Č. j.: ÚOHS-S572/2012/VZ-6432/2013/512/MVy
11. dubna 2013
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4.10.2012, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
· zadavatel – Česká republika, Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,
· navrhovatel – MÉDEA, a.s., IČO 25130013, se sídlem Mikuleckého 1311/8, 147 00 Praha 4,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezené obsahem návrhu v nadlimitní veřejné zakázce „Realizace komunikační strategie ISZR“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno do informačního sytému o veřejných zakázkách dne 30.3.2012 a bylo uveřejněno dne 4.4.2012 pod ev. č. 212865 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 4.4.2012 a bylo uveřejněno dne 14.4.2012 pod ev. č. 2012/S 73-121157,
a z moci úřední v téže veřejné zakázce ve věci možného porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Česká republika, Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – tím, že nestanovil kritérium ekonomické výhodnosti v souladu s § 78 odst. 4 citovaného zákona, když subkritéria b. – e. dílčího hodnotícího kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ vyjadřovala slevu poskytnutou uchazeči za jednotlivé části kampaně, nikoliv cenu, přičemž současně nestanovil způsob hodnocení výše uvedených subkritérií v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) citovaného zákona,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika, Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na § 78 odst. 4 citovaného zákona tím, že stanovené kritérium ekonomické výhodnosti nabídky obsahovalo v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ subkritéria b. – e., která nevyjadřovala cenu, a v kombinaci se stanoveným způsobem hodnocení těchto subkritérií, kritérium ekonomické výhodnosti nabídky nevyjadřovalo vztah užitné hodnoty a ceny, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě podle § 118 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Realizace komunikační strategie ISZR“.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli České republice – Ministerstvu vnitra ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Česká republika, Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, jejímž jménem jedná Jan Kubice, ministr (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) nadlimitní veřejnou zakázku „Realizace komunikační strategie ISZR“ zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno do informačního sytému o veřejných zakázkách dne 30.3.2012 a bylo uveřejněno dne 4.4.2012 pod ev. č. 212865 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 4.4.2012 a bylo uveřejněno dne 14.4.2012 pod ev. č. 2012/S 73-121157 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 2 zadávací dokumentace vypracování návrhu celkové mediální strategie, podrobného časového plánu a realizace mediální kampaně zahrnující zejména následující činnosti:
o detailní návrh celkové mediální strategie a podrobného časového plánu mediální kampaně pro období tří měsíců po uzavření smlouvy,
o návrh nejefektivnějšího mediálního mixu pro celé období i vůči všem identifikovaným skupinám a cílům, alokace peněz mezi jednotlivá média, definování role jednotlivých mediálních prostředků v čase i vůči jednotlivým cílům s důrazem na maximální využití synergie a dosažení efektivity mediálního mixu, přičemž hlavní důraz by měl být kladen na tisková média (minimálně tři celostátní deníky a minimálně tři celostátní týdeníky) a internet. Rozhlasová kampaň by měla být doplňková, s televizní kampaní se nepočítá,
o návrhy detailních plánů mediálních aktivit pro každý typ média na celé období kampaně s jasným přehledem výkonnosti jednotlivých médií,
o nákup mediálního prostoru pro zajištění informační a komunikační kampaně.
3. Základním hodnotícím kritériem je podle bodu 13 zadávací dokumentace ekonomická výhodnost nabídky podle § 78 odst. 1 písm. a) zákona s následujícími dílčími hodnotícími kritérii:
1. Cena plnění předmětu veřejné zakázky (70 %),
z toho subkritéria:
a. nabídková cena vypracování návrhu celkové mediální strategie a podrobného časového a finančního plánu kampaně (10 %),
b. objem mediálního prostoru v rámci rozhlasové kampaně ve vztahu k platným ceníkovým cenám (10 %),
c. objem mediálního prostoru v rámci tiskové kampaně ve vztahu k platným ceníkovým cenám (45 %),
d. objem mediálního prostoru v rámci internetové kampaně ve vztahu k platným ceníkovým cenám (30 %),
e. objem mediálního prostoru v rámci ostatních navržených mediálních prostředků ve vztahu k platným ceníkovým cenám (5 %).
2. Kvalita nabízeného plnění v rámci předmětu veřejné zakázky (30 %),
z toho subkritéria:
a. návrh celkové mediální strategie a podrobného časového plánu mediální kampaně za období tří měsíců po uzavření smlouvy (35 %),
b. návrh nejefektivnějšího mediálního mixu pro celé období i vůči všem identifikovaným skupinám a cílům. Alokace peněz mezi jednotlivé mediální prostředky. Definování role jednotlivých mediálních prostředků v čase i vůči jednotlivým cílům s důrazem na maximální využití synergie a dosažení efektivity mediálního mixu (35 %),
c. návrhy detailních plánů mediálních aktivit pro každý typ média na celé období kampaně s jasným přehledem výkonnosti jednotlivých médií (30 %).
4. Ve stanovené lhůtě pro podání nabídek, tedy do 25.5.2012 do 11:30, obdržel zadavatel nabídky čtyř uchazečů, přičemž všechny prošly kontrolou úplnosti. Z protokolu o 1. jednání hodnotící komise ze dne 9.8.2012 vyplývá, že nabídka uchazeče KD HOLDING, s.r.o., IČO 28519710, se sídlem Radlická 2343/48 150 00 Praha 5 Smíchov, byla hodnotící komisí vyřazena z další účasti v zadávacím řízení pro nesplnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. Z protokolu o 2. jednání hodnotící komise ze dne 23.8.2012 vyplývá, že nabídky uchazeče Initiative Media Prague s.r.o., IČO 26148927, se sídlem Thámova 183/11, 186 00 Praha 8 – Karlín, a uchazeče Médea, a.s., IČO 25130013, se sídlem Mikuleckého 1311/8, 147 00 Praha 4 (dále jen „Médea, a.s.“), byly vyřazeny z další účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek zadavatele. Tito uchazeči byli následně rozhodnutím zadavatele ze dne 24.8.2012 vyloučeni z předmětného zadávacího řízení. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.8.2012 vyplývá, že hodnotící komise bez provedení hodnocení doporučila zadavateli jako nejvhodnější vybrat nabídku uchazeče Mindshare, s.r.o., IČO 62907999, se sídlem Školská 28/693, 110 00 Praha 1, jako jedinou, která jako jediná splnila zadávací podmínky. Zadavatel dosud nerozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.
5. Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení, které uchazeč Médea, a.s. obdržel dne 29.8.2012, podal jmenovaný uchazeč v zákonem stanovené lhůtě dne 12.9.2012 námitky, které zadavatel obdržel dne 13.9.2012. Zadavatel přípisem ze dne 19.9.2012 námitkám uchazeče Médea, a.s. nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách bylo tomuto uchazeči doručeno dne 24.9.2012.
6. Vzhledem k tomu, že uchazeč – MÉDEA, a.s., IČO 25130013, se sídlem Mikuleckého 1311/8, 147 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – nepovažoval jednání zadavatele za učiněné v souladu se zákonem, podal v zákonem stanovené lhůtě přípisem ze dne 4.10.2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), konkrétně návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, jehož součástí byl i návrh na vydání předběžného opatření, u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu dohledu nad dodržováním zákona.
II. OBSAH NÁVRHU
7. Navrhovatel v návrhu brojí proti svému vyloučení z předmětného zadávacího řízení, neboť se domnívá, že bylo učiněno v rozporu se zákonem, přičemž zároveň odmítá tvrzení zadavatele, podle kterého je uvedení nulové ceny u dílčích hodnotících kritérií nesplněním zadávací dokumentace.
8. Uvedení nulové ceny, pokud jde o dílčí cenu za vypracování návrhu celkové mediální strategie a podrobného časového a finančního plánu kampaně, není podle navrhovatele v rozporu se zadávací dokumentací, přičemž ve svém návrhu uvádí následující důvody:
o zadavatel podle navrhovatele v zadávací dokumentaci nestanovil, že žádná/některá z dílčích položek nabídkové ceny nesmí být vyjádřena finanční hodnotou 0,- Kč,
o celková nabídková cena navrhovatele zahrnuje veškeré úkony související s řádnou realizací veřejné zakázky a veškeré náklady související s řádnou realizací předmětu plnění,
o navrhovatel nenabízel ve své nabídce nulovou cenu za samostatnou službu vypracování návrhu celkové mediální strategie a mediálního plánování, protože toto podle navrhovatele není samostatnou službou, kterou by navrhovatel svým klientům poskytoval. Vypracování návrhu mediální strategie a vypracování mediálního plánu je součástí zajišťování nákupu mediálního prostoru, proto navrhovatel podle svého tvrzení ani není schopen takový návrh nacenit.
9. Služby mediálního plánování a mediálního nákupu jsou navrhovatelem nabízeny jakožto služby neoddělitelně spojené a právě z tohoto důvodu si nenárokuje žádnou samostatnou odměnu za vypracování návrhu mediální strategie. Navrhovatel podle svého tvrzení neumí matematicky oddělit cenu za mediální plánování od ceny za nákup mediálního prostoru a v případě, že by tak činil, jednalo by se o umělý výpočet, ve kterém by navrhovatel uměle ponížil nabízenou cenu za nákup mediálního prostoru a rozdíl by navrhovatel účtoval zadavateli jako cenu za mediální plánování, čímž by se celá nabídka navrhovatele stala zkreslenou a de facto nepravdivou, neboť by navrhovatel musel uměle upravit (snížit) i cenu za nákup mediálního prostoru, kterou je schopen zadavateli nabídnout, přičemž takové snížení ceny za nákup mediálního prostoru by neodpovídalo reálně dosaženým slevám a bonusům, které by navrhovatel pro zadavatele získal. V takovém případě by navrhovatel nebyl schopen zadavateli pravdivě doložit, z jakých finančních zvýhodnění sestává cena za nákup mediálního prostoru.
10. Uvedení nulové ceny, pokud jde o ostatní navržené mediální prostředky, není podle navrhovatele v rozporu se zadávací dokumentací, naopak je v jejím souladu, neboť zadavatel ve svých reakcích na dodatečné dotazy uchazečů mimo jiné uvedl, že „využití všech dostupných formátů není podmínkou, v rámci výběrového řízení bude posuzována kvalita a účinnost navrženého mediálního plánu. Struktura mediálního mixu včetně použitých formátů v mezích podmínek zadávací dokumentace je na uchazeči.“ Z toho podle navrhovatele vyplývá, že zadavatel ponechal odpovědnost za nejefektivnější návrh mediálního mixu na uchazečích, když ani v zadávací dokumentaci ani v dodatečných informacích nestanovil povinnost, aby uchazeči navrhli případné další mediální prostředky.
11. Navrhovatel tedy podle svého názoru navrhl nejefektivnější mediální mix, v němž kladl důraz na tisk a internet, v menší míře pak navrhl užití rozhlasu, a to i přes to, že nevyužil ostatních mediálních prostředků, jejichž využitím ani nebyl zadavatelem nikterak vázán.
12. Navrhovatel ve svém podání dále uvádí, že má za to, že se zadavatel nevypořádal s jednotlivými námitkami navrhovatele, když zadavatel paušálně odmítl možnost uvedení nulové ceny v nabídce, přičemž nevyhovění námitkám neodůvodnil co do jednotlivých námitek navrhovatele.
13. Zadavatel podle navrhovatele zároveň porušil ustanovení zákona, pokud jde o ustanovení § 78 zákona o veřejných zakázkách, kdy základním hodnotícím kritériem musí být ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena.
14. Porušení zákona spočívající v nedůvodném vyloučení navrhovatele zadavatelem v konečném důsledku způsobilo fakt, že byla vybrána nabídka s cenou téměř o 700 tis. Kč vyšší, než nabídka navrhovatele, a tím pádem tedy nemohl zadavatel dosáhnout nejhospodárnějšího nakládání s veřejnými prostředky, což je jedním z cílů zákona o veřejných zakázkách.
15. Navrhovatel má dále za to, že zadavatel porušil ustanovení § 84 zákona, a to proto, že v situaci, kdy mu zbyla k hodnocení pouze nabídka jednoho uchazeče, zadávací řízení nezrušil, jak mu ukládá ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách, jež nabylo účinnosti dne 1.4.2012, neboť veřejnou zakázku uveřejnil v informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem 7202011012865 dne 4.4.2012, tj. po nabytí účinnosti zákona č. 55/2012 Sb., kterým byl zákon o veřejných zakázkách novelizován.
16. Důsledkem úkonů zadavatele vznikla navrhovateli podle svého tvrzení újma na jeho právech, která je představována nemožností plnit předmětnou veřejnou zakázku, když nabídka navrhovatele nebyla vybrána za nejvhodnější, ačkoliv za nejvhodnější vybrána být mohla.
17. Závěrem svého podání se navrhovatel domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a rovněž zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, bylo-li vydáno, a aby následně zadavatel provedl nové posouzení všech nabídek, včetně nabídky navrhovatele, a nové hodnocení všech nabídek, případně aby zadávací řízení zrušil. Současně navrhovatel žádá Úřad o vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem do doby, než bude ve věci rozhodnuto.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
18. Úřad obdržel návrh dne 4.10.2012 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh téhož dne.
19. Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:
o zadavatel,
o navrhovatel.
20. Dne 27.7.2012 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém uvádí, že nadále trvá na důvodnosti vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a že navrhovatele vyloučil v souladu se zákonem.
21. Zadavatel dále uvádí, že nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že byl povinen podle § 84 odst. 1 zákona zrušit zadávací řízení, když mu zbyla pouze jedna nabídka. Zadavatel uvádí, že předmětné zadávací řízení bylo zahájeno odesláním formuláře Oznámení o zakázce dne 30.3.2012 podle § 26 odst. 1 zákona a bylo zveřejněno dne 4.4.2012, z čehož vyplývá, že zadávací řízení bylo zahájeno dnem odeslání formuláře, tedy před účinností novely zákona č. 55/2012 Sb.
22. Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že do současné doby nebyla zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.8.2012 zadavatelem odsouhlasena ani podepsána. Obdobně nedošlo ze strany zadavatele podle jeho tvrzení k podpisu rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ani k odeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.
23. Zadavatel se nadále domnívá, že naopak navrhovatel nepostupoval v souladu se zadávacími podmínkami, když při zpracování nabídkové ceny podle bodu 12 zadávací dokumentace uvedl nulové hodnoty v subkritériích „Vypracování návrhu celkové mediální strategie a podrobného časového a finančního plánu kampaně“ a „Cena ostatních navržených mediálních prostředků.“ U těchto dvou subkritérií tedy navrhovatel podle zadavatele objektivně znemožnil hodnocení a musel být v souladu s rozhodovací praxí Úřadu vyloučen z další účasti v předmětném zadávacím řízení.
24. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem ze dne 17.10.2012 č. j. ÚOHS-S572/2012/VZ-19262/2012/520/MVy. K zajištění účelu správního řízení vydal Úřad téhož dne usnesení č. j. ÚOHS-S572/2012/VZ-19266/2012/520/MVy, v němž určil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
25. Po předběžném posouzení případu Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S572/2012/VZ-19719/2012/520/MVy ze dne 19.10.2012 o předběžném opatření zadavateli podle § 117 odst. 1 zákona zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
26. Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S572/2012/VZ-21871/2012/512/MVy ze dne 26.11.2012 oznámil účastníkům řízení skutečnosti zjištěné ve správním řízení z moci úřední a nad rámec návrhu, a to, že Úřadu vznikly pochybnosti, zda:
o zadavatel při stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ definováním jeho subkritérií b. – e., které vyjadřoval slevu poskytnutou uchazeči o veřejnou zakázku, nikoliv cenu, postupoval v souladu s § 78 odst. 4 zákona, když jako základní hodnotící kritérium stanovil podle § 78 odst. 1 zákona ekonomickou výhodnost nabídky,
o hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky s ohledem na zadavatelem stanovený způsob hodnocení subkritérií b. – e. vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny.
27. Spolu s tímto oznámením Úřad dne 26.11.2012 vydal usnesení č. j. ÚOHS-S572/2012/VZ-21875/2012/512/MVy, kterým byla určena účastníkům řízení lhůta, ve které se mohou vyjádřit k dodatečným podkladům rozhodnutí s ohledem na skutečnosti, se kterými byli seznámeni.
28. Ve lhůtě stanovené Úřadem výše uvedeným usnesením ani později se žádný z účastníků správního řízení k dodatečným podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
29. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona tím, že zadavatelem stanovené kritérium ekonomické výhodnosti nabídky obsahovalo v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ subkritéria b. – e., která však nevyjadřovala cenu, a v kombinaci se stanoveným způsobem hodnocení těchto subkritérií kritérium ekonomické výhodnosti nabídky nevyjadřovalo vztah užitné hodnoty a ceny, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
V. SKUTEČNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE
30. Jak vyplývá z bodu 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí, je základním hodnotícím kritériem předmětné veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky.
31. Jedním z dílčích hodnotících kritérií mimo kvality plnění je také dílčí kritérium „Cena plnění předmětu veřejné zakázky s váhou 70 % rozdělená na jednotlivá subkritéria následovně (viz také bod 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí):
a. nabídková cena vypracování návrhu celkové mediální strategie a podrobného časového a finančního plánu kampaně (10 %),
b. objem mediálního prostoru v rámci rozhlasové kampaně ve vztahu k platným ceníkovým cenám (10 %),
c. objem mediálního prostoru v rámci tiskové kampaně ve vztahu k platným ceníkovým cenám (45 %),
d. objem mediálního prostoru v rámci internetové kampaně ve vztahu k platným ceníkovým cenám (30 %),
e. objem mediálního prostoru v rámci ostatních navržených mediálních prostředků ve vztahu k platným ceníkovým cenám (5 %).
32. Zadávací dokumentace dále v bodě 13.1.1. krom popisu jednotlivých subkritérií a jejich vah obsahuje také metody výpočtu těchto subkritérií.
o Pro výpočet bodového subkritéria a. se použije tohoto vzorce:
Nejnižší nabídková cena
Počet bodů kritéria = 100 x -----------------------------------------
Hodnocená nabídková cena
o Pro výpočet bodového ohodnocení subkritérií b. – e. se použije těchto vzorců:
Nabídková cena
Výše slevy = ceníková cena − -----------------------------
Ceníková cena
Ve vzorci na výpočet bodů za subkritérium se použije následující vzorec:
Výše slevy hodnocené nabídky
Body za subkritérium = 100 x ------------------------------------------------ x 0,1 (0,45; 0,3; 0,05)
Výše nejvyšší slevy nabídkové ceny
Výsledné hodnoty subkritérií b. – e. budou sečteny a součet bude vynásoben vahou dílčího kritéria. Takto bude vypočtena bodová hodnota dílčích kritérií pro každou nabídku, podle vzorce:
Bodové ohodnocení nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria
--------------------------------------------------------------------------------------- x 0,7 (0,3)
100
33. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že navrhovatel ve své nabídce při zpracování nabídkové ceny podle bodu 12 zadávací dokumentace uvedl nulové hodnoty u subkritérií a. a e. podrobněji specifikovaných v bodě 3 a 24 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
VI. K DÍLČÍMU KRITÉRIU „CENA PLNĚNÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“
34. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
35. Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
36. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší nabídková cena. Podle odst. 3 téhož ustanovení zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.
37. Pokud se zadavatel rozhodne pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, je podle § 78 odst. 4 zákona vždy povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
38. V případě, že je základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel podle § 78 odst. 5 zákona jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.
39. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hodnocení nabídek je považováno za rozhodující prvek v procesu přidělení veřejné zakázky, a proto je na stanovení dílčích hodnotících kritérií kladen značný význam. Jestliže si zadavatel zvolí pro hodnocení nabídek jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, musí dbát na vymezení dílčích hodnotících kritérií tak, aby počet i obsah těchto kritérií byl přiměřený charakteru veřejné zakázky a umožňoval následné přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek, přičemž je povinen stanovit taková dílčí kritéria, která se výhradně týkají nabídky a její ekonomické výhodnosti, tedy její kvality. Zadavatel tak hodnotí vlastní ekonomickou výhodnost nabídky uchazeče, tj. zabývá se hodnocením konkrétních podmínek obsažených v nabídce, za nichž uchazeč zadavateli nabízí splnění dané veřejné zakázky. Výsledkem tohoto procesu je tedy hodnocení konkrétního obsahu dané nabídky ve vztahu k její ekonomické výhodnosti a zjištění míry této ekonomické výhodnosti pro zadavatele.
40. Zadavatel se v předmětném zadávacím řízení rozhodl stanovit, jako jedno z dílčích hodnotících kritérií v rámci posouzení ekonomické výhodnosti nabídky, v bodě 13.1.1 dílčí kritérium „Cena plnění předmětu veřejné zakázky.“ Jediným subkritériem skutečně vyjadřujícím cenu konkrétní části plnění v rámci dílčího kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ je však podle názoru Úřadu pouze subkritérium a. „Nabídková cena vypracování návrhu celkové mediální strategie a podrobného časového a finančního plánu kampaně“ s váhou 10 %.
41. Z ostatních subkritérií (tedy subkritérií b. – e.) resp. z logiky jejich zápisu i z nabídek jednotlivých uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku vyplývá, že vyjadřují pouze výši slev, jež byly zadavateli poskytnuty jednotlivými uchazeči oproti běžným ceníkovým cenám dodavatelů mediálního prostoru. Konkrétně je požadavek na subkritéria b. – e. formulován v obecném formátu pro všechna subkritéria b. – e. následovně:
„objem mediálního prostoru v rámci (…) ve vztahu k platným ceníkovým cenám“
42. Z výše uvedeného je podle názoru Úřadu zcela zřejmé, že tato subkritéria nevyjadřují cenu za poskytnutý mediální prostor v rámci jednotlivých navržených mediálních kampaní (internetové, rozhlasové, tiskové, doplňkové), ale slevu, kterou jsou uchazeči schopni poskytnout oproti platným ceníkovým cenám svých dodavatelů z oblasti poskytování internetové, rozhlasové, novinové a jiné inzerce. K tomuto Úřad dodává, že výše slevy, kterou je uchazeč o předmětnou veřejnou zakázku schopný poskytnout, nemůže reflektovat výši ceny za konkrétní plnění v rámci subkritérií b. – e., neboť je zcela evidentní, že výše poskytnuté slevy nemůže vyjadřovat výši konečné nabídkové ceny. Pokud by byly jednotlivé výše slev poskytnutých uchazeči za jednotlivá subkritéria b. – e. sečteny, získal by tímto postupem zadavatel celkovou výši slevy, nikoliv celkovou cenu za subkritéria b. – e., čímž by zcela jistě nedošlo k naplnění účelu dílčího hodnotícího kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“, kterým bylo dozajista zjištění celkové nabídkové ceny uchazeče.
43. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že pokud by hodnotící komise hodnotila takto stanovená subkritéria b. – e. v rámci dílčího hodnotící kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“, mohlo by dojít k paradoxní situaci, kdy nejlépe budou hodnoceni ti uchazeči, kteří nenabídnou nejnižší cenu plnění veřejné zakázky, ale nejvyšší slevu poskytnutou v rámci plnění veřejné zakázky, což Úřad dokládá následujícím příkladem.
44. Stanovenými subkritérii b. – e. by mohlo dojít k situaci, kdy uchazeč s nižší nabídkovou cenou obdrží v konečném důsledku menší počet bodů, než uchazeč, který nabídne pouze vyšší slevu oproti ceníkovým cenám svého subdodavatele. Uchazeč č. 1 předloží například v rámci subkritéria „Objem mediálního prostoru v rámci tiskové kampaně ve vztahu k platným ceníkovým cenám“ ceníkovou cenu ve výši 300,- Kč, přičemž jeho nabídková cena bude činit 200,- Kč. Tento uchazeč č. 1 tedy poskytl slevu ve výši 100,- Kč, za kterou obdrží od hodnotící komise určitý počet bodů. Uchazeč č. 2 ve své nabídce v rámci stejného subkritéria předloží ceníkovou cenu 500,- Kč, přičemž jeho nabídková cena bude činit 300,- Kč. Takový uchazeč tedy poskytl slevu ve výši 200,- Kč, za kterou obdrží od hodnotící komise určitý počet bodů, který však bude vyšší, než počet bodů uchazeče č. 1. V tomto případě tedy nastává výše zmiňovaná paradoxní situace, ve které uchazeč č. 2, který je v konečném důsledku o 100,- Kč dražší, obdrží od hodnotící komise vyšší počet bodů, než uchazeč č. 1, který nabídl nižší nabídkovou cenu, a to jen z toho důvodu, že uchazeč č. 2 nabídl vyšší slevu oproti ceníkovým cenám svého subdodavatele. Pokud by pak tato situace nastala u všech touto vadou „postižených“ subkritérií (v tomto šetřeném případě tedy subkritérií b. – e.), došlo by k situaci, kdy by za dílčí hodnotící kritérium „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ získal nejvyšší počet bodů takový uchazeč, který nenabídl nejnižší cenu, ale nejvyšší slevu vůči ceníkovým cenám svých dodavatelů, což by v šetřeném případě, ve kterém je dílčí hodnotící kritérium „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ ohodnoceno celkovou váhou 70 % znamenalo citelný zásah do celkového hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů a s největší pravděpodobností by také mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
45. Podle názoru Úřadu je samotné kritérium založené na výši slevy poskytnuté uchazečem oproti ceníkovým cenám dodavatelů zavádějící a otevírající prostor pro možné uvedení nepravdivých údajů jednotlivými uchazeči. Některé uchazeče může fakt o výši obdržených bodů, která je přímo úměrná výši poskytnuté slevy motivovat k poskytnutí co nejvyšší výše slevy s vědomím možnosti získání co nejvyššího počtu bodů za předmětná subkritéria. Z toho však vyplývá riziko „umělého“ navyšování ceníkových cen oproti cenám, které jsou schopni/ochotni uchazeči zadavateli nabídnout, a to právě z důvodu poskytnutí co nejvyšší avšak „imaginární“ slevy.
46. Pro doplnění k výše uvedenému Úřad dodává, že pokud zadavatel stanovenými subkritérii b. – e. chtěl docílit toho, aby sleva poskytnutá uchazečem reflektovala kvalitu média, prostřednictvím kterého bude inzerováno, pak takové kritérium mohl stanovit jako samostatné dílčí kritérium a nikoliv je zahrnovat do kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“, případně mohl v zadávací dokumentaci formulovat konkrétnější požadavek na kvalitu jednotlivých médií (což v bodě 2 zadávací dokumentace minimálně u tiskovin udělal, když uvedl, že „hlavní důraz by měl být kladen na tisková média (minimálně tři celostátní deníky a minimálně tři celostátní týdeníky) a internet“). K získání představy o kvalitativní struktuře mediální kampaně v neposledním případě slouží také zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky, na základě které mohou potenciální dodavatelé získat představu o požadavcích zadavatele. Předpokládaná hodnota byla v tomto případě zadavatelem stanovena v bodě 4 zadávací dokumentace na 10 mil. Kč bez DPH.
47. Úřad dále považuje za důležité upozornit na zjevně chybnou formulaci vzorce pro výpočet výše slevy v rámci způsobu hodnocení subkritérií b. – e., když podle zadavatele se výše slevy vypočítá následovně:
Nabídková cena
Výše slevy = Ceníková cena − -----------------------------
Ceníková cena
48. Vzorec zapsaný ve výše uvedené formě vyjadřuje rozdíl ceníkové ceny v absolutním vyjádření od poměru nabídkové a ceníkové ceny, který je relativním číselným vyjádřením. Zadavatel tedy ve vzorci dává do vzájemného kontextu výpočtu výše slevy dva zcela nesourodé a nekonzistentní členy, jejichž rozdíl nelze toliko žádným způsobem interpretovat (zcela jistě potom výsledek takového výpočtu nelze vnímat jako výši slevy). Úřad v této souvislosti uvádí, že výsledek takové matematické operace je „bezrozměrným“ číslem, které nemá žádnou vypovídací hodnotu a už vůbec nemůže vyjadřovat výši slevy, kterou uchazeč může poskytnout zadavateli. Pro doplnění Úřad uvádí, že výpočet výše slevy mohl zadavatel provést například prostřednictvím absolutních hodnot jednotlivých cen:
Výše slevy = Ceníková cena − Nabídková cena
Dále mohl zadavatel využít relativního vyjádření slevy a to následovně:
Ceníková cena − Nabídková cena
Výše slevy = ---------------------------------------------------
Ceníková cena
49. Z konstrukce vzorce pro výpočet slevy fakticky uvedeného v zadávací dokumentaci je sice podle Úřadu patrné, že záměrem zadavatele zřejmě bylo výše uvedené relativní vyjádření slevy vůči ceníkové ceně, nicméně zřejmě došlo buď k nesprávné formulaci matematického vzorce, nebo k písařské chybě zadavatele. Vzorec pro výpočet výše slevy ve formě, v jaké je zapsaný v zadávací dokumentaci, nevyjadřuje skutečnost, které mělo být na základě výpočtu dosaženo (tedy zjištění slevy, kterou uchazeč poskytne zadavateli v rámci jednotlivých kampaní).
50. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona tím, že zadavatelem stanovené kritérium ekonomické výhodnosti nabídky obsahovalo v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ subkritéria b. – e., která však nevyjadřovala cenu, a v kombinaci se stanoveným způsobem hodnocení těchto subkritérií kritérium ekonomické výhodnosti nabídky nevyjadřovalo vztah užitné hodnoty a ceny, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
51. Na závěr pro doplnění Úřad k argumentaci navrhovatele z bodu 15 odůvodnění tohoto rozhodnutí týkající se znění zákona dodává, že podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním oznámením o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, což zadavatel učinil dne 30.3.2012. Z toho vyplývá, že šetřené zadávací řízení se řídí zákonem v platném znění do 31.3.2012.
VII. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ
52. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
53. Úřad je při rozhodování povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Postupem zadavatele uvedeným ve výroku I tohoto rozhodnutí došlo k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. Za této situace proto nelze vyloučit podstatně širší okruh uchazečů, kteří by v případě, že by zadavatel stanovil subkritéria b. – e. dílčího hodnotícího kritéria „Cena plnění předmětu veřejné zakázky“ včetně způsobu jejich hodnocení v souladu se zákonem, podali nabídky. Z uvedených důvodů tedy mohl postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
54. Úřad konstatuje, že dalšími skutečnostmi uvedenými v návrhu navrhovatele, které se týkaly uvedení nulových hodnot v subkritériích a. a e. v nabídce navrhovatele, nepovažoval za nutné se zabývat, neboť s ohledem na výše uvedený závěr o rozporu postupu zadavatele s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona při zadávání veřejné zakázky a z toho vyplývající rozhodnutí o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení, je posuzování souladu postupu zadavatele se zákonem v dalších v návrhu uvedených bodech bezpředmětné, neboť při existenci jednoho důvodu pro zrušení zadávacího řízení je posuzování důvodů dalších nadbytečné. Šetření uvedené by tedy nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A2/99, ze kterého lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.
55. Pro úplnost Úřad uvádí, že § 84 odst. 7 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona, pokud Úřad zruší zadávací řízení, užijí se § 84 odst. 7 a 8 zákona obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.
56. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí.
VIII. K NÁKLADŮM ŘÍZENÍ
57. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
58. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo předmětné zadávací řízení zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozhodnutí.
59. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2012000572.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika, Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
MÉDEA, a.s., Mikuleckého 1311/8, 147 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
