Č. j.: ÚOHS-S274/2010/VZ-14413/2010/530/JNe
                
                
                 
                
                
                8. října 2012
                
                
                
                
                 
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb.,  o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 26. 7. 2010 na návrh ze dne 24. 7. 2010, jehož účastníky jsou
                 
                · zadavatel – Česká republika – Český statistický úřad, IČ 00025593, se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 82 Praha 10, zastoupená Ing. Stanislavem Drápalem, místopředsedou, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 7. 2010 JUDr. Petrem Novotným, advokátem AK MT Legal s.r.o., se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (adresa pro doručování Karoliny Světlé 25, 110 00 Praha 1),
                 
                · navrhovatel – MÉDEA, a.s., IČ 25130013,  se sídlem Mikuleckého 1311/8, 147 00 Praha 4, zastoupená Mgr. Kateřinou Boháčovou, členem představenstva,
                 
                · vybraný uchazeč – MediaCom Praha s.r.o., IČ 25149962, se sídlem Opletalova 55, 111 84 Praha 1, zastoupená Petrou Pipkovou, jednatelem, 
                 
                 
                ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných v rámci veřejné zakázky  „Vypracování návrhu mediální kampaně včetně podrobného časového plánu a realizace nákupu médií ke Sčítání lidu, domů a bytů 2011“ zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 26. 3. 2010 pod ev. č. 60043255,
                 
                rozhodl takto: 
                 
                Zadavatel – Česká republika – Český statistický úřad, IČ 00025593, se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 82 Praha 10, zastoupená Ing. Stanislavem Drápalem, místopředsedou, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 7. 2010 JUDr. Petrem Novotným, advokátem AK MT Legal s.r.o., se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,  se nedopustil porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nebyly tak zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a proto se podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, návrh zamítá. 
                ODůvodnění
                1. Zadavatel – Česká republika – Český statistický úřad, IČ 00025593, se sídlem Na padesátém 3268/81, 100 82 Praha 10, zastoupená Ing. Stanislavem Drápalem, místopředsedou, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 7. 2010 JUDr. Petrem Novotným, advokátem AK MT Legal s.r.o., se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 60043255 dne 26. 3. 2010 veřejnou zakázku  „Vypracování návrhu mediální kampaně včetně podrobného časového plánu a realizace nákupu médií ke Sčítání lidu, domů a bytů 2011“ (dále jen „veřejná zakázka“). 
                2. V zadávací dokumentaci zadavatel zveřejnil podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky, kterým je vypracování návrhu celkové mediální strategie, podrobného časového plánu a realizace mediální kampaně. Detailní specifikace předmětu veřejné zakázky a jednotlivých požadavků zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky je uvedena v bodu 2.3 zadávací dokumentace. Zadavatel poskytl dne 29. 4. 2010 uchazečům dodatečné informace k zadávacím podmínkám veřejné zakázky tím, že podrobně podal vysvětlení k 13 písemným dotazům.
                3. Zadavatel v bodu č. 12 zadávací dokumentace uvádí, že informace a údaje uvedené v jednotlivých částech zadávací dokumentace vymezují závazné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.  Tyto požadavky je dodavatel povinen plně a bezvýhradně respektovat při zpracování své nabídky. V další části zadávací dokumentace zadavatel stanovil podmínky a požadavky na zpracování a podání nabídky.
                4. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 4 nabídky a dne 17. 6. 2010 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kdy byla vybrána firma  Mediacom Praha s.r.o., IČ 25149962, se sídlem  Opletalova 55, 111 84 Praha 1.
                5. Dne 7. 7. 2010 podal uchazeč MÉDEA, a.s., (dále jen „navrhovatel“) námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 17. 6. 2010, zadavatel podaným námitkám nevyhověl rozhodnutím ze dne 14. 7. 2010, které navrhovatel obdržel dne 15. 7. 2010. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel neztotožnil se způsobem vyřízení námitek zadavatelem, podal dopisem ze dne 24. 7. 2010 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
                6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 26. 7. 2010 návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.
                Obsah návrhu
                7. Navrhovatel v návrhu uvádí obdobná tvrzení k zadávacím podmínkám uvedeným již v námitkách. Navrhovatel námitkami napadá způsob hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu nabídková cena a složení hodnotící komise. Navrhovatel uvádí, že hodnocení nabídek neodpovídá základnímu hodnotícímu kritériu ekonomická výhodnost nabídky. Trvá na tom, že nabídkovou cenu ve veřejné zakázce není možno hodnotit bez toho, aniž by v ní byl zohledněn objem médií a zohledněn poměr cena x výkon. Zadávací podmínky údajně nestanovily povinný rozsah médií a tudíž nemohly být podány nabídky porovnatelné. Navrhovatel uvádí, že hodnotící komise postupovala chybně, když upřednostnila nižší hodnotu nabídkové ceny před vyšší, aniž by hodnotila objem médií za nabídkovou cenu nakupovaných.
                8. Navrhovatel dále v návrhu uvádí, že vybraný uchazeč měl k dispozici více informací než ostatní uchazeči, své pochybnosti opírá o indicie, které vyplývají ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, a dále o své zkušenosti z praxe.
                9. Navrhovatel uvádí k hodnotící komisi, že její člen Mgr. Janoušek nemůže splňovat podmínku nepodjatosti, přičemž nepopírá, že Mgr. Janoušek je v daném oboru specialistou a zná specifika reklamního trhu. Navrhovatel je toho názoru, že vzhledem ke své funkci, kterou v Asociaci komunikačních agentur (AKA) zastává, by neměl být Mgr. Janoušek členem hodnotící komise zadavatele ve veřejné zakázce, jejímž předmětem jsou mediální a komunikační služby. Podle navrhovatele je nerozhodné, zda jsou členy AKA jak navrhovatel, tak i vybraný uchazeč, jakož vyloučení uchazeči. Navrhovatel spatřuje v postupu zadavatele při složení hodnotící komise porušení zákona o veřejných zakázkách, jmenovitě ustanovení § 6 zákona. 
                10.  Navrhovatel se tímto návrhem domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, resp. zrušil zadání veřejné zakázky a vydal předběžné opatření, kterým se zadavateli zakáže uzavřít smlouva v zadávacím řízení. 
                Vyjádření zadavatele k návrhu
                11.  K návrhu se zadavatel vyjádřil dopisem ze dne 30. 7. 2010, který byl Úřadu doručen dne  5. 8. 2010, ve kterém uvádí, že  obdobná tvrzení se objevují již v námitkách navrhovatele, se kterými se vyčerpávajícím způsobem vypořádal. Zadavatel poukazuje na to, že část návrhu směřující proti zadávacím podmínkám je podána opožděně a bez tomu předcházejících řádných námitek. Zpochybnění hodnocení v rámci kritéria nabídková cena zadavatel odmítá. Průběh hodnocení v kritériu nabídková cena, kdy hodnotící komise lepší z obou hodnocených nabídek (MediaCom Praha s.r.o.) přidělila 100 bodů a druhé nabídce (navrhovatele) bodovou hodnotu, která vznikla násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce, byl legitimní a proběhl transparentním způsobem.
                12.  Průběh hodnocení je detailně zachycen ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Ekonomická výhodnost nabídky je základní hodnotící kritérium, kdy jsou vedle nabídkové ceny hodnoceny i další preference zadavatele ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky.  V případě stanovení základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky musí zadavatel určit alespoň ještě jedno další dílčí kritérium než je nabídková cena. To ovšem neznamená, že údaje z nabídek hodnocené v kritériu nabídková cena může zadavatel nějakým způsobem upravovat či modifikovat, jak se domnívá navrhovatel. Zadavatel konstatuje, že hodnocení nabídek v rámci kritéria nabídkové ceny proběhlo korektním a předem stanoveným způsobem za dodržení zásad uvedených v ustanovení § 6 zákona.
                13.  Média plány byly hodnoceny v rámci druhého z kritérií - Kvalita navrženého způsobu plnění zakázky rozčleněná dále do dílčích subkritérií. Zadavatel nastavil zadávací podmínky zacílené na odborníky v mediální oblasti tak, že stanovil jako výchozí bod zadávacích podmínek požadovaný zásah mediální kampaně a dále stanovil druh médií, která požaduje použít a minimální četnost jejich použití. Bylo na uchazečích, aby navrhli ideální mediální mix, jehož kvalita byla poté hodnocena v rámci druhého hodnotícího kritéria. Zadávací podmínky naplnily všechny požadavky na určitost, srozumitelnost a jednoznačnost a uchazeči na základě nich byli schopni podat porovnatelné nabídky. Vhodnou kombinací hodnotících kritérií zadavatel dosáhl toho, že uchazeči předem danými a vhodně kombinovanými komunikačními prostředky osloví požadované minimum respondentů cílové skupiny. To, že navrhovatel své preference k dosažení zamýšleného cíle směřuje k dražším médiím, ovlivnilo celkově hodnocení jeho nabídky. Tuto skutečnost však nemůže podsouvat zadavateli jako nedostatek zadávacích podmínek.
                14.  K pochybnostem navrhovatele o tom, zda vybraný uchazeč neměl více informací než ostatní uchazeči, se zadavatel vyjádřil v rámci vyřízení námitek, tuto část podání považoval za vadně uplatněnou, a to zejména pro její neurčitost a absenci jakýchkoli konkrétních argumentů.
                15.  Mgr. Jiří Janoušek z Asociace komunikačních agentur (AKA) byl členem hodnotící komise, protože splnil všechny požadavky kladené na členy komise ustanoveními § 74 a 75 zákona. Podle ustanovení § 74 odst. 7 zákona jsou všichni členové komise povinni učinit písemně prohlášení zadavateli o své nepodjatosti poté, co jsou jim sděleny identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky. Toto prohlášení učinil rovněž Mgr. Janoušek, který tímto prohlášením deklaroval, že se nepodílel na zpracování žádné nabídky, nemá osobní zájem na zadání zakázky a s uchazeči jej nespojuje osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. Zadavatel je toho názoru, že důvod podjatosti je vyloučen v případě, že člen hodnotící komise zná z určitého prostředí (které je komerčně spojuje) osoby uchazečů, nehledě na skutečnost, že aktivity AKA nijak nesouvisejí s předmětem ani realizací veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že argument navrhovatele žádným způsobem nespecifikuje, k čemu by měl být vlastně podjatý, tj. v čem je spatřováno porušení zákona.
                Řízení u Úřadu
                16.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
                
                zadavatel,
                navrhovatel,
                vybraný uchazeč – MediaCom Praha s.r.o., IČ 25149962, se sídlem Opletalova 55, 111 84 Praha 1, zastoupená Petrou Pipkovou, jednatelem.
                
                 
                17.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S274/2010/VZ-12186/2010/530/JNe ze dne 19. 8. 2010.
                18.  Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S274/2010/VZ-12187/2010/530/JNe ze dne 19. 8. 2010 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu - podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení. 
                19.  Rozhodnutím ze dne 20. 8. 2010 č. j. ÚOHS-S274/2010/VZ-12578/2010/530/JNe o předběžném opatření Úřad zamítl návrh navrhovatele na uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. 
                Závěry Úřadu
                20.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 
                21.  Požadavky veřejného zadavatele na stanovení hodnotících kritérií a hodnocení nabídek jsou uvedeny v zákoně následovně:
                Podle ustanovení § 78 zákona:
                Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium") je
                 a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo
                 b) nejnižší nabídková cena
                 Zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.
                 Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
                 Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.
                 Zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.
                 Jestliže zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu dílčích hodnotících kritérií, uvede dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle významu, který jim zadavatel přisuzuje.
                 V ustanovení § 79 zákona je mimo jiné uvedeno, že hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.
                 Pokud zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria podle § 78 odst. 7 v sestupném pořadí podle významu, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky podle dílčích hodnotících kritérií a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek odůvodnit přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky.
                 V ustanovení § 80 zákona je mimo jiné uvedeno, že o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.
                22.  Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil pod bodem č. 8. požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny a v bodu č. 9 uvedl hodnotící kritéria. Základním hodnotícím kritériem stanovil ekonomickou výhodnost nabídky, a to bodovací metodou, a pro její vyhodnocení stanovil dílčí hodnotící kritéria - celková výše nabídkové ceny stanovená váhou  60 % a kvalita navrženého způsobu plnění veřejné zakázky stanovená váhou 40 %. Média plány byly hodnoceny v rámci druhého z kritérií, kterou byla Kvalita navrženého způsobu plnění zakázky rozčleněná dále do dílčích subkritérií. K vyhodnocení kvality navrženého způsobu plnění zakázky  byla stanovena dílčí subkritéria (analýza výchozího stavu, SWOT analýza – 25 %, identifikace cílových skupin, jejich demografického, socioekonomického a psychologického profilu – 25 %, návrh efektivního mediálního mixu, alokace peněz, role jednotlivých mediálních prostředků v čase i vůči cílům a dosažení efektivity mediálního mixu – 30 %, návrhy detailních plánů mediálních aktivit pro každý typ média na celé období kampaně s přehledem výkonnosti jednotlivých médií – 10 % a návrh struktury, formy a realizace vyhodnocení průběhu a výsledků mediální kampaně včetně realizace mediálního výzkumu – 10 %). Jednotlivým dílčím subkritériím byly zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100. Zde je třeba uvést, že zadavatel tyto požadavky stanovil s cílem zajistit co nejlepší efektivitu navrženého způsobu plnění veřejné zakázky uchazeči. Dále zadavatel rozepsal způsob hodnocení nabídek včetně číselně vyjádřitelných kritérií a číselně nevyjádřitelných kritérií tak, že číselně nevyjádřená kritéria – nabídky budou pro každé dílčí kritérium (subkritérium) ohodnoceny na stupnici 0 – 100 bodů; nabídka, která bude v daném dílčím kritériu (subkritériu) nejvýhodnější, obdrží za toto kritérium 100 bodů, ostatní nabídky získají takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění daného dílčího kritéria (subkritéria) ve vztahu k nejvhodnější nabídce (0-20 bodů – zcela neuspokojivé, 21-40 bodů – spíše neuspokojivé, 41-60 bodů – dostatečné, 61-80 bodů – velmi dobré a 81-100 bodů – vynikající); bodová hodnocení dílčích kritérií budou vynásobena váhou daného kritéria; body za jednotlivá dílčí kritéria budou sečteny; na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty. 
                23.  Jednotlivá kritéria hodnocení a jejich váhu zadavatel stanovil v oznámení zadávacího řízení, přičemž v zadávací dokumentaci blíže specifikoval i jednotlivá subkritéria hodnocení a jím přidělené váhy. Uvedené subkritérium hodnocení nabídek se řadí mezi ta kritéria hodnocení, jejichž vyhodnocení nelze provést pomocí matematického porovnání jednotlivých parametrů systémů dodávaných jednotlivými uchazeči. Uvedené hodnotící kritérium (subkritérium) hodnocení se řadí mezi tzv. „subjektivně hodnotitelná kritéria (subkritéria) hodnocení nabídek. Právě při hodnocení subjektivně hodnotitelných kritérií hodnocení nastává nejdůležitější a nezastupitelná role hodnotící komise, která je odborně způsobilá a kterou zadavatel jmenuje v souladu s ust. § 74 zákona. V případě hodnocení nekvantifikovatelných parametrů systémů, které nelze hodnotit jejich prostým porovnáním, nastupuje hlavní úloha členů komise s příslušnou odbornou způsobilostí, kteří musí důkladně posoudit a vzájemně porovnat jednotlivé specifikace dodávaných systémů s přihlédnutím k jejich využitelnosti pro potřeby zadavatele. 
                24.  Úřad se zabýval odborností členů hodnotící komise, neboť je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností dle ustanovení § 74 odst. 3 zákona. Předsedou 6 členné hodnotící komise byl zvolen Ing. Josef Škrabal (Sekce demografie a sociálních statistik, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ), místopředsedou hodnotící komise Mgr. Daniel Köppl (katedra marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd UK v Praze, šéfredaktor časopisu Marketing&Media ve vydavatelství Economia), členem hodnotící komise PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D. (katedra mediálních studií Fakulty sociálních věd UK v Praze, ředitel Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, ve vědecké činnosti se zabývá dynamikou českého mediálního systému), člen hodnotící komise Jiří Janoušek (ředitel Asociace komunikačních agentur, bývalý novinář, publicista), člen hodnotící komise Mgr. Pavel Novák (zástupce ředitelky Odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra)  a členka hodnotící komise Mgr. Helena Koláčková. Úřad k odbornosti hodnotící komise konstatuje, že ze složení hodnotící komise jednoznačně vyplývá, že požadavek na příslušnou odbornost hodnotící komise byl splněn.
                
                 
                25.  Úřad konstatuje, že zadavatelem aplikovaný postup při hodnocení nabídek byl transparentní, bez porušení zákazu diskriminace a zaručující rovné zacházení s uchazeči. S ohledem na tyto principy zadavatel hodnotil nabídky podle předem jasně stanovených aspektů, a nikoliv pouze z hlediska určitých dílčích kritérií (subkritérií s konkrétní procentní vahou), ale především hodnocení odpovídá základním kritériím ekonomické výhodnosti nabídky. O provedení tohoto hodnocení pak zadavatel zpracoval podrobnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. 
                26.  Vhodnost a dostatečnou specifikaci hodnotících kritérií stanovených zadavatelem pro předmětnou veřejnou zakázku lze pak dovodit rovněž ze skutečnosti, že hodnotící komise byla v rámci hodnocení jednotlivých nabídek schopna efektivně dle takto stanovených hodnotících kritérií příslušné hodnocené části nabídek uchazečů vzájemně porovnávat. Z obsahu zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel nastavil hodnotící kritéria v souladu se zákonem, přičemž i způsob hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích považuje Úřad za dostatečný. Postup zadavatele byl v souladu s ustanovením § 78 a § 79 zákona.
                27.   Z obsahu Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 14. 6. 2010 bylo Úřadem zjištěno, že celkem byly posuzovány 4 nabídky, následně byly dvě nabídky uchazečů vyřazeny z dalšího posuzování a hodnocení pro nesplnění kvalifikačních předpokladů v souladu s ustanovením  § 76 odst. 1 zákona ve vazbě na ustanovení § 60 odst. 1 zákona.  Z popisu způsobu hodnocení nabídek v rámci hodnotících kritérií bylo zjištěno, že hodnotící komise provedla hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria -  ekonomická výhodnost nabídky, přičemž jednotlivé nabídky byly hodnoceny na základě dílčích hodnotících kritérií vymezených v článku 9. zadávací dokumentace způsobem výše uvedeným. V kritériích (subkritériích) číselně nevyjádřitelných, uvádí komise výši bodového ohodnocení a detailní odůvodnění s přehledným popisem nabídek, se zaměřením na zhodnocení kvality nabídky a srovnáním obou nabídek v hodnoceném kritériu. Vyhodnocení nabídek v rámci druhého dílčího kritéria provedla komise tak, že sečetla počet bodů získaných v jednotlivých subkritériích a vynásobila je vahou (40 %). Výsledek hodnocení nabídek lze shrnout následovně – celková výše nabídkové ceny (60 %) – navrhovatel (56,16 bodů) a vybraný uchazeč (60 bodů) a kvalita navrženého způsobu plnění zakázky (40 %) – navrhovatel (36,34 bodů) a vybraný uchazeč (40 bodů), sečtením výsledků navrhovatel získal celkem  92,50 bodů (2. pořadí) a vybraný uchazeč 100 bodů (1. pořadí). V závěru Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek jsou uvedeny údaje o složení hodnotící komise včetně podpisů jejich členů. Úřad konstatuje, že výše uvedený postup hodnotící komise a obsah Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je v souladu s ustanoveními zákona.
                28.  K postupu zadavatele při hodnocení nabídek Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávání věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. V této souvislosti odkazuje Úřad nejen na svou dosavadní rozhodovací praxi (viz rozhodnutí č. j. S196/2008/VZ-15318/2008/530/ ze dne 3. 9. 2008, č. j. S254/2008/VZ-19773/2008/540/VK ze dne 29. 10. 2008, č. j. S279/2008/VZ-2800/2009/510/MCh ze dne 6. 3. 2009).
                29.  Z judikatury správních soudů vyplývá (viz např. rozsudek Nejvyššího správního ze dne 21. 6. 2007 č.j.  5 Afs 6/2007 – 92), že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce.
                30.  Úřad se zabýval názorem navrhovatele, zda vybraný uchazeč neměl k dispozici více informací než ostatní uchazeči, kdy navrhovatel své pochybnosti opírá o indicie, které vyplývají ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, a dále o své zkušenosti z praxe. Úřad k věci konstatuje, že navrhovatel ani ve lhůtě stanovené usnesením, kdy mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, nedoložil k této části návrhu žádné důkazy. Úřad provedením přezkoumání obsahu zadávací dokumentace dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, přičemž uvedený názor navrhovatele není v žádném případě podložen obsahem zadávací dokumentace, proto se Úřad touto otázkou více nezabýval. 
                31.  K názoru zadavatele, že část návrhu směřující proti zadávacím podmínkám je podána navrhovatelem opožděně, Úřad konstatuje, že námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli dle ustanovení § 110, odst. 3 zákona nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek (10. 5. 2010). Navrhovatel podal zadavateli námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dne 7. 7. 2010 a část těchto námitek (opakovaná  i v návrhu) proti zadávacím podmínkám byla skutečně podána opožděně.
                32.  Úřad prověřil tvrzení navrhovatele, týkající se člena hodnotící komice Mgr. Janouška, který podle navrhovatele nemůže splňovat podmínku nepodjatosti. Úřad k věci uvádí, že požadavky na složení a jednání hodnotící komise jsou uvedeny v § 74 a § 75 zákona, kde je mimo jiné uvedeno :
                 Členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen hodnotící komise písemně prohlášení veřejnému zadavateli na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé v hodnotící komisi přítomen. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel členovi hodnotící komise před prvním jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.
                 Vznikne-li důvod k podjatosti některého člena hodnotící komise v průběhu její činnosti, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel v takovém případě vyloučí člena hodnotící komise z další účasti v hodnotící komisi. Vznikne-li veřejnému zadavateli pochybnost o nepodjatosti některého člena hodnotící komise, postupuje obdobně. V takovém případě vyzve předseda hodnotící komise k činnosti v hodnotící komisi za vyloučeného člena jeho náhradníka.
                 O jednání  hodnotící  komise se  sepisuje  protokol  (dále jen "protokol o jednání"). Protokol 
                o jednání podepisují všichni přítomní členové hodnotící komise.
                 Ze zadávací dokumentace Úřad zjistil, že členové hodnotící komise zadavatele podepisovali dne 10. 5. 2010 Čestné prohlášení o nepodjatosti a zachování mlčenlivosti, rovněž téhož dne bylo podepsáno členem hodnotící komise Mgr. Janouškem, který tímto prohlášením deklaroval, že se nepodílel na zpracování žádné nabídky, nemá osobní zájem na zadání zakázky a s uchazeči jej nespojuje osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. Úřad k možné podjatosti Mgr. Janouška uvádí, že pouhé členství Mgr. Janouška v Asociaci komunikačních agentur či znalost uchazečů nebo zadavatele, nemůže být důvodem podjatosti podle ustanovení zákona. Jednání hodnotící komise se uskutečnilo ve třech termínech, z každého jednání je sepsán protokol o jednání, který je podepsán členy hodnotící komise.
                33.  Činnost Úřadu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení, hodnocení a výběr nabídek v rozsahu stanoveném zákonem. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a konstatuje, že zadavatel  neporušil zásadu stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči, zákaz diskriminace a taktéž nebyla porušena zásada transparentnosti zadávacího procesu. Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel dodržel postup stanovený v zákoně. Úřad vzhledem k výše uvedenému rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
                 
                 
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová 
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                · MÉDEA, a.s., Mikuleckého 1311/8, 147 00 Praha 4
                · MT Legal s.r.o., JUDr. Novotný, Karoliny Světlé 25, 110 00 Praha 1
                · MediaCom Praha s.r.o., Opletalova 55, 111 84 Praha 1
                 
                Na vědomí :
                · Česká republika – Český statistický úřad, Na padesátém 3268/81, 100 82 Praha 10
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy