Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 10762


Číslo jednací S350/2012/VZ-17200/2013/521/DRa
Instance I.
Věc
Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ – od 1. 7. 2012+
Účastníci Lesy České republiky, s.p.
LST a.s.
T.E.P. HOLZ, s.r.o.
PETRA spol. s r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 27.09.2013
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-10762.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-S350/2012/VZ-17200/2013/521/DRa 10. září 2013 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 6. 2012, na návrh ze dne 14. 6. 2012, jehož účastníky jsou · zadavatel – Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 21. 6. 2012 Mgr. Jakubem Kotrbou, advokátem advokátní kanceláře Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o., se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1, · navrhovatel – LST a.s., IČO 60706805, se sídlem Trhanov 48, 345 33 Trhanov, · vybraný uchazeč – T.E.P. HOLZ, s.r.o., IČO 27715213, se sídlem Školní 574, 696 02 Ratíškovice, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 3. 7. 2012 Mgr. Radkem Pokorným, advokátem advokátní kanceláře Advokátní kancelář Pokorný Wagner & partneři, s.r.o., se sídlem Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha – Staré město, · vybraný uchazeč – PETRA spol. s r.o., IČO 46979697, se sídlem Brandlova 129, 695 01 Hodonín, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 3. 7. 2012 Mgr. Radkem Pokorným, advokátem advokátní kanceláře Advokátní kancelář Pokorný Wagner & partneři, s.r.o., se sídlem Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha – Staré město, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v částech č. 6 „SÚJ 14805 Třebíč, kód části VZ 148012“ a č. 15 „SÚJ 22103 Domažlice, kód části VZ 221016“ veřejné zakázky „Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ – od 1. 7. 2012+“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 2. 3. 2012 pod ev. č. 208682, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2012 pod ev. č. 2012/S 51‑083172, rozhodl takto: Návrh navrhovatele – LST a.s., IČO 60706805, se sídlem Trhanov 48, 345 33 Trhanov – ze dne 14. 6. 2012 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona. Odůvodnění I. Průběh zadávacího řízení 1. Zadavatel – Lesy České republiky, s. p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 21. 6. 2012 Mgr. Jakubem Kotrbou, advokátem advokátní kanceláře Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o., se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 2. 3. 2012 pod ev. č. 208682, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2012 pod ev. č. 2012/S 51-083172, oznámení o zahájení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ – od 1. 7. 2012+“ (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel veřejnou zakázku rozdělil celkem na 23 částí, přičemž každá část měla být realizována na jiné smluvní územní jednotce (dále jen „SÚJ“). 2. Předmětem veřejné zakázky (resp. jejích jednotlivých částí) je řádné poskytování služeb spočívajících v činnostech souvisejících zejména s hospodařením v lesích ve vlastnictví státu ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesnické činnosti“) v rámci vymezené SÚJ. Lesnické činnosti zahrnují pěstební činnosti vč. dodávek sadebního materiálu a těžební činnosti, jakož i poskytování dalších souvisejících služeb a dodávek. 3. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že uchazeč – LST a.s., IČO 60706805, se sídlem Trhanov 48, 345 33 Trhanov (dále jen „navrhovatel“), podal dopisy ze dne 23. 5. 2012 dvě samostatné námitky proti úkonům zadavatele (rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky) učiněných na částech č. 6 „SÚJ 14805 Třebíč, kód části VZ 148012“ a č. 15 „SÚJ 22103 Domažlice, kód části VZ 221016“. Na části č. 6 „SÚJ 14805 Třebíč, kód části VZ 148012“ byla jako nejvhodnější vybrána nabídka uchazeče – PETRA spol. s r.o., IČO 46979697, se sídlem Brandlova 129, 695 01 Hodonín, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 7. 2012 Mgr. Radkem Pokorným, advokátem advokátní kanceláře Advokátní kancelář Pokorný Wagner & partneři, s.r.o., se sídlem Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha – Staré město (dále jen „vybraný uchazeč č. 1“) a na části č. 15 „SÚJ 22103 Domažlice, kód části VZ 221016“ byla jako nejvhodnější vybrána nabídka uchazeče – T.E.P. HOLZ, s.r.o., IČO 27715213, se sídlem Školní 574, 696 02 Ratíškovice, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 7. 2012 Mgr. Radkem Pokorným, advokátem advokátní kanceláře Advokátní kancelář Pokorný Wagner & partneři, s.r.o., se sídlem Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha – Staré město (dále jen „vybraný uchazeč č. 2“). Zadavatel obě námitky obdržel dne 24. 5. 2012. Těmto námitkám zadavatel dvěma samostatnými rozhodnutími ze dne 4. 6. 2012, která byla navrhovateli doručena dne 5. 6. 2012, nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel tato rozhodnutí zadavatele o námitkách nepovažoval za učiněná v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 14. 6. 2012, doručeným dne 15. 6. 2012, návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele II. Obsah návrhu 4. Navrhovatel v návrhu napadá: o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, o rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám. 5. Navrhovatel spatřuje porušení zákona v tom, že nabídky vybraných uchazečů byly vybrány jako nejvhodnější, přestože měly být vyřazeny pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a oba vybraní uchazeči tak měli být na daných částech veřejné zakázky z účasti v zadávacím řízení vyloučeni. Oba podle navrhovatele podali spekulativní nabídky, když zneužili předpokládané struktury těžeb k ovlivnění celkové ceny a přitom spekulovali na to, že předpokládaná struktura těžeb nebude dodržena. Konkrétně měli uvést neúměrně vysokou cenu v kategorii, ve které je podstatný objem dřeva, a naopak neúměrně nízkou cenu v kategorii, kde je objem dřeva zanedbatelný (tzv. cimbuří navrhovatel demonstruje na příkladové tabulce). V konečném důsledku je možné, že celková částka za dříví deklarovaná v nabídkách a částka skutečně zaplacená se za dobu trvání smlouvy mohou lišit o desítky milionů korun. Nabídková salda vybraných uchazečů jsou podle navrhovatele mimořádně nízká díky nestandardnímu postupu při jejím stanovení, výrazně se odchylují od cen ostatních uchazečů, neodpovídají současné ani budoucí situaci na trhu, a nejsou tak nijak odůvodnitelná. Podle navrhovatele je zřejmé, že uchazeči se záměrně dopustili nedovolených manipulací s nabídkovou cenou, jejichž důsledkem je porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení, neboť jejich nabídky se tím staly neporovnatelnými s nabídkami ostatních uchazečů. 6. Navrhovatel uvádí, že hodnotící komise má ve vztahu k případné mimořádně nízké nabídkové ceně dvě povinnosti. Nejdříve je povinna posoudit, zda daná nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsahuje, a v případě jejího zjištění je povinna vyžádat si od příslušného uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Takto však zadavatel podle navrhovatele nepostupoval a jeho postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. 7. Navrhovatel konstatuje, že rozdíl jeho nabídkové ceny a cen vybraných uchazečů činil v případě vybraného uchazeče č. 1 4,9 % a v případě vybraného uchazeče č. 2 12 %, což však podle něj není z hlediska porovnání dílčích položek nabídkové ceny jediným kritériem a je nutno se zabývat celou konstrukcí nabídkové ceny. Navrhovatel na dotčených SÚJ několik let realizoval lesnické činnosti, a tyto lokality tedy dobře zná. S ohledem na tyto zkušenosti a znalosti má za to, že v obou případech byly vybrány nepřijatelné nabídky, které měly být vyřazeny pro mimořádně nízkou cenu nabízených služeb a vysokou cenu dříví založenou na spekulativní nabídce. Vzhledem k tomu, že navrhovatel danými nabídkami nedisponuje, navrhuje, aby Úřad nabídky vybraných uchazečů z pohledu jejich možné spekulativnosti prověřil. 8. Navrhovatel zásadně nesouhlasí se způsobem, jakým zadavatel odůvodnil obě rozhodnutí o námitkách, a nesdílí názor zadavatele o nezpůsobilosti jeho argumentace o mimořádně nízké nabídkové ceně obsažené v námitkách. Zadavatel se měl zaměřit na konkrétní skutkovou podstatu a její vyhodnocení a hodnotit skutečnosti konkrétního případu. V daném případě měl zadavatel zjistit, zda ceny nabídnuté vybranými uchazeči nejsou cenami mimořádně nízkými ve smyslu § 77 zákona, což neučinil. 9. Navrhovatel proto navrhl, aby Úřad přijal nápravné opatření spočívající ve zrušení obou rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám navrhovatele ze dne 4. 6. 2012 a zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na obou dotčených částech veřejné zakázky. Navrhovatel rovněž navrhl, aby Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření, kterým by mu zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. III. Vyjádření zadavatele k návrhu 10. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 22. 6. 2012, doručeným Úřadu dne 25. 6. 2012. Konstatuje, že obě rozhodnutí o námitkách se zabývala všemi relevantními body podaných námitek a svá rozhodnutí řádně odůvodnil. Zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje, že v rámci rozhodování o námitkách přezkoumal veškeré aspekty postupu příslušných hodnotících komisí při posuzování nabídek podle § 76 a 77 zákona. Tvrzení navrhovatele, že zadavatel si před vydáním rozhodnutí o námitkách neučinil vlastní zjištění o charakteru nabídkových cen, tedy není opodstatněné. Zadavatel dodává, že svá rozhodnutí o námitkách koncipoval s ohledem na velmi obecnou formulaci námitek, kde nebyly uvedeny konkrétní skutečnosti. 11. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel zcela neopodstatněně presumuje, že uchazeči při sestavení nabídky jednali protiprávně a podali spekulativní nabídky. S tímto tvrzením se zadavatel neztotožňuje, neboť mu nejsou známy žádné objektivní důvody, proč by měl dopředu předpokládat, že uchazeči budou jednat protiprávně. Všichni uchazeči měli při sestavování nabídek rovné podmínky, které jim byly dopředu známy. V zadávacích podmínkách bylo zakotveno, že každá nabídka bude posuzována z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu s § 77 zákona, jakož i z hlediska zjevné nepřiměřenosti nabídkové ceny, a to i ve vztahu k jednotlivým položkám ceníku předložených uchazečem v nabídce, včetně ceny dříví. Zároveň uvedl, že cena dříví (i její jednotlivé položky) bude posuzována z pohledu možného naplnění znaků nekalé soutěže podle § 44 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nebo zda nebyla stanovena v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Tento postup byl hodnotícími komisemi beze zbytku dodržen. Tvrzení navrhovatele o zjevné spekulativnosti nabídek vybraných uchazečů se opírá o procentní rozdíly mezi jejich nabídkami a nabídkou navrhovatele a dále o tvrzení o vlastních zkušenostech s realizací těžebních a pěstebních prací na předmětných SÚJ, přičemž však tyto argumenty nejsou nijak blíže rozvedeny. Tvrzení o mimořádně nízkých nabídkových cenách vybraných uchazečů či o spekulativních hodnotách jejich položek je tak podle zadavatele založeno pouze na navrhovatelových nepodložených domněnkách, když z tvrzení není naprosto zřejmé, jak k uvedeným domněnkám dospěl. Navrhovatel v návrhu rovněž uvedl obecný příklad spekulativní nabídky bez uvedení, z jakých údajů vychází. Podle zadavatele je nepochybné, že do konstrukce nabídkové ceny vstupují např. dodavatelsko-odběratelské vztahy, výrobní, personální, technické či skladové kapacity daného uchazeče a jeho obchodní úsudek. Tyto aspekty se přitom u jednotlivých uchazečů liší, což se odráží na jejich nabídkových cenách. Namítá-li navrhovatel, že procentní rozdíl mezi jeho nabídkovou cenou a cenou vybraného uchazeče č. 1 činí 4,9 %, svědčí tato skutečnost spíše o účelovosti návrhu než o spekulativní nabídce na straně vybraného uchazeče. 12. Aby odstranil veškeré pochybnosti, týkající se mimořádně nízkých nabídkových cen, a zachoval všechny zásady zadávacího řízení při rozhodování o námitkách navrhovatele, zadavatel rovněž interně přezkoumal postup hodnotících komisí na předmětných částech veřejné zakázky. Předmětem zkoumání byly jednotlivé položky nabídkové ceny, jakož i celková výše nabídkové ceny, přičemž tyto byly konfrontovány s požadavkem zakotveným v § 77 zákona. V případě cen dříví pak byl zkoumán jejich případný spekulativní charakter. Z protokolů o jednání hodnotících komisí vyplývá, že nabídky uchazečů byly rovněž posuzovány podle § 76 odst. 1 zákona, přičemž hodnotící komise se podrobně zaměřily na otázku zpracování nabídkové ceny (správnost vyplnění kalkulace nabídkové ceny, resp. dílčích nabídkových cen, obsažené v příloze zadávací dokumentace). Hodnotící komise dále posuzovaly nabídky uchazečů z hlediska § 77 zákona, tedy zda nabídka některého uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a to rovněž ve vztahu k jednotlivým položkám nabídkové ceny jednotlivých uchazečů. Hodnotící komise přitom nedospěly k závěru, že by nabídková cena některého z uchazečů byla mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, či dokonce spekulativní, a proto učinily příslušná rozhodnutí obsažená v protokolech. 13. Zadavatel shrnuje, že před rozhodnutím o námitkách přezkoumal veškeré aspekty činnosti hodnotících komisí jmenovaných pro předmětné části veřejných zakázky, přičemž v jejich činnosti a přijatých závěrech neshledal jakákoliv pochybení. Ve svém rozhodnutí o námitkách se pak zadavatel řádně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele (byť v řadě případů značně nekonkrétními a nijak nepodloženými), a to s náležitým odůvodněním. 14. Zadavatel navrhl, aby byl návrh na uložení předběžného opatření i samotný návrh zamítnut. IV. Průběh správního řízení 15. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem ze dne 26. 6. 2012 č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-11378/2012/550/MLa. K zajištění účelu správního řízení vydal Úřad téhož dne usnesení č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-11385/2012/550/MLa, v němž účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. 16. Účastníky tohoto správního řízení jsou podle § 116 zákona: o zadavatel, o navrhovatel, o vybraný uchazeč č. 1, o vybraný uchazeč č. 2. 17. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-12566/2012/550/MLa ze dne 12. 7. 2012 Úřad zamítl návrh na vydání předběžného opatření, jímž měl být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvy v zadávacím řízení v napadených částech veřejné zakázky. 18. Dopisem ze dne 9. 7. 2012, doručeným Úřadu dne 10. 7. 2012, se k návrhu na zahájení správního řízení společně vyjádřili vybraní uchazeči č. 1 a 2. Vybraní uchazeči předně uvádějí, že účelem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je zejména identifikace těch nabídek, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit, čímž zákon zadavatele chrání před uzavřením smlouvy s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Úkolem hodnotící komise při zkoumání, zda nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je tedy posouzení reálnosti provedení plnění veřejné zakázky za danou nabídkovou cenu. Z logiky věci je podle vybraných uchazečů možné z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny posuzovat pouze cenu za plnění předmětu veřejné zakázky – v daném případě tedy cenu za realizaci lesnických činností – nikoliv cenu za plnění, které není součástí veřejné zakázky, resp. které vůbec není veřejnou zakázkou, tedy cenu za odkup dříví. Pokud tedy navrhovatel poukazuje na mimořádně nízkou cenu dříví v kategorii, kde je objem dřeva zanedbatelný, je třeba uvést, že nákup dříví není součástí předmětu plnění dané veřejné zakázky, resp. není veřejnou zakázkou ve smyslu zákona. Pokud jde o prodej dříví, nejedná se o úplatné poskytnutí dodávek či služeb zadavateli, naopak zadavatel prodává smluvním partnerům dříví, za které dostává dohodnutou kupní cenu. Případná nižší nabídnutá cena za dřevo navíc nemá žádný vliv na schopnost smluvního partnera realizovat předmět plnění veřejné zakázky. Ve vztahu k nabízené ceně za odkup dříví tedy nelze hovořit o ceně za plnění předmětu veřejné zakázky a nelze ji posuzovat z pohledu mimořádně nízké nabídkové ceny. Pokud jde o argumentaci navrhovatele ohledně údajně vysokých cen za odkup dříví v jiných kategoriích, uvádějí vybraní uchazeči, že je věcí každého uchazeče, jak vysokou cenu za odkup dříví je ochoten a schopen zadavateli nabídnout. Každý z dodavatelů, včetně navrhovatele, tak mohl za dříví nabídnout cenu stejnou nebo i vyšší než vybraní uchazeči. Vybraní uchazeči v tomto směru uvádějí, že cena dříví, kterou nabídli v rámci předmětného zadávacího řízení, se nikterak výrazněji nevymyká cenám na trhu obvyklým. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je podle jejich názoru výlučně v kompetenci hodnotící komise složené z odborníků v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hodnotící komise nabídkové ceny vybraných uchazečů mimořádně nízkými neshledala, nelze jí, resp. zadavateli, vytýkat, že je nevyzvala k jejich zdůvodnění. Vybraní uchazeči odkazují na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 49/2007-107 ze dne 29. 8. 2008, kde soud judikoval, že „zákon nestanovuje, kdy je nabídková cena mimořádně nízká a ponechává posouzení této skutečnosti na zadavateli, resp. hodnotící komisi. Pokud zadavatel neshledá žádnou z nabídkových cen mimořádně nízkou, zákon mu neukládá tento jeho názor jakkoli odůvodnit, ani ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, ani kdekoliv jinde..“, a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6. 11. 2009, kde soud konstatoval, že „Úřad není při své přezkumné činnosti oprávněn vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, a tyto pochody jakkoli přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením“. Úřadu je svěřen přezkum toho, zda k hodnocení došlo zákonným způsobem, tedy zda je rozhodnutí přezkoumatelné po formální stránce. Navrhovatel v návrhu blíže důvody, pro které považuje nabídkovou cenu vybraných uchazečů za mimořádně nízkou, nevymezil, pouze se omezil na ničím nepodložená tvrzení o tom, že vybraní uchazeči měli podat spekulativní nabídky, neodpovídající situaci na trhu. Tvrzení, že nabídkové ceny se „výrazně“ lišily od nabídkových cen ostatních uchazečů, samo o sobě nesvědčí o tom, že by se mělo jednat o mimořádně nízké nabídkové ceny. Vybraným uchazečům není zřejmé, z jakého důvodu navrhovatel rozdíly mezi jeho a jejich cenami vnímá jako výrazné. Ve věci odchylek ve výši nabídkových cen vybraní uchazeči odkazují na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S481/2011/VZ-18433/2011/510/MO ze dne 5. 2. 2011. Je obchodní strategií konkrétního dodavatele, jak bude postupovat při stanovení výše nabídkové ceny, zda upřednostní vyšší marži nebo zda nabídku zpracuje tak, aby mohla uspět v konkurenci ostatních nabídek. Vybraní uchazeči rovněž rozporují, že by nabídkovou cenu konstruovali v rozporu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci. Argumentaci navrhovatele považují v tomto směru za nedůvodnou a účelovou, neboť se omezil pouze na obecné konstatování o blíže nevymezené nedovolené manipulaci s nabídkovou cenou prostřednictvím jakési matematické operace. Za absurdní vybraní uchazeči považují tvrzení navrhovatele o spekulaci na změnu struktury těžeb v průběhu provádění zakázky. Všechny těžební a pěstební činnosti jsou totiž vždy vykonávány na základě zadávacích listů, které zadavatel předává smluvnímu partnerovi, a je to tedy výhradně zadavatel, kdo určuje přesnou strukturu těžebních a pěstebních činností. Zároveň je zcela nepřípadné hovořit o spekulaci na změnu struktury těžeb u výchovných zásahů, tyto zásahy jsou plánovány řadu let dopředu a jakákoliv změna struktury těžby je v tomto ohledu velmi nepravděpodobná. Vybraní uchazeči dodávají, že jimi navrhovaná cena za dříví v hmotnatosti 1,00+ ve výchovných zásazích, které navrhovatel shledává mimořádně nízkými, byla stanovena s ohledem na nemožnost dosáhnout běžného zpeněžení daného dříví, které je často zasaženo hnilobou, a podíl vlákniny a paliva je tak procentně na zcela jiné úrovni. Vybraní uchazeči poukazují na své nabídkové ceny za dříví v kategoriích, které mají, s ohledem na objem těžby daného druhu dřeva, největší vliv na cenu a kde se výraznější cenové rozdíly mezi dřívím o různé hmotnatosti nevyskytují. Vybraní uchazeči uzavírají, že jimi podané nabídky rozhodně nebyly spekulativní a neobsahovaly mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Vybraní uchazeči navrhují, aby Úřad návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl. V. Závěry Úřadu 19. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. K napadenému rozhodnutí o námitkách 20. Podle vyjádření navrhovatele uvedeného v návrhu ze dne 14. 6. 2012 zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že argumenty uvedené navrhovatelem nejsou způsobilé k učinění závěru o údajné nereálnosti nabídky vybraných uchazečů. Navrhovatel nesdílí názor zadavatele ohledně nezpůsobilosti jeho argumentace, co se týče mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel se má dle navrhovatele zaměřit na konkrétní skutkovou podstatu a její vyhodnocení a hodnotit skutečnosti konkrétního případu, přičemž v šetřeném případě by měl zadavatel zjistit, zda cena nabízená vybranými uchazeči je skutečně cenou mimořádně nízkou ve smyslu § 77 zákona. 21. Pokud jde o namítané nedostatečně odůvodněné rozhodnutí zadavatele o tom, že zadavatel přezkoumal postup hodnotících komisí při zjišťování, zda nabídky neobsahují mimořádně nízké nabídkové ceny, uvádí Úřad následující. 22. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy. Podle uvedeného ustanovení zákona tedy musí zadavatel v písemném rozhodnutí uvést důvod, proč podaným námitkám ne/vyhovuje. 23. Navrhovatel v námitkách podaných v rámci obou dotčených částí uvedl, že vybraní uchazeči nabídli za prodej dříví nereálně vysokou cenu, která neodpovídá situaci na trhu a která není s ohledem na předpokládaný vývoj odůvodnitelná. Navrhovatel dále tvrdil, že vybraní uchazeči podali vyloženě spekulativní nabídku, kdy mohli využít předpokládané struktury těžeb k ovlivnění celkové ceny a přitom spekulovat, že předpokládaná struktura těžeb nebude dodržena. Vybraní uchazeči podle navrhovatele také mohli uvést neúměrně vysokou nabídkovou cenu v kategorii, ve které je podstatný objem dřeva, a naopak neúměrně nízkou v kategorii, kde je objem zanedbatelný (tzv. „cimbuří“). Úřad doplňuje, že předmětem námitek proti výběru nejvhodnější nabídky na části č. 15 „SÚJ 22103 Domažlice, kód části VZ 221016“ bylo rovněž zpochybnění postupu zadavatele při posuzování kvalifikace. Vzhledem k tomu, že tato skutečnost nebyla předmětem návrhu, Úřad ji dále v souvislosti s vyřízením námitek nezmiňuje. V ostatním jsou námitky podané na obou částech totožné. 24. Z obou rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že zadavatel přezkoumal, zda hodnotící komise ustanovené na dotčených částech veřejné zakázky postupovaly v souladu s §§ 76 a 77 zákona a čl. 11 zadávací dokumentace a každou nabídku posoudily z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, jakož i z hlediska její možné nepřiměřenosti, a to i ve vztahu k jednotlivým položkám ceníků, včetně ceny dříví, přičemž neshledal žádná pochybení. Rozhodnutí o námitkách rovněž uvádí, že nabídková cena dříví byla posuzována rovněž z pohledu naplnění znaků nekalé soutěže a bylo zkoumáno, zda byla stanovena v souladu se zásadou poctivého obchodního styku, resp. zda nebyla zjevně nepřiměřená či spekulativní. Zadavatel rovněž poukázal na skutečnost, že hodnotící komise byly složeny podle § 74 zákona z osob s příslušnou odbornou způsobilostí a při posouzení nabídek vzaly v potaz veškeré dostupné informace o přiměřenosti údajů uvedených v jednotlivých nabídkách, a to jednotlivě i v souvislostech s jinými údaji obsaženými v nabídkách. Zadavatel v rozhodnutích o námitkách dále konstatoval, že argumenty uvedené uchazečem nejsou způsobilé k přijetí závěru o nereálnosti nabídek vybraných uchazečů. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách zabývá rovněž tvrzením navrhovatele o nestandardním postupu vybraných uchazečů při stanovení nabídkových cen, které se měly výrazněji odchýlit od cen ostatních uchazečů. 25. Z uvedeného je patrné, že zadavatel dostál své povinnosti stanovené v § 111 odst. 1 zákona a podané námitky přezkoumal v plném rozsahu s uvedením důvodu pro jejich zamítnutí. K postupu zadavatele při posouzení nabídkových cen 26. Při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek měla dle ust. § 77 odst. 1 zákona hodnotící komise povinnost posoudit též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Skutková zjištění učiněná Úřadem 27. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu části 15 veřejné zakázky ve výši 55 960 000 Kč bez DPH. Zadavatel v rámci zadávacího řízení na část veřejné zakázky 15 - SÚJ 22103 Domažlice, kód části VZ 221016, obdržel celkem 5 nabídek, z nichž žádná nebyla dle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3. 5. 2012 vyřazena. Nabídková cena vybraného uchazeče činila -317 253 927 Kč bez DPH. Nabídková cena navrhovatele (druhého v pořadí) pak činila -283 155 519 Kč bez DPH. 28. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu části 6 veřejné zakázky ve výši 97 980 000,00 Kč bez DPH. Zadavatel v rámci zadávacího řízení na část 6 veřejné zakázky - SÚJ 14805 Třebíč, kód části VZ 148012, obdržel celkem 10 nabídek, z nichž žádná nebyla dle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3. 5. 2012 vyřazena. Nabídková cena vybraného uchazeče činila -220 057 301 Kč bez DPH. Nabídková cena navrhovatele (umístil se jako třetí v pořadí) činila ‑209 822 361 Kč bez DPH a nabídka druhého uchazeče v pořadí pak činila ‑212 001 740 Kč. 29. Hodnotící komise v případě předmětných dvou částí veřejné zakázky, konkrétně části 15 - SÚJ 22103 Domažlice, kód části VZ 221016, a části 6 veřejné zakázky- SÚJ 14805 Třebíč, kód části VZ 148012, neshledala, že by nabídky vybraných uchazečů obsahovaly mimořádně nízké nabídkové ceny. Z dokumentace vyplývá, že po obdržení návrhu zadavatel mj. opětovně posuzoval nabídku vybraného uchazeče, přičemž neshledal, že by nabídkové ceny uvedené vybranými uchazeči byly mimořádně nízké. Posouzení Úřadu 30. V posuzovaném případě ze skutkových zjištění vyplynulo, že hodnotící komise se zabývala posouzením výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž nedospěla k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny. 31. Je třeba předeslat, že na posuzovanou věc se nevztahuje argumentace navrhovatele o tom, jak měla hodnotící komise postupovat, dospěje-li k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, poněvadž v projednávané věci hodnotící komise k takovému závěru nedospěla, respektive dospěla k závěru přesně opačnému. Pokud hodnotící komise nabídkovou cenu uchazečů jako mimořádně nízkou neshledala, nelze jí vytýkat, že si v případě jejího seznání dle § 77 odst. 1 věty druhé před středníkem zákona nevyžádala písemné odůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. 32. Úřad dále konstatuje, že z výše citované dikce § 77 odst. 1 zákona vztahující se k problematice mimořádně nízké nabídkové ceny je zřejmé, že zákon nikterak nekvantifikuje hodnotu mimořádně nízké nabídkové ceny a její posouzení ponechává odbornému názoru hodnotící komise. Přitom označení nabídkové ceny jako mimořádně nízké automaticky nediskvalifikuje nabídku obsahující tuto cenu, ale vyjadřuje mimo jiné toliko pochybnosti hodnotící komise o reálnosti nabídkové ceny. 33. Podle rozhodovací praxe Úřadu je totiž smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by během realizace předmětu veřejné zakázky vedla například k nedokončení veřejné zakázky, k jejímu nekvalitnímu či neúplnému splnění, případně též k téměř nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny uchazeče. Posouzení, zda se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, náleží do kompetence hodnotící komise, jak plyne z ustanovení § 77 zákona. Hodnotící komise posoudí výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jejím úkolem je tedy posouzení reálnosti provedení plnění veřejné zakázky za danou nabídkovou cenu vzhledem k okolnostem a podmínkám, za nichž by byl předmět veřejné zakázky konkrétním uchazečem plněn. Pokud nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je povinností hodnotící komise vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. 34. V rozsudku č. j. 1 Afs 42/2012-51 ze dne 17. 10. 2012 Nejvyšší správní soud uzavřel, že je Úřad povinen přezkoumat též závěr zadavatele, že nabízená cena není mimořádně nízká. Vyšel z názoru přijatého již v rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 9/2000-48 ze dne 1. 2. 2001, publikovaného v Soudní judikatuře ve věcech správních č. 800/2001, v němž bylo odmítnuto, aby bylo výlučně na posouzení a rozhodnutí zadavatele, „zda bude nabídkovou cenu považovat za mimořádně nízkou cenu, neboť stěžovatel je zmocněn přezkoumat veškeré úkony zadavatele. (...) Konečně účinná kontrola postupu zadavatele takovou aktivitu orgánu dohledu předpokládá. Odůvodnění rozhodnutí stěžovatele musí mít takovou podobu, aby si z něj soud mohl učinit úsudek o věcné správnosti či nesprávnosti daného řešení. Jako vůdčí zásadu pro výklad § 36 viděl Vrchní soud prvořadý cíl zákona, a to snahu o přehlednost postupu zadávání s vyloučením diskriminace, protekce a s minimalizací možnosti pletich či korupce. Jakkoliv byly tyto názory formulovány v roce 2001 ve vztahu k § 36 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jsou přiměřeně aplikovatelné též na nyní interpretovaný § 77 odst. 1 ZVZ. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2010, č. j. 62 Ca 11/2009-46, č. 2461/2012 Sb. NSS kasační soud dále ve vztahu k platnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dovodil, že přezkum zákonnosti postupu hodnotící komise ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně nelze ze strany Úřadu obejít konstatováním, že by tak byly hodnoceny myšlenkové pochody členů hodnotící komise. Nejde tu totiž o posouzení myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, nýbrž o objektivní posouzení, zda bylo důvodu, aby tato komise ve vztahu ke konkrétní nabídce měla nabídkovou cenu posoudit jako mimořádně nízkou, tedy zda měla povinnost postupovat podle § 77 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách (tedy vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné), a pokud ano, jak této své povinnosti dostála (tedy zda postupovala přesně tak, jak jí ukládá § 77 odst. 1 tohoto zákona). Jedině tak lze ze strany žalovaného [zde stěžovatele - pozn. NSS] řádně přezkoumat, zda hodnoceny byly právě ty nabídky, které hodnoceny být měly (zda byl ve stadiu posuzování nabídek ‑ před jejich hodnocením ‑ dodržen postup stanovený zákonem o veřejných zakázkách).“ 35. Vzhledem k výše uvedenému Úřad je povinen - je-li to namítáno - přezkoumat v rozsahu uplatněných námitek též závěr zadavatele, že nabízená cena není mimořádně nízká, a proto nelze přisvědčit argumentaci vybraných uchazečů, že v této části procesu zadávání veřejných zakázek nepřísluší Úřadu právo výkonu dohledu. Součástí pravomoci orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek podle § 112 odst. 1 a 2 zákona je i posouzení toho, zda byla otázka mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 77 zákona v zadávacím řízení řádně a správně zodpovězena, tj. zda ponechání či neponechání nabídky v zadávacím řízení a vyloučení či nevyloučení uchazeče bylo zákonné ve vztahu k povinnostem vyplývajícím ze zmiňovaného ust. § 77 zákona. 36. Jako primární kritérium při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba odmítnout porovnání s nabídkovými cenami jednotlivých uchazečů, neboť to by bylo v rozporu s dikcí ust. § 77 odst. 7 zákona, který na rozdíl od dřívější úpravy (srov. např. § 36 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek) vztahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ceny nabídnuté jinými uchazeči se proto mohou uplatnit jen podpůrně, mohou být pouze určitým vodítkem. V žádném případě však nemůže představovat jediné hledisko při posuzování případných mimořádně nízkých nabídkových cen, protože takový postup by odporoval ust. § 77 odst. 1 zákona. Obecná tvrzení navrhovatele uvedená v návrhu, podle nichž je nabídková cena vybraného uchazeče mimořádně nízkou, se omezují pouze na srovnání nabídkových cen uchazečů („neboť se výrazně odchyluje od cen ostatních uchazečů“), přičemž navrhovatel neuvádí žádné reálné nespekulativní argumenty ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, pro něž se domnívá, že nabídková cena vybraného uchazeče je mimořádně nízká. 37. Stejně tak nelze akceptovat názor navrhovatele, podle něhož vybraný uchazeč podal záměrně spekulativní nabídku k ovlivnění celkové ceny, kdy „zneužil předpokládané struktury těžeb (Sumář prodeje dříví /hroubí/ na lokalitě „při pni“)“ a věřil, že předpokládaná struktura těžeb nebude dodržena. Navrhovatel neuvádí žádné bližší zdůvodnění této domněnky, a není proto zřejmé, na základě čeho navrhovatel k takovému závěru dospěl. 38. Je třeba na tomto místě připomenout, že - jak již bylo výše zdůrazněno - institut mimořádně nízké nabídkové ceny sice musí sloužit jako jakási pojistka zadavatele právě před takovou nabídkovou cenou, za níž není objektivně možné realizovat plnění předmětu veřejné zakázky, avšak současně na druhou stranu prostřednictvím tohoto institutu zadavatel nemůže libovolně vyřazovat nabídky a omezovat tak prvek soutěže. Je tak nezbytné respektovat specifický charakter tohoto institutu. Úřad s ohledem na předmět projednávané věci akcentuje, že při posuzování nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny musí být vzaty v úvahu veškeré faktory, které se promítají do nabídkové ceny. Proto pouze spekulativní domněnky navrhovatele, který bez bližších argumentů dovozuje v případě vítězné nabídky nutně mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nemohou v posuzovaném případě obstát. 39. Nabídky pro tzv. komplexní zakázky zadavatele, kdy tento požaduje v rámci veřejné zakázky provedení více činností, jsou tvořeny následujícím způsobem. Od ceny plnění (ceny za pěstební činnosti, ceny sadebního materiálu, ceny těžebních činností) je odečtena cena dříví (hroubí) na předmětné lokalitě „při pni“. Výsledkem je nabídková cena v podobě salda, tzn. záporného čísla. Nabídka s nejvyšším záporným číslem je nabídkou vítěznou ve smyslu čl. 11.1 zadávací dokumentace. 40. K tomu považuje pro úplnost Úřad za vhodné dodat, že pokud by eventuálně navrhovatel (pro absenci konkrétního zdůvodnění této domněnky navrhovatele nebylo možné dle obsahu seznat, jaký konkrétní postup je navrhovatelem napadán) ve svých námitkách rozporoval mimo jiné též výpočet nabídkové ceny, pak by nebyl takový postup pro absenci podaných námitek proti zadávacím podmínkám v souladu se zákonem. Soudní praxe (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 92/2009 ze dne 3. 1. 2011) sice dovodila, že v principu není zcela vyloučeno, aby způsob výpočtu nejnižší nabídkové ceny byl zpochybněn až v rámci výběru nejvhodnější nabídky. Navrhovatel (stěžovatel ve smyslu ust. § 110 odst. 1 zákona) může namítat, že nejnižší nabídková cena byla u konkrétního uchazeče vypočtena nesprávně; lze též připustit, že by až v rámci ukončení zadávacího řízení vyšlo najevo, že výpočet této ceny je, s ohledem na její konstrukci, objektivně vyloučen. Námitky, které by však směřovaly proti zadávacím podmínkám, konkrétně že jedna z komponent konstrukce nabídkové ceny formulovaná zadavatelem v zadávacích podmínkách by eventuálně umožnila podat spekulativní nabídku, jež by mohla obsahovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu, by však musely být doručeny zadavateli ve smyslu ust. § 110 odst. 3 zákona v pětidenní lhůtě od skončení lhůty pro podání nabídek. Taková argumentace by totiž dle svého obsahu primárně nesměřovala mimo jiné k tvrzení, že by konstrukce předmětné nabídkové ceny vylučovala možnost provedení objektivního matematického výpočtu, resp. že nejnižší nabídková cena byla u vybraného uchazeče vypočtena nesprávně, nýbrž vůči její principiální nesprávnosti s odkazem na nutnost vyloučení jedné z jejich komponent, neboť umožňuje podávání spekulativních nabídek. Tato skutečnost by však musela být stěžovateli již známa v době, když se seznámil se zadávacími podmínkami. Pokud by v té době takový navrhovatel proti této konstrukci ceny nebrojil námitkami a sám by cenovou nabídku (založenou na rozporovaném způsobu výpočtu) podal, nemohl by se tímto aspektem Úřad pro absenci včasných námitek navrhovatele proti zadávacím podmínkám ve smyslu ust. § 110 odst. 3 zákona ani zabývat. 41. Nabídka služeb má podobu seznamu jednotlivých lesnických prací - prořezávky, sázení, ožínání, apod. a sazebníku sumáře sadebního materiálu - sazenice, semenáčky, poloodrostky. Nabídka má tedy mj. podobu tabulek pro listnaté dříví a jehličnaté dříví, kde je cena za jednotlivé dříví vypočítána úměrně jeho kvalitě - objem kmene v m3 x cena specifikovaná charakterem těžby. 42. Úřad přezkoumal správnost postupu hodnotící komise při posouzení mimořádně nízkých nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž s ohledem na vymezení námitek navrhovatele nedospěl k závěru, že by se hodnotící komise nezabývala jednotlivými položkami nabídkových cen a že by s ohledem na předpokládanou cenu veřejné zakázky (resp. předmětných částí), strukturu nabídkových cen a další okolnosti případu (viz dále) byla nabídnutá cena vybraných uchazečů mimořádně nízká. Bylo naopak zjištěno, že hodnotící komise přihlížela jak k cenám za lesnické činnosti (v tom směru, zda nejsou nepřiměřeně nízké), tak k cenám za dříví „při pni“ (a to jak v tom ohledu, zda nejsou nepřiměřeně vysoké, tak z toho hlediska, zda naopak nejsou nepřiměřeně nízké). 43. Uvedený přístup zadavatele je patrný z postupu v části veřejné zakázky č. 19, „SÚJ 230212, Plešivec“, kde hodnotící komise vyzvala uchazeče – ARBOLES. s.r.o. k vysvětlení nepřiměřeně vysokých hodnot u některých položek v ceníku dříví (příliš velké neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými položkami) a zdůvodnění mimořádně nízké ceny konkrétních položek v ceníku pěstebních činností. Vzhledem k tomu, že uchazeč ve vysvětlení neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, kterými by nepřiměřeně nízké položky v ceníku pěstebních činností vysvětlil, či zdůvodnil, zadavatel jej rozhodnutím ze dne 18. 5. 2012 vyloučil z účasti v zadávacím řízení. Z těchto skutečností vyplývá, že hodnotící komise neposuzovaly pouze výsledné záporné saldo, ale soustředily se rovněž zvlášť na nabídkovou cenu za lesnické činnosti a zvlášť na nabídkovou cenu za dříví, přičemž u ceny dříví posuzovaly jak její mimořádně vysokou, tak nepřiměřeně nízkou hodnotu. Z uvedeného je zřejmé, že hodnotící komise se posouzením nabídek z pohledu nepřiměřených hodnot zabývaly a tam, kde došly k závěru, že některá část nabídkové ceny vykazuje nepřiměřené hodnoty, vyžádaly si od příslušného uchazeče její písemné odůvodnění. 44. Z protokolů o jednání hodnotící komise na dotčených částech veřejné zakázky ze dne 3. 5. 2012 vyplývá, že z pohledu mimořádně nízké nabídkové ceny byly zkoumány jak celkové nabídkové ceny, tak jejich jednotlivé položky, přičemž hodnotící komise žádné nesrovnalosti nezjistila a vybrané uchazeče k písemnému zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 77 odst. 1 zákona nevyzvala. Z výše uvedených zjištění, z ustanovení čl. 11.2 zadávací dokumentace ve spojení s protokoly o jednání příslušných hodnotících komisí tedy vyplývá, že při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny nebyla zkoumána pouze výše salda, či dokonce pouze nepřiměřeně nízké nabídkové ceny jednotlivých položek ceníku, ale rovněž další položky nabídkové ceny uchazeče, tedy i ceny za provádění lesnických činností. 45. Úřad má za prokázané, že hodnotící komise se na napadených částech otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách zabývala. Úřad se ztotožňuje s názorem zadavatele, že nabídková cena každého z uchazečů je utvářena konkrétními dodavatelsko-odběratelskými vztahy s jeho obchodními partnery, jeho výrobními, personálními, technickými či skladovými kapacitami, či obchodním odhadem. Navrhovatel své tvrzení o mimořádně nízkých nabídkových cenách zakládá pouze na svých domněnkách o „správné“ výši vlastních nabídkových cen a jejích položek, toto tvrzení však nedoplňuje o žádné relevantní argumenty ekonomické, nebo statistické povahy. Jelikož se jedná o odhad jednoho z dodavatelů, který při něm zohlednil své vlastní ekonomické možnosti a svou pozici na trhu, může tento odhad sloužit jen jako přibližné vodítko a nelze jej obecně vztáhnout na nabídky ostatních uchazečů. 46. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad návrh navrhovatele ze dne 14. 6. 2012 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží 1. Mgr. Jakub Kotrba, advokát, Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1 2. LST a.s., Trhanov 48, 345 33 Trhanov 3. Mgr. Radek Pokorný, advokát, Karoliny Světlé 301/8, 110 00 Praha – Staré město Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/10762
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.