Č. j.: ÚOHS-S602/2012/VZ-9421/2013/511/MKl
                
                
                 
                
                
                22. května 2013
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 10. 2012 na návrh ze dne 17. 10. 2012, jehož účastníky jsou
                · zadavatel – KULTURA A SPORT CHOMUTOV s.r.o., IČ 47308095, se sídlem Boženy Němcové 552/32, 430 01 Chomutov, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 24. 10. 2012 společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,
                · navrhovatel – AB Facility, a.s., IČ 24172413, se sídlem Kodaňská 46, 101 00 Praha 10,
                · vybraný uchazeč – QARK CZ, a.s., IČ 28866215, se sídlem Chelčického 255/5, 430 01 Chomutov,
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Facility management IPRM Chomutov, Areál bývalých kasáren a přilehlého okolí“, formou otevřeného řízení, jehož řádné oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 28. 3. 2012 pod ev. č. 7202011011061, první opravné oznámení dne 18. 5. 2012 pod ev. č. 7202011017291 a druhé opravné oznámení dne 30. 5. 2012 pod ev. č. 7202021011061 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 6. 2012 pod ev. č. 2012/S 109-181679,
                rozhodl takto: 
                I.
                Zadavatel – KULTURA A SPORT CHOMUTOV s.r.o., IČ 47308095, se sídlem Boženy Němcové 552/32, 430 01 Chomutov – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na § 6 citovaného zákona tím, že nestanovil přesně a určitě způsob hodnocení nabídek v dílčím kritériu „Způsob poskytování služeb“, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                II.
                Jako opatření k nápravě postupů uvedených ve výroku I. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší předmětné zadávací řízení.
                III.
                Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – KULTURA A SPORT CHOMUTOV s.r.o., IČ 47308095, se sídlem Boženy Němcové 552/32, 430 01 Chomutov – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
                Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                Odůvodnění
                Průběh zadávacího řízení 
                1. Zadavatel – KULTURA A SPORT CHOMUTOV s.r.o., IČ 47308095, se sídlem Boženy Němcové 552/32, 430 01 Chomutov, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 24. 10. 2012 společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil v informačním systému o veřejných zakázkách dne 28. 3. 2012 řádné oznámení pod ev. č. 7202011011061, první opravné oznámení dne 18. 5. 2012 pod ev. č. 7202011017291 a druhé opravné oznámení dne 30. 5. 2012 pod ev. č. 7202021011061 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 6. 2012 pod ev. č. 2012/S 109-181679 oznámení otevřeného řízení o veřejné zakázce „Facility management IPRM Chomutov, Areál bývalých kasáren a přilehlého okolí“.
                2. Zadavatel pověřil výkonem práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením ve smyslu ustanovení § 151 zákona společnost ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4.
                3. Ve lhůtě pro podání nabídek byly zadavateli doručeny nabídky celkem pěti dodavatelů. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 18. 6. 2012 je zřejmé, že všechny nabídky s výjimkou jedné vyhověly kontrole úplnosti. Neúplná nabídka byla komisí vyřazena.
                4. Při posouzení nabídek uchazečů ze dne 29. 8. 2012 byly hodnotící komisí identifikovány některé nejasnosti týkající se jak nabídky navrhovatele – AB Facility, a.s., IČ 24172413, se sídlem Kodaňská 46, 101 00 Praha 10 (dále jen „navrhovatel“), tak nabídky vybraného uchazeče – QARK CZ, a.s., IČ 28866215, se sídlem Chelčického 255/5, 430 01 Chomutov (dále jen „vybraný uchazeč“. Vzhledem k této skutečnosti se komise usnesla, že tyto dva zmíněné uchazeče požádá o písemné vysvětlení nabídky dle § 76 odst. 3 zákona.
                5. Z dalšího posuzování nabídek uchazečů ze dne 5. 9. 2012 vyplývá, že komise konstatovala, že pro dokončení posouzení a hodnocení nabídek by potřebovala objasnit některé skutečnosti uvedené v písemném vysvětlení uchazečů, proto se rozhodla využít svého oprávnění dle § 76 odst. 4 zákona a pozvala tak oba již výše zmíněné uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení nabídky.
                6. Dne 14. 9. 2012 proběhla jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení nabídek.
                7. Zadavatel obdržel dne 5. 10. 2012 námitky proti nezákonnému postupu zadavatele v průběhu hodnocení nabídek a proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které podal navrhovatel. Zadavatel námitkám v plném rozsahu nevyhověl.
                8. Zadavatel dále obdržel dne 5. 10. 2012 námitky jednoho z uchazečů, kterým zadavatel v plném rozsahu taktéž nevyhověl.
                9. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele při vyřizování námitek za učiněný v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 17. 10. 2012 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad obdržel návrh dne 19. 10. 2012 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel návrh obdržel dne 22. 10. 2012.
                Obsah návrhu
                10. V návrhu ze dne 17. 10. 2012 navrhovatel uvádí, že zadavatel svým postupem v zadávacím řízení porušil základní principy zadávání veřejných zakázek ve smyslu § 6 zákona, zejména zásadu transparentnosti a nediskriminace, čímž vyloučil rovnou a účinnou soutěž mezi zájemci o veřejnou zakázku.
                11. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že osobně nahlédl dne 27. 9. 2012 do Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a došel jednoznačně k závěru, že zadavatel dostatečně neodůvodnil výběr nejvhodnější nabídky a v celém hodnocení postupoval velmi netransparentně.
                12. Zadavatel stanovil následující hodnotící kritéria:
                A) Nabídková cena bez DPH … váha 50 %
                B) Nástup k odstranění havárie a jiné závady … váha 20 %
                C) Smluvní pokuta … váha 5 %
                D) Způsob poskytování služeb … váha 25 %
                K hodnotícímu kritériu Nástup k odstranění havárie a jiné závady
                13. Navrhovatel v rámci druhého hodnotícího kritéria, tedy nástupu k odstranění havárie a jiné závady, byl zadavatelem ohodnocen počtem 0 bodů, jelikož jako reakční dobu jak pro havárii tak jinou závadu uvedl v délce 4 minuty. Zadavatel považoval vyjádření navrhovatele k velmi krátké reakční době jako nedostatečné a nepřesvědčivé.
                14. Navrhovatel ve Smlouvě o poskytování služeb facility managementu, která je součástí zadávací dokumentace (dále jen „smlouva“) v souladu s jeho nabídkou uvedl, že poskytovatel se zavazuje nastoupit k odstranění havárie a jiné závady nejdéle do čtyř minut od okamžiku jejího zjištění nebo oznámení objednatelem. A jelikož v zadávací dokumentaci bylo stanoveno, že nastoupením k odstranění havárie nebo jiné závady se rozumí fyzická přítomnost odborně kvalifikovaných osob poskytovatele na místě havárie či jiné závady a okamžité fyzické započetí jejich odstraňování a termín odborně kvalifikovaná osoba není v zadávací dokumentaci blíže specifikován, navrhovatel chápe touto osobou osobu, která je odborně vyškolena v rámci integrovaného systému jakosti příslušnými školeními, a to samozřejmě s ohledem na konkrétní objekt a je tak schopná zcela kvalifikovaně vzhledem ke svým znalostem a pracovní pozici identifikovat závadu či havárii a započít s jejím odstraňováním.
                15. Navrhovatel dále uvedl, že jeho odborně způsobilým pracovníkem bude pracovník (operátor) velínu, jako osoba dostatečně způsobilá zabezpečit bezvadné poskytování služeb podle smlouvy. V návrhu navrhovatel dále detailně rozebírá úvahy, které ho vedly k navržené reakční době, kterou chce garantovat. Závěrem k tomuto bodu navrhovatel uvádí, že reakční dobu stanovil na základě velikosti areálu, jeho praktických zkušeností s absolvováním vzdálenosti a z matematických výpočtů.
                16. Navrhovatel předpokládá nepřetržitou přítomnost svého pracovníka v areálu, což mu umožní umístění mobilní stavební buňky, ve které (na základě povinnosti zadavatele poskytnout součinnost a povolit umístění vybavení v areálu) bude uschovávat své vybavení, materiály atd. a současně bude tato buňka i plně vybavená jako zázemí pro pracovníka velínu, který bude k dispozici nepřetržitě i mimo provozní dobu areálu.
                17. Navrhovatel dále uvádí, že reakční doba v délce 4 minut je zcela reálná a není žádným ojedinělým jevem a stejnou reakční dobu zajišťuje pro několik dalších stávajících klientů, což zadavateli navrhovatel i doložil osvědčením od společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o.
                18. Navrhovatel tedy zásadně nesouhlasí s přiřazením 0 bodů v rámci výše zmíněného kritéria a je přesvědčen, že je zcela reálné dodržet uváděnou hodnotu reakční doby 4 minuty a uvádí, že se zadavatel vůbec nevypořádal s příslušnými argumenty navrhovatele uváděnými při vysvětlování nabídky, pouze mu sdělil, že nepočítá s tím, že by dal navrhovateli k dispozici prostory pro stálé umístění pracovníků ve formě pracoviště.
                19. Navrhovatel se také v návrhu pozastavuje nad skutečností, že zadavatel neakceptoval navrhovatelovu reakční dobu v délce čtyř minut a toto nevysvětlil, ale reakční dobu nástupu k odstranění havárie, kterou nabídl vítězný uchazeč v délce 10 minut, akceptoval jako bezproblémovou a zcela reálnou.
                20. Dle navrhovatele tak zadavatel postupoval netransparentně, diskriminačně a navrhovatele poškodil, neboť při hodnocení v souladu se zákonem by byla jeho nabídka velmi pravděpodobně vyhodnocena jako nejvhodnější.
                Ke slovnímu hodnocení kritéria způsob poskytování služeb
                21. Dle navrhovatele nelze ze slovního hodnocení výše uvedeného kritéria v žádném případě vyčíst, jaké úvahy vedly komisi k přidělení výsledného bodového počtu jednotlivým uchazečům. Navrhovatel považuje hodnocení spíše za konstatování kvantity, resp. rozsahu zpracování jednotlivých nabídek co se do podrobnosti týče a upozorňuje na zanedbání kvalitativního hlediska hodnocení těchto služeb, které ovšem zadavatel v zadávací dokumentaci vyzdvihuje, že bude hodnoceno. Podle navrhovatele zadavatel otázku kvality v hodnocení vůbec nezmiňuje, pouze porovnává jednotlivé nabídky uchazečů co do kvantity a ani náznakem nezdůvodnil, jaké důvody ho vedly k závěru, že vítězný uchazeč nabídl nejkvalitnější způsob poskytování služeb. Toto slovní hodnocení tak navrhovatel považuje za rozporné s popisem hodnotících kritérií tak, jak je uvedeno v zadávací dokumentaci a je nepřezkoumatelné, tedy v rozporu se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 zákona o veřejných zakázkách.
                Vyjádření se k rozhodnutí zadavatele o námitkách
                22. Navrhovatel považoval v návrhu také za nezbytné vyjádřit se k rozhodnutí zadavatele o námitkách a k jednotlivým bodům odůvodnění rozhodnutí uvádí navrhovatel následující.
                23. Navrhovatel neguje tvrzení nesprávného pojetí požadavku zadavatele ze strany navrhovatele, jelikož dle něj nikde a nikdy neuvedl, že pracovní náplní pracovníka velínu je pouze koordinační činnost, naopak navrhovatel tvrdí, že ve své námitce výslovně uvedl, že součástí pracovní náplně tohoto pracovníka je identifikace, koordinace a výkon odpovídajících aktivit k řešení havárií s cílem zamezit vzniku dalších škod a následné zahájení kroků vedoucích k odstranění následků havárie a obnovení provozu. Navrhovatel dále cituje návrh smlouvy zadavatele, kde uvádí, že reakční doba je doba, ve které poskytovatel nastoupí k odstranění havárie či jiné závady, přičemž nastoupením se rozumí okamžité fyzické započetí jejich odstraňování. Navrhovatel tedy usuzuje, že dle návrhu smlouvy zadavatel neměl na mysli, aby tento člověk, který „bude jako první na místě“. Havárii i závadu sám odstraňoval. Tomuto úsudku dle navrhovatele nahrává i fakt, že ve smlouvě je uveden požadavek, aby poskytovatel vypracoval přehled termínů pro odstraňování havárií a závad, kterého se pak musí držet. Navrhovatel tedy k nepravdivému tvrzení zadavatele, že navrhovatel myslí reakční dobou pouze koordinační činnost uvádí, že se jedná o ty činnosti, které povedou k odstranění závadného stavu, ale nejedná se už o samotný proces odstraňování až do úplného odstranění, který bude různě časově náročný dle typu závady či havárie a který budou provádět odborně vyškolení pracovníci. Navrhovatel také dodává, že je vyloučeno, aby jeden člověk byl schopen sám řešit v areálu veškeré havárie a závady a uvádí, že by takový požadavek byl v rozporu s pravidly BOZP.
                24. Navrhovatel se dále vyjadřuje k výkladu pojmu havárie, kdy zadavatel údajně nepravdivě tvrdí, že by navrhovatel ponechal závadný stav po dobu 60 minut bez jakéhokoliv zásahu. Navrhovatel uvádí, že pokud se nejedná o havárii, jedná se o jinou závadu, u které navrhovatel nabídl reakční dobu rovněž v délce 4 minut, tedy názor zadavatele, že navrhovatel bude po dobu 60 minut v nečinnosti, považuje za naprosto absurdní.
                25. K vyjádření zadavatele ohledně reálnosti nabízení reakční doby v rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že si není jist, zda zadavatel bere v úvahu veškeré výpočty a argumenty, které navrhovatel ve své námitce uvedl. Navrhovatel počítá s dostatečnou rezervou k překonání případné překážky a dodává, že v provozní době bude mít k dispozici více pracovníku a na místo havárie či jiné závady se dostaví ten, který bude nejblíže. V případě argumentu zadavatele, že navrhovatel vychází ze zcela nesprávného předpokladu, že v areálu bude zřízen velín, uvádí, že již v námitce navrhovatel sdělil, že nemůže automaticky počítat s tím, že mu zadavatel vytvoří nepřetržité pracovní místo pro svého pracovníka a také nikde neuvedl, že délku své reakční doby opírá o zřízení technologického velínu ze strany zadavatele. Navrhovatel se v souvislosti s výše zmíněným odkazuje na svou povinnost mít k dispozici v areálu nebo jeho bezprostřední blízkosti vybavení, zejména strojové vybavení, materiály a jiné technické prostředky, které jsou nezbytné k řádnému a včasnému plnění dle smlouvy a také poukazuje na nezbytnou součinnost, ke které se zadavatel zavazuje v zadávací dokumentaci. Navrhovatel proto plánuje umístit v areálu stavební buňku, která by byla místem pro uskladnění jeho prostředků potřebných k výkonu služeb dle smlouvy a pokud navrhovatel v této buňce, na vlastní náklady, zřídí i pracoviště pro své zaměstnance, tvrdí, že je to plně v jeho kompetenci. Také dodává, že nelze stavební buňku ztotožňovat s technologickým velínem.
                26. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že je přesvědčen o závažném porušení zákona ze strany zadavatele, a to v důsledku nezákonného postupu zadavatele v průběhu hodnocení nabídek a v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Navrhovatel má za to, že mu byla způsobena újma na jeho právech, neboť byl připraven o příležitost uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
                27. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli, aby znovu posoudil a vyhodnotil nabídky uchazečů, které obdržel a toto hodnocení skutečně plnohodnotně a transparentně zdůvodnil nebo aby případně zrušil zadávací řízení.
                Vyjádření zadavatele k návrhu na zahájení řízení
                28. Zadavatel zaslal dne 29. 10. 2012 své vyjádření k návrhu, které rozdělil na několik částí. V první části se vyjadřuje k důvodům vyloučení navrhovatele obecně.[1] Zadavatel konstatuje, že důvody pro vyloučení navrhovatele nade vší pochybnost prokazují jednak nezpůsobilost nabídky navrhovatele k hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „nástup k odstranění havárie a jiné závady“, a současně platí, že tyto důvody jsou i nadále oprávněné a správné, což dále dokládá níže uvedenými skutečnosti.
                29. Zadavatel si v příloze č. 2 zadávací dokumentace vyhradil, že bude-li hodnotící komise považovat hodnotu jiného číselně vyjádřitelného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, přidělí v rámci tohoto kritéria nabídce 0 bodů. Jelikož tedy navrhovatel ve své nabídce v dílčím hodnotícím kritériu „nástup k odstranění havárie a jiné závady“ nabídl hodnotu 4 minuty, hodnotící komise ji posoudila jako nepřiměřenou. Zadavatel tvrdí, že navrhovatel v rámci svých námitek (i návrhu) výslovně přiznal, že nabídnutá hodnota 4 minut neodpovídá požadavkům zadavatele, když uvedl, že v čase 4 minuty se na místo havárie i závady dostaví pouze osoba „operátora velínu“, která započne aktivity s cílem zamezit vzniku dalších škod. Dále zadavatel dodává, že si v článku 15.2 návrhu smlouvy výslovně stanovil, že „nastoupením k odstranění havárie či jiné závady se pro účely této smlouvy rozumí fyzická přítomnost odborně kvalifikovaných osob poskytovatele na místě havárie či jiné závady a okamžité fyzické započetí jejich odstraňování.
                30. Zadavatel v souvislosti s výše uvedeným považuje za nezpochybnitelné, že osoba „operátora velínu“ v pojetí navrhovatele není osobou kvalifikovanou k odstranění havárie (tedy „řemeslníkem“ v oboru stavebních, instalatérských či jiných nezbytných prací), a současně úkony zamezující vzniku škody (jak si je vykládá navrhovatel), nejsou totožné s úkony fyzického odstraňování havárie/závady (jak je v zadávacích podmínkách definoval zadavatel). Zadavatel dále zdůrazňuje, že jednoznačně definoval „nástup k odstranění“ jako přítomnost kvalifikované osoby, proto dle něj bezpochyby nemůže být nástupem k odstranění pouhé „přivolávání“ této kvalifikované osoby.
                31. Dle názoru zadavatele je zřejmé, že navrhovatel nabídl reakční dobu 4 minuty účelově s cílem získat neoprávněnou výhodu při hodnocení nabídek v tomto dílčím kritériu, přičemž pokud by zadavatel na tuto nabídku přistoupil, pak by v praxi zahajoval reálné odstraňování havárie výrazně později oproti ostatním nabídkám. Zadavatel považuje uvedené za zjevný rozpor nabídky navrhovatele s požadavkem zadavatele a hájí tak svůj postup při hodnocení a ve výše uvedeném spatřuje bez dalšího důvod pro zamítnutí návrhu.
                32. Zadavatel dále uvádí, že při posuzování nabídek postupoval maximálně transparentně, když navrhovateli (stejně jako ostatním uchazečům) dal možnost vysvětlit jejich nabídku jak písemně, tak i osobně na jednání hodnotící komise a také poukazuje na obstruktivní a účelové jednání navrhovatele již v rámci těchto procesních úkonů, např. když zástupci navrhovatele odmítli podepsat protokol o ústním jednání, v němž pouze navrhovatel přislíbil zaslat písemné vyjádření k tomuto jednání dodatečně, což však již nikdy neučinil.
                33. Dle zadavatele navrhovatel v rámci své nabídky zcela automaticky počítal s funkcí „operátora velínu“, tedy s osobou, která bude nepřetržitě přítomna v areálu, kterou ovšem zadavatel nehodlá zřizovat. Zadavatel tvrdí, že si navrhovatel svůj omyl uvědomil až na základě výzvy k objasnění nabídky a začal tak následně improvizovat s variantou zřízení „stavební buňky“, aby zdůvodnil nabídnutý reakční čas 4 minuty. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že navrhovatel se poprvé zmiňuje o „stavební buňce“ až v rámci námitek, a to navzdory tomu, že způsob poskytování služeb měli uchazeči detailně popsat v rámci dílčího hodnotícího kritéria „způsob poskytování služeb“ a zadavatel tak považuje tuto argumentaci za dodatečnou změnu a doplnění své nabídky.
                34. Současně zadavatel také uvádí, že nemůže být nucen, jak z důvodů funkčních, tak estetických, nechat v areálu umístit stavební buňku. Zadavatel je tak přesvědčen, že požadavek navrhovatele o umístění této buňky není oprávněným požadavkem na „nezbytnou součinnost“. Jako dodatek zadavatel uvádí, že pozemky v areálu nejsou ve vlastnictví zadavatele, a tedy i z tohoto důvodu nemůže bez dalšího umožnit navrhovatelem předpokládané využití těchto pozemků.
                35. Zadavatel nadále také trvá na názoru o nereálnosti splnit nástupní čas k havárii či závadě 4 minuty, který nabízel navrhovatel a vyjadřuje se i k nástupnímu času 10 minut, který nabídl vybraný uchazeč. Zadavatel uvádí, že i vybraného uchazeče vyzval ke zdůvodnění nabízeného času, což bylo dle zadavatele následně splněno naprosto přesvědčivě a průkazně a tedy shrnuje, že nabídka vybraného uchazeče je v tomto ohledu zcela odlišná od nabídky navrhovatele, a proto je nedůvodné vysvětlení vybraného uchazeče v tomto kontextu jakkoli zpochybňovat.
                36. Ohledně reálnosti nástupní doby 4 minuty zadavatel předně uvádí, že k této otázce se dostatečně vyjádřil v rámci rozhodnutí o výběru, ve zprávě o posouzení nabídek i v rámci rozhodnutí o námitkách. K obsahu návrhu však zadavatel dodává, že navrhovatel zde v tomto kontextu vyslovuje řadu tvrzení, která jsou hrubě zkreslující a nepravdivá.
                37. V neposlední řadě zadavatel odmítl přijmout v rámci ústního vysvětlení předložené „reference“ od jiných klientů, kterými dokládal reálnost nabídnutého času, neboť z těchto referencí ani z vysvětlení navrhovatele nejsou zřejmé konkrétní okolnosti a smluvní podmínky poskytování těchto služeb, a tedy je není možno jakkoli prověřit.
                38. Zadavatel v závěru svého vyjádření požaduje, aby Úřad návrh zamítl z důvodu jeho nedůvodnosti a účelovosti a současně žádá, aby Úřad rozhodl o návrhu na vydání předběžného opatření tak, že se tomuto návrhu nevyhovuje.
                Průběh správního řízení
                39. Úřadu bylo dne 29. 10. 2012 doručeno vyjádření zadavatele k návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele spolu s plnou mocí ze dne 24. 10. 2012, jež zmocňuje ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, k zastupování zadavatele v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S602/2012.
                40. Dne 31. 10. 2012 byla Úřadu doručena dokumentace k veřejné zakázce.
                41. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S602/2012/VZ-20859/2012/511/MKl ze dne 7. 11. 2012. Zároveň jim usnesením č. j. ÚOHS-S602/2012/VZ-20917/2012/511/MKl z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                42. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
                · Zadavatel,
                · Navrhovatel,
                · Vybraný uchazeč.
                43. Po předběžném posouzení případu Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S602/2012/VZ-22051/2012/511/MKl ze dne 21. 11. 2012 podle 117 odst. 1 písm. a) zákona vydal na návrh navrhovatele předběžné opatření zákazu uzavřít v zadávacím řízení smlouvu.
                44. Seznámení se skutečnostmi zjištěnými ve správním řízení bylo účastníkům oznámeno dopisem č.j. ÚOHS-S602/2012/VZ-23625/2012/511/MKl ze dne 29. 1. 2013. Zároveň usnesením č.j. ÚOHS-S602/2012/VZ-1832/2013/511/MKl z téhož dne Úřad stanovil účastníkům lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                45. Ve výše zmíněném Seznámení se skutečnostmi zjištěnými ve správním řízení sdělil účastníkům Úřad, že z moci úřední z předložené dokumentace o veřejné zakázce zjistil pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele, a to zda zadavatel dodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona a rovněž základní zásady zakotvené v § 6 zákona. K tomuto podezření Úřad dospěl po prozkoumání předložené dokumentace o veřejné zakázce, v části 10., kde zadavatel vymezil způsob hodnocení nabídek dle dílčího kritéria ad d) Způsob poskytování služeb (s váhou 25 %).
                46. Ve zmíněném seznámení Úřad oznámil, že bude zjišťovat, zda zadavatel v šetřeném případě v zadávací dokumentaci dostatečně vymezil způsob hodnocení nabídek v hodnotícím kritériu ad d) způsob poskytování služeb a postupoval tak plně v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 zákona, tedy zda dodržel zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Předmět správního řízení původně vymezený obsahem návrhu se tudíž z moci úřední rozšířil i o výše uvedené nové skutečnosti.
                47. Úřadu bylo dne 5. 2. 2013 doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí.
                48. Navrhovatel ani vybraný uchazeč se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě ani po jejím uplynutí nevyjádřil.
                Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí
                49. Zadavatel ve svém vyjádření předně zdůrazňuje, že dílčí hodnotící kritérium „způsob poskytování služeb“ bylo vymezeno plně v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona, to znamená, že z něj bylo jasně a srozumitelně patrné, co bude předmětem hodnocení, stejně jako způsob, jakým dojde k posuzování a hodnocení nabídek v tomto kritériu, přičemž ten způsob byl stanoven zcela jednoznačně a srozumitelně, a tedy transparentně ve smyslu § 6 zákona. Zadavatel tak považuje pochybnosti Úřadu v tomto směru za neopodstatněné a považuje tato kritéria za v souladu s obecně používanou praxí vymezení subjektivních hodnotících kritérií, přičemž dle něj svým rozsahem běžnou praxi výrazně překračují.
                50. Zadavatel konstatuje, že z přípisu Úřadu není patrné, v čem konkrétně spatřuje Úřad možné porušení zákona. Zadavatel uvádí, že dílčí zmíněné dílčí hodnotící kritérium je subjektivním hodnotícím kritériem, které je předpokládáno v § 78 odst. 4 zákona, kde je obsažen demonstrativní výčet možných subjektivních kritérií hodnocení.
                51. Zadavatel dále uvádí, že hodnotící kritérium bylo ve smyslu § 78 odst. 4 zákona zvoleno v úzkém vztahu k nabízenému plnění veřejné zakázky, který vymezil dostatečně určitě tak, aby mohly být podány vzájemně porovnatelné nabídky, současně však přihlížel k tomu, že detailní podoba výkonu těchto činností do značné míry závisí na specifických postupech jednotlivých firem poskytujících tyto služby. Zadavatel má za to, že pokud by předmět plnění specifikoval příliš detailně, mohl by nastolit situaci, kdy by tento detailní popis svědčil pouze některým z potenciálních dodavatelů, případně by se některý z uchazečů oprávněně cítil diskriminován, čímž by se zadávací podmínky ocitly v rozporu se zákonem.
                52. Zadavatel tedy plně ponechal na uvážení uchazečů, jakým způsobem naplní požadovaný cílový stav, tedy např. jaký mechanizmus organizačního zajištění úklidu zvolí, aby probíhal dle požadavku zadavatele, přičemž každý uchazeč musel být schopen vysvětlit svou obchodní strategii, tedy prokázat, proč a jak jím zvolené řešení naplní cílový stav sledovaný zadavatelem.
                53. Popis této obchodní strategie, tedy „způsob poskytování služeb“, pak byl jak hodnocenou vlastností nabídky, tak i nedílnou součástí Smlouvy o poskytování služeb Facility Managementu jako její příloha č. 10.
                54. Zadavatel zdůrazňuje, že předmětné subjektivní hodnotící kritérium nebylo možné nahradit jiným, objektivně kvantifikovatelným kritériem, aby bylo dosaženo stejného účelu v návaznosti na předmět plnění veřejné zakázky.
                55. Zadavatel má dále za to, že v rámci zadávací dokumentace podrobně vymezil způsob hodnocení nabídek podle tohoto kritéria, tedy poskytl uchazečům jasnou a srozumitelnou informaci o tom, co bude předmětem hodnocení v rámci tohoto kritéria, a tedy jaké aspekty jsou pro zadavatele určující a preferované.
                56. Zadavatel dále ve svém vyjádření shrnuje obsah čl. 10 zadávací dokumentace (viz bod 45 tohoto rozhodnutí) a to tak, že provedl grafické rozčlenění popisu (aniž by přidal jakékoli nové skutečnosti), aby tak ulehčil orientaci v tomto vymezení a demonstroval jeho transparentní a nediskriminační charakter, jelikož má zadavatel za to, že ve formě souvětí, jak byl tento popis uveden v zadávací dokumentaci, může způsobovat nižší přehlednost.
                57. I nadále je zadavatel přesvědčen, že tímto vymezením zcela naplnil požadavky § 44 odst. 3 písm. h) zákona, když u každého z jednotlivých aspektů hodnocených vlastností akcentoval tyto hodnoty či kvality, které jsou pro zadavatele prioritní. Zároveň zadavatel poukazuje na fakt, že neeviduje žádné relevantní námitky či žádosti o dodatečné vysvětlení v tomto smyslu ze strany jakéhokoliv z uchazečů o veřejnou zakázku.
                58. Zadavatel také upozorňuje na provázanost čl. 10 zadávací dokumentace s dalšími částmi zadávací dokumentace a na to, že opakovaně akcentoval, aby tento popis „způsobu poskytování služeb“ byl prováděn „v souladu s požadavky zadavatele“, tedy se zadávacími podmínkami veřejné zakázky.
                59. Zadavatel ve svém vyjádření dále poukazuje na skutečnost, že v průběhu zadávacího řízení nebylo žádným relevantním způsobem zpochybněno transparentní a nediskriminační vymezení způsobu hodnocení nabídek dle dílčího hodnotícího kritéria ad d) „způsob poskytování služeb“ ze strany jakéhokoliv z uchazečů o veřejnou zakázku. Zadavatel zdůrazňuje, že v této věci nebyly podány ani námitky, nebyly zpochybňovány či jakkoli podstatně doplňovány v rámci žádosti o dodatečné informace a rovněž návrh navrhovatele neobsahoval žádné námitky v tomto smyslu. Zadavatel tedy považuje toto vymezení dílčího kritéria bez jakýchkoliv problémů srozumitelné všem zúčastněným stranám a považuje zpochybnění zákonnosti uvedeného dílčího hodnotícího kritéria ze strany Úřadu za uměle vyvolávaný rozpor se zákonem.
                60. Ačkoliv zadavatel nezpochybňuje možnost Úřadu zahájit správní řízení z moci úřední, má za to, že případná netransparentnost vymezení způsobu hodnocení (s následkem zrušení zadávacího řízení) je natolik sporná, že by byla výrazně narušena zásada hospodárnosti zadávacího řízení jakožto jedna ze stěžejních zásad procesu zadávání veřejných zakázek. Zadavatel v souvislosti nového výkladu ze strany Úřadu upozorňuje na možné zmaření více než ročního úsilí směřujícího k zadání a realizaci předmětu plnění veřejné zakázky a to za situace, kdy nikdo nebyl, ani se necítil být zněním zadávací dokumentace diskriminován.
                61. V této souvislosti zadavatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č.j. 1 Afs 8/2011 – 107 ze dne 30. 3. 2011 a zejména na rozsudek 8 Afs 12/2010 – 268 ze dne 22. 7. 2010. V prvně jmenovaném rozsudku NSS vyslovil, že „…[p]ojmům užitým v zadávací dokumentaci je […] třeba přisuzovat jejich obecně přijímaný význam, nejsou-li použity ve specifickém významovém smyslu, resp. nejsou v zadávací dokumentaci konkrétním způsobem definovány.“ Ve věci BÖGL a KRÝSL z toho konkrétně vyplynulo, že nejasnost nebyla dána v situaci použití různého termínu pro stejnou skupinu osob. Proto zadávací dokumentace žádný rozpor neobsahovala, rozpor se objevil jen v důsledku svého umělého vytvoření teprve rozhodnutím krajského soudu.“
                62. V kontextu uvedeného má zadavatel za to, že úřad není oprávněn vnášet do zadávacího řízení uměle vytvořený rozpor se zákonem, když tento rozpor nepociťovala žádná ze zúčastněných osob. Zadavatel má za to, že firmy nabízející služby Facility Managementu mají odpovídající povědomí o způsobu poskytování těchto služeb a dokážou tento způsob popsat tak, aby mohl být předmětem hodnocení dle stanovených kritérií a aspektů.
                63. Zadavatel si tedy dovoluje závěrem vyjádření požádat, aby Úřad návrh zamítl vzhledem k jeho nedůvodnosti a účelovosti a rovněž aby zastavil správní řízení zahájené z moci úřední se závěrem, že v postupu zadavatele nebylo zjištěno porušení zákona.
                Závěry Úřadu
                64. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů poskytnutých zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                Hodnotící kritérium „Způsob poskytování služeb“
                65. Zadavatel v části 10. zadávací dokumentace uvedl, že hodnocení nabídek bude prováděno dle §§ 78 a 79 zákona podle základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky v souladu s bodovací metodou uvedenou v příloze č. 2 zadávací dokumentace, dle následujících dílčích hodnotících kritérií:
                a) Nabídková cena bez DPH váha 50 %
                b) Nástup k odstranění havárie a jiné závady váha 20 %
                c) Smluvní pokuta váha 5 %
                d) Způsob poskytování služeb váha 25 %.
                66. Příloha č. 2 zadávací dokumentace obsahuje popis bodovací metody při hodnocení nabídek. Dle této přílohy tak hodnotící komise použije bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100, přičemž každé jednotlivé nabídce je dle kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci kritéria. U kritérií, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.
                67. V části 10. zadávací dokumentace zadavatel uvedl k dílčímu hodnotícímu kritériu „Způsob poskytování služeb“, že „bude hodnocen způsob poskytování služeb co do zvolených postupů a způsobů poskytování služeb správy a údržby objektu, co do zvolených postupů a způsobů poskytování služeb úklidu objektu, co do zvolených postup a způsobů poskytování služeb provozu stánků s občerstvením a veškerých konsekvencí a provázaností ve vztahu ke způsobu poskytování služeb navzájem.“ Dále bude jako „výhodnější hodnocen takový způsob poskytování služeb, ve kterém budou dosaženy takové postupy a způsoby, které povedou k tomu, že objekt bude udržován a spravován v souladu s požadavky zadavatele tak, aby nedocházelo k jeho nadměrnému opotřebení, znehodnocení, ale aby naopak byla zajištěna co nejlepší a nejefektivnější funkčnost objektu, které povedou k tomu, že objekt bude uklizen v souladu s požadavky zadavatele tak, aby prostředí objektu nabízelo komfort pro jeho uživatele, aby objekt byl čistou součástí města na jehož území se nachází, aby objekt skýtal hygienické podmínky pro jeho uživatele, které povedou k tomu, že služby provozu stánků s občerstvením budou plně odpovídat požadavkům zadavatele, budou vykazovat vyšší míru schopnosti uchazeče obsloužit v co nejkratším čase co nejvyšší počet zákazníků s přihlédnutím k veškerým konsekvencím a provázanostem ve vztahu ke způsobu poskytování služeb navzájem, oproti způsobům poskytování služeb předloženým ostatními uchazeči.“
                68. Podle ustanovení § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zásada transparentnosti vymezená v § 6 zákona v sobě zahrnuje i požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Společně se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace musí být zadavatelem dodržována v průběhu celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel by měl zadávací dokumentaci zpracovat dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí tak, aby na jejím základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.
                69. Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium či subkritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona stanovit, jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, aby se každému z dodavatelů dostalo informací téhož materiálního obsahu a na straně uchazečů tak nevznikla jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek lze nepochybně vztáhnout i na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií a vymezení samotného způsobu hodnocení. Každý z uchazečů musí být předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny. Pro dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky výhodnější nabídky a jejich význam, byly potenciálním uchazečům známy již v okamžiku přípravy nabídek.
                70. Ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona stanoví, že zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
                71. K výše uvedenému Úřad dodává, že zadavatel je povinen přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých hodnotících kritérií a subkritérií. Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel tedy má povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.
                72. Úřad ke způsobu popisu hodnocení předmětného kritéria uvádí, že není zřejmé, jak například zadavatel zamýšlel hodnotit zajištění co nejlepší a nejefektivnější funkčnosti objektu, dále jak by poznal, že nabízená služba dodavatele nepovede k nadměrnému opotřebení majetku či jaké míry by toto opotřebení dosahovalo nebo například dle čeho by hodnotil komfort pro uživatele objektu. Takto zvolený popis hodnocení tohoto kritéria se jeví jako zcela netransparentní a tudíž nepřezkoumatelný, vzhledem k jeho vysoké míře subjektivity.
                73. Fakt, že zvolené dílčí kritérium a jeho popis hodnocení je netransparentní a tedy i nepřezkoumatelné, dokládá i zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 20. 9. 2012, kde v článku 4. „Popis způsobu hodnocení nabídek“ není z odůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek patrné, jakým způsobem hodnotící komise informace obsažené v nabídkách vztahující se k tomuto hodnotícímu kritériu hodnotila. Hodnotící komise vycházela zejména z hlediska kvantitativního (podrobnost popisu služeb v nabídce), co se týče popisu způsobu poskytování služeb a nijak nezdůvodnila, na základě čeho učinila závěr, v jaké míře budou tyto nabízené služby uchazečů poskytovány v souladu se zadávací dokumentací (viz část 10. Zadávací dokumentace).
                74. Z vymezení dílčího hodnotícího kritéria „Způsob poskytování služeb“ tak, jak je uvedeno zadavatelem v zadávací dokumentaci, uchazeči sice mají představu o tom, co mají ve své nabídce popsat, nicméně z ní nemohou dovodit, co zadavatel považuje za rozhodující faktory ovlivňující kvalitu předložené nabídky a zejména jakým způsobem bude zadavatel, resp. hodnotící komise dosažení požadované kvality hodnotit. Zadavatel neuvádí žádné bližší parametry, které bude hodnotit a jakým způsobem, a které by měli uchazeči zohlednit při tvorbě nabídky na veřejnou zakázku, neboť neví, co považuje zadavatel za kvalitnější či méně kvalitní postupy plnění předmětu zakázky. Zadavatel popsal hodnocení zmíněného dílčího kritéria velice obecně a bez představy, co vlastně a jakým způsobem bude hodnotit. Takto vymezený způsob hodnocení je netransparentní, neboť uchazeči nemohou při tvorbě své nabídky předem odhadnout, na co se v nabídce spíše soustředit, aby zvýšili své šance na úspěch v zadávacím řízení a v důsledku toho je i provedení hodnocení nepřezkoumatelné.
                75. Úřad zastává názor, že při takovémto nastavení způsobu hodnocení nabídek není možné dosáhnout transparentního provedení hodnocení. Hodnotitelé tak mohli v tomto případě postupovat zcela libovolně, subjektivně a tedy i netransparentně a nepřezkoumatelně.
                76. Na základě výše uvedených úvah a skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že nestanovil přesně a určitě způsob hodnocení nabídek v kritériu „Způsob poskytování služeb“, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup by mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
                77. Dále Úřad uvádí, že šetření k dalším částem návrhu by nemělo na výsledek rozhodnutí Úřadu žádný vliv, neboť již zjištění o nezákonném postupu zadavatele uvedené výše postačuje k uložení nápravného opatření. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A2/99, ze kterého lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod
                78. Vzhledem k tomu, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem již při stanovení hodnotících kritérií, se Úřad dále detailněji nezabýval námitkami navrhovatele týkajícími se samotného hodnocení nabídek a dalšími možnými pochybeními, jak je uvedl v návrhu ze dne 17. 10. 2012.
                79. V souvislosti s možným novým zadáváním předmětné veřejné zakázky proto Úřad pouze poznamenává, že například ze smlouvy o poskytování služeb facility managementu (bod 15.1) není jasné, od kdy bude počítána reakční doba nástupu (dílčí hodnotící kritérium ad b) Nástup k odstranění havárie a jiné závady. Značný rozpor Úřad shledává mezi pojmy okamžik zjištění a oznámení objednatelem vzniklé havárie či jiné závady. Pokud objednatel např. zjistí, že vznikla závada, může trvat ještě několik minut, než výskyt této závady oznámí poskytovateli služeb. Pokud tedy zadavatel (objednatel) nemá jasno ani v tom, od jakého okamžiku bude reakční dobu počítat, je otázkou, zda dílčí hodnotící kritérium ad b) nástup k odstranění havárie a jiné závady je ideálně zvolené a transparentní.
                80. Další nejasnost vyvstává u pojmu odborně kvalifikovaná osoba (opět důležitý pojem pro dílčí hodnotící kritérium ad b)). Jak vyplývá již z námitek či návrhu podaných navrhovatelem a další dokumentace k veřejné zakázce, není jasné, jaká osoba splňuje kritérium odborně kvalifikované osoby. V zadávacích podmínkách není tento pojem vysvětlen.
                Uložení nápravného opatření
                81. Úřad je při rozhodování podle § 118 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel závažně pochybil již při stanovení podmínek zadání, musel Úřad zadávací řízení zrušit. 
                82. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 dnů ode dne přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.
                83. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
                84. S ohledem na výše uvedené závěry Úřadu, které se týkají rozporu postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky s ustanovením § 44 odst. 3 písm. h) a § 6 odst. 1 zákona, uložil Úřad nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení. Dále se jeví jako nadbytečné posuzování dalších navrhovateli tvrzených pochybení ze strany zadavatele. Uvedený postup Úřad zvolil i s odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, č. j. 2 A2/99 – 20 ze dne 24. 6. 1999, kde Vrchní soud v Olomouci judikoval, že za situace, kdy existuje alespoň jediný oprávněný důvod k vyloučení uchazeče, je nadbytečné zkoumat další namítané důvody pro vyloučení.
                Náklady řízení
                85. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.
                86. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno zadávací řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a to na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2012000602.
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                Místopředsedkyně
                 
                 
                 
                Obdrží:
                ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4
                AB Facility a. s., Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10 
                QARK CZ, a.s., IČ 28866215, Chelčického 255/5, 430 01 Chomutov
                 
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Pozn. Úřadu – k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nedošlo, resp. Úřadu není známo žádné rozhodnutí, kterým by byl tento uchazeč (navrhovatel) vyloučen.