Č. j.: ÚOHS-S235/2009/VZ-7377/2013/540/PVé
                
                
                 
                
                
                23. dubna 2013
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 8. 2009 na návrh ze dne 27. 8. 2009, jehož účastníky jsou
                 
                • zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČ 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 5. 12. 2006 společností S-Invest CZ s. r. o., IČ 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno,
                 
                • navrhovatel – Wolters Kluwer ČR, a.s., IČ 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3,
                 
                • vybraný uchazeč – ATLAS consulting spol. s r.o., IČ 46578706, se sídlem Výstavní 292/13, 709 16 Moravská Ostrava, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 10. 9. 2009 JUDr. Monikou Forejtovou, advokátkou, IČ 66250226, Advokátní kancelář Forejtová & Čadra, se sídlem Karlovo náměstí 28, 120 00 Praha 2,
                 
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Právní informační systém pro ČR – Kancelář Poslanecké sněmovny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 30. 4. 2009 pod evidenčním číslem 60030624 a dne 2. 5. 2009 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2009/S 84-120901, a z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání výše uvedené veřejné zakázky.
                 
                rozhodl takto: 
                I.
                Správní řízení se v části návrhu navrhovatele Wolters Kluwer ČR, a.s., IČ 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť jeho žádost se stala zjevně bezpředmětnou.  
                II.
                 Zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČ 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1 – se při zadávání veřejné zakázky „Právní informační systém pro ČR – Kancelář Poslanecké sněmovny“ dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když v návaznosti na způsob stanovení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci nedodržel při hodnocení nabídek zásadu transparentnosti, čímž z jeho strany došlo k porušení ust. § 6 citovaného zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem.
                III.
                Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČ 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, 
                pokuta ve výši 30 000,– Kč (třicet tisíc korun českých).
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                Odůvodnění
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 28. 8. 2009 návrh uchazeče Wolters Kluwer ČR, a.s., IČ 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3 (dále jen „Wolters Kluwer“ nebo „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem Českou republikou – Kanceláří Poslanecké sněmovny, IČ 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 5. 12. 2006 společností S-Invest CZ s. r. o., IČ 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno (dále jen „zadavatel“), ve veřejné zakázce „Právní informační systém pro ČR – Kancelář Poslanecké sněmovny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 30. 4. 2009 pod evidenčním číslem 60030624 a dne 2. 5. 2009 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2009/S 84-120901 (dále jen „veřejná zakázka“).
                Zadávací řízení
                2. Předmětem veřejné zakázky je dodávka a instalace právního informačního systému (dále jen „PIS“).
                3. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky a stanovil následující dílčí hodnotící kritéria:
                a. Nabídková cena (váha 30 %)
                b. Obsah PIS (váha 20 %)
                c. Funkční vlastnosti PIS (váha 50 %)
                2. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 12. 6. 2009 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel 2 nabídky, které vyhověly kontrole úplnosti dle § 71 odst. 8 zákona. Dne 9. 7. 2009 bylo provedeno posouzení kvalifikace jednotlivých uchazečů. Po provedení hodnocení nabídek vybrala komise jako nejvýhodnější nabídku uchazeče ATLAS consulting spol. s r.o., IČ 46578706, se sídlem Výstavní 292/13, 709 16 Moravská Ostrava, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 10. 9. 2009 JUDr. Monikou Forejtovou, advokátkou, IČ 66250226, Advokátní kancelář Forejtová & Čadra, se sídlem Karlovo náměstí 28, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný uchazeč“). Na základě doporučení hodnotící komise zadavatel dne 23. 7. 2009 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky. Dne 12. 3. 2010 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky se smluvní cenou 25 098 900,- Kč bez DPH (29 867 691,- Kč vč. DPH)
                3. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč Wolters Kluwer námitky. Obsahem námitek bylo zpochybnění postupu zadavatele při hodnocení nabídek.
                4. Zadavatel námitky obdržel dne 7. 8. 2009 a po přezkoumání jejich oprávněnosti jim nevyhověl. Své rozhodnutí zadavatel oznámil uchazeči Wolters Kluwer dopisem ze dne 4. 6. 2009, který jmenovaný uchazeč obdržel dne 18. 8. 2009. Vzhledem k tomu, že jmenovaný uchazeč nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 27. 8. 2009 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu.
                Obsah návrhu
                5. V podaném návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel při hodnocení nabídek porušil zásadu transparentnosti a nediskriminace, což dokládá na níže uvedených skutečnostech.
                6. K hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Obsah PIS“ navrhovatel uvádí, že hodnotící komise nepostupovala odborně tak, aby objektivním způsobem hodnotila přesah nabízeného obsahu u jednotlivých PIS nad minimální obsah požadovaný zadavatelem. Hodnotící komise vybrala pro hodnocení PIS v uvedeném hodnotícím kritériu zcela konkrétní dokumenty, přičemž zkoumala, zda nabízené PIS tyto dokumenty obsahují. Takový postup je však podle navrhovatele nesprávný a netransparentní a nemůže vést k objektivnímu posouzení PIS v rámci uvedeného hodnotícího kritéria. Navrhovatel se domnívá, že hodnotící komise měla hodnotit spíše celkový počet dokumentů obsažených v nabízených PIS, které přesahují minimální požadovaný rozsah. Podle navrhovatele je nutné přesah hodnotit pouze jako celek vzhledem k tomu, že žádné dva PIS neobsahují zcela shodný okruh dokumentů. Navrhovatel namítá, že provedené hodnocení je netransparentní, a to z důvodu, že je zcela závislé na výběru konkrétních dokumentů, který se může velmi různit, a kdy při výběru jiných dokumentů může být výsledek hodnocení naprosto odlišný. Tento postup podle názoru navrhovatele podstatně ovlivnil výsledek hodnocení nabídek v uvedeném hodnotícím kritériu. Navrhovatel dále vytýká hodnotící komisi, že se při hodnocení nabídek nezabývala otázkou, zda obsahem PIS jsou pouze anotace dokumentů, právní věty, popř. plné texty včetně jejich celkového počtu, dále zda nabízené PIS obsahují i rozsudky dalších českých, evropských či mezinárodních soudů tak, jak je stanoveno v zadávací dokumentaci. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci neurčitě stanovil požadavky na minimální obsah PIS, když uvedl, že PIS musí obsahovat rozsudky Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Evropského soudního dvora a Soudu první instance, avšak již nevymezil hranici požadovaného minimálního rozsahu.
                7. Navrhovatel dále namítá, že hodnotící komise postupovala netransparentně a neobjektivně i při hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Funkční vlastnosti PIS“. Hodnotící komise dle názoru navrhovatele neprovedla výčet funkčních vlastností, jež přesahují minimální rozsah stanovený v zadávací dokumentaci, pomocí kterého by provedla vzájemné srovnání nabízených PIS. Z tohoto důvodu nebylo hodnocení v rámci uvedeného hodnotícího kritéria provedeno transparentně. K argumentu zadavatele, že hodnotící komise hodnotila pouze ty funkční vlastnosti, které jsou pro zadavatele potřebné a důležité, navrhovatel podotýká, že měl-li zadavatel v úmyslu nějakou funkční vlastnost PIS upřednostnit před ostatními, měl tak učinit již v zadávací dokumentaci.
                8. Navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele, že zástupci jednotlivých uchazečů sami předváděli nabízený PIS a měli být schopni vyhledat dokumenty požadované hodnotící komisí. Zástupci navrhovatele byli pozváni na základě pozvánky ze dne 3. 6. 2009 k předvedení funkčních vlastností nabízeného PIS. Hodnotící komise jim k vyhledání předložila výběr z aktů a dokumentů Evropské unie, který obsahoval z velké části pouze návrhy dokumentů, tedy nikoli platnou či neplatnou legislativu. K tomuto požadavku hodnotící komise navrhovatel uvádí, že již před rokem nabízel zadavatel v rámci PIS modul připravované legislativy EU, avšak zadavatel tento modul označil v té době za nepotřebný. Navrhovatel tedy pokládá uvedený požadavek hodnotící komise za účelový a zároveň za odporující zadávací dokumentaci, ve které se o připravované legislativě Evropské unie (dále jen „EU“) nikde nezmiňuje. Dále byla hodnotící komisí zástupcům navrhovatele předložena k vyhledání nesprávně označená směrnice č. 1970/221/ES. Tento požadavek hodnotící komise na vyhledání neexistujícího dokumentu opět podle navrhovatele ukazuje na účelové hodnocení nabídek. 
                9. Pro úplnost navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zástupci uchazečů odcházeli z jednání hodnotící komise ve 14:15, zatímco hodnotící komise zasedala podle protokolu o posouzení a hodnocení nabídek do 14:30 a v této době stačila provést hodnocení včetně zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Podle názoru navrhovatele není možno tyto činnosti provést v uvedeném čase s patřičnou odborností. Podle navrhovatele nesplňovali členové hodnotící komise dostatečnou úroveň odbornosti vzhledem k předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel dále namítá, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje způsob, jakým členové hodnotící komise přidělovali body v jednotlivých dílčích hodnotících kritériích, z čehož vyplývá, že hodnocení nabídek nebylo provedeno způsobem, který by zamezil účelové libovůli při hodnocení nabídek.
                10. Navrhovatel upozorňuje na rozpor mezi zadávací dokumentací, ve které je uvedeno, že PIS musí obsahovat platnou legislativu, a postupem hodnotící komise, kdy tato zkoumala, zda nabízené PIS obsahují platnou legislativu od roku 1945, což navrhovatel považuje za chybu, neboť platná legislativa existuje ve Sbírce zákonů již od roku 1918. Tuto skutečnost však hodnotící komise nezohlednila. Hodnotící komise rovněž nesprávně vyhodnotila celkový počet dokumentů ve Sbírce mezinárodních smluv. Skutečný počet je 1188 a nikoliv hodnotící komisí zjištěných 1167. 
                11. K hodnocení přesahu obsahu a funkčních vlastností nabízených PIS nad rámec minimálního obsahu navrhovatel uvádí, že je považuje za netransparentní vzhledem k tomu, že zadavatel nehodnotil všechny obsahové a funkční přesahy v nabízeném PIS. Navrhovatel nesouhlasí s argumentem zadavatele, že při hodnocení vycházel z účelnosti a z vlastní praxe. Tato skutečnost nebyla ani případně zohledněna v zadávací dokumentaci. Navrhovatel namítá, že takový způsob hodnocení nabídek byl pro něj diskriminační, neboť vůbec nebral v úvahu přednosti PIS navrhovatele. 
                12. Podle názoru navrhovatele proběhlo hodnocení nabídek způsobem, který je systémově nesprávný, vzhledem ke skutečnosti, že nebyly objektivně zhodnoceny kvantitativní přesahy obsahu ani veškeré funkční vlastnosti PIS, které přesáhly minimální požadavky. Z tohoto důvodu bylo hodnocení provedeno v rozporu se skutečností a nabídkou navrhovatele. Bodové hodnocení tedy nemůže odpovídat skutečným obsahovým a funkčním vlastnostem nabízeného PIS. 
                13. Na základě výše uvedených skutečností požaduje navrhovatel uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, popř. zrušení zadání veřejné zakázky.
                14. Úřad obdržel návrh dne 28. 8. 2009 a tímto dnem bylo podle § 113 odst. 1 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. 
                Řízení před Úřadem
                15. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
                • zadavatel,
                • navrhovatel,
                • vybraný uchazeč.
                16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11702/2009/540/KKo ze dne 10. 9. 2009. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j.  ÚOHS-S235/2009/VZ-11706/2009/540/KKo z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 
                17. Dne 3. 9. 2009 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém zcela odkazuje na své rozhodnutí o vyřízení námitek ze dne 17. 8. 2009. Námitky navrhovatele, které se týkaly složení hodnotící komise, zadavatel odmítl jako nedůvodné vzhledem k tomu, že hodnotící komise byla stanovena v souladu se zákonem a na jednotlivých jednáních hodnotící komise byl přítomen v souladu s § 75 odst. 3 zákona vždy dostatečný počet členů, jak vyplývá z  dokumentace pořízené v souvislosti se zadávacím řízením.
                18. Námitkám, které se týkaly hodnocení dílčích hodnotících kritérií „Obsah PIS“ a „Funkční vlastnosti PIS“, zadavatel též nevyhověl, a to z důvodu, že hodnotící komise v rámci hodnocení nabídek podrobně zkoumala nabízené PIS a dále umožnila uchazečům, aby nabízené PIS předvedli. Hodnotící komise tedy postupovala při hodnocení nabídek s patřičnou odborností a zcela v souladu se zákonem. Zadavatel nevyhověl ani námitce navrhovatele, že hodnotící komise neohodnotila všechny funkční přesahy jím nabízeného PIS. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že v rámci hodnocení hodnotila komise pouze ty přesahy, které jsou pro zadavatele účelné a nikdo nemůže požadovat, aby zadavatel vybíral dodavatele na základě funkčních přesahů, které nepotřebuje. Minimální požadavky na funkční vlastnosti PIS zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci.
                19. K námitce navrhovatele, která se týkala požadavku hodnotící komise na vyhledání směrnice 1970/221/ES, zadavatel uvádí, že hodnotící komise požadovala po uchazečích vyhledání směrnice ES č. 221 z roku 1970 a ponechala na uchazečích, jakým způsobem ji vyhledají. Tímto způsobem hodnotící komise zkoumala uživatelskou přívětivost vyhledávání. Zadavatel neshledal v uvedeném postupu hodnotící komise rozpor se zákonem, a proto odmítl námitku jako nedůvodnou. 
                20. Dne 22. 9. 2009 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče k návrhu, ve kterém uvádí, že návrh je nedůvodný, neboť zadavatel podle jeho názoru na základě předchozího správního řízení vedeného u Úřadu pod spisovou značkou S272,292/2008-24644/2008/540/Der vyhověl všem požadavkům navrhovatele. Tuto skutečnost zadavatel uvedl též ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 17. 8. 2009, se kterým se vybraný uchazeč ztotožňuje. 
                21. K námitce navrhovatele, která se týká přesahu PIS nad minimálně požadovaný obsah, se vybraný uchazeč shoduje se závěrem hodnotící komise. Vybraný uchazeč nemůže souhlasit s názorem navrhovatele, že hodnotící komise měla spíše zkoumat nabízené PIS jako databáze dokumentů a nikoliv je hodnotit na základě vyhledávání konkrétních dokumentů. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace, je hodnota 50 % z celkového počtu bodů přidělená dílčímu hodnotícímu kritériu „Funkční vlastnosti PIS“ jasným důkazem o skutečnosti, že zadavatel má zájem na funkčnosti, intuitivnosti a komfortu používání vybraného PIS a že zadavatel upřednostňuje kvalitu nad kvantitou. Tento požadavek je podle názoru vybraného uchazeče zcela legitimní a vybraný uchazeč se s postupem hodnotící komise při hodnocení nabídek zcela ztotožňuje.
                22. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11958/540/KKo ze dne 3. 12. 2009 rozhodl o zastavení správního řízení, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona a dále o zastavení správního řízení ve věci návrhu navrhovatele v části, která se týká neurčitého vymezení předmětu veřejné zakázky, pokud jde o minimální obsah právního informačního systému, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou (výrok II. předmětného rozhodnutí). Úřad rovněž ve výroku III. rozhodl, že zadavatel není povinen hradit náklady správního řízení.
                23. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 17. 12. 2009 rozklad, který Úřad obdržel dne 18. 12. 2009.
                24. Předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 19. 2. 2010 č. j. ÚOHS-R179/2009/VZ-2215/2010/310/JSl napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
                25. Proti pravomocnému rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 2. 2010 č. j. ÚOHS-R179/2009/VZ-2215/2010/310/JSl podal navrhovatel (v soudním řízení „žalobce“) včas žalobu ke Krajskému soudu v Brně, kde bylo soudní řízení vedeno pod č. j. 62 Af 36/2010. Žalobou se žalobce domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu, jakož i výroku I. napadeného prvostupňového rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 12. 2009, kterým bylo podle § 118 zákona zastaveno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. V šetřeném případě Krajský soud v Brně  rozsudkem č. j. 62Af36/2010-103 ze dne 19. 1. 2012 zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R179/2009/VZ-2215/2010/310/JSl ze dne 19. 2. 2010, které bylo napadeno žalobou, a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení, ve kterém je Úřad vázán právním názorem vysloveným v rozsudku krajského soudu. 
                Závěry rozsudku 62Af36/2010-103 ze dne 19. 1. 2012
                26. Soud předně konstatoval, že žalovaný v prvostupňovém rozhodnutí ani předseda žalovaného v rozhodnutí napadeném žalobou, se nezabývali konkrétními námitkami, uplatněnými k jednotlivým položkám hodnotící tabulky, která je součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Těmito námitkami žalobce podrobně argumentoval ve vztahu k nesprávnosti hodnocení a k postupu hodnotící komise. Úřad jako žalovaný a ani jeho předseda neuvedli k řadě konkrétních námitek nic výslovně a ani z kontextu jejich rozhodnutí nelze dovodit, proč tyto námitky shledávají lichými, mylnými či vyvrácenými. K tomu soud uvedl, že bylo namístě, že za situace kdy žalobce uplatňuje jasné a konkrétní námitky, se s těmito námitkami alespoň rámcově vypořádat, aby bylo patrno, jak na ně Úřad nahlíží a z jakých nosných důvodů. Tak tomu ovšem v daném případě nebylo, neboť v obou rozhodnutích je pouze opakovaně uváděno, že hodnotící komise postupovala transparentně a nedošlo k porušení zákona ani zadávací dokumentace. Žalobou napadené rozhodnutí i rozhodnutí Úřadu vydané v prvním stupni správního řízení jsou tak zatížena vadami řízení spočívajícími v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí ve vztahu  k otázce správnosti hodnocení toho, zda se určité jednotlivé dokumenty nacházejí v PIS, případně zda PIS má určité, zadavatelem vyžadované funkční vlastnosti.
                27. I přes uvedenou nepřezkoumatelnost se soud zabýval dalšími námitkami žalobce, které otázce věcné správnosti hodnocení jednotlivých dokumentů ze žalobcova PIS předcházejí. Žalobce totiž namítal, že zvolený způsob hodnocení nabídek nebyl v souladu s § 6 zákona ani se zadávací dokumentací a soud se v tom se žalobcem shoduje. Ve vztahu k dílčímu kritériu č. 2 (Obsah PIS) měl totiž zadavatel dle zadávací dokumentace jednoznačně hodnotit přesah nabízeného obsahu PIS nad minimální obsah stanovený zadavatelem se zaměřením na aktuálnost a úplnost a na to, zda PIS obsahuje nad rámec i další dokumenty v dokumentaci typově vyjmenované. Postup zvolený hodnotící komisí při hodnocení tohoto kritéria, spočívající ve výběru několika dokumentů, u nichž hodnotící komise zjišťovala jejich přítomnost v PIS a na základě zjištěných skutečností přidělila žalobci body, tedy nebyl souladný se zadávací dokumentací. Takový postup nemá totiž  vypovídací schopnost o množství těchto dokumentů v PIS,  přičemž právě tato skutečnost měla však být předmětem hodnocení. Pokud zadávací dokumentace v rámci tohoto kritéria uváděla, že bude hodnocen přesah nabízeného obsahu a jeho úplnost a komplexnost, pak bylo třeba, aby komise tento přesah také hodnotila, a to objektivním způsobem. Rovněž ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu č. 3 (Funkční vlastnosti PIS) je zřejmé, jak mělo být hodnocení nabídek provedeno. Zde měla být hodnocena funkčnost systému, tj. přesah nad minimální požadavky stanovené zadavatelem. Zadavatel však v zadávací dokumentaci nestanovil, jaké přesahy jsou pro něho potřebné a jaké bude preferovat. Jestliže tedy hodnotící komise vybrala v rámci hodnocení pouze ty přesahy, které jsou pro zadavatele účelné a potřebné, pak takový postup není v souladu se zadávací dokumentací a jedná se o rozpor se zásadou transparentnosti podle § 6 zákona.
                Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R179/2009/VZ-6436/2012/310/JHro
                28. S ohledem na závěry vyplývající z rozsudku č. j. 62Af36/2010-103 rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R179/2009/VZ-6436/2012/310/JHro ze dne 16. 4. 2012 o zrušení rozhodnutí č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11958/540/KKo ze dne 3. 12. 2009 a vrátil věc Úřadu k novému projednání, přičemž v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že po zrušení napadeného rozhodnutí bude Úřad ve správním řízení pokračovat a v tomto řízení vydá rozhodnutí, ve kterém bude respektovat závazný právní názor Krajského soudu v Brně. Z odůvodnění dále vyplývá, že soud seznal, že již způsob hodnocení nabídek zvolený hodnotící komisí, respektive zadavatelem je v rozporu se zákonem, a proto se Úřad nebude v novém správním řízení dále zabývat vypořádáním námitek, kterými navrhovatel (žalobce) správnost postupu zadavatele při hodnocení nabídek zpochybňoval již v původním správním řízení. Úřad však dle závěrů vyplývajících z tohoto rozhodnutí musí v novém správním řízení, v souladu se závazným právním názorem soudu učinit závěr, že netransparentně a tedy v rozporu s § 6 zákona a s podmínkami zadávací dokumentace byl proveden samotný způsob hodnocení nabídek. V návaznosti na nezákonnost postupu zadavatele při hodnocení nabídek deklarovanou soudem, byl Úřad rovněž zavázán ke zvážení uložení adekvátní sankce za porušení zákona.
                Nové projednání věci před Úřadem
                29. O pokračování správního řízení byli účastníci správního řízení seznámeni oznámením č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-9892/2012/540/PVé ze dne 31. 5. 2012, přičemž Úřad je seznámil taktéž s novými skutečnostmi vyplývajícími z rozsudku č. j. 62Af36/2010-103 a z důvodu zachování zásady procesní ekonomie rozšířil vedené správní řízení z moci úřední o přezkum postupu zadavatele ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j.  ÚOHS-S235/2009/VZ-10963/2012/540/PVé ze dne 13. 6. 2012 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 
                30. Dne 27. 6. 2012 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, v němž uvádí, že setrvává na svých původních rozhodnutích a vyjádřeních v daném správním řízení. Dále uvádí, že pokud jde o samotné zadávací řízení, v souladu se zákonnými požadavky stanovil v zadávací dokumentaci minimální obsahové a funkční požadavky na PIS a dále uvedl i způsob, jakým budou nabídky uchazečů hodnoceny se zřetelem na dílčí hodnotící kritéria „Obsah PIS“ a „Funkční vlastnosti PIS“, která přesahují minimální požadavky uvedené v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise dle jeho názoru provedla hodnocení v uvedeném kritériu způsobem, který zjišťoval, zda nabízené PIS obsahují nad rámec minimálního obsahu konkrétní dokumenty. Zadavatel setrvává na svém názoru, že uvedený postup byl zcela v souladu se zákonem včetně zachování principů transparentnosti, rovného přístupu aj. Pokud jde o navrhovatelem napadený postup hodnotící komise při vyhledávání jednotlivých dokumentů, zadavatel trvá na tom, že tento postup nebyl v rozporu se zadávacími podmínkami. Oba uchazeči dostali stejné úkoly k vyhledání dokumentů v PIS. Jednalo se o zadání, která přesahovala minimální požadavky obsažené v zadávací dokumentaci na jednotlivé PIS. Pokud jde o námitku, že zadavatel při hodnocení nezohlednil, zda jsou v nabízených PIS obsaženy celé texty nebo pouze anotace, zadavatel uvádí, že k těmto skutečnostem přihlédl odpovídajícím způsobem při hodnocení nabídek. I přes rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp.zn. 62Af36/2010-103 je zadavatel názoru, že zvolený postup hodnocení nabídek byl objektivní a nebyl v rozporu se zákonem ani zadávací dokumentací. Rovněž je přesvědčen, že jeho postup byl transparentní.
                31. Dne 18. 7. 2012 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž žádá o zastavení správního řízení a to pro nadbytečnost a zásadní změnu poměrů. Svůj požadavek navrhovatel odůvodňuje tím, že přezkoumávaná veřejná zakázka byla zahájena již v roce 2009 a od té doby došlo k zásadním změnám poměrů v oblasti obchodních vztahů navrhovatele a zadavatele a zároveň ze strany navrhovatele odpadly důvody, které původně vedly k napadení předmětné veřejné zakázky.
                Závěry Úřadu
                32. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky, s ohledem na skutečnost, že zadavatel již na předmět veřejné zakázky uzavřel smlouvu, a především s přihlédnutím k právnímu názoru soudu učiněnému v rozsudku č. j. 62Af36/2010-103  rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                33. Podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.
                34. Podle ust. § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
                35. Podle ust. § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.
                36. Podle ust. § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.
                37. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky a stanovil následující dílčí hodnotící kritéria:
                a. Nabídková cena (váha 30 %)
                b. Obsah PIS (váha 20 %)
                c. Funkční vlastnosti PIS (váha 50 %)
                33. Zadávací dokumentace v rámci kritéria č. 2 uváděla, že zadavatel bude hodnotit přesah nabízeného obsahu PIS nad minimální obsah stanovený zadavatelem v kapitole 8.6.1., s tím že se zaměří na aktuálnost obsahu ke dni 1. 4. 2009 a na jeho úplnost. Dále je v ní uvedeno, že zadavatel bude taktéž hodnotit, zda PIS obsahuje nad rámec i další dokumenty, které jsou zde typově vyjmenované.
                34. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9. 7. 2009 vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení v uvedeném kritériu způsobem, kdy mj. zjišťovala, zda nabízené PIS nad rámec požadovaného minimálního obsahu obsahují konkrétní dokumenty. Jednalo se o dokumenty z oblasti judikatury, dokumenty z části C a L Úředního věstníku EU, směrnice a nařízení Rady Evropských společenství, předpisy územně samosprávných celků, dokumenty z finančního zpravodaje a České národní banky a související literaturu. Komise následně vybrala konkrétní zástupce typů dokumentů, které považovala za potřebné pro činnost zadavatele, přičemž dále zjišťovala, zda nabízené PIS tyto konkrétní dokumenty obsahují a výsledek poté uvedla v tabulce, jež je součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.
                35. Jak již uvedl Krajský soud v rozsudku č. j. 62Af36/2010-103, jehož právním názorem je Úřad při svém rozhodování vázán, nelze v daném případě shledat postup hodnotící komise za souladný se zadávací dokumentací. V daném případě totiž hodnotící komise nehodnotila přesah nabízeného obsahu PIS a jeho úplnost, nýbrž toliko to, zda PIS obsahuje několik konkrétních dokumentů. Ať už byly tyto dokumenty vybrány hodnotící komisí na základě jakéhokoli klíče, nebylo takto provedené hodnocení v souladu se zadávací dokumentací.
                36. Jak je dále uvedeno v předmětném rozsudku, nejednalo se současně o hodnocení na základě objektivních kritérií a tedy o hodnocení transparentní. Účelem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být právě i tehdy, upřednostní-li zadavatel subjektivní kritérium před objektivním, případně použije-li hodnotící komise subjektivní způsob hodnocení před způsobem objektivním. Lze si představit situace, kdy k řádnému posouzení a hodnocení nabídek nelze objektivní kritérium použít, případně pouze objektivní kritérium k tomu zcela nepostačuje, a je třeba sáhnout po kritériu subjektivním. Tak tomu ovšem v daném případě nebylo. Měl–li být v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 hodnocen přesah obsahu PIS nad minimální požadovaný obsah, a to mj. z hlediska úplnosti a aktuálnosti (jak bylo uvedeno v zadávací dokumentaci), bylo namístě přistoupit k hodnocení tohoto dílčího kritéria takovým způsobem, aby byl tento přesah zjištěn tak, jak má na mysli zadávací dokumentace. K tomu ovšem nebylo možno dospět způsobem, jaký zvolila hodnotící komise, nýbrž toliko takovým způsobem, že se zjistí množství relevantních dokumentů, jejichž druhy zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci, a toto množství se u jednotlivých nabízených PIS porovná.
                37. V předmětném rozsudku Krajský soud proto konstatuje, že způsob, který zvolila hodnotící komise (tj. výběr jednoho až dvou dokumentů z některých druhů požadovaných dokumentů a jejich vyhledání v PIS), totiž nevypovídá o množství těchto dokumentů v PIS, ale toliko o tom, že se tam nachází právě požadovaný konkrétní dokument. Pokud zadávací dokumentace v rámci kritéria č. 2 uváděla, že bude hodnocen přesah nabízeného obsahu a jeho úplnost a nikoli, že bude hodnoceno, zda PIS obsahuje určité konkretizované dokumenty (např. všechna nařízení krajů o zřízení přírodních rezervací), bylo třeba, aby hodnotící komise tento přesah také hodnotila, a to způsobem objektivním.
                38. Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení porušil zákon, když v návaznosti na způsob stanovení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci nedodržel při hodnocení nabídek zásadu transparentnosti, čímž z jeho strany došlo k porušení ust. § 6 zákona. Tento netransparentní postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož z provedeného hodnocení nabídek nelze objektivně určit, zda byla v souladu se zadávacími podmínkami opravdu vybrána nejvhodnější nabídka, přičemž zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
                39. S ohledem na skutečnost, že smlouva na předmět plnění veřejné zakázky již byla dne 12. 3. 2010 uzavřena a nelze tak již v rámci rozhodnutí vyhovět žádosti navrhovatele, kterou se ve svém návrhu ze dne 27. 8. 2009 dožadoval zrušení veřejné zakázky či rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, stala se tak jeho žádost zjevně bezpředmětnou a nastala tedy skutečnost, která je důvodem pro zastavení řízení ve věci návrhu podle ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V návaznosti na výše uvedené rozhodl Úřad s ohledem na zásadu procesní ekonomie tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.
                Uložení sankce
                40. Podle ust. § 120 odst. 1 zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že
                a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82,
                b) zruší zadávací řízení, aniž byly splněny podmínky podle § 84,
                c) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o veřejné zakázce podle § 109 a 155, nebo
                d) nesplní povinnost stanovenou v § 146 a 147 pro uveřejňování.
                41. Zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 6 zákona, když v návaznosti na způsob stanovení hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci nedodržel při hodnocení nabídek zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem.
                42. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na základě postupu, při němž nedodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
                43. Podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) zákona.
                44. Cena veřejné zakázky vyplývající z uzavřené smlouvy, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 29 867 691,- Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 1 493 384, 55,- Kč.
                45. Podle ust. § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
                46. Před uložením pokuty Úřad tedy ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ust. § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. V daném případě došlo ke spáchání správního deliktu uzavřením smlouvy dne 12. 3. 2010. Správní řízení bylo rozšířeno o přezkum ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem oznámením ze dne 31. 5. 2012. Z uvedeného je tedy zřejmé, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
                47. Podle ust. § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 
                48. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.
                49. Z hlediska stupně závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu celkový kontext šetřeného případu. V šetřeném případě zadavatel vyhlásil zadávací řízení, přičemž se v rámci svého postupu v průběhu zadávacího řízení dopustil výše definovaného správního deliktu. Nelze tedy konstatovat, že by zadavatel postupoval při zadání předmětné veřejné zakázky zcela mimo režim zákona, resp. že by její zadání neproběhlo v zadávacím řízení. 
                50. K okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že v projednávaném případě zadavatel přistoupil k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem až po nabytí právní moci rozhodnutí č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11958/540/KKo ze dne 3. 12. 2009, ve kterém Úřad rozhodl o zastavení správního řízení, neboť v postupu zadavatele neshledal porušení zákona. Ve vztahu k okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán, lze tedy podle Úřadu považovat tuto skutečnost za polehčující okolnost. Úřad k této okolnosti přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování o výši sankce. Jak ale vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, postup zadavatele i přes tuto okolnost nebyl v souladu se zákonem, přičemž pochybení zadavatele mělo důsledek v narušení soutěžního prostředí, které je považováno za jedno z velmi závažných pochybení v procesu zadávání veřejných zakázek. Úřad proto k výše uvedené polehčující okolnosti uvádí, že ji nelze považovat za okolnost, která by zcela „zhojila“ uvedené porušení zákona.
                51. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. Pl. ÚS 3/02. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Vzhledem k tomu, že v daném případě je zadavatel organizační složkou státu, nemůže mít jemu uložená pokuta charakter zásahu do vlastnických práv, jak je tomu uváděno v předmětném nálezu, a proto Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto ohledu považovat za likvidační.
                52. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce, a to funkci represivní a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k  chování, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a uvážení všech argumentů, Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil  její výši stanovenou v hodnotě 30 000,- Kč vzhledem k souvislostem případu a ve vztahu k výše uvedenému, a to zejména s ohledem na okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, jako dostačující, přičemž z tohoto důvodu akcentoval ve vztahu k zadavateli právě preventivní účinek uložené sankce. 
                53. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci předmětné veřejné zakázky již byla uzavřena a nápravy tedy nelze dosáhnout. 
                54. Pokuta uložená ve výroku III. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad proti výroku II. a III. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti rozhodnutí o zastavení správního řízení v části návrhu navrhovatele, tedy proti výroku I. tohoto rozhodnutí, nemá odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                 
                 
                otisk úředního razítka
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                 
                1. S-Invest CZ, s. r. o. se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno
                2. Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1
                3. Wolters Kluwer ČR, a. s., se sídle U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3 
                4. JUDr. Monika Forejtová, Ph.D., advokátka, se sídlem Karlovo nám. 30, 120 00 Praha
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy