Č.j.: ÚOHS-R64,65,67,68/2013/VZ-11075/2013/310/PSe
14. června 20132
Ve správním řízení o rozkladech doručených Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 12. 3. 2013
· zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem práce a sociálních věcí, IČ 00551023, sídlem Na Poříčním právu 1/376,128 01 Praha 1,
· centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČ 00007064, sídlem Nad Štolou 936/3,170 34 Praha 7,
· navrhovatelem – STUDENT AGENCY, s.r.o., IČ 25317075, sídlem náměstí Svobody 86/17, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupeným Mgr. Vítězslavou Kukákovou, IČ 88107787, místem podnikání Zadní 209, 691 26 Pouzdřany, na základě plné moci ze dne 27. 3. 2012, a
· vybraným uchazečem – Fujitsu Technology Solutions s.r.o., IČ 26115310, sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupeným JUDr. Tomášem Čihulou, LL.M. Eur., Ph.D., advokátem, místem podnikání Na Příkopě 19, 117 19 Praha 1, na základě plné moci ze dne 16. 4. 2012,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-3491/2013/511/MOn ze dne 25. 2. 2013, vydanému ve správním řízení
ve věci návrhu na uložení zákazu plnění prováděcí smlouvy č. 85/2011 ze dne 15. 7. 2011, jejího dodatku č. 1 ze dne 1. 8. 2011, jejího dodatku č. 5 ze dne 28. 11. 2011 a jejího dodatku č. 6 ze dne 27. 12. 2011, uzavřených mezi centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČ 00007064, sídlem Nad Štolou 936/3,170 34 Praha 7 a Fujitsu Technology Solutions s.r.o., IČ 26115310, sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha 4, pro – na účet zadavatele – České republiky – Ministerstva práce a sociálních věcí, IČ 00551023, sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 1, a
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČ 00007064, sídlem Nad Štolou 936/3,170 34 Praha 7 a zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem práce a sociálních věcí, IČ 00551023, sídlem Na Poříčním právu 1/376,128 01 Praha 1 – při uzavření dodatku č. 5 ze dne 28. 11. 2011 a dodatku č. 6 ze dne 27. 12. 2011 k prováděcí smlouvě č. 85/2011 ze dne 15. 7. 2011,
jehož dalším účastníkem je
· navrhovatel – OKsystem s.r.o., IČ 27373665, sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupený JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem, místem podnikání K Hutím 5/665, 194 00 Praha 9, na základě plné moci ze dne 15. 5. 2012,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-3491/2013/511/MOn ze dne 25. 2. 2013
ruším
a věc
vracím
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. Uzavření rámcové smlouvy, prováděcí smlouvy a jejích dodatků č. 1 až č. 6
1. Dne 1. 12. 2008 uzavřel centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „centrální zadavatel“) rámcovou smlouvu za účelem plnění předmětu veřejné zakázky podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], s názvem „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft" s vybraným uchazečem – Fujitsu Technology Solutions s.r.o., IČ 26115310, sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč").
2. Dne 15. 7. 2011 uzavřeli centrální zadavatel a zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 00551023, sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), s vybraným uchazečem pro – na účet zadavatele prováděcí smlouvu č. 85/2011 (dále jen „prováděcí smlouva“). Předmětem prováděcí smlouvy je požadavek centrálního zadavatele na poskytnutí licencí a služeb dle požadavků zadavatele, na jehož účet je prováděcí smlouva uzavřena, a závazek vybraného uchazeče tyto licence a služby zadavateli poskytnout, a to v souladu s podmínkami rámcové smlouvy a prováděcí smlouvy.
3. Centrální zadavatel a zadavatel postupně uzavřeli s vybraným uchazečem k prováděcí smlouvě dne 1. 8. 2011 dodatek č. 1 (dále jen „dodatek č. 1“), dne 11. 10. 2011 dodatek č. 2 (dále jen „dodatek č. 2“), dne 11. 10. 2011 dodatek č. 3 (dále jen „dodatek č. 3“), dne 21. 10. 2011 dodatek č. 4 (dále jen „dodatek č. 4“), dne 28. 11. 2011 dodatek č. 5 (dále jen „dodatek č. 5“) a dne 27. 12. 2011 dodatek č. 6 (dále jen „dodatek č. 6“).
II. Správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
4. Dne 3. 4. 2012 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek podle § 112 zákona podání obchodní společnosti STUDENT AGENCY, s.r.o., IČ 25317075, sídlem náměstí Svobody 86/17, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel STUDENT AGENCY“), obsahující návrh na uložení zákazu plnění prováděcí smlouvy, dodatku č. 1, dodatku č. 5 a dodatku č. 6. Doručením podání navrhovatele STUDENT AGENCY Úřadu bylo zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění prováděcí smlouvy, dodatku č. 1, dodatku č. 5 a dodatku č. 6.
5. Dne 10. 5. 2012 Úřad zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem a zadavatelem, jelikož získal pochybnost, zda centrální zadavatel a zadavatel při uzavření prováděcí smlouvy a všech jejích dodatků č. 1 až č. 6 postupovali v souladu s § 21 odst. 2 zákona.
6. Dne 25. 5. 2012 obdržel Úřad podání obchodní společnosti OKsystem s.r.o., IČ 27373665, sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4, obsahující návrh na uložení zákazu plnění dodatku č. 5 a dodatku č. 6 (dále jen „navrhovatel OKsystem"). Doručením podání navrhovatele OKsystem Úřadu bylo zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění dodatku č. 5 a dodatku č. 6.
7. Dne 23. 7. 2012 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-13458/2012/510/MOn, jímž spojil výše uvedená tři zahájená správní řízení a věc nadále projednával v jednom správním řízení.
8. Téhož dne Úřad dále vydal usnesení č. j. ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-13488/2012/510/MOn, jímž vyloučil tu část správního řízení, která byla doposud vedena ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem a zadavatelem při uzavření prováděcí smlouvy a dodatku č. 1, dodatku č. 2, dodatku č. 3 a dodatku č. 4.
9. Úřad v průběhu vedení řízení dospěl k dílčímu závěru, že věc závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí. Usnesením č. j. ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-14731/2012/511/MOn ze dne 7. 8. 2012 Úřad ustanovil za tímto účelem znalce v oboru autorského práva a v oboru kybernetika, v odvětví výpočetní technika – prof. Ing. Vladimíra Smejkala, CSc. LL.M., Včelařská 9, 182 00 Praha 8 (dále jen „znalec 1“). Dne 15. 10. 2012 zpracoval znalec 1 znalecký posudek ve věci a poskytnul jej Úřadu.
10. Dne 30. 10. 2012 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-20189/2012/511/MOn ustanovil k témuž účelu dalšího znalce v oboru kybernetika, v odvětví výpočetní technika – Ing. Toni Kolucha, Ph.D., Herbenova 13, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „znalec 2“). Dne 8. 12. 2012 zpracoval znalec 2 znalecký posudek ve věci a rovněž jej poskytnul Úřadu.
11. Dne 9. 11. 2012 zpracoval znalecký posudek Ing. Ivan Janoušek, Mezi Ploty 309, 277 15 Tišice, znalec mj. v oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, (dále jen „znalec 3“), a to na základě objednávky navrhovatele OKsystem, který jej jako důkaz navrhnul Úřadu.
12. Dne 20. 1. 2013 zpracoval znalecký posudek Ing. Jan Fanta, Kolínská 1959/14, 130 00 Praha 3 – Vinohrady, znalec mj. v oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, (dále jen „znalec 4“), a to na základě objednávky vybraného uchazeče, který jej jako důkaz navrhnul Úřadu.
III. Napadené rozhodnutí
13. Dne 25. 2. 2013 vydal ve věci Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-3491/2013/511/MOn (dále jen „napadené rozhodnutí“).
14. Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodnul, že se návrh navrhovatele STUDENT AGENCY v části, která se týká návrhu na uložení zákazu plnění prováděcí smlouvy a návrhu na uložení zákazu plnění dodatku č. 1 podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
15. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodnul, že se centrální zadavatel a zadavatel dopustili správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodrželi postup stanovený v § 21 zákona, když veřejnou zakázku na poskytování služeb obsažených v dodatku č. 5 nezadali některou z forem zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 28. 11. 2011 došlo k uzavření smlouvy – dodatku č. 5.
16. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodnul, že se centrální zadavatel a zadavatel dopustili správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodrželi postup stanovený v § 21 zákona, když veřejnou zakázku na poskytování služeb obsažených v dodatku č. 6 nezadali některou z forem zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 27. 12. 2011 došlo k uzavření smlouvy – dodatku č. 6.
17. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodnul, že se za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích II. a III. podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona ukládá centrálnímu zadavateli pokuta ve výši 500 000 Kč a zadavateli pokuta ve výši 500 000 Kč, které jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.
18. Výrokem V. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodnul, že se centrálnímu zadavateli a zadavateli, podle § 118 odst. 2 písm. a) zákona ukládá zákaz plnění dodatku č. 5. Zákaz plnění smlouvy – dodatku č. 5 se ukládá s účinností od 5 měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí.
19. Výrokem VI. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodnul, že se centrálnímu zadavateli a zadavateli podle § 118 odst. 2 písm. a) zákona ukládá zákaz plnění dodatku č. 6. Zákaz plnění smlouvy – dodatku č. 6 se ukládá s účinností od 5 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV. Rozklad zadavatele
20. Dne 12. 3. 2013 podal zadavatel v zákonné lhůtě proti napadenému rozhodnutí rozklad (dále jen „rozklad zadavatele“), který Úřad obdržel téhož dne.
21. Zadavatel ve vztahu k výroku I. napadeného rozhodnutí namítá, že pokud Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel STUDENT AGENCY podal návrh opožděně, tj. nikoliv ve lhůtě stanovené v § 114 odst. 4 zákona, pak měl v souladu s § 117a písm. c) zákona rozhodnout o návrhu navrhovatele STUDENT AGENCY (případně o jeho části) tak, že řízení zastavuje. Podle této námitky rozkladu zadavatele je tedy napadené rozhodnutí ve výroku I. stiženo nepřezkoumatelností spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí.
22. Zadavatel dále v rozkladu namítá, že subjektem, jemuž má být umožněno domáhat se přezkumu postupu zadavatele musí být osoba, která „má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo jí hrozí újma". Dle zadavatele je okruh subjektů, jimž má být přezkumné řízení dostupné, již na úrovni směrnice 89/665/EHS (a ji vykládajících judikátů Soudního dvora Evropské unie Úřadem citovaných v odůvodnění napadeného rozhodnutí) omezen. Toto omezení se dle zadavatele přitom nevztahuje toliko na osoby, u nichž ani teoreticky nemůže nastat situace, že by mohly zakázku v souladu se zákonem plnit (např. u subjektů, jejichž předmět činnosti nebo podnikání neumožňuje, aby poskytovaly plnění, jež má být předmětem zakázky, jako je tomu u politických stran), ale i na osoby, které fakticky nemohly předmětnou zakázku získat (pokud taková nemožnost nevyplývá z diskriminačního jednání zadavatele), například proto, že by nesplnily ani kvalifikační předpoklady pro plnění takové zakázky. K tomu zadavatel v rozkladu blíže namítá, že subjekt, který reálně není schopen zadávanou veřejnou zakázku splnit (ať už pro její charakter nebo rozsah nebo z jiných důvodů) je stěží osobou, které může hrozit nebo vzniknout újma v důsledku domnělého protiprávního jednání zadavatele.
23. Dle této námitky rozkladu zadavatele není Úřadem citovaná evropská legislativa a judikatura nikterak relevantní pro výklad okruhu subjektů aktivně legitimovaných k podání návrhu na zákaz plnění smlouvy dle § 113 zákona. Vzhledem k tomu má zadavatel za to, že navrhovatel STUDENT AGENCY nebyl způsobilý předmětnou zakázku získat, a tudíž mu ani nemohla hrozit či vzniknout újma v důsledku domnělého porušení zákona zadavatelem.
24. K této námitce rozkladu zadavatel dodává, že závěry Úřadu ohledně aktivní legitimace navrhovatel STUDENT AGENCY k podání návrhu na zákaz plnění smlouvy působí velmi kontrastně k závěrům Úřadu ohledně téže aktivní legitimace navrhovatele OKsystem. Zadavatel k tomu dále dodává, že Úřadem aplikovaný výklad musí nutně vést k závěru, že v podstatě kdokoliv může podat návrh na přezkumu kterékoliv zakázky, a to jak kterákoliv právnická osoba oprávněná podnikat, tak i každá fyzická osoba, neboť stejně jako lze dovodit, že navrhovatel STUDENT AGENCY mohl získat zakázku na poskytování plnění, které bylo předmětem prováděcí smlouvy ve znění jejích dodatků č. 5 a 6 (tedy pokud by podal společnou nabídku s dalším dodavatelem nebo využil subdodávky takového dodavatele), tak stejně lze argumentovat, že každé osobě mohlo vzniknout riziko újmy, neboť každá taková osoba si mohla zřídit jakékoliv živnostenské oprávnění a ve spojení s jiným dodavatelem (ať už jako subdodavatelem nebo prostřednictvím společné nabídky) jí vzniklo stejné riziko újmy, jako navrhovatel STUDENT AGENCY v případě šetřené veřejné zakázky.
25. S ohledem na shora uvedené má zadavatel v rozkladu za to, že Úřad měl návrh navrhovatele STUDENT AGENCY v celém rozsahu zamítnout v souladu s § 118 odst. 5 písm. c) zákona.
26. Ve vztahu k výrokům II. a III. napadeného rozhodnutí zadavatel namítá, že v případě konfliktu závěrů posudku znalce 1 a posudku znalce 2 měl Úřad k odstranění takového konfliktu a jakýchkoliv nejasností zadat revizní znalecký posudek a nespoléhat na vlastní hodnocení těchto posudků. Zadavatel k tomu s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R25/2009/VZ-172/2012/310/JHr ze dne 9. 1. 2012 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 50/2010 – 60 ze dne 1. 7. 2010 namítá, že správním orgánům nepřísluší upřednostnit některý z rovnocenných znaleckých posudků na základě vlastní přezkumné úvahy (odstraňovat rozpory v závěrech odborných znaleckých posouzení vlastním nalézáním správných řešení) a dovozovat, který z konkurenčních znaleckých posudků je správný a který nikoliv.
27. Zadavatel k tomu blíže namítá, že závěry posudku znalce 1 jsou správné a naopak vadami jsou stiženy závěry posudku znalce 2, pročež i závěry Úřadu (a tím pádem i výroky II. a III. napadeného rozhodnutí) ohledně nutnosti zadávat plnění, jež bylo předmětem dodatku č. 5 a dodatku č. 6, jsou rovněž nesprávné.
28. Zadavatel v rozkladu dále spatřuje nezákonnost výroků II. a III. napadeného rozhodnutí v tom, že Úřad kvalifikuje jednání centrálního zadavatele a zadavatele jako správní delikt dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž nezkoumá, zda mohlo jednáním centrálního zadavatele dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Závěr Úřadu o subsumpci jednání centrálního zadavatele a zadavatele pod skutkovou podstatu uvedenou v § 120 odst. 1 písm. a) vychází dle námitky rozkladu zadavatele pouze z domněnky, že plnění, jež je obsahem dodatků č. 5 a 6, může splnit vícero dodavatelů, přičemž tato domněnka je dle zadavatele v příkrém rozporu s vyjádřením vybraného uchazeče, s nímž se Úřad nijak nevypořádal. Zadavatel k této námitce blíže uvádí, že aby mohl Úřad učinit relevantní závěr o správním deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, je třeba, aby nejprve zjistil skutečný stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti podle ustanovení § 3 správního řádu, tedy zda existují i jiní dodavatele schopní poskytovat plnění obsažené v dodatcích č. 5 a 6.
29. Zadavatel má z výše uvedených důvodů za to, že ze strany zadavatele (ani centrálního zadavatele) nedošlo k porušení zákona a k naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Podle námitky rozkladu zadavatele nebyly splněny podmínky pro uložení sankce dle § 120 odst. 2 písm. a) zákona a výroky II., III. a IV. napadeného rozhodnutí jsou tak dle zadavatele nesprávné a nepřezkoumatelné.
30. Rovněž výroky V. a VI. napadeného rozhodnutí jsou dle rozkladu zadavatele nepřezkoumatelné, jelikož se Úřad nikterak nezabýval otázkou odpovědnosti za spáchání správního deliktu mezi zadavatelem a centrálním zadavatelem. K tomu zadavatel blíže namítá, že zákon v § 3 odst. 3 stanoví, že dojde-li při centrálním zadávání veřejné zakázky k porušení zákona o veřejných zakázkách, odpovídá za porušení zákona centrální zadavatel, ledaže k takovému porušení zákona došlo jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož či na jehož účet je centrální zadávání prováděno. Dle zadavatele není v posuzovaném případě pochyb o tom, že centrální zadavatel pořizoval služby obsažené v dodatku č. 5 a 6 na účet zadavatele, že se proto jednalo o centralizované zadávání, a zadavatel se tedy nemohl dopustit správního deliktu, který je mu přičítán. Úřad dle této námitky rozkladu zadavatele nikterak nespecifikuje, jakými úvahami dospěl k závěru, že na straně zadavatele došlo k takovému jednání či opomenutí, které vedlo k porušení zákona, případně, pokud takové jednání či opomenutí existovalo, proč i nadále přetrvávala odpovědnost centrálního zadavatele za takové porušení zákona.
31. Zadavatel v rozkladu dále uvádí námitku, že výroky V. a VI. napadeného rozhodnutí Úřad vydal postupem, jenž byl v rozporu s platnými právními předpisy upravujícími postup Úřadu při vydávání rozhodnutí, v důsledku čehož je dle zadavatele napadené rozhodnutí nezákonné. K této námitce zadavatel blíže uvádí, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je v příkrém rozporu s výroky V. a VI. napadeného rozhodnutí. Odůvodnění v bodě 339 dle této námitky rozkladu zadavatele popírá možnost uložit zákaz plnění podle ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona a argumentuje pro nutnost uložit zákaz plnění právě podle § 118 odst. 2 písm. c) zákona, ale samotné výroky ukládají zákaz plnění podle § 118 odst. 2 písm. a) zákona.
32. Dle této námitky rozkladu zadavatele tak Úřad selhal při odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž tento postup Úřadu zadavatel považuje za nezákonný, přičemž zde zadavatel připojuje obsáhlý právní názor na další procesní možnosti postupu Úřadu a odvolacího správního orgánu ve věci.
33. Ve vztahu k nepřezkoumatelnosti výroků V. a VI. napadeného rozhodnutí zadavatel dále namítá, že není možné jednoznačně dovodit, zda Úřad shledal, že zadavatelem uvedené důvody lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 118 odst. 3 zákona, či nikoliv.
Návrh rozkladu zadavatele
Zadavatel v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že ruší napadené rozhodnutí Úřadu v celém rozsahu a věc vrátí Úřadu k novému projednání.
V. Rozklad centrálního zadavatele
34. Dne 12. 3. 2013 podal v zákonné lhůtě proti napadenému rozhodnutí rozklad i centrální zadavatel (dále jen „rozklad centrálního zadavatele“). Úřad obdržel rozklad centrálního zadavatele rovněž téhož dne.
35. Centrální zadavatel namítá nesprávnost napadeného rozhodnutí a procesní pochybení Úřadu spočívající v porušení principů právní jistoty a legitimního očekávání tím, že se Úřad bez uvedení dostatečných důvodů se odklonil od své dosavadní rozhodovací praxe a nereflektoval zřejmý nedostatek aktivní legitimace obou navrhovatelů, zatímco návrh politické strany ve stejné věci KDU-ČSL zamítnul, protože nesplňovala podmínky pro to, aby mohla být považována za dodavatele ve smyslu ustanovení § 17 odst. a) zákona.
36. Centrální zadavatel dále v rozkladu namítá, že ani jeden z navrhovatelů nesplňuje podmínky pro podání návrhu, jenž je předmětem tohoto řízení. K tomu blíže uvádí, že profilace navrhovatele STUDENT AGENCY jako potenciálního uchazeče o předmětnou veřejnou zakázku považuje za ryze účelovou a zavádějící, což také dle zadavatele potvrzuje výpis z obchodního rejstříku, který obsahuje údaj o předmětu podnikání v době podání návrhu a z něhož je zřejmé, že navrhovatele STUDENT AGENCY nebyl způsobilý k dodávkám specializovaného informačně technologického vybavení, případně poskytovat servis pro toto vybavení a opak ani v rámci řízení vedeného před Úřadem neosvědčil. Centrální zadavatel proto namítá, že jej tedy nelze považovat za osobu, jíž by mohla vzniknout újma na právech a navrhovatel STUDENT AGENCY žádným způsobem nedoložil, ani neprokázal, že mu tato újma vznikla.
37. Centrální zadavatel namítá, že je přesvědčen, že neúčastní-li se subjekt zadávacího řízení, může námitky podat jen v tom případě, že mu postupem zadavatele vznikla újma či hrozí vznik újmy na jeho právech a současně má nebo měl zájem na získání určité zakázky, ke všem těmto skutečnostem však musí subjekt unést důkazní břemeno.
38. Centrální zadavatel k tomu blíže namítá, že argumentace Úřadu uvedená v bodech č. 350. až 352., která se vypořádává s aktivní legitimací navrhovatele STUDENT AGENCY je dle názoru centrálního zadavatele chybná, jde proti smyslu dikce zákona a v důsledku by umožňovala podávání návrhů v rámci přezkumu úkonů zadavatele naprosto každému subjektu.
39. Centrální zadavatel dále namítá, že navrhovatel OKsystem je sice podnikajícím subjektem v oblasti IT, avšak nesplnil zásadní kvalifikační předpoklad účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky. Navrhovatel OKsystem se dle námitky centrálního zadavatele nemohl stát vybraným uchazečem, a tudíž v tomto případě chybí také jeho zájem na získání veřejné zakázky a následně nemohlo dojít ke škodě na jeho právech, stejně jako nemohla být ani ohrožena.
40. Centrální zadavatel touto námitkou rozkladu namítá, že řízení zahájené na návrh navrhovatele STUDENT AGENCY mělo být na základě výše uvedeného zastaveno, a to v souladu s ustanovením § 117a písm. c) zákona, respektive že mělo dojít k zamítnutí návrhu navrhovatele STUDENT AGENCY z důvodu chybějící aktivní legitimace, a to na základě ustanovení § 118 odst. 5 písm. c) zákona. Z obdobných důvodů měl být dle centrálního zadavatele zamítnut návrh navrhovatele OKsystem.
41. Spojení správního řízení zahájeného z moci úřední a spojení řízení zahájených na návrhy jednotlivých navrhovatelů navzájem považuje centrální zadavatel za nesprávné. Úřad dle této námitky rozkladu centrálního zadavatele měl naopak postupovat tak, aby to bylo v zájmu rychlosti řízení, tedy řízení nespojovat ani navzájem, ani s řízením zahájeným z moci úřední a řízení zahájená na návrhy zastavit, resp. návrhy zamítnout.
42. Centrální zadavatel ve vztahu k odůvodnění napadeného rozhodnutí namítá, že se Úřad nedostatečně vypořádává s jednotlivými tvrzeními účastníků řízení a nedostatečně odůvodňuje své závěry.
43. Ve vztahu k odůvodnění napadeného rozhodnutí týkajícímu se hodnocení posudku znalce 1 centrální zadavatel namítá, že si Úřad vybírá jen určité aspekty znaleckého posudku znalce 1 a že ze strany Úřadu došlo k nesprávnému zhodnocení obsahu posudku znalce 1. Centrální zadavatel v této námitce rozkladu blíže podrobně namítá, proč se domnívá, že Úřad neprostudoval posudek znalce 1 detailně, svědomitě a nezaujatě. Centrální zadavatel namítá, že je naprosto nezbytné, aby došlo k novému posouzení posudku znalce 1 ze strany Úřadu, a to posouzení objektivnímu, přesnému a vycházejícím ze znalcem 1 skutečně uvedených závěrů.
44. Ve vztahu k odůvodnění napadeného rozhodnutí týkajícímu se hodnocení posudku znalce 2 centrální zadavatel namítá, že Úřadem provedené expresivně pozitivní hodnocení je dle názoru centrálního zadavatele zvláštní, ze strany správního orgánu nepřijatelné a zejména zcela neopodstatněné. Centrální zadavatel k tomu blíže namítá důvody, pro které ani posudek znalce 2, zpracovaný na základě požadavku Úřadu, nebyl ze strany Úřadu posouzen a hodnocen objektivně a nezaujatě, ale naopak byl hodnocen zcela neodůvodněně nekriticky pozitivně s tím, že takový postup není v souladu s povinnostmi správního orgánu spojenými s postupem v rámci správního řízení.
45. Ve vztahu k odůvodnění napadeného rozhodnutí týkajícímu se hodnocení posudku znalce 3 centrální zadavatel namítá, že se Úřad v odůvodnění nezabývá žádnou z námitek, které proti posudku znalce 3 předložili centrální zadavatel, potažmo zadavatel a vybraný uchazeč. K tomu centrální zadavatel namítá, v čem spatřuje špatné zhodnocení své argumentace Úřadem, která dle zadavatele jasně dokazuje, že posudek znalce 3 je zavádějící, tendenční a v mnoha ohledech neodborný.
46. Ve vztahu k části odůvodnění týkající se hodnocení posudku znalce 4 centrální zadavatel namítá, že se Úřad s jeho hodnocením provedeným v odůvodnění vypořádal zcela nedostatečně.
47. Centrální zadavatel v rozkladu dále namítá, že ze strany Úřadu došlo v napadeném rozhodnutí k věcně nesprávnému hodnocení doplňkových služeb jako služeb minoritních. Centrální zadavatel chápe doplňkové služby jako služby komplementární, které tvoří s poskytnutými licencemi nedílný celek a které jsou pro zprovoznění a chod licencovaných produktů nezbytné.
48. Další námitkou rozkladu centrální zadavatel poukazuje na nesprávnost napadeného rozhodnutí tkvící v chybějícím hodnocení důvodů zvláštního zřetele hodných podle § 118 odst. 3 zákona a upozorňuje, že na základě plnění prováděcí smlouvy (resp. jednotlivých dodatků) dochází k zajišťování jedné z důležitých funkcí státu, a to k výplatě sociálních dávek postupy využívajícími informačně technologické automatizované systémy. K tomu centrální zadavatel dále namítá, že není možné, aby zadavatel přešel na jakýkoliv jiný IT systém, aniž by řádně proběhlo zadávací řízení dle zákona.
49. Podobně centrální zadavatel v rozkladu namítá, že chybí zdůvodnění odkladné podmínky pro vypořádání se se závadným stavem v průběhu pěti měsíců od doby nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. Centrální zadavatel k tomu dodává, že Úřad vůbec nezohlednil důvody, pro něž je v praxi nereálné uspořádat zadávací řízení na předmětné dodávky a služby, které by nahradili stávající plnění ze strany vybraného uchazeče, v tomto časovém termínu. Centrální zadavatel namítá, že je naprosto absurdní se domnívat, že případný nový systém je možné nejen vysoutěžit, ale rovněž navrhnout, vyvinout, vytvořit a implementovat ve lhůtě 5 měsíců.
Návrh rozkladu zadavatele
50. Centrální zadavatel je vzhledem k námitkám rozkladu přesvědčen, že napadené rozhodnutí trpí zásadními vadami, které ho činí chybným, neobjektivním, zaujatým a jen obtížně přezkoumatelným. Centrální zadavatel proto rozkladem navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že napadené rozhodnutí ruší a věc vrací Úřadu k novému projednání.
VI. Rozklad navrhovatele STUDENT AGENCY
51. Dne 12. 3. 2013 podal v zákonné lhůtě proti napadenému rozhodnutí rozklad také navrhovatel STUDENT AGENCY (dále jen „rozklad navrhovatele STUDENT AGENCY“). Úřad obdržel rozklad navrhovatele STUDENT AGENCY téhož dne.
52. Navrhovatel STUDENT AGENCY k výroku I. napadeného rozhodnutí namítá, že ustanovení § 114 odst. 4 věty druhé zákona nelze v šetřeném případě aplikovat resp. nelze jej s ohledem na přímo předcházející nezákonný postup zadavatele vykládat tak, že návrh je v části týkající se prováděcí smlouvy a jejího dodatku č. 1 podán opožděně. Navrhovatel STUDENT AGENCY k tomu blíže zásadně namítá, že nelze pro podání návrhu aplikovat ani šestiměsíční lhůtu počítanou od uzavření smlouvy. Bezvýjimečné uplatnění šestiměsíční lhůty bez toho, aby byly zohledněny konkrétní okolnosti případu, zejména předchozí nezákonný postup zadavatele, který svým jednáním fakticky a s největší pravděpodobností i úmyslně znemožnil podání návrhu ve lhůtě 6 měsíců od uzavření smlouvy, by totiž dle navrhovatele STUDENT AGENCY představovalo nepřiměřeně tvrdý zásah do zájmové sféry navrhovatele i ostatních dodavatelů, potenciálních zájemců o veřejnou zakázku. K této námitce rozkladu navrhovatel STUDENT AGENCY blíže uvádí důvody, pro které se domnívá, že proti podpůrnému použití šestiměsíční lhůty hovoří i Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. 12.2007 a dodává, že pokud by předseda Úřadu potvrdil, že návrh byl v dotčené části zastaven v souladu se zákonem, znemožnil by tak navrhovateli i ostatním dodavatelům proti nezákonnému postupu zadavatele jakkoliv brojit, a to jak v tomto, tak i ve všech obdobných budoucích případech.
53. Navrhovatel k výroku I. napadeného rozhodnutí dále namítá, že pokud by bylo možné lhůty stanovené v § 114 odst. 4 zákona vykládat obecně, bez zohlednění konkrétního postupu zadavatele, jako prekluzivní, tedy jako lhůty, po jejichž uplynutí se již nelze návrhem domáhat uložení zákazu plnění smlouvy, ačkoliv zadavatel nesplnil svoji uveřejňovací povinnost, znamenalo by to faktickou likvidaci kontroly zadavatelů ze strany dodavatelů. Navíc navrhovatel STUDENT AGENCY poukazuje, že zákaz plnění smlouvy nelze podle stávající právní úpravy uložit ve správním řízení zahájeném z moci úřední, ale pouze na návrh, takže ani Úřad by nemohl ex offo plnění nezákonné smlouvy zabránit.
54. Navrhovatel STUDENT AGENCY k tomu blíže namítá, že zamítnutím návrhu v části, v níž namítal nezákonný postup zadavatele při uzavření prováděcí smlouvy a dodatku č. 1 došlo k zásadnímu a závažnému zásahu do jeho práva na obranu proti postupu zadavatele. Úřad nejen, že neuložil zákaz plnění z těchto dvou smluvních vztahů, ale postup zadavatele při jejich uzavření ani nijak nepřezkoumal, čímž mu bylo v konečném důsledku odepřeno jeho právo, aby se ucházel o plnění veřejné zakázky.
55. Dle námitky navrhovatele STUDENT AGENCY se Úřad nijak nezabýval námitkou navrhovatele, že zadavatel porušil zákon, když neuveřejnil oznámení o uzavření smluv způsobem podle § 147 zákona s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení zadávacího řízení a nezveřejnil ani souhrnné oznámení o smlouvách uzavřených na základě rámcové smlouvy, ke kterému byl povinen dle § 83 odst. 2 zákona do 30 dnů od konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Navrhovatel STUDENT AGENCY namítá, že výše uvedené porušení zákona není v napadeném rozhodnutí Úřadu vůbec zmíněno, natož argumentačně vypořádáno.
56. Navrhovatel STUDENT AGENCY v obecné rovině zcela souhlasí s výrokem V. a VI. napadeného rozhodnutí, má však za to, že Úřad opomněl v obou výrocích uvést, že zákaz plnění dodatků je ukládán s účinností ex tunc, tedy zpětně ke dni jejich uzavření. Ačkoliv dle názoru navrhovatele STUDENT AGENCY je nepochybné, že účinky zákazu plnění (vyslovení neplatnosti smlouvy) jsou ex tunc, vzhledem k tomu, že o účincích zákazu plnění se nezmiňuje výslovně ani odůvodnění rozhodnutí, má navrhovatel za to, že výrok V. a VI. je třeba v tomto smyslu změnit, resp. doplnit. Navrhovatel STUDENT AGENCY v rámci této námitky rozkladu připojuje vlastní právní názor, proč považuje zákaz plnění dodatků za účinný ex tunc, tj. proč se na smlouvy stižené neplatností v obecné rovině pohlíží, jakoby nikdy nevznikly a neexistovaly.
57. Dle námitky navrhovatele STUDENT AGENCY by účinky ex nunc výroků V. a VI. napadeného rozhodnutí zcela zmařily smysl vedeného správního řízení i samotný důvod pro zavedení možnosti uložit neplatnost smlouvy do zákona. Neplatnost dodatků ex nunc by dle navrhovatele STUDENT AGENCY zcela vyloučila obnovení hospodářské soutěže a vytvoření nových obchodních příležitostí pro hospodářské subjekty, které byly protiprávně zbaveny možnosti účastnit se soutěže. Navrhovatel STUDENT AGENCY k tomu blíže namítá, že plnění jinými subjektem by v takovém případě bylo v podstatě znemožněno, vyloučeno s tím, že účel zákazu plnění jako výjimečné sankce by byl zcela pominut, protože by neměl odpovídající, resp. v podstatě žádný, vliv.
58. K výše uvedené námitce rozkladu navrhovatel STUDENT AGENCY dodává, že zákaz plnění dodatků s účinky ex nunc by měl rovněž nepřiměřený dopad do veřejných rozpočtů. Navrhovatel STUDENT AGENCY dle této námitky tvrdí, že finanční odměna vyplacená vybranému uchazeči a jeho subdodavatelům na základě nezákonně zadané veřejné zakázky se pohybuje řádově ve stovkách milionů korun, ačkoliv by se dalo pořídit za násobně nižší cenu. Z toho navrhovatel STUDENT AGENCY dovozuje, že škoda, která by vznikla na veřejných prostředcích při vyslovení neplatnosti ex nunc by tak byla škodou velkého rozsahu. Navrhovatel STUDENT AGENCY dále namítá, že neplatnost smluvních vztahů s účinky ex nunc by byla v příkrém rozporu se základním smyslem a účelem zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivity a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky, čehož je dosahováno zejména prostřednictvím efektivní hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Navrhovatel STUDENT AGENCY v této souvislosti rovněž odkazuje na § 2 písm. m) až o) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, který explicitně vymezuje principy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.
59. Co se týče výší napadeným rozhodnutím uložených pokut, navrhovatel STUDENT AGENCY namítá, že Úřadem vyměřené výše nemají takový vztah k nápravnému opatření spočívajícímu v uložení zákazu plnění dodatků, jaký Úřad zohlednil. Navrhovatel STUDENT AGENCY k tomu blíže namítá, že pokud by bylo toto opatření k nápravě ukládáno s účinky ex nunc, které nastanou až 5 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí, tedy s největší pravděpodobností v době, kdy bude v podstatě již veškeré plnění realizováno, rozhodně by se nedalo hovořit o nijak zásadním opatření a pokuty by musely být násobně vyšší.
Návrh rozkladu navrhovatele STUDENT AGENCY
60. V závěru rozkladu navrhovatel STUDENT AGENCY žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že
· nahradí výrok I. výrokem, v němž konstatuje následující:
o Centrální zadavatel a zadavatel se dopustili správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodrželi postup stanovený v § 21 zákona, když veřejnou zakázku na poskytování služeb obsažených prováděcí smlouvě a dodatku č. 1, nezadali některou z forem zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 15. 7. 2011 došlo k uzavření prováděcí smlouvy a dne 1. 8. 2011 došlo k uzavření smlouvy – dodatku č. 1.
o Centrálnímu zadavateli a zadavateli se podle § 118 odst. 2 písm. a) zákona ukládá zákaz plnění prováděcí smlouvy a dodatku č. 1. Zákaz plnění smlouvy – prováděcí smlouvy a dodatku č. 1, se ukládá s účinností od 5 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a to s účinky ex tunc.
· ve výroku V. změní (doplní) poslední větu výroku následovně:
o Zákaz plnění smlouvy – dodatku č. 5, se ukládá s účinností od 5 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a to s účinky ex tunc.
· ve výroku VI. změní (doplní) poslední větu výroku následovně:
o Zákaz plnění smlouvy – dodatku č. 6, se ukládá s účinností od 5 měsíců od nabytí právní mocí tohoto rozhodnutí, a to s účinky ex tunc.
61. Pouze v případě, že by z objektivních důvodů nemohl výše navrženou změnu provést (což by se mohlo dotknout pouze výroku I. napadeného rozhodnutí), aby rozhodnutí v této části (ve výroku I. napadeného rozhodnutí) zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a ve vztahu k výrokům V. a VI. napadené rozhodnutí změnil dle výše uvedeného návrhu.
VII. Upřesnění a doplnění rozkladu navrhovatele STUDENT AGENCY
62. Dne 25. 3. 2013 podal navrhovatele STUDENT AGENCY podání (dále jen „doplnění rozkladu“), jímž upřesnil a doplnil svůj rozklad v reakci na vydání nepravomocného opravného rozhodnutí č. j. ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-5079/2013/511/MOn ze dne 19. 3. 2013 (dále jen „opravné rozhodnutí“), kterým Úřad provedl mimo jiné opravu výroků V. a VI. napadeného rozhodnutí.
63. Navrhovatel STUDENT AGENCY v doplnění rozkladu namítá, že oprava provedená ve výrocích V. a VI. napadeného rozhodnutí má přímý vliv na to, čeho se navrhovatel STUDENT AGENCY ve svém rozkladu domáhá, resp. podle jakého ustanovení by měl být dle návrhu rozkladu STUDENT AGENCY navrhovatele uložen zákaz plnění prováděcí smlouvy a dodatku č. 1.
Návrh doplnění rozkladu navrhovatele STUDENT AGENCY
64. Ačkoliv má navrhovatel za to, že jím podaný rozklad nelze s ohledem na změnu ustanovení zákona nijak zpochybnit a je naprosto zřejmé, čeho se svým podáním domáhá, přesto z důvodu procesní opatrnosti mění s ohledem na změnu výrokové části napadeného rozhodnutí následovně:
· navrhovatel STUDENT AGENCY žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že, nahradí výrok I. výrokem, v němž konstatuje následující:
o Centrální zadavatel a zadavatel se dopustili správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodrželi postup stanovený v § 21 zákona, když veřejnou zakázku na poskytování služeb obsažených prováděcí smlouvě a dodatku č. 1, nezadali některou z forem zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 15. 7. 2011 došlo k uzavření prováděcí smlouvy a dne 1. 8. 2011 došlo k uzavření smlouvy - dodatku č. 1.
o Centrálnímu zadavateli a zadavateli se podle § 118 odst. 2 písm. c) zákona ukládá zákaz plnění prováděcí smlouvy a dodatku č. 1. Zákaz plnění smlouvy - prováděcí smlouvy a dodatku č. 1, se ukládá s účinností od 5 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a to s účinky ex tunc.
· ve výroku V. změní (doplní) poslední větu výroku následovně:
o Zákaz plnění smlouvy – dodatku č. 5, se ukládá s účinností od 5 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a to s účinky ex tunc.
· ve výroku VI. změní (doplní) poslední větu výroku následovně:
o Zákaz plnění smlouvy – dodatku č. 6, se ukládá s účinností od 5 měsíců od nabytí právní mocí tohoto rozhodnutí, a to s účinky ex tunc.
65. Pouze v případě, že by z objektivních důvodů nemohl výše navrženou změnu provést (což by se mohlo dotknout pouze výroku I. napadeného rozhodnutí), aby rozhodnutí v této části (ve výroku I. napadeného rozhodnutí) zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a ve vztahu k výrokům V. a VI. napadené rozhodnutí změnil dle výše uvedeného návrhu.
VIII. Rozklad vybraného uchazeče
66. Dne 12. 3. 2013 podal v zákonné lhůtě proti napadenému rozhodnutí rozklad rovněž vybraný uchazeč (dále jen „rozklad vybraného uchazeče“). Úřad obdržel rozklad vybraného uchazeče téhož dne.
67. Vybraný uchazeč v podaném rozkladu předně namítá, že nesouhlasí se závěry a hodnocením Úřadu s tím, že si Úřad mimo jiné neosvojil znalost dané problematiky v tom rozsahu, aby mohl celou záležitost odpovídajícím způsobem právně kvalifikovat a rozhodnout.
68. Vybraný uchazeč namítá, že Úřad výkladu termínu „doplňkové služby“ provádí podle běžného významu a velmi úzce, nepřihlíží k vůli stran a zejména k tomu, že v IT sektoru má termín „doplňkové služby“ široký význam a je nezbytnou součástí plnění. Vybraný uchazeč k tomu blíže namítá, že lpění na gramatickém výkladu pojmu „doplňkové služby“ je zavádějící a vede k mylným závěrům. Pro určení, zda jde v daném případě o „doplňkovou službu“ není dle vybraného uchazeče určující objem ani hodnota poskytovaných služeb, ale jejich vztah k produktům Microsoft (tj. doplněk k produktům Microsoft, který zajišťuje jejich funkcionalitu) a význam pro zajištění jejich plné funkčnosti v daném prostředí orgánů veřejné správy. Vybraný uchazeč dále namítá, že Úřad provedl jen povšechné posouzení celé otázky, když porovnal slovo „doplňkové“ a imaginární finanční náklady a na tom postavil svůj závěr s tím, že Úřad spíše uvěřil tendenčním vyjádřením některých účastníků nebo hodnocením některých znalců obdobného rázu, která nejsou pro rozhodnutí ve věci rozhodující.
69. Vybraný uchazeč rozkladem dále namítá, že Úřad vůbec nevyužil možností k objasnění posudků znalců a žádného z nich nepožádal o dodatečné doplnění posudků, ať už prostřednictvím doplňujícího vyjádření nebo výslechem, tak jak je dle vybraného uchazeče v praxi běžné. Takový procesní postup je podle vybraného uchazeče neakceptovatelný.
70. Ve vztahu k odůvodnění napadeného rozhodnutí týkajícímu se hodnocení posudku znalce 1 vybraný uchazeč namítá, že právě jeho posudek na rozdíl od ostatních posudků je založen na rozsáhlém studiu odborné literatury, kterou tento znalec cituje. Znalec 1 také jako jediný rozsáhle popisuje celou strukturu systému a jeho jednotlivé součásti.
71. Ve vztahu k odůvodnění napadeného rozhodnutí týkajícímu se hodnocení posudku znalce 2 vybraný uchazeč namítá, že jeho posudek má velmi nízkou úroveň a není založen na odborném rozboru problematiky, ale pouze na pocitech znalce. Navíc dle vybraného uchazeče postavil znalec 2 posudek na hodnocení kritérií, ke kterým vůbec nebyl oprávněn se vyjadřovat (jako je cena a doba plnění).
72. Podle námitky vybraného uchazeče byl i přístup Úřadu k dalším posudkům, které měl Úřad k dispozici, v rozporu se zákonem. Podle námitky rozkladu Úřad posudek znalce 3 zohlednil, ale přitom se nevypořádal s velmi závažnými výtkami vůči posudku ze strany vybraného uchazeče. Podle další námitky rozkladu Úřad posudek znalce 4 odmítl z formálních důvodů, které ovšem dle vybraného uchazeče nebyly nijak relevantní.
73. Ve vztahu k nápravnému opatření zákazu plnění dodatku č. 5 a 6 s účinností od pěti měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí vybraný uchazeč namítá, že jej Úřad nemohl uložit. Vybraný uchazeč k tomu blíže namítá, že kromě toho, že nebyly spáchané samotné správní delikty, pro které je možné zákaz plnění smlouvy uložit, není samotný výrok Úřadu vykonatelný, jelikož nemůže být prakticky proveden.
74. K výše uvedené námitce vybraný uchazeč dále namítá, že Úřad řádně nezkoumal, zda neexistují důvody zvláštního zřetele hodné, které by ospravedlňovaly neuložení zákazu i v případě, že se centrální zadavatel a zadavatel dopustili správního deliktu. Úřad se dle názoru vybraného uchazeče mylně domnívá, že služby poskytované podle dodatků č. 5 a 6 jsou rutinního charakteru a že je může poskytovat v zásadě každý. Vybraný uchazeč k tomu dodává, že služby poskytované na základě prováděcí smlouvy a jejích dodatků jsou navíc strategické pro zajištění řádného fungování agend spadajících do resortu zadavatele.
75. K výše uvedené námitce vybraný uchazeč dále blíže namítá, že doba odkladu účinnosti zákazu je nereálně krátká a tato otázka nebyla Úřadem vůbec zkoumána. V průběhu pětiměsíční lhůty poskytnuté Úřadem nelze dle tvrzení vybraného uchazeče tak komplexní zakázku řádně vysoutěžit, natož vysoutěženou zakázku úspěšně zrealizovat.
76. Z hlediska procesního vybraný uchazeč namítá, že celé řízení ve věci bylo stiženo velkým množstvím zásadních procesních vad. Úřad se v řízení vůbec nevypořádal s mnoha klíčovými připomínkami účastníků řízení (včetně vybraného uchazeče), které jsou procesního charakteru.
77. Dle této námitky Úřad nijak nezohlednil skutečnost, že navrhovatel STUDENT AGENCY nemůže mít postavení navrhovatele, tak jak je tento termín definován v zákoně. S ohledem na svůj předmět podnikání nemohl mít zájem na získání dotčené veřejné zakázky a nemohla mu ani v důsledku domnělého porušení zákona hrozit nebo vzniknout újma.
78. Úřad dle vybraného uchazeče nijak nezkoumal aktivní legitimaci ani ve vztahu k navrhovateli OKsystem. Vybraný uchazeč k tomu namítá tvrzení, že navrhovatel OKsystem nebyl způsobilý požadované komplexní IT řešení poskytnout. Vybraný uchazeč k tomu blíže namítá, že tato společnost má zkušenosti pouze s vlastními specifickými agendovými aplikacemi, které nejsou založené na aplikacích Microsoft. Dle tvrzení vybraného uchazeče naopak navrhovatel OKsystem nemá žádné zkušenosti s tvorbou integrační platformy, pro jejíž realizaci bylo nutné implementovat produkty Microsoft a takové služby navrhovatel OKsystem ani poskytovat nemůže, jelikož nedisponuje statusem Large Account Reseller (LAR), který by mu umožňoval služby poskytovat.
79. V dalších částech rozkladu vybraný uchazeč podrobně rozvádí níže uvedené námitky; jejich podrobné argumentační rozvedení je zřejmé z rozkladu vybraného uchazeče a na tomto místě je provedeno pouze jejich shrnutí a rekapitulace podobně, jako je tomu v případech rozkladů ostatních účastníků řízení.
80. Dle námitky rozkladu vybraného uchazeče se Úřad v dostatečné míře nevypořádal s tvrzením vybraného uchazeče, že správní řízení trpí procesními nedostatky, které brání Úřadu v řízení pokračovat. Dle vybraného uchazeče jde především o nedostatky v aktivní legitimaci navrhovatelů, STUDENT AGENCY a OKsystem, o existenci překážky zahájeného řízení v téže věci a o nezpůsobilost zástupců navrhovatelů k činění procesních úkonů jménem navrhovatelů. Vybraný uchazeč dále namítá, že ke spojení řízení došlo v rozporu se zákonem a poškodilo procesní práva vybraného uchazeče.
81. Dle námitky rozkladu vybraného uchazeče je výrok I. napadeného rozhodnutí formulován zmatečně. Z odůvodnění rozhodnutí totiž dle vybraného uchazeče vyplývá, že se Úřad domnívá, že ve vztahu k návrhu na zákaz plnění prováděcí smlouvy a dodatku č. 1 došlo po uplynutí zákonné lhůty. V takové situaci by dle námitky vybraného uchazeče nebylo možné návrh zamítnout, jelikož nebyl podán osobou oprávněnou, ale je nutno řízení v tomto ohledu zastavit. Rozhodnutí je proto v tomto ohledu nepřezkoumatelné. Vybraný uchazeč navíc nesouhlasí ani s takovým postupem, jelikož navrhovatel STUDENT AGENCY není aktivně legitimován, a proto mělo být řízení sice zastaveno, ale z jiných důvodů a navíc v celém rozsahu.
82. Dle další námitky rozkladu vybraného uchazeče jsou výroky II. a. III. napadeného rozhodnutí nesprávné, jelikož Úřad porušil zásadu volného hodnocení důkazů. Dle vybraného uchazeče jde zejména o porušení této zásady ve vztahu k hodnocení jednotlivých znaleckých posudků, když Úřad nezohlednil bez uvedení jasných důvodů posudek znalce 1, své závěry Úřad opřel o posudek znalce 2, který však nelze v řízení použít. V rozkladu vybraný uchazeč dále detailním způsobem namítá jednotlivé nesprávnosti, kterých se Úřad při hodnocení skutkového stavu a důkazů, zejména jednotlivých znaleckých posudků, dle jeho názoru dopustil.
83. Ve vztahu k výrokům V. a VI. napadeného rozhodnutí vybraný uchazeč dále namítá, že zákaz plnění dodatků č. 5 a 6 nebylo možné vůbec uložit. K tomu vybraný uchazeč kromě výše uvedeného uvádí, že je nemyslitelné, aby byl uložen zákaz plnění smlouvy pouze ve vztahu ke službám poskytnutým na základě dodatků č. 5 a 6. Provedení takového zákazu je totiž dle vybraného uchazeče technicky nemožné. Služby poskytované podle dodatků č. 5 a 6 tvoří jeden komplexní celek služeb spojených s implementací Microsoft licencí na základě prováděcí smlouvy a jejích dodatků. Vybraný uchazeč namítá nesprávnost postupu Úřadu v tom, že nahlížel na jednotlivé dodatky k prováděcí smlouvě jako na samostatné smlouvy a v odůvodnění neposkytl vlastní pohled na to, jakým způsobem by jím uložený zákaz plnění smlouvy měl být proveden. Vzhledem k tomu vybraný uchazeč namítá, že výroky V. a VI. napadeného rozhodnutí je nutno zrušit pro jejich praktickou nevykonatelnost.
84. K výše uvedeným výrokům napadeného rozhodnutí vybraný uchazeč dále namítá, že Úřad řádně nezkoumal, zda existují důvody zvláštního zřetele hodné, které by ospravedlňovaly neuložení zákazu. Vybraný uchazeč namítá, že opakovaně zdůrazňoval, že uložení zákazu plnění smlouvy navíc brání důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, jež vyžadují pokračování plnění smlouvy. K tomu vybraný uchazeč blíže namítá, že služby poskytované na základě prováděcí smlouvy a jejích dodatků jsou strategické pro zajištění řádného fungování agend spadajících do resortu zadavatele.
85. Vybraný uchazeč namítá, že si lze jen těžko představit, že by někdo mohl efektivně (a to i z finančního hlediska) a v rozumném časovém horizontu navázat na rozpracovanou a z velké části dokončenou práci spočívající ve vytvoření integrační platformy (instalace, implementace a customizace licencí softwarových produktů Microsoft do jednoho funkčního celku) a nasazení sofistikovaných aplikací třetích stran do integrační platformy, aniž by to ohrozilo celý systém a tím i výplatu sociálních dávek.
86. Vybraný uchazeč namítá nesprávnost postupu Úřadu, když námitky centrálního zadavatele a zadavatele, kterými se vyjadřovali proti případnému uložení zákazu plnění smlouvy, odbyl formální výhradou, že neunesli důkazní břemeno. Úřad se podle námitky vybraného uchazeč nemůže zbavit povinnosti detailně se obeznámit s okolnostmi celého případu a důkladně zkoumat zda uložení zákazu plnění nebrání jiné důvody, aniž by se snažil lépe se seznámit s tím, jaké praktické důsledky by jeho rozhodnutí mohlo mít.
87. Podle poslední námitky rozkladu vybraného uchazeče ve vztahu k délce odkladu účinnosti zákazu plnění smluv by zadavatel jen stěží dokázal natolik precizně vymezit a zpracovat zadávací a kvalifikační dokumentaci, aby mohlo být nové zadávací řízení komplexního řešení plnění podle obsahu dodatku č. 5 a 6 dokončeno ve lhůtě stanovené Úřadem. I kdyby celý proces probíhal podle zákonných lhůt, byla by tato lhůta velmi ambiciózní. Vybraný uchazeč se proto domnívá, že je nutné, aby byly v rozkladovém řízení výroky o délce odkladu účinnosti zákazu plnění smluv přehodnoceny.
Návrh rozkladu vybraného uchazeče
88. Na základě všech námitek uvedených v rozkladu proto vybraný uchazeč navrhuje, aby Úřad rozhodl o zastavení řízení nebo zamítnutí návrhů, případně aby rozhodl o zrušení napadeného rozhodnutí.
IX. Řízení o rozkladech
89. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí v rámci autoremedury postupem podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí o podaných rozkladech.
Stanovisko předsedy Úřadu
90. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
91. Úřad tím, že důvody účastenství navrhovatele STUDENT AGENCY v řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, a dále tím, že důvody výroku I. napadeného rozhodnutí včetně úvah, kterými se řídil při výkladu právních předpisů a hodnocení podkladů rozhodnutí, neuvedl způsobem umožňujícím přezkum jejich správnosti, postupoval v rozporu s požadavky § 68 odst. 3 správního řádu.
92. Těmito rozpory s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu je dán rozpor napadeného rozhodnutí s právním předpisem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání postupem podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu pro rozpor napadeného rozhodnutí s právním předpisem.
X. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí
93. Podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává odvolací správní orgán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.
94. Podle § 152 odst. 4 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci.
95. V řízení o rozkladu je odvolacímu správnímu orgánu uloženo přezkoumávat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy ex lege. Tento přezkum zákonnosti je povinností plynoucí přímo ze zákona a není přitom nijak vázán na rozsah námitek uvedených v jednotlivých rozkladech.
96. Při přezkumu napadeného rozhodnutí jsem, stejně jako rozkladová komise, dospěl k následujícímu. Úřad se otázkou aktivní legitimace navrhovatele STUDENT AGENCY k podání návrhu na uložení zákazu plnění dodatku č. 1, dodatku č. 5 a dodatku č. 6 zabýval toliko v bodech 350. až 351. odůvodnění napadeného rozhodnutí (dále jen „odůvodnění“).
97. V bodě 351. odůvodnění uvádí Úřad obecnou dílčí úvahu, kterou se řídil při výkladu právních předpisů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby a dále při výkladu směrnice Rady 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce.
98. Tuto obecnou dílčí úvahu Úřad v bodě 352. odůvodnění doplnil citací judikatury soudního dvora Evropské unie, a sice rozsudku C-410/01 ze dne 19. 6. 2003 ve věci Fritsch, Chiari & Partner, Ziviltechniker GmbH a spol. proti Autobahnen- und Schnellstrassen-Finanzierungs-AG (Asfinag) a citací rozsudku C-212/02 ze dne 24. 6. 2004 ve věci Komise proti Rakousku, z nichž Úřad dovodil další dílčí úvahy.
99. Úřad však v odůvodnění neuvedl žádnou přezkoumatelnou úvahu o aktivní legitimaci navrhovatele STUDENT AGENCY, kterou by provedl při výkladu národní legislativy v podobě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, transponujícího regulaci výše uvedených směrnic a která by byla souladná s obecnými dílčími závěry, ke kterým Úřad v bodech 350. a 351. odůvodnění dospěl.
100. Pokud Úřad v bodě 352. odůvodnění uvedl, že na základě návrhu vybraného uchazeče zkoumal, zda navrhovatel STUDENT AGENCY je aktivně legitimován pro podání návrhu, měl tak učinit přezkoumatelným způsobem a ve smyslu ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu uvést do odůvodnění všechny úvahy, kterými se řídil při výkladu těch ustanovení zákona, jež vymezují okruh osob oprávněných podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, jímž se navrhovatel STUDENT AGENCY podle § 114 odst. 2 domáhal uložení zákazu plnění dodatku č. 1, dodatku č. 5 a dodatku č. 6.
101. Pokud pak v bodě 352. odůvodnění dospěl Úřad k závěru, že navrhovatel STUDENT AGENCY mohl mít zájem na získání výše uvedených veřejných zakázek a že mu vlivem protiprávního jednání centrálního zadavatele a zadavatele mohla vzniknout újma spočívající v nemožnosti účastnit se soutěže o veřejnou zakázku (veřejné zakázky), byl Úřad právě ve vztahu k tomuto závěru povinen uvést relevantní podklady a takové přezkoumatelné úvahy, kterými se ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu při hodnocení těchto relevantních podkladů řídil. Takovýmto způsobem byl Úřad povinen dospět ke skutkovým zjištěním ohledně aktivní legitimace navrhovatele STUDENT AGENCY. Takto zjištěný stav věci ohledně aktivní legitimace navrhovatele STUDENT AGENCY byl Úřad povinen použít při výkladu příslušných ustanovení zákona vymezujících okruh osob oprávněných podat návrh.
102. Jelikož Úřad dospěl k závěru o aktivní legitimaci navrhovatele STUDENT AGENCY nepřezkoumatelným způsobem, je v důsledku toho stejně tak i výrok I. napadeného rozhodnutí nepřezkoumatelným, neboť není možné přezkoumat správnost postupu Úřadu, když o návrhu navrhovatele STUDENT AGENCY výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodnul. Nepřezkoumatelnost toho, zda úvahy a závěry Úřadu uvedené v bodech 350. až 352. odůvodnění odůvodňují správnost a zákonnost výroku I. napadeného rozhodnutí, zakládá rozpor s § 68 odst. 3 správního řádu.
103. Vzhledem k tomu, že výše uvedená nepřezkoumatelnost postupu Úřadu se týká aktivní legitimace jednoho z dosavadních účastníků řízení, má bezprostřední vliv na správní řízení i rozhodnutí jako celek. Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele mohlo eventuálně být stiženo vadou spočívající v následném účastenství takového subjektu ve správním řízení, jenž eventuálně vůbec neměl být jeho účastníkem.
104. Právě nutnost provedení přezkoumatelného posouzení této dílčí otázky aktivní legitimace a následujícího účastenství navrhovatele STUDENT AGENCY v řízení odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí jako celku, neboť není možné předjímat meritorní výsledek této dílčí otázky při novém projednání věci Úřadem ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.
105. V novém projednání věci se bude Úřad ve smyslu závazného právního názoru podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu přezkoumatelným způsobem zabývat oprávněností navrhovatele STUDENT AGENCY k podání návrhu na zahájení řízení. Bude přitom vycházet z definice okruhu osob oprávněných podat návrh podle § 113 zákona.
106. Dále se bude Úřad v novém projednání věci ve smyslu závazného právního názoru podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu přezkoumatelným způsobem zabývat otázkou deliktní odpovědnosti zadavatele a rovněž otázkou přezkoumatelného odůvodnění eventuálního pozdějšího dne vykonatelnosti jednotlivých výroků rozhodnutí, které bude nově vydáno.
107. Podle § 50 odst. 1 správního řádu mohou být podklady pro vydání rozhodnutí zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé.
108. Při novém projednání věci vezme Úřad v úvahu námitky podaných rozkladů jakožto podklady vydání rozhodnutí dle § 50 odst. 1 správního řádu a bude-li to nově potřeba, v odůvodnění nově vydaného rozhodnutí ve věci uvede způsobem podle § 68 odst. 3 správního řádu úvahy, kterými se bude řídit při jejich hodnocení.
109. Podle § 113 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.
110. Podle § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.
111. Legislativní zkratka „navrhovatel“ je tak definována jako stěžovatel, který podal návrh. Legislativní zkratka „stěžovatel“ je přitom definována jako kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.
112. Navrhovatelem je tedy ten dodavatel, který současně má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému současně v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. Takto definované vymezení okruhu osob oprávněných podat návrh zákon definuje rovněž mimo jiné pro podání návrhu domáhajícího se uložení zákazu plnění smlouvy. Jinou definici okruhu osob oprávněných podat návrh domáhající se uložení zákazu plnění smlouvy zákon nestanovuje.
113. V případě návrhu domáhajícího se uložení zákazu plnění smlouvy po jejím uzavření zákon z povahy věci nepředpokládá možnost dodavatele využít právo v zadávacím řízení podat zdůvodněné námitky. Možnost podat námitky je zde vyloučena absencí trvajícího průběhu zadávacího řízení v důsledku zákonem předpokládaného uzavření smlouvy po uběhnutí příslušných lhůt v zadávacím řízení, nebo v důsledku protiprávního jednání zadavatele. Tato absence možnosti podat námitky však nijak nedopadá na samotné vymezení okruhu osob oprávněných domáhat se uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona.
114. Oproti návrhu podanému v průběhu zadávacího řízení (tj. před uzavřením smlouvy) způsobuje absentující předpoklad návrhu v podobě skutečně podaných námitek tu nutnost, že Úřad musí provedeným dokazováním postavit najisto, zda osoba podávající návrh domáhající se uložení zákazu plnění smlouvy je dodavatelem, který současně měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému současně v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele újma na jeho právech skutečně vznikla.
115. Jelikož jsem v rámci přezkumu zákonnosti zjistil, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání postupem podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, není možné ve věci postupovat jiným způsobem, a tedy ani přezkoumávat správnost rozhodnutí v rozsahu námitek jednotlivých podaných rozkladů.
XI. Závěr
116. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad neodůvodnil výrok I. napadeného rozhodnutí a účastenství navrhovatele STUDENT AGENCY v řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu způsobem umožňujícím přezkum jeho správnosti, jsem dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu pro rozpor s právním předpisem.
117. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3,170 34 Praha 7
2. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 1
3. Mgr. Vítězslava Kukáková, Zadní 209, 691 26 Pouzdřany
4. JUDr. Daniel Chamrád, advokát, K Hutím 5/665, 194 00 Praha 9
5. JUDr. Tomáš Čihula, LLM. Eur., Ph.D., advokát, Na Příkopě 19, 117 19 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
