.2 V rámci hlavní činnosti bude Spolek zejména:
Spolupracovat při tvorbě a provádění destinačního managementu v Oblasti se Stakeholdery cestovního
ruchu
Mezi klíčové činnosti při tvorbě a provádění destinačního managementu v Oblasti patří zejména:
▪ naplňování aktuální Strategie rozvoje cestovního ruchu v oblasti Českého lesa a návazně Strategie
cestovního ruchu Plzeňského kraje ve spolupráci se všemi klíčovými Stakeholdery cestovního
ruchu.
▪ poskytování podpory při naplňování strategií rozvoje cestovního ruchu měst a obcí, místních
akčních skupin, zpracování a naplňování Strategického plánu
▪ zpracování a naplňování Ročního plánu v souladu se Strategickým plánem
▪ zjišťování potřeb a možností Aktérů cestovního ruchu a pravidelná komunikace s nimi,
▪ koordinace toku informací mezi Spolkem a Stakeholdery cestovního ruchu a mezi Stakeholdery
cestovního ruchu navzájem,
▪ koordinace aktivit Aktérů cestovního ruchu (poskytovatelů),
▪ podpora vzniku nových produktů cestovního ruchu (networking, vzdělávání, iniciace akcí),
▪ podpora jednotlivých oblastí cestovního ruchu a jejich provázání navzájem, podpora jejich značek,
▪ efektivní celoroční využívání potenciálu cestovního ruchu,
▪ pořádání seminářů a vzdělávacích akcí,
▪ sledování, měření a vyhodnocování efektů a výstupů konkrétních projektů.
a) Prosazovat společné zájmy v oblasti rozvoje cestovního ruchu (prosazování společných zájmů)
Mezi klíčová témata při prosazování společných zájmů v oblasti cestovního ruchu patří zejména:
▪ podpora vzdělávacích procesů za účelem zajištění kvalitních zaměstnanců pro Aktéry cestovního
1
ruchu (poskytovatele) a pro zaměstnavatele v přidružených odvětvích cestovního ruchu,
▪ optimální využití přírody a krajiny oblasti ve spolupráci s relevantními partnery,
▪ podpora legislativního procesu k přijetí zákona o cestovním ruchu či jiných relevantních zákonných
norem podporujících přímo či nepřímo odvětví cestovního ruchu,
▪ podpora při jednáních o dotačních podmínkách pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti, dotacích na
programy vypsané Ministerstvem pro místní rozvoj či jinými orgány státní správy s přesahem do
cestovního ruchu, nastavení školského vzdělávacího programu, vzdělávání ve vztahu k potřebám
trhu, případně zajištění dotačního managementu vč. návazných podpůrných služeb aj.,
▪ spolupráce se Sdružením turistických oblastí České republiky, případně dále s AHS ČR, České
unie cestovního ruchu, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Asociace organizací cestovního ruchu,
ACK, AHR a dalšími relevantními profesními organizacemi,
▪ spolupráce s okolními oblastními DMO, s Plzeňským krajem
b) Zajišťovat pro Český les marketing v oblasti cestovního ruchu.
Marketingem v oblasti cestovního ruchu se rozumí proces řízení a komunikace, jehož výsledkem je
předvídání, poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání Aktérů cestovního ruchu.
Mezi klíčové řídící a marketingové činnosti patří zejména:
▪ propagace loga a využití loga při provádění marketingové komunikace v rámci odvětví cestovního
ruchu, zajištění brandingových činností vč. propagace loga a využití loga při provádění
marketingové komunikace v rámci ČR a zahraničí
▪ zajišťování provozu portálu WWW a s ním propojených aplikací vč. průběžného provádění jeho
update a upgrade coby klíčového informačního přenosového kanálu marketingové komunikace
cestovního ruchu
▪ pozitivní PR komunikace s médii na mikroregionální, oblastní, národní i mezinárodní úrovni
1.5 Vedlejší hospodářská činnost Spolku
1.5.1 Vedle hlavní činnosti může Spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající
v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo
v hospodárném využití spolkového majetku.
1.5.2 V rámci vedlejší činnosti Spolek bude vykonávat tyto podnikatelské činnosti:
Předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Obory činnosti:
▪ vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce,
▪ výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově – obrazových záznamů
a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů,
▪ zprostředkování obchodu a služeb,
▪ velkoobchod a maloobchod,
▪ činnost informačních a zpravodajských kanceláří,
▪ poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků,
▪ reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení,
▪ překladatelská a tlumočnická činnost,
▪ provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu,
▪ mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,
▪ provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí,
zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí,
▪ výroba, obchod a služby jinde nezařazené.
2
2 ČLENSTVÍ VE SPOLKU
2.1 Členské skupiny
2.1.1 V rámci spolku patří každý člen do jedné ze členských skupin dle svého charakteru. Členské
skupiny jsou následující:
I. KRAJSKÁ – Plzeňský kraj,
II. DESTINAČNÍ – neziskové́ organizace nebo veřejnoprávní́ instituce provozující́ turistické́ cíle,
turistické́ atraktivity, jiné neziskové́ organizace podporující́ turismus v Oblasti či jinak
participující́ na pozitivním rozvoji Oblasti (neziskové́ či veřejnoprávní́ organizace, nikoliv však
města a obce, připadně krajské organizace destinačního managementu nebo lokální DMO
působící v oblasti, MAS-ky...),
III. MUNICIPÁLNÍ – subjekty veřejného sektoru, především města a obce, kdy mohou být členy
přímo města či obce anebo kolektivní́ / skupinové subjekty zastupující́ právě̌ municipální́ sektor
(svazky obcí a měst, mikroregiony...)
IV. PROFESNÍ – Soukromý sektor – subjekty soukromého sektoru zastupující́ společnosti
participující́ přímo či nepřímo na cestovním ruchu v Oblasti (firmy / podnikatelské́ asociace /
sdružení́ firem, podnikatelů̊ / jiné organizace založené́ za účelem tvorby zisku...)
2.1.2 Členská skupina je ustavena v momentě, kdy je do ní zařazen alespoň jeden člen.
2.1.3 Jednání každé Členské skupiny se řídí jednacím řádem Členské skupiny. Každá Členská skupina
má vlastní Jednací řád. Jednací řád Členské skupiny si schvaluje každá Členská skupina na svém
prvním zasedání.
Jednací řád členských skupin obsahuje především:
▪ způsob volby předsedy skupiny,
▪ způsob navržení zástupce skupiny do Správní rady Spolku (člena Správní rady volí Členská
schůze), je doporučené, aby předseda skupiny byl zároveň členem Správní rady Spolku,
▪ způsob komunikace zástupce skupiny ve Správní radě Spolku se členy skupiny za účelem
uspokojování a ochrany zájmů členů skupiny,
▪ způsob volby zástupce skupiny do Dozorčí rady Spolku,
▪ způsob jednání / hlasování / diskuze při vytváření jednotných Stanovisek skupiny při jednání a
hlasování Členské schůze a určení Zástupce hlasujícího za Členskou skupinu na Členské schůzi.
2.2 Vznik členství ve Spolku
2.2.1 Členství ve spolku vzniká na základě schválení písemné přihlášky zájemce o členství ve Spolku
na nejbližším konaném zasedání Správní rady.
2.2.2 Součástí přihlášky je i výběr členské skupiny, do které bude nový člen v případě schválení přihlášky
zařazen. Subjekt žádající o členství má povinnost žádat o členství v členské skupině, která svým
vymezením nejlépe odpovídá charakteru subjektu. V případě výběru neodpovídající Členské
skupiny má Správní rada povinnost přihlášku subjektu zamítnout s tím, že přihlašujícímu subjektu
bude nabídnuto členství v relevantní Členské skupině.
2.3 Práva a povinnosti Členů
2.3.1 Člen má právo zejména:
a) účastnit se Členské schůze a podílet se na jejím rozhodování hlasováním v rámci své Členské
skupiny, nestanoví-li Stanovy jinak,
b) předkládat návrhy, podněty a připomínky orgánům Spolku,
c) podílet se na činnosti Spolku.
2.3.2 Člen má tyto povinnosti:
a) dodržovat Stanovy a plnit usnesení orgánů Spolku,
b) aktivně hájit zájmy Spolku, dodržovat vnitřní dohody a nepodnikat žádné kroky, které by byly
v rozporu se zájmy Spolku,
3
c) aktivně a pravidelně se účastnit jednání orgánů Spolku a přispívat ke zlepšení jejich práce,
d) platit členské příspěvky,
e) propagovat značku Oblasti Český les uvádět ji na tištěných materiálech a jiných médiích.
2.3.3 Členové neručí za dluhy Spolku.
2.4 Zánik členství ve Spolku
2.4.1 Členství ve Spolku zaniká:
a) nabytím účinnosti oznámení o vystoupení Člena doručeným Řediteli,
b) zánikem Spolku,
c) vyloučením Člena Členskou schůzí, v případě, že se Člen třikrát bez omluvy nezúčastní zasedání
Členské schůze nebo opakovaně i přes písemné napomenutí ze strany orgánu Spolku porušuje
Stanovy,
d) případně z jiného důvodu Stanoveného zákonem nebo Stanovami.
2.4.2 Každý Člen může ze Spolku vystoupit, ne však v nevhodné době a k újmě ostatních Členů.
Z vážných důvodů může Člen ze Spolku vystoupit kdykoliv, vždy však musí být respektována
výpovědní lhůta (viz bod 2.4.3. Stanov). Pravidla 2.4.3. pro vystoupení Člena ze Spolku obsažená
v tomto bodě Stanov se uplatní tehdy, pokud není v jiné části Stanov Stanoveno jinak (viz bod 3.1
Stanov).
2.4.3 Výpovědní lhůta činí 1 kalendářní rok a začíná běžet prvního dne roku následujícího po doručení
oznámení o vystoupení Člena Řediteli (viz bod 2.4.1.a) Stanov).
2.4.4 Veškeré vypořádání vůči členovi, kterému zaniklo členství ve Spolku, proběhne do šesti měsíců od
ukončení členství.
2.5 Seznam Členů
2.5.1 Seznam Členů je veřejný v rozsahu názvu Členů, adresy jejich sídla a zařazení do členské skupiny.
2.5.2 Zápis a výmazy v tomto seznamu provádí Ředitel při vzniku a zániku členství a dále při jakékoliv
změně podstatných údajů.
3 OCHRANNÁ DOBA
3.1.1 Ochranná doba není u Spolku uplatněna.
4 ORGANIZACE SPOLKU
4.1 Výčet orgánů Spolku
4.1.1 Orgány Spolku jsou:
a) Ředitel – individuální statutární orgán Spolku
b) Správní rada – kolektivní orgán Spolku s řídícími pravomocemi
c) Dozorčí rada – kolektivní orgán Spolku s kontrolními pravomocemi
d) Členská schůze – nejvyšší kolektivní orgán Spolku
e) Rozhodčí komise – orgán zřízený Stanovami pro rozhodování sporů týkajících se spolkové
samosprávy ve smyslu ustanovení § 265 a násl. NOZ
4.2 Funkční období
4.2.1 Funkční období řádně zvoleného Ředitele je 5 (slovy: pět) let.
4.2.2 Funkční období každého člena Správní rady a Dozorčí rady jsou 3 (slovy: tři) roky.
4.2.3 Funkční období členů ostatních orgánů Spolku jsou 3 (slovy: tři) roky.
4
4.2.4 U řádně zvoleného Ředitele začíná funkční období běžet nejdříve od pracovního dne následujícího
po dni volby Ředitele Správní radou nejpozději pak do šedesáti pracovních dnů od data volby
Ředitele Správní radou. Funkční období je zahájeno podpisem Smlouvy o výkonu Ředitele spolku
a od data podpisu této smlouvy je odvozena doba funkčního období výkonu funkce Ředitele.
4.2.5 Opětovná volba Ředitele a členů ostatních orgánů Spolku je možná.
4.2.6 Funkce Ředitele a členů ostatních orgánů Spolku zaniká:
a) uplynutím funkčního období,
b) smrtí,
c) odvoláním,
d) odstoupením.
4.2.7 Ředitele je možné odvolat před uplynutím funkčního období pouze z důvodů porušení jeho
povinností stanovených zákonem č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů (dále NOZ) a těmito Stanovami, nestanoví-li Stanovy jinak.
4.3 Vymezení obecných podmínek způsobilosti k výkonu funkce
4.3.1 Ředitelem a členem ostatních orgánů Spolku může být pouze fyzická osoba, která je plně
svéprávná, tj. osoba, která:
a) dosáhla věku 18 let,
b) nemá omezenou svéprávnost.
4.4 Bezplatnost výkonu funkce
4.4.1 Nestanoví-li Stanovy jinak, je výkon funkce člena orgánu Spolku bezplatný, tj. člen orgánu Spolku
nemá nárok na žádnou odměnu v souvislosti s výkonem funkce ve Spolku. Toto ustanovení neplatí
pro Ředitele.
5 ŘEDITEL
5.1 Postavení a působnost Ředitele
5.1.1 Ředitel je jediným a individuálním statutárním orgánem Spolku, který je oprávněn za něj jednat
ve všech věcech, zejména pak je oprávněn rozhodovat o otázkách spojených s fungováním
Spolku, včetně dispozic s jeho majetkem, v souladu se Stanovami přijímat zaměstnance Spolku,
ukončovat jejich pracovní poměr, a rozhodovat o všech jejich pracovních záležitostech.
5.1.2 Řádně volený Ředitel je volen na dobu 5 (slovy: pěti) let.
5.1.3 Funkční období řádně zvoleného Ředitele začíná nejdříve v den následující po dni volby, nejpozději
pak do šedesáti pracovních dnů od data volby Ředitele Správní radou. Funkční období Ředitele je
zahájeno podpisem Smlouvy o výkonu Ředitele spolku a od data podpisu této smlouvy je odvozena
doba funkčního období výkonu funkce Ředitele.
5.1.4 Ředitel je povinen zejména:
a) zastupovat Spolek navenek v souladu s těmito Stanovami a NOZ,
b) dodržovat přitom Strategický plán schválený Členskou schůzí,
c) řídit se pokyny a rozhodnutími Správní rady, pokud nejsou v rozporu s NOZ nebo těmito Stanovami,
a dodržovat Roční plán schválený Správní radou,
d) svolávat zasedání Členské schůze v souladu s bodem 8.4.1. Stanov a účastnit se osobně zasedání
Členské schůze,
e) účastnit se osobně zasedání Správní rady,
f) účastnit se osobně zasedání Dozorčí rady, pokud si Dozorčí rada vyžádá jeho přítomnost,
g) připravovat návrh Ročního plánu, jehož součástí je i návrh rozpočtového rámce, a spolupracovat
se Správní radou na přípravě návrhu Strategického plánu,
h) vést řádně agendu Členské schůze, Správní rady, Dozorčí rady a seznam Členů,
5
i) zajistit vedení účetnictví nebo daňovou evidenci Spolku,
j) zajistit archivaci veškerých zápisů ze zasedání Členské schůze, Správní rady a Dozorčí rady,
k) poskytovat všem orgánům Spolku veškerou součinnost nezbytnou pro řádný výkon jejich
kompetencí,
l) zastupovat Spolek při jednání s Plzeňským krajem,
m) zastupuje Spolek při jednání Rozhodčí komise.
5.1.5 Ředitel je odpovědný za plnění Strategického plánu a Ročního plánu.
5.1.6 Ředitel dále samostatně a iniciativně zajišťuje:
a) řádný výkon hlavní činnost Spolku (bod 1.4. Stanov)
b) řádný výkon vedlejší hospodářské činnosti Spolku (bod 1.5. Stanov), a to samostatně, tj. svou
vlastní činností (prací) nebo prostřednictvím zaměstnanců Spolku či Spolkem pověřených třetích
osob.
a) Ředitel má právo rozhodovat o vynaložení finančních prostředků Spolku, pokud je náklad součástí
rozpočtového rámce schváleného Ročního plánu, a pokud jeho výše nepřesahuje 500 tisíc Kč.
V případě, že náklad je součástí rozpočtového rámce schváleného Ročního plánu a přesahuje 500
tisíc Kč, pak vynaložení finančních prostředků musí podpisem potvrdit alespoň jeden člen Správní
rady. V případě, že náklad není součástí rozpočtového rámce schváleného Ročního plánu, pak
o jeho vynaložení může Ředitel rozhodovat, pokud jeho výše nepřesáhne 100 tisíc Kč. Pokud
náklad není součástí rozpočtového rámce schváleného Ročního plánu a přesahuje 100 tisíc Kč,
pak vynaložení finančních prostředků musí podpisem potvrdit alespoň jeden člen Správní rady.
Pravidla pro spolurozhodování jsou Stanovena v bodě 6.2.1
5.1.7 Ředitel při správě a užívání finančních prostředků Spolku musí dodržovat tzv. pravidla 3E:
a) Hospodárnost – Takové použití prostředků, kdy dojde k dodržení požadavků na kvalitu a efektivitu
s adekvátními náklady (snaha o co nejoptimálnější poměr „cena / výkon“ za podmínky dosažení
cílů co možná nejefektivnější cestou).
b) Účelnost – takové použití prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů (tedy, aby byla
uspokojena potřeba, která náklad vyvolala).
c) Efektivnost – takové použití prostředků, kdy je dosaženo nejlepších možných výstupů ve srovnání
s vynaloženými náklady (tedy poměr cena/výkon).
5.2 Zvláštní podmínky způsobilosti výkonu funkce Ředitele
5.2.1 Funkci Ředitele může vykonávat osoba:
a) která splňuje obecné podmínky způsobilosti vymezené v bodě 4.3. Stanov,
b) která je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání,
c) u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském
podnikání,
d) u níž nejsou splněny podmínky pro zákaz výkonu funkce ve smyslu ustanovení § 63 a násl. zákon
90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů nebo podle zvláštních
právních předpisů.
5.2.2 Přestane-li Ředitel splňovat podmínky uvedené v bodě 5.2.1. Stanov, jeho funkce tím zaniká dne,
kdy bude nesoulad s podmínkami uvedenými v bodě 5.2.1. identifikován. Tím nejsou dotčena
práva třetích osob nabytá v dobré víře.
5.3 Zákaz konkurence
5.3.1 Ředitel nesmí:
a) podnikat v předmětu činnosti Spolku, ani coby Aktér cestovního ruchu (poskytovatel), a to ani
ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody Spolku pro jiného,
b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem
činnosti, jako má Spolek, nebo jedná-li se o Aktéra cestovního ruchu (poskytovatele), nebo osobu
v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern,
6
c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako
ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti, jako má Spolek, nebo
jedná-li se o Aktéra cestovního ruchu (poskytovatele).
5.3.2 Porušení povinností Ředitele uvedených v bodě 5.3.1. Stanov se považuje za závažné porušení
Stanov.
5.3.3 Stanovy vylučují slučitelnost funkce Ředitele se členstvím ve Správní radě a Dozorčí radě.
5.4 Standardní volení a odvolání řádně zvoleného Ředitele
5.4.1 Řádně zvoleného Ředitele volí a odvolává Správní rada, nestanoví-li Stanovy jinak.
5.4.2 Funkční období řádně zvoleného Ředitele zvoleného pro funkční období a určeného rozhodnutím
Správní Rady je 5 (slovy: pět) let.
5.5 Dočasný Ředitel, volba dočasného Ředitele Správní radou / Dozorčí radou
5.5.1 Pokud na prvním zasedání Správní rady nebude zvolen Ředitel, pak může být dočasnými
pravomocemi Ředitele pověřen určený člen Správní rady na základě volby Správní radou. Funkční
období takového Dočasného Ředitele činí maximálně 6 měsíců.
5.5.2 V případě smrti Ředitele, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí
Správní rada do 6 měsíců nového Ředitele. Po dobu od data ukončení funkce původního Ředitele
do data nástupu nového Ředitele do funkce může být dočasně pravomocemi a odpovědností
Ředitele pověřen určený člen Správní rady na základě volby Správní radou.
5.5.3 Nebude-li do 6 měsíců funkce Ředitele obsazena řádnou volbou Správní radou anebo žádný člen
Správní rady nebude zvolen Dočasným Ředitelem (žádný člen Správní rady nebude kandidovat
na pozici Dočasného Ředitele nebo Správní rada kandidáta nezvolí), zvolí Dočasného Ředitele
Dozorčí rada na základě společného návrhu Členů I. členské skupiny. Takový Dočasný Ředitel má
funkční období od data volby Dočasného Ředitele Dozorčí radou do data nástupu do funkce řádně
zvoleného Ředitele Správní radou, maximálně však 6 měsíců. Pokud nebude do 6 měsíců řádně
zvolen Ředitel Správní radou, pak musí být volba Dočasného Ředitele Dozorčí radou dle pravidel
uvedených výše opakována.
5.5.4 Pokud nebude pozice Ředitel (statutární orgán Spolku) obsazena po dobu delší než 12 měsíců,
může soud Spolek zrušit a nařídit jeho likvidaci.
5.6 Povinnost Ředitele a odpovědnost za škodu
5.6.1 Ředitel je svou funkci povinen vykonávat pečlivě a s potřebnými znalostmi. Pečlivě a s potřebnými
znalostmi jedná ten, kdo mohl při svém rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná
informovaně a v obhajitelném zájmu Spolku; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo
učiněno s nezbytnou loajalitou.
5.7 Pravidla o střetu zájmů
5.7.1 Dozví-li se Ředitel, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem Spolku,
informuje o tom bez zbytečného odkladu Správní radu. To platí obdobně pro možný střet zájmů
osob Řediteli blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných.
5.7.2 Správní rada může na vymezenou dobu pozastavit Řediteli, který oznámí střet zájmu podle bodu
5.7.1 Stanov, výkon jeho funkce.
5.7.3 Hodlá-li Ředitel uzavřít se Spolkem smlouvu, je povinen si vyžádat předchozí souhlas Správní rady.
Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi
Spolkem a osobou Řediteli blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými. Tato pravidla
se aplikují i v případě, má-li Spolek zajistit nebo utvrdit dluhy Ředitele a osob Řediteli blízkých nebo
osob jím ovlivněných nebo ovládaných nebo se stát spoludlužníkem Ředitele a těchto osob. Bez
předchozího souhlasu Správní rady dle tohoto bodu jsou smlouvy od počátku neplatné.
5.7.4 Správní rada podá Členské schůzi zprávu o informacích, které obdržela podle bodu 5.7.3, případně
o jím vydaném zákazu podle bodu 5.7.5. Stanov.
7
5.7.5 Uzavření smlouvy podle bodu 5.7.3. Stanov, které není v zájmu Spolku, může Členská schůze
5.7.6 nebo Správní rada zakázat.
Pravidla vymezená v bodech 5.7.3. až 5.7.5. Stanov se nepoužijí pro smlouvy uzavírané v rámci
běžného obchodního styku.
6 SPRÁVNÍ RADA
6.1 Postavení a působnost Správní rady
6.1.1 Správní rada je odborným kolektivním orgánem Spolku, která:
a) řídí vnitřní činnost Spolku v období mezi zasedáními Členské schůze,
b) určuje základní zaměření výkonu činnosti Spolku a dohlíží na činnost Spolku vykonávanou
navenek za Spolek Ředitelem, zaměstnanci Spolku a Spolkem pověřenými osobami.
6.1.2 Do působnosti Správní rady náleží jakákoliv věc týkající se Spolku, ledaže ji Stanovy výslovně
svěřují do působnosti jiného orgánu Spolku.
6.1.3 Správní rada není statutárním orgánem Spolku.
6.2 Vyhrazené rozhodování Správní rady
6.2.1 Stanovy svěřují do působnosti Správní rady rozhodování zejména o těchto záležitostech:
a) Správní rada volí a odvolává Ředitele, odvolání Ředitele v průběhu jeho funkčního období je
možné pouze v případě souhlasu všech členů Správní rady s jeho odvoláním,
b) Správní rada schvaluje pravidla pro přiznání výkonnostní složky odměny Ředitele v rozsahu a za
podmínek vymezených Stanovami,
c) Správní rada schvaluje za podmínek vymezených Stanovami (viz bod 5.7.3. Stanov) smlouvy mezi
Spolkem a Ředitelem,
d) Správní rada schvaluje zahraniční služební cesty Ředitele,
e) Správní rada připravuje návrh Příspěvkového řádu, případně jeho úpravy a aktualizace,
f) Správní rada schvaluje Roční plán, jehož součástí je i rozpočtový rámec Spolku pro daný rok,
g) Správní rada rozhoduje o přijetí nových Členů
h) Správní rada ve spolupráci s Ředitelem vyhotovuje výroční zprávu Spolku, kterou předkládá
Dozorčí radě k vyjádření a Členské schůzi ke schválení,
i) Správní rada ukládá Řediteli úkoly v oblasti hlavní činnosti Spolku (srov. bod 1.4. Stanov) a
v oblasti vedlejší hospodářské činnosti Spolku (srov. bod 1.5. Stanov) a kontroluje plnění těchto
úkolů a dalších povinností ze strany Ředitele,
j) Správní rada Stanovuje finanční rámec oprávnění Ředitele Spolek zavazovat ve vztahu k třetím
osobám. Ředitel má právo rozhodovat o vynaložení finančních prostředků Spolku, pokud je náklad
součástí rozpočtového rámce schváleného Ročního plánu, a pokud jeho výše nepřesahuje 500
tisíc Kč. V případě, že náklad je součástí rozpočtového rámce schváleného Ročního plánu a
přesahuje 500 tisíc Kč, pak vynaložení finančních prostředků musí podpisem potvrdit alespoň
jeden člen Správní rady. V případě, že náklad není součástí rozpočtového rámce schváleného
Ročního plánu, pak o jeho vynaložení může Ředitel rozhodovat, pokud jeho výše nepřesáhne 100
tisíc Kč. Pokud náklad není součástí rozpočtového rámce schváleného Ročního plánu a přesahuje
100 tisíc Kč, pak vynaložení finančních prostředků musí podpisem potvrdit alespoň jeden člen
Správní rady. Pro spolurozhodování o výdajích Spolku nad rámec podpisových pravomocí
Ředitele je určeno pořadí členů Správní rady, kteří budou vyzýváni k připojení potvrzujícího
podpisu. Prvními vyzvanými jsou oba členové Správní rady za I. členskou skupinu – Krajskou.
Druhým v pořadí schvalovatelů je Člen Správní rady za II. členskou skupinu – Destinační, třetím
v pořadí schvalovatelů je Člen Správní rady za III členskou skupinu – Municipální, čtvrtým v pořadí
schvalovatelů je Člen Správní rady za IV. členskou skupinu – Profesní,
k) Správní rada ve spolupráci s Ředitelem vyhotovuje návrh Strategického plánu a předkládá jej
Členské schůzi ke schválení,
l) Správní rada ve spolupráci s Ředitelem vyhodnocuje návrhy, které k rozvoji Oblasti předkládá
8
oslovená veřejnost případně aktéři v kulturních a kreativních odvětvích spolupracují na rozvoji
Oblasti,
m) Správní rada rozhoduje o vzniku, změně a zániku zaměstnaneckých vztahů, kterých se Spolek
účastní jako zaměstnavatel s tím, že rozhodnutí Správní rady vykonává za Spolek Ředitel
v intencích Správní radou přijatých rozhodnutí,
n) Správní rada schvaluje návrh Ředitele na organizační řád Spolku, rozhodne-li se Ředitel takový
řád vydat,
o) Správní rada schvaluje vytvoření, změny a zrušení pracovních skupin coby svých poradních
orgánů,
p) Správní rada je oprávněna vydat Řediteli souhlas dle bodu 5.7.3. Stanov.
6.2.2 Správní rada je oprávněna omezit Řediteli právo zastupovat Spolek v těchto případech:
a) v případech vymezených v bodě 5.7.2, Stanov,
b) Ředitel svým jednáním hrubým způsobem porušuje své povinnosti,
c) Ředitel opakovaně méně závažným způsobem porušuje své povinnosti, ačkoliv byl v uplynulých
třech měsících ze strany Správní rady na porušování svých povinností písemně upozorněn.
6.3 Složení Správní rady
6.3.1 Správní rada má 5 členů, minimálně však alespoň 3 členy.
6.3.1.1 Člen za III. a IV. Členskou skupinu může být ustanoven / zvolen pouze v případě, že jsou do
těchto Členských skupin zařazeni alespoň 3 členi spolku.
6.3.2 Členové Správní rady jsou zástupci členských skupin:
a) dva zástupci za I. Členskou skupinu,
b) jeden zástupce za II. Členskou skupinu,
c) jeden zástupce za III. Členskou skupinu (pouze, pokud jsou do této členské skupiny zařazeni
alespoň 3 členi spolku),
d) jeden zástupce za IV. Členskou skupinu (pouze, pokud jsou do této členské skupiny zařazeni
alespoň 3 členi spolku).
6.3.3 Členové Správní rady volí ze svého středu Předsedu Správní rady.
6.3.4 Opětovná volba člena Správní rady je možná.
6.3.5 Funkce člena Správní rady zaniká:
a) smrtí,
b) odvoláním,
c) odstoupením, kdy výkon funkce podle Stanov končí uplynutím jednoho měsíce od doručení
oznámení zaslané Řediteli o odstoupení z funkce člena Správní rady Spolku, není-li v oznámení
o odstoupení z funkce uvedeno pozdější datum,
d) okamžikem, kdy přestane člen Správní rady splňovat obecné podmínky pro výkon funkce člena
Správní rady ve smyslu těchto Stanov.
6.3.6 Souběžné členství ve Správní radě a Dozorčí radě je vyloučeno.
6.4 Standardní jmenování a odvolání členů Správní rady
6.4.1 Členy Správní rady volí a odvolává Členská schůze.
6.4.2 Nominaci na člena Správní rády předkládá Členské schůzi každá členská skupina na základě
vlastního výběru / volby vhodného kandidáta do Správní rady za příslušnou Členskou skupinu.
6.4.3 Nominace na člena Správní rady se činí pouze na základě odborné způsobilosti. Stanovy vylučují
nominace provádět na základě politického klíče.
9
6.5 Mimořádné ukončení funkce členů Správní rady, jmenování člena Správní rady Dozorčí radou
6.5.1 V případě smrti člena Správní rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného předčasného
ukončení jeho funkce, zvolí Členská schůze do 3 (slovy: třech) měsíců nového člena Správní rady.
Nebude-li z tohoto důvodu Správní rada schopna plnit své funkce či bude iniciována z příslušné
Členské skupiny potřeba jmenování dočasného zástupce příslušné Členské skupiny ve Správní
radě, jmenuje Dozorčí rada, chybějící členy Správní rady na návrh osoby, která na tom má právní
zájem, tedy na základě nominace příslušných členských skupin, a to na dobu, než bude řádně
zvolen chybějící člen nebo členové Správní rady. Jinak může soud Spolek i bez návrhu zrušit a
nařídit jeho likvidaci.
6.6 Svolávání zasedání Správní rady
6.6.1 Jednání Správní rady se řídí jednacím řádem Správní rady. Jednací řád Správní rady schvaluje
Správní rada na svém prvním zasedání. Jednací řád Správní rady může být následně změněn
pouze v případě souhlasu všech členů Správní rady.
6.6.2 Správní rada se schází minimálně jedenkrát za tři měsíce. Zasedání Správní rady svolává
Předseda Správní rady, není-li funkce Předsedy Správní rady obsazena, svolává zasedání Správní
rady věkem nejstarší člen Správní rady (dále jen „svolatel“).
6.6.3 Svolatel je povinen bezodkladně svolat zasedání Správní rady vždy, požádá-li o to některý z členů
Správní rady.
6.6.4 Nesplní-li svolatel svou povinnost svolat zasedání Správní rady do 15 pracovních dnů, může
zasedání Správní rady svolat kterýkoliv její člen.
6.6.5 Zasedání Správní rady se koná zpravidla v sídle Spolku, ledaže by Správní rada rozhodla jinak.
6.6.6 Výkon funkce člena Správní rady je nezastupitelný.
6.7 Zasedání Správní rady
6.7.1 Zasedání Správní rady řídí Předseda Správní rady, v jeho nepřítomnosti pak věkem nejstarší člen
Správní rady, pokud se Správní rada neusnesla na osobě jiného předsedajícího.
6.7.2 O průběhu zasedání Správní rady a rozhodnutích, o nichž Správní rada hlasovala, se pořizuje
zápis, který vyhotovuje a podepisuje předsedajícím určený zapisovatel a předsedající.
6.7.3 V zápisu z jednání Správní rady musí být jmenovitě uvedeni členové Správní rady, kteří hlasovali
proti jednotlivým rozhodnutím Správní rady nebo se zdrželi hlasování. U neuvedených členů
Správní rady se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. V zápise se uvedou i Stanoviska
menšiny členů Správní rady, pokud o to tito členové požádají.
6.7.4 Členové Správní rady jsou povinni na svém prvním společném zasedání zvolit Předsedu Správní
rady.
6.7.5 Zasedání Správní rady je povinen se účastnit Ředitel s hlasem poradním. Řediteli musí být
Předsedajícím uděleno slovo, kdykoliv o to Ředitel požádá.
6.7.6 Nezbytné náklady spojené se zasedáním Správní rady nese Spolek.
6.8 Rozhodování Správní rady
6.8.1 Správní rada je schopná se usnášet, je-li jejímu zasedání přítomen nadpoloviční počet členů
Správní rady.
6.8.2 Každý člen Správní rady má jeden hlas.
6.8.3 K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech, které jsou v působnosti Správní rady, je zapotřebí
alespoň dvoutřetinová většina hlasů přítomných členů Správní rady, s výjimkou změny Jednacího
řádu Správní rady, odvolání Ředitele z funkce v průběhu jeho funkčního období nebo schválení
přijetí nového Člena spolku, kdy je potřeba vyjádření souhlasu všech členů Správní rady.
6.8.4 Hlasování se provádí aklamací (veřejným projevem souhlasu).
6.8.5 Správní rada může přijímat svá rozhodnutí také per rollam (mimo zasedání) korespondenčně
(v písemné či elektronické / e-mailové podobě). Výzvu k přijetí rozhodnutí / hlasování per rollam
společně s podkladem k rozhodnutí může rozeslat členům Správní rady pouze Předseda Správní
10
6.8.6 rady. Podklad k rozhodnutí musí obsahovat návrh usnesení, materiály potřebné pro jeho posouzení
6.8.7 nebo údaj či odkaz, kde jsou materiály k rozhodnutí dostupné, a údaj o lhůtě, ve které se má člen
Správní rady vyjádřit. Tato lhůta nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. K platnosti písemného
hlasování se vyžaduje vyjádření člena s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno,
podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí, resp. odesláno
z registrované e-mailové adresy člena Správní rady. Předseda Správní rady oznámí členům
Správní rady písemně nebo elektronicky či jiným vhodným způsobem výsledek hlasování, a pokud
bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného
odkladu, může oznámení učinit na náklady spolku ten, kdo usnesení navrhl. Při hlasování per
rollam je rozhodnutí přijato, pokud pro jeho přijetí hlasuje alespoň tříčtvrtinová většina všech členů
Správní rady. V případě rozhodnutí o přijetí nového člena musí hlasovat pro přijetí nového člena
všichni členové Správní rady. Hlasování per rollam nelze využít pro volbu a odvolání Předsedy
Správní rady, pro změnu Jednacího řádu a pro návrh k odvolání Ředitele z funkce v průběhu jeho
funkčního období.
Při volbě a odvolání Předsedy Správní rady dotčená osoba nehlasuje.
Členům Správní rady, kteří jsou zástupci I. Členské skupiny (viz bod 6.3.2.a) Stanov), náleží při
hlasování právo veta, které však mohou využít pouze společně, tedy ve shodě. Toto právo mohou
tito členi Správní rady uplatnit pouze výjimečně v případech, kdy Správní rada podle názoru tohoto
člena Správní rady přijala usnesení, které je v rozporu s těmito Stanovami a principy solidarity a
neutrality, na základě kterých byl Spolek Dohodou založen. Kterýkoliv z ostatních členů Správní
rady, Člen nebo osoba, která na tom má zájem hodný právní ochrany, se může ve lhůtě Stanovené
v ustanovení § 259 NOZ obrátit na Rozhodčí komisi s návrhem na přezkoumání oprávněnosti užití
práva veta; marným uplynutím této lhůty právo přezkumu před Rozhodčí komisí zaniká.
7 DOZORČÍ RADA
7.1 Postavení a působnost Dozorčí rady
7.1.1 Dozorčí rada je kolektivním kontrolním orgánem Spolku, která:
a) dohlíží na výkon působnosti Správní rady a Ředitele, zdali je působnost těchto orgánů vykonávána
v souladu s účelem, pro jaký byl Spolek založen a v souladu se Stanovami,
b) dohlíží a kontroluje správnost všech evidencí vedených Spolkem vč. účetnictví, a kontroluje, zda
účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností,
7.1.2 Dozorčí rada není statutárním orgánem Spolku.
7.2 Vyhrazené rozhodování Dozorčí rady
7.2.1 Stanovy svěřují do působnosti Dozorčí rady rozhodování o těchto záležitostech:
a) vydávat výroční zprávu o činnosti Dozorčí rady a předkládat jí Členské schůzi ke schválení,
b) vyjadřovat se k výroční zprávě Správní rady a toto své vyjádření předkládat Členské schůzi na
vědomí,
c) vyjadřovat se k účetní závěrce Spolku a předkládat tuto svou zprávu Členské schůzi na vědomí.
d) Navrhovat Členské schůzi výši odměny pro členy Správní rady za výkon funkce ve prospěch
Spolku.
7.2.2 V rozsahu působnosti Dozorčí rady může její pověřený člen nahlížet do dokladů Spolku a
požadovat od ostatních orgánů Spolku nebo jeho členů či zaměstnanců Spolku vysvětlení
k jednotlivým záležitostem.
7.2.3 Mimořádnou pravomocí v rozhodování Dozorčí rady jsou:
a) volba Dočasného Ředitele, a to v případě nebude-li do 6 měsíců funkce Ředitele obsazena řádnou
volbou Správní radou, Dočasného Ředitele Dozorčí rada zvolí na základě společného návrhu
Členů I. členské skupiny, a to však pouze na dobu, než bude Ředitel řádně zvolen Správní radou,
b) jmenování dočasného zástupce příslušné Členské skupiny ve Správní radě v případě ukončení
činnosti dosavadního člena Správní rady z důvodu jeho smrti, odstoupení z funkce, odvolání anebo
jiného předčasného ukončení jeho funkce, a to v případě, pokud o to příslušná Členská skupina
11
požádá a následně na základě návrhu osoby, která na tom má právní zájem, tedy na základě
nominace příslušných členských skupin. Takový člen Správní rady je jmenován pouze na dobu,
než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové Správní rady.
7.3 Složení Dozorčí rady
7.3.1 Dozorčí rada má 4 členy, minimálně však alespoň 2 členy.
7.3.1.1 Člen za III. a IV. Členskou skupinu může být ustanoven / zvolen pouze v případě, že jsou do
těchto Členských skupin zařazeni alespoň 3 členi spolku.
7.3.2 Členové Dozorčí rady jsou zástupci členských skupin:
a) Jeden zástupce za I. Členskou skupinu,
b) jeden zástupce za II. Členskou skupinu,
c) jeden zástupce za III. Členskou skupinu (pouze, pokud jsou do této členské skupiny zařazeni
alespoň 3 členi spolku),
d) jeden zástupce za IV. Členskou skupinu (pouze, pokud jsou do této členské skupiny zařazeni
alespoň 3 členi spolku).
7.4 Standardní jmenování a odvolání členů Dozorčí rady
7.4.1 Členy Dozorčí rady volí a odvolává Členská schůze na základě nominace vhodných kandidátů
navržených jednotlivými Členskými skupinami.
7.4.2 První členové Dozorčí rady jsou určení Dohodou ve Stanovách (viz bod 7.8. Stanov)
7.5 Svolávání zasedání Dozorčí rady
7.5.1 Jednání Dozorčí rady se řídí jednacím řádem Dozorčí rady. Jednací řád Dozorčí rady schvaluje
Dozorčí rada na svém prvním zasedání. Jednací řád Dozorčí rady může být následně změněn
pouze v případě souhlasu všech členů Dozorčí rady.
7.5.2 Dozorčí rada se schází minimálně dvakrát ročně. Zasedání Dozorčí rady svolává Předseda
Dozorčí rady, není-li funkce Předsedy Dozorčí rady obsazena, svolává zasedání Dozorčí rady
nejstarší člen Dozorčí rady (dále jen „svolatel“).
7.5.3 Svolatel je povinen bezodkladně svolat zasedání Dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů
Dozorčí rady.
7.5.4 Nesplní-li svolatel svou povinnost svolat zasedání Dozorčí rady do 15. pracovních dnů, může
zasedání Dozorčí rady svolat kterýkoliv její člen.
7.5.5 Zasedání Dozorčí rady se koná zpravidla v sídle Spolku, ledaže by Dozorčí rada rozhodla jinak.
7.5.6 Výkon funkce člena Dozorčí rady je nezastupitelný.
7.6 Zasedání Dozorčí rady
7.6.1 Zasedání Dozorčí rady řídí Předseda Dozorčí rady, v jeho nepřítomnosti pak věkem nejstarší člen
Dozorčí rady, pokud se Dozorčí rada neusnesla na osobě jiného předsedajícího.
7.6.2 O průběhu zasedání Dozorčí rady a rozhodnutích, o nichž Dozorčí rada hlasovala, se pořizuje
zápis, který vyhotovuje a podepisuje předsedajícím určený zapisovatel a předsedající.
7.6.3 V zápisu z jednání Dozorčí rady musí být jmenovitě uvedeni členové Dozorčí rady, kteří hlasovali
proti jednotlivým rozhodnutím Dozorčí rady nebo se zdrželi hlasování. U neuvedených členů
Dozorčí rady se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. V zápise se uvedou i Stanoviska
menšiny členů Dozorčí rady, pokud o to tito členové požádají.
7.6.4 Členové Dozorčí rady jsou povinní na svém prvním společném zasedání zvolit Předsedu Dozorčí
rady.
7.6.5 Zasedání Dozorčí rady je povinen se účastnit Ředitel, pokud si jeho účast Dozorčí rada vyžádá.
Ředitel má poradní hlas. Řediteli musí být předsedajícím uděleno slovo, kdykoliv o to Ředitel
12
požádá.
7.6.6 Náklady spojené se zasedáním Dozorčí rada nese Spolek.
7.7 Rozhodování Dozorčí rada
7.7.1 Dozorčí rada je schopná se usnášet, je-li jejímu zasedání přítomen nadpoloviční počet členů
Dozorčí rady.
7.7.2 K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech, které jsou v působnosti Dozorčí rady, je zapotřebí
alespoň dvoutřetinová většina hlasů přítomných členů Dozorčí rady. Každý člen Dozorčí rady má
jeden hlas.
7.7.3 Hlasování se provádí aklamací (veřejným projevem souhlasu).
7.7.4 Dozorčí rada může přijímat svá rozhodnutí také per rollam (mimo zasedání) korespondenčně
(v písemné či elektronické / e-mailové podobě). Výzvu k přijetí rozhodnutí / hlasování per rollam
společně s podkladem k rozhodnutí může rozeslat členům Dozorčí rady pouze Předseda Dozorčí
rady. Podklad k rozhodnutí musí obsahovat návrh usnesení, materiály potřebné pro jeho posouzení
nebo údaj či odkaz, kde jsou materiály k rozhodnutí dostupné, a údaj o lhůtě, ve které se má člen
Dozorčí rada vyjádřit. Tato lhůta nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. K platnosti písemného
hlasování se vyžaduje vyjádření člena s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno,
podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí, resp. odesláno
z registrované e-mailové adresy člena Dozorčí rady. Předseda Dozorčí rady oznámí členům
Dozorčí rady písemně nebo elektronicky či jiným vhodným způsobem výsledek hlasování, a pokud
bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného
odkladu, může oznámení učinit na náklady spolku ten, kdo usnesení navrhl. Při hlasování per
rollam je rozhodnutí přijato, pokud pro jeho přijetí hlasuje alespoň tříčtvrtinová většina všech členů
Dozorčí rady. Hlasování per rollam nelze využít pro volbu a odvolání Předsedy Dozorčí rady.
7.7.5 Při volbě a odvolání Předsedy Dozorčí rady dotčená osoba nehlasuje.
8 ČLENSKÁ SCHŮZE
8.1 Postavení a působnost Členské schůze
8.1.1 Členská schůze je nejvyšším orgánem Spolku. Členská schůze je tvořena všemi přítomnými Členy.
8.1.2 Do působnosti Členské schůze náleží:
a) změna Stanov,
b) volba a odvolání členů Správní rady,
c) volba a odvolání členů Dozorčí rady,
d) schvalování Příspěvkového řádu, případně jeho úprav či aktualizací
e) schvalování Strategického plánu a přezkoumávání jeho naplňování ze strany orgánů Spolku,
f) kontrola plnění Ročního plánu,
g) schvalování výroční zprávy Správní rady,
h) schvalování výroční zprávy o činnosti Dozorčí rada,
i) schvalování výsledku hospodaření Spolku,
j) rozhodování o výši a způsobu placení členských příspěvků,
k) rozhodování o vyloučení Členů,
l) schvalování výše odměny pro členy Správní rady za výkon funkce ve prospěch Spolku na návrh
Dozorčí rady
m) rozhodnutí o založení a zrušení pobočného spolku,
n) rozhodnutí o zrušení Spolku a v případě zrušení Spolku s likvidací o volbě a odvolání likvidátora
vč. Stanovení odměny likvidátora,
o) rozhodování o dalších otázkách, které NOZ nebo Stanovy svěřují do působnosti Členské schůze.
13
8.2 Účast na Členské schůzi
8.2.1 Každý Člen je oprávněn účastnit se jednání Členské schůze a v souladu s NOZ, obecně závaznými
právními normami a Stanovami, realizovat na Členské schůzi svá práva Člena.
8.2.2 Členské schůze se účastní Ředitel a Předseda nebo pověřený člen Správní rady. Členské schůze
se může účastnit i host, který byl na konání Členské schůze pozván Ředitelem nebo Správní radou.
8.3 Rozhodný den
8.3.1 Rozhodným dnem k účasti na Členské schůzi je konání Členské schůze.
8.3.2 Členské schůze jsou oprávněni se účastnit a vykonávat svá práva ti Členové, kteří byli
k rozhodnému dni zapsáni v seznamu členů Spolku.
8.4 Svolávání Členské schůze
8.4.1 Řádnou Členskou schůzi svolává k zasedání Ředitel nejméně jedenkrát do roka, nejpozději vždy
do 30. června následujícího kalendářního roku.
8.4.2 Mimořádnou Členskou schůzi svolá Ředitel kdykoliv na žádost alespoň 1/3 všech Členů nebo na
žádost Správní rady nebo Dozorčí rady. V případě, nesplnění povinnosti Ředitele svolat Členskou
schůzi přechází tato pravomoc na Správní radu případně na jakéhokoliv člena Správní rady. Pokud
není Členská schůze svolána v přiměřené době ani tímto náhradním způsobem, přechází tato
pravomoc na Dozorčí radě případně na jakéhokoliv člena Dozorčí rady. Ustanovení § 248 odst. 2
věta druhá NOZ zůstává tímto nedotčeno.
8.5 Oznámení o konání Členské schůze
8.5.1 Oznámení o konání zasedání Členské schůze zasílá svolatel Členské schůze písemně nebo
elektronickou poštou na kontaktní adresu, kterou Člen uvedl v přihlášce, případně na později
Členem uvedenou kontaktní adresu, a to nejpozději 30 dní před jejím konáním. Součástí oznámení
je návrh programu zasedání. Nejpozději 15 dnů před konáním zasedání Členské schůze zasílá
Ředitel Členům návrhy materiálů, které se budou předkládat ke schválení.
8.5.2 Oznámení o konání Členské schůze vč. materiálů se ve Stanovených lhůtách zasílá i všem členům
Správní rady a Dozorčí rady, a to způsobem Stanoveným v bodě 9.5.1, Stanov.
8.5.3 Oznámení o konání Členské schůze musí obsahovat:
a) název a sídlo Spolku,
b) místo, datum a hodinu konání Členské schůze,
c) označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní Členská schůze,
d) program konání Členské schůze,
e) označení materiálů a dokladů, které budou Členům zaslány v souvislosti s jejich schvalováním
Členskou schůzí,
f) event. další náležitosti, pokud jsou určeny NOZ nebo Stanovami.
8.6 Jednání Členské schůze
8.6.1 Členská schůze volí Předsedu Členské schůze a ověřovatele zápisu. Do doby zvolení Předsedy
Členské schůze řídí Členskou schůzi svolatel, případně věkem nejstarší zástupce přítomného
Člena.
8.6.2 Jednání Členské schůze řídí zvolený Předseda Členské schůze.
8.6.3 O průběhu jednání Členské schůze se pořizuje zápis. Ředitel Spolku zajistí vyhotovení zápisu ze
zasedání Členské schůze do třiceti dnů od jejího ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten,
kdo zasedání Členské schůze předsedal nebo koho tím Členská schůze pověřila. Zápis o průběhu
jednání Členské schůze podepisuje osoba, která zápis vyhotovila a Členskou schůzí určený
ověřovatel.
14
8.6.4 Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu
8.6.5 předsedal, jaké případné další činovníky Členská schůze zvolila, jaká usnesení přijala a kdy byl
zápis vyhotoven.
Každý Člen může nahlížet do zápisu ze zasedání Členské schůze a to tak, že sken tohoto zápisu
mu bude poskytnut ze strany Ředitele elektronickou poštou ihned po jeho vyhotovení, nebo bude
Členovi umožněno na jeho žádost nahlédnutí do zápisu v sídle Spolku vč. možnosti pořízení kopie
(skenu) z takového zápisu.
8.7 Rozhodování Členské schůze
8.7.1 Členská schůze hlasuje prostřednictvím Členských skupin (viz bod 2.1. Stanov a následně body
8.7.5. až 8.7.8.). Členská schůze je schopna se usnášet, pokud jsou na členské schůzi zástupci
všech ustanovených skupin a společně disponují alespoň 50,1 % hlasy.
8.7.2 Není-li Členská schůze po uplynutí 30 (slovy: třiceti) minut od Stanoveného začátku konání
Členské schůze schopná se usnášet, svolá svolatel náhradní Členskou schůzi. Oznámení o konání
náhradní Členské schůze musí být uveřejněno stejným způsobem, jakým byla svolána Členská
schůze, která se nekonala, ve lhůtě do 5 (slovy: pěti) dnů ode dne, na který byla svolána původní
Členská schůze. Náhradní Členská schůze se musí konat ve lhůtě dvou týdnů ode dne, na který
byla svolána původní Členská schůze. Náhradní Členská schůze musí mít nezměněný pořad
jednání jako původní Členská schůze. Náhradní Členská schůze je schopna usnášení bez ohledu
na počet přítomných Členů. Na tuto skutečnost musí být Členové v oznámení o konání náhradní
Členské schůze upozorněni.
8.7.3 O záležitostech, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání Členské schůze, lze
rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech Členských skupin.
8.7.4 Členská schůze se může vzdát práva na řádné svolání jen za účasti a se souhlasem všech
Členských skupin.
8.7.5 Členská schůze rozhoduje hlasy svých Členských skupin. Je v kompetenci Členských skupin, aby
si její členové nastavili systém, jakým způsobem dojde k rozhodnutí o společném Stanovisku za
Členskou skupinu. Váha hlasu členské skupiny je určena částečně fixně přiřazeným podílem a
částečně variabilně dle výše celkových členských příspěvků uhrazených členy jednotlivých
Členských skupin.
a) Prvních 50 % hlasů Členské schůze je rozděleno rovnoměrně mezi Členské skupiny, každá
Členská skupina disponuje přidělenou váhou svého hlasu ve výši 12,5 % z celku.
b) Druhých 50 % hlasů Členské schůze je členěno na základě celkové výše uhrazených všech
členských příspěvků na provoz a aktivity Spolku v roce předcházejícím termínu konání členské
schůze za všechny členy dané Členské skupiny, takto zkalkulovaná váha hlasu je následně
přidělena jednotlivým Členským skupinám pro právě konanou Členskou schůzi. Rozdělení druhých
50 % hlasů spočítaných na základě celkové výše uhrazených členských příspěvků na provoz a
aktivity Spolku bude účastníkům / členům Členské schůze oznámeno vždy na počátku konání
každé Členské schůze.
8.7.6 Na první členské schůzi je druhých 50 % hlasů přiděleno jednotlivým skupinám na základě
celkové výše uhrazených všech členských příspěvků na provoz a aktivity Spolku do doby
5 pracovních dní před dnem konání členské schůze.
Obecně k přijetí rozhodnutí je zapotřebí, aby váha hlasů, které se vysloví pro dané rozhodnutí, byla
minimálně 50,1 % a zároveň pro rozhodnutí hlasují alespoň dvě Členské skupiny.
8.7.7 K přijetí následujících rozhodnutí je zapotřebí, aby váha hlasů, které se vysloví pro dané
rozhodnutí, byla minimálně 75,1 % a zároveň pro rozhodnutí hlasují alespoň tři Členské skupiny:
a) rozhodnutí o změně Stanov,
b) rozhodnutí o vyloučení Členů,
c) rozhodnutí o založení a zrušení pobočného spolku
8.7.8 K přijetí následujících rozhodnutí je zapotřebí, aby se pro ně vyslovily hlasy všech ustanovených
Členských skupin:
a) rozhodnutí o zrušení a likvidaci Spolku a v případě zrušení Spolku s likvidací o volbě a odvolání
likvidátora vč. Stanovení odměny likvidátora
b) rozhodnutí o výši členských příspěvků.
15
8.7.9 Hlasování na Členské schůzi se provádí aklamací (veřejným projevem souhlasu), pokud se
Členská schůze neusnese jinak.
9 ROZHODČÍ KOMISE
9.1 Postavení a působnost Rozhodčí komise
9.1.1 Rozhodčí komise je orgán zřízený Stanovami, který řeší sporné záležitosti náležející do spolkové
samosprávy.
9.2 Vyhrazené rozhodování Rozhodčí komise
9.2.1 Rozhodčí komise je podle Stanov oprávněna:
a) rozhodovat všechny spory mezi Členy a Spolkem, vč. sporů o výši členských příspěvků a
rozhodnutí Členské schůze o vyloučení Člena,
b) rozhodovat všechny spory týkající se platnosti/neplatnosti rozhodnutí orgánu Spolku vč.
uplatněného práva veta ze strany Prvního zakladatele na Členské schůze nebo jeho zástupce
ve Správní radě (srov. bod 8.7.9. a bod 6.8.5. Stanov).
9.2.2 Rozhodnutí Členské schůze o nepřijetí nového člena Spolku nepodléhá přezkumné činnosti
Rozhodčí komise.
9.3 Složení Rozhodčí komise
9.3.1 Funkci Rozhodčí komise bude podle Stanov vykonávat Rozhodčí soud při Hospodářské komoře
České republiky a Agrární komoře České republiky ve smyslu ustanovení § 19 zákona č. 301/1992
Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
9.3.2 Všechny spory a všechny záležitosti, o nichž je podle Stanov oprávněna rozhodovat Rozhodčí
komise, budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu podle jeho řádu třemi
rozhodci podle zásad spravedlnosti.
10 ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY A VKLADY
10.1 Politiku a výši členských příspěvků vymezuje Příspěvkový řád, samostatný dokument.
10.1.1 Příspěvkový řád schvaluje samostatně Členská schůze, změny / aktualizace Příspěvkového řádu
se nepovažují za změnu Stanov spolku.
10.1.2 Příspěvkový řád stanovuje tři druhy příspěvků – základní, projektové a mimořádné
11 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
11.1 Jednání za Spolek
11.1.1 Za Spolek jedná navenek Ředitel.
11.1.2 Za Spolek může jednat rovněž Ředitelem pověřený člen Správní rady nebo zaměstnanec Spolku,
nebo třetí osoba k tomu zmocněná písemnou plnou mocí udělenou Ředitelem. Písemné jednání
se uskutečňuje tak, že k napsanému či vytištěnému názvu Spolku připojí svůj podpis za Spolek
jednající osoba s uvedením právního titulu svého zastoupení.
11.2 Doručování písemností
11.2.1 Veškeré listiny, jakož i další podání, pokyny, podněty či oznámení, které si mezi sebou strany
doručují, je třeba doručit buď osobně, poštou, faxem nebo e-mailem, nestanoví-li smlouva jinak.
11.2.2 Aniž by tím byly dotčeny další prostředky, kterými lze prokázat doručení, má se za to, že takovéto
listiny byly řádně doručené:
a) při osobním doručování
16
▪ dnem faktického doručení druhé straně (adresátovi)
▪ dnem, v němž bylo vhodným způsobem doručeno na adresu druhé strany (adresáta),
b) při doručování poštou dnem faktického doručení; má se za to, že zásilka odeslaná s využitím
provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na
adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (srov. ustanovení § 573 NOZ),
c) při doručování e-mailem okamžikem, kdy odesílatel obdržel e-mailové potvrzení či zprávu o tom,
že odeslaná zpráva byla touto formou doručena druhé straně (adresátovi), nelze-li doručení takové
zprávy prokázat i jiným způsobem,
d) při doručování faxem okamžikem, kdy odesílatel obdržel faxové potvrzení či zprávu o tom, že
odeslaná zpráva byla touto formou řádně doručena druhé straně (adresátovi), nelze-li doručení
takové zprávy prokázat i jiným způsobem.
11.2.3 V případě doručování písemností podle bodu 11.2.2.c) a/nebo bodu 11.2.2.d) Stanov je adresát
písemnosti doručované uvedeným způsobem povinen vždy ověřit (autorizovat), zda tato písemnost
byla odeslána odesílatelem (stranou, která písemnost tímto způsobem odeslala), a to buď
telefonicky, nebo jiným vhodným způsobem. Do doby, než bude taková písemnost autorizována,
adresát písemnosti není povinen se obsahem takové písemnosti řídit. V případě, že adresát
písemnosti začne na základě obsahu takové písemnosti jednat (např. začne plnit pokyny udělené
touto písemností ze strany druhé strany), má se za to, že taková písemnost byla řádně doručena
a autorizována, pokud adresát této písemnosti neprokáže opak.
11.2.4 Listiny o právních jednáních, kterými má docházet ke změnám či ukončení právních vztahů a listiny
o právních jednáních, které se přímo dotýkají dalšího trvání existujících právních vztahů, musí být
doručovány vždy v listinné podobě do vlastních rukou buď osobně, nebo formou doporučeného
dopisu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
11.2.5 Písemnosti určené Řediteli se doručují na adresu sídla Spolku zapsanou ve spolkovém rejstříku,
není-li mezi stranami sjednán jiný způsob doručování.
11.3 Právní režim
11.3.1 Právní režim existence Spolku je určen právním řádem České republiky.
11.4 Doba trvání Spolku
11.4.1 Spolek byl Zakladateli založen na dobu neurčitou.
11.4.2 Zakladatelé se dohodli na tom, že Spolek by měl vykonávat svou činnost, pro kterou byl založen,
minimálně po dobu Ochranné doby. V této souvislosti se zavazují, a) že budou jednat tak, aby bylo
tohoto jejich společného záměru dosaženo, b) a aby za předpokladu, že Spolek bude řádně
vykonávat svou činnost, pro kterou byl založen, a činnost Spolku se pozitivně projeví na rozvoji
cestovního ruchu, jednali Zakladatelé tak, by Spolek svou činnost vykonával I po uplynutí Ochranné
doby.
12 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
12.1 Přechodná ustanovení ke členství ve spolku
12.1.1 Členové, kteří nejsou zařazeni do Členských skupin dle bodu 2.1, budou zařazeni do skupin na
základě schválení Členské schůze.
12.2 Přechodná ustanovení k členské schůzi
12.2.1 První Členská schůze konaná po přijetí nových stanov se může konat, přestože oznámení o svolání
Členské schůze není uskutečněno podle bodu 8.5 nových stanov za splnění následujících
podmínek:
a) Členská schůze podle nových stanov bude bezprostředně navazovat na jednání nejvyššího orgánu
spolku (valné hromady) dle stanov původních
17
b) Na jednání nejvyššího orgánu spolku (valné hromady), budou schváleny nové stanovy.
c) Jednání nejvyššího orgánu spolku (valné hromady), na které navazuje Členská schůze, bylo
svoláno v souladu s platnými stanovami spolku.
d) V pozvánce na jednání nejvyššího orgánu spolku (valné hromady), bude uvedena informace, že
v případě změny stanov bude na jednání bezprostředně navazovat členská schůze dle nově
přijatých stanov.
13 VYSVĚTLENÍ POJMŮ POUŽITÝCH V TEXTU STANOV
„DMO“ – Organizace Destinačního Managementu, jak je definovaná agenturou CzechTourism.
Organizace, která zajišťuje koordinaci, kooperaci a komunikaci mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu,
složkami veřejné správy a dalšími subjekty participujícími na rozvoji cestovního ruchu na daném území
(destinaci) za účelem efektivnějšího řízení cestovního ruchu.
„Aktér cestovního ruchu“ znamená aktér cestovního ruchu, ať již se jedná o příjemce nebo poskytovatele
plnění. Aktérem CR je např. turista, návštěvník festivalu apod. (příjemci), nebo např. provozovatel
ubytovacích kapacit, kulturního zařízení, cestovní kanceláře, sportovního areálu, správce kulturní památky,
organizátor kulturní nebo společenské akce apod. (poskytovatelé).
„Stakeholder cestovního ruchu“ znamená osoba, orgán státní správy nebo územní samosprávy či
instituce, která se jakýmkoliv způsobem a jakoukoliv formou podílí na cestovním ruchu nebo cestovní ruch
ovlivňuje. Mezi Stakeholdery cestovního ruchu se řadí zejména:
▪ Stát a jeho pověřené orgány (zejména Ministerstvo pro místní rozvoj)
▪ Kraje, na jejichž území se Oblast nachází
▪ Města a obce nacházející se v Oblasti
▪ Zainteresované národní či krajské nebo regionální instituce podporující destinační management
(např. CzechTourism, Destinační organizace dotčených krajů, lokální DMO apod.)
▪ Spolky (sdružení, svazy...) založené Aktéry cestovního ruchu za účelem hájení a prosazování jejich
zájmů (např. Asociace horských středisek ČR, Asociace hotelů a restaurací ČR, Hospodářská
komora České republiky apod.)
▪ Infocentra a jiné destinaci podporující organizace působící v Oblasti
▪ Místní akční skupiny působící v Oblasti
▪ Střední odborné školy a učiliště, vysoké školy působící v Oblasti, případně v příslušných krajích
▪ Aktéři cestovního ruchu
▪ Zaměstnanci Aktérů cestovního ruchu z řad poskytovatelů služeb
„Strategický plán“ znamená Strategický plán rozvoje cestovního ruchu v Oblasti schválený na návrh
Správní rady Členskou schůzí. Strategický plán je dokument, kterým se:
▪ Provádí strategická analýza, kterou se zjišťují reálná fakta ohledně aktuální úrovně cestovního
ruchu (analýza vnějšího prostředí), kterou se provádí analýza očekávání důležitých Stakeholders,
zejména Aktérů cestovního ruchu (tj. odpověď na položenou otázku KDO? resp. které subjekty /
segmenty / osoby jsou rozvojem cestovního ruchu ovlivněni) a kterou se popisují potenciální zdroje
Spolku (analýza vnitřního prostředí)
▪ Stanovují základní strategické cíle (tj. odpověď na položenou otázku CO? resp. čeho má být
činností Spolku dosaženo)
▪ Stanovují strategie / cesty coby vyjádření základních představ o tom, jakou cestou bude dosaženo
vytyčených strategických cílů (tj. odpověď na otázku JAK? resp. za použití jakých nástrojů bude
stanovených strategických cílů dosaženo)
Strategický plán se pro potřeby Spolku sestavuje na dobu minimálně tří let (ideálně sedmi let) a musí
být v souladu s aktuálními příslušnými krajskými Strategiemi rozvoje cestovního ruchu a neměl by být
v rozporu s dlouhodobou strategií (koncepcí) podpory cestovního ruchu v České republice zpracovanou
ze strany CzechTourism nebo MMR ČR.
„Roční plán“ znamená plánovací dokument Spolku schválený na návrh Ředitele Správní radou. V Ročním
plánu se stanovuje strategie řízení Spolku na daný kalendářní rok. Strategií řízení se rozumí postupy či
18
aktivity zaměřené na udržování dlouhodobého souladu mezi posláním Spolku (= účel, pro který byl Spolek
založen — viz bod 1.4. Stanov), jeho dlouhodobými cíli (viz platný Strategický plán) a disponibilními zdroji,
a rovněž mezi Spolkem a prostředím, v němž Spolek existuje a vykonává svou činnost. Strategické řízení
je nikdy nekončící proces, který má být realizován v určitých logicky navazujících krocích, počínaje
vymezením Strategického plánu (provedení strategické analýzy, určení strategických cílů a stanovení
strategie), a konče formulací možných variant způsobů (řešení) dosažení vytyčených strategických cílů
(ona formulace strategie řízení v podobě Ročního plánu). K strategickému řízení je nutné přiřadit i
hodnocení realizace strategie, neboť bez reflexe a zpětné vazby v podobě kontroly, zda bylo vytyčených
cílů dosaženo, v jakém rozsahu a zda byla dodržena zvolená strategie, by strategické řízení bylo neúplné
a neefektivní. Kontrola plnění Ročního plánu (i Strategického plánu) musí být průběžná (je nezbytné
průběžně zpracovávat a uchovávat data, která jsou nezbytná pro následné hodnocení Ročního plánu a
Strategického plánu), samotné hodnocení však musí být prováděno až v rámci určeného časového
horizontu (uplynutím doby platnosti Ročního plánu a Strategického plánu). Součástí Ročního plánu je i
rozpočtový rámec na daný rok.
19