Č. j.: ÚOHS-S66/2013/VZ-11369/2013/514/MDl
                
                
                 
                
                
                18. června 2013
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 1. 2013 na návrh ze dne 22. 1. 2013, jehož účastníky jsou: 
                · zadavatel – Krajská zdravotní, a. s., IČO 2548862, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem,
                · navrhovatel – Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Šafránkova 1238/1, 155 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 18. 6. 2012 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1, 
                · vybraný uchazeč – Siemens, s. r. o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13,
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „CT přístroj pro Krajskou zdravotní, a. s. – Nemocnici Teplice, o. z.“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 8. 2012 pod ev. č. 7202011019851 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 8. 2012 pod zn. 2012/S 150-250893, 
                a ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání citované veřejné zakázky,
                 
                 
                rozhodl takto:
                I.
                Zadavatel − Krajská zdravotní, a. s., IČO 2548862, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „CT přístroj pro Krajskou zdravotní, a. s. – Nemocnici Teplice, o. z.“ postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v zadávací dokumentaci nevymezil dílčí hodnotící kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“, v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, čímž nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                II.
                Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší předmětné zadávací řízení.
                III.
                Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se výše uvedenému zadavateli − Krajská zdravotní, a. s., IČO 2548862, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – ukládá:
                uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
                Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                IV.
                Zadavatel – Krajská zdravotní, a. s., IČO 2548862, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – se při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 2 citovaného zákona, když uchazeče Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Šafránkova 1238/1, 155 00 Praha 5, v písemném rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 neuvědomil o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
                V.
                Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Krajská zdravotní, a. s., IČO 2548862, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, 
                pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 
                Odůvodnění
                I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1. Zadavatel – Krajská zdravotní, a. s., IČO 2548862, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 8. 2012 pod ev. č. 7202011019851 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 8. 2012 pod zn. 2012/S 150-250893 oznámení otevřeného nadlimitního zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „CT přístroj pro Krajskou zdravotní, a. s. – Nemocnici Teplice, o. z.“ (dále jen „veřejná zakázka“).
                2. Z bodu 3 zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění dané veřejné zakázky je dodání a instalace nového CT přístroje včetně příslušenství vhodného pro provádění všech rutinních vyšetření, neurovaskulárních aplikací včetně perfuzních, speciálních aplikací s použitím Ekg gatingu. Součástí plnění je montáž, uvedení dodaných zařízení do provozu, provedení všech zkoušek a měření, zaškolení obsluhy, záruční servis a současně zpracování technologického projektu, provedení stavebních úprav pro instalaci CT a příslušných technologií, instalace elektrického rozvaděče včetně silového přívodu napájení CT a příslušných technologií, kabelových kanálů, kotvících komponent, dodávka UPS, dodávka a instalace klimatizačních jednotek v případě potřeby zajištění provozních podmínek CT a příslušných technologií.
                3. V bodu 4 zadávací dokumentace je uvedeno, že doba potřebná k demontáži, úpravám pracoviště a instalaci nové technologie nesmí přesáhnout 8 týdnů. 
                4. V bodu 7 zadávací dokumentace je uveden způsob a kritéria hodnocení nabídek, ze kterých vyplývá, že jako základní hodnotící kritérium je stanovena ekonomická výhodnost nabídky, přičemž nabídková cena má váhu 55 % a technické a funkční vlastnosti nabízených přístrojů mají váhu 45 %. Funkční a technické vlastnosti nabízených přístrojů jsou dále členěny na dílčí subkritéria, mezi něž patří i subkritérium „doba realizace zakázky v týdnech“, které v rámci funkčního a technického kritéria má hodnotu 10 bodů.
                5. Součástí zadávacích podmínek byl i návrh kupní smlouvy, z jehož bodu 3 vyplývá, že čas plnění je do 8 týdnů ode dne podepsání kupní smlouvy oběma stranami.
                6. Dne 4. 1. 2013 byly zadavateli doručeny námitky proti úkonům zadavatele ze dne 4. 1. 2013 uchazečem Philips Česká republika s. r. o., IČ 63985306, se sídlem Šafránkova 1238/1, 155 00 Praha 5 (dále jen „Philips Česká republika s. r. o.“ nebo „navrhovatel“).
                7. Z rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 vyplývá, že zadavatel podaným námitkám Philips Česká republika s. r. o. nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách bylo Philips Česká republika s. r. o. doručeno dne 15. 1. 2013.
                8. Vzhledem k tomu, že uchazeč Philips Česká republika s. r. o. nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 22. 1. 2013 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 23. 1. 2013 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S66/2013/VZ. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.
                9. Dne 20. 12. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče Siemens, s. r. o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13 (dále jen „Siemens, s. r. o.“ nebo „vybraný uchazeč“).
                II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                Obsah návrhu
                10. Návrh navrhovatele je podáván proti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele při hodnocení nabídek v rámci předmětného zadávacího řízení. Současně navrhovatel upozorňuje na nesprávný postup zadavatele v rámci vyřizování námitek podaných navrhovatelem, zejména na rozpor s ustanovením § 111 odst. 2 zákona, kdy navrhovateli nebylo poskytnuto poučení v rozhodnutí o námitkách.
                11. Navrhovatel nad rámec obsahu námitek předcházejícím podanému návrhu, nejprve v návrhu shrnuje postup zadavatele při otevírání obálek dne 24. 9. 2012 a jeho následné úkony, kdy si zadavatel od uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku dopisem ze dne 19. 10. 2012 vyžádal mimo jiné informaci vztahující se k době potřebné od podpisu smlouvy k demontáži, instalaci a instruktáži personálu, příp. dodání harmonogramu. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že proti těmto úkonům zadavatele podal dne 5. 11. 2012 námitky, kterým bylo rozhodnutím zadavatele ze dne 14. 11. 2012 vyhověno. Navrhovatel v rámci prvotních námitek mimo jiné brojil právě proti postupu zadavatele, kterým si zadavatel vyžádal informace vztahující se k době realizace zakázky, resp. proti požadavku určit tuto lhůtu v návaznosti na podpis smlouvy, ačkoliv z dodatečných informací č. 8 k zadávacím podmínkám ze dne 20. 8. 2012 nevyplývala podle navrhovatele povinnost pro uchazeče tento hodnocený údaj vázat na podpis smlouvy. 
                12. Navrhovatel dále v návrhu upozorňuje na skutečnost, že hodnotící komise v rámci dílčího hodnotícího kritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ u uchazeče Siemens, s. r. o., sdělila při otevírání obálek dne 24. 9. 2012 v rámci tohoto kritéria údaj 8 týdnů. Tento údaj byl následně uveden i v protokolu o otevírání obálek ze dne 24. 9. 2012. Nad to navrhovatel upozorňuje, že tento údaj byl dokonce na dotaz členů hodnotící komise potvrzen zástupcem Siemens, s. r. o., Ing. Lubošem Tůmou, který se účastnil otevírání obálek. Avšak jak vyplývá z přílohy č. 2, protokolu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 15. 11. 2012 použila hodnotící komise údaj jiný, a to 1,1 týdne. 
                13. Podle navrhovatele pokud hodnotící komise použije k hodnocení nabídek uchazečů jiné údaje odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím, než byly uvedeny při otevírání obálek, jako je tomu právě u nabídky Siemens, s. r. o., je tento postup zadavatele v rozporu se zákonem. Navrhovatel zastává názor, že při hodnocení nabídek uchazečů bylo možné u uchazeče Siemens, s. r. o., užít pouze údaj o době realizace zakázky v délce 8 týdnů, neboť tento byl v nabídce uchazeče Siemens, s. r. o., v době otevírání obálek v nabídce nalezen, potvrzen zástupcem tohoto uchazeče Ing. Lubošem Tůmou a hodnotící komisí zaznamenám. 
                14. Navrhovatel se neztotožňuje s tvrzeními obsaženými v rozhodnutí o námitkách, že hodnotící komise při otevírání obálek v nabídce uchazeče Siemens, s. r. o., nenalezla čestné prohlášení (str. 84 nabídky uchazeče Siemens, s. r. o.), vztahující se k době realizace předmětu plnění dané veřejné zakázky, a to v délce 8 dnů a následně byl tedy hodnocen tento údaj, nikoliv údaj, který byl zaznamenán dne 24. 9. 2012 při otevírání obálek. Navrhovatel se naopak domnívá, že čestné prohlášení vztahující se k době realizace předmětné veřejné zakázky nebylo ke dni otevírání obálek v nabídce vybraného uchazeče obsaženo, a v takovém případě by k čestnému prohlášení nebylo možné vůbec přihlížet, neboť by došlo k nepřípustné změně nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek v rámci veřejné zakázky.
                15. Navrhovatel nad rámec výše uvedeného předkládá argumenty, na základě kterých by neměl být údaj o době realizace veřejné zakázky u nabídky Siemens, s. r. o., v délce 8 dnů (1,1 týdne) hodnocen, resp. jeho hodnocení bylo v rozporu se zákonem. Navrhovatel postrádá vysvětlení zadavatele, jak a proč hodnotící komise dospěla k údaji o době realizace veřejné zakázky u uchazeče Siemens, s. r. o., v hodnotě 1,1 týdne, když u všech ostatních uchazečů byl tento údaj hodnocen v celých týdnech. Podle navrhovatele, v případě, že zadavatel požadoval v rámci předmětné veřejné zakázky jako parametr dílčího hodnotícího kritéria dobu realizace zakázky, pak je podle navrhovatele nutno z kontextu věci dovodit, že uchazeči měli tacitně vyjádřenou povinnost ve svých nabídkách uvést tuto dobu realizace také v celých týdnech, tedy není přípustné, aby uchazeč stanovil dobu realizace zakázky ve své nabídce časovým údajem uvedeným jinak než v celých týdnech. 
                16. Pokud by se Úřad neztotožnil s výše uvedeným názorem navrhovatele, uvádí navrhovatel další skutečnosti vztahující se k hodnocení kritéria doby realizace. Pokud by tedy byla připuštěna varianta, že hodnotící komise byla oprávněna hodnotit údaj uvedený ve dnech, měl být i u nabídky navrhovatele hodnocen údaj 9 dnů + 1 den zkušební provoz přístroje, v přepočtu na kalendářní týdny (tedy stejně jako v případě Siemens, s. r. o.), neboť takto navrhovatel upřesnil dobu realizace zakázky v rámci odpovědi na dotaz zadavatele ze dne 19. 10. 2012. Z postupu zadavatele vyplývá, že údaj Siemens, s. r. o., obsažený v kritériu doba realizace byl převeden na kalendářní týdny, kdy 8 dnů zadavatel převedl na 1,1 týdne (podle navrhovatele nesprávně, neboť mělo být počítáno s údajem 1,1429), avšak v případě navrhovatele zadavatel převedl údaj 9 dnů + 1 den na 2 pracovní týdny (5 + 5 dnů), čímž porušil zásadu rovnosti účastníků. Současně navrhovatel upozorňuje, že nelze ve vztahu k této argumentaci namítat, že zadavatel nemohl využít údaj navrhovatele vztahující se k době realizace v délce 9 +1 den v důsledku rozhodnutí o prvotních námitkách ze dne 14. 11. 2012, neboť navrhovatel požadoval, aby hodnotící komise nebrala při hodnocení kritéria doba realizace v úvahu údaje získané na základě žádostí o písemné vysvětlení nabídek, u kterých nedochází pouze k vysvětlení nabídek, ale ke změně hodnocených údajů (nabídek). V případě navrhovatele ke změně nabídky však poskytnutím informací nedošlo, jelikož navrhovatel dle svého vyjádření pouze upřesnil kalkulaci doby realizace zakázky.
                17. Navrhovatel dále v návrhu pro případ, že by Úřad výše uvedený výklad neshledal jako správný, konstatuje, že je nutno pro účely hodnocení parametru doba realizace zakázky v rámci dílčího hodnotícího kritéria považovat každý započatý týden za další celý týden. Tento závěr je podle navrhovatele plně ospravedlnitelný z důvodu, že pokud mají uchazeči uvést dobu realizace zakázky v týdnech, každý den přesahující týden, resp. 7 kalendářních dní, je nutno považovat za další týden. V tomto případě, by pak měl být v rámci kritéria doba realizace zakázky u navrhovatele i uchazeče Siemens, s. r. o., hodnocen údaj 2 týdny, neboť i doba 8 dní uváděná v nabídce Siemens, s. r. o., je s ohledem na výše uvedené dobou 2 týdnů.
                18. Navrhovatel dále upozorňuje na skutečnost, že doba realizace zakázky v délce 8 dnů je nejnižším možným údajem, s nímž se mohl Siemens, s. r. o., stát vybraným uchazečem. 
                19. Navrhovatel současně zdůrazňuje nepoužitelnost čestného prohlášení, které bylo následně v nabídce uchazeče Siemens, s. r. o., hodnotící komisí nalezeno, pro účely hodnocení nabídek v rámci dané veřejné zakázky z následujících důvodů. V zadávací dokumentaci, resp. ve spojení zadávací dokumentace a sdělením dodatečných informací byla doba realizace zakázky jednoznačně vymezena jako doba potřebná k instalaci, zprovoznění a předání přístroje. Z čestného prohlášení uchazeče Siemens, s. r. o., je přitom zřejmé, že položky „demontáž, úprava pracoviště a instalace nové technologie“, jejichž provedení za 8 dnů má být společností Siemens, s. r. o., garantováno v čestném prohlášení, nezahrnují „zprovoznění a předání přístroje“, v rámci kterého nepochybně musí být navíc provedeno i zaškolení zadavatele, resp. jeho zaměstnanců. Tedy, údaj z čestného prohlášení o době realizace zakázky uchazeče Siemens, s. r. o., v délce 8 dnů není použitelný pro hodnocení nabídek i z důvodu, že 8 dnů nepředstavuje dobu realizace ve smyslu zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky. Navrhovatel taktéž poukazuje na skutečnost, že u přístroje nabízeného uchazečem Siemens, s. r. o., není fakticky možné realizaci provést za 8 dnů, když toto znemožňují technické vlastnosti přístroje.
                20. Navrhovatel kromě vytýkaných skutečností vztahujících se k hodnocenému kritériu doba realizace zakázky v návrhu brojí proti skutečnosti, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky není jako úkon zadavatele platný, neboť byl za zadavatele podepsán osobou, která k tomu není oprávněna. Toto tvrzení vysvětluje navrhovatel následovně. 
                21. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo podepsáno osobou odlišnou od Ing. Eduarda Reichelta, který je v předmětném úkonu zadavatele uveden jako osoba podepisující dokument (a který je podle zadávací dokumentace osobou oprávněnou jednat jménem zadavatele v rámci předmětné veřejné zakázky), a to MUDr. Jiřím Madarem. 
                22. Bez ohledu na výše uvedené lze podle navrhovatele s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR konstatovat, že ani Ing. Eduard Reichelt není osobou, která mohla do 20. 11. 2012 v rámci předmětné veřejné zakázky činit právní úkony za zadavatele z titulu svého zařazení u zadavatele na pozici ředitele, neboť Ing. Eduard Reichelt byl podle údajů z obchodního rejstříku do 20. 11. 2012 členem představenstva zadavatele. Navrhovatel v návaznosti na výše uvedené odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Odo 11/2006 ze dne 15. 10. 2008, ze kterého vyplývá, že osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, nemůže být současně zástupcem této osoby. Ing. Eduard Reichelt tedy po dobu svého členství v představenstvu zadavatele, tj. do 20. 11. 2012, nebyl oprávněn činit v rámci předmětné veřejné zakázky za zadavatele úkony z pozice ředitele zadavatele, neboť jeho funkce člena představenstva zadavatele mu toto zapovídala. Na této skutečnosti podle navrhovatele nemění nic ani odůvodnění zadavatele uvedené rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013, v němž zadavatel dovozuje oprávnění Ing. Eduarda Reichelta k činění úkonů jménem zadavatele z titulu, že byl Ing. Eduard Reichelt zadavatelem pověřen rozhodnutím představenstva zadavatele ze dne 7. 8. 2012 obchodním vedením ve smyslu ustanovení § 66d zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“). Navrhovatel následně dodává, že ačkoliv má pochybnosti o platnosti rozhodnutí o pověření jako takového, zdůrazňuje, že ačkoliv Ing. Eduarda Reichelta opravňuje rozhodnutí o pověření k činění veškerých právních úkonů zadavatele v souvislosti s realizací veřejných zakázek, o jejichž zadání rozhodlo představenstvo společnosti, a to včetně uzavírání a podepisování smluv na plnění těchto veřejných zakázek, znamená to pouze to, že na základě rozhodnutí o pověření je Ing. Eduard Reichelt oprávněn činit jménem zadavatele v rámci předmětné veřejné zakázky úkony počínaje až rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Tato skutečnost podle navrhovatele vyplývá z ustanovení § 17 písm. k) zákona. 
                23. Podle navrhovatele lze současně konstatovat, že pověření Ing. Eduarda Reichelta obchodním vedením zadavatele, rozhodnutím o pověření, se nijak neaplikuje na úkony učiněné Ing. Eduardem Reicheltem za zadavatele z titulu funkce ředitele zadavatele, před dnem udělení pověření, tj. před dnem 7. 8. 2012. Pokud Ing. Eduard Reichelt činil jménem zadavatele úkony v rámci předmětné veřejné zakázky (např. podpis zadávací dokumentace dne 26. 7. 2012, vyhlášení veřejné zakázky dne 2. 8. 2012), z titulu funkce ředitele zadavatele, v době, kdy byl současně členem představenstva zadavatele, činil tak podle navrhovatele neoprávněně a tyto úkony je podle navrhovatele nutno považovat za bez právních následků. 
                24. Navrhovatel následně zdůrazňuje i skutečnost, že ani zmocnění MUDr. Jiřího Madara k činění veškerých právních úkonů zadavatele v souvislosti s realizací veřejných zakázek, o jejichž zadání rozhodlo představenstvo zadavatele, a to včetně uzavírání a podepisování smluv na plnění těchto veřejných zakázek, a to výhradně po dobu nepřítomnosti Ing. Eduarda Reichtelta, ze dne 30. 8. 2013, nemůže obstát, neboť zadavatelem nikdy nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by Ing. Eduard Reichelt byl v den 20. 12. 2012 nepřítomen, a nemohl tedy oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podepsat.
                25. S ohledem na všechny v návrhu uvedené důvody navrhovatel žádá, aby Úřad rozhodnutím zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a aby byl zadavatel následně povinen provést nové posouzení a hodnocení nabídek.
                Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 29. 1. 2013
                26. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 29. 1. 2013 a dokumentaci o veřejné zakázce obdržel Úřad dne 31. 1. 2013. Zadavatel předně konstatuje, že postupoval při hodnocení nabídek uchazečů v rámci předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem, a že úkony za zadavatele činila osoba, která k těmto úkonům byla oprávněna.
                27. Ve vztahu k namítanému postupu hodnotící komise při hodnocení kritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ konstatuje, že v průběhu otevírání obálek byly účastníkům sděleny údaje z nabídek všech uchazečů, odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím, přičemž jedním z kritérií byla i „doba realizace zakázky v týdnech“. Zadavatel nikterak nerozporuje, že z nabídky vybraného uchazeče byl sdělen údaj 8 týdnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Tento údaj byl dohledán v nabídce vybraného uchazeče členkou hodnotící komise Mgr. Ing. Martinou Novákovou, při kontrole nabídky vybraného uchazeče v obligatorním návrhu smlouvy (v bodu 3. 1). S ohledem na skutečnost, že nebyla při zevrubné kontrole nabídky dohledána jiná listina, v níž by byla doba realizace zakázky blíže specifikována, byl zástupce tohoto uchazeče dotázán členkou hodnotící komise pro otevírání obálek, zda požadovaný údaj doba realizace zakázky v týdnech je 8 týdnů, a zda odpovídá údaji uvedenému v předloženém návrhu obligatorní smlouvy. Zástupce uchazeče Siemens, s. r. o., tuto domněnku potvrdil a údaj byl následně zaznamenán do protokolu o otevírání obálek.
                28. V průběhu druhého zasedání hodnotící komise, jehož náplní bylo posouzení nabídek z hlediska zákonných požadavků a z hlediska požadavků zadavatele, bylo hodnotící komisí zjištěno, že nabídka vybraného uchazeče obsahuje na straně 84 čestné prohlášení, ve kterém vybraný uchazeč uvádí, že v případě realizace předmětné veřejné zakázky bude demontáž, úprava pracoviště a instalace nové technologie provedena za 8 dní. Vzhledem k tomu, že předmětná skutečnost nebyla zjištěna při samotném otevírání nabídek, nebyl měněn ani protokol o otevírání obálek. Na základě tohoto zjištění požádala hodnotící komise všechny uchazeče, aby v písemném vysvětlení nabídky potvrdili a upřesnili údaj týkající se doby realizace předmětné veřejné zakázky.
                29. Na základě podaných prvotních námitek navrhovatele ze dne 5. 11. 2012, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 14. 11. 2012 vyhověl, nepřihlížela hodnotící komise v průběhu hodnocení nabídek k údajům, které byly získány v uvedeném písemném vysvětlení jednotlivých nabídek a týkaly se doby realizace předmětné veřejné zakázky. Pro účely hodnocení tak tedy byly použity údaje obsažené v předložených nabídkách. Vzhledem k tomu, že nabídka vybraného uchazeče obsahovala údaj o době realizace veřejné zakázky v délce trvání 8 dnů, hodnotící komise přepočítala tento údaj na dobu odpovídající týdnům, tedy na 1,1 týdne.
                30. K navrhovateli namítanému činění úkonů za zadavatele neoprávněnou osobou zadavatel uvádí následující. Ing. Eduard Reichelt, ředitel společnosti, byl na základě rozhodnutí představenstva ze dne 7. 8. 2012 pověřen obchodním vedením společnosti podle § 66d obchodního zákoníku. Zadavatel dále rekapituluje obsah daného rozhodnutí představenstva, které je zadavatelem přiloženo jako příloha tohoto vyjádření. Nad rámec již uvedeného zadavatel konstatuje, že představenstvo rozhodlo o předmětné veřejné zakázce rozhodnutím č. 11/13/2012 ze dne 26. 6. 2012 a současně s tímto rozhodnutím uložilo Ing. Eduardu Reicheltovi povinnost zabezpečit realizaci daného zadávacího řízení. Zadavatel je přesvědčen, že úkony v průběhu zadávacího řízení, resp. i úkony mu předcházející byly učiněny oprávněnou osobou.
                31. V neposlední řadě se zadavatel vyjadřuje i k tvrzením navrhovatele o protiprávním postupu zadavatele při hodnocení nabídek a při vyřizování námitek. Zadavatel setrvává na svém stanovisku, že v zadávacím řízení dodržel postup podle zákona. Co se týče rozhodnutí o nevyhovění námitkám navrhovatele ze dne 14. 1. 2013, resp. neuvedení poučení, k tomu zadavatel uvádí, že si je vědom své povinnosti uložené § 111 odst. 2 zákona, náležitě navrhovatele poučit. Neuvedení tohoto poučení vzniklo na straně zadavatele písařskou chybou, když „vypadlo“ z textu rozhodnutí. Zadavatel si je tedy tohoto formálního nedostatku vědom, nicméně má za to, že toto formální pochybení nemělo vliv na podání návrhu navrhovatelem.
                32. Zadavatel v závěru svého vyjádření konstatuje, že neshledává žádné důvody pro zahájení správního řízení, resp. zahájení řízení ve věci možného spáchání správního deliktu.
                 
                33. Účastníky správního řízení jsou podle § 116 zákona:
                o zadavatel, 
                o navrhovatel,
                o vybraný uchazeč.
                34. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S66/2013/VZ-2399/2013/514/MDl ze dne 7. 2. 2013. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S66/2013/VZ-2402/2013/514/MDl ze dne 7. 2. 2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.
                35. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S66/2013/VZ-2774/2013/514 MDl ze dne 12. 2. 2013 vydal na návrh navrhovatele předběžné opatření, jímž byl zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. 
                36. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S66/2013/VZ-2942/2013/514 MDl ze dne 15. 2. 2013 prodloužil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí, a to z důvodu žádosti vybraného uchazeče ze dne 13. 2. 2013.
                37. Přípisem č. j. ÚOHS-S66/2013/VZ-4734/2013/514/MDl ze dne 15. 3. 2013 seznámil Úřad účastníky řízení s novými skutečnostmi ve správním řízení. Úřad účastníkům řízení sdělil, že získal pochybnosti, zda zadavatel dostatečně jasně a transparentně vymezil v zadávací dokumentaci informace týkající se hodnoceného údaje „doba realizace zakázky v týdnech“, resp. zda dostatečně přesně vymezil, jakým způsobem, má být toto dílčí hodnotící kritérium uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku časově v nabídkách vymezeno. Současně Úřad upozornil zadavatele na možné spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona při vyřizování námitek navrhovatele ze dne 4. 1. 2013. K zajištění účelu správního řízení Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S66/2013/VZ-4735/2013/514/MDl ze dne 15. 3. 2013 určil účastníkům řízení nové lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněni vyjádřit v řízení svá stanoviska, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.
                38. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S66/2013/VZ-5132/2013/514 MDl ze dne 20. 3. 2013 prodloužil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí, a to z důvodu žádosti navrhovatele ze dne 18. 3. 2013.
                Vyjádření zadavatele ze dne 12. 2. 2013
                39. Úřad dne 14. 2. 2013 obdržel vyjádření zadavatele ze dne 12. 2. 2013, ve kterém zadavatel opětovně uvedl, že má za to, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky proběhlo v souladu s právními předpisy, a že jeho postup výběr nejvhodnější nabídky neovlivnil, ani ovlivnit nemohl. 
                Vyjádření navrhovatele ze dne 26. 2. 2013
                40. Dne 27. 2. 2013 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ze dne 26. 2. 2013, ve kterém uvedl, že zadavatel v bodu 7 zadávací dokumentace uvedl, že základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost nabídky, s tím, že jedním z dílčích hodnotících kritérií je dílčí hodnotící kritérium, v rámci něhož bude podle odrážky páté hodnocena doba realizace zakázky. Zadavatel následně v rozhodnutí o prvotních námitkách navrhovatele ze dne 15. 11. 2012 (a v souladu s dodatečnými informacemi č. 8) opakovaně potvrdil, že bude v rámci dílčího kritéria – doba realizace zakázky, hodnocena pouze doba potřebná k instalaci, zprovoznění a předání přístroje, tedy bez návaznosti na podpis smlouvy.
                41. Navrhovatel následně v rámci tohoto vyjádření demonstroval rozdíl mezi „časem plnění“ a „dobou realizace zakázky“.
                42. Navrhovatel zastává názor, že za „čas plnění“ v rámci předmětné veřejné zakázky je nutné brát obligatorně stanovenou lhůtu uvedenou v čl. 3. 1. smlouvy, tedy realizaci předmětné veřejné zakázky ve lhůtě 8 týdnů od podpisu smlouvy. Naopak za „dobu realizace zakázky“ je podle navrhovatele třeba považovat dobu, v rámci obligatorně stanovené lhůty podle čl. 3. 1. smlouvy (tedy v rámci „času plnění“), potřebnou k instalaci, zprovoznění a předání přístroje zadavateli. V případě „doby realizace zakázky“ se tedy jedná o hodnocený parametr v rámci předmětného zadávacího řízení.
                43. Navrhovatel je přesvědčen, že maximálně od sdělení dodatečných informací č. 8 muselo být zadavateli, tak všem uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku známo, co bude zadavatelem v rámci kritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ hodnoceno.
                44. Navrhovatel je přesvědčen, že k protiprávnímu jednání zadavatele, jenž podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, došlo ve fázi posouzení a hodnocení nabídek a má za to, že adekvátním nápravným opatřením je zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky v rámci předmětného zadávacího řízení.
                Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 13. 2. 2013
                45. Dne 28. 3. 2013 Úřad obdržel vyjádření vybraného uchazeče ze dne 13. 2. 2013, ve kterém se vybraný uchazeč nejprve zabývá namítanými skutečnostmi navrhovatele vztahujícími se k otevírání obálek. Vybraný uchazeč má za to, že zákon jednoznačně stanovuje, co předchází otevírání obálek, co se odehrává během otevírání obálek a jak následně probíhá hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů. Vybraný uchazeč upozorňuje na skutečnost, že nikde v zákoně není uvedeno a není ani zadavateli či uchazečům umožněno, aby se během otevírání obálek k podaným nabídkám jakkoliv vyjadřovali, komentovali je, či dokonce upřesňovali. V neposlední řadě vybraný uchazeč zdůrazňuje, že mnohdy osoby, které se otevírání obálek účastní ani nejsou zmocněny činit cokoliv jiného než se pouze účastnit otevírání obálek.
                46. V rámci předmětného zadávacího řízení se za vybraného uchazeče otevírání obálek účastnil pracovník vybraného uchazeče Ing. Luboš Tůma, který měl plnou moc opravňující účastnit se otevírání obálek a nebyl oprávněn činit za vybraného uchazeče jakékoliv další úkony. Podle vybraného uchazeče bylo jednání Ing. Luboše Tůmy při otevírání obálek zcela v souladu s jeho zmocněním. Pokud by se Ing. Luboš Tůma jakkoliv vyjadřoval k hodnotám uvedeným v nabídce či je vysvětloval, překročil by tím své oprávnění.
                47. Podle názoru vybraného uchazeče zadavatel nemohl v daném případě postupovat jinak, než jak postupoval, tedy zapsat do protokolu o otevírání obálek tu hodnotu, kterou v nabídce při otevírání obálek našel, což bylo právě 8 týdnů od podpisu smlouvy obligatorně uvedených v  návrhu smlouvy.
                48. Vybraný uchazeč dále konstatuje, že zákon nijak neřeší situaci, kdy zadavatel při otevírání obálek přehlédne informace o údaji z nabídky odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím. Zadavatel v tomto případě nepovažoval vyplnit tabulku s uvedením jednotlivých číselně vyjádřitelných dílčích hodnotících kritérií, což svým způsobem způsobilo situaci, která nastala, kdy někteří uchazeči si tabulku v nabídkách připravili sami, jiní uchazeči, včetně vybraného uchazeče tabulku nepřipravili a jednotlivé údaje uvedli do nabídky, což vedlo k jisté nepřehlednosti (zejména pro komisi při otevírání obálek). Avšak tato situace podle vybraného uchazeče nic nemění na skutečnosti, že údaj rozporovaný navrhovatelem obsahovala nabídka vybraného uchazeče již při jejím podání. Vybraný uchazeč má za to, že veškerá tvrzení navrhovatele týkající se chybějícího čestného prohlášení vztahujícího se k době realizace veřejné zakázce v nabídce vybraného uchazeče při otevírání obálek jsou irelevantní a Úřad by k nim neměl přihlížet.
                49. Vybraný uchazeč se následně vyjadřuje k části návrhu, ve kterém navrhovatel napadá vybraného uchazeče z manipulace s nabídkou, kdy podle navrhovatele do nabídky vybraného uchazeče až následně po lhůtě pro podání nabídek bylo vloženo čestné prohlášení vybraného uchazeče, které uvádělo jinou dobu realizace veřejné zakázky, než tu která byla hodnotící komisí zaznamenána do protokolu o otevírání obálek.
                50. Vybraný uchazeč zcela odmítá toto křivé obvinění navrhovatele a setrvává na svém stanovisku, že jeho nabídka byla podána v českém jazyce v tištěné formě, podepsána oprávněným zástupcem vybraného uchazeče a zabezpečena proti manipulaci celé nabídky, přičemž všechny listy byly očíslovány a nabídka obsahovala prohlášení o celkovém počtu listů a veškeré části nabídky tvořily jeden celek. Nad to byla dále v souladu s požadavkem zadavatele předložena nabídka i v elektronické formě na CD-ROM. Vybraný uchazeč současně žádá, aby Úřad ve svém rozhodnutí uvedl, že úvahy navrhovatele týkající se výše uvedené trestné činnosti byly zcela mylné a k žádnému takovému jednání ze strany vybraného uchazeče či zadavatele nedošlo.
                51. Vybraný uchazeč se dále ve vyjádření věnuje požadavku zadavatele na dobu realizace zakázky. Podle vybraného uchazeče termín 8 týdnů byl uveden v předepsaném návrhu smlouvy a tento termín nebylo možné jakkoliv upravit či změnit, tedy uchazeči nezbývalo nic jiného než dobu realizace uvést ve formě čestného prohlášení do nabídky. V rámci čestného prohlášení vybraný uchazeč uvedl dobu realizace v délce 8 dnů, kdy tato doba je podle vybraného uchazeče dostatečná, a to s ohledem na již dříve provedené obdobné realizace.
                52. Vybraný uchazeč se nad rámec výše uvedeného vyjadřuje k polemice navrhovatele o tom, zda zadavatel měl počítat s kalendářními či pracovními týdny. Podle navrhovatele je obvyklý a správný postup, kdy se uvažuje kalendářní týden (tedy 7 dní).
                53. V závěru vyjádření se vybraný uchazeč ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že čestné prohlášení vybraného uchazeče o době realizace předmětné veřejné zakázky nezahrnuje zprovoznění a předání přístroje. Podle vybraného uchazeče je naopak nepochybné, že slovo „zprovoznění“ je synonymum slova „instalace“. Pokud je tedy něco „zprovozněno“ (uvedeno do provozu), je zřejmé, že musí proběhnout nejdříve instalace, jelikož zprovoznění nenainstalovaného zařízení není možné. Je i ustálenou obchodní zvyklostí, že pokud součástí dodávky je i zprovoznění, pak instalace je součástí zprovoznění, avšak odchylky od této praxe jsou možné, ale obvykle vyplývají z potřeb objednatele a jeho provozu. Samotné předání přístroje je pak již dvoustranným právním úkonem, kdy zhotovitel předává zhotovené dílo a objednatel jej přejímá, pokud dílo odpovídá sjednaným podmínkám. 
                54. Vybraný uchazeč s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl a předmětné správní řízení zastavil.
                Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 21. 3. 2013
                55. Dne 21. 3. 2013 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče z téhož dne, ve kterém plně odkazuje na argumentaci obsaženou již ve vyjádření ze dne 13. 2. 2013.
                Vyjádření zadavatele ze dne 27. 3. 2013
                56. Dne 27. 3. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém se zadavatel nad rámec již uvedené argumentace obsažené v dřívějších vyjádření předně vyjadřuje k vytýkanému nesprávnému postupu při vyřizování námitek navrhovatele, resp. neposkytnutí poučení v rozhodnutí o námitkách.
                57. Zadavatel si je vědom svého pochybení a připouští, že v rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 došlo k vypuštění poučení. Zadavatel uvádí, že k tomuto opominutí nedošlo v úmyslu jakkoliv navrhovatele zkrátit na jeho procesních právech, k čemuž ani nedošlo, jak vyplývá z podaného návrhu navrhovatele. 
                58. Zadavatel si je vědom také své případné odpovědnosti ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona za své pochybení, nicméně, žádá Úřad o shovívavost, neboť, jak zadavatel uvádí ve vyjádření: „osoba či osoby vyhotovující dané rozhodnutí o námitkách jsou toliko lidé, když mýlit se a chybovat je lidské“. 
                59. Zadavatel dále poukazuje na nulový následek tohoto pochybení, když k porušení práv navrhovatele nedošlo. V této souvislosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 12/99 ze dne 26. 6. 2000. 
                60. Současně zadavatel upozorňuje na dikci ustanovení § 111 odst. 5 zákona, ze které vyplývá, že: „pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl“. Z posledně citovaného pak vyplývá, že sice zadavatel svou nečinností námitkám nevyhoví, apriori však nemusí stěžovatele ve smyslu ustanovení § 111 odst. 2 zákona poučovat, tedy podle zadavatele, zadavatel, který na námitky reaguje s tím, že těmto nevyhovuje, je postaven do nesnadnějšího a obtížnějšího postavení než-li ten, který na projednání námitek zcela rezignuje.
                61. K aplikovatelnosti ustanovení § 111 odst. 5 zákona zadavatel ještě nad rámec již uvedeného konstatuje, že se v dané právní úpravě jedná ve vztahu k odst. 1 téhož zákonného ustanovení o postavení lex posterior derogat priori (ve vztahu k tomuto tvrzení zadavatel odkazuje na publikaci Teorie práva, Knapp, C.H.Beck, 1. Vydání, 1995, str. 115, marg. č. 284).
                62. Zadavatel s odkazem na jím uvedenou argumentaci apeluje na to, aby Úřad případné spáchání správního deliktu citlivě posoudil, současně zadavatel odkazuje na nález Ústavního soudu ČR č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb.
                63. V závěru vyjádření se zadavatel vyjádřil i k Úřadem namítané netransparentnosti vymezení hodnoceného subkritéria spočívajícího v době realizace veřejné zakázky. Zadavatel má za to, že postupoval v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona, když při hodnocení postupoval vůči všem uchazečům shodně, přičemž vymezení daného subkritéria je v rámci zadávací dokumentace podle zadavatele dostatečně určité a srozumitelné. V této souvislosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 572/04, III. 104/04 a podotýká, že určitost právního úkonu je třeba vykládat podle obsahové stránky, kontextu jednání a vůle toho, kdo jej činí. Zadavatel je toho názoru, že je rozhodující, zda bylo provedeno hodnocení daného subkritéria u všech dodavatelů shodně.
                Vyjádření navrhovatele ze dne 27. 3. 2013
                64. Dne 27. 3. 2013 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel konstatuje, že zadavatel v průběhu veřejné zakázky – před uplynutím lhůty pro podání nabídek dostatečně jasně a transparentně vymezil veškeré informace týkající se hodnoceného parametru doba realizace zakázky, včetně toho, jakým způsobem má být tento parametr uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku časově v nabídkách vymezen.
                65. Navrhovatel dále ve vyjádření zdůrazňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria bude hodnoceno mimo jiné kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“. Podle navrhovatele z logického a gramatického výkladu je nezbytné dovodit, že uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku měli tacitně, ale přitom zcela jasně a jednoznačně, vyjádřenou povinnost ve svých nabídkách uvést dobu realizace zakázky v celých týdnech.
                66. Ve vztahu k tomuto kritériu navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel před lhůtou pro podání nabídek obdržel žádost navrhovatele ze dne 20. 8. 2012 o dodatečné informace k zadávacím podmínkám, v nichž navrhovatel mimo jiné žádal zadavatele o vyjasnění vztahu doby realizace zakázky a času plnění, resp. upřesnění, co přesně má zadavatel dobou realizace zakázky na mysli. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na dodatečné informace č. 8, ve kterých zadavatel poskytuje odpověď na dotaz navrhovatele.
                67. Podle navrhovatele je proto zřejmé, že v okamžiku podání nabídek všech uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku existoval pouze jediný možný výklad hodnoceného parametru doba realizace zakázky. V době podání nabídek uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku podle navrhovatele neexistovala žádná nejasnost, nejednoznačnost či netransparentnost.
                68. Navrhovatel je přesvědčen, jak již uvedl v předchozím vyjádření, že k protiprávnímu postupu zadavatele, jenž podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky v rámci dané veřejné zakázky, došlo ve fázi posouzení a hodnocení nabídek uchazečů. Veřejná zakázka podle navrhovatele nevykazuje znaky obecné zmatečnosti, pro něž by mělo být zadávací řízení zrušeno, ale vykazuje znaky zásadního pochybení zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek uchazečů, které podstatně ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky.
                III. ZÁVĚRY ÚŘADU
                69. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci dostatečně jasně a konkrétně nevymezil dílčí hodnotící kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“ v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, čímž nedodržel při postupu podle citovaného zákona zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Současně se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, tím, že postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 2 zákona, když uchazeče Philips Česká republika s. r. o., v písemném rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 řádně neuvědomil o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                Relevantní ustanovení zákona 
                70. Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (viz ustanovení § 6 odst. 1 zákona).
                71. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. 
                72. Z ustanovení § 78 odst. 1 zákona vyplývá, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je
                a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo
                b) nejnižší nabídková cena.
                73. Ustanovení § 111 odst. 2 zákona ukládá zadavateli povinnost, v případě, že námitkám nevyhoví, uvědomit stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
                74. Z ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona vyplývá, že se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.
                75. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
                Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce 
                76. Zadavatel v bodu 3 zadávací dokumentace uvedl, že předmětem plnění dané veřejné zakázky je dodání a instalace nového CT přístroje včetně příslušenství vhodného pro provádění všech rutinních vyšetření, neurovaskulárních aplikací včetně perfuzních, speciálních aplikací s použitím Ekg gatingu. Součástí plnění je montáž, uvedení dodaných zařízení do provozu, provedení všech zkoušek a měření, zaškolení obsluhy, záruční servis a současně zpracování technologického projektu, provedení stavebních úprav pro instalaci CT a příslušných technologií, instalace elektrického rozvaděče včetně silového přívodu napájení CT a příslušných technologií, kabelových kanálů, kotvících komponent, dodávka UPS, dodávka a instalace klimatizačních jednotek v případě potřeby zajištění provozních podmínek CT a příslušných technologií.
                77. V bodu 4 zadávací dokumentace je stanovena zadavatelem podmínka, že doba potřebná k demontáži, úpravám pracoviště a instalaci nové technologie nesmí přesáhnout 8 týdnů. 
                78. V bodu 7 zadávací dokumentace je uveden způsob a kritéria hodnocení nabídek, ze kterých vyplývá, že jako základní hodnotící kritérium je stanovena ekonomická výhodnost nabídky, přičemž nabídková cena má váhu 55 % a technické a funkční vlastnosti nabízených přístrojů mají váhu 45 %. Funkční a technické vlastnosti nabízených přístrojů jsou dále členěny na dílčí subkritéria, mezi něž patří i subkritérium „doba realizace zakázky v týdnech“.
                79. V bodu 3 návrhu kupní smlouvy je uvedeno, že čas plnění je do 8 týdnů ode dne podepsání kupní smlouvy oběma stranami, přičemž tento údaj má být obligatorně obsažen v nabídce každého uchazeče o předmětnou veřejnou zakázku.
                80. Zadavatel před lhůtou pro podání nabídek obdržel od navrhovatele dotaz č. 8 k zadávacím podmínkám: „Součástí hodnocení technických a funkčních parametrů přístroje je parametr doba realizace zakázky v týdnech. Ve smlouvě je však obligatorní požadavek na čas plnění do 8 týdnů. Jakou formou, ne-li změnou návrhu smlouvy, je možno dobu nabídnout? Předpokládáme, že se nejedná o dobu realizace ani čas plnění zakázky, ale o dobu potřebnou k instalaci, zprovoznění a předání přístroje (předmětem zakázky je i záruční servis a tudíž doba realizace zakázky bude minimálně 24 měsíců)“. Zadavatel na výše uvedený dotaz poskytl následující odpověď: „Ano, u obou výše uvedených výrazů uvedených ve jmenovaných souvislostech, se jedná o dobu potřebnou k instalaci, zprovoznění a předání přístroje“.
                81. V protokolu o otevírání obálek ze dne 24. 9. 2012 je uvedena položka „doba realizace“ (bez návaznosti na podpis smlouvy, pozn. Úřadu). U nabídky vybraného uchazeče je tato položka označena odlišně „realizace zakázky“ a je u tohoto uchazeče uveden údaj 8 týdnů.
                82. Zadavatel dne 19. 10. 2012 vyzval podle § 76 odst. 3 zákona všechny uchazeče o předmětnou veřejnou zakázku, aby mimo jiné upřesnili dobu potřebnou od podpisu smlouvy k demontáži, instalaci a instruktáži personálu případně, aby byl uchazeči dodán harmonogram.
                83. Z nabídky navrhovatele vyplývá, že doba realizace veřejné zakázky je 2 týdny, přičemž uvedená doba realizace zakázky 2 týdny se vztahuje k době, po kterou bude CT pracoviště mimo provoz. Z vyjádření navrhovatele ze dne 24. 10. 2012, kterým měl zadavateli poskytnout požadované informace na základě výzvy ze dne 19. 10. 2012, vyplývá, že navrhovatel požadovaný harmonogram prací v návaznosti na podpis smlouvy neposkytl, neboť daný požadavek navrhovatel považoval za neoprávněný (následně proti tomuto požadavku zadavatele podal dne 5. 11. 2012 námitky, kterým bylo vyhověno, pozn. Úřadu), neboť ze zadávacích podmínek nevyplývá povinnost uchazečům, aby se harmonogram prací vázal na termín podpisu smlouvy. Navrhovatel tak tedy poskytl harmonogram vztahující se výlučně k realizaci předmětu plnění bez návaznosti na podpis smlouvy, ze kterého vyplývá, že doba nutná k realizaci činí 9 dnů + 1 den zkušební provoz, při kterém jsou již vyšetřováni pacienti.
                84. Z nabídky vybraného uchazeče, a to z čestného prohlášení obsaženého na straně 84 nabídky, vyplývá, že doba realizace zakázky je 8 dní, přičemž vybraný uchazeč jako realizaci zakázky v předmětném čestném prohlášení vytyčil jako demontáž, úprava pracoviště a instalace nové technologie. Z vyjádření vybraného uchazeče ze dne 25. 10. 2012, kterým poskytl zadavateli požadované informace na základě výzvy ze dne 19. 10. 2012, vyplývá, že doba potřebná k realizaci předmětu plnění, tedy dobu, při které bude přerušen provoz na CT pracovišti, je 8 dnů, tak jak je uvedeno v nabídce. V případě doby realizace vázané na podpis smlouvy, by doba realizace zakázky činila maximálně 6 týdnů.
                85. Z nabídky uchazeče CHIRONAX ESTORAL spol. s r. o., IČO44848315, se sídlem Klausova 1441/28, 155 00 Praha 5 (dále jen „CHIRONAX ESTORAL spol. s r. o.“) vyplývá, že doba realizace veřejné zakázky je 3 týdny od podpisu smlouvy. Tato skutečnost vyplývá ze strany 45 nabídky tohoto uchazeče, kde je vložen harmonogram, ze kterého je zřejmé, že doba realizace je počítána od podpisu smlouvy, resp. počátek lhůty je určen podpisem smlouvy. Z vyjádření společnosti CHIRONAX ESTORAL spol. s r. o. ze dne 26. 10. 2012, kterým poskytla zadavateli požadované informace na základě výzvy ze dne 19. 10. 2012, vyplývá, že odkazuje právě na harmonogram uvedený na straně 45 nabídky a v odpovědi na výzvu tedy rekapituluje již informace obsažené v harmonogramu v nabídce, kdy doba realizace zakázky je do 3 týdnů (20 dnů) od podpisu smlouvy.
                86. Z nabídky uchazeče Electric Medical Service, s. r. o., IČO 49970297, se sídlem Ledce 74, 664 62 Ledce (dále jen „Electric Medical Service, s. r. o.“) vyplývá, že doba realizace zakázky činí 4 týdny. Z vyjádření společnosti Electric Medical Service, s. r. o. ze dne 26. 10. 2012, kterým poskytl zadavateli požadované informace na základě výzvy ze dne 19. 10. 2012, vyplývá, že doba realizace je 4 týdny (28 dní) od podpisu smlouvy.
                87. Z rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 11. 2012 vyplývá, že zadavatel vyhověl původním námitkám navrhovatele, v rámci kterých navrhovatel brojil mimo jiné proti žádosti zadavatele o písemné vysvětlení nabídky, kdy zadavatel požadoval dodání harmonogramu doby realizace veřejné zakázky v návaznosti na podpis smlouvy. Zadavatel v odůvodnění tohoto rozhodnutí o námitkách uvedl, že otázkou vztahující se k době realizace veřejné zakázky v návaznosti na podpis smlouvy nežádal o vysvětlení některého z hodnotících kritérií, nýbrž pouze ověřoval údaje uvedené v nabídkách uchazečů a současně zjišťoval hrubý časový rámec realizace předmětné veřejné zakázky od podpisu smlouvy, aniž by tento údaj měl být hodnocen. Zadavatel upřesnil, že bude hodnocen časový údaj bez návaznosti na podpis smlouvy.
                88. Z protokolu o posouzení a hodnocení nabídek, resp. z jeho přílohy č. 2 vyplývá, že u vybraného uchazeče použila hodnotící komise v rámci subkritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ hodnotu 1,1 týdne.
                89. V rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 není zadavatelem uvedeno poučení v souladu s ustanovením § 111 odst. 2 zákona.
                K výroku I. – vymezení dílčího hodnotícího kritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ v zadávací dokumentaci
                90. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace je rozhodujícím podkladem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto zákon ukládá zadavateli povinnost vymezit prostřednictvím zadávací dokumentace veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli řádně zpracovat své nabídky. Zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout korektní soutěž, v jejímž rámci bude vybrána nejvhodnější nabídka. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Požadavek jednoznačnosti a přesnosti plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zároveň musí zadávací dokumentace obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná a určitá.
                91. Úřad dále uvádí, že problematika řádného vypracování zadávací dokumentace v souvislosti se zásadou transparentnosti byla řešena mimo jiné např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009 č.j. 2 Afs 86/2008-222. Ve zmiňovaném rozsudku je uvedeno, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, v níž požadavky na zpracování nabídky nejsou zcela srozumitelné a jednoznačné, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká interpretační nejistota.
                92. K obdobným závěrům dospěl i Úřad např. ve svém rozhodnutí č. j ÚOHS-S4/2009/VZ-1997/2009/520/Ema ze dne 11. 3. 2009, kde konstatoval, že požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, jak zadavatelem, tak dodavateli, stejným způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad.
                93. Z výše uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu a z rozhodnutí Úřadu plyne závěr, že nepřesnosti v zadávací dokumentaci nemohou jít k tíži uchazeče, neboť stanovit zadávací podmínky a požadavky přesně a jednoznačně, aby neumožňovaly různý výklad, je povinností zadavatele. Tento závěr vyplývá i z konstantní rozhodovací činnosti Úřadu.
                94.  Ze zadávacích podmínek zadavatele prvotně vyplývaly dvě informace, vztahující se k délce realizace veřejné zakázky. Jednak z bodu 4 zadávací dokumentace byl zřejmý požadavek zadavatele na realizaci předmětu veřejné zakázky (spočívající v demontáži, úpravě pracoviště a instalaci nové technologie) ve lhůtě do 8 týdnů. Dále pak v bodu 7 zadávací dokumentace vztahující se ke způsobu a hodnocení nabídek bylo uvedeno dílčí hodnotící kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“, a to bez dalších doplňujících informací. Návrh smlouvy obsahoval obligatorní podmínku stanovenou v bodě 3, a to že doba realizace veřejné zakázky je do 8 týdnů ode dne podepsání kupní smlouvy (uchazeči CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o. a Electric Medical Service, s. r. o. změnili v návrhu kupní smlouvu tento obligatorní údaj na jimi nabízené hodnoty, přičemž zadavatel se s touto situací nikterak nevypořádal, pozn. Úřadu).
                95. Navrhovatel vznesl před lhůtou pro podání nabídek na zadavatele dotaz (označený jako č. 8), ve kterém se dotazoval právě na kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“ (viz bod 80 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                96. Úřad má za to, že znění dotazu navrhovatele ve spojení s odpovědí zadavatele neposkytlo řádnou a srozumitelnou odpověď, zda zadavatel požaduje určit dobu realizace veřejné zakázky v návaznosti na podpis smlouvy či nikoliv. O vázanosti na podpis smlouvy není ostatně v dotazu navrhovatele, stejně tak v odpovědi zadavatele žádná zmínka. 
                97. Z nabídek jednotlivých uchazečů navíc dle Úřadu vyplývá, že uchazeči, kteří se účastnili zadávacího řízení, si rozdílně vyložili požadavek zadavatele, a to zda je doba realizace veřejné zakázky vázána na podpis smlouvy či nikoliv, příp. jakým způsobem tento údaj uvést (v jakých jednotkách). Z  nabídek vybraného uchazeče a navrhovatele vyplývá, že dobu realizace veřejné zakázky stanovili bez návaznosti na podpis smlouvy. I přesto, že oba tito uchazeči údaj vztahující se k době realizace zakázky uvedli bez návaznosti na podpis smlouvy, je z jejich nabídek patrné, že požadavky zadavatele byly i těmito uchazeči vyloženy rozdílně, a to v tom smyslu, že vybraný uchazeč ve své nabídce údaj vztahující se ke kritériu doba realizace zakázky v týdnech určil ve dnech (kdy při hodnocení byl tento údaj přepočítán na týdny), oproti tomu navrhovatel tento údaj určil v celých týdnech. Z nabídek uchazečů CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o. a Electric Medical Service, s. r. o. naopak vyplývá, že jimi určená doba v nabídce je vázána na podpis smlouvy. 
                98. Z předchozího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí je taktéž zřejmé, že ze strany zadavatele nebylo dostatečně konkretizováno v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria, jakým způsobem má být tento hodnocený údaj uchazeči zpracován. Tedy zda je podmínkou, aby byl údaj o době realizace veřejné zakázky uváděn v týdnech (pracovních či kalendářních) či zda je možné tento údaj uvést ve dnech, kdy následně údaj uvedený ve dnech bude podle jasně stanoveného postupu hodnotící komisí přepočítán na týdny (zlomky týdne).
                99. Jak vyplývá z výše uvedeného (viz bod 94 odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel obdržel vzájemně neporovnatelné nabídky z čehož lze dovozovat, že již samotné zadávací podmínky jsou stiženy vadou, resp. nejsou dostatečně konkrétní. Uchazeči tedy u kritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ uvedli tento údaj v návaznosti či naopak bez návaznosti na podpis smlouvy, přičemž hodnota, ve které byl tento údaj nabízen, taktéž nebyla u uchazečů stejná (nabízené hodnoty byly uvedeny v týdnech nebo ve dnech).
                100. Úřad po přezkoumání kompletní dokumentace vztahující se k předmětné veřejné zakázce získal pochybnosti, zda sám zadavatel měl v rámci tohoto kritéria zcela ujasněno, jaké hodnoty po uchazečích požaduje uvést, zda dobu realizace předmětu veřejné zakázky v návaznosti na podpis smlouvy či nikoliv, resp. jaký konkrétní údaj má být hodnocen. Tomu odpovídají i následné kroky zadavatele po obdržení nabídek uchazečů. Zadavatel požadoval dopisem ze dne 19. 10. 2012 po všech uchazečích upřesnění doby potřebné od podpisu smlouvy k demontáži, instalaci a instruktáži personálu. Následně po obdržení prvních námitek navrhovatele, kterým zadavatel vyhověl, zadavatel uvedl, že pro hodnocení nabídek je podstatný údaj o době realizace bez návaznosti na podpis smlouvy a bude hodnotit údaje obsažené v nabídkách uchazečů (ačkoliv někteří uchazeči mají v nabídkách tento údaj vázán na podpis smlouvy, pozn. Úřadu).
                101. Z odpovědí na dotaz zadavatele ze dne 19. 10. 2012 je zřejmé, že uchazeči CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o. a Electric Medical Service, s. r. o., skutečně již v nabídce uvedli u kritéria doba realizace zakázky v týdnech lhůtu, která byla vázána na podpis smlouvy, neboť údaje uvedené v odpovědi těchto uchazečů jsou shodné s dobou a termíny uvedenými v nabídkách těchto uchazečů (uchazeč CHIRONAX ESTRAL spol. s r. o. přímo odkazuje na harmonogram, který je obsahem jeho nabídky). Z odpovědi vybraného uchazeče je pak zřejmé, že doba uvedená v čestném prohlášení obsaženém na straně 84 nabídky je bez návaznosti na podpis smlouvy, neboť v návaznosti na podpis smlouvy by lhůta plnění ze strany vybraného uchazeče byla v délce maximálně 6 týdnů. Navrhovatel v rámci svého vyjádření zkonkretizoval údaj obsažený v jeho nabídce, tedy že doba realizace činí 9 dnů, bez návaznosti na podpis smlouvy, avšak učinil tak svévolně, neboť zadavatel se navrhovatelem uváděnou skutečnost nedotazoval. Požadavek zadavatele na uvedení doby realizace veřejné zakázky v návaznosti na podpis smlouvy považoval navrhovatel za nezákonný, tudíž na něj neposkytl zadavateli odpověď.
                102. Úřad však s ohledem na výše uvedené skutečnosti je toho názoru, že prvotním pochybením zadavatele jsou již nesprávně stanovené zadávací podmínky. To, že zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci dílčí hodnotící kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“ tak, jak je uvedeno výše, způsobilo, že obdržel vzájemně neporovnatelné nabídky, neboť neobsahují shodné údaje, resp. neobsahují vzájemně porovnatelné hodnoty. Skutečnost, že navrhovatel před lhůtou pro podání nabídek vznesl na zadavatele dotaz vztahující  se k subkritériu „doba realizace zakázky v týdnech“ a zadavatel následně poskytl dne 23. 8. 2012 uchazečům dodatečné informace k zadávacím podmínkám, neodstranila nejasnosti, které ze zadávacích podmínek vyplývají. Zadávací podmínky nejsou v rámci šetřené veřejné zakázky podle Úřadu dostatečně konkrétní a zapříčinily, že uchazeči předložené nabídky vykazují velké rozdíly, které brání objektivnímu posouzení nabídek. Úřad dospěl k závěru, že námitky navrhovatele obsažené v návrhu jsou pouze odrazem takto nepřesně zpracovaných zadávacích podmínek, ke kterým se Úřad vyjadřuje níže a že tyto námitky podporují výše uvedenou argumentaci Úřadu.
                103. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Požadavek transparentnosti je považován za nesplněný v případě, že jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, neboť stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti mimo jiné uvádí, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. Za netransparentní lze dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010 tedy považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.
                104. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona. Podle Úřadu zadávací dokumentace neobsahuje dostatečně jasně a konkrétně vymezené dílčí hodnotící kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“, tento závěr je podpořen i skutečností, že zadavatel v rámci předmětného zadávacího řízení obdržel vzájemně neporovnatelné nabídky, neboť uchazeči si rozdílně vyložili zadavatelovi požadavky a v rámci tohoto kritéria v nabídkách uvedli dobu realizace veřejné zakázky v návaznosti či bez návaznosti na podpis smlouvy, a stejně tak uchazeči předložili v rámci předmětného kritéria nabídky, které obsahovaly rozdílné veličiny (dny/týdny), přičemž ze strany zadavatele nebylo uvedeno, jakou veličinou má být kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“ ohodnoceno, příp. jakým způsobem se budou hodnoty přepočítávat. Tato pochybení zadavatele mají podle Úřadu za následek netransparentnost šetřeného zadávacího řízení a s ohledem na skutečnost, že kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“ má přímý vliv i na hodnocení nabídek, tedy i na výběr nejvhodnější nabídky rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Jelikož toto dílčí hodnotící kritérium nebylo vymezeno určitě nelze vyloučit, že kdyby jej zadavatel vymezil jasně a vyjádřil jednoznačně, jaké řešení považuje za nejvýhodnější, mohl by obdržet jiné nabídky od uchazečů.
                K nabídce vybraného uchazeče a hodnocení kritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ 
                105. Navrhovatel v návrhu i v dalších vyjádřeních ve vztahu ke kritériu „doba realizace zakázky v týdnech“ brojí zejména proti postupu zadavatele vůči nabídce vybraného uchazeče. Navrhovatel vyslovil podezření, že nabídka tohoto uchazeče v době otevření nabídek nedisponovala čestným prohlášením, kterým byla vybraným uchazečem stanovena doba realizace předmětné veřejné zakázky v délce trvání 8 dnů, a žádal Úřad o prošetření, zda nabídka tento údaj obsahovala i v době podání nabídek. Současně navrhovatel nesouhlasil s postupem hodnotící komise (zadavatele), kdy byl přijat údaj vybraného uchazeče o době trvání realizace předmětné veřejné zakázky ve lhůtě 8 dnů, kdy při hodnocení byl použit údaj 1,1 týdne, ačkoliv při otevírání obálek byl hodnotící komisí přečten u nabídky vybraného uchazeče údaj 8 týdnů.
                106. Úřad k  uvedenému podezření navrhovatele poznamenává, že není schopen objektivně prokázat, zda nabídka vybraného uchazeče byla ke dni podání nabídek v tomto směru kompletní, avšak k této namítané skutečnosti uvádí, že z dokumentace k veřejné zakázce vyplývá, že nabídka vybraného uchazeče ve stavu, v jakém byla Úřadu předána, je řádně zabezpečena, jednotlivé strany nabídky jsou očíslovány, na straně 84 je obsaženo čestné prohlášení, vztahující se k době realizace předmětné veřejné zakázky. V nabídce vybraného uchazeče v elektronické podobě obsažené na CD-ROM je jako den zápisu souboru obsahujícího uvedené čestné prohlášení 20. 9. 2012, tedy datum předcházející lhůtě pro podání nabídek. Pro úplnost Úřad dodává, že zjistil, že nabídka vybraného uchazeče je však stižena jinými vadami, se kterými se zadavatel nevypořádal, a to chybějícím čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti, dále nebyla vybraným uchazečem v nabídce vyčíslena nabídková cena způsobem, jaký zadavatel požadoval, tedy rozdělení na jednotlivé činnosti/dodávky, je uvedena pouze konečná nabídková cena ve výši 12 999 000 Kč. V rámci specifikace č. 1-7W2NGT-2 (od str. 60 nabídky), která obsahuje 25 položek, je hodnota těchto položek vyčíslena částkou 12 999 000 Kč, což je i konečná nabízená cena, avšak mezi těmito položkami nejsou uvedeny dodávky spojené s úpravou pracoviště (pouze chlazení přístroje a elektrický rozvaděč).
                107. Navrhovatel taktéž rozporuje skutečnost, že nabízený údaj vybraným uchazečem v rámci kritéria doba realizace veřejné zakázky byl uveden ve dnech a následně zadavatelem přepočítán na hodnotu 1,1 týdne, přičemž s tímto údajem zadavatel počítal při hodnocení jednotlivých nabídek a právě díky takto nabízené hodnotě se stal vybraným uchazečem. Zde je navrhovatelem vystihnut Úřadem již výše uváděný moment pochybení zadavatele, spočívající již v samotném zpracování zadávací dokumentace. Úřad se neztotožňuje s argumentací navrhovatele, že ze zadávací dokumentace vyplývalo, že hodnocený údaj u kritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ musí být uchazeči nabídnut v týdnech. Zadavatel výslovně tento požadavek nikde v zadávacích podmínkách nestanovil, pouze hodnocené kritérium nazval „doba realizace zakázky v týdnech“. Úřad v tomto směru uvádí, že lze v daném případě argumentovat právní zásadou „co není zakázáno, je dovoleno“. Proč by tedy uchazeč nemohl výše uvedené kritérium ohodnotit v jednotkách dní, pokud zadavatel nestanovil podmínku, uvést hodnoty vztahující se k tomuto kritériu v týdnech. Ze zákona jednoznačně vyplývá, že výklad zadávacích podmínek nesmí jít k tíži uchazeče, naopak jde k tíži zadavatele. Právě i s ohledem na tento aspekt, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel pochybil již při zpracování zadávacích podmínek. 
                108. S navrhovatelovou argumentací, že pro případ, že by se Úřad ztotožnil s možností, uvést v rámci kritéria „doba realizace zakázky v týdnech“ údaj ve dnech, mělo být v případě navrhovatele počítáno při hodnocení s údajem 9 dní, se Úřad neztotožňuje, neboť údaj o délce doby realizace předmětné veřejné zakázky bez návaznosti na podpis smlouvy v délce trvání 9 dní navrhovatel poskytl zadavateli de facto samovolně, aniž by byl zadavatelem na tuto skutečnost zadavatelem dotazován (viz bod 97 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tedy zadavatel při hodnocení nemohl k tomuto údaji navrhovatele přihlížet. 
                109. Co se týče namítaného postupu zadavatele při otevírání obálek, kdy u vybraného uchazeče byl v protokolu o otevírání obálek ze dne 24. 9. 2012 uveden u kritéria doba realizace zakázky údaj 8 týdnů, Úřad ve stručnosti uvádí následující. Skutečnost, že při otevírání obálek byl za vybraného uchazeče přítomen Ing. Luboš Tůma a měl podle vyjádření navrhovatele potvrdit, že hodnotící komisí sdělený údaj o době realizace zakázky v délce 8 týdnů je v pořádku, je podle Úřadu zcela irelevantní, nemá žádný dopad na šetřenou skutečnost, že následně byl v nabídce vybraného uchazeče dohledán jiný údaj. Případné pochybení zadavatele lze spatřovat v tom, že hodnotící komise nedohledala při otevírání obálek správnou listinu (Úřad vychází z předpokladu, že s ohledem na uvedené skutečnosti v bodu 100 odůvodnění tohoto rozhodnutí nabídka vybraného uchazeče obsahovala předmětné čestné prohlášení), která obsahovala vybraným uchazečem nabízený údaj vztahující se k době realizace předmětné veřejné zakázky a pracovala s údajem, který byl ve smlouvě obligatorně obsažen a uveden již ve vzorovém návrhu smlouvy v zadávací dokumentaci zadavatelem. Za případné pochybení zadavatele by tedy mohla být shledána ta skutečnost, že zadavatel zaznamenal do protokolu o otevírání obálek (a de facto sdělil i ostatním uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku) špatný údaj (ne)vyplývající z nabídky vybraného uchazeče a následně hodnotil na základě jiných údajů. Jak je ale odůvodněno výše, zadavatel pochybil již při zpracování zadávací dokumentace, proto jakékoliv další navazující úkony zadavatele v zadávacím řízení nemohou mít na právní posouzení postupu zadavatele v šetřeném zadávacím řízení vliv.
                K dalším namítaným skutečnostem 
                110. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil již při zpracování zadávací dokumentace a Úřad zrušil předmětné zadávací řízení, považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty uchazečů a zejména pak námitkou navrhovatele spočívající v (ne)oprávněnosti osob jednajících za zadavatele v rámci šetřené veřejné zakázky. Úřad má za to, že šetření uvedené skutečnosti by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A2/99, ze kterého lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.
                111. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona.
                Uložení nápravného opatření 
                112. Podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona uloží Úřad nápravné opatření, kterým zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. 
                113. Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel při zadávání výše uvedené veřejné zakázky postup stanovený § 44 odst. 1 zákona, když zadávací dokumentace neobsahovala dostatečně konkretizované a specifikované hodnocené kritérium „doba realizace zakázky v týdnech“. 
                114. Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť ze strany zadavatele nebyly uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku dostatečně specifikovány zadávací podmínky vztahující se ke kritériu „doba realizace zakázky v týdnech“, přičemž nelze vyloučit, že by zadavatel od uchazečů v případě jasně formulovaných podmínek obdržel jiné nabízené údaje a především údaje, které by obsahovaly vzájemně porovnatelné hodnoty, a tedy hodnocení nabídek mohlo být odlišné.
                115. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a nezákonný postup uvedený pod bodem I. výroku rozhodnutí mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno pod bodem II. výroku tohoto rozhodnutí. 
                116. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil již při zpracování zadávacích podmínek, a tento postup mohl mít vliv na nabídky uchazečů a tedy i vliv na výběr nejvhodnější nabídky musel Úřad zrušit celé zadávací řízení. 
                117. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. 
                118. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona zruší-li zadávací řízení Úřad, užijí se odstavce 7 a 8 obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu. 
                119. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
                Náklady řízení 
                120. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že je paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
                121. Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil zadávací řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně 19-24825621/0710, variabilní symbol 201300066.
                K Porušení § 111 odst. 2 zákona
                122. Jak vyplývá z výroku IV. tohoto rozhodnutí, Úřad rozhodl, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, tím, že postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 2 zákona, když navrhovatele, v písemném rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 neuvědomil o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
                123. Ustanovení § 111 odst. 2 zákona ukládá zadavateli povinnost, v případě, že námitkám nevyhoví, uvědomit stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
                124. Předmětné rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 neobsahuje žádné poučení, tedy zadavatel se dopustil pochybení, které spočívá v porušení ustanovení § 111 odst. 2 zákona. 
                125. Z vyjádření zadavatele k návrhu i z dalších jeho vyjádření vyplývá, že si je svého pochybení vědom, nicméně má za to, že se nejedná o nikterak závažné pochybení, neboť nedošlo k situaci, kdy by byl navrhovatel krácen na svých právech.
                126. Zadavatel zejména ve vyjádření ze dne 27. 3. 2013 apeluje, aby Úřad dané pochybení zadavatele velice citlivě posoudil, právě s ohledem na skutečnost, že nenastaly ve vztahu k navrhovateli žádné škodlivé následky a i s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu ČR, na která zadavatel v tomto vyjádření odkazuje.
                127. Úřad k danému pochybení zadavatele konstatuje, že si je vědom skutečnosti, že navrhovatel podal řádně a včas návrh k Úřadu. Tedy v tomto smyslu nebyl navrhovatel omezen na svých právech, že by na základě zadavatelova opominutí nemohl či nepodal návrh k Úřadu. Avšak povinnost poskytnout poučení stěžovatelům je v zákoně obecně zakotvena, stejně tak je v zákoně obsaženo ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona, kterým je vymezen správní delikt zadavatele v případě, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo při jejich vyřizování postupuje v rozporu s § 111 zákona. 
                128. V zájmu zachování právní jistoty a dodržení zákonných ustanovení (stejně tak konstantní rozhodovací praxí Úřadu) je Úřad povinen konstatovat spáchání správního deliktu zadavatele v rámci šetřené veřejné zakázky, neboť je zřejmé, že zadavatel nepostupoval v souladu s ustanovením § 111 zákona (resp. § 111 odst. 2 zákona), nicméně Úřad konstatuje, že je nutno rozlišit, jakým způsobem se zadavatel dopustí spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona. 
                129. V daném případě zadavatel v plném rozsahu a včas přezkoumal námitky podané navrhovatelem, stejně tak písemné rozhodnutí o podaných námitkách bylo odesláno v zákonem stanovené lhůtě, zadavatel se dopustil „pouhého“ opomenutí spočívající v neposkytnutí poučení navrhovatele o možnosti podat návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a povinnosti doručit stejnopis návrhu zadavateli v téže lhůtě.
                130. Ačkoliv není vyloučeno, že k opominutí vložení textu poučení do rozhodnutí o námitkách došlo neúmyslně „lidskou chybou“, zároveň není možné tuto chybu považovat za takovou, která by zhojila pochybení zadavatele. Na tomto místě je třeba připomenout, že zadavatel je nadán objektivní odpovědností při postupu podle zákona, přičemž zákon uvedené pochybení definuje jako samostatný správní delikt. Při spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona není rozhodné, zda má vliv na výběr nejvhodnější nabídky či nikoliv, ke spáchání deliktu podle výše uvedeného ustanovení dojde na základě samotného jednání zadavatele.
                131. Úřad dané pochybení zadavatele zvážil i v kontextu se zadavatelem předkládanou judikaturou, ale jak již bylo uvedeno v bodu 128 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jednáním (resp. opomenutím) zadavatele došlo ke spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona, avšak ve vztahu k uložení výše pokuty je Úřadem zohledněna skutečnost, jakým způsobem byl správní delikt spáchán, stejně tak jaké byly následky tohoto jednání zadavatele.
                132. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí, tedy, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, tím, že postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 2 zákona, když navrhovatele v písemném rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 řádně neuvědomil o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
                Uložení sankce 
                133. Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, tím, že postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 2 zákona, když navrhovatele v písemném rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 1. 2013 řádně neuvědomil o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
                134. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona. 
                135. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nevyřídil námitky navrhovatele v souladu s ustanovením § 111 odst. 2 zákona. 
                136. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
                137. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona dozvěděl z návrhu na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení veřejné zakázky, který Úřad obdržel dne 23. 1. 2013. Ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona došlo chybným postupem zadavatele dne 14. 1. 2013, tedy v době, kdy zadavatel opominul svou povinnost stanovenou v ustanovení § 111 odst. 2 zákona. 
                138. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).
                139. Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.
                140. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že rozhodnutí o námitkách neobsahovalo řádné poučení stěžovatele v souladu s ustanovením § 111 odst. 2 zákona.
                141. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že následkem jednání zadavatele je stav, kdy zadavatel při vyřizování námitek nepostupoval v souladu se zákonem, a ačkoliv námitky přezkoumal v plném rozsahu a vyřídil je včas, z důvodu, že těmto námitkám nevyhověl, měl povinnost navrhovatele náležitě poučit. Tím, že navrhovatel nebyl ze strany zadavatele poučen, došlo k porušení legitimního očekávání navrhovatele, že bude zadavatelem náležitě informován o dalším možném postupu, jelikož podaným námitkám nebylo vyhověno.
                142. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, Úřad konstatuje, že jednáním zadavatele byla naplněna skutková podstata správního deliktu, kdy se zadavatel, podle názoru Úřadu při vyřizování podaných námitek dopustil porušení ustanovení § 111 odst. 2 zákona (ostatně toto své pochybení připouští i zadavatel). Pochybení zadavatele spočívající v opomenutí poskytnutí poučení navrhovateli v rozhodnutí o námitkách zákon spojuje s následky v podobě spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, jakkoliv by se mohlo jednat pouze o administrativní neúmyslné pochybení.
                143. Pochybení zadavatele v daném případě nezpůsobilo škodlivé následky, neboť s ohledem na postup navrhovatele je zřejmé, že si byl vědom svých práv a jelikož se neztotožnil s názorem zadavatele obsaženým v námitkách, podal ve lhůtě návrh Úřadu, stejně tak doručil i stejnopis v téže lhůtě zadavateli. Nicméně tato skutečnost nemůže zhojit chybný postup zadavatele, který navrhovatele o možnostech dalšího postupu nepoučil.
                144. Jako polehčující okolnost v daném případě Úřad shledává skutečnost, že zadavatel si je vědom svého pochybení a nedošlo k žádným škodlivým následkům, zejména k omezení práv navrhovatele. 
                145. Úřad v rámci svého šetření neshledal žádné další polehčující a přitěžující okolnosti.
                146. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. PI. ÚS 3/02. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. 
                147. Úřad tedy při stanovení pokuty vzal v potaz skutečnosti vyplývající z veřejně dostupných internetových stránek zadavatele (www.kzcr.eu) a portálu www.justice.cz. Na internetových stránkách zadavatele ve vztahu k hospodaření je naposledy uvedena výroční zpráva za rok 2011, ze které vyplývá, že výsledek hospodaření za toto účetní období činí 36 408 000 Kč. Údaje vztahující se k roku 2012, tedy době, kdy bylo zahájeno zadávací řízení, nejsou na internetových stránkách zadavatele ke dni zpracování tohoto rozhodnutí zveřejněny, ale ze sbírky listin obchodního rejstříku zadavatele obsažené na portálu www.justice.cz, vyplývá, že dne 27. 2. 2013 jediný akcionář zadavatele rozhodl o zvýšení základního kapitálu o částku 7 822 000 Kč.
                148. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má obecně plnit dvě základní funkce, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení jeho porušování, resp. k  jednání, které je s ním v souladu. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a uvážení všech argumentů, Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil  její výši stanovenou na 10 000 Kč vzhledem k souvislostem případu a ve vztahu k výše uvedenému, a to zejména s ohledem na okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, jako dostačující, přičemž akcentoval ve vztahu k zadavateli právě preventivní účinek uložené sankce. Podle závěru Úřadu pokuta uložená v této výši nemůže ohrozit ekonomickou stabilitu zadavatele.
                149. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokuta, jakkoliv se může jevit jako relativně nízká, je schopna podle Úřadu naplnit „výchovnou“, tedy preventivní funkci spočívající v předcházení porušování zákona. 
                150. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem k zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty ve výši 10 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
                151. Pokuta uložená zadavateli ve výroku V. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                v z. Mgr. Michal Čermák 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                1. Krajská zdravotní, a. s., Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem,
                2. JUDr. Petra Vlachová, advokát, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1, 
                3. Siemens, s. r. o., Siemensova 1, 155 00 Praha 13,
                 
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy