Č. j.: ÚOHS-S196/2013/KS-9749/2013/840/RPl
27. 5. 2013
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S196/2013/KS, zahájeném dne 11. 4. 2013 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 téhož zákona, na základě návrhu účastníka řízení, společnosti Litvínovská uhelná a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČ: 28677986, zastoupeného JUDr. Petrem Zákouckým, LL.M., advokátem, se sídlem Praha 1, Jungmannova 24, Jungmannova Plaza, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává toto
ROZHODNUTÍ:
Spojení soutěžitelů Litvínovská uhelná a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČ: 28677986, a Elektrárna Chvaletice a.s., se sídlem Chvaletice, K Elektrárně 227, IČ: 28786009, ke kterému má dojít dle § 12 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě Smlouvy o koupi akcií uzavřené dne 19. 3. 2013 společnostmi ČEZ a.s., se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, IČ: 45274649, jako prodávajícím, a Litvínovská uhelná a.s., jako kupujícím, v jejímž důsledku má společnost Litvínovská uhelná a.s. nabýt akcie společnosti Elektrárna Chvaletice a.s. představující 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech této společnosti, a tím i získat možnost tuto společnost výlučně kontrolovat, se dle § 16 odst. 2 téhož zákona,
POVOLUJE.
Odůvodnění
1. Skutečnost, že se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) předmětným spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV429474 ze dne 16. 4. 2013. Tato skutečnost byla současně zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. Na základě zmíněného zveřejnění této skutečnosti Úřad obdržel námitky proti posuzovanému spojení, a to od společnosti UNIPETROL RPA, s.r.o., se sídlem Litvínov – Záluží 1, IČ: 27597075 (dále jen „UNIPETROL RPA“), a od paní Ing. V. Ježkové, akcionářky společnosti ČEZ a.s., se sídlem Praha 4, Duhová 2/1444, IČ: 45274649 (dále jen „ČEZ“).
2. Za účelem získání informací potřebných k náležitému zjištění skutkového stavu týkajícího se soutěžního prostředí v oblasti dotčené předmětným spojením soutěžitelů Úřad oslovil vybrané konkurenty a odběratele spojujících se soutěžitelů se žádostí o poskytnutí informací a stanovisek k dopadům předmětného spojení na hospodářskou soutěž. Některé z Úřadem oslovených subjektů ve svých vyjádřeních sdělily Úřadu svoje námitky proti posuzovanému spojení soutěžitelů.[1]
3. Při posuzování spojení soutěžitelů Úřad vycházel zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výročních zpráv a účetních závěrek spojujících se soutěžitelů nebo informací jimi doplněných v průběhu správního řízení, jakož i dalších všeobecně známých skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů. Úřad rovněž vycházel z vyjádření a stanovisek oslovených subjektů k předmětnému spojení. Úřad zohlednil rovněž svoji předchozí rozhodovací praxi a přihlédl i k rozhodovací praxi Evropské komise.
I. Notifikační podmínky
4. K navrhovanému spojení soutěžitelů má dojít na základě Smlouvy o koupi akcií, kterou dne 19. 3. 2013 uzavřela společnost ČEZ, jako prodávající, a společnost Litvínovská uhelná a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČ: 28677986 (dále jen „LUAS“), jako kupující. V důsledku výše nadepsané smlouvy má společnost LUAS nabýt akcie společnosti Elektrárna Chvaletice a.s., se sídlem Chvaletice K Elektrárně 227, IČ: 28786009 (dále jen „ECHV“), představující 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech této společnosti. K posuzovanému spojení soutěžitelů má dojít v souvislosti s realizací závazku společnosti ČEZ, přijatého v rámci řízení vedeného Evropskou komisí pod spisovou značkou COMP/AT.39727 – CEZ se společností ČEZ (dále jen „EK řízení“).
5. V důsledku uskutečnění posuzované transakce má společnost LUAS, jakožto budoucí jediný akcionář, získat možnost přímo a výlučně kontrolovat společnost ECHV. Přitom kontrolou se pro účely zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele, a to na základě vlastnického práva nebo práva k užívání podniku kontrolovaného soutěžitele, nebo práva či jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele. Posuzovaná transakce naplňuje znaky kontroly ve smyslu § 12 odst. 4 zákona a představuje tak spojení soutěžitelů podle § 12 odst. 3 zákona.
6. V dalším kroku se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva spojující se soutěžitelé dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna. Navrhované spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.
II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů
7. Hlavním předmětem činnosti společnosti LUAS je především těžba a zpracování hnědého uhlí. Společnost LUAS provozuje hnědouhelný povrchový lom Československé armády (dále jen „ČSA“) a úpravnu uhlí Pomořany, které se nacházejí v severočeské hnědouhelné pánvi v Podkrušnohoří v blízkosti hranic se Spolkovou republikou Německo (dále též „Německo“).
8. Společnost LUAS je vlastníkem akcií představujících 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti Důl Kohinoor a.s. v likvidaci, se sídlem Horní Jiřetín - Dolní Jiřetín 5, IČ: 25411616 (dále jen „Kohinoor“), který nabyla v […obchodní tajemství…] 2013. Společnost Kohinoor provozuje důl Centrum, což je poslední hnědouhelný hlubinný důl v České republice. Nadto společnost LUAS kontroluje prostřednictvím vlastnictví akcií představujících […obchodní tajemství…]% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnost HIPODROM MOST a.s., se sídlem K Hipodromu 213, Velebudice, IČ: 64653269, která se zabývá činnostmi souvisejícími s přípravou a pořádání koňských dostihových závodů.
9. Společnost LUAS je přímo kontrolována společnostmi Remlan s.r.o., IČ: 0150397 (dále jen „Remlan“), a Famlen s.r.o., IČ: 01504011 (dále jen „Famlen“), obě se sídlem Václava Řezáče 315, z nichž každá vlastní akcie představující […obchodní tajemství…]% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti LUAS.[2] Jediným společníkem společnosti Remlan je pan Ing. J. Dienstl, zatímco jediným společníkem společnosti Famlen je pan Ing. T. Fohler. Tyto fyzické osoby před nabytím akcií společnosti LUAS zastávali funkce v orgánech společností náležících do podnikatelské skupiny, do které náleží společnost Czech Coal a.s., se sídlem Most, V. Řezáče 315, IČ: 25764284 (dále jen „CC“).[3] Pan Ing. T. Fohler byl například předsedou představenstva společností CC a LUAS a dále členem představenstva společnosti Czech Coal Services, a.s., se sídlem Most, Václava Řezáče 315, IČ: 27261824 (dále jen „CC Services“), pan Ing. J. Dientsl byl a je předsedou dozorčí rady společnosti HIPODROM MOST a.s.[4] a mimoto byl označován za jednoho ze spolumajitelů společnosti CC.[5]
10. Úřad ověřil, že prostřednictvím společností Remlan a Famlen disponují výše zmíněné fyzické osoby hlasovacími právy spojenými s vlastnictvím akcií představujících celkem […obchodní tajemství…]% podíl na základním kapitálu společnosti LUAS, a to v důsledku Akcionářské smlouvy uzavřené dne […obchodní tajemství…] společnostmi Remlan a Famlen. V této akcionářské smlouvě si zúčastněné společnosti dohodly povinnost společného postupu při rozhodování valné hromady společnosti LUAS ve věcech týkajících se rozhodování o i) složení představenstva a dozorčí rady i stanovování odměn pro členy těchto orgánů, ii) účetní závěrce, rozdělení zisku a jmenování auditora, iii) obchodním plánu a obchodní strategii, a konečně iv) financování společnosti LUAS. S ohledem na zmíněnou akcionářskou smlouvu a stanovy společnosti LUAS, […obchodní tajemství…], tak lze mít za to, že společnosti Remlan a Famlen a jejich prostřednictvím shora uvedené fyzické osoby, tj. Ing. J. Dienstl a Ing. T.Fohler, mají možnost společně kontrolovat společnost LUAS.
11. Společnost ECHV je provozovatelem hnědouhelné elektrárny Chvaletice s instalovaným výkonem 800 MWe a instalovaným tepelným výkonem 60MWt. Prostřednictvím této elektrárny je tak společnost ECHV činná v oblasti výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie, centralizovaného zásobování tepelnou energií,[6] dále v oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy a dodávek vedlejších energetických produktů (včetně popílku, strusky, energosádrovce a stabilizátu).
12. V době před realizací posuzované transakce je společnost ECHV 100% vlastněna společností ČEZ, která nabídla veškeré akcie společnosti ECHV k prodeji v souvislosti s nutností splnit své závazky navržené podle čl. 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy v rámci EK řízení.
III. Vymezení relevantních trhů
13. Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh. Relevantním trhem je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od území sousedících.
14. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 3 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi soutěžitele kontrolu nabývajícího, respektive na ně vertikálně navazují či jim předcházejí.
15. Z výše zmíněného výčtu podnikatelských aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že na území České republiky působí nabývaná společnost ECHV v (i) oblasti výroby a dodávek tepelné energie (centralizovaného vytápění tepelnou energií), (ii) oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy, (iii) oblasti výroby a velkoobchodu s elektrickou energií a (iv) oblasti dodávek vedlejších energetických produktů.
16. Společnost LUAS pak dále na území České publiky působí v (i) oblasti hnědého energetického uhlí a hnědého tříděného uhlí a (ii) oblasti organizace koňských dostihů.[7]
III.1. Centralizované zásobování tepelnou energií (výroba a dodávky tepelné energie)
17. Centralizované zásobování tepelnou energií je z pohledu věcného považováno v rozhodovací praxi Úřadu[8] i Evropské komise[9] za samostatný věcně relevantní trh, odlišný od dalších způsobů vytápění, jako jsou například vytápění tuhými palivy, plynem nebo elektřinou (pomocí akumulačního vytápění, přímotopů a tepelných čerpadel), neboť zastupitelnost mezi jednotlivými typy vytápění je velice omezená z důvodu časové a finanční náročnosti změny systému vytápění.
18. Z pohledu geografického je pak relevantní trh pro oblast centralizovaného zásobování tepelné energie vázán na tepelnou rozvodnou síť, prostřednictvím níž je teplo distribuováno ke konečným zákazníkům. Jednotlivé tepelné rozvodné sítě přitom nejsou vzájemně propojeny. Tato skutečnost pak vede k omezení geografického trhu pouze na území lokality, v níž se daná rozvodná síť nachází.
19. Pro jednotlivé lokální trhy centralizovaného vytápění teplem je příznačná existence či vytváření lokálních přirozených monopolů a zvýšená ochrana odběratelů ze strany Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“), když cena za dodávané teplo je ze strany ERÚ věcně usměrňovaná.
20. Nabývaný soutěžitel, společnost ECHV, vlastní a provozuje výrobní zdroj Chvaletice, ve kterém vyrábí tepelnou energii, kterou pak dodává i) společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., se sídlem Říčany, Bezručova 2212/30, IČ: 2730994 (dále je „ČEZ T“), jež dále dodává teplo horkovodním napaječem do města Chvaletice, obce Trnávka a do dvou průmyslových zón v lokalitě mezi elektrárnou Chvaletice a městem Chvaletice. Mimoto společnost ECHV dodává tepelnou energii přímo i několika společnostem, jež mají pronajaty své provozovny přímo v areálu elektrárny Chvaletice. Společnost LUAS v oblasti centralizovaného zásobování teplem vůbec nepůsobí.
21. Úřad má za to, že na skutečnosti, že společnost ECHV představuje na daném území monopolního výrobce dodávajícího tepelnou energie, který sám zásobuje své zákazníky v rámci areálu teplárny a který dále jako jediný dodává tepelnou energii do rozvodné sítě vlastněné společností ČEZ T, se v důsledku uskutečnění spojení nic nemění. Proto se Úřad domnívá, že není nezbytně nutné odlišovat v rámci centralizovaného zásobování tepelnou energií činnosti (i) výroby tepelné energie, tj. výroby tepelné energie a její velkoobchodní dodávky společnostem, jež tuto energii dále dodávají konečným spotřebitelům, a (ii) dodávek tepelné energie konečným zákazníkům. Společnost LUAS v oblasti centralizovaného zásobování teplem vůbec nepůsobí. Posuzované spojení soutěžitelů tak v této oblasti nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže při jakékoli v úvahu přicházející definici věcného relevantního trhu, a proto mohl Úřad v tomto případě ponechat otázku případného užšího vymezení relevantního trhu v oblasti centralizovaného zásobování teplem, otevřenou. Věcně relevantní trh v oblasti výroby a dodávek tepelné energie tedy v tomto konkrétním případě Úřad vymezil jako trh centralizovaného zásobování tepelnou energií.
22. Z hlediska geografického je relevantní trh v oblasti centralizovaného zásobování tepelnou energií (včetně jeho dvou základních segmentů, tj. výroby tepla, na straně jedné, a dodávek této komodity konečným zákazníkům, na straně druhé) v tomto případě vymezen územím města Chvaletice, obce Trnávka, dvou zmiňovaných průmyslových zón a areálu elektrárny Chvaletice, na němž se nachází rozvodná síť, do níž dodává tepelnou energii společnost ECHV.
III.2. Oblast elektrické energie
23. Při vymezování věcně relevantního trhu v oblasti elektronické energie rozlišuje dosavadní rozhodovací praxe Úřadu[10] i praxe Evropské komise[11] a) výrobu (tj. výrobu elektrické energie v elektrárnách) a velkoobchod s elektrickou energií, b) distribuci elektrické energie (tj. přepravu elektrické energie prostřednictvím nízkonapěťových rozvodů), c)přenos elektrické energie (tj. přepravu elektrické energie prostřednictvím vysokonapěťových rozvodů), d) maloobchodní dodávky elektrické energie, e) obchodování elektrickou energií (tj. denní či termínové obchodování touto komoditou mezi výrobci, obchodníky a dodavateli konečným zákazníkům), a e) poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy. Ze spojujících se soutěžitelů přitom ve zmíněné oblasti působí pouze společnost ECHV, a to v oblasti výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie a v oblasti poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy.
III.2.1. Výroba a velkoobchod elektrickou energií
24. Z pohledu věcného zahrnuje relevantní trh výroby a velkoobchodu elektrickou energií podle rozhodovací praxe Evropské komise i Úřadu jak elektrickou energii vyrobenou producenty elektrické energie působícími na daném teritoriu, tak elektrickou energii dovezenou z jiných teritorií přes přeshraniční interkonektory a její prodej na velkoobchodním trhu obchodníkům, maloobchodním prodejcům či velkým průmyslovým zákazníkům.[12] Z objemu tohoto věcně relevantního trhu přitom není vyloučena elektrická energie vyvezená z daného teritoria na teritoria jiná (tedy v případě pojetí tohoto trhu jako trhu národního vyvezená do zahraničí). V pozici dodavatelů na takovém věcně relevantním trhu výroby a velkoobchodu elektrickou energií vystupují výrobci elektrické energie a její dovozci.
25. Z pohledu věcného tedy Úřad i pro účely tohoto správního řízení vymezil jako samostatný věcně relevantní trh výroby a velkoobchodu elektrickou energií.
26. Z pohledu geografického je trh výroby a velkoobchodu elektrickou energií v dosavadní praxi Úřadu i Evropské komise[13] vymezován jako trh národní. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že geograficky relevantní trh výroby a velkoobchodu elektrickou energií je také v tomto případě vymezen územím České republiky.
III.2.2 Poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy
27. Podpůrnými službami elektrizační soustavy je zajišťován provoz elektrizační soustavy a dosahováno potřebné spolehlivosti dodávek elektrické energie ze strany monopolního provozovatele přenosové soustavy, kterým je společnost ČEPS, a.s., se sídlem Praha 10, Elektrárenská 774/2, IČ: 25702556 (dále jen „ČEPS“). Trh podpůrných služeb elektrizační soustavy je organizován společností ČEPS, která vystupuje jako jediný odběratel (monopsonní odběratel) podpůrných služeb elektrizační soustavy.
28. Podpůrné služby elektrizační soustavy zahrnují tyto služby:[14] 1. primární regulace frekvence (f) bloku, 2. sekundární regulace výkonu (P) bloku, 3. kladná terciární regulace výkonu (P) bloku (TR+), 4. záporná terciární regulace výkonu (P) bloku, 5. rychle startující 10-minutová záloha, 6. rychle startující 15-minutová záloha, 7. snížení výkonů, 8. služba Vltava, 9. sekundární regulace U/Q, 10. služba schopnosti ostrovního provozu, 11. služba schopnosti startu ze tmy, 12. dispečerská záloha a 13. služba změny zatížení.
29. Pokud jde o vymezení věcného relevantního trhu v oblasti poskytování podpůrných služeb, Úřad se ve své předchozí rozhodovací praxi zabýval především celkovým trhem poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy bez rozlišení jednotlivých druhů těchto podpůrných služeb.[15] V posuzovaném případě, kdy v dané oblasti působí pouze společnost ECHV, lze také otázku, zda jednotlivé druhy poskytovaných podpůrných služeb tvoří samostatné relevantní trhy, ponechat otevřenou, neboť spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže při žádné z možných definic relevantního trhu. Za věcně relevantní trh v této oblasti Úřad v posuzovaném případě považuje celkový trh poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy.
30. Protože je cílem podpůrných služeb zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy České republiky (zajištění spolehlivosti dodávek a rovnovážného stavu elektrické energie v elektrizační soustavě v České republice), je relevantní trh poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy vymezen z hlediska geografického územím celé České republiky.
III.3 Dodávky vedlejších energetických produktů
31. Vedlejší energetické produkty, tj. zejména popílek, struska, energosádrovec, stabilizát, přírodní sádrovec, vznikající při výrobě tepelné a elektrické energie spalováním uhlí, tj. například v elektrárně Chvaletice, jsou využívány ve stavebnictví jako materiál pro základy staveb, silnic a železnic, pro úpravy krajin, terénů apod. Pokud jde o vymezení věcně relevantního trhu, v této oblasti lze rozlišovat relevantní trhy dle jednotlivých typů vedlejších energetických výrobků. Nicméně s ohledem na skutečnost, že ze spojujících se soutěžitelů v této oblasti působí pouze společnost ECHV a vzhledem k tomu, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže v této oblasti ani při nejužším možném vymezení věcně relevantních trhů, ponechal Úřad v tomto případě otázku užšího vymezení takového relevantního trhu otevřenou a za věcně relevantní trh v dané oblasti považuje trh dodávek vedlejších energetických produktů.
32. S ohledem na skutečnost, že vedlejší energetické produkty lze dodávat do relativně velkých vzdáleností od elektrárny, z hlediska geografického může být trh dodávek vedlejších energetických produktů vymezen územím celé České republiky.
III.4 Dodávky hnědého uhlí
33. Působení společnosti ECHV na shora uvedených relevantních trzích nezbytně vyžaduje dodávky paliva pro elektrárnu Chvaletice, kterým je hnědé energetické uhlí (dále též „HEU“).[16] Dodávky HEU tedy představují trh vertikálně předcházející (tj. upstream market) činnostem vyvíjeným společností ECHV. Produkcí a dodávkami HEU se zabývá společnost LUAS, která provozuje hnědouhelný povrchový lom ČSA a hnědouhelný hlubinný důl Centrum. Podle dosavadních plánů měla být těžba ve zmíněném dole ke konci roku 2014 ukončena, nicméně v souvislosti s realizací posuzované transakce bude společnost LUAS znovu hodnotit rentabilitu případného pokračování hlubinné těžby pro účely vnitropodnikových dodávek do společnosti ECHV.
34. Hnědé uhlí se používá převážně v elektrárnách a teplárnách k výrobě elektrické energie, tepla a technologické páry, dále ve výtopnách, blokových a domovních kotelnách, případně pro individuální zdroje tepla. Z hlediska účelu použití nelze hnědé uhlí považovat za zaměnitelné s ostatními druhy paliv (jako např. lehké či těžké topné oleje, zemní plyn, odpad), neboť se liší svými vlastnostmi a přechod od jednoho druhu paliva k druhému by vyžadoval výměnu spalovacího zařízení či jeho zásadní rekonstrukci. Tato skutečnost by představovala vysoké investiční náklady i časovou náročnost. Vzhledem k technologii spalovacího procesu je rovněž podstatně omezena zaměnitelnost hnědého uhlí s černým uhlím, neboť černé uhlí má vyšší výhřevnost, nižší obsah síry a popela v porovnání s uhlím hnědým. Určitá možnost prosté záměny hnědého a černého uhlí existuje pouze u spotřebitelů s malými spalovacími zařízeními (domácnosti, komunální sféra), avšak díky značným rozdílům v ceně tříděného hnědého uhlí a tříděného černého uhlí nelze v tomto případě považovat oba druhy uhlí za plně zastupitelné.
35. Dosavadní rozhodovací praxe Úřadu[17] vymezuje v oblasti hnědého uhlí z pohledu věcného samostatný relevantní trh hnědého energetického uhlí, když tuto kategorii uhlí odlišuje od kategorie hnědého tříděného uhlí, a to vzhledem k odlišnosti koncových uživatelů těchto dvou produktových skupin, rozdílům v jejich výrobě, v kvalitě (výhřevnosti), různým způsobům zásobování konkrétních zákazníků a jejich rozdílným cenám.
36. Zatímco HEU (hnědé uhlí o prachové zrnitosti 0 až 40 mm) se využívá především v tepelných elektrárnách, teplárnách a velkých průmyslových kotelnách, odběrateli hnědého tříděného uhlí (zrnitosti 40 až 100 mm, 20 až 40 mm a 10 až 25 mm) jsou maloodběratelé a malé průmyslové podniky, jedná se tedy o uhlí převážně pro komunální účely (domácnosti, školy, úřady, nemocnice).
37. Z výše uvedených důvodů Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil věcně relevantní trh dodávek hnědého energetického uhlí. Tato definice věcného relevantního trhu hnědého energetického uhlí zahrnuje hnědé energetické uhlí dodávané na volném trhu (merchant market) a naopak vylučuje dodávky hnědého energetického uhlí v rámci vertikálně integrované skupiny daného soutěžitele (in-house dodávky).
38. Při zkoumání dopadů na hospodářskou soutěž na trhu hnědého energetického uhlí Úřad dále rozlišuje mezi nabídkovou (prodejem hnědého energetického uhlí) a poptávkovou (odběrem hnědého energetického uhlí) stranou tohoto trhu.
39. Ve své předchozí rozhodovací praxi Úřad z hlediska geografického definoval trh energetického hnědého uhlí územím České republiky, neboť v rámci tuzemského trhu je tato komodita obchodována za homogenních podmínek.[18] Z důvodu vysokých nákladů na přepravu HEU je ekonomičnost dopravy této komodity na větší vzdálenosti omezená. Je však pravdou, že v některých, obzvláště příhraničních, oblastech mohou reálnou alternativu dodávek tuzemských producentů HEU představovat dovozy z Polska či Německa. Avšak vhledem k tomu, že struktura aktuální poptávky po HEU ze strany zákazníků v České republice, kdy k přeshraničním dodávkám HEU dochází v zanedbatelném rozsahu, a s ní spojená nabídka dodavatelů geograficky odpovídá území České republiky, dospěl Úřad k závěru, že také v tomto případě vymezí trh dodávek HEU z hlediska geografického územím České republiky s tím, že dovozy ze sousedních států je třeba považovat spíše za potenciální konkurenci ve vztahu k působení tuzemských producentů HEU.
IV. Dopady spojení
40. Úřad v každém případě spojení soutěžitelů zkoumá, zda posuzovaným spojením soutěžitelů dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích či nikoli. Za tím účelem se zaměřuje na posouzení kritérií, jejichž zkoumání mu předepisuje zákon v § 17 odst. 1. Úřad zejména posuzuje potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži. Současně Úřad podpůrně přihlíží k pravidlům stanoveným v Pokynech pro posuzování horizontálních spojení podle Nařízení Rady č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Pokyny pro posuzování horizontálních spojení“)[19] a v Pokynech pro posuzování nehorizontálních spojení podle Nařízení rady č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále též „Pokyny pro posuzování nehorizontálních spojení“).[20]
IV.1 Struktura trhu
41. Základní představu o struktuře trhů a konkurenčním významu spojujících se soutěžitelů i jejich konkurentů poskytují podíly na trhu. Pokud jde o velikost tržních podílů, zákon ve svém § 17 odst. 3 stanoví, že pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.
42. V případě hodnocení struktury trhu Úřad podpůrně používá ukazatel míry celkové úrovně koncentrace trhu, jež je vyjádřená tzv. Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI), jež se vypočítává jako součet čtverců jednotlivých tržních podílů všech soutěžitelů na trhu. Zatímco absolutní úroveň HHI poskytuje prvotní údaj o konkurenčním tlaku na trhu po spojení, změna HHI (tzv. delta) je užitečným ukazatelem změny úrovně koncentrace přímo vyvolané spojením.
43. Současně platí, že problémy v oblasti hospodářské soutěže při posuzování nehorizontálních spojení pravděpodobně nevyvstanou, je-li podíl spojením vzniklého soutěžitele na každém z dotčených trhů nižší než 30 % a úroveň HHI po spojení je nižší než 2000 (tzv. safeharbour). To neplatí za předpokladu existence zvláštních okolností, například v podobě jednoho nebo více těchto faktorů: spojení zahrnuje soutěžitele, který v blízké budoucnosti patrně významně rozšíří výrobu, například kvůli nedávným inovacím, mezi účastníky trhu existuje významné vzájemné vlastnictví podílů nebo vzájemné obsazování řídících funkcí, jeden ze spojujících se soutěžitelů je subjekt, který s vysokou mírou pravděpodobnosti naruší koordinované chování, nebo existují známky minulé nebo stávající koordinace nebo usnadňujících postupů.[21]
44. Nadto vertikální spojení soutěžitelů zpravidla nevyvolává obavy z negativních dopadů na hospodářskou soutěž, pokud žádný ze spojujících se soutěžitelů nedisponuje značnou tržní silou na některém z dotčených či souvisejících relevantních trhů a pokud vertikální integrace, kníž má v důsledku spojení dojít, nepovede ke zvýšení bariér vstupu na navazující (downstream) či předcházející (upstream) trh. V opačném případě se pak kromě rizika možného uzavření trhu, a to formou uzavření přístupu ke zdrojům či přístupu k zákazníkům, Úřad ve své soutěžní analýze případu musí zabývat i skutečností, zda taková vertikální integrace může usnadňovat koluzivní, nebo dokonce plně koordinované jednání na horizontální úrovni.
45. V důsledku realizace posuzovaného spojení tedy dojde ke vzniku vertikální integrace. Především dojde k vertikálnímu provázání činností spočívajících v produkci a dodávkách HEU společnosti LUAS, na straně jedné, s produkcí a dodávkami elektrické a tepelné energie společnosti ECHV, na straně druhé.
46. Vzájemné vertikální vazby ve výše zmiňovaných oblastech sice existují již před uskutečněním posuzované transakce, nicméně tyto vazby jsou ryze obchodního charakteru, kdy společnost LUAS nabízela společnosti ECHV dodávky HEU za stejných či obdobných obchodních podmínek, za nichž tyto služby nabízí ostatním odběratelům HEU.
47. V této souvislosti je důležitým aspektem skutečnost, že společnost LUAS ani společnost ECHV nepředstavují na daných úrovních vertikálního řetězce zahrnujícího dodávky HEU a jeho následnou spotřebu nejvýznamnější soutěžitele, naopak, na každé úrovni takového vertikálního řetězce působí subjekty již vertikálně integrované a/nebo disponující významnější tržní silou, než jako disponují spojující se soutěžitelé.
IV.1.1 Struktura trhu centralizovaného zásobování tepelnou energií
48. Společnost ECHV působí na daném relevantním trhu na území města Chvaletice, obce Trnávka, dále na území dvou průmyslových areálů nacházejících se mezi městem Chvaletice a elektrárnou Chvaletice, přičemž dodávky konečným spotřebitelům realizuje prostřednictvím společnosti ČEZ T. V areálu elektrárny Chvaletice pak tepelnou energii konečným spotřebitelům dodává přímo společnost ECHV. Celková dodávka tepelné energie v roce 2012 dosáhla hodnoty přibližně […obchodní tajemství…].
49. Pro posuzovaným spojením dotčený geografický relevantní trh centralizovaného zásobování platí, že společnost ECHV je na daném území monopolním výrobcem a dodavatelem tepelné energie (jak pro odběratele v areálu elektrárny Chvaletice, tak pro společnost ČEZ T). S ohledem na skutečnost, že v důsledku posuzovaného spojení nedojde ke změně tržních podílů na vymezeném relevantním trhu a s přihlédnutím k existující regulaci daného odvětví ze strany Energetického úřadu České republiky, má Úřad za to, že posuzované spojení nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže na tomto relevantním trhu.
IV.1.2 Struktura trhu výroby a velkoobchodu s elektrickou energií
50. Na předmětném relevantním trhu v České republice působí ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost ECHV, která doposud prodávala veškerou jí vyrobenou elektrickou energii v rámci tzv. tollingu (tj. smlouva o přepracování) společnosti ČEZ, na volném trhu dodávek elektrické energie (tj. dodávek třetím subjektům) tedy doposud nepůsobila ani ona. Za předpokladu přiřazení objemu výroby společnosti ECHV na volný trh by tato společnost dosahovala cca [0-5]% tržního podílu za rok 2012. V důsledku realizace posuzovaného spojení dojde ke vstupu nového soutěžitele na daný relevantní trh na úkor nejvýznamnějšího výrobce elektrické energie v České republice, tj. společnosti ČEZ, a tedy i ke snížení tržního jeho tržní podílu. Dalšími významnými konkurenty působícími na dotčeném relevantním trhu jsou společnosti Energetický a průmyslový holding, a.s., se sídlem Brno, Příkop 843/4, IČ: 28356250 (dále jen „EPH“), Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Sokolov, Staré náměstí 69, IČ: 26348349 (dále jen „SUPN“) či Dalkia Česká republika a.s., se sídlem 28. října 3337/7, Moravská Ostrava, IČ: 45193410 (dále jen „Dalkia“), ovšem s výrazně nižšími tržními podíly než společnost ČEZ. Tržní podíly těchto soutěžitelů jsou obdobné, jakým dosahuje společnost ECHV.
51. Z hlediska úrovně koncentrace trhu měřené prostřednictvím indexu HHI lze i před uskutečněním posuzovaného spojení soutěžitelů trh výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie v České republice považovat za koncentrovaný (tj. index HHI je vyšší než 2000), po uskutečnění posuzovaného vertikálního spojení soutěžitelů se úroveň koncentrace tohoto relevantního trhu nezmění.
IV.1.3 Struktura trhu podpůrných služeb elektrizační soustavy
52. Při hodnocení dopadů předmětného spojení soutěžitelů se Úřad zaměřil na celkový relevantní trh podpůrných služeb elektrizační soustavy, aniž by tento relevantní trh dále segmentoval dle jednotlivých konkrétních druhů podpůrných služeb. Na takto vymezeném relevantním trhu působí ze spojujících se soutěžitelů opět pouze společnost ECHV, přičemž v roce 2012, ani v letech předcházejících, nepřekročil její tržní podíl hranici [0-5] %. Ani v případě užšího členění relevantních trhů dle jednotlivých podpůrných služeb by tržní podíl společnosti ECHV nepřekročil v roce 2012 na žádném z takto uvažovaných subtrhů hranici 15 %.
53. Na relevantním trhu podpůrných služeb elektrizační soustavy působí řada alternativních poskytovatelů uvedených služeb, navíc nabídka je na tomto relevantním trhu řízena poptávkou jediného zákazníka, společnosti ČEPS. Ani v případě relevantního trhu poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy Úřad neshledal obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže v důsledku realizace posuzovaného spojení soutěžitelů.
IV.1.4 Struktura trhu dodávek vedlejších energetických produktů
54. Zatímco společnost LUAS na relevantním trhu dodávek vedlejších energetických produktů rovněž nepůsobí a ani tyto produkty dosud neodebírala, tržní podíl společnosti ECHV činí dlouhodobě méně než [5-10] %. Z dalších producentů vedlejších energetických produktů je nejvýznamnější společnost ČEZ, jakožto nejvýznamnější výrobce elektrické energie v České republice, přičemž po realizaci posuzovaného spojení bude její tržní podíl činit nadále cca 75- 85 %. V důsledku realizace posuzovaného spojení tak nedojde k narušení hospodářské soutěže ani na tomto relevantním trhu.
IV.1.5 Struktura trhu dodávek hnědého energetického uhlí
55. V případě trhu hnědého energetického uhlí na území České republiky Úřad s ohledem na skutečnost, že dochází k vertikálnímu propojení dodavatele a odběratele HEU, hodnotil jeho nabídkovou i poptávkovou stranu.
56. Obecně na trhu hnědého energetického uhlí na území České republiky působí oba spojující se soutěžitelé, přičemž společnost LUAS je aktivní pouze na nabídkové (prostřednictvím lomu ČSA a dolu Centrum), nabývaná společnost ELCH působí pouze na poptávkové straně předmětného relevantního trhu.
57. Z pohledu úrovně koncentrace trhu je relevantní trh dodávek HEU v České republice i před uskutečněním posuzovaného spojení soutěžitelů trhem koncentrovaným (tj. index HHI je vyšší než 2000), po uskutečnění posuzovaného vertikálního spojení soutěžitelů se úroveň koncentrace tohoto relevantního trhu nezmění.
IV.1.5.1. Nabídková strana trhu hnědého energetického uhlí na území České republiky
58. Na nabídkové straně trhu hnědého energetického uhlí na území České republiky působí ze spojujících se soutěžitelů pouze společnost LUAS (prostřednictvím lomu ČSA a dolu Centrum), která na území České republiky v roce 2012 prodala hnědé energetické uhlí představující cca [15-25]% tržní podíl.
59. Konkurenty skupiny LUAS na nabídkové straně trhu HEU na území České republiky jsou společnost Severočeské doly a.s., se sídlem Chomutov, Boženy Němcové 5359, IČ: 49901982 (dále jen „SD“) ze skupiny ČEZ, která dosáhla na předmětném relevantním trhu v roce 2012 tržního podílu cca 15 – 25 %, společnost SUPN, jejíž tržní podíl činil na nabídkové straně relevantního trhu hnědého energetického uhlí v roce 2012 cca 5 – 15 %, a společnost CC s tržním podílem v roce 2012 ve výši cca 45 - 55 %.
60. S ohledem na skutečnost, že na nabídkové straně trhu hnědého energetického uhlí působí ze spojujících se soutěžitelů pouze skupina LUAS, nikoli nabývaný soutěžitel ECHV, struktura této strany příslušného trhu se v důsledku spojení soutěžitelů nemění.
61. V souvislosti s nabídkovou stranou trhu hnědého energetického uhlí je třeba současně uvést, že na území České republiky vytěží nejvyšší množství hnědého energetického uhlí společnost ČEZ, respektive její dceřiná společnost SD, když z pohledu celkového objemu vytěženého HEU v České republice dosáhla skupina ČEZ v roce 2012 cca 45 – 55% podílu. Skupina CC a společnosti SUPN dosáhly z pohledu celkového objemu vytěženého HEU v České republice v roce 2012 tržního podílu každá cca 15 – 25 % a společnost LUAS pak v témže roce tržního podílu cca [5-15] %.
62. Protože však skupina ČEZ z celkového množství vytěženého HEU více než 80 % spotřebuje v rámci vlastní podnikatelské skupiny, přičemž tyto dodávky nelze s ohledem na aplikaci tzv. intra-enterprise doktríny[22] považovat za součást relevantního trhu dodávek HEU, je tato podnikatelská skupina druhým nejmenším hráčem na nabídkové straně tohoto relevantního trhu.[23] Mimoto do České republiky dovezla HEU rovněž společnost EPH, a to z dolů společnosti Mitteldeutsche Braunkohlengesellschaft mbH (dále jen „Mibrag“). Nicméně vzhledem k tomu, že touto společností dovezené množství HEU doposud nepřesahuje ani 1 % z celkové velikosti relevantního trhu, značná část z toho množství byla dovezena pro vlastní potřebu a navíc za účelem provedení spalovacích zkoušek, nikoli za účelem pravidelné dodávky HEU pro výrobu elektřiny či tepla, nezapočítal Úřad do celkové velikosti relevantního trhu ani množství HEU dovezené společností EPH.
IV.1.5.2. Poptávková strana trhu hnědého energetického uhlí na území České republiky
63. Na poptávkové straně trhu hnědého energetického uhlí na území České republiky působí ze spojujících se soutěžitelů pouze nabývaná společnost ECHV, která dosáhla na poptávkové straně relevantního trhu dodávek HEU na území České republiky svým nákupem této komodity v roce 2012 tržního podílu ve výši cca [5-15] %.
64. Největším odběratelem HEU v České republice je skupina ČEZ, coby nejvýznamnější tuzemský výrobce elektrické energie, která dosáhla na poptávkové straně relevantního trhu dodávek HEU na území České republiky svým nákupem v roce 2012 tržního podílu ve výši 45 – 55 %.[24]
IV.1.6 Hodnocení struktury trhů
65. Posuzované spojení soutěžitelů nespadá pod tzv. safe-harbour vertikálních spojení, a to na vertikálně navazujících relevantních trzích dodávek HEU a výroby a dodávek elektřiny a centralizovaného zásobování tepelnou energií. Ačkoli jsou totiž tržní podíly spojujících se soutěžitelů na uvedených relevantních trzích nižší než 30 % (vyjma monopolního postavení na relevantním trhu centralizovaného zásobování teplem),[25] ve všech případech se jedná o trhy koncentrované, tj. s hodnotou HHI vyšší než 2000 bodů. Z tohoto důvodu je nezbytné se v posuzovaném případě zabývat otázku možných negativních efektů plynoucích z vertikálního propojení činností spojujících se soutěžitelů. Vertikální efekty tak mohou nastat na relevantních trzích výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie (odvozeně také v případě poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy) a centralizovaného zásobování teplem, které jsou trhy navazujícími (downstream) ve vztahu k relevantnímu trhu dodávek HEU. Nicméně vzhledem k tomu, že společnost ECHV je na relevantním trhu centralizovaného zásobování teplem na územích, na nichž působí, v postavení přirozeného monopolisty a v důsledku posuzovaného spojení na těchto lokálních trzích nedojde k žádné změně v jejich struktuře, Úřad se v konečném důsledku analýzou vertikálních efektů zabýval pouze ve vztahu k relevantnímu trhu výroby a dodávek elektrické energie v České republice.
IV.2 Vertikální efekty
66. Jak již bylo shora uvedeno, posuzované spojení soutěžitelů je spojením vertikálním, to znamená, že spojující se soutěžitelé působí na různých úrovních výrobního řetězce. Na rozdíl od spojení horizontálního nepřináší vertikální spojení ztrátu přímého konkurenta a snížení soutěžního tlaku na spojením vzniklý subjekt na stejné úrovni relevantního trhu. Nicméně mohou nastat situace, kdy rovněž vertikální spojení soutěžitelů vedou k podstatnému narušení hospodářské soutěže a negativním dopadům na konečného spotřebitele.
67. Existují dva základní způsoby, jakými mohou nehorizontální spojení soutěžitelů podstatným způsobem narušit účinnou soutěž na trhu, a to prostřednictvím koordinovaných a nekoordinovaných efektů. Nekoordinované efekty vznikají v důsledku uzavření přístupu na trh ze strany spojujících se soutěžitelů pro současné či potenciální konkurenty, čímž dochází k omezení jejich schopnosti či motivace účinně konkurovat. V důsledku tohoto jednání je pro spojením vzniklého soutěžitele snazší následně zvýšit cenu za zboží či služby pro spotřebitele. Naproti tomu koordinované efekty nehorizontálních fúzí spočívají ve změně povahy soutěže na trhu v tom smyslu, že soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, budou po spojení s podstatně vyšší pravděpodobností na trhu koordinovat a zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou soutěž. Spojení může rovněž usnadnit koordinaci, více ji stabilizovat a zefektivnit pro ty subjekty, které již na trhu koordinovaly.
IV.2.1 Nekoordinované účinky
68. Při posuzování nekoordinovaných účinků se Úřad zabývá možností uzavření či omezení přístupu na trh (foreclosure). V praxi lze rozlišovat dvě hlavní formy takového jednání. První formou je omezení přístupu k důležitým vstupům (zdrojům) pro konkurenční subjekty (input foreclosure). Druhou formou je omezení přístupu konkurentů k významné části zákazníků, odběratelů zboží či služeb (customer foreclosure). Omezení či uzavření přístupu ke vstupům (zdrojům) zpravidla vede u konkurenčních subjektů ke zvýšení nákladů souvisejících se složitějším či méně výhodným zajištěním potřebných dodávek zboží a služeb. Pokud jde o omezení přístupu k zákazníkům, takové jednání zpravidla vede ke zvýšení nákladů spojených s praktickou realizací prodeje zboží (například vybudování vlastní distribuční sítě).
69. V posuzovaném případě se Úřad, s ohledem na působení spojujících se soutěžitelů, a to LUAS jakožto významného dodavatele HEU, na straně jedné, a ECHV jako menšího producenta a dodavatele elektrické energie (případně poskytovatele podpůrných služeb elektrizační soustavy), na straně druhé, zaměřil především na možnost omezení přístupu ke vstupu důležitému pro konkurenční subjekty na tzv. downstream trhu (tj. input foreclosure), přičemž za tento vstup Úřad považuje HEU. Omezení přístupu ostatních dodavatelů hnědého energetického uhlí k jejím zákazníkům (tepelným elektrárnám) ve formě „customer foreclosure“ je s ohledem na velmi nízký tržní podíl společnosti ECHV na relevantních trzích dodávek elektrické energie a poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy a vzhledem k monopolnímu charakteru trhů centralizovaného zásobování teplem málo pravděpodobné.
70. Za účelem posouzení možnosti a pravděpodobnosti omezení přístupu ke vstupům se obvykle společně posuzují tři základní kritéria, a to i) schopnost spojením vzniklého subjektu omezit přístup, ii) jeho motivace k omezení přístupu a iii) pravděpodobný dopad jeho chování na účinnou soutěž na trhu.
71. Pokud jde o schopnost spojením vzniklého soutěžitele svým jednáním omezit přístup k důležitým vstupům, lze konstatovat, že takový vstup musí být považován za vstup významný pro odběratele, a to buď z pohledu nákladů anebo z pohledu jeho technologické nezbytnosti. Současně je pro schopnost omezit přístup ke vstupům nezbytné, aby spojením vzniklý subjekt disponoval významnou tržní silou na předcházejícím trhu a mohl tak zásadně ovlivňovat podmínky hospodářské soutěže jak na předcházejícím, tak i na navazujícím trhu.
72. Na relevantním trhu výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie (zprostředkovaně též na relevantním trhu poskytování podpůrných služeb elektrizační soustavy) představují dodávky HEU základní a nezbytný surovinový vstup pro hnědouhelné elektrárny, přičemž nahrazení tohoto zdroje jiným typem (např. zemním plynem, biomasou), představuje významné časové a finanční náklady pro soutěžitele. Z tohoto důvodu případné omezení přístupu k HEU pro výrobce elektrické energie, jejichž technologie je navázaná právě na HEU, by znamenalo zásadní dopad na jejich podnikatelskou činnost.
73. Co se týče posouzení významu společnosti LUAS na nabídkové straně relevantního trhu HEU Úřad konstatuje následující. V roce 2012 společnost LUAS dodala na trh cca […obchodní tajemství…] tun HEU. Na relevantním trhu dodávek HEU na území České republiky (jehož součástí nejsou tzv. in-house dodávky uhlí) představuje společnost LUAS druhého nejvýznamnějšího soutěžitele, a to po skupině CC, která v roce 2012 na trh HEU dodala přibližně dvojnásobné množství HEU jako společnost LUAS. Zbývající dva dodavatelé HEU na trh, tj. společnosti SUPN a ČEZ, pak jednotlivě dodaly na trh cca 50 – 80% množství HEU dodaného společností LUAS.
74. Nicméně z hlediska celkové těžby a produkce HEU na území České republiky představuje společnost LUAS nejmenšího producenta HEU, když její dodávky pokrývaly cca [5-15] % z celkové spotřeby HEU v České republice. Z tohoto pohledu lze za nejvýznamnějšího soutěžitele považovat společnost ČEZ, jejíž produkce HEU tvořila cca 45 – 55 % celkové spotřeby HEU, společnosti SUPN a CC pak svým HEU každá pokrývala cca 15 – 25 % celkové spotřeby předmětné komodity na území České republiky.
75. Z výše uvedeného vyplývá, že, ačkoli společnost LUAS představuje relativně silného soutěžitele na relevantním trhu dodávek HEU, nelze jednoznačně konstatovat, že by disponovala významnou tržní silou, neboť je vystavena konkurenci ze strany tří dalších, obdobně významných, soutěžitelů.
76. Z provedeného šetření dále vyplynulo, že společnost LUAS dodává v roce 2013 HEU šesti zákazníkům, a to společnosti ECHV (plán dodávek činí cca […obchodní tajemství…]),[26] skupině, v jejímž čele stojí společnost EPH (dále též „skupina EPH“),[27] s plánovaným odběrem cca […obchodní tajemství…] tun, společnosti Teplárna Otrokovice a.s., se sídlem Otrokovice, Objízdná 1777, IČ: 46347089 (dále jen „Teplárna Otrokovice“), s plánovaným odběrem cca […obchodní tajemství…] tun, společnosti MORAVIA STEEL a.s., se sídlem Třinec – Staré Město, Průmyslová 1000, IČ: 63474808 (dále jen „Moravia Steel“), s předpokládaným odběrem cca […obchodní tajemství…] tun, společnosti Teplárna Strakonice, a.s., se sídlem Strakonice, Komenského 59, IČ: 60826843 (dále jen „Teplárna Strakonice“), s předpokládaným odběrem cca […obchodní tajemství…] tun, a společnosti Mondi Štětí a.s., se sídlem Štětí, Litoměřická 272, okres Litoměřice, IČ: 26161516 (dále jen „Mondi“), s plánovaným odběrem cca […obchodní tajemství…] tun.
77. Společnost LUAS pak své dodávky zajišťuje přímo společnostem […obchodní tajemství…], zbývajícím odběratelům nepřímo, […obchodní tajemství…]. Celkové nasmlouvané dodávky HEU přímým či nepřímým odběratelům HEU společnosti LUAS, včetně spotřeby HEU společnosti ECHV, pak činí pro rok 2013 cca […obchodní tajemství…] tun HEU, pro roky 2014 – 2015 cca […obchodní tajemství…] tun HEU (za předpokladu, že na základě rozhodnutí soudu bude potvrzena povinnost dodávat HEU do společnosti EOP, a po roce 2016 cca […obchodní tajemství…] tun HEU. Celkem pak má společnost LUAS nasmlouvané pro období let 2013 – 2020 cca […obchodní tajemství…] tun HEU.[28]
78. Z provedeného šetření Úřadu v rámci správního řízení dále vyplynulo, že těžební plán společnosti LUAS na období po roce 2013 včetně před zahájením práce na uskutečnění posuzované transakce počítal s výrazným snížením těžby z původních cca […obchodní tajemství…] tun hnědého uhlí na cca […obchodní tajemství…] tun,[29] vertikální integrace s ECHV ale zejména z ekonomického hlediska umožní rozšíření těžby společnosti LUAS o cca […obchodní tajemství…] tun hnědého uhlí z bočních svahů lomu ČSA za období let 2013 až 2020 a zachování těžby v lomu Centrum ve výši cca […obchodní tajemství…] tun uhlí ve stejném období. Současně má společnost LUAS zajištěny na období 2013 až 2020 dodávky HEU od společnosti […obchodní tajemství…] ve výši cca […obchodní tajemství…] tun HEU,[30] které budou částečně využity pro plnění smluvních závazků pro odběratele společnosti LUAS a částečně pro dodávky do společnosti ECHV. Celkově má společnost zajištěno pro období 2013 – 2020 množství hnědého uhlí k prodeji ve výši cca […obchodní tajemství…] tun, tj. množství hnědého uhlí, které ji umožní pokrýt již nasmlouvané dodávky HEU pro dané období, navíc jí zůstane i další množství hnědého uhlí, včetně tříděného uhlí, které pokryje její stávající roční prodeje této komodity.
79. Dále bylo zjištěno, že společnost ECHV spotřebovala v roce 2012 cca […obchodní tajemství…] tun HEU, z čehož […obchodní tajemství…] tun bylo dodáno společností ČEZ, […obchodní tajemství…] tun společností […obchodní tajemství…] a zbytek tvořily dodávky od společnosti LUAS. Po uskutečnění posuzované transakce pak společnost LUAS plánuje zvýšit množství výroby elektrické energie produkované společnosti ECHV. Nicméně s ohledem na skutečnost, že dojde ke změně struktury dodavatelů HEU společnosti ECHV, která bude HEU odebírat majoritně od společnosti LUAS, jejíž uhlí má výrazně vyšší výhřevnost než uhlí, jež bylo do společnosti ECHV dodáváno od společností […obchodní tajemství…] a ČEZ, dojde v souhrnu k relativně výraznému poklesu spotřeby HEU ze strany společnosti ECHV, a to na cca […obchodní tajemství…] tun HEU.
80. Z výše uvedeného pak vyplývá, že na celkovém relevantním trhu dodávek HEU dochází v důsledku posuzované transakce k uvolnění cca 0,8 mil. tun HEU, které dosud byly spotřebovány společnosti ECHV, respektive cca 2 mil. tun HEU, které dosud dodávala společnost ČEZ do společnosti ECHV a které bude mít nyní k dispozici pro dodávky pro vlastní spotřebu v jiných hnědouhelných elektrárnách náležících do stejné podnikatelské skupiny, respektive pro jiné odběratele.[31]
81. Nad rámec výše uvedeného Úřad konstatuje, že odběratelé HEU společnosti LUAS pak mají své odběry zajištěny většinou na základě dlouhodobých kontraktů, viz následující tabulka.
Tabulka č. 1
Odběratel
Délka smlouvy o dodávkách HEU do
EPH (EOP)
[…obchodní tajemství…][32]
Teplárna Otrokovice
[…obchodní tajemství…][33]
Teplárna Strakonice
[…obchodní tajemství…]
Moravia Steel
[…obchodní tajemství…]
Mondi
[…obchodní tajemství…]
82. Z výše zmiňovaných odběratelů, které v průběhu správního řízení Úřad oslovil, společnosti Teplárna Strakonice, Moravia Steel a Mondi Úřadu sdělily, že proti předmětnému spojení soutěžitelů nemají žádné připomínky.
83. Naopak společnosti EPH a Teplárna Otrokovice ve svých vyjádřeních Úřadu sdělily, že se obávají, že v důsledku uskutečnění předmětného spojení soutěžitelů společnost LUAS přestane dodávat HEU a že mají obtížné možnosti nahrazení případných výpadků předmětných dodávek této komodity.
84. Obava společnosti Teplárna Otrokovice pak vyplývá ze skutečnosti, že, ačkoli má uzavřenou se společností […obchodní tajemství…][34] dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí, a to až do roku […obchodní tajemství…], součástí této smlouvy ustanovení […obchodní tajemství…].[35]
85. V této souvislosti Úřad konstatuje, že předmětná obava […obchodní tajemství…] může být oprávněná, nicméně […obchodní tajemství…] nezávisí na uskutečnění posuzované transakce, a tudíž spojení soutěžitelů na této obavě a pravděpodobnosti jejího naplnění nic nemění. Nad rámec uvedeného je třeba konstatovat, že společnost […obchodní tajemství…] není účastníkem posuzovaného spojení soutěžitelů.
86. Úřad vzal nadto v této souvislosti v potaz i obchodní plány společnosti LUAS, které tato společnost předložila mimo jiné i bankám spolufinancujícím transakci posuzovanou v tomto správním řízení a ze kterých vyplývá, že společnost LUAS má rezervované HEU pro společnost Teplárna Otrokovice […obchodní tajemství…].[36]
87. Ve vztahu ke společnosti EPH, respektive EOP, z šetření provedeného v průběhu tohoto správního řízení vyplynuly následující skutečnosti. Společnost EOP má uzavřeny se společností CC smlouvu o dodávkách HEU, a to až do roku 2015. Nicméně dne 7. 6. 2012 sdělila společnost CC společnosti EOP, že odstupuje od smlouvy o dodávce HEU, a to z důvodu nezaplacené pohledávky. O platnosti takového vypovězení smlouvy se v současné době vede soudní řízení, přičemž dne 22. 6. 2012 vydal Krajský soud v Ústí nad Labem předběžné opatření, ve kterém nařídil společnosti CC obnovit dodávky HEU do společnosti EOP v plné výši dle původní smlouvy, a to za stejných podmínek. Dne 23. 11. 2012 pak tentýž krajský soud vydal předběžné opatření, kterým uložil společnosti CC povinnost dodávat HEU do společnosti EOP v plném rozsahu dle smlouvy i v průběhu roku 2013, čímž de facto došlo k prodloužení platnosti předběžného opatření původního předběžného opatření ve znění potvrzeném rozhodnutím Vrchního soudu v Praze o jeden kalendářní rok.
88. V této souvislosti Úřad zjistil, že společnost LUAS, […obchodní tajemství…].
89. S ohledem na shora uvedený soudní spor zahájila společnost EOP úpravu palivové průchodnosti spalovacího zařízení tak, aby mohly být provedeny palivové zkoušky paliva z Mibrag a v současné době probíhají výběrová řízení na dodavatele technologií souvisejících s tímto krokem. Ačkoli spalování paliva z dolů Mibrag vyžaduje poměrně náročné technologické úpravy spalovacích zařízení, lze mít za to, že taková alternativa je reálnou možností jak reagovat na případný nedostatek HEU od společnosti LUAS. O důvodnosti tohoto závěru svědčí mimo jiné skutečnost, že společnost EPH, která se rovněž účastnila výběrového řízení na nákup akcií společnosti ECHV, hodlala v případě úspěchu v tomto výběrovém řízení v této elektrárně spalovat právě HEU z dolů Mibrag.[37]
90. S přihlédnutím k relativně nízkému tržnímu podílu společnosti LUAS na relevantním trhu dodávek HEU a vzhledem k existující reálné alternativě dodávek uhlí pro největšího odběratele této společnosti (tj. společnosti EOP) v podobě dovozů HEU z vlastního hnědouhelného lomu ležícího v blízkosti hranic s Českou republikou v Německu, lze konstatovat, že spojující se soutěžitelé nebudou mít dostatečně významnou tržní sílu k tomu, aby byli schopni omezit přístup odběratelů v České republice k HEU.
91. Při hodnocení motivace spojením vzniklého soutěžitele k omezení přístupu konkurentů ke vstupům je třeba zohlednit ziskovost takového postupu pro spojením vzniklého soutěžitele. Ten totiž při úvahách o omezení přístupu ke vstupům volí mezi pravděpodobným ziskem plynoucím z rozšíření svých dodávek na navazujícím trhu (v posuzovaném případě na trhu výroby a velkoobchodu s elektrickou energií) v důsledku omezení přístupu konkurentů k důležitým vstupům a ztrátou z dodávek na předcházejícím trhu (v posuzovaném případě na trhu hnědého energetického uhlí).
92. V posuzovaném případě je zcela patrná motivace společnosti LUAS dodávat HEU do vlastní elektrárny, na jejíž pořízení vynaložila a na další potřebné technologické úpravy musí vynaložit nezanedbatelné finanční prostředky. Společnost LUAS doposud na relevantním trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektrické energie nepůsobila a právě posuzovanou transakcí vstoupí. Lze tedy očekávat, že ztráta plynoucí z toho, že spojením vzniklý soutěžitel přijde o část příjmů a zisků z dodávek HEU, bude pravděpodobně převážena příjmy a zisky plynoucími z prodejů elektrické energie jako důsledek potenciálního snížení dodávek HEU konkurenčním elektrárnám.
93. Pokud jde o hodnocení možného dopadu na účinnou soutěž, v důsledku případného snížení dodávek HEU na navazující downstream trh, tj. především relevantní trh výroby a velkoobchodního prodeje elektrické energie, je třeba posoudit otázku, zda soutěžitelé dotčení případným efektem uzavření přístupu ke vstupům jsou významnými hráči na trhu či nikoli. Ve vztahu k relevantnímu trhu výroby a dodávek elektřiny tomu tak dle názoru Úřadu není, a to z následujících důvodů.
94. Mezi nejvýznamnější soutěžitele na relevantním trhu výroby a velkoobchodu s elektrickou energií na území České republiky náleží společnosti ČEZ (s tržním podílem cca 55 – 65 % v roce 2012), společnost EPH[38] (0 – 5 %), SUPN (0 – 5 %), ECHV (0 – 5 %) či Dalkia (cca 0–5 %). Uvedené společnosti jsou buď sami vertikálně propojené, tzn. součástí jejich podnikatelské skupiny na území České republiky je výrobce elektrické energie i vlastník hnědouhelných lomů (ČEZ, SUPN či EPH),[39] popř. tito soutěžitelé mají dlouhodobě zajištěné dodávky hnědého uhlí (viz Dalkia[40] nebo EPH). Rovněž tak více než 10 % předmětného relevantního trhu představují soutěžitelé, jež na území České republiky prodávají elektrickou energie pocházející z dovozu, a tudíž nejsou závislí na dodávkách HEU od spojujících se soutěžitelů. Nadto zbylých 15 % objemu elektrické energie dodané na velkoobchodní úrovni na území České republiky pochází z jiných, například obnovitelných, zdrojů než zdrojů spalujících HEU
95. Z výše uvedeného výčtu lze konstatovat, že případným omezením dodávek HEU konkurentům na navazujícím trhu výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie nebudou dotčeni soutěžitelé představující podstatnou část relevantního trhu, a tudíž ani takové chování by nemělo podstatný dopad na hospodářskou soutěž na takovém trhu.
96. V průběhu správního řízení Úřad obdržel námitky od třetích stran poukazujících na možný dopad, jež bude mít předmětné spojení soutěžitelů na potenciální odběratele HEU spojujících se soutěžitelů z řad teplárenských společností, jež dále zásobují tepelnou energií jak konečné spotřebitele v rámci sítí centralizovaného zásobování teplem tak průmyslové výrobce, kteří tepelnou energii odebírají pro svoji následující výrobu.
97. Na tomto místě je nezbytné poukázat na fakt, že Úřad hodnotí případný dopad vertikálních účinků posuzovaného spojení soutěžitelů pouze s ohledem cíle sledované soutěžním právem, a posuzuje tak především možnost omezení přístupu ke vstupům ve vztahu k relevantním trhům, na kterých působí spojením vzniklý vertikálně integrovaný soutěžitel a z nichž by mohl mít motivaci vytlačovat své konkurenty (ať již reálné či potenciální). Jiné než soutěžní dopady posuzovaného spojení není Úřad oprávněn hodnotit.
98. V souvislosti s výše uvedenou námitkou bylo proto nezbytné posoudit, zda by se společnosti LUAS v případě omezení dodávek HEU stávajícím či potenciálním odběratelům, a z toho plynoucího poklesu příjmů na trhu HEU, podařilo navýšit své příjmy na těch relevantních trzích, na kterých působí případným omezením dotčení potenciální odběratelé, a tyto příjmy by převýšily ztráty z omezení prodejů HEU potenciálním odběratelům.
99. S ohledem na skutečnost, že jednotlivé relevantní trhy centralizovaného zásobování tepelnou energií, na nichž působí výše zmiňovaní potenciální odběratelé, jsou z geografického hlediska trhy lokálními, na nichž společnost LUAS nyní nepůsobí a ani v budoucnu nebude působit, nelze z hlediska soutěžně právní analýzy hovořit o motivaci spojením vzniklého subjektu vytlačovat jednotlivé subjekty působící na takových relevantních trzích, neboť sám spojením vzniklý subjekt nemá možnost na tyto trhy vstoupit. Jak již bylo shora uvedeno, soutěžně relevantní motiv vertikálně integrovaného soutěžitele k uzavření přístupu ke vstupům, a tedy ke zvýšení nákladů konkurentů na downstream trhu, závisí na tom, nakolik je pravděpodobné, že se poptávka na navazujícím trhu odkloní od konkurentů s omezeným přístupem ke vstupům, a že část této odkloněné poptávky může divize integrovaného podniku působící na navazujícím trhu získat.
100. S ohledem na neexistenci soutěžně relevantního motivu spojením vzniklého subjektu uzavírat přístup k HEU pro soutěžitele působící na jiných trzích, a tedy přímo nekonkurující spojujícím se soutěžitelům, nebude mít posuzované spojení soutěžitelů z hlediska hospodářské soutěže na tyto jiné trhy vliv.
101. Omezení dodávek HEU nelze do budoucna vyloučit. Případný nedostatek HEU by přitom mohl mít negativní dopad zejména na trzích, kde ELCH a LUAS nepůsobí, především na některých lokálních teplárenských či na ně navazujících trzích. Takový dopad by nicméně nebyl důsledkem posuzovaného spojení soutěžitelů. Nedostatek HEU lze do budoucna očekávat s ohledem na snižování těžby hnědého uhlí v České republice, zejména pak při zachování stávajících územních těžebních limitů. Z uvedeného důvodu pak budou odběratelé HEU, především výrobci tepelné energie, nuceni zvažovat alternativní zdroje dodávek HEU a v delším časovém horizontu pak i alternativní způsoby výroby tepla. Tento tlak na odběratele HEU nicméně nenastane v důsledku uskutečnění posuzovaného spojení. Jak již bylo shora uvedeno, nemá z hlediska soutěžního práva relevantní motivaci vytlačovat tyto odběratele z trhů, na kterých sama nepůsobí, neboť by jí takové vytlačení nepřineslo žádné dodatečné zisky.
102. Pokud jde o trh výroby elektrické energie, ačkoli se v důsledku obecného snižování množství dostupného hnědého uhlí vytváří bariéry pro otevírání nových uhelných zdrojů, k tomuto vývoji nedochází v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů. Počítá s ním i energetická koncepce vlády ČR z roku 2012.[41] Navíc na relevantním trhu výroby a dodávek elektrické energie působí dostatek konkurentů prakticky nedotčených případným efektem uzavření přístupu ke vstupům; ve dvou případech se jedná o vertikálně integrované subjekty s přístupem k vlastnímu HEU, v případě skupiny EPH se jedná o subjekt, který může odebírat HEU z vlastních zdrojů nacházejících se v Německu, což také v nejbližší době hodlá učinit.[42] Navíc někteří producenti elektrické energie mají smlouvy na dodávky HEU dlouhodobého charakteru.
IV.2.1.1 Hodnocení nekoordinovaných účinků
103. S ohledem na výše uvedené, zejména pak vzhledem k tomu, že LUAS nepředstavuje soutěžitele s významnou tržní silou na relevantním trhu HEU, že podstatná část relevantního trhu výroby a velkoobchodu s elektrickou energií nebude dotčená případným omezením dodávek HEU od společnosti LUAS, předmětné spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže plynoucí z možnosti uzavřít konkurentům spojením vzniklého subjektu na trhu výroby elektřiny přístup k důležitému zdroji, HEU.
IV.2.2 Koordinované účinky
104. V rámci možných koordinovaných efektů se Úřad zabýval rovněž posouzením toho, zda předmětné spojení soutěžitelů nepovede k takové změně povahy hospodářské soutěže, kdy soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, budou s podstatně vyšší pravděpodobností své soutěžní chování koordinovat, což jim umožní zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou soutěž.
105. Úřad se tak zabýval analýzou faktorů zvyšujících pravděpodobnost vzniku negativních koordinovaných efektů vyplývajících z posuzovaného spojení, neboť i vertikální spojení může soutěžitelům na předcházejícím nebo navazujícím trhu usnadnit dosažení společné dohody o podmínkách koordinace.
106. Obecně je koordinace pravděpodobnější na trzích, na nichž je relativně snadné dosáhnout společné dohody o podmínkách koordinace. Kromě toho je nezbytné, aby byly udržitelné tři podmínky koordinace. Koordinující soutěžitelé musí být jednak schopni v dostatečné míře sledovat, zda jsou podmínky koordinace dodržovány, to znamená, že příslušný relevantní trh musí být transparentní. Obvykle totiž platí, že čím je hospodářské prostředí jednodušší, transparentnější a stabilnější, tím snadněji soutěžitelé dosahují společného chápání podmínek koordinace. Nastolená disciplína v chování soutěžitelů na trhu pak vyžaduje, aby existovala určitá forma věrohodného odstrašujícího mechanismu, který brání odchýlení se od dohodnutého jednání. Třetí podmínka spočívá v tom, že případná reakce nezúčastněných subjektů, například konkurentů, kteří se neúčastní koordinace, nebo i zákazníků, by neměla být schopna ohrozit očekávané výsledky koordinace.
107. Pro dosažení podmínek koordinace je důležitý zejména fakt, zda na daném trhu existuje omezení přístupu konkurentů ke vstupům. Tato podmínka podle názoru Úřadu splněna je, neboť na relevantním trhu dodávek HEU působí relativně malý počet efektivních soutěžitelů, který však představuje velkou procentní část daného relevantního trhu. Navíc objem vstupů, v tomto případě HEU, je omezen celkovým množstvím hnědého uhlí nacházejícího se na území České republiky.
108. Pokud jde o symetrii trhu vstupů, tržní podíly jednotlivých soutěžitelů působících na relevantním trhu dodávek HEU jsou relativně odlišné, spojením vzniklý subjekt bude mít cca [15-25]% podíl na celkových dodávkách HEU v České republice, skupina CC má více než 45–55% tržní podíl, skupina ČEZ a společnost SUPN pak tržní podíl v rozmezí 15 – 25 % každá. Velikosti těchto tržních podílů lze považovat za spíše nesymetrické, přičemž s výjimkou společnosti CC se jedná o soutěžitele vertikálně integrované, tj. působí jak relevantním trhu HEU, tak i na relevantním trhu výroby a prodeje elektrické energie na území České republiky. V této souvislosti je nutné poukázat na skutečnost, že společnost CC, která jako jediná není vertikálně integrovaným soutěžitelem, představuje subjekt s nejvyšším tržním podílem na relevantním trhu dodávek HEU.
109. Nesymetričnost tržních podílů soutěžitelů působících na daném relevantním trhu je pak umocněna tržní silou skupiny ČEZ, která je nejvýznamnějším výrobcem elektrické energie, a tím i nejvýznamnějším odběratelem HEU v České republice, přičemž představuje nejdůležitějšího zákazníka všech hnědouhelných společností vyjma LUAS.
110. Co se týče kritéria homogenity produktu, lze uzavřít, že jednotlivé druhy HEU se liší dle svých parametrů (např. obsahem vody, výhřevností, množstvím síry a popela atd.). Určitá zaměnitelnost mezi jednotlivými HEU existuje, je však spojena s nemalými finančními a časovými náklady, tzv. switching costs, které souvisí zejména s úpravou technologie na spalování HEU jiných fyzikálních parametrů. Substituovatelnost jednotlivých druhů paliv je tedy v zásadě možná, ale především díky vysokým nákladům a rovněž časové náročnosti je omezená.
111. Při zhodnocení shora uvedených podmínek a jejich existence v oblasti dodávek HEU lze konstatovat, že podmínky pro koordinaci úzkého okruhu soutěžitelů působících na daném trhu nejsou naplněny, navíc případná realizace posuzovaného vertikálního spojení soutěžitelů nebude mít na zmíněné podmínky zásadní vliv.
112. Úřad při své analýze dále zjišťoval, zda v oblasti dodávek HEU existují předpoklady, že by koordinace mohla účinně nastat. Z hlediska transparentnosti trhu je zřejmé, že většina kontraktů na dodávky HEU je sjednávána individuálně a sjednané obchodní podmínky jsou zpravidla obchodním tajemstvím. Většina dodávek HEU je zajištěna střednědobými (v některých případech i dlouhodobými) smlouvami s individuálně sjednanými podmínkami. Trh tedy lze charakterizovat jako málo transparentní. Stejně tak nemají soutěžitelé působící na relevantním trhu dodávek HEU přístup k citlivým informacím konkurentů.
113. Při zkoumání schopnosti subjektů působících na straně dodávek HEU zjišťoval Úřad také možnosti dodržování koordinace, tj. existence odrazujícího mechanismu. Úřad v této souvislosti zjistil, že shora uvedená nízká transparentnost trhu je umocněna tím, že nejsou obecně známé podmínky, které si jednotliví odběratelé HEU v jednotlivých smlouvách na dodávky HEU vyjednali. Potenciálně koordinující subjekty by tak jen obtížně mohly navzájem monitorovat své chování. Protože většina dodávek HEU je zajištěna střednědobými či dlouhodobými smlouvami, je počet a frekvence interakcí mezi nabízejícími a poptávajícími relativně malý. Nehledě k tomu, proti možné koordinaci hovoří i fakt, že jednotliví dodavatelé HEU poměrně často a ostře vyjadřují své protichůdné zájmy[43] a někteří z nich mezi sebou poměrně často vedou soudní spory (příkladem může být dlouhodobý spor společností EOP a CC nebo společností ČEZ a SUPN).
114. Úřad má za to, že výše uvedené skutečnosti reálnou možnost a efektivitu koordinace snižují. Z charakteristiky fungování dodávek a nákupu HEU rovněž vyplývá, že potenciální odrazující mechanismus, který by uměl „potrestat“ soutěžitele, jež by případnou koordinaci nedodržoval, může existovat jen obtížně. Lze jen stěží představit odvetný mechanismus vůči subjektu s takovou tržní silou, jakou disponuje společnost ČEZ. Nadto by ovšem, vzhledem k výše uvedené charakteristice dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti nákupu HEU, existovala poměrně dlouhá doba mezi detekcí odchylky od koordinovaného chování a provedením odvetné reakce.
115. Dalším významným faktorem možné koordinace je schopnost dalších konkurentů narušit koordinaci. Odstupy jednotlivých konkurentů nabízejících HEU jsou poměrně značné. Navíc je tento odstup na nabídkové straně trhu dodávek HEU umocněn nesrovnatelně vyšší hospodářskou a tržní silou společnosti ČEZ ve srovnání s ostatními soutěžiteli působícími v dané oblasti, kteří buď nejsou vertikálně integrovaní vůbec, případně v daleko menší míře. Jejich schopnost narušit případnou koordinaci je tak pouze omezená.
IV.2.2.1 Hodnocení koordinovaných účinků
116. K výše uvedeným předpokladům koordinace lze shrnout, že v oblasti dodávek HEU nejsou podstatným způsobem naplněny. Notifikovaným spojením nedojde k jejich vytvoření či posílení. Po zohlednění veškerých předpokladů koordinace, obecných podmínek koordinace a situace v oblasti dodávek HEU, lze uzavřít, že v úvahu připadající koordinované efekty plynoucí z notifikovaného spojení nejsou pravděpodobné.
V. Námitky proti uskutečnění posuzovaného spojení
117. Jak již bylo v úvodu tohoto rozhodnutí uvedeno, jedním z podavatelů námitek proti posuzovanému spojení soutěžitelů byla Ing. V. Ježková,[44] která ve svém přípise poukázala na skutečnost, že Úřadem posuzovaná transakce, tj. nabytí kontroly nad ECHV ze strany společnosti LUAS, je součástí plnění závazku společnosti ČEZ vůči Evropské komisi přijatém v EK řízení, přičemž dle jejího závěru smyslem předmětného závazku má být skutečné uvolnění trhu s elektrickou energií na území České republiky. Dle názoru Ing. Ježkové ale předmětná transakce požadovaný efekt mít nebude, vhodným závazkem v tomto smyslu dle Ing. Ježkové by byl spíše odprodej elektrárny Počerady. K tomu Úřad konstatuje pouze tolik, že jediným orgánem příslušným rozhodovat o vhodnosti zmíněného závazku je pouze Evropská komise. Z tohoto důvodu Úřad zmíněný přípis Ing. V. Ježkové předal na vědomí právě Evropské komisi.
118. Ing. V. Ježková dále poukázala na možný nedostatek hnědého uhlí na území České republiky, a zejména na údajné zkreslování zásob hnědého uhlí, jež je skutečně vytěžitelné v lomech společnosti SD. Dle názoru Ing. Ježkové je na území lomů společnosti SD podstatně méně disponibilního uhlí, než tato společnost uvádí, a to z důvodu dřívější těžby, jež byla větší, než veřejně přiznaná. V této souvislosti však Úřad vychází z vyjádření o plánované těžbě jednotlivých těžebních společností a především pak z oficiálních statistických zdrojů příslušných orgánů odpovídajících za energetickou koncepci státu, tj. především Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
119. Dále Ing. V. Ježková uvedla, že ECHV nemá technologii umožňující spalování uhlí z lomu ČSA, jež náleží společnosti LUAS, respektive aby toto uhlí mohla společnost ECHV spalovat, musela by současně odebírat i uhlí od společnosti CC, přičemž toho by muselo být cca osmkrát více než uhlí od společnosti LUAS. Uvedená skutečnost dle Ing. Ježkové nemůže dávat ekonomický smysl. Ve vztahu k této připomínce Úřad zjistil, že společnost ECHV sice skutečně hodlá spalovat také HEU dodané skupinou CC, nicméně v podstatně menším objemu, než jak tvrdí Ing. V. Ježková, neboť společnost LUAS hodlá provést technologickou úpravu spalovacího zařízení elektrárny Chvaletice, která jí umožní spalovat HEU vyšší výhřevnosti ([…obchodní tajemství…]) namísto dosavadní výhřevnosti 9 GJ/t – 14 GJ/t. V důsledku toho dojde k poklesu spotřebovávaného HEU, a tedy i HEU pocházejícího ze skupiny CC.
120. Ing. V. Ježková dále ve svém přípise Úřadu sdělila, že dle jejího názoru prodej ECHV je v rozporu se slibem společnosti ČEZ na uzavření ECHV do roku 2016, který tato společnost dala Ministerstvu životního prostředí v rámci procesu posuzování vlivů obnovy tří bloků v elektrárně Prunéřov II na životní prostředí. K tomu Úřad uvádí, že v rámci správního řízení o povolení spojení soutěžitelů posuzuje předmětnou transakci toliko na základě kritérií stanovených zákonem a zároveň není oprávněn jakkoli posuzovat případný soulad či nesoulad takové transakce s jinými předpisy právního řádu či rozhodnutími orgánů státní správy.
121. Ing. Ježková dále ve svém přípise zpochybňuje veřejné známé plány společnosti LUAS na rozšíření své těžby, jejíž efektivnost bude umožněna právě získáním kontroly nad ECHV, neboť uvádí, že společnost LUAS nemá na tuto těžbu zpracovánu EIA, bez které nemůže být těžba povolena příslušným báňským úřadem. V rozporu s tvrzením Ing. V. Ježkové účastník řízení předložil rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého ze dne 8. 4. 2013, kterým příslušný úřad vyslovil souhlas […obchodní tajemství…].
122. V neposlední řadě Ing. Ježková poukazuje na smlouvu o dodávkách hnědého energetického uhlí, jež byla uzavřena mezi společností CC a ČEZ, na základě které má společnost CC dodávat HEU do elektrárny Počerady, jež je vlastněna společností ČEZ. Dle názoru Ing. Ježkové tato smlouva bude mít za následek zvýšení ceny HEU v České republice, což v konečném důsledku bude mít negativní dopad i na cenu elektrické energie a tepla v České republice, neboť nákupní cena HEU od CC je vyšší než cena, za kterou si společnost ČEZ mohla dodávat HEU sama ze svých zdrojů. K této připomínce lze uvést pouze tolik, že případná smlouva subjektů, které nejsou účastníkem řízení, ani spojujícími se soutěžiteli, není a nemůže být předmětem přezkumu ze strany Úřadu v řízení o povolení spojení soutěžitelů LUAS a ECHV.
123. Dalším subjektem, který v průběhu správního řízení vyjádřil své připomínky k posuzovanému spojení soutěžitelů, je společnost Teplárna Otrokovice.[45] Tato společnost ve svém podání uvedla, že v současné době odebírá HEU (cca […obchodní tajemství…] ročně) od společnosti […obchodní tajemství…],[46] a to na základě dlouhodobé kupní smlouvy […obchodní tajemství…]. Nicméně dle předmětné smlouvy může dodavatel HEU, tj. společnost […obchodní tajemství…]. S ohledem na skutečnost, […obchodní tajemství…], společnost Teplárna Otrokovice se obává, že v důsledku spojení soutěžitelů dojde ke zvýšení spotřeby HEU společnosti LUAS, která bude mít zájem dodávat uhlí do ECHV, čímž vznikne nedostatek HEU pro společnost Teplárna Otrokovice, která je technologicky vybavena na spalování HEU právě z lomu ČSA společnosti LUAS. Z tohoto důvodu se společnost Teplárna Otrokovice domnívá, že v důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů společnost […obchodní tajemství…], jež je dle názoru společnosti Teplárna Otrokovice osobou spřízněnou a propojenou s LUAS, […obchodní tajemství…] vypoví kupní smlouvu a Teplárna Otrokovice bude mít zajištěné HEU pouze do […obchodní tajemství…].
124. Úřad považuje v souvislosti se shora nadepsanou námitkou za nezbytné upozornit na skutečnost, že nejistota společnosti Teplárna Otrokovice ohledně […obchodní tajemství…] nijak nesouvisí s realizací posuzovaného spojení. Tuto možnost vázanou […obchodní tajemství…] by totiž společnost […obchodní tajemství…] měla tak jako tak. Právní postavení společnosti teplárna Otrokovice se tak dle názoru Úřadu v souvislosti s realizací posuzovaného spojení nezhorší, navíc subjektem ochrany ze strany Úřadu v řízení o povolení spojení soutěžitelů nemohou být práva jednotlivých soutěžitelů, chráněna je hospodářská soutěž a její fungování jako celek. Pokud jde o úvahy týkající se případného trvajícího propojení společnosti CC a LUAS, k tomu viz bod 133 a násl. tohoto rozhodnutí.
125. Dalším subjektem vyjadřujícím své obavy z narušení hospodářské soutěže v důsledku uskutečnění posuzovaného spojení soutěžitelů byla společnost EPH,[47] která ve svém podání poukazovala zejména na skutečnost, že společnost CC plánuje (dle svého údajného vyjádření pro MPO) v roce 2013 a následujících omezit svou těžbu z cca 9,8 mil. tun HEU na cca 6 mil. tun HEU, společnost LUAS pak plánuje omezit svoji těžbu z cca 4,1 mil. tun HEU na cca […obchodní tajemství…] tun HEU. S ohledem na skutečnost, že společnost LUAS pak plánuje značnou část své těžby spotřebovávat v rámci dodávek do ECHV a společnost CC uzavřela dlouhodobou kupní smlouvu na dodávky HEU do společnosti ČEZ, dojde dle společnosti EPH k vytěsnění dodávek HEU společností CC a LUAS ostatním odběratelům, a to z důvodu nedostatečné kapacity těžby CC a LUAS. Tento závěr dle EPH pak lze uplatnit, jak ke stávajícím odběratelům HEU společností CC a LUAS, tak i potenciálním odběratelům, kteří doposud odebírají HEU od jiných dodavatelů, ale s nimiž mají uzavřeny pouze krátkodobé smlouvy.
126. V této souvislosti společnost EPH poukazuje zejména na skutečnost, že takovými charakteristikami, jimiž se vyznačuje HEU společnosti LUAS, disponuje na území České republiky pouze společnost SD, jež má ale veškeré své takto kvalitní HEU buď již nasmlouváno na základě dlouhodobých smluv, nebo je rezervuje pro vlastní spotřebu. Rovněž tak společnost SUPN, která ale má jiný typ HEU, má podle společnosti EPH veškeré své těžební kapacity rezervovány pro stávající dlouhodobé odběratele, zejména pak společnosti ČEZ, a rovněž pro vlastní spotřebu. Společnost LUAS je tak před uskutečněním posuzovaného spojení dle společnosti EPH jediným subjektem, který disponuje HEU dosud neblokovaným vnitroskupinovými dodávkami či dlouhodobými kontrakty s odběrateli, a tudíž by byla schopna v případě nutnosti uspokojovat spotřebu jiných odběratelů, kteří doposud nemají dlouhodobě zajištěny dodávky HEU.
127. V návaznosti na shora uvedenou námitku Úřad konstatuje, že tvrzení společnosti EPH o výjimečném postavení společnosti LUAS, coby jediné společnosti s doposud volným disponibilním HEU, neodpovídá zcela skutečnosti. Především samotná společnost SUPN ve svém vyjádření adresovaném Úřadu popřela, že by neměla volné kapacity.[48] Proti závěru společnosti EPH hovoří i fakt, že společnost LUAS hodlá naopak navýšit kapacitu těžby hnědého uhlí, navíc samotná společnost EPH potvrdila, že bude sama, respektive společnost EOP, spalovat HEU z dolů Mibrag. Stejně tak samotná společnost ČEZ potvrdila, že není vyloučeno, že objem HEU doposud rezervovaného pro společnost ECHV bude nadále dodávat třetím subjektům. Pokud jde o společností EPH zmiňované omezení možnosti potenciálních odběratelů poptávat HEU od společnosti LUAS, Úřad v této souvislosti odkazuje na svoji argumentaci uvedenou v bodech 96 – 102 tohoto rozhodnutí, v nichž se související problematikou již zabýval. Pokud jde o případné potenciální konkurenty na relevantním trhu výroby a velkoobchodních dodávek elektrické energie v České republice, další významné vstupy hnědouhelných elektráren na tento relevantní trh nelze s ohledem na zmenšující se zásoby HEU očekávat, bez ohledu na to, zda se posuzované spojení uskuteční či nikoli.
128. V souvislosti se smlouvou o dodávkách uhlí od společnosti CC do společnosti ČEZ dále společnost EPH konstatovala, že ji považuje za protisoutěžní, neboť představuje dohodu těchto společností uzavřenou za účelem dlouhodobého vytěsnění konkurentů společnosti ČEZ na trhu výroby a velkoobchodních dodávek elektřiny, neboť pro tyto představuje HEU nezbytnou surovinu pro výrobu elektrické energie. Dopad této dlouhodobé smlouvy je dle EPH o to významnější, protože společnost ČEZ je nejvýznamnějším, respektive dominantním výrobcem elektrické energie v České republice a společnost CC nejvýznamnějším soutěžitelem na trhu HEU.
129. K této připomínce lze, stejně jako k obdobné připomínce Ing. V. Ježkové,[49] uvést pouze tolik, že dohoda subjektů, které nejsou účastníky řízení, ani spojujícími se soutěžiteli, není a nemůže být předmětem přezkumu ze strany Úřadu v řízení o povolení spojení soutěžitelů LUAS a ECHV.
130. Ve vztahu k připomínce společnosti EPH týkající se jejího přesvědčení, že obě transakce, tj. uzavření dlouhodobé kupní smlouvy mezi CC a ČEZ a posuzované spojení soutěžitelů by měl Úřad posuzovat jako spojenou transakci, neboť byly dle EPH uzavřeny v časové souvislosti, uvádí Úřad následující. Společnosti ČEZ a CC nejsou stranami posuzovaného spojení a Úřad tak nemá možnost, jak společností EPH zmiňované transakce posuzovat v rámci správního řízení o povolení spojení soutěžitelů LUAS a ECHV.
131. V této souvislosti společnost EPH vyslovuje svůj názor, že společnosti CC a LUAS by měl Úřad považovat za součást jedné podnikatelské skupiny, a to z následujících důvodů. Za prvé, fyzické osoby kontrolující společnost LUAS dlouhodobě spolupracují s vlastníkem společnost CC, panem P. Tykačem, když Ing. J. Dienstl vystupoval s p P. Tykačem jako spoluvlastník skupiny CC a i dalších podnikatelských projektů (Motoinvest, EC Group) a současně byl dlouhodobým předsedou představenstva společnosti CC a Ing. T. Fohler byl dlouholetým ředitelem společnosti CC a člen představenstva této společnosti a nyní vystupuje v pozici předsedy představenstva společnosti CC Services, která dle EPH náleží do stejného podnikatelského uskupení jako CC.
132. Druhým důvodem, na základě kterého společnost EPH se domnívá, že společnosti LUAS a CC jsou součástí jedné podnikatelské struktury, je domněnka společnosti EPH, že nákup ECHV ze strany společnosti LUAS při všech nákladových faktorech na výrobu elektrické energie, potřebách na dodatečné investice, jež musí LUAS do ECHV na zajištění jejího provozu z hlediska potřeby splnění všech technologických a ekologických požadavků vynaložit, ceně elektrické energie a zásob HEU, kterými LUAS disponuje, je nerentabilní, a tudíž nelogický. Ekonomický smysl posuzovaná transakce pak dle EPH má pouze při započtení ekonomických zisků, jež skupina CC získá z dlouhodobého smluvního kontraktu se společností ČEZ.
133. Úřad se v průběhu správního řízení podrobně zabýval otázkou kontroly nad společností LUAS a následky jejího vyčlenění ze skupiny CC. Při svém šetření se Úřad zaměřil na okolnosti, které závěr o samostatnosti společnosti LUAS na skupině CC mohou zpochybňovat.
134. Nicméně pokud jde o posouzení kontrolních vazeb ve společnosti LUAS, tyto svědčí, jak již bylo shora uvedeno, v důsledku stanov společnosti LUAS a především akcionářské dohody mezi společnostmi Remlan a Falmen, o společném výkonu kontroly ze strany společností Remlan a Falmen a jejich prostřednictvím ze strany Ing. J. Dienstla a Ing. T. Fohlera. Jak Úřad uvedl v části II. tohoto rozhodnutí, prostřednictvím […obchodní tajemství…]% podílu na hlasovacích právech jsou zmínění akcionáři společnosti LUAS schopni rozhodovat o veškerých významných rozhodnutích společnosti, ať již na úrovni valné hromady či na úrovni představenstva. S ohledem na tuto skutečnost a vzhledem […obchodní tajemství…], pak nelze mít pochyb o tom, že společnosti Remlan a Famlen mají de iure možnost vykonávat rozhodující vliv na činnost společnosti LUAS.
135. Pokud jde o hodnocení některých faktických okolností,[50] jako například jistá míra ekonomické provázanosti, existující majetkové či personální vazby, které by mohly svědčit ve prospěch tvrzení některých třetích subjektů o tom, že na společné kontrole se zprostředkovaně podílí rovněž společnost CC, tyto skutkové okolnosti může Úřad vyhodnotit až s určitým časovým odstupem, který vznik kontroly na faktickém základě vždy vyžaduje. V současnosti však nelze učinit jednoznačný závěr o existenci jediného soutěžitele zahrnujícího jak skupinu CC, tak společnost LUAS. Pokud jde o vzájemné ekonomické vztahy, ty jsou na základě vzájemných smluv nastaveny obdobně jako ve vztahu s třetími osobami a lze konstatovat, že jsou založeny na tržních principech.[51] Obdobně určité minulé personální vazby z předchozího společného působení Ing. J. Dienstla a Ing. T. Fohlera v rámci skupiny CC nelze bez dalšího považovat jako indicii svědčící o tom, že současná společnost LUAS je nadále součástí skupiny CC. Nelze tak hodnotit ani současné propojení uvedených osob ve společnosti CC Services., která v současnosti nevykonává žádnou podnikatelskou činnost, navíc v této společnosti nemá společnost LUAS, ani jí kontrolující osoby žádný majetkový podíl. Dle účastníka řízení je toto personální propojení (členství Ing. T. Fohlera v orgánech společnosti) odůvodněno zájmy této společnosti v probíhajícím soudním řízení ve Švýcarsku.
136. Ani námitce o absenci ekonomického smyslu posuzované transakce a jí předcházejícímu vyčlenění společnosti LUAS ze skupiny CC nelze přisvědčit. Z účastníkem předložených podkladů totiž vyplývá, že společnost LUAS, která se po realizaci posuzovaného spojení soutěžitelů sloučí se společností ECHV, bude celkově zisková. Koneckonců o celkové rentabilitě a návratnosti vložených finančních prostředků přesvědčili Ing. J. Dienstl a Ing. T. Fohler mimo jiné i banky, které budou poskytovat část finančních prostředků nezbytných k uskutečnění posuzované transakce.
137. Závěrem svého přípisu společnost EPH uvádí, že předmětná transakce vzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže, a to zejména z důvodu vzniku tzv. koordinovaných efektů ze spojení soutěžitelů, když dle EPH je trh HEU dostatečně transparentní k udržení koordinace mezi soutěžiteli působícími na nabídkové straně trhu HEU, tato koordinace je dle EPH udržitelná v čase, existují odstrašující prostředky zajišťující existenci dlouhodobé motivace neodchylovat se od společné strategie a třetí strany na neúčastnící se předmětné koordinace chování (odběratelé i konkurenti) nemají dostatečnou tržní sílu k odstranění případných negativních efektů na hospodářskou soutěž plynoucích z koordinovaného chování soutěžitelů působících na relevantním trhu.
138. V této souvislosti Úřad odkazuje na část tohoto rozhodnutí, v níž se podrobně případnými koordinovanými účinky posuzovaného spojení zabývá, tj. část V.1.2, s tím, že Úřad možnou koordinaci dodavatelů HEU v důsledku vertikálního propojení činností spojujících se soutěžitelů považuje za málo pravděpodobnou.
139. Společnost UNIPETROL a.s. se sídlem Praha 4, Na Pankráci 127, IČ: 61672190 (dále jen „UNIPETROL“), respektive její dceřiná společnost UNIPETROL RPA, ve svém podání uvedla,[52] že odebírá HEU od společnosti CC, a to na základě krátkodobé smlouvy, přičemž o dodávkách HEU vždy vyjednávala současně se zástupci společnosti Vršanská uhelná a.s., se sídlem Most, V.Řezáče 315, IČ: 28678010, dceřiné společnosti CC, a LUAS, která byla součástí stejného podnikatelského uskupení jako společnost CC.
140. Společnost UNIPETROL se domnívá, že v důsledku spojení soutěžitelů dojde k výraznému omezení disponibilního HEU na trhu v České republice, neboť společnost LUAS bude většinou svého uhlí zásobovat ECHV, společnost ČEZ uhlí, které dosud dodávala do ECHV, neuvolní pro volný prodej na trh a bude jej rezervovat pro vlastní spotřebu.
141. V souvislosti s obavou z nedostatku HEU na trhu společnost UNIPETROL uvedla, že nemá skládkové hospodářství, její teplárna je lokalizována u lomu Vršany společnosti CC, tudíž nahrazení stávajícího dodavatele HEU, pokud by vůbec na trhu nějaký byl, pro ni je technologicky a časově velmi náročné, přičemž přerušení dodávek HEU by mělo za následek nejen zastavení výroby tepla, ale i zastavení navazující petrochemické výroby řady společností, jež odebírají technologickou páru od společnosti UNIPETROL.
142. Dále ve svém podání společnost UNIPETROL rozebírá možnou teorii újmy plynoucí z tzv. unilaterálních efektů vertikálních spojení soutěžitelů plynoucích z tzv. uzavření přístupu ke vstupům. V této souvislosti společnost UNIPETROL zejména poukazuje na významnou tržní sílu společnosti LUAS, která podle společnosti UNIPETROL na trhu dodávek HEU disponuje cca 65 – 75% tržním podílem, když se domnívá, že společnost LUAS je nadále součástí podnikatelské skupiny CC nebo alespoň s ní jedná ve shodě. Tento závěr o propojenosti společností LUAS a CC společnost UNIPETROL vyvozuje z následujících skutečností. V prvé řadě společnost UNIPETROL poukazuje na historickou personální propojenost činností pana Ing. T. Fohlera, Ing. J. Dienstla a P. Tykače. Dále pak společnost UNIPETROL v této souvislosti poukazuje na způsob financování nabytí kontroly na LUAS ze strany pánů Fohlera a Dienstla, když tito mají zaplatit kupní cenu v řádů miliard Kč až v průběhu následujících 20 let z úvěru, respektive z budoucích zisků společností LUAS.
143. Dále společnost UNIPETROL konstatuje, že HEU je pro výrobu elektrické energie, tepla a navazující petrochemický průmysl nezbytnou surovinou, jejíž odmítnutí dodávek by mělo za následek ukončení výroby. V této souvislosti společnost UNIPETROL poukazuje na to, že není schopna stávajícího dodavatele HEU nahradit, neboť z důvodu tzv. územních těžebních limitů na území České republiky není dodavatel, jež by byl disponoval volným HEU.
144. Dle společnosti UNIPETROL pak společnost LUAS, respektive celá skupina CC (tj. včetně LUAS), má motivaci odmítnout dodávat HEU svým konkurentům na trhu výroby elektrické energie, neboť své těžební kapacity bude mít rezervovány pro vlastní elektrárnu ECHV a na základě dlouhodobého kontraktu pro společnost ČEZ.
145. Uzavření dodávek HEU pro společnost UNIPETROL by pak mělo i podstatný dopad na hospodářskou soutěž, když nedodání HEU by zastavilo nebo alespoň výrazně omezilo petrochemickou výrobu na území České republiky, která je technologicky závislá na výrobě technologické páry společnosti UNIPETROL, která je podmíněna dodávkami HEU od společnosti CC.
146. V této souvislosti Úřad poznamenává, že ze zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dodávky HEU pro spalovací zařízení společnosti UNIPETROL (T700) vyplývá, že spalovací zařízení společnosti UNIPETROL je dimenzováno na spalování HEU různé výhřevnosti (od 9,5 do 17 MJ/kg), proto nelze o doposud dodávaném HEU hovořit jako o jediné alternativě. Navíc dosavadní kontrakt na dodávky HEU do společnosti UNIPETROL je kontraktem krátkodobým, z čehož vyplývá, že společnost UNIPETROL musela již zvažovat další postup v případě, že by se jí nepodařilo nový kontrakt s dosavadním dodavatelem HEU vyjednat.
147. Za rozhodnou okolnost výše uvedené námitky Úřad považuje fakt, že společnost UNIPETROL je ve smluvním vztahu se společností CC, kterou je v současnosti i přes určité pochybnosti třeba v souladu s výše uvedeným závěrem Úřadu (viz bod 133 – 136) považovat za soutěžitele nezávislého na společnosti LUAS. Z tohoto důvodu nelze obavy společnosti UNIPETROL z případného nedostatku HEU pro její provoz dávat k tíži společnosti LUAS.
148. Také společnost SUPN ve svém podání vyjádřila obavy,[53] že předmětné spojení soutěžitelů vzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže. Ve svém sdělení Úřadu společnost SUPN zejména poukazuje na údajnou nefunkčnost trhu HEU, přičemž tuto nefunkčnost společnost SUPN spatřuje zejména v následujících dvou projevech. Za prvé společnost SUPN se domnívá, že na trhu HEU existuje dominantní soutěžitel, a to jak na trhu nabídky, tak i poptávky, přičemž v obou případech se jedná o společnost ČEZ, která minimálně zneužívá své dominantní postavení na poptávkové straně trhu HEU, a to tím, že na základě dlouhodobé smlouvy o dodávkách uhlí od společnosti SUPN nutí tuto společnost prodávat uhlí za podnákladové ceny. Tímto jednáním má společnost ČEZ dle společnosti SUPN za cíl její vyloučení z trhu.
149. První část námitek společnosti SUPN se podle názoru Úřadu nevztahuje na posouzení dopadů předmětného spojení soutěžitelů. Společnost SUPN se v nich vyhrazuje především proti tržnímu postavení společnosti ČEZ. Kromě toho, že společnost ČEZ není účastníkem tohoto správního řízení, má Úřad především za to, že přímým důsledkem realizace posuzovaného spojení soutěžitelů bude naopak oslabení pozice společnosti ČEZ, a to na poptávkové straně trhu s HEU.
150. Za druhé dle společnosti SUPN existuje na trhu HEU dohody narušují hospodářskou soutěž. Mezi tyto dohody náleží dle společnosti SUPN zejména dohoda uzavřená mezi dvěma nejvýznamnějšími těžebními společnostmi na území České republiky, a to společnosti ČEZ a CC, jež se týká zejména spolupráce těchto společnosti při snaze přesvědčit veřejnost a odpovědné regulační autority k nutnosti prolomení územních těžebních limitů, což by dalo těmto společnostem další nástroj, jak vyloučit z trhu společnost SUPN. Další protisoutěžní dohodu narušující hospodářskou soutěž spatřuje společnost SUPN v uzavření dlouhodobé kupní smlouvy na dodávky uhlí od společnosti CC do společnosti ČEZ. V neposlední řadě se společnost SUPN domnívá, že v kombinaci s touto dlouhodobou kupní smlouvou a prodejem ECHV společnosti LUAS, kterou společnost SUPN pravděpodobně považuje za součást skupiny CC,[54] mezi společnostmi CC a ČEZ mohou vzniknout taková ujednání či dohody, které mohou vést k rozdělení trhu s HEU a vzájemné podpoře obou skupin při rozdělení energetických zdrojů na navazujících trzích s následkem vyloučení soutěžitelů z trhu HEU a soutěžitelů působících na navazujících trzích.
151. S ohledem na skutečnost, že Úřad výše dovodil nezávislost společnosti LUAS na skupině CC, lze konstatovat, že shora uvedená námitka společnosti SUPN poukazuje opět na jednání soutěžitelů, kteří nejsou stranami posuzovaného spojení soutěžitelů. Z tohoto důvodu nelze tuto námitku zohledňovat při posuzování dopadů předmětného spojení soutěžitelů.
152. V této souvislosti společnost SUPN ve svém podání žádá, aby Úřad přerušil probíhající správní řízení vedené ve věci povolení spojení soutěžitelů, a to až do ukončení sektorového šetření, které Úřad vede na trhu s HEU, neboť pouze tak by mohl být plně zjištěn skutkový stav na dotčeném relevantním trhu.
153. V souvislosti s požadavkem na přerušení správního řízení Úřad konstatuje, že přerušení správního řízení z důvodu předběžné otázky předvídá jako důvod pro takové přerušení existenci řízení o předběžné otázce. Sektorové šetření Úřadu (vedené podle § 20 odst. 2 zákona), které má být podle společnosti SUPN důvodem pro toto přerušení, nemá povahu řízení, jež by bylo ukončeno vydáním rozhodnutí ve věci a nemůže tak být důvodem pro přerušení řízení vedeného Úřadem ve věci povolení spojení soutěžitelů LUAS a ECHV. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem pak nelze přisvědčit návrhu společnosti SUPN, aby správní řízení o povolení posuzovaného spojení soutěžitelů bylo přerušeno do doby, než bude ukončeno zmíněné sektorové šetření.
154. Společnost Dalkia,[55] uvádí, že od spojujících se soutěžitelů neodebírá žádné produkty a že dodávky HEU má dlouhodobě zajištěny. Nicméně v rámci svého stanoviska společnost Dalkia vyjádřila svoji obava z nedostatku uhlí pro teplárenské společnosti, poukazuje na to, že elektrárna Chvaletice měla být zavřena od roku 2016, tudíž navíc bude muset být naplánováno uhlí pro ECHV, se kterým se původně nepočítalo.
155. Pokud jde o obavy společnosti Dalkia z nedostatku HEU, Úřad se touto námitkou zabýval již v části tohoto rozhodnutí věnované posouzení nekoordinovaných účinků předmětného spojení soutěžitelů.
VI. Závěr
156. Po zvážení všech okolností zkoumaného případu a po analýze možných negativních dopadů přicházejících do úvahy v důsledku vertikálního propojení činností spojujících se soutěžitelů Úřad dospěl k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů nevzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže na výše uvedených relevantních trzích, na nichž spojující se soutěžitelé působí.
157. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl o povolení posuzovaného spojení soutěžitelů v souladu s § 16 odst. 2 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku, a ve stanovené lhůtě toto rozhodnutí vydává.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 4, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Michal Petr, Ph.D.
místopředseda Úřadu
pověřený řízením
Sekce hospodářské soutěže
Obdrží
JUDr. Petr Zákoucký, LL.M., advokát
Clifford Chance LLP
Jungmannova Plaza
Jungmannova 24
110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Viz část V tohoto rozhodnutí.
[2] Společnosti Remlan a Famlen nabyly předmětné akcie v důsledku […obchodní tajemství…] smluv o koupi akcií společnosti LUAS ze dne […obchodní tajemství…], které tyto společnosti uzavřely na straně kupujících. Prodávajícím byla […obchodní tajemství…].
[3] […obchodní tajemství…].
[4] […obchodní tajemství…].
[5] Že ani on sám se takovému označení přinejmenším v minulosti nebránil, svědčí například rozhovor dostupný na adrese: http://www.enviweb.cz/clanek/energie/94048/jan-dienstl-ted-s-cez-hrajeme-jen-o-elektrarnu-pocerady-pro-dalsi-nemame-dost-uhli
[6] A to konkrétně pro město Chvaletice, obec Trnávka a ve dvou průmyslových areálech mezi městem Chvaletice a elektrárnou Chvaletice.
[7] Činnosti související s organizováním koňských dostihů nemají jakýkoli vztah k předmětu správního řízení, proto od nich Úřad při posuzování spojení soutěžitelů zcela odhlédnul.
[8] Viz například rozhodnutí Úřadu ve věci S330/06 ENERGIE Holding/Teplárna Liberec/část podniku United Energy.
[9] Viz například rozhodnutí Evropské komise v případech M.4238 E.ON/Pražská Plynárenská, M.5365 International Power Opatovice/EnBW/Praha/Pražská teplárenská nebo M.5793 DALKIA CZ/NWR Energy.
[10] Viz například rozhodnutí Úřadu ve věci S145/02 ČEZ/regionální distribuční společnosti.
[11] Viz například rozhodnutí Evropské komise M.3440 EDP/ENI/GDP.
[12] Viz například rozhodnutí Evropské komise M.3440 EDP/ENI/GDP nebo rozhodnutí Úřadu ve věci S492/2011 ČEZ/Energotrans.
[13] Viz například rozhodnutí Evropské komise M.3440 EDP/ENI/GDP nebo M.3696 E.ON/MOL.
[14] Viz Kodex přenosové soustavy na webových stránkách www.ceps.cz.
[15] Viz například rozhodnutí Úřadu ve věci S094/10 Energetický a průmyslový holding/EAST BOHEMIA ENERGY HOLDING.
[16] Společnost LUAS působí v České republice rovněž v oblasti dodávek hnědého tříděného uhlí, nicméně s ohledem na skutečnost, že společnost ECHV, jakožto společnost, nad níž je získávána kontrola, takové uhlí neodebírá, tj. v této oblasti nedochází ani k vertikálnímu propojení, Úřad se touto oblastí při posuzování dopadů předmětného spojení soutěžitelů nezabýval.
[17] Viz například rozhodnutí Úřadu ve věci S046/05 ČEZ/Severočeské doly.
[18] Viz například rozhodnutí Úřadu ve věci S046/05 ČEZ/Severočeské doly nebo rozhodnutí Úřadu ve věci S064/04 Sokolovská těžební/Sokolovská uhelná.
[19] Zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 31 ze dne 5. 2. 2004.
[20] Zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 265 ze dne 18. 10. 2008.
[21] Viz Pokyny pro posuzování nehorizontálních spojení, body 25-26.
[22] Podle intra-enterprise doktríny se za soutěžitele považuje ekonomická jednotka vykonávající hospodářskou činnost, a to bez ohledu na její právní formu či způsob financování. Taková ekonomická jednotka může být tvořena několika fyzickými či právnickými osobami, přičemž je klíčové, že její jednotlivé složky vystupují na trhu jako jedna ekonomická jednotka. Důsledkem tohoto pojetí je to, že jednání uvnitř takové ekonomické jednotky, i když by se jednalo o jednání mezi samostatnými subjekty práva, nemá z pohledu soutěžního práva význam. Z pohledu dodávek zboží mezi jednotlivými společnostmi téže ekonomické jednotky (soutěžitele) tak platí, že tyto nejsou umísťovány na volný trh, a nelze je tak považovat za součást tohoto volného trhu.
[23] Obdobně jako podnikatelská skupiny ČEZ i společnost SUPN dosahuje vnitřních prodejů hnědého energetického v rámci své podnikatelské skupiny, tyto dodávky musely tedy být z údajů o velikosti prodejů na relevantním trhu hnědého energetického uhlí společnosti SUPN a z údajů o celkové velikosti relevantního trhu odečteny.
[24] Tj. bez odběrů společnosti ECHV.
[25] Tržní podíl je nižší než 25 %, tj. současně lze uplatnit zákonem stanovenou vyvratitelnou právní domněnku, dle které pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.
[26] V období let 2014 – 2020 pak plán dodávek HEU do společnosti ECHV ze společnosti LUAS činí cca […obchodní tajemství…] tun HEU.
[27] Konečným odběratelem ze skupiny EPH byla společnost Elektrárny Opatovice, a.s., se sídlem Opatovice nad Labem – Pardubice 2, IČ: 28800621 (dále jen „EOP“).
[28] Viz strana spisu č. 260.
[29] Viz str. 12 materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky z července roku 2012 Surovinová politika České republiky.
[30] Viz dotazník k povolení spojení, strana spisu č. 46.
[31] Viz strana spisu č. 951 – 956.
[32] Smlouva o dodávkách HEU byla ze strany společnosti CC sice vypovězena, ale o platnosti výpovědi zmíněné smlouvy je v současné době vedeno soudní řízení, přičemž na základě soudem nařízeného předběžného opatření bude společnost CC povinna dodávat HEU do společnosti EOP do konce roku 2013, maximálně však do konce původní platnosti smlouvy, tj. do konce roku 2015.
[33] V případě neprolomení těžebních limitů však […obchodní tajemství…].
[34] Společnost […obchodní tajemství…].
[35] Viz strana spisu č. 313.
[36] Viz strana spisu č. 258.
[37] Viz strana spisu č. 701.
[38] Skupina EPH na předmětném relevantním trhu je činná zejména prostřednictvím společností EOP, United Energy, a.s., se sídlem Most – Komořany, Teplárenská 2, IČ: 27309959, a Plzeňská energetika a.s., se sídlem Plzeň, Tylova 1/57, IČ: 27411991.
[39] V případě společnosti EPH, respektive její dceřiné společnosti EOP, je tato vertikála zajištěna dodávkami z dolů Mibrag.
[40] Viz strana spisu č. 865.
[41] Viz http://www.mpo.cz/dokument5903.html.
[42] Viz strana spisu č. 702.
[43] Viz například vyjádření společnosti LUAS (t. č. v rámci skupiny CC) rozhodnutí Úřadu ve věci povolení spojení soutěžitelů S094/2010 Energetický a průmyslový holding a EAST BOHEMIA ENERGY HOLDING, bod 29 a násl.
[44] Viz strana spisu č. 535 – 537.
[45] Viz strana spisu č. 560 – 564.
[46] […obchodní tajemství…].
[47] Viz spis strana 692 – 708.
[48] Viz strana spisu č. 748.
[49] Viz bod 122 tohoto rozhodnutí.
[50] Viz bod 21 Oznámení o konceptu spojení soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže.
[51] Viz strana spisu č. 398 – 452.
[52] Viz strana spisu č. 920 – 925.
[53] Viz strana spisu č. 732 – 756.
[54] Ačkoli to společnost SU ve svém podání nikde výslovně neuvadla, tak z jejího podání vyplývá, že důsledku spojení soutěžitelů skupina CC má nadále působit i na trhu výroby elektrické energie.
[55] Viz strana spisu č. 864 – 865.
|
