Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 10464


Číslo jednací R49,50/2013/VZ-11129/2013/310/LPa
Instance II.
Věc
Dodávka odtahových vozidel
Účastníci Správa služeb hlavního města Prahy HAGEMANN, a.s. HCS Centrum s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 17.06.2013
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-10463.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-10464.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-R49,50/2013/VZ-11129/2013/310/LPa 14. června 2013 Ve správním řízení o rozkladech doručených Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 22. 2. 2013 zadavatelem – · Správa služeb hlavního města Prahy, IČ 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha – Libeň, právně zastoupeným na základě plné moci ze dne 13. 2. 2013 Mgr. Tomášem Machurkou, advokátem a jednatelem společnosti MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČ 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, a dne 22. 2. 2013 vybraným uchazečem – · společností HAGEMANN, a.s., IČ 26826925, se sídlem Hradní 27/37, 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-2311/2013/514/AŠu ze dne 5. 2. 2013 vydanému ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Dodávka odtahových vozidel“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 30. 3. 2012 pod ev. č. 7202011011882 ve znění oprav ze dne 14. 5. 2012 uveřejněných pod ev. č. 7202011016690 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 70 – 116518 ve znění oprav ze dne 26. 5. 2012 uveřejněných pod ev. č. 2012/S 100 – 166404, jehož dalším účastníkem je navrhovatel – · společnost HCS Centrum s.r.o., IČ 26031221, se sídlem Chýnovská 850, 391 11 Planá nad Lužnicí, jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto: I. Rozklad vybraného uchazeče, společnosti HAGEMANN, a.s., IČ 26826925, se sídlem Hradní 27/37, 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava, podle § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 92 odst. 1 téhož zákona, jako opožděný zamítám. II. Výroky II. a III. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 5. 2. 2013 č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-2311/2013/514/AŠu, p o t v r z u j i a rozklad podaný zadavatelem – Správa služeb hlavního města Prahy, IČ 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha – Libeň, právně zastoupeným na základě plné moci ze dne 13. 2. 2013 Mgr. Tomášem Machurkou, advokátem a jednatelem společnosti MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČ 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, z a m í t á m. III. Výrok IV. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 5. 2. 2013 č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-2311/2013/514/AŠu, podle § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, m ě n í m takto: „Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Správa služeb hlavního města Prahy, IČ 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha – Libeň – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí“. Odůvodnění I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Zadavatel – Správa služeb hlavního města Prahy, IČ 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha – Libeň, právně zastoupený na základě plné moci ze dne 13. 2. 2013 Mgr. Tomášem Machurkou, advokátem a jednatelem společnosti MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČ 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“), uveřejnil v souladu s ustanovením § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] nadlimitní veřejnou zakázku s názvem „Dodávka odtahových vozidel“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávanou formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách dne 26. 3. 2012 a uveřejněno dne 30. 3. 2012 pod ev. č. 7202011011882 ve znění oprav ze dne 14. 5. 2012, uveřejněných pod ev. č. 7202011016690 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 70 – 116518 ve znění oprav ze dne 26. 5. 2012 uveřejněných pod ev. č. 2012/S 100 – 166404. 2. Předmět plnění veřejné zakázky byl zadavatelem vymezen jako dodávka 12 kusů identických odtahových vozidel sloužících k naložení, přepravě a složení odtahovaných vozů, jejichž součástí podle požadavků zadavatele měla být plošina pro přepravu odtahovaných vozů, jeřáb, otočný kříž a vázací prostředky pro naložení a složení odtahovaného vozu. Základním hodnotícím kritériem byla přitom určena nejnižší nabídková cena. 3. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 18. 5. 2012 je zřejmé, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky pěti uchazečů, přičemž u všech bylo konstatováno naplnění kvalifikačních předpokladů. 4. Svým rozhodnutím ze dne 2. 7. 2012 zadavatel na doporučení hodnotící komise vyřadil nabídku uchazeče AUTO – Tech Vinoř, s.r.o., IČ 25753002, se sídlem Lohenická 112, 190 17 Praha – Vinoř a tohoto uchazeče vyloučil z další účasti na zadávacím řízení pro nesplnění parametru výšky odtahového vozidla v pohotovostní poloze. Ve stejný den pak zadavatel určil jako nejvhodnější nabídku uchazeče HAGEMANN, a.s., IČ 26826925, se sídlem Hradní 27/37, 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava (dále jen „vybraný uchazeč“). Tuto skutečnost oznámil uchazečům dopisem ze dne 3. 7. 2012, přičemž společnosti HCS Centrum s.r.o., IČ 26031221, se sídlem Chýnovská 850, 391 11 Planá nad Lužnicí (dále jen „navrhovatel“) byl doručen dne 4. 7. 2012. 5. Námitkami ze dne 12. 7. 2012, které byly zadavateli doručeny dne 13. 7. 2012 (dále jen „námitky č. 1“) napadl navrhovatel zadavatelovo rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, když zpochybnil pravdivost údajů uvedených vybraným uchazečem a uchazečem VSP Auto, s.r.o., IČ 25237781, se sídlem Domažlická 168, 318 00 Plzeň (dále jen „uchazeč č. 1“), v čestném prohlášení o splnění technických kvalifikačních předpokladů (doložení dodávek minimálně pěti odtahových vozidel v posledních třech letech) a splnění parametru celkové výšky a délky odtahového vozidla. Rozhodnutím ze dne 17. 7. 2012, doručeným navrhovateli dne 18. 7. 2012, zadavatel těmto námitkám nevyhověl. 6. Námitkami ze dne 18. 7. 2012, které byly zadavateli doručeny dne 19. 7. 2012 (dále jen „námitky č. 2“) napadl navrhovatel opětovně zadavatelovo rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, když shledal v nabídkách vybraného uchazeče, uchazeče č. 1 a nabídce uchazeče VESTA AUTO s.r.o., IČ 27120457, se sídlem Služeb 5/256, 108 00 Praha 10 – Malešice (dále jen „nabídka č. 2“) rozpor s požadavkem zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky stanovený v bodu 3.1 zadávací dokumentace na zdvihový výkon hydraulického jeřábu. Rozhodnutím ze dne 25. 7. 2012, doručeným navrhovateli dne 26. 7. 2012, zadavatel ani těmto jeho námitkám nevyhověl. 7. Navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 a č. 2 za učiněná v souladu se zákonem a proto podal dopisem ze dne 3. 8. 2012 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 3. 8. 2012 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod spisovou značkou ÚOHS-S470/2012/VZ. 8. Ve svém návrhu navrhovatel předně označil zadavatelovo rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky za učiněné v rozporu se zákonem a zejména pak s ustanovením § 6 zákona. Zopakoval argumenty obsažené již ve svých námitkách č. 2, když uvedl, že vybraný uchazeč ani uchazeči č. 1 a č. 2 nesplnili požadavek zadavatele na zdvihový výkon hydraulického jeřábu minimálně 3,5 t ve vzdálenosti cca 3,8 m od odtahového vozidla a cca 1,5 t ve vzdálenosti 8 m. Podle názoru navrhovatele vzhledem k tomu, že zadavatel uvedl předmětné vzdálenosti od odtahového vozidla, je třeba k požadovanému dosahu jeřábu 3,8m přičíst vzdálenost 1,25 m na osu vozidla s tím, že v tomto dosahu by měl jeřáb zdvihat min. zadaných 3,5 t. Hydraulické jeřáby FASSI 155AC.0.23 (resp. FASSI 155AC.2.23) nabízené vybraným uchazečem a uchazeči č. 1 a č. 2 však těchto parametrů dle navrhovatele nedosahují. Navrhovatel dále k tomuto odkázal na argumentaci zadavatele, vyjádřenou v jeho rozhodnutí o námitkách č. 2, kde zadavatel uvedl, že předmětná vzdálenost byla měřena od osy jeřábu. Navrhovatel tedy v tomto smyslu poukázal na rozpor mezi uvedeným požadavkem vzdálenosti od odtahového vozidla (vyjádřeným v zadávacích podmínkách) a vzdálenosti od osy jeřábu (uvedené v odůvodnění zamítnutí námitek č. 2). 9. Dále shodně se svými námitkami č. 1 navrhovatel zpochybnil pravdivost údajů uvedených vybraným uchazečem a uchazečem č. 1 v čestném prohlášení o splnění technických kvalifikačních předpokladů na doložení dodávek minimálně pěti odtahových vozidel v posledních třech letech, když uvedl, že podle jeho marketingového průzkumu tito uchazeči v posledních třech letech žádné kompletní odtahové vozidlo nedodali. Další rozpor pak navrhovatel namítl co do celkové výšky a délky odtahového vozidla v pohotovostní poloze deklarované v nabídkách vybraného uchazeče a uchazeče č. 1, když dle jeho názoru parametry v těchto nabídkách neodpovídají zadaným požadavkům zadavatele. 10. V závěru svého návrhu navrhovatel navrhl, aby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, popř. zrušil celé zadávací řízení. 11. Dne 10. 8. 2012 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu včetně dokumentace k veřejné zakázce. Zadavatel předně označil návrh navrhovatele v části, která se týká námitek č. 1 za opožděný. Co se týče výkonu hydraulického jeřábu a námitky rozporu mezi měřením vzdálenosti od odtahového vozu, resp. od osy jeřábu zadavatel uvedl, že připočítání vzdálenosti 1,25m nepovažuje za relevantní, protože umístění základního sloupu jeřábu je mimo osu vozidla, přičemž svůj postup, na základě kterého nevyloučil vybraného uchazeče z další účasti na zadávacím řízení, shledal za souladný se zákonem. 12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům – zadavateli, navrhovateli a vybranému uchazeči dopisem č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-15035/2012/514/AŠu ze dne 17. 8. 2012. K zajištění účelu správního řízení dále Úřad určil účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHSS470/2012/VZ-15036/2012/514/AŠu z téhož dne lhůtu, v níž je možno navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad rovněž určil zadavateli lhůtu k provedení úkonů – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení. Po předběžném posouzení případu Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-16177/2012/514/AŠu ze dne 29. 8. 2012 rozhodl o vydání předběžného opatření, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. 13. Po té, co Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-18096/2012/514/AŠu ze dne 1. 10. 2012 seznámil účastníky řízení s novými skutečnostmi ve správním řízení a usnesením č. j. ÚOHS-S4701/2012/VZ-18097/2012/514/AŠu z téhož dne jim určil lhůtu k navrhování důkazů, učinění jiných úkonů či poskytnutí vyjádření k podkladům rozhodnutí, zaslal dne 9. 10. 2012 vybraný uchazeč Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí, ve kterém podpořil zadavatelovo požadované technické řešení. Uvedl, že zadavatel jednoznačně specifikoval minimální technické parametry hydraulického jeřábu jako požadavek srozumitelný odborné veřejnosti, kdy vzdálenost 3,5m je podle něj nutno chápat jako vzdálenost od osy jeřábu. 14. Dopisem ze dne 10. 10. 2012 doplnil své podání navrhovatel a ve stejný den se vyjádřil taktéž zadavatel, který opětovně uvedl argumenty svědčící pro učinění závěru, že při stanovení technických parametrů vycházel z měření od osy jeřábu. Dále vyslovil přesvědčení, že všem výrobcům odtahových vozidel musí být parametry uvedené v zadávací dokumentaci zcela jasné a postup navrhovatele označil za účelový. II. Napadené rozhodnutí 15. Poté, co Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace k předmětné veřejné zakázce, nabídek jednotlivých uchazečů, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění vydal dne 5. 2. 2013 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-2311/2013/514/AŠu (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. správní řízení podle § 117a písm. c) zákona v části týkající se námitek č. 1 zastavil, neboť návrh navrhovatele nebyl doručen Úřadu ve lhůtách podle § 114 odst. 4 zákona. Ve výroku II. konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na § 46 odst. 4 a na § 6 zákona tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky v části 3.1 zadávací dokumentace, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě zadavatelova postupu uvedeného ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad výrokem III. zrušil předmětné zadávací řízení a ve výroku IV. uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč. 16. Co se týče výroku I. napadeného rozhodnutí, po uvedení relevantních ustanovení zákona Úřad konstatoval, že rozhodnutí zadavatele o zamítnutí námitek navrhovatele ze dne 17. 7. 2012 bylo navrhovateli doručeno dne 18. 7. 2012. V souladu s ustanovením § 114 odst. 4 zákona tak desetidenní zákonná lhůta stanovená navrhovateli k podání návrhu na zahájení správního řízení skončila dne 28. 7.2012. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v poslední den lhůty nedoručil svůj návrh týkající se námitek č. 1 Úřadu a zadavateli, když byl tento úkon učiněn až dne 3. 8. 2012, nedodržel zákonem stanovenou podmínku pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a Úřad tedy v této části správní řízení zastavil. 17. K výroku II. napadeného rozhodnutí po té, co se Úřad věnoval výkladu ustanovení § 44, § 45 a § 46 zákona, připomněl důležitost precizního zpracování zadávací dokumentace, přičemž zdůraznil zadavatelovu odpovědnost za kvalitní úroveň a odborné zpracování tak, aby na jejím základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky. V tomto smyslu poukázal taktéž na naplnění zásady transparentnosti uvedené v § 6 zákona. 18. Na základě těchto teoretických úvah pak Úřad hodnotil skutečnost, že z bodu 3.1 zadávací dokumentace „Předmět veřejné zakázky“ vyplývá, že v bližší specifikaci předmětu veřejné zakázky zadavatel stanovil technickou podmínku formou požadavku na výkon zdvihu hydraulického jeřábu minimálně 3,5 t ve vzdálenosti cca 3,8 m od odtahového vozidla a cca 1,5 t ve vzdálenosti 8 m. V rozhodnutí o námitkách č. 2 ze dne 25. 7. 2012 ovšem zadavatel uvedl, že výsun ramene hydraulického jeřábu (3,8 m) byl v tomto případě měřen od osy jeřábu. Týž argument pak zopakoval i ve svém vyjádření ze dne 10. 8. 2012. 19. Na základě uvedených skutečností Úřad učinil závěr, že zadavatel stanovil svůj požadavek na výkon zdvihu hydraulického jeřábu nedostatečně přesně a nejednoznačně, neboť ani on sám nebyl schopen v rámci zadávacího řízení dodržet stejné vymezení bodu, k němuž se vztahuje požadovaný výkon zdvihu hydraulického jeřábu. Takto nedostatečně přesně a nejednoznačně stanovený požadavek tak mohl způsobit, že někteří uchazeči mohli ve své nabídce uvádět hydraulický jeřáb s požadovaným výkonem zdvihu měřeným od osy jeřábu, zatímco jiní zařízení výkonnější, tak aby naplňovalo požadavky při vzdálenosti od odtahového vozidla. Mohlo tak dojít k nabídce výkonově odlišných zařízení, což mohlo ovlivnit nejen nabídkovou cenu ale rovněž pak výběr samotné nejvhodnější nabídky. 20. V odůvodnění výroku III. napadeného rozhodnutí se Úřad zabýval naplněním podmínek ustanovení § 118 odst. 1 zákona, přičemž konstatoval, že vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil již při samotném vypracování zadávací dokumentace a při vymezení zadávacích podmínek, nelze sjednat nápravu nezákonného stavu jinak, než zrušením celého zadávacího řízení. K závěru pak Úřad stručně zdůvodnil výši uložené povinnosti k úhradě nákladů řízení. III. Rozklad vybraného uchazeče 21. Vybraný uchazeč uplatnil dne 22. 2. 2013 proti napadenému rozhodnutí rozklad ze stejného dne, kterým napadá výrokovou část II. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-2311/2013/514/AŠu ze dne 5. 2. 2013 (dále jen „rozklad vybraného uchazeče“). 22. Vybraný uchazeč ve svém rozkladu podpořil správnost zadavatelem stanovených technických parametrů, když uvedl, že zadavatel výkonem zdvihu minimálně 3,5 t ve vzdálenosti 3,8 m a cca 1,5 t ve vzdálenosti 8 m, šířkou vozidla včetně vložné plochy max. 2,5 m za použití normy ČSN EN12999 přesně vymezil bod, k němuž je potřeba vztáhnout požadovaný výkon zdvihu. K tomuto dodal, že norma ČSN EN12999 vymezuje mimo jiné způsob stanovení vodorovné vzdálenosti mezi osou otáčení sloupu jeřábu a bodem zavěšení břemene. Protože podle zadávaných parametrů a závazné normy je umístění osy otáčení jeřábu mimo osu vozidla, nelze podle vybraného uchazeče definovat parametry zdvihu v dané vzdálenosti jinak, než od odtahového vozidla. 23. Vybraný uchazeč se dále ve svém rozkladu ohradil proti tvrzení navrhovatele, že jím nabízený hydraulický jeřáb PM 13522 SPE LC vykazuje výrazně lepší výkonné parametry, než hydraulický jeřáb FASSI F155AC.0.23 e-active nabízený vybraným uchazečem a také proti tvrzení navrhovatele, že zařízení jím nabízené je dražší z důvodu vyššího výkonu. Závěr rozkladu vybraného uchazeče 24. Z výše uvedených důvodů vybraný uchazeč rozkladem navrhl, aby předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil. IV. Rozklad zadavatele 25. Zadavatel uplatnil dne 22. 2. 2013, tedy v zákonné lhůtě, proti napadenému rozhodnutí rozklad ze stejného dne, kterým napadá výrokovou část II., III. a IV. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-2311/2013/514/AŠu ze dne 5. 2. 2013 (dále jen „rozklad zadavatele“) z důvodu, že napadené rozhodnutí dle jeho názoru vychází z nesprávného posouzení relevantních skutečností a nemá oporu v zákoně ani v dosavadní rozhodovací praxi Úřadu, když Úřad neposoudil předmětnou část zadávacích podmínek ve všech souvislostech a jeho argumentace obsažená v odůvodnění napadeného rozhodnutí nemá oporu ve skutečnostech vyplývajících ze zadávacích podmínek a nabídek jednotlivých uchazečů. 26. Zadavatel v úvodu vyjádřil své přesvědčení, že vymezil předmět plnění jednoznačně a srozumitelně za použití termínů a parametrů pro dodavatele pohybující se v daném oboru obvyklých a běžně používaných. Tento závěr podle zadavatele plyne mimo jiné i z faktu, že všichni dodavatelé podali vzájemně porovnatelné nabídky, které splňovaly zadavatelem vytyčené požadavky na předmět plnění. 27. Zadavatel ve svém rozkladu kritizuje závěr Úřadu, který spatřuje rozpor mezi zadavatelem vyjádřenou specifikací na nosnost hydraulického jeřábu v různých částech dokumentace – „od odtahového vozidla“ nebo „od osy jeřábu“, kdy zadavatel tyto dva různé údaje za rozporné nepovažuje a závěr Úřadu přičítá nedostatečným odborným poznatkům a informacím Úřadu o způsobu měření zdvihového výkonu. K tomuto zadavatel dále vysvětluje, že osa jeřábu je bodem, který se nachází na odtahovém vozidle. Zdánlivě rozdílné informace, které zadavatel uvedl, jsou tedy podle něj pouze výslovná a běžně chápaná konkretizace. Zadavatel rovněž uvedl, že nepopírá, že v rámci zadávací dokumentace nebyl konkrétní relevantní bod na odtahovém vozidle, od kterého měla být pro účely nosnosti měřena délka ramene jeřábu, přesně určen, zároveň ale dodává, že pro dodavatele odtahových vozidel jde o skutečnost natolik jasnou a logickou a s ohledem na nezbytné znalosti každého potencionálního dodavatele naprosto dostačující, že zadavatel nepokládal přesnější vymezení za nutné. Obdobným způsobem jsou totiž dle vyjádření zadavatele standardně vymezovány i jiné technické požadavky a to např. na rozvor kol u motorových vozidel. To, že předmětné skutečnosti a technické aspekty nejsou známy laické veřejnosti, pak nemůže mít za následek pochybnosti o srozumitelnosti či jednoznačnosti zadávacích podmínek. 28. Zadavatel dále ve svém rozkladu rozvádí již zmíněný argument, že všichni uchazeči včetně navrhovatele podali své nabídky s uvedením parametru nosnosti jeřábu při vzdálenosti měřené od osy jeřábu v souladu s běžnou praxí a záměrem zadavatele, aniž by některému dodavateli činilo problém si zadaný parametr vyložit, což vyplývá z faktu, že žádný z dodavatelů nevyužil možnosti požádat v této věci zadavatele o dodatečné informace. Zadavatel poukazuje dále také na to, že navrhovatel v rámci svého návrhu požadoval zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky z důvodu, že při měření vzdálenosti od okraje odtahového vozidla nabídky ostatních uchazečů nesplnily požadované parametry nosnosti a měly tak být vyřazeny, navrhovatel však zapomíná na fakt, že ani jím nabízený stroj PM 13522 SPE LC by při takovémto pojetí parametru neobstál. Z uvedeného má zadavatel za to, že jakákoliv výkladová nejasnost či pochybnost ze strany navrhovatele je pouze předstíraná za situace, kdy zpochybnění zadávacích podmínek představuje pro navrhovatele poslední možnost, jak zvrátit svůj neúspěch v předmětném zadávacím řízení. 29. Dále zadavatel nesouhlasí s, podle jeho názoru, ryze formálním posouzením věci, kdy Úřad vycházel z doslovného jazykového výkladu požadavku na zdvihový výkon, aniž by přitom vzal v potaz skutečnost, že tento požadavek žádnému z dodavatelů nečinil výkladové potíže, žádného z dodavatelů nezvýhodnil a nijak zadávací řízení neovlivnil. Uchazeči byli naopak schopni zcela přesně určit, co je ze strany zadavatele poptáváno, o čemž svědčí podání vyhovujících, vzájemně porovnatelných nabídek. Opačný závěr by podle zadavatele bylo možno vyvodit pouze za situace, kdy by některý z uchazečů při zpracování své nabídky vycházel z odlišného výkladu zadávacích podmínek a jeho nabídka by tak nebyla porovnatelná s ostatními, či pokud by nejasnosti v zadávacích podmínkách pro některé z potenciálních dodavatelů představovaly důvod, pro který svou nabídku nepodali. K tomuto zadavatel uvádí, že k žádné z těchto předestřených variant nedošlo a uzavírá, že vymezení předmětu plnění tedy bylo plně dostačující. Závěr rozkladu zadavatele 30. Z výše uvedených důvodů, pro které zadavatel považuje napadené rozhodnutí Úřadu za rozporné se zákonem, navrhuje, aby je předseda Úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně. V. Vyjádření účastníků řízení 31. Svým podáním ze dne 4. 3. 2013, doručený Úřadu stejného dne, se k podanému rozkladu zadavatele vyjádřil vybraný uchazeč, který se plně ztotožnil s výroky zadavatele uvedenými v jeho rozkladu. 32. K rozkladu zadavatele se taktéž vyjádřil navrhovatel, který jednak odkázal na svou argumentaci uvedenou již v návrhu na zahájení správního řízení a jednak tyto argumenty upřesnil, když uvedl, že zdvihový výkon nákladního hydraulického jeřábu je definován jako dosah/zdvihový výkon měřený od otočné osy jeřábu. V zadávací dokumentaci však zadavatele požadoval výkon zdvihu od odtahového vozu, nikoliv od otočné osy jeřábu. Navrhovatel shledal zadavatelův rozklad neopodstatněným. VI. Řízení o rozkladech 33. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí v rámci autoremedury podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil předsedovi Úřadu coby odvolacímu správnímu orgánu. Stanovisko předsedy Úřadu 34. Po projednání obou podaných rozkladů a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal v celém rozsahu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladech, popřípadě vyžadoval-li to veřejný zájem, přičemž jsem s přihlédnutím k závěru rozkladové komise dospěl k následujícím závěrům. 35. Rozklad vybraného uchazeče, doručený Úřadu dne 22. 2. 2013 byl podán opožděně, a proto ho ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděný zamítám. 36. Úřad tím, že ve výroku II. napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na § 46 odst. 4 a § 6 zákona tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když v části 3.1 zadávací dokumentace neuvedl dostatečně přesně požadavek na výkon zdvihu hydraulického jeřábu, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl správně a v souladu se zákonem. 37. Úřad dále postupoval správně a v souladu se zákonem, když výrokem III. napadeného rozhodnutí jako opatření k nápravě postupu zadavatele uvedeného ve výroku II. napadeného rozhodnutí zrušil předmětné zadávací řízení. 38. Úřad postupoval rovněž správně a v souladu se zákonem, když výrokem IV. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč. Změna tohoto výroku, ke které jsem přistoupil, byla zapříčiněna pouze formální vadou, které se Úřad dopustil při písemném vyhotovování napadeného rozhodnutí. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem rozhodl tak, jak je ve výrocích uvedeno. VII. K opožděnosti rozkladu vybraného uchazeče 39. K problematice dodržování lhůt pro podání rozkladu je třeba nejdříve poukázat na ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu, který zakotvuje pravidlo obecné subsidiární platnosti ustanovení o odvolacím řízení vůči řízení o rozkladu, když stanoví, že pro řízení o rozkladu platí ustanovení o odvolání, pokud to nevylučuje povaha věci. Při respektování uvedeného pak z ustanovení § 83 odst. 1 správního řádu vyplývá obecná 15–ti denní odvolací lhůta, která běží ode dne oznámení rozhodnutí. Oznámením rozhodnutí se pak podle § 72 odst. 1 správního řádu rozumí doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení účastníkům řízení do vlastních rukou nebo ústní vyhlášení. Za podmínek ustanovení § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o elektronických úkonech“) má pak před ostatními druhy doručení přednost doručení prostřednictvím informačního systému datových schránek, kdy dokument, který byl do datové schránky dodán je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k datovému dokumentu. Pro případ, že se oprávněná osoba nepřihlásí do informačního systému datových schránek ve stanovené lhůtě, nastává desátým dnem ode dne, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky adresáta, tzv. fikce doručení. K uvedenému je pak potřeba doplnit, že tento způsob doručení má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. 40. Ze spisového materiálu vyplynulo, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 5. 2. 2013, přičemž následujícího dne, tj. 6. 2. 2013 bylo odesláno a řádně doručeno do datové schránky vybraného uchazeče. 15–ti denní lhůta pro podání rozkladu proto vybranému uchazeči uplynula dne 21. 2. 2013. Proti napadenému rozhodnutí podal vybraný uchazeč datovou zprávou zaslanou prostřednictvím informačního systému datových schránek rozklad dne 22. 2. 2013. Rozklad byl tedy zjevně podán po uplynutí stanovené lhůty. 41. Činit podání vůči správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky opravňuje vybraného uchazeče ustanovení § 18 zákona o elektronických úkonech, přičemž takovémuto podání je přisuzováno rovnocenné postavení jako podání učiněnému na běžné podatelně či prostřednictvím držitele poštovní licence. Takováto datová zpráva je doručena již dodáním do datové schránky správního orgánu, aniž by muselo dojít k přihlášení pověřené osoby do systému datových schránek. 42. Z obecných pravidel pro počítání času uvedených v ustanovení § 40 v odstavci 1 písm. d) správního řádu vyplývá, že lhůta pro podání rozkladu je zachována, je-li v její poslední den učiněno toto podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Z uvedeného lze analogicky usoudit, že v případě rozkladu vybraného uchazeče podaného formou datové zprávy by byla lhůta zachována tehdy, pokud by byla v poslední její den dodána do datové schránky Úřadu. Jak již bylo uvedeno, posledním dnem lhůty pro podání rozkladu byl 21. 2. 2013, přičemž jak vyplývá ze spisové dokumentace, v tomto termínu rozklad vybraného uchazeče nebyl podán ani datovou zprávou ani žádným jiným zákonem předpokládaným způsobem. Podání vybraného uchazeče, označené jako Rozklad uchazeče o veřejnou zakázku proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, bylo do datové schránky Úřadu doručeno až dne 22. 2. 2013, tedy až po uplynutí zákonem stanovené lhůty. 43. Ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu stanoví, že opožděné nebo nepřípustné odvolání resp. rozklad odvolací správní orgán zamítne. Opožděným odvoláním, resp. rozkladem je přitom takové odvolání resp. rozklad, které bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty uvedené výše. V posuzovaném případě bylo z doručenky datové zprávy prokázáno, že rozklad byl podán opožděně, a proto k tomuto rozkladu ani k námitkám v něm uvedeným nelze přihlížet. Orgán rozhodující o rozkladu v případě, že jej zamítá podle § 92 odst. 1 správního řádu, napadené rozhodnutí dále meritorně neposuzuje postupem podle § 89 odst. 2 správního řádu, ale zamítá jej z formálních důvodů. Z tohoto důvodu jsou v rozhodnutí o rozkladu uvedeny pouze důvody nepřípustnosti tohoto rozkladu, aniž by došlo k vypořádání námitek v něm uvedených. 44. Na základě výše uvedených skutečností konstatuji, že tím, že vybraný uchazeč neuplatnil své právo podat rozklad v zákonné lhůtě, marným uplynutím stanovené patnáctidenní lhůty došlo k zániku tohoto jeho práva a podaný rozklad je tedy posuzován jako opožděný a proto jsem rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozhodnutí uvedeno. VIII. K námitkám rozkladu zadavatele 45. V prvé řadě konstatuji, že jsem se, vyjma formálního nedostatku výroku IV. napadeného rozhodnutí, ztotožnil s napadenými výroky rozhodnutí i jejich odůvodněním, které je plně srozumitelné a je z něj seznatelné, jakými skutečnostmi a úvahami se správní orgán při svém rozhodování řídil. 46. Ačkoliv výrok I. napadeného rozhodnutí nebyl rozkladem napadán, považuji za vhodné uvést, že jsem se ztotožnil se závěrem Úřadu v tomto výroku vysloveným, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele týkající se důvodů uvedených v námitkách č. 1, tedy splnění technických kvalifikačních předpokladů a splnění technických požadavků podle části 3.1 zadávací dokumentace vybraným uchazečem byl doručen Úřadu opožděně a proto bylo nutné jej v této části zastavit. 47. Samotný rozklad zadavatele obsahuje de facto jedinou stěžejní námitku, byť argumentačně rozvrstvenou do několika rovin, v rámci níž je namítáno, že zadavatel při stanovení požadavku na zdvihový výkon hydraulického jeřábu nepochybil, a že zadávací podmínky stanovil v souladu se zákonem. 48. Shodně s odůvodněním Úřadu uvedeným v napadeném rozhodnutí považuji za vhodné nejprve odkázat na požadavky vyplývající pro zadávací podmínky z ustanovení § 44 odst. 1 zákona, které jednoznačně přisuzuje odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace zadavateli veřejné zakázky. Tento soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek tvoří společně nejvýznamnější dokument nezbytný pro to, aby osoby, které se hodlají zadávacího řízení zúčastnit, mohly řádně zpracovat své nabídky a je takto logicky vystaven požadavku dostatečné konkrétnosti a podrobnosti jako jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací, na jehož základě pak dodavatelé podávají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených hodnotících kritérií. Zvláštní důraz je pak kladem právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, která v podaných nabídkách ovlivní také další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se vyjádřil také Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozhodnutí č. j. 9 Afs 30/2010–182 ze dne 16. 11. 2010 když uvedl, že: „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“ 49. Pro vypořádání zadavatelovy rozkladové námitky je tedy nutno se zabývat otázkou, zda zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek, popřípadě, zda jeho postupem nemohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky. Při hodnocení, zda zadavatel postupoval v souladu s ustanovením § 44 zákona je tedy nutno, s vědomím výše uvedených teoretických východisek, především přihlédnout ke konkrétním okolnostem předmětné veřejné zakázky a zabývat se tím, zda bylo v možnostech zadavatele poskytnout v zadávací dokumentaci podrobnější informace k předmětu veřejné zakázky, resp. podrobněji specifikovat parametr výkonu zdvihu hydraulického jeřábu, nakolik konkrétně byla zadávací dokumentace formulována a nakolik obsahovala relevantní informace pro určení nabídkové ceny, jako jediného kritéria pro hodnocení pořadí nabídek uchazečů. 50. Zadavatel ve svém rozkladu argumentuje tím, že vymezil předmět plnění jednoznačně a srozumitelně za použití termínů a parametrů naprosto obvyklých a běžně užívaných dodavateli působícími v daném oboru. K tomuto odkazuji na rozhodnutí NSS č. j. 8 Afs 12/2010–268 ze dne 22. 7. 2010, ve kterém se NSS vyjádřil v tom smyslu, že: „…pojmům užitým v zadávací dokumentaci je…třeba přisuzovat jejich obecně přijímaný význam, nejsou-li použity ve specifickém významovém smyslu, resp. nejsou v zadávací dokumentaci konkrétním způsobem definovány.“ V kontextu uvedeného závěru NSS je třeba konstatovat, že, pojmu „od odtahového vozidla“, použitému zadavatelem v zadávací dokumentaci pro vztažný bod, od nějž je třeba měřit výsun ramene hydraulického jeřábu pro potřeby určení výkonu jeho zdvihu, nelze takovýto jednoznačný obecně přijímaný význam přisoudit. Bráno optikou zadavatelových tvrzení lze pak použít jeho argumentu, že odtahové vozidlo nepochybně nelze pokládat za pouhý jeden bod, ke kterému by se vzdálenost ramene mohla vztahovat. Pokud tedy zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl pojmu „od odtahového vozidla“ není zcela zjevné, který konkrétní bod tím zadavatel myslel. Nelze pak ani jeho postup zdůvodnit odkazem na případný specifický významový smysl uvedeného pojmu, který by byl mezi všemi dodavateli běžně užívaný, když je zjevné, že výstižnějším a přesnějším pojmem je jednoznačně zadavatelem taktéž použitý pojem „od osy jeřábu“. I v případě, že zadavatel oběma pojmům přisuzuje stejný význam, je zjevné, že stejný význam nemají a mít ani nemohou právě proto, že jak sám v rozkladu uvádí, pojem „od osy jeřábu“ je konkretizací obecnějšího pojmu „od odtahového vozidla“. Z uvedeného vyplývá, že byť se osa jeřábu nachází na odtahovém vozidle, není totožná s odtahovým vozidlem, k němuž byl požadavek na výkon zdvihu hydraulického jeřábu zcela jednoznačně podle zadávací dokumentace vztažen. 51. Pokud zadavatel v rozkladu uvádí, že si je vědom toho, že v rámci zadávací dokumentace nebyl konkrétní referenční bod pro měření délky ramene výslovně uveden, připouští tím de facto, v kontextu zákonem stanovených požadavků na přesnost, srozumitelnost a jednoznačnost zadávacích podmínek, své pochybení při vymezení zadávacích podmínek. Argumentace, že takovéto vymezení považuje za zcela dostačující a přesnější stanovení tohoto parametru nepovažuje za nutné, nemůže obstát, když je z výše zmiňovaných ustanovení zákona zjevné, že zadavatel je povinen stanovit zadávací podmínky natolik jednoznačně, aby předešel jakýmkoliv nejasnostem ze strany potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku. Z rozkladu ani ze zadavatelových vyjádření naopak není zcela jasné, z jakého důvodu zadavatel nestanovil svůj požadavek na výkon zdvihu hydraulického jeřábu dostatečně přesně a jednoznačně již v zadávací dokumentaci, ale odkázal pouze na obecný termín „od odtahového vozidla“. Jak bylo výše uvedeno, byl si vědom, že stanovení tohoto parametru není zcela konkrétní, přičemž navíc z jeho rozhodnutí o námitkách č. 2 ze dne 25. 7. 2012 jednoznačně vyplývá, že jisté upřesnění daného parametru bylo třeba, když uvedený pojem „od odtahového vozidla“ se ukázal jako nepřesný a nezpůsobilý jednoznačného výkladu. 52. Nejednoznačné vymezení daného parametru nelze zhojit ani zadavatelovým odkazem na potřebné profesní znalosti potenciálních dodavatelů, kterým zadavatel takto poskytl prostor k tomu, aby odrazili své zkušenosti při zpracování svých nabídek. V tomto ohledu je ovšem třeba se přiklonit k názoru NSS, vyslovenému v jeho rozhodnutí 7 Afs 66/2010–232 ze dne 26. 10. 2011, podle kterého: „ani odborně zdatný uchazeč nemůže při zpracování nabídky vycházet z nejednoznačných podkladů, resp. nabídka zpracovaná na základě neúplných či příliš obecných podkladů bude spíše než odbornou reakcí na požadavky zadavatele, nepodloženou spekulací uchazeče.“ Z uvedeného vyplývá, že odborným znalostem potenciálních dodavatelů nelze přisuzovat váhu do té míry, dokud by měly suplovat povinnosti zadavatele při jednoznačném vymezení zadávacích podmínek. 53. Zadavatelovo tvrzení, že jeho způsob vymezení daného požadavku byl dostatečně určitý a nečinil dodavatelům žádné výkladové problémy, kterýžto závěr opírá o skutečnost, že žádný z dodavatelů nepodal v této souvislosti žádost o dodatečné informace ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 zákona lze konstatovat, že samotná skutečnost, že žádný z uchazečů tohoto svého zákonného práva nevyužil, neznamená automaticky bezchybnost zadávacích podmínek. Naopak lze přijmout závěr, že při vznesení požadavku na dodatečné informace by zadavatel nebyl schopen předmětný parametr vyjasnit způsobem, který by v souladu se zákonem zhojil jeho nedostatky. Poskytnutím dodatečných informací totiž nelze, vyjma za splnění zákonem stanovených předpokladů, měnit předmět plnění veřejné zakázky či zhojovat nedostatky zadávací dokumentace. V případě, kdy lze vykládat zadávací podmínky různým způsobem z důvodu nedostatečného vymezení předmětu veřejné zakázky, nelze uvedené zhojit dodatečnými informacemi, které mají mít charakter vysvětlující, neboť by šlo o změnu předmětu veřejné zakázky. 54. Na základě výše uvedených úvah jsem se tedy ztotožnil se závěrem vysloveným v prvostupňovém rozhodnutí, že zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci parametr vztažného bodu potřebného pro určení výkonu zdvihu hydraulického jeřábu dostatečně jasně a určitě tak, aby předešel případným nejasnostem ze strany potenciálních uchazečů. Lze tedy uzavřít, že bylo objektivně v možnostech zadavatele poskytnout v zadávací dokumentaci podrobnější informace o předmětu plnění veřejné zakázky, resp. podrobněji specifikovat parametr výkonu zdvihu hydraulického jeřábu, a to výslovným uvedením bodu na odtahovém vozidle, od kterého má být pro účely určení nosnosti měřena délka ramene jeřábu. Formulace „od odtahového vozidla“ nepředstavuje pro případné dodavatele specifikaci natolik konkrétní, která by vylučovala možnost podání neporovnatelných nabídek. 55. K námitce zadavatele, že rozhodnutí Úřadu je založeno na ryze formálním posouzení věci, aniž by Úřad zohlednil skutečnost, že předmětný parametr žádnému z uchazečů nečinil výkladové potíže, když všechny podané nabídky (včetně navrhovatelovy) byly vzájemně porovnatelné a vycházely z nosnosti jeřábu při vzdálenostech měřených od osy jeřábu, přičemž nedošlo k zvýhodnění žádného z dodavatelů a zadavatel zadávací řízení žádným způsobem neovlivnil, sděluji následující. 56. Skutečnost, že v posuzovaném případě došlo k podání nabídek, které vycházely v případě parametru nosnosti hydraulického jeřábu ze vzdáleností měřených od osy jeřábu, a žádný z uchazečů nevycházel z jiného výkladu tohoto parametru, nezbavuje zadavatele odpovědnosti za jeho pochybení při stanovení zadávacích podmínek. Tato okolnost totiž nezakládá sama o sobě jistotu, že k určitým výkladovým nejasnostem nemohlo potenciálně u dodavatelů dojít. Naopak se lze ztotožnit se závěrem Úřadu, že v důsledku nedostatečně přesně a nejednoznačně stanoveného požadavku na určení parametrů nezbytných k výpočtu výkonu zdvihu hydraulického jeřábu nelze vyloučit, že by někteří uchazeči ve své nabídce nabízeli hydraulický jeřáb s požadovaným výkonem zdvihu měřeným od osy jeřábu, zatímco u jiných by byl nabízen stroj s větším výkonem zdvihu měřeným od jiného, předem neurčeného bodu na odtahovém vozidle. Tento aspekt má pak nepochybně vliv na určení nabídkové ceny a samotnou porovnatelnost nabídek. U jiných potenciálních dodavatelů by pak mohlo dojít právě k situaci popsané zadavatelem v jeho rozkladu, že by vlivem odlišného výkladu předmětného parametru nedošlo příčinou domnělého nesplnění zadávacích podmínek, k podání jejich nabídky vůbec. Logickým důsledkem by pak bylo omezení okruhu potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, které je v rozporu s pravidly veřejné soutěže a má přímý vliv na výslednou nabídkovou cenu, když by se nejvhodnějším uchazečem mohl jevit uchazeč, který se ve skutečnosti soutěže o veřejnou zakázku vinou nejednoznačně stanovených zadávacích podmínek vůbec nezúčastnil. 57. Námitku zadavatele, že i navrhovatel ve své nabídce pochopil parametr nosnosti jeřábu při vzdálenostech měřených od osy jeřábu a jakékoliv jeho pochyby či výkladové nejasnosti jsou tak pouze předstírané, považuji pro účely rozhodnutí o rozkladu za nevýznamnou. 58. K námitce zadavatele, že Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení, aniž by se jakkoliv zabýval tím, zda způsob vymezení předmětu plnění skutečně měl, či mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, uvádím, že Úřad konstatoval, že zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž jeho postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí zejména z bodu 50. dále vyplývá, na základě jakých skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel mohl svým postupem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Odůvodnění Úřadu v části uložení nápravného opatření tedy shledávám zcela dostačujícím. 59. K uvedenému dodávám, že nápravné opatření lze obecně uložit za předpokladu, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadávání veřejných zakázek s mírou takové intenzity, že tento jeho postup ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z uvedeného vyplývá, že tento požadavek je naplněn také tehdy, pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění. Na základě výše uvedeného tedy konstatuji, že podmínka možného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky byla splněna a Úřad v této souvislosti postupoval správně a v souladu se zákonem. Skutečnost, že všechny podané nabídky vycházely z parametru vztažného bodu výkonu zdvihu hydraulického jeřábu měřeného „od osy jeřábu“, jak vyplývá z výše uvedeného, nemá zásadní relevanci, když postačí pouze riziko, že by některá z nabídek hypoteticky mohla být vytvořena při respektování jiného výkladu předmětného parametru, či by dodavatel nabídku v důsledku tohoto výkladu vůbec nepodal. 60. Dále konstatuji, že jsem se plně ztotožnil s důvody, pro které bylo zrušeno zadávací řízení jako jediný účinný prostředek k nápravě nezákonného stavu vyvolaného zadavatelem. 61. Na základě výše uvedených skutečností uvádím, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když konstatoval nedodržení postupu stanoveného v § 44 odst. 1 zákona a § 46 odst. 4 a § 6 zákona a jako opatření k nápravě zrušil zadávací celé řízení. 62. Co se týče změny výroku IV. napadeného rozhodnutí konstatuji, že ve výroku IV. písemného vyhotovení rozhodnutí č. j. ÚOHS-S470/2012/VZ-2311/2013/514/AŠu ze dne 5. 2. 2013 byla zjištěna zřejmá nesprávnost, spočívající v nesprávném označení zadavatele veřejné zakázky, kterému bylo tímto výrokem uloženo uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč, a kterým je Správa služeb hlavního města Prahy, IČ 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha – Libeň. 63. Uvedenou chybu lze považovat za zjevnou nesprávnost, jelikož z kontextu ostatních výrokových částí i odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že Úřad měl v úmyslu uložit úhradu nákladů řízení zadavateli veřejné zakázky a nikoliv statutárnímu městu Brno, které jinak v zadávacím řízení ani řízení správním nijak nefigurovalo. Lze tedy konstatovat, že se jednalo o pochybení administrativního charakteru, které nemělo na výsledek správního řízení žádný vliv. 64. V souladu s ustanovením § 70 správního řádu provede opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka řízení nebo z moci úřední usnesením správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí. V posuzovaném případě se jedná o zjevnou nesprávnost, kterou je možno zhojit prostřednictvím rozhodnutí o rozkladu. S ohledem na citované ustanovení ve spojení se zásadou ekonomie řízení bylo tedy přistoupeno k příslušné opravě zjevné nesprávnosti v rámci rozhodnutí o rozkladu, aniž by bylo shledáno nutným napadené rozhodnutí zrušit a vrátit prvostupňovému orgánu k vydání opravného rozhodnutí. 65. Nad rámec uvedené formální vady výroku IV. napadeného rozhodnutí konstatuji, že povinnost k úhradě nákladů řízení tak, jak byla Úřadem stanovena, byla stanovena v souladu se zákonem. IX. Závěr 66. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadených výroků napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladech. 67. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výrocích uvedeno. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží: 1. Mgr. Tomáš Machurek, advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno 2. HAGEMANN, a.s., Hradní 27/37, 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava 3. HCS Centrum s.r.o., Chýnovská 850, 391 11 Planá nad Lužnicí Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/10464
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.