Č. j.: ÚOHS-R247/2012/VZ-4712/2013/310/DBa
15. března 2013
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 27. 8. 2012 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 28. 8. 2012) podaném navrhovatelem –
· společností Dial Telecom, a.s., IČ 28175492, se sídlem Křižíkova 36a/237, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 1. 2012 Mgr. Andreou Stachovou, advokátkou, advokátní kancelář SCHULMANN & STACHOVÁ, se sídlem Valentinská 92/3, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S50/2012/VZ-8917/2012/550/MLa ze dne 9. 8. 2012, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
· Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,
učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Poskytování služeb v rámci Komunikační infrastruktury Informačních systémů veřejné správy“ zadávané dle ustanovení § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v otevřeném zadávacím řízení, a jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 30. 9. 2011 pod ev. č. 60065865, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 11. 2011 pod ev. č. 7000000000204, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2011 pod ev. č. 2011/S 190-310285, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 11. 2011 pod ev. č. 2011/S 225-365694,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S50/2012/VZ-8917/2012/550/MLa ze dne 9. 8. 2012
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 26. 1. 2012 návrh navrhovatele – společnosti Dial Telecom, a.s., IČ 28175492, se sídlem Křižíkova 36a/237, 186 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „zadavatel“), učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Poskytování služeb v rámci Komunikační infrastruktury Informačních systémů veřejné správy“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 30. 9. 2011 pod ev. č. 60065865, ve znění opravy uveřejněné dne 9. 11. 2011 pod ev. č. 7000000000204, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2011 pod ev. č. 2011/S 190-310285, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 11. 2011 pod ev. č. 2011/S 225-365694.
2. Jelikož zadavatel v průběhu zadávacího řízení došel k názoru, že svými dosavadními kroky v zadávacím řízení porušil zákon a nápravy tohoto nezákonného postupu nemohlo být dosaženo jinak, rozhodl dne 20. 12. 2011 o zrušení zadávacího řízení. Oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 21. 12. 2011 pod ev. č. 7000000003851, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 12. 2011 pod ev. č. 2011/S 248-402245.
3. Navrhovatel podal proti úkonu zadavatele spočívajícím ve zrušení zadávacího řízení dne 5. 1. 2012 námitky, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 16. 1. 2012 nevyhověl.
4. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26. 1. 2012 k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
5. Navrhovatel v návrhu nesouhlasil s důvody, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel uvedl, že zadavatel zrušil zadávací řízení s odvoláním na § 84 odst. 2 písm. e) zákona v návaznosti na § 111 odst. 6 zákona z těchto důvodů:
1. předmětné zadávací řízení bylo zahájeno v rozporu s § 84 odst. 6 zákona, neboť zadavatel nezrušil předcházející zadávací řízení s obdobným předmětem plnění;
2. oznámení zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno až dne 9. 11. 2011, tedy po skončení lhůty pro podání nabídek, která uplynula dne 7. 11. 2011;
3. zadavatel v rozporu s § 49 odst. 3 zákona dodatečné informace poslal nejen dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace, ale i dodavatelům, o kterých věděl, že nabídku v zadávacím řízení připravují, čímž měl porušit zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 zákona.
6. K důvodu zrušení zadávacího řízení pod bodem 1. navrhovatel uvedl, že předcházející zadávací řízení s obdobným předmětem plnění pozbylo veškerých možností, jak postupovat ke svému ukončení, a proto je podle navrhovatele sice můžeme označit za „nezrušené“, avšak rozhodně je nelze považovat za neskončené. Navrhovatel dále odkázal na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, který možnost zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona podmiňuje kumulativním splněním dvou podmínek. Jednou z nich je existence důvodů hodných zvláštního zřetele, které musí být objektivní a musí stát vně zadavatele, a druhou pak, že zadavatel zadávací řízení zruší neprodleně po zjištění takovéto skutečnosti. Navrhovatel se domnívá, že ani jedna z těchto podmínek nebyla v případě důvodu zrušení zadávacího řízení pod bodem 2. naplněna. K důvodu zrušení zadávacího řízení pod bodem 3. navrhovatel uvedl, že se nedomnívá, že zadavatel uvedeným postupem porušil § 49 zákona. Dle navrhovatele se nelze domnívat, že by zde existoval okruh uchazečů, kteří by mohli být uvedeným postupem zadavatele jakkoli znevýhodněni. Účel zákonného ustanovení tak byl dle navrhovatele postupem zadavatele zcela naplněn.
7. Z uvedených důvodů má navrhovatel za to, že zrušení zadávacího řízení bylo nezákonné, čímž se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. e) zákona, a proto navrhuje, aby Úřad rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení zrušil. Navrhovatel se rovněž domnívá, že zadavatel se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když o jeho námitkách nerozhodl v zákonné lhůtě 10 dnů.
8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem ze dne 8. 2. 2012. K zajištění účelu správního řízení vydal Úřad téhož dne usnesení č. j. ÚOHS-S50/2012/VZ-1982/2012/550/MLa, v němž stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit svá stanoviska v řízení, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
II. Napadené rozhodnutí
9. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 9. 8. 2012 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S50/2012/VZ-8917/2012/550/MLa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
10. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad po odkazu na relevantní ustanovení zákona uvedl, že zadavatel zadávací řízení zrušil rozhodnutím ze dne 20. 12. 2011. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že zadavatel zadávací řízení zrušil podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona v návaznosti na § 84 odst. 6 a § 111 odst. 6 zákona. Důvodem pro zrušení byla následující tři porušení zákona, kterých se zadavatel dopustil a která nepřipouštěla jiný způsob nápravy než zrušení zadávacího řízení:
1. předmětné zadávací řízení bylo zahájeno v rozporu s § 84 odst. 6 zákona, neboť zadavatel nezrušil předcházející zadávací řízení s obdobným předmětem plnění;
2. oznámení zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno až dne 9. 11. 2011, tedy po skončení lhůty pro podání nabídek, která uplynula dne 7. 11. 2011;
3. zadavatel postupoval v rozporu s § 49 odst. 3 zákona, když dodatečné informace k zadávacím podmínkám odesílal i uchazečům, kteří nepožádali o poskytnutí zadávací dokumentace, čímž měl porušit zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 zákona.
11. V informačním systému o veřejných zakázkách Úřad zjistil, že zadavatel před zahájením nyní posuzovaného zadávacího řízení zahájil dvě zadávací řízení. Jednalo se o veřejnou zakázku „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování hlasových služeb komunikační infrastruktury informačních systémů státní správy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 27. 12. 2010 pod ev. č. 60054502 (dále jen „veřejná zakázka na hlasové služby“) a veřejnou zakázku „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování datových služeb komunikační infrastruktury informačních systémů státní správy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 27. 12. 2010 pod ev. č. 60054503 (dále jen „veřejná zakázka na datové služby“). Zatímco veřejná zakázka na datové služby byla pravomocným rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S60,113/2011/VZ-8283/2011/540/MKr ze dne 29. 7. 2011 zrušena, veřejnou zakázku na hlasové služby zrušil sám zadavatel, když oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo k uveřejnění do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 2. 12. 2011, přičemž uveřejněno bylo dne 5. 2. 2011 pod ev. č. 7000000002330, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 10. 12. 2011 pod ev. č. 2011/S 238-383355.
12. Z výše uvedených časových údajů tak vyplývá, že zadávací řízení zahájené za účelem zadání veřejné zakázky na datové služby bylo pravomocným rozhodnutím Úřadu zrušeno ještě před okamžikem zahájení zadávacího řízení, jehož zrušení je nyní posuzováno (zahájeno odesláním oznámení o zakázce dne 27. 9. 2011). Ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku na hlasové služby však došlo až po dni 27. 9. 2011, z čehož vyplývá, že zadavatel zadávací řízení, jehož zrušení navrhovatel napadl, zahájil ještě za trvání zadávacího řízení na veřejnou zakázku na hlasové služby.
13. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmět veřejné zakázky na hlasové služby byl z hlediska obsahu, termínu plnění a podmínek provádění veřejné zakázky shodný s předmětem plnění části posuzované veřejné zakázky (jedná se o služby uvedené v katalogových listech ZKS020, ZKS021, ZKS022, ZKS023). S určitým zjednodušením lze říci, že veřejná zakázka zahrnuje jak hlasové tak i datové služby, tedy plnění poptávané v rámci obou předchozích veřejných zakázek. Předmět plnění obou veřejných zakázek je tedy natolik obdobný, že zadavatel nebyl podle § 84 odst. 6 zákona oprávněn zahájit nové zadávací řízení před skončením zadávacího řízení na veřejnou zakázku na hlasové služby.
14. Úřad dále uvedl, že jestliže zadavatel zahájil zadávací řízení, aniž by k tomu byl podle zákona oprávněn, je toto nově zahájené zadávací řízení nezákonné a jediným možným opatřením k nápravě je pouze zrušení nezákonně zahájeného zadávacího řízení, což zadavatel učinil. Jestliže tedy zadavatel zjistil, že zahájením tohoto zadávacího řízení porušil zákon a bez zbytečného odkladu po tomto zjištění přijal opatření k nápravě, spočívající ve zrušení nezákonně zahájeného zadávacího řízení, naplnil tím požadavky § 111 odst. 6 zákona ve spojení s § 84 odst. 2 písm. e) zákona.
15. Úřad rovněž konstatoval, že zákon v § 84 odst. 6 nepřipouští žádné úvahy nad tím, v jakém stavu, či stadiu se dříve zahájené zadávací řízení, v okamžiku zahájení nového zadávacího řízení, nacházelo. Jestliže předchozí zadávací řízení nebylo ukončeno některým ze způsobů předpokládaných zákonem, nebylo možné zahájit nové zadávací řízení s obdobným předmětem plnění.
16. Úřad dále podotknul, že argumentace navrhovatele rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010 není ve vztahu k důvodu zrušení zadávacího řízení podle odstavce 10 bod 1. tohoto rozhodnutí relevantní. Naopak soud v daném rozsudku uvádí: „Dále lze zrušit řízení i v případě, že se v průběhu řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Takovými důvody může být například porušení postupu předepsaného tímto zákonem pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel sám zjistil. Musí se přitom jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření k nápravě (§ 108 odst. 6), kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt.“ Z uvedeného je tedy dle Úřadu zřejmé, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když zadávací řízení, po zjištění svého nezákonného postupu, zrušil.
17. Vzhledem k tomu, že zjištěné porušení § 84 odst. 6 zákona samo o sobě představovalo důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nebylo možné na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, nebylo důvodu, aby Úřad další důvody, pro které zadavatel zadávací řízení zrušil, zkoumal.
18. K rozhodnutí o námitkách Úřad uvedl, že z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel námitky navrhovatele obdržel dne 5. 1. 2012 a rozhodl o nich rozhodnutím ze dne 16. 1. 2012, které bylo do datové schránky navrhovatele dodáno téhož dne. Zadavateli tedy desetidenní lhůta pro odeslání rozhodnutí o námitkách počala běžet dne 6. 1. 2012, a jelikož její konec připadl na neděli dne 15. 1. 2012, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 16. 1. 2012. Vzhledem k tomu, že zadavatel rozhodnutí o námitkách do datové schránky dodal v poslední den lhůty, tedy 16. 1. 2012, dostál své povinnosti stanovené v § 111 odst. 1 zákona.
III. Námitky rozkladu
19. Proti napadenému rozhodnutí obdržel Úřad v zákonné lhůtě dne 28. 8. 2012 rozklad navrhovatele. Navrhovatel v rozkladu nejprve opakuje část své argumentace z návrhu vztahující se k důvodům zrušení zadávacího řízení podle odstavce 10 bodu 2. a 3. tohoto rozhodnutí.
20. Navrhovatel v rozkladu dále uvádí, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s námitkami navrhovatele, které směřují proti důvodu zrušení zadávacího řízení podle odstavce 6 bodu 3. napadeného rozhodnutí (zadavatel v rozporu s § 49 odst. 3 zákona dodatečné informace poslal nejen dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace, ale i dodavatelům, o kterých věděl, že nabídku v zadávacím řízení připravují, čímž měl porušit zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 zákona). Dle navrhovatele pak tato část rozhodnutí není odůvodněna a je tedy nepřezkoumatelná, čímž trpí vadami, pro které je rozhodnutí zmatečné.
21. Navrhovatel dále opakuje svou argumentaci z návrhu k důvodu zrušení zadávacího řízení podle odstavce 10 bodu 1. tohoto rozhodnutí (zadávací řízení bylo zahájeno v rozporu s § 84 odst. 6 zákona, neboť zadavatel nezrušil předcházející zadávací řízení s obdobným předmětem plnění). Dle navrhovatele se zadavatel odvolává na svou vlastní nečinnost, kdy si musel být vědom, že při zrušení veřejné zakázky na datové služby nebude možné pokračovat ve veřejné zakázce na hlasové služby. Navrhovatel dále uvádí, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na hlasové služby marně uplynula zadávací lhůta bez jakéhokoliv úkonu zadavatele. Vzhledem k tomu, že uchazeči, kteří podali nabídky na veřejnou zakázku na hlasové služby, se nedomáhali žádného rozhodnutí zadavatele v tomto řízení a většina z nich se účastní i zadávacího řízení na veřejnou zakázku, se nelze domnívat, že se považují i nadále vázáni svými předchozími nabídkami. Zadavatel již nemá žádné možnosti vymáhání součinnosti s účastníky zadávacího řízení na veřejnou zakázku na hlasové služby a stejně tak ani účastníci tohoto řízení nemají žádné povinnosti vůči zadavateli. Toto zadávací řízení tak již pozbylo veškerých možností, jak postupovat k jeho ukončení.
22. Navrhovatel proto s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
23. Dne 7. 9. 2012 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, který uvádí, že nesouhlasí s podaným rozkladem ani s argumentací, o niž se navrhovatel opírá. Zadavatel dále odkazuje na své stanovisko vyjádřené v rozhodnutí o námitkách navrhovatele a ve svém vyjádření k návrhu ze dne 17. 2. 2012.
24. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
26. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S50/2012/VZ-8917/2012/550/MLa ze dne 9. 8. 2012 návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Taktéž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se plně ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, na základě kterých jsem rozhodl potvrdit rozkladem napadené rozhodnutí a navrhovatelem podaný rozklad zamítnout.
V. K námitkám rozkladu
27. K argumentaci navrhovatele vztahující se k důvodům zrušení zadávacího řízení podle odstavce 10 bodu 2. a 3. tohoto rozhodnutí (oznámení zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek bylo uveřejněno po skončení lhůty pro podání nabídek a zadavatel postupoval v rozporu s § 49 odst. 3 zákona, když dodatečné informace k zadávacím podmínkám odesílal i uchazečům, kteří nepožádali o poskytnutí zadávací dokumentace) uvádím, že Úřad se těmito důvody pro zrušení zadávacího řízení nezabýval. Toto vyplývá z odstavce 27 napadeného rozhodnutí, kde Úřad konstatoval, že vzhledem k tomu, že zjištěné porušení zákona uvedené v odst. 10 bodu 1. tohoto rozhodnutí (zadávací řízení bylo zahájeno v rozporu s § 84 odst. 6 zákona, neboť zadavatel nezrušil předcházející zadávací řízení s obdobným předmětem plnění) samo o sobě představovalo důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nebylo možné na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, nebylo důvodu, aby Úřad další důvody, pro které zadavatel zadávací řízení zrušil, zkoumal.
28. Z logiky věci je zřejmé, že pokud zadavatel zrušil zadávací řízení z několika důvodů, postačí, aby Úřad konstatoval, že jeden z těchto důvodů byl důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zda budou i další důvody pro zrušení zadávacího řízení důvody hodné zvláštního zřetele totiž nebude mít vůbec žádný vliv na výrok Úřadu (pokud bude alespoň jeden důvod zrušení zadávacího řízení důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, pak bude vždy zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem). V šetřeném případě Úřad konstatoval, že důvod pro zrušení zadávacího řízení podle odst. 10 bodu 1. tohoto rozhodnutí byl důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Je tedy nadbytečné prošetřovat, zda další důvody zrušení zadávacího řízení byly důvody hodné zvláštního zřetele.
29. Z výše uvedených důvodů nelze akceptovat ani námitku navrhovatele, že se Úřad nevypořádal s námitkami navrhovatele, které směřují proti důvodu zrušení zadávacího řízení podle odstavce 6 bodu 3. napadeného rozhodnutí (zadavatel v rozporu s § 49 odst. 3 zákona dodatečné informace poslal nejen dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace, ale i dodavatelům, o kterých věděl, že nabídku v zadávacím řízení připravují, čímž měl porušit zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 zákona). Jak již bylo uvedeno, Úřad se těmito námitkami nezabýval, neboť shledal, že důvod pro zrušení zadávacího řízení podle odstavce 10 bodu 1. tohoto rozhodnutí byl důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Je tedy nadbytečné zabývat se důvody pro zrušení zadávacího řízení podle odstavce 10 bodu 2. a 3. tohoto rozhodnutí. Nelze tedy přijmout námitku navrhovatele, že by v této části bylo napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné či zmatečné.
30. K navrhovatelově argumentaci k důvodu zrušení zadávacího řízení podle odstavce 10 bodu 1. tohoto rozhodnutí (zadávací řízení bylo zahájeno v rozporu s § 84 odst. 6 zákona, neboť zadavatel nezrušil předcházející zadávací řízení s obdobným předmětem plnění) uvádím, že stejně navrhovatel argumentoval již v návrhu a Úřad se s touto argumentací v napadeném rozhodnutí jasně a srozumitelně vypořádal. Úřad v napadeném rozhodnutí jednoznačně prokázal, že zrušené zadávací řízení bylo zahájeno ještě za trvání zadávacího řízení na veřejnou zakázku na hlasové služby (viz odstavec 21 a 22 napadeného rozhodnutí). Rovněž bylo jednoznačně prokázáno, že předmět obou veřejných zakázek je ze značné části shodný (viz odstavec 23 napadeného rozhodnutí). V daném případě tedy zadavatel porušil § 84 odst. 6 zákona a jediným možným opatřením k nápravě bylo zrušení nezákonně zahájeného zadávacího řízení. Důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zde byly dány, neboť byl dán důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a to porušení § 84 odst. 6 zákona zadavatelem.
31. Nelze přijmout ani argumentaci navrhovatele tím, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na hlasové služby již uplynula zadávací lhůta a zadávací řízení tak pozbylo veškerých možností, jak postupovat k jeho ukončení. K tomuto odkazuji na odstavec 25 napadeného rozhodnutí, se kterým se zcela ztotožňuji. Zákon v ustanovení § 84 odst. 6 nepřipouští žádné úvahy nad tím, v jakém stavu, či stadiu se dříve zahájené zadávací řízení s obdobným předmětem plnění v okamžiku zahájení nového zadávacího řízení nacházelo. Jestliže předchozí zadávací řízení nebylo ukončeno některým ze způsobů předpokládaných zákonem, nebylo možné zahájit nové zadávací řízení s obdobným předmětem plnění.
VI. Závěr
32. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
33. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Mgr. Andrea Stachová, advokátka, advokátní kancelář SCHULMANN & STACHOVÁ, Valentinská 92/3, 110 00 Praha 1
2. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
