Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál smlouvy stáhnete odsud
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
PŘÍLOHA I — VŠEOBECNÉ PODMÍNKY
OBSAH
PŘÍLOHA I — VŠEOBECNÉ PODMÍNKY ................................................................. 1
ČÁST A — PRÁVNÍ A ADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ .................................. 5
ČLÁNEK II.1 — DEFINICE...................................................................................... 5
ČLÁNEK II.2 – OBECNÉ POVINNOSTI A ÚLOHA PŘÍJEMCE .......................... 6
II.2.1 Obecné povinnosti a úloha příjemce ................................................... 6
ČLÁNEK II.3 – KOMUNIKACE MEZI STRANAMI .............................................. 6
II.3.1 Forma a způsoby komunikace ............................................................. 6
II.3.2 Datum sdělení...................................................................................... 7
ČLÁNEK II.4 — ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY ..................................................... 7
ČLÁNEK II.5 — STŘET ZÁJMŮ ............................................................................. 7
ČLÁNEK II.6 — DŮVĚRNOST................................................................................ 7
ČLÁNEK II.7 — ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ........................................... 8
II.7.1 Zpracování osobních údajů ze strany Komise..................................... 8
II.7.2 Zpracování osobních údajů příjemcem ............................................... 8
ČLÁNEK II.8 — VIDITELNOST FINANCOVÁNÍ Z PROSTŘEDKŮ UNIE........ 9
II.8.1 Údaje o financování z prostředků Unie a použití jejího znaku ........... 9
II.8.2 Prohlášení o vyloučení odpovědnosti Komise .................................... 9
II.9.1 Vlastnické právo příjemce k výsledkům ........................................... 10
II.9.2 Dříve založená práva ......................................................................... 10
II.9.3 Užívací práva Unie k výsledkům a dříve založeným právům........... 10
ČLÁNEK II.10 — ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NUTNÝCH K
PROVEDENÍ AKCE ...................................................................................... 11
ČLÁNEK II.11 – UZAVÍRÁNÍ SMLUV O SUBDODÁVKÁCH NA PLNĚNÍ V
RÁMCI AKCE ................................................................................................ 12
1
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
ČLÁNEK II.12 — FINANČNÍ PODPORA TŘETÍM OSOBÁM ........................... 12
ČLÁNEK II.13 — ZMĚNY DOHODY ................................................................... 13
ČLÁNEK II.14 — POSTOUPENÍ PLATEBNÍCH NÁROKŮ NA TŘETÍ
OSOBY ........................................................................................................... 14
ČLÁNEK II.15 — VYŠŠÍ MOC .............................................................................. 14
ČLÁNEK II.16 — POZASTAVENÍ PROVÁDĚNÍ AKCE .................................... 14
II.16.1 Pozastavení provádění ze strany příjemce......................................... 14
II.16.2 Pozastavení provádění ze strany Komise .......................................... 14
II.16.3 Účinky pozastavení ........................................................................... 16
ČLÁNEK II.17 — UKONČENÍ DOHODY............................................................. 16
II.17.1 Ukončení dohody ze strany příjemce ................................................ 16
II.17.2 Netýká se. .......................................................................................... 16
II.17.3 Ukončení dohody ze strany Komise.................................................. 16
II.17.4 Účinky ukončení................................................................................ 18
ČÁST B – FINANČNÍ USTANOVENÍ ......................................................................... 20
ČLÁNEK II.19 – ZPŮSOBILÉ NÁKLADY............................................................ 20
II.19.1 Podmínky způsobilosti nákladů ........................................................ 20
II.19.2 Způsobilé přímé náklady ................................................................... 20
II.19.3 Způsobilé nepřímé náklady ............................................................... 21
II.19.4 Nezpůsobilé náklady ......................................................................... 22
ČLÁNEK II.20 – IDENTIFIKOVATELNOST A OVĚŘITELNOST
VYKÁZANÝCH ČÁSTEK ............................................................................ 22
II.20.1 Vykazování nákladů a příspěvků......................................................... 22
II.20.2 Záznamy a další podkladová dokumentace k vykazovaným
nákladům a příspěvkům..................................................................... 23
II.20.3 Podmínky k určení souladu postupů účtování nákladů ....................... 23
ČLÁNEK II.21 – ZPŮSOBILOST NÁKLADŮ SUBJEKTŮ PŘIDRUŽENÝCH
K PŘÍJEMCI ................................................................................................... 24
2
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
ČLÁNEK II.22 – PŘESUNY PROSTŘEDKŮ V ROZPOČTU .............................. 24
ČLÁNEK II.23 – NEDODRŽENÍ POVINNOSTÍ K VYKAZOVÁNÍ ................... 25
ČLÁNEK II.24 – POZASTAVENÍ PLATEB A STAVENÍ PLATEBNÍ LHŮTY . 25
II.24.1 Pozastavení plateb ............................................................................... 25
II.24.2 Stavení platební lhůty .......................................................................... 26
ČLÁNEK II.25 – VÝPOČET KONEČNÉ VÝŠE GRANTU .................................. 27
II.25.1 Krok 1 – Uplatnění sazby proplácených nákladů na způsobilé
náklady a připočtení jednotkového, paušálního a jednorázového
příspěvku 27
II.25.2 Krok 2 – Omezení výsledné částky na maximální výši grantu ........ 28
II.25.3 Krok 3 – Snížení částky v souladu s pravidlem neziskovosti .......... 28
II.25.4 Krok 4 – Snížení částky v důsledku absence řádného provedení či
v důsledku porušení jiných povinností .............................................. 29
ČLÁNEK II.26 – INKASO ....................................................................................... 29
II.26.1 Inkaso při výplatě zůstatku................................................................ 29
II.26.2 Netýká se. .......................................................................................... 30
II.26.3 Inkasní postup.................................................................................... 30
II.26.4 Úroky z prodlení................................................................................ 30
II.26.5 Bankovní poplatky ............................................................................ 31
ČLÁNEK II.27 – KONTROLY, AUDITY A HODNOCENÍ .................................. 31
II.27.1 Technické a finanční kontroly, audity a průběžné a závěrečné
hodnocení .......................................................................................... 31
II.27.2 Archivační povinnost........................................................................... 31
II.27.3 Informační povinnost........................................................................... 32
II.27.4 Návštěvy na místě ............................................................................. 32
II.27.5 Sporné řízení v případě auditu........................................................... 32
II.27.6 Účinky zjištění auditu .......................................................................... 32
3
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
II.27.7 Náprava systémových či opakujících se pochybení, nesrovnalostí,
podvodu či porušení povinností ........................................................ 33
II.27.8 Kontroly a inspekce úřadu OLAF ..................................................... 34
II.27.9 Kontroly a audity Evropského účetního dvora.................................. 35
4
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
ČÁST A — PRÁVNÍ A ADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ
ČLÁNEK II.1 — DEFINICE
Pro účely této dohody se použijí tyto definice:
„Akcí“ se rozumí soubor činností či projekt, na které je udělen grant a které mají být
prováděny příjemcem podle přílohy II.
„Důvěrnou informací nebo dokumentem“ se rozumí informace nebo dokument (v
libovolné formě), které jedna ze smluvních stran získala od druhé nebo ke kterým měla
některá smluvní strana přístup v souvislosti s prováděním dohody a které kterákoli ze
smluvních stran písemně označila jako důvěrné. Nepatří sem veřejně přístupné informace.
„Střetem zájmů“ se rozumí situace, kdy je nestranné a objektivní provádění dohody ze
strany příjemce ohroženo z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické
nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného společného
zájmu s Komisí nebo jakoukoli třetí stranou, jež má vazbu na předmět dohody.
„Přímými náklady“ se rozumějí specifické náklady, jež jsou přímo spojeny s prováděním
akce, a mohou jí být tedy přímo přiřazeny. Nesmějí zahrnovat žádné nepřímé náklady.
„Vyšší mocí“ se rozumí nepředvídatelná výjimečná situace nebo událost, která se vymyká
kontrole smluvních stran a která brání některé z nich v plnění povinností daných dohodou,
není následkem pochybení ani nedbalosti z jejich strany ani ze strany subdodavatele,
přidružených subjektů či třetích osob získávajících finanční podporu a ukáže se jako
nevyhnutelná navzdory vynaložení řádné péče. Na vyšší moc se nelze odvolávat v případě:
pracovněprávních sporů, stávek, finančních obtíží nebo neposkytnutí služby ani vad či
pozdního dodání vybavení nebo materiálu, jež nejsou přímým důsledkem příslušného případu
vyšší moci.
„Podvodem“ se rozumí úmyslné jednání nebo opomenutí poškozující finanční zájmy Unie a
související s použitím nebo předložením padělaných, nesprávných nebo neúplných výkazů
nebo dokumentů a s neposkytnutím informací v rozporu se zvláštní povinností.
„Obdobím provádění akce“ se rozumí období provádění činností, které jsou součástí akce
definované v článku I.2.2.
„Nepřímými náklady“ se rozumějí náklady, jež nejsou specifickými náklady přímo
spojenými s prováděním akce, a tedy jí nemohou být přímo přiřazeny. Nesmějí zahrnovat
náklady, jež lze identifikovat jako způsobilé přímé náklady nebo jež jsou jako takové
vykázány.
„Nesrovnalostí“ se rozumí porušení právního předpisu Unie vyplývající z jednání nebo
opomenutí příjemce, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie.
„Maximální výší grantu“ se rozumí maximální příspěvek EU na akci definovaný v článku
I.3.1.
5
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
„Již existujícím materiálem“ se rozumí materiál, dokument, technologie nebo know-how,
které existují k okamžiku, kdy je příjemce použije k dosažení výsledku v rámci provádění
dohody.
„Dříve založeným právem“ se rozumí právo průmyslového nebo duševního vlastnictví k již
existujícímu materiálu; může se jednat o vlastnické právo, licenci a/nebo užívací právo, jež
náleží příjemci nebo jiné třetí straně.
„Spřízněnou osobou“ se rozumí osoba, která má pravomoc zastupovat příjemce nebo
přijímat jeho jménem rozhodnutí.
„Dnem zahájení“ se rozumí datum, od něhož začíná provádění akce podle článku I.2.2.
„Subdodávkou“ se rozumí smlouva na veřejnou zakázku ve smyslu článku II.10, jejímž
předmětem je poskytování plnění, která jsou součástí akce podle přílohy II, třetí osobou.
„Závažným pochybením“ se rozumí každé porušení ustanovení smlouvy, které je důsledkem
jednání nebo opomenutí, jež způsobuje nebo by mohlo způsobit ztrátu pro rozpočet Unie.
ČLÁNEK II.2 – OBECNÉ POVINNOSTI A ÚLOHA PŘÍJEMCE
II.2.1 Obecné povinnosti a úloha příjemce
Příjemce:
a) odpovídá za provádění akce v souladu s dohodou.
b) musí splňovat veškeré právní povinnosti, jež se na ně vztahují podle platných unijních,
mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů;
c) neprodleně vyrozumět Komisi o jakékoli události či okolnosti, o nichž se dozví a jež
mohou ovlivnit provádění akce nebo způsobit v jejím provádění prodlevu;
b) neprodleně Komisi vyrozumět:
i) o změnách ve své právní, finanční, technické či organizační situaci či ve svých
vlastnických poměrech nebo o změně svého jména či názvu, adresy či právního
zástupce;
ii) o změnách v právní, finanční, technické či organizační situaci či ve vlastnických
poměrech svých přidružených subjektů nebo o změně jejich jména či názvu, adresy
či právního zástupce;
ČLÁNEK II.3 – KOMUNIKACE MEZI STRANAMI
II.3.1 Forma a způsoby komunikace
Komunikace o dohodě nebo jejím provádění musí:
6
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
a) mít písemnou podobu (papírovou či elektronickou);
b) uvádět číslo dohody a
c) používat údaje pro písemný styk podle článku I.6.
Požaduje-li smluvní strana v přiměřené lhůtě písemné potvrzení elektronické komunikace,
musí odesílatel bez zbytečného odkladu poskytnout originální podepsanou papírovou verzi
daného sdělení.
II.3.2 Datum sdělení
U jakéhokoli sdělení se má za to, že bylo učiněno v okamžiku, kdy bylo doručeno adresátovi,
nestanoví-li tato dohoda, že se má za to, že sdělení bylo učiněno k datu jeho odeslání.
U e-mailu se má za to, že je doručen adresátovi v den, kdy byl tento e-mail odeslán, za
předpokladu, že byl zaslán na e-mailové adresy uvedené v článku I.6. Odesílatel musí být
schopen prokázat datum odeslání. Jestliže odesílatel obdrží oznámení o tom, že jeho sdělení
nebylo doručeno, musí vynaložit veškeré úsilí k tomu, aby druhá strana sdělení skutečně
obdržela, buď poštou, nebo elektronickou poštou. V takovém případě se nemá za to, že
odesílatel porušil povinnost odeslat dané sdělení v předepsané lhůtě.
Je-li Komisi zaslán dopis poštovní či kurýrní službou, má se za to, že je Komisi doručen
dnem, kdy jej zaeviduje útvar uvedený v článku I.6.2.
U formálních oznámení se má za to, že jsou doručeny adresátovi v den, který je uveden v
potvrzení o přijetí, jenž se vrací odesílateli a uvádí, že sdělení bylo konkrétnímu příjemci
doručeno.
ČLÁNEK II.4 — ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY
II.4.1 Komise nesmí nést hmotnou odpovědnost za škodu, kterou způsobí či utrpí příjemce,
včetně škody způsobené třetím osobám v důsledku nebo během provádění akce.
II.4.2 S výjimkou případů vyšší moci musí příjemce Komisi nahradit jakoukoli škodu, jež jí
byla způsobena v důsledku provádění akce nebo kvůli tomu, že provedení akce
neproběhlo plně v souladu s dohodou.
ČLÁNEK II.5 — STŘET ZÁJMŮ
II.5.1 Příjemce musí přijmout veškerá nezbytná opatření k zamezení střetu zájmů.
II.5.2 Příjemce je povinen neprodleně vyrozumět Komisi o jakékoli situaci, jež zakládá střet
zájmů nebo jej může pravděpodobně vyvolat. Je povinen neprodleně přijmout veškerá
opatření k nápravě situace.
Komise může ověřit, zda jsou učiněná opatření přiměřená, a vyzvat k tomu, aby byla v
určité lhůtě přijata další opatření.
ČLÁNEK II.6 — DŮVĚRNOST
7
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
II.6.1 V průběhu provádění akce a po dobu pěti let od výplaty zůstatku musí smluvní strany
při nakládání s jakýmikoli důvěrnými informacemi nebo dokumenty zachovávat
důvěrnost.
II.6.2 Smluvní strany mohou využívat důvěrné informace a dokumenty k jinému účelu nežli
k plnění povinností vyplývajících z dohody, jestliže nejprve obdržely předchozí
písemný souhlas druhé smluvní strany.
II.6.3 Povinnost zachovávat důvěrnost neplatí, pokud:
a) strana, která dané informace poskytuje, druhou stranu této povinnosti zprostí;
b) důvěrné informace nebo dokumenty se zveřejní jinou cestou, aniž by došlo k porušení
povinnosti zachovávat důvěrnost;
c) zpřístupnění důvěrných informací nebo dokumentů požadují právní předpisy.
ČLÁNEK II.7 — ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
II.7.1 Zpracování osobních údajů ze strany Komise
Komise musí veškeré osobní údaje uvedené v dohodě zpracovávat v souladu s nařízením (ES)
č. 45/20011.
Tyto údaje musí správce údajů uvedený v článku I.6.1 zpracovávat výhradně pro účely
provádění, správy a kontroly dohody a pro účely ochrany finančních zájmů EU, včetně
kontrol, auditů a vyšetřování v souladu s článkem II.27.
Příjemce má právo na přístup k vlastním osobním údajů a na jejich opravu. S veškerými
dotazy o zpracování svých osobních údajů se musí za tímto účelem obracet na správce údajů
uvedeného v článku I.6.1.
Příjemce se může kdykoli obrátit na evropského inspektora ochrany údajů.
II.7.2 Zpracování osobních údajů příjemcem
Příjemce musí zpracovávat osobní údaje v rámci této dohody v souladu s platnými unijními a
vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů (včetně povolení či požadavků týkajících se
oznamování).
Příjemce smí poskytnout svým zaměstnancům přístup pouze k údajům, jež jsou nezbytně
nutné k provádění, správě a kontrole dohody.
Příjemce musí přijmout náležitá technická a organizační bezpečnostní opatření s ohledem na
rizika spojená se zpracováním údajů a na povahu dotčených osobních údajů. Tato opatření
mají:
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob
v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů.
8
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
a) zamezit tomu, aby přístup k počítačovým systémům pro zpracování osobních údajů
získala neoprávněná osoba, a zejména:
i) zamezit tomu, aby bylo nosiče dat možno neoprávněně číst, kopírovat, upravovat
nebo odstraňovat;
ii) zamezit neoprávněnému zadávání údajů do paměti a neoprávněnému
zpřístupňování, úpravám nebo výmazům uložených osobních údajů;
iii) neoprávněnému užívání systémů pro zpracování údajů prostřednictvím zařízení
pro přenos dat;
b) zajistit, aby měli oprávnění uživatelé systému pro zpracování údajů přístup pouze k
těm osobním údajům, na něž se vztahuje jejich právo přístupu;
c) zaznamenat, kdy a komu byly sděleny které osobní údaje;
d) zajistit, aby osobní údaje zpracovávané jménem třetích osob bylo možno zpracovávat
pouze způsobem, jejž stanovila Komise;
e) zajistit, aby osobní údaje nebylo možné během jejich sdělování nebo přemisťování
nosiče dat bez oprávnění číst, kopírovat nebo mazat;
f) uspořádat svou organizační strukturu tak, aby odpovídala zvláštním požadavkům na
ochranu údajů.
ČLÁNEK II.8 — VIDITELNOST FINANCOVÁNÍ Z PROSTŘEDKŮ UNIE
II.8.1 Údaje o financování z prostředků Unie a použití jejího znaku
S výjimkou případů, kdy Komise vznese jiný požadavek nebo vysloví souhlas s jiným
postupem, musí sdělení a publikace, jež příjemce zveřejňuje o akci, mj. u příležitosti
konferencí, seminářů či v informačních a propagačních materiálech (např. v brožurách, na
letácích, plakátech, v prezentacích v elektronické formě atd.):
a) uvádět, že akci financovala Unie, a
b) být opatřeny znakem Evropské unie.
Je-li znak Evropské unie umístěn v blízkosti jiného loga, musí být umístěn v náležitě
zvýrazněné pozici.
Povinnost zobrazit znak Evropské unie neuděluje příjemci právo na jeho výlučné užívání.
Příjemce není oprávněn si znak Evropské unie ani žádnou podobnou obchodní známku či
logo přivlastnit, a to ani jejich registrací, ani jinými prostředky.
Pro účely prvního, druhého a třetího pododstavce a za podmínek v nich specifikovaných může
příjemce používat znak Evropské unie bez předchozího souhlasu Komise.
II.8.2 Prohlášení o vyloučení odpovědnosti Komise
Jakékoli sdělení nebo publikace související s akcí, jež příjemce činí v libovolné formě a
libovolnými prostředky, musí uvádět:
a) že vyjadřuje pouze názor autora a
b) že Komise neodpovídá za použití informací, jež toto sdělení či publikace obsahují.
9
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
ČLÁNEK II.9 — DŘÍVE ZALOŽENÁ PRÁVA, JAKOŽ I VLASTNICTVÍ A
VYUŽÍVÁNÍ VÝSLEDKŮ (VČETNĚ PRÁV DUŠEVNÍHO A PRŮMYSLOVÉHO
VLASTNICTVÍ)
II.9.1 Vlastnické právo příjemce k výsledkům
Příjemci náleží vlastnictví výsledků akce, včetně práv průmyslového a duševního vlastnictví,
a zpráv a jiných dokumentů, které se akce týkají, nestanoví-li dohoda jinak.
II.9.2 Dříve založená práva
Jestliže Komise zašle příjemci písemnou žádost uvádějící, které výsledky hodlá využít,
příjemce musí:
a) sestavit seznam, v němž uvedou všechna dříve založená práva obsažená v těchto
výsledcích a
b) poskytnout tento seznam Komisi nejpozději spolu s žádostí o výplatu zůstatku.
Příjemce musí zajistit, aby on sám a jeho přidružené subjekty disponovali po dobu plnění
dohody veškerými užívacími právy, jež se k dříve založeným právům váží.
II.9.3 Užívací práva Unie k výsledkům a dříve založeným právům
Příjemce poskytuje Unii tato užívací práva k výsledkům akce:
a) pro její vlastní účely, zejména právo tyto výsledky poskytnout osobám, jež pracují pro
Komisi, ostatní orgány, agentury a subjekty Unie, orgánům členských států, jakož i je
kopírovat a reprodukovat v plném či částečném rozsahu a v neomezeném počtu kopií;
b) rozmnožování: právo povolit přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování
výsledků jakýmikoli prostředky (mechanickými, digitálními či jinými) a v jakékoliv
formě, vcelku nebo po částech;
c) sdělování veřejnosti: právo povolit jakékoli předvedení nebo sdělení veřejnosti po drátě
nebo bezdrátově, včetně zpřístupnění výsledků veřejnosti tak, aby k nim veřejnost měla
přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase; toto právo se rovněž týká
kabelového či satelitního sdělení a vysílání;
d) šíření: právo povolit jakoukoli formu šíření výsledků nebo kopií výsledků veřejnosti;
e) úprava: právo výsledky upravit;
f) překlad;
g) právo uchovávat a archivovat výsledky v souladu s předpisy pro správu dokumentů
platnými v Komisi, včetně digitalizace nebo konverze formátu pro účely uchovávání či
nového použití;
h) v případě, že mají výsledky formu dokumentů, právo povolit opakovaně tyto dokumenty
použít v souladu s rozhodnutím Komise 2011/833/EU ze dne 12. prosince 2011 o
opakovaném použití dokumentů Komise, jestliže je toto rozhodnutí použitelné a
10
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
dokumenty spadají do jeho oblasti působnosti a nejsou žádným z jeho ustanovení
vyloučeny. Pro účely tohoto ustanovení mají pojmy „opakované použití“ a „dokument“
stejný význam jako v rozhodnutí 2011/833/EU.
Výše uvedená užívací práva mohou být dále upřesněna ve Zvláštních podmínkách.
Zvláštní podmínky mohou také upravovat další užívací práva Unie.
Příjemce musí zajistit, aby Unie disponovala užívacím právem k veškerým dříve založeným
právům, jež jsou součástí výsledků akce. Nestanoví-li Zvláštní podmínky jinak, dříve
založená práva se musí užívat ke stejným účelům a za stejných podmínek, jež platí pro
užívací práva k výsledkům akce.
V případech, kdy Unie výsledek zveřejňuje, musí uvést i údaje o majiteli autorských práv.
Tento údaj o autorských právech musí být uváděn v této podobě: „© – rok – jméno / název
majitele autorských práv. Všechna práva vyhrazena. Evropské unii je udělena podmíněná
licence.“
Skutečnost, že příjemce poskytuje Komisi užívací práva, nemá dopad na jeho povinnost
zachovávat důvěrnost dle článku II.6 ani na jejich povinnost dle článku II.3.1.
ČLÁNEK II.10 — ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NUTNÝCH K PROVEDENÍ
AKCE
II.10.1 Je-li k provedení akce zapotřebí, aby příjemce zadal veřejnou zakázku na dodávku
zboží, provedení stavebních prací či poskytnutí služeb, je povinen tuto zakázku zadat
uchazeči, který předloží ekonomicky nejvýhodnější nabídku, případně nabídce
uvádějící nejnižší cenu. Zároveň musí zabránit možnému střetu zájmů.
Příjemce musí zajistit, že Komise, Evropský účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti
podvodům (OLAF) budou moci vykonávat svá práva podle článku II.27 rovněž vůči
zhotovitelům, dodavatelům nebo poskytovatelům příjemce.
II.10.2 Příjemce, který je „veřejným zadavatelem“ ve smyslu směrnice 2014/24/EU2 nebo
„zadavatelem“ ve smyslu směrnice 2014/25/EU,3 se musí řídit platnými vnitrostátními
právními předpisy o veřejných zakázkách.
Příjemce musí zajistit, aby se podmínky, jež pro něj platí podle článků II.4, II.5, II.6 a
II.9, vztahovaly rovněž na daného zhotovitele, dodavatele či poskytovatele.
II.10.3 Za provedení akce a dodržení této dohody nese výlučnou odpovědnost příjemce.
2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o
zrušení směrnice 2004/18/ES.
3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty
působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice
2004/17/ES.
11
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
II.10.4. Poruší-li příjemce své povinnosti vyplývající z článku II.10.1, považují se náklady
související s danou zakázkou za nezpůsobilé podle čl. II.19.2 písm. c), d) a e).
Poruší-li příjemce svou povinnost vyplývající z článku II.10.2, lze výši grantu snížit
podle článku II.25.4.
ČLÁNEK II.11 – UZAVÍRÁNÍ SMLUV O SUBDODÁVKÁCH NA PLNĚNÍ V RÁMCI
AKCE
II.11.1 Příjemce je oprávněn uzavřít smlouvu o subdodávkách na plnění, jež jsou součástí
akce. Pokud tak učiní, musí zajistit, že kromě podmínek článku II.10 jsou splněny
tyto podmínky:
a) smlouva o subdodávkách se netýká plnění, které je hlavním předmětem akce;
b) využití možnosti subdodávek je odůvodněno povahou akce a předpoklady
nezbytnými k jejímu provedení;
c) předpokládané náklady na subdodávky jsou přehledně vyznačeny v odhadu
rozpočtu v příloze II;
d) není-li možnost subdodávek upravena v příloze II, musí tuto možnost příjemce
nahlásit a Komise ji musí schválit. Komise může udělit schválení:
i) před uzavřením smlouvy na subdodávky v případě, že si příjemce vyžádá
změnu smlouvy podle článku II.13; nebo
ii) po uzavření smlouvy na subdodávky, je-li tato smlouva:
– výslovně odůvodněna v průběžné nebo závěrečné technické zprávě
uvedené v článcích I.4.3 a I.4.4; a
– nemá za následek změnu dohody, která by zpochybnila rozhodnutí o
udělení grantu nebo byla v rozporu se zásadou rovného zacházení s žadateli;
e) příjemce je povinen zajistit, aby se podmínky, jež pro něj platí podle článku II.8,
vztahovaly rovněž na subdodavatele.
II.11.2 Poruší-li příjemce své povinnosti vyplývající z čl. II.11.1 písm. a), b), c) nebo d),
považují se náklady související s danou zakázkou za nezpůsobilé podle čl. II.19.2
písm. f).
Poruší-li příjemce svou povinnost vyplývající z čl. II.11.1 písm. e), lze výši grantu
snížit podle článku II.25.4.
ČLÁNEK II.12 — FINANČNÍ PODPORA TŘETÍM OSOBÁM
II.12.1 Musí-li příjemce v rámci provádění akce poskytnout finanční podporu třetím
osobám, řídí se příjemce při jejím poskytování podmínkami podle přílohy II. Na
základě těchto podmínek je zapotřebí uvést alespoň tyto informace:
a) maximální výši finanční podpory. Tato výše nesmí přesáhnout 60 000 EUR na
třetí osobu, s výjimkou případů, kdy tato podpora představuje primární cíl dané
akce podle přílohy II;
12
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
b) kritéria pro stanovení přesné výše finanční podpory;
c) jednotlivé typy činností, na něž lze finanční podporu získat a jež jsou uvedeny ve
vyčerpávajícím seznamu;
d) osoby nebo kategorie osob, jež mohou získat finanční podporu;
e) kritéria, jimiž se bude poskytnutí finanční podpory řídit.
II.12.2 Odchylně od článku II.12.1 platí, že je-li finanční podpora udělována ve formě ceny,
musí se příjemce při jejím poskytování řídit podmínkami podle přílohy II. Na
základě těchto podmínek je zapotřebí uvést alespoň tyto informace
a) podmínky účasti;
b) kritéria pro udělení ceny;
c) výši ceny;
d) způsob vyplacení.
II.12.3 Příjemce je povinen zajistit, aby se podmínky, jež pro něj platí podle článků II.4, II.5,
II.6, II.8, II.9 a II.27, vztahovaly rovněž na třetí osoby, jimž je finanční podpora
poskytována.
ČLÁNEK II.13 — ZMĚNY DOHODY
II.13.1 Veškeré změny dohody musí být provedeny v písemné formě.
II.13.2 Účelem ani důsledkem změny nesmí být taková modifikace dohody, jež by mohla
zpochybnit rozhodnutí o udělení grantu nebo být v rozporu se zásadou rovného
zacházení s žadateli.
II.13.3 Jakákoli žádost o změnu musí být:
a) řádně odůvodněna;
b) podložena náležitými podklady; a
c) zaslána druhé straně v dostatečném předstihu před zamýšleným dnem
použitelnosti, v každém případě však ve lhůtě jednoho měsíce před koncem
období provádění akce.
Písmeno c) se neuplatní v případech, jež strana žádající o změnu řádně odůvodní a
druhá strana akceptuje.
II.13.4 V případě přidělení grantu na provozní náklady není možné projektové období
stanovené v článku I.2.2 prodloužit dodatkem.
II.13.5 Změna nabývá účinnosti dnem, kdy ji podepíše poslední smluvní strana, nebo dnem
schválení příslušné žádosti.
Změna se použije ode dne, jejž strany sjednají, nebo – v případě, že takové datum
sjednáno není – dnem, kdy změna nabývá účinnosti.]
13
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
ČLÁNEK II.14 — POSTOUPENÍ PLATEBNÍCH NÁROKŮ NA TŘETÍ OSOBY
II.14.1 Příjemce nesmí postoupit žádný ze svých platebních nároků vůči Komisi třetí straně,
pokud Komise toto postoupení neschválí na základě odůvodněné písemné žádosti
předložené příjemcem.
Nevysloví-li Komise s postoupením souhlas nebo nejsou-li dodrženy jeho podmínky,
nemá postoupení vůči Komisi žádný účinek.
II.14.2 Toto postoupení nesmí v žádném případě zprostit příjemce jeho závazků vůči
Komisi.
ČLÁNEK II.15 — VYŠŠÍ MOC
II.15.1 Smluvní strana, jež se setká s případem vyšší moci, musí druhé straně neprodleně
zaslat formální oznámení, v němž uvede povahu, pravděpodobné trvání a
předpokládané důsledky dané situace nebo události.
II.15.2 Smluvní strany musí přijmout opatření nezbytná k tomu, aby omezily škody vzniklé
v důsledku vyšší moci. Musí učinit, co je v jejich silách, aby byla akce co nejdříve
opětovně zahájena.
II.15.3 Smluvní stranu, jež se setká s případem vyšší moci, nelze pokládat za stranu, která
neplní své povinnosti z dohody, pokud jí v jejich splnění brání vyšší moc.
ČLÁNEK II.16 — POZASTAVENÍ PROVÁDĚNÍ AKCE
II.16.1Pozastavení provádění ze strany příjemce
Příjemce je oprávněn provádění akce či její části pozastavit v případě, je-li toto provádění
vlivem mimořádných okolností nemožné či nadměrně obtížné, zejména v případě vyšší moci.
Příjemce o tom musí neprodleně vyrozumět Komisi a uvést:
a) důvody pozastavení, včetně podrobností ohledně data nebo období, kdy k
mimořádným okolnostem došlo a
b) předpokládané datum opětovného zahájení provádění akce.
Jakmile okolnosti umožní příjemci akci opětovně zahájit, musí neprodleně vyrozumět Komisi
a požádat o změnu dohody podle článku II.16.3. Tato povinnost neplatí v případě, že je
dohoda ukončena v souladu s články II.17.1, nebo čl. II.17.3.1 písm. c) nebo d).
II.16.2 Pozastavení provádění ze strany Komise
II.16.2.1 Důvody pozastavení
Komise je oprávněna provádění akce či její části pozastavit:
14
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
a) má-li důkazy, že se příjemce dopustil v řízení o udělení grantu či při plnění dohody
závažného pochybení, nesrovnalostí či podvodu nebo že neplní své povinnosti
plynoucí z dohody;
b) má-li důkazy, že se příjemce dopustil systémových či opakujících se pochybení,
nesrovnalostí, podvodu či závažného porušení povinností v rámci jiných grantů, jež
financovala Unie nebo Evropské společenství pro atomovou energii („Euratom“) a jež
byly tomuto příjemci uděleny za podobných podmínek, za předpokladu, že tato
pochybení, nesrovnalosti, podvod či porušení povinností mají významný dopad na
grant, jenž je předmětem této dohody; nebo
c) má-li podezření, že se příjemce dopustil v řízení o udělení grantu či při plnění dohody
závažného pochybení, nesrovnalostí, podvodu či porušení povinností, a potřebuje-li
ověřit, zdali k nim skutečně došlo.
II.16.2.2 Řízení o pozastavení
Krok 1 — Před pozastavením provádění akce je Komise povinna zaslat příjemci formální
oznámení,
a) v němž ho informuje o:
i) svém záměru provádění pozastavit;
ii) důvodech pozastavení;
iii) podmínkách nutných k opětovnému provádění v případech uvedených v čl.
II.16.2.1 písm. a) a b); a
b) v němž ho vyzve, aby do 30 kalendářních dnů od data přijetí formálního oznámení
předložil své připomínky.
Krok 2 — Jestliže Komise neobdrží připomínky či se rozhodne v řízení pokračovat i přes
připomínky, jež obdržela, musí příjemci zaslat formální oznámení, v němž ho informuje o:
a) pozastavení provádění;
b) důvodech pozastavení; a
c) konečných podmínkách nutných k opětovnému provádění v případech uvedených v čl.
II.16.2.1 písm. a) a b); nebo
d) orientačním datu, k němuž bude ukončeno potřebné ověřování v případech uvedených
v čl. II.16.2.1 písm. c).
Pozastavení nabude účinnosti dnem, kdy bylo příjemci doručeno formální oznámení,
nebo k pozdějšímu datu upřesněnému ve formálním oznámení.
V opačném případě musí Komise zaslat příjemci formální oznámení s informací o tom, že
v řízení o pozastavení nepokračuje.
II.16.2.3 Opětovné zahájení provádění
V zájmu opětovného zahájení provádění je příjemce povinen co nejdříve splnit oznámené
podmínky a informovat Komisi o dosaženém pokroku.
Jsou-li splněny podmínky pro opětovné zahájení provádění nebo byla-li provedena nezbytná
ověření, Komise musí zaslat příjemci formální oznámení:
15
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
a) v němž ho informuje o tom, že byly splněny podmínky pro zrušení pozastavení; a
b) požádá ho, aby předložil žádost o změnu dohody podle článku II.16.3. Tato povinnost
neplatí v případě, že je dohoda ukončena v souladu s články II.17.1 nebo čl. II.17.3.1
písm. c), g) nebo h).
II.16.3 Účinky pozastavení
Lze-li provádění akce opětovně zahájit a nebyla-li dohoda ukončena, je zapotřebí provést
změnu dohody podle článku II.13, aby se:
a) stanovilo datum, k němuž má být akce opětovně zahájena;
b) prodloužila doba trvání akce; a
c) provedly další změny nezbytné k tomu, aby se provádění akce přizpůsobilo nové
situaci.
Pozastavení se zruší s účinností od data opětovného zahájení akce stanoveného v rámci
změny dohody. Toto datum může předcházet dni, kdy změna nabývá účinnosti.
Z grantu nelze proplácet ani hradit náklady, jež příjemci během pozastavení vzniknou a jež
souvisejí s prováděním pozastavené akce nebo její pozastavení části.
Pozastavením provádění akce není dotčeno právo Komise ukončit dohodu v souladu s
článkem II.17.3, snížit výši grantu nebo provést inkaso neoprávněně vyplacených částek v
souladu s články II.25.4 a II.26.
V důsledku pozastavení akce jednou ze stran není druhá strana oprávněna požadovat náhradu
škody.
ČLÁNEK II.17 — UKONČENÍ DOHODY
II.17.1 Ukončení dohody ze strany příjemce
Příjemce může dohodu ukončit.
Příjemce je povinen zaslat Komisi formální oznámení o ukončení dohody, v němž uvede:
a) důvody ukončení; a
b) datum, k němuž ukončení nabývá účinku. Toto datum nesmí předcházet datu
formálního oznámení.
Neuvádí-li příjemce důvody ukončení nebo je-li Komise toho názoru, že uvedené důvody
nejsou k ukončení dohody dostatečné, má se za to, že dohoda byla ukončena v rozporu s
řádným postupem.
Ukončení nabývá účinnosti ke dni stanovenému ve formálním oznámení.
II.17.2 Netýká se.
II.17.3 Ukončení dohody ze strany Komise
II.17.3.1 Důvody ukončení
16
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
Komise může ukončit dohodu, pokud:
a) by změna v příjemcově právní, finanční, technické či organizační situaci či v jeho
vlastnických poměrech mohla závažným způsobem ovlivnit plnění dohody nebo
zpochybňuje rozhodnutí o udělení grantu;
b) netýká se;
c) příjemce neprovádí akci v souladu s přílohou II nebo neplní některou svou další
podstatnou povinnost podle dohody;
d) provádění akce je zabráněno nebo je toto provádění pozastaveno v důsledku vyšší
moci nebo výjimečných okolností a:
i) opětovné zahájení akce není možné, nebo
ii) nezbytné změny dohody by zpochybnily rozhodnutí o udělení grantu nebo by
byly v rozporu se zásadou rovného zacházení s žadateli;
e) příjemce nebo jakákoli osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy tohoto
příjemce, se nachází v některé ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 písm. a) nebo b)
finančního nařízení4;
f) příjemce nebo některá spřízněná osoba se nachází v některé ze situací uvedených v čl.
106 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f) nebo čl. 106 odst. 2 finančního nařízení;
g) Komise má důkazy o tom, že se příjemce nebo některá spřízněná osoba dopustili v
řízení o udělení grantu či při plnění dohody závažného pochybení, nesrovnalostí nebo
podvodu, včetně případů, kdy tento příjemce nebo spřízněná osoba uvedli nepravdivé
údaje nebo nepředložili požadované informace;
h) Komise má důkazy o tom, že se příjemce dopustil systémových či opakujících se
pochybení, nesrovnalostí, podvodu či závažného porušení povinností v rámci jiných
grantů Unie nebo Euratomu, jež mu byly uděleny za podobných podmínek, a tato
pochybení, nesrovnalosti, podvod či porušení povinností mají významný dopad na
grant podle této dohody; nebo
i) Komise zaslala příjemci formální oznámení, v němž ho žádá, aby ukončil účast
subjektu k němu přidruženému, protože tento subjekt se nachází v jedné ze situací
uvedených v písmenech f), g) nebo h), a příjemce nepožádal o změnu dohody, která
by ukončila účast daného subjektu a přerozdělila jeho plnění.
II.17.3.2 Postup ukončení
Krok 1– Před ukončením dohody musí Komise zaslat příjemci formální oznámení:
a) v němž ho informuje o:
i) svém záměru dohodu či účast ukončit;
ii) důvodech ukončení; a
b) vyzve ho, aby do 45 kalendářních dnů od data přijetí formálního oznámení:
i) předložil připomínky; a
4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví
finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie.
17
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
ii) v případě podle čl. II.17.3.1 písm. c) informoval Komisi o opatřeních,
která mají zajistit splnění povinností vyplývajících z dohody.
Krok 2 — Pokud Komise neobdrží připomínky nebo se rozhodne dohodu či účast ukončit i
přes připomínky, jež obdržela, zašle příjemci formální oznámení, v němž ho informuje o
ukončení a datu, kdy toto ukončení nabývá účinnosti.
V opačném případě musí Komise zaslat příjemci formální oznámení s informací o tom, že v
řízení o ukončení nepokračuje.
Ukončení nabývá účinnosti:
a) v případě ukončení podle čl. II.17.3.1 písm. a), b), c) a e): dnem specifikovaným ve
formálním oznámení o ukončení uvedeném v druhém pododstavci (tj. v kroku 2 výše);
b) v případě ukončení podle čl. II.17.3.1 písm. d), f), g), h) a i): dnem následujícím poté,
co příjemce obdrží formální oznámení o ukončení uvedené v druhém pododstavci (tj.
v kroku 2 výše);
II.17.4 Účinky ukončení
II.17.4.1 Účinky ukončení dohody:
Příjemce musí ve lhůtě 60 kalendářních dnů ode dne, kdy ukončení nabylo účinnosti,
předložit žádost o výplatu zůstatku podle článku I.4.4.
Jestliže Komise ve výše uvedené lhůtě žádost o výplatu zůstatku neobdrží, z grantu lze
proplácet nebo hradit pouze ty náklady, které jsou uvedeny ve schválené technické zprávě
nebo případně ve schváleném finančním výkazu.
Ukončí-li dohodu Komise z důvodu, že příjemce porušil svou povinnost předložit žádost o
platbu, nesmí příjemce po jejím ukončení žádnou žádost o platbu již předložit. V takovém
případě se použije druhý pododstavec.
Na základě předložených zpráv vypočítá Komise konečnou výši grantu podle článku II.25 a
výši zůstatku podle článku I.4.54. Z grantu lze proplácet nebo hradit pouze náklady vzniklé
dříve, než ukončení nabylo účinnosti. K nákladům souvisejícím se smlouvami, jež mají být
plněny až po ukončení, se nepřihlíží a nelze je z grantu proplácet ani hradit.
Komise může grant snížit v souladu s článkem II.25.4 v případě, že:
a) příjemce ukončil dohodu v rozporu s řádným postupem ve smyslu článku II.17.1; nebo
b) dohodu ukončila Komise z důvodů uvedených v čl. II.17.3.1 písm. c), f), g), h) a i).
V důsledku ukončení dohody jednou ze stran není druhá strana oprávněna požadovat náhradu
škody.
18
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
Dotyčný příjemce je i po ukončení své účasti nadále vázán povinnostmi, zejména
povinnostmi vyplývajícími z článků I.4, II.6, II.8, II.9, II.14, II.27 a z dalších ustanoveních
týkajících se použití výsledků a vyplývajících ze Zvláštních podmínek.
ČLÁNEK II.18 – ROZHODNÉ PRÁVO, ŘEŠENÍ SPORŮ A VYKONATELNÁ
ROZHODNUTÍ
II.18.1 Tato dohoda se řídí použitelným právem Unie, doplněným v případě potřeby právem
Belgie.
II.18.2 Výlučnou pravomoc rozhodovat spory mezi Unií a příjemcem, jež se týkají výkladu,
uplatňování či platnosti této dohody a jež nelze urovnat smírnou cestou, má podle
článku 272 Smlouvy o fungování EU Tribunál nebo – na základě opravného
prostředku – Soudní dvůr Evropské unie.
II.18.3 Na základě článku 299 Smlouvy o fungování EU je Komise pro účely inkasa
prostředků ve smyslu článku II.26 oprávněna přijmout vykonatelné rozhodnutí,
kterým ukládá peněžitý závazek jiným osobám než státům.
Proti takovému rozhodnutí lze v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování
Evropské unie podat žalobu k Tribunálu Evropské unie.
19
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
ČÁST B – FINANČNÍ USTANOVENÍ
ČLÁNEK II.19 – ZPŮSOBILÉ NÁKLADY
II.19.1 Podmínky způsobilosti nákladů
Způsobilými náklady na akci se rozumějí náklady, jež příjemci skutečně vzniknou a splňují
tato kritéria:
a) vzniknou během období provádění akce, s výjimkou nákladů, které jsou předmětem
žádosti o výplatu zůstatku a odpovídajících podkladů dle článku I.4.4;
b) jsou uvedeny v odhadu rozpočtu. Odhad rozpočtu je uveden v příloze II;
c) vzniknou v souvislosti s akcí popsanou v příloze II a jsou nezbytné k jejímu
provedení;
d) jsou identifikovatelné a ověřitelné; zejména jsou zachyceny v účetních záznamech
příjemce a určeny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je příjemce
usazen, a v souladu s běžnými postupy účtování nákladů příjemce;
e) splňují požadavky platných daňových a sociálněprávních předpisů a
f) jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména
pokud jde o hospodárnost a efektivitu.
II.19.2 Způsobilé přímé náklady
Přímé náklady na akci jsou způsobilé, splňují-li podmínky způsobilosti v článku II.19.1.
Způsobilými přímými náklady jsou zejména náklady spadající do následujících kategorií, za
předpokladu, že kromě podmínek způsobilosti v článku II.19.1 splňují rovněž tyto podmínky:
a) náklady na personál přidělený na akci, jenž vyvíjí pracovní činnost na základě pracovní
smlouvy s příjemcem nebo na základě rovnocenného jmenovacího aktu, a to za
předpokladu, že tyto náklady jsou v souladu s obvyklými příjemcovými zásadami
odměňování.
Tyto náklady zahrnují skutečné platy, příspěvky na sociální zabezpečení a další
zákonem stanovené náklady zahrnuté v odměně. Tyto náklady mohou zahrnovat též
nadrámcové odměny včetně peněžitých plnění na základě doplňkových smluv bez
ohledu na povahu těchto smluv, za předpokladu, že jsou vypláceny jednotně v případě,
že je vyžadována tatáž práce či know-how, a nezávisle na použitém zdroji financování.
Do těchto nákladů na personál lze zahrnout též náklady na fyzické osoby, které vyvíjejí
pracovní činnost na základě smlouvy s příjemcem, u níž se nejedná o smlouvu pracovní,
anebo které k příjemci vyšle za úplatu třetí osoba, a to za předpokladu, že jsou splněny
tyto podmínky:
i) daná fyzická osoba pracuje na základě pokynů příjemce a – není-li
s příjemcem dohodnuto jinak – v jeho prostorách;
ii) výsledek práce náleží příjemci a
iii) dané náklady se výrazně neliší od nákladů na zaměstnance, kteří
vykonávají podobné úkoly na základě pracovní smlouvy s příjemcem;
20
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
b) cestovné a související příspěvky na pobyt, jsou-li v souladu s příjemcovými obvyklými
postupy ohledně cestovních nákladů;
c) odpisy zařízení či jiných aktiv (nových či pořízených z druhé ruky) zachycené
v účetních výkazech příjemce, za předpokladu, že dané aktivum
i) je odpisováno v souladu s mezinárodními účetními standardy a obvyklými
účetními postupy příjemce a
ii) bylo pořízeno v souladu s článkem II.10.1, jestliže k pořízení došlo během
období provádění akce.
Způsobilé jsou rovněž náklady na nájem či leasing zařízení či jiných aktiv, nejsou-li
vyšší nežli odpisy podobného zařízení či aktiv a neobsahují-li žádné poplatky za
financování.
Při určování výše způsobilých nákladů se přihlíží pouze k poměrné části odpisů
zařízení, nájemného či nákladů na leasing, která připadá na období provádění akce, a ke
skutečné míře využití zařízení pro účely akce. V rámci výjimky mohou být pořizovací
náklady zařízení způsobilé podle Zvláštních podmínek v plné výši, je-li to odůvodněno
povahou akce a kontextem použití zařízení či aktiva;
d) náklady na drobný hmotný majetek a dodávky zboží, jsou-li
i) pořízeny v souladu s článkem II.10.1 a
ii) přímo přiřazeny akci;
e) náklady plynoucí přímo z požadavků této dohody (šíření informací, specifické
hodnocení akce, audity, překlady, reprodukce), včetně nákladů na poskytnutí
požadovaných finančních jistot, jsou-li související služby pořízeny v souladu s článkem
II.10.1;
f) náklady spojené se subdodávkami ve smyslu článku II.11, jsou-li splněny podmínky
čl. II.11.1 písm. a), b), c) a d);
g) náklady na finanční podporu třetím osobám ve smyslu článku II.12, jsou-li splněny
podmínky uvedeného článku;
h) příjemcem uhrazené dávky, daně a poplatky, zejména daň z přidané hodnoty (DPH),
jsou-li zahrnuty ve způsobilých přímých nákladech a nestanoví-li tato dohoda jinak.
II.19.3 Způsobilé nepřímé náklady
Nepřímé náklady na akci jsou způsobilé, představují-li přiměřený podíl z celkových režijních
nákladů příjemce a splňují-li podmínky způsobilosti v článku II.19.1.
Způsobilé nepřímé náklady musí být vykazovány paušální sazbou ve výši 7 % z celkových
způsobilých přímých nákladů, nestanoví-li článek I.3.2 jinak.
21
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
II.19.4 Nezpůsobilé náklady
Nad rámec dalších nákladů, jež nesplňují podmínky článku II.19.1, nelze za způsobilé
pokládat tyto náklady:
a) kapitálový výnos a zisk vyplacený příjemcem;
b) dluh a poplatky za dluhovou službu;
c) rezervy na ztráty či závazky;
d) dlužné úroky;
e) pochybné pohledávky;
f) kurzové ztráty;
g) náklady na bankovní převody prováděné Komisí, jež účtuje banka příjemce;
h) náklady, jež vykáže příjemce v rámci jiné akce, na niž je udělen grant financovaný
z rozpočtu Unie. K těmto grantům patří granty, jež udělují členské státy a jež jsou
financovány z rozpočtu Unie, a granty, jež udělují jiné subjekty nežli Komise pro
účely plnění rozpočtu Unie. Nepřímé náklady jsou nezpůsobilé zejména v případě
grantu na akci uděleného příjemci, který již má udělen grant na provozní náklady, jenž
je v daném období financován z rozpočtu Unie;
i) příspěvky od třetích osob ve formě věcného plnění;
j) nepřiměřené nebo neuvážené výdaje;
k) odpočitatelná DPH.
ČLÁNEK II.20 – IDENTIFIKOVATELNOST A OVĚŘITELNOST VYKÁZANÝCH
ČÁSTEK
II.20.1 Vykazování nákladů a příspěvků
Příjemce je povinen vykázat jakožto způsobilý náklad nebo jakožto vyžádaný příspěvek:
a) v případě skutečných nákladů: náklady na akci skutečně vzniklé;
b) v případě jednotkových nákladů či jednotkových příspěvků: částku, která se vypočte
jako součin částky připadající na jednotku podle přílohy IV a skutečného počtu
použitých nebo vyprodukovaných jednotek;
c) v případě jednorázových nákladů či jednorázových příspěvků: celkovou částku dle
čl. I.3.2, jestliže bylo příslušné plnění poskytnuto anebo příslušná část akce provedena
řádným způsobem dle popisu v příloze I;
d) v případě paušálních nákladů či paušálních příspěvků: částku, která se vypočte
uplatněním paušální sazby podle čl. I.3.2;
e) v případě jednotkových nákladů vykázaných na základě obvyklých příjemcových
postupů účtování nákladů: částku, která se vypočte jako součin částky připadající na
jednotku vypočtené v souladu s příjemcovými postupy účtování nákladů a skutečného
počtu použitých nebo vyprodukovaných jednotek;
f) v případě jednorázových nákladů vykázaných na základě obvyklých příjemcových
postupů účtování nákladů: celkovou částku, která je vypočtena v souladu s jeho
obvyklými postupy účtování nákladů, a to za podmínky, že odpovídající plnění jsou
poskytnuta nebo odpovídající část akce je provedena řádným způsobem;
g) v případě paušálních nákladů vykázaných na základě obvyklých příjemcových
postupů účtování nákladů: částku, která se určí uplatněním paušální sazby vypočtené
v souladu s obvyklými příjemcovými postupy účtování nákladů.
22
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
II.20.2Záznamy a další podkladová dokumentace k vykazovaným nákladům
a příspěvkům
Na žádost v rámci kontrol a auditů podle článku II.27 musí příjemce předložit tyto podklady:
a) v případě skutečných nákladů: náležité podklady, jimiž prokáže vykázané náklady,
např. smlouvy, faktury a účetní záznamy.
Dále musí příjemcovy obvyklé účetní a vnitřní kontrolní postupy umožňovat přímé
sesouhlasení vykázaných částek jak s částkami zachycenými v účetních výkazech, tak
s částkami uvedenými v podkladech;
b) v případě jednotkových nákladů či jednotkových příspěvků: náležité podklady, jimiž
prokáže vykázaný počet jednotek.
Pokud jde o prokázání vykázané částky připadající na jednotku, nemusí příjemce
identifikovat skutečné způsobilé náklady, jež jsou předmětem úhrady, ani předkládat
podklady, např. účetní výkazy;
c) v případě jednorázových nákladů či jednorázových příspěvků: náležité podklady,
jimiž prokáže řádné provedení akce.
Pokud jde o prokázání vykázané jednorázové částky, nemusí příjemce identifikovat
skutečné způsobilé náklady, jež jsou předmětem úhrady, ani předkládat podklady,
např. účetní výkazy;
d) v případě paušálních nákladů či paušálních příspěvků: náležité podklady, jimiž
prokáže způsobilé náklady nebo požadovaný příspěvek, na něž se tato paušální sazba
uplatní.
Pokud jde o prokázání uplatněné paušální sazby, nemusí příjemce identifikovat
skutečné způsobilé náklady, jež jsou předmětem úhrady, ani předkládat podklady,
např. účetní výkazy;
e) v případě jednotkových nákladů vykázaných na základě obvyklých příjemcových
postupů účtování nákladů: náležité podklady, jimiž prokáže vykázaný počet jednotek;
f) v případě jednorázových nákladů vykázaných na základě obvyklých příjemcových
postupů účtování nákladů: náležité podklady, jimiž prokáže řádné provedení akce;
g) v případě paušálních nákladů vykázaných na základě obvyklých příjemcových
postupů účtování nákladů: náležité podklady, jimiž prokáže způsobilé náklady, na něž
se uplatní paušální sazba.
II.20.3 Podmínky k určení souladu postupů účtování nákladů
II.20.3.1 V případech podle čl. II.20.2 písm. e), f) a g) nemusí příjemce identifikovat skutečné
způsobilé náklady, jež jsou předmětem úhrady, avšak musí zajistit, aby postupy
účtování nákladů, jež jsou pro účely vykazování způsobilých nákladů použity,
splňovaly tyto podmínky:
23
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
a) použité postupy účtování nákladů jsou jeho obvyklými postupy účtování
nákladů a jsou uplatňovány jednotným způsobem na základě objektivních
kritérií nezávislých na zdroji financování;
b) vykázané náklady lze přímo sesouhlasit s částkami, jež jsou zachyceny v jeho
účetní evidenci, a
c) kategorie nákladů, jež jsou použity k určení vykazovaných nákladů, neobsahují
žádné nezpůsobilé náklady ani náklady hrazené z jiných forem grantů podle
článku I.3.2.
II.20.3.2 Stanoví-li tak Zvláštní podmínky, může příjemce předložit Komisi žádost
o posouzení souladu jeho obvyklých postupů účtování nákladů. Vyžadují-li to
Zvláštní podmínky, musí k žádosti přiložit osvědčení o souladu postupů účtování
nákladů („osvědčení o souladu účtování nákladů“).
Osvědčení o souladu účtování nákladů musí:
a) být vydáno schváleným auditorem, nebo, je-li příjemcem veřejnoprávní
subjekt, příslušným a nezávislým úředníkem veřejné správy a
b) být vypracováno v souladu s přílohou VIII.
Toto osvědčení musí dokládat, že příjemcovy postupy účtování nákladů, jež slouží
k vykazování způsobilých nákladů, splňují podmínky článku II.20.3.1 a případné další
podmínky, jež jsou stanoveny ve Zvláštních podmínkách.
II.20.3.3 Potvrdí-li Komise, že obvyklé příjemcovy postupy účtování nákladů jsou v souladu
se stanovenými podmínkami, nelze náklady vykázané s použitím těchto postupů
zpochybnit ex post, jestliže
a) postupy, jež byly skutečně použity, odpovídají postupům, jež Komise
schválila, a
b) příjemce pro účely schválení svých postupů účtování nákladů nezatajil žádné
údaje.
ČLÁNEK II.21 – ZPŮSOBILOST NÁKLADŮ SUBJEKTŮ PŘIDRUŽENÝCH K
PŘÍJEMCI
Obsahují-li Zvláštní podmínky ustanovení o subjektech přidružených k příjemci, jsou náklady
vzniklé těmto subjektům způsobilé, jestliže
a) splňují tytéž podmínky podle článků II.19 a II.20, jaké se uplatní na příjemce, a
b) příjemce zajistí, aby se podmínky, jež platí pro příjemce podle článků II.4, II.5, II.6,
II.8, II.10, II.11 a II.27, vztahovaly rovněž na tento subjekt.
ČLÁNEK II.22 – PŘESUNY PROSTŘEDKŮ V ROZPOČTU
Je-li akce prováděna v souladu s popisem v příloze II, je příjemce oprávněn upravovat odhad
rozpočtu v příloze II tím způsobem, že prostředky v rozpočtu přesouvá mezi jednotlivými
rozpočtovými kategoriemi. Tyto úpravy nevyžadují změnu dohody dle článku II.13.
24
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
Příjemce však není oprávněn zahrnovat do rozpočtu navíc i náklady na subdodávky, jež
nejsou uvedeny v příloze II, ledaže tyto dodatečné subdodávky schválí Komise v souladu
s čl. II.11.1 písm. d).
První dva pododstavce se neuplatní na jednorázové částky podle čl. I.3.2.
ČLÁNEK II.23 – NEDODRŽENÍ POVINNOSTÍ K VYKAZOVÁNÍ
Komise je oprávněna ukončit dohodu postupem dle čl. II.17.3.1 písm. c) a snížit výši grantu
postupem dle článku II.25.4, jestliže příjemce:
a) nepředloží ve lhůtě 60 kalendářních dnů od konce příslušného vykazovaného období
žádost o průběžnou platbu dle článku I.4.3 či o výplatu zůstatku dle článku I.4.4 spolu
s příslušnými dokumenty a
b) nepředloží takovou žádost ani ve lhůtě dalších 60 kalendářních dnů poté, co mu
Komise zašle písemnou upomínku.
ČLÁNEK II.24 – POZASTAVENÍ PLATEB A STAVENÍ PLATEBNÍ LHŮTY
II.24.1 Pozastavení plateb
II.24.1.1 Důvody pozastavení
Komise je oprávněna kdykoli v plné či částečné výši pozastavit platby předběžného
financování a průběžné platby, jež jsou určeny příjemci, anebo výplatu zůstatku, jež je určena
příjemci,
a) má-li důkazy, že se příjemce dopustil v řízení o udělení grantu či při plnění dohody
závažného pochybení, nesrovnalostí či podvodu nebo že nesplnil své povinnosti
plynoucí z dohody;
b) má-li důkazy, že se příjemce dopustil systémových či opakujících se pochybení,
nesrovnalostí, podvodu či závažného porušení povinností v rámci jiných grantů, jež
financovala Unie nebo Evropské společenství pro atomovou energii („Euratom“) a jež
byly příjemci uděleny za podobných podmínek, za předpokladu, že tato pochybení,
nesrovnalosti, podvod či porušení povinností mají významný dopad na grant, jenž je
předmětem této dohody; nebo
c) má-li podezření, že se příjemce dopustil v řízení o udělení grantu či při plnění dohody
závažného pochybení, nesrovnalostí, podvodu či porušení povinností, a potřebuje-li
ověřit, zdali k nim skutečně došlo.
II.24.1.2 Řízení o pozastavení plateb
Krok 1 – Před pozastavením plateb je Komise povinna zaslat příjemci formální oznámení,
jímž jej:
a) vyrozumí o:
i) svém záměru platby pozastavit;
ii) důvodech pozastavení;
25
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
iii) v případech dle čl. II.24.1.1 písm. a) a b) o podmínkách, jež musí být splněny,
mají-li být platby opětovně zahájeny, a
b) vyzve, aby ve lhůtě 30 kalendářních dnů od doručení formálního oznámení vznesl
připomínky.
Krok 2 – Jestliže Komise připomínky neobdrží anebo jestliže se rozhodne navzdory
obdrženým připomínkám v řízení pokračovat, je povinna zaslat příjemci formální oznámení,
jímž jej vyrozumí o:
a) pozastavení plateb;
b) důvodech pozastavení;
c) konečných podmínkách v případech dle čl. II.24.1.1 písm. a) a b), za nichž lze platby
opětovně zahájit;
d) orientačním termínu v případě dle čl. II.24.1.1 písm. c), k němuž bude ukončeno
potřebné ověřování.
Pozastavení plateb nabývá účinku dnem, kdy Komise odešle formální oznámení
o pozastavení plateb (krok 2).
V opačném případě je Komise povinna zaslat příjemci formální oznámení, jímž jej vyrozumí,
že nebude v řízení o pozastavení plateb pokračovat.
II.24.1.3 Účinky pozastavení
Po dobu, kdy jsou platby pozastaveny, není příjemce oprávněn podávat žádosti o platbu a
podklady podle článků I.4.3 a I.4.4.
Příslušné žádosti o platbu a podklady lze předložit v nejbližším možném termínu poté, co je
provádění plateb opětovně zahájeno, nebo je lze zahrnout do první žádosti o platbu splatnou
po tomto opětovném zahájení plateb podle harmonogramu v článku I.4.1.
Pozastavením plateb není dotčeno právo příjemce pozastavit dle článku II.16.1 provádění
akce anebo ukončit dohodu dle článku II.17.1.
II.24.1.4 Opětovné zahájení plateb
K tomu, aby Komise opětovně zahájila provádění plateb, je příjemce povinen co nejdříve
splnit oznámené podmínky a informovat Komisi o pokroku, jejž v této souvislosti učiní.
Jsou-li podmínky pro opětovné zahájení plateb splněny, je pozastavení plateb zrušeno.
Komise zašle příjemci formální oznámení, jímž jej o této skutečnosti vyrozumí.
II.24.2 Stavení platební lhůty
II.24.2.1 Komise je kdykoli oprávněna stavit platební lhůtu podle článků I.4.2, I.4.3 a I.4.54
v případě, že nemůže schválit žádost o platbu, neboť
a) žádost nevyhovuje ustanovením této dohody;
b) nebyly předloženy požadované podklady nebo
26
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
c) existují pochybnosti o způsobilosti nákladů uvedených ve finančních výkazech a je
nezbytné provést doplňující kontroly, přezkumy, audity či šetření.
II.24.2.2 Komise zašle příjemci formální oznámení, jímž jej vyrozumí o
a) stavení lhůty a
b) jeho důvodech.
Stavení lhůty nabývá účinku dnem, kdy Komise toto formální oznámení odešle.
II.24.2.3 Nejsou-li podmínky pro stavení platební lhůty již splněny, je stavení lhůty zrušeno
a začíná běžet zbývající lhůta.
Přesáhne-li doba stavení lhůty dva měsíce, může se příjemce dotázat Komise, zda bude lhůta
stavena i nadále.
Dojde-li ke stavení platební lhůty v důsledku toho, že technické zprávy či finanční výkazy
nevyhovují ustanovením této dohody a že není předloženo jejich revidované znění anebo
proto, že toto revidované znění sice předloženo bylo, avšak i ono bylo zamítnuto, je Komise
oprávněna dohodu ukončit postupem dle čl. II.17.3.1 písm. c) a snížit výši grantu postupem
dle článku II.25.4.
ČLÁNEK II.25 – VÝPOČET KONEČNÉ VÝŠE GRANTU
Konečná výše grantu závisí na rozsahu, v jakém byla akce provedena v souladu
s podmínkami dohody.
Tuto konečnou výši vypočte Komise při vyplácení zůstatku. Výpočet probíhá v těchto
krocích:
Krok 1 – Na způsobilé náklady uplatní sazbu proplácených nákladů a připočte
jednotkový, paušální a jednorázový příspěvek.
Krok 2 – Výslednou částku omezí na maximální výši grantu.
Krok 3 – Částku sníží v souladu s pravidlem neziskovosti.
Krok 4 – Částku sníží v důsledku absence řádného provedení či v důsledku porušení
jiných povinností.
II.25.1 Krok 1 – Uplatnění sazby proplácených nákladů na způsobilé náklady
a připočtení jednotkového, paušálního a jednorázového příspěvku
Tento krok je prováděn následovně:
a) Je-li grant v souladu s čl. I.3.2 udělen formou proplacení způsobilých nákladů, je
sazba proplácených nákladů specifikovaná v přílohy III uplatněna na způsobilé
náklady na akci, které schválí Komise pro dané kategorie nákladů, příjemce a subjekty
k němu přidružené.
27
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
b) Je-li grant v souladu s čl. I.3.2 udělen formou jednotkového příspěvku, je jednotkový
příspěvek specifikovaný v přílohy IV vynásoben skutečným počtem jednotek, který
schválí Komise pro příjemce a subjekty k němu přidružené.
c) Je-li grant v souladu s čl. I.3.2 udělen formou jednorázového příspěvku, uplatní
Komise jednorázovou částku specifikovanou v uvedeném článku vůči příjemci a
subjektům k němu přidruženým, za předpokladu, že dospěje k závěru, že bylo dané
plnění poskytnuto anebo daná část akce provedena řádně podle přílohy I.
d) Je-li grant v souladu s čl. I.3.2 udělen formou paušálního příspěvku, je paušální sazba
specifikovaná v uvedeném článku uplatněna na způsobilé náklady nebo na příspěvek,
které schválí Komise pro příjemce a subjekty k němu přidružené.
Stanoví-li článek I.3.2 kombinaci různých forem grantů, výsledné částky se sčítají.
II.25.2 Krok 2 – Omezení výsledné částky na maximální výši grantu
Celková částka, kterou Komise příjemci vyplatí, nesmí v žádném případě překročit maximální
výši grantu.
Je-li částka vypočtená v kroku 1 vyšší než tato maximální výše, omezí se konečná výše grantu
na tuto maximální výši.
II.25.3 Krok 3 – Snížení částky v souladu s pravidlem neziskovosti
Nestanoví-li Zvláštní podmínky jinak, nesmí příjemci plynout z grantu zisk.
„Ziskem“ se rozumí částka, o niž částka vypočtená v krocích 1 a 2 zvýšená o celkové příjmy
z akce přesahuje celkové způsobilé náklady na akci.
Celkovými způsobilými náklady na akci jsou konsolidované celkové způsobilé náklady, jež
schválí Komise pro kategorie nákladů proplácené v souladu s čl. I.3.2.
Celkovými příjmy z akce se rozumí konsolidované celkové příjmy, jež jsou zjištěny,
generovány či potvrzeny ke dni, k němuž příjemce sestaví žádost o výplatu zůstatku.
Za příjmy jsou považovány:
a) příjmy generované z akce;
b) finanční příspěvky, jež třetí osoby poskytly příjemci či přidruženému subjektu, pokud
tyto třetí osoby tyto příspěvky konkrétně určily na financování způsobilých nákladů na
akci, které Komise proplácí podle čl. I.3.
Za příjmy nejsou považovány:
a) finanční příspěvky od třetích osob, pokud smějí být použity na úhradu nákladů, které
nejsou podle dohody způsobilé;
b) finanční příspěvky od třetích osob, v jejichž případě není nutno vracet částky, jež
zůstanou na konci období provádění akce nevyužity;
c) v případě grantu na provozní náklady, částky určené na vytváření rezervního fondu.
28
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
Případný zisk je nutno odečíst v poměrné výši, která se určí podle konečné sazby
proplácených skutečných způsobilých nákladů na akci, jež schválí Komise pro kategorie
nákladů podle čl. I.3.2. Tento odpočet se uplatní na částku vypočtenou v krocích 1 a 2.
II.25.4 Krok 4 – Snížení částky v důsledku absence řádného provedení či v důsledku
porušení jiných povinností
Komise je oprávněna maximální výši grantu snížit, jestliže akce nebyla provedena řádně dle
popisu v příloze II (tj. jestliže provedena nebyla anebo byla provedena v nedostatečné kvalitě,
neúplném rozsahu nebo po termínu), anebo jestliže došlo k porušení jiné povinnosti plynoucí
z dohody.
Rozsah snížení je úměrný rozsahu, v němž akce nebyla provedena řádně, či rozsahu
závažnosti porušení povinnosti.
Předtím, než Komise grant sníží, je povinna zaslat příjemci formální oznámení, jímž jej
a) vyrozumí o:
i) svém záměru maximální výši grantu snížit;
ii) částce, o niž grant zamýšlí snížit;
iii) důvodech snížení;
b) vyzve, aby ve lhůtě 30 kalendářních dnů od doručení formálního oznámení vznesl
připomínky.
Jestliže Komise připomínky neobdrží anebo jestliže se navzdory obdrženým připomínkám
rozhodne na snížení grantu trvat, je povinna zaslat příjemci formální oznámení, jímž jej o
svém rozhodnutí vyrozumí.
V případě snížení grantu Komise vypočte jeho sníženou výši tím způsobem, že částku, o niž
se grant snižuje (vypočtenou poměrně k rozsahu, v němž akce nebyla provedena řádně, anebo
k rozsahu závažnosti porušení povinností), odečte od maximální výše grantu.
Konečnou výší grantu je
a) částka vypočtená postupem dle kroků 1 až 3, nebo
b) snížená výše grantu vypočtená postupem dle kroku 4, podle toho, která z těchto dvou
částek je nižší.
ČLÁNEK II.26 – INKASO
II.26.1 Inkaso při výplatě zůstatku
Probíhá-li výplata zůstatku formou inkasa, je příjemce povinen vrátit Komisi příslušnou
částku.
Příjemce nese odpovědnost za vrácení případných částek, jež Komise neoprávněně vyplatí
jako příspěvek na náklady, které vzniknou subjektům k tomuto příjemci přidruženým.
29
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
II.26.2 Netýká se.
II.26.3 Inkasní postup
Před provedením inkasa je Komise povinna zaslat příjemci formální oznámení,
a) jímž jej vyrozumí o svém záměru získat neoprávněně vyplacenou částku zpět;
b) v němž upřesní výši splatné částky a důvody jejího zpětného získání a
c) vyzve příjemce, aby ve stanovené lhůtě vznesl připomínky.
Nevznese-li příjemce žádné připomínky nebo rozhodne-li se Komise navzdory příjemcovým
připomínkám v postupu inkasa pokračovat, je Komise oprávněna inkaso potvrdit tím
způsobem, že příjemci zašle formální oznámení v podobě výzvy k úhradě, která upřesňuje
podmínky a termín splatnosti.
Není-li do data uvedeného ve výzvě k úhradě platba provedena, provede Komise inkaso
splatné částky:
a) bez předchozího souhlasu příjemce jejím započtením s případnou částkou (v rámci
rozpočtu EU či Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom)), kterou
příjemci dluží Komise anebo výkonná agentura („započtení“);
Za výjimečných okolností je Komise za účelem ochrany finančních zájmů Unie
oprávněna provést započtení ještě před termínem splatnosti.
Proti započtení lze podle článku 263 Smlouvy o fungování EU podat žalobu
u Tribunálu Evropské unie;
b) čerpáním finanční jistoty, stanoví-li tak článek I.4.2 („čerpání finanční jistoty“);
c) netýká se;
d) podáním žaloby v souladu s článkem II.18.2 či se Zvláštními podmínkami anebo
přijetím vykonatelného rozhodnutí v souladu s článkem II.18.3.
II.26.4 Úroky z prodlení
Není-li platba provedena do data uvedeného ve výzvě k úhradě, navyšuje se částka určená
k inkasu o úroky z prodlení, jejichž sazba je určena v článku I.4.13; úroky z prodlení nabíhají
ode dne, jenž následuje po datu splatnosti uvedeném ve výzvě k úhradě, až do dne včetně, kdy
Komise obdrží částku v plné výši.
Částečná úhrada se započítává nejprve proti poplatkům a úrokům z prodlení a poté proti
jistině pohledávky.
30
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
II.26.5 Bankovní poplatky
Bankovní poplatky, jež v souvislosti s inkasem naběhnou, hradí příjemce s výjimkou případů,
kdy se použije směrnice 2007/64/ES5.
ČLÁNEK II.27 – KONTROLY, AUDITY A HODNOCENÍ
II.27.1Technické a finanční kontroly, audity a průběžné a závěrečné hodnocení
Během provádění akce i po jejím ukončení je Komise oprávněna provádět technické
a finanční kontroly a audity, aby zjistila, zda příjemce provádí akci řádně a plní povinnosti
plynoucí z dohody. Pro účely pravidelného posuzování jednorázových a paušálních částek
a jednotkových nákladů je též oprávněna kontrolovat záznamy, které je příjemce povinen
podle právních předpisů vést.
S údaji a dokumenty, jež jsou v rámci kontrol či auditů předloženy, je nakládáno jako
s důvěrnými.
Komise je dále oprávněna provádět průběžné či závěrečné hodnocení dopadu akce, jejž
poměřuje s cílem příslušného programu Unie.
Kontroly, audity a hodnocení, jež Komise provádí, mohou provádět buď přímo zaměstnanci
Komise nebo externí subjekt, oprávněný tak činit jejím jménem.
Tyto kontroly, audity a hodnocení může Komise zahájit během plnění dohody a během
období pěti let ode dne vyplacení zůstatku. Nepřesahuje-li maximální výše grantu
60 000 EUR, je toto období omezeno na tři roky.
Postup kontroly, auditu či hodnocení je považován za zahájený dnem doručení dopisu, jímž
Komise zahájení tohoto postupu oznamuje.
Je-li audit prováděn u přidruženého subjektu, musí být tento subjekt vyrozuměn příjemcem.
II.27.2 Archivační povinnost
Po dobu pěti let ode dne výplaty zůstatku uchovává příjemce na vhodném nosiči všechny
originální dokumenty, zejména účetní a daňové záznamy, včetně digitalizovaných originálů,
pokud příslušné vnitrostátní právní předpisy takovou formu originálů připouštějí, a za
podmínek v těchto předpisech určených.
Nepřesahuje-li maximální výše grantu 60 000 EUR, je období, po něž je nutno dokumenty
uchovávat, omezeno na tři roky.
5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES5 ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na
vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice
97/5/ES.
31
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
Období uvedená v prvním a druhém pododstavci se prodlužují v případě, že v souvislosti
s grantem probíhají audity, jsou podány opravné prostředky, probíhají soudní spory či jsou
vymáhány pohledávky, a to včetně případů podle článku II.27.7. V takových případech je
příjemce povinen uchovávat dokumenty až do doby, kdy jsou tyto audity, uplatňování
opravných prostředků, soudní spory či vymáhání pohledávek ukončeny.
II.27.3 Informační povinnost
Příjemce je povinen poskytnout všechny údaje včetně údajů v elektronickém formátu, jež si
Komise či externí subjekt zmocněný tak činit jménem Komise vyžádají.
Nesplní-li příjemce povinnosti podle prvního pododstavce, je Komise oprávněna posoudit:
a) jako nezpůsobilé náklady, jež nejsou dostatečně odůvodněny údaji, které příjemce
poskytne;
b) jako nesplatné jednotkové, jednorázové či paušální příspěvky, jež nejsou dostatečně
odůvodněny údaji, které příjemce poskytne.
II.27.4 Návštěvy na místě
Během návštěvy na místě je příjemce povinen zaměstnancům Komise a Komisí zmocněnému
externímu personálu poskytnout přístup k místům a prostorám, v nichž akce je nebo byla
prováděna, a ke všem nezbytným informacím včetně informací v elektronickém formátu.
Zajistí, aby byly tyto informace při návštěvě na místě snadno k dispozici a aby byly vyžádané
informace předány ve vhodné formě.
Odmítne-li příjemce poskytnout k těmto místům, prostorám a informacím přístup požadovaný
dle prvního a druhého pododstavce, je Komise oprávněna posoudit:
a) jako nezpůsobilé náklady, jež nejsou dostatečně odůvodněny údaji, které tento
příjemce poskytne;
b) jako nesplatné jednotkové, jednorázové či paušální příspěvky, jež nejsou dostatečně
odůvodněny údaji, které tento příjemce poskytne.
II.27.5 Sporné řízení v případě auditu
Na základě zjištění auditu je zpracována předběžná zpráva („návrh auditní zprávy“). Komise
nebo její oprávněný zástupce zašle tuto zprávu příjemci, jenž je ve lhůtě 30 kalendářních dnů
ode dne jejího doručení oprávněn vznést připomínky. Ve lhůtě 60 kalendářních dnů od
uplynutí lhůty k podání připomínek je příjemci zaslána závěrečná zpráva („závěrečná auditní
zpráva“).
II.27.6 Účinky zjištění auditu
Na základě závěrečných zjištění auditu je Komise oprávněna přijmout opatření, jež pokládá za
nezbytná, včetně částečného nebo úplného inkasa podle článku II.26.
Jsou-li závěrečná zjištění auditu k dispozici až po výplatě zůstatku, je předmětem inkasa
částka ve výši rozdílu mezi upravenou konečnou výší grantu vypočtenou podle článku II.25
a celkovou částkou, jež byla příjemci vyplacena podle dohody na provádění akce.
32
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
II.27.7 Náprava systémových či opakujících se pochybení, nesrovnalostí, podvodu či
porušení povinností
II.27.7.1 Na grant, jenž je předmětem této dohody, je Komise oprávněna rozšířit zjištění
auditu jiných grantů, jestliže
a) je zjištěno, že se příjemce v rámci jiných grantů, jež EU či Euratom udělily za
podobných podmínek, dopustil systémových či opakujících se pochybení,
nesrovnalostí, podvodu či porušení povinností, které mají významný dopad na grant,
jenž je předmětem této dohody, a
b) konečná zjištění auditu jsou ve lhůtě podle článku II.27.1 příjemci zaslána cestou
formálního oznámení spolu se seznamem grantů, jichž se tato zjištění týkají.
Rozšíření zjištění může vést k:
a) odmítnutí nákladů pro nezpůsobilost;
b) snížení grantu dle článku II.25.4;
c) inkasu neoprávněně vyplacených částek dle článku II.26;
d) pozastavení plateb dle článku II.24.1;
e) pozastavení provádění akce dle článku II.16.2;
f) ukončení dohody či účasti příjemce dle článku II.17.3.
II.27.7.2 Komise je povinna zaslat příjemci formální oznámení, jímž jej vyrozumí o
systémových či opakujících se pochybeních a svém záměru rozšířit zjištění auditu a v němž
uvede seznam grantů, jichž se tato zjištění týkají.
a) Jestliže se zjištění týkají způsobilosti nákladů, je postup následující:
Krok 1 – Formální oznámení musí obsahovat:
i) výzvu vznést připomínky k seznamu grantů, jichž se zjištění týkají;
ii) žádost o předložení revidovaných finančních výkazů za všechny tyto granty;
iii) v rámci možností i opravnou sazbu, s jejíž pomocí bude provedena extrapolace
a kterou Komise určí za účelem výpočtu částek určených k zamítnutí na základě
systémových či opakujících se pochybení, nesrovnalostí, podvodu či porušení
povinností pro případ, že příjemce
– se domnívá, že předložení revidovaných finančních výkazů není možné či
proveditelné, nebo
– revidované finanční výkazy nepředloží.
Krok 2 – Ve lhůtě 60 kalendářních dnů od doručení formálního oznámení vznese příjemce
připomínky a předloží revidované finanční výkazy anebo navrhne řádně odůvodněnou
alternativní metodu opravy. Tuto lhůtu může Komise v odůvodněných případech prodloužit.
Krok 3 – Předloží-li příjemce revidované finanční výkazy, jež zohledňují oznámená zjištění,
určí Komise částku určenou k opravě na základě těchto revidovaných výkazů.
Jestliže příjemce navrhne alternativní metodu opravy, kterou Komise akceptuje, je Komise
povinna zaslat příjemci formální oznámení, jímž jej vyrozumí
33
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
i) o tom, že tuto alternativní metodu akceptuje;
ii) o upravených způsobilých nákladech, které se určí touto metodou.
V opačném případě je Komise povinna zaslat příjemci formální oznámení, jímž jej vyrozumí
i) o tom, že připomínky či navrženou alternativní metodu neakceptuje;
ii) o upravených způsobilých nákladech, které se určí metodou extrapolace, jež byla
příjemci oznámena původně.
Jsou-li systémové či opakující se pochybení, nesrovnalosti, podvod či porušení povinností
zjištěny až po výplatě zůstatku, je předmětem inkasa částka ve výši rozdílu mezi
i) upravenou konečnou výší grantu, která se vypočte podle článku II.25 z upravených
způsobilých nákladů, jež příjemce vykáže a Komise schválí, anebo z upravených
způsobilých nákladů po extrapolaci, a
ii) celkovou částkou, jež byla příjemci podle této dohody na provádění akce vyplacena.
b) Jestliže se zjištění týkají absence řádného provádění akce anebo porušení jiné povinnosti, je
postup následující:
Krok 1 – Formální oznámení musí obsahovat:
i) výzvu příjemci, aby vznesl připomínky k seznamu grantů, jichž se zjištění týkají, a
ii) paušální opravnou sazbu, kterou Komise zamýšlí uplatnit na maximální výši grantu
anebo její část v souladu se zásadou proporcionality.
Krok 2 – Ve lhůtě 60 kalendářních dnů od doručení formálního oznámení vznese příjemce
připomínky anebo navrhne řádně odůvodněnou alternativní paušální sazbu.
Krok 3 – Jestliže Komise akceptuje alternativní paušální sazbu, kterou příjemce navrhne, je
povinna mu zaslat formální oznámení, jímž jej vyrozumí
i) o tom, že tuto alternativní paušální sazbu akceptuje;
ii) o opravené výši grantu, která se určí uplatněním této paušální sazby.
V opačném případě je Komise povinna zaslat příjemci formální oznámení, jímž jej vyrozumí
i) o tom, že připomínky či navrženou alternativní paušální sazbu neakceptuje;
ii) o opravené výši grantu, která se určí uplatněním paušální sazby, jež byla příjemci
oznámena původně.
Jsou-li systémové či opakující se pochybení, nesrovnalosti, podvod či porušení povinností
zjištěny až po výplatě zůstatku, je předmětem inkasa částka ve výši rozdílu mezi
i) upravenou konečnou výší grantu po opravě pomocí paušální sazby a
ii) celkovou částkou, jež byla příjemci podle této dohody na provádění akce vyplacena.
II.27.8 Kontroly a inspekce úřadu OLAF
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) má pro účely kontrol a šetření tatáž práva
jako Komise, zejména právo na přístup.
34
Vzorová dohoda s jedním příjemcem: březen 2016
Na základě nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/966 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/20137 je
úřad OLAF oprávněn provádět též kontroly a inspekce na místě v souladu s postupy, jež
právo Unie stanoví k ochraně finančních zájmů Unie proti podvodům a dalším
nesrovnalostem.
Na základě zjištění úřadu OLAF je Komise oprávněna případně provést inkaso částek od
příjemce.
Zjištění z vyšetřování, jež úřad OLAF provádí, mohou vést rovněž k trestnímu stíhání podle
vnitrostátních právních předpisů.
II.27.9 Kontroly a audity Evropského účetního dvora
Evropský účetní dvůr má pro účely kontrol a auditů tatáž práva jako Komise, zejména právo
na přístup.
6 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě
prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným
nesrovnalostem.
7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování
prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
35
