Č. j.: ÚOHS-S81/2013/VZ-20300/2013/514/AŠu
17. 10. 2013
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 2. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Statutární město Pardubice, IČO 00274046, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice,
ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Revitalizace Tyršových sadů – studie, projektová dokumentace“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jež bylo zahájeno odesláním písemné výzvy k podání nabídek dne 3. 12. 2009 a na kterou byla dne 3. 3. 2010 uzavřena smlouva,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Statutární město Pardubice, IČO 00274046, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) citovaného zákona ve spojení s § 6 citovaného zákona, když nestanovil v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Revitalizace Tyršových sadů – studie, projektová dokumentace“ způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ a porušil tak zásadu transparentnosti v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a došlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Statutární město Pardubice, IČ 00274046, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 30 000,-Kč (třicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad dodržováním tohoto zákona, obdržel dne 26. 2. 2012 podnět, jehož obsahem je pochybnost o zákonném postupu zadavatele – Statutární město Pardubice, IČO 00274046, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice – při zadávání veřejné zakázky „Revitalizace Tyršových sadů – studie, projektová dokumentace“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jež bylo zahájeno odesláním písemné výzvy k podání nabídek dne 3. 12. 2009, která je mimo jiné spatřována ve stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“, kdy v zadávací dokumentaci chybí bližší specifikace a definice způsobu hodnocení tohoto dílčího kritéria.
2. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem – ZAHRADA NAD METUJÍ s.r.o., IČO 25268635, se sídlem Elektrárenská 129, 549 01 Nové Město nad Metují, nyní New Visit s.r.o., IČO 25268635, se sídlem Komenského 264, 500 03 Hradec Králové (dále jen „vybraný uchazeč“) – dne 3. 3. 2010 smlouvu o dílo s celkovou cenou díla 3 042 000 Kč bez DPH (3 650 400 Kč včetně DPH).
3. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele příslušnou dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a stanovisko ke skutečnostem uvedeným v podnětu.
4. Posouzením obsahu podání, na základě materiálů zaslaných zadavatelem a vlastního šetření získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, když nestanovil způsob hodnocení podle hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“, a nedodržel tak při hodnocení nabídek podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria ustanovení § 44 odst. 3 písm. f) zákona a zásadu transparentnosti zadávacího řízení. Úřad dne 11. 2. 2013 zahájil správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona z moci úřední.
I. Průběh správního řízení
5. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
6. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení dopisem č. j. ÚOHS-S81/2013/VZ-2449/2013/514/AŠu ze dne 8. 2. 2013, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad účastníku řízení usnesením č. j. ÚOHS-S81/2013/VZ-2457/2013/514/AŠu z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
7. Dne 11. 2. 2013, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno účastníku řízení, bylo podle § 113 odst. 1 zákona správní řízení zahájeno.
Vyjádření zadavatele ze dne 20. 2. 2013
8. Zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci detailně vymezil předmět veřejné zakázky (jímž je zpracování urbanisticko – architektonické studie řešení Tyršových sadů, nejbližšího okolí Pardubického zámku včetně valů, vyjma vlastního objektu zámku, ve vyznačených hranicích řešeného území a dále zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací vycházejících z urbanisticko – architektonické studie) a dále stanovil požadavky na studii a východiska projektu, čímž vymezil mantinely, v rámci nichž mají uchazeči ve svých nabídkách popsat ideové řešení projektu. Dále k doložení tohoto tvrzení uvádí obsáhlé citace částí článku I. zadávací dokumentace „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ popisující požadavky na studii (stručnou historii místa, východiska projektu, funkční regulativy podle územního plánu města Pardubice a regulativ využití funkčních ploch dle vyhlášky města Pardubice č. 42/2001 o závazných částech Územního plánu města Pardubice a zákonné limity v území). Zadavatel s odvoláním na výše uvedené uzavírá, že podle jeho názoru v zadávací dokumentaci nechybí bližší specifikace dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ a uchazeči měli v rámci svého ideového řešení předloženého v nabídkách respektovat výše zmíněné požadavky stanovené v zadávací dokumentaci.
9. Zadavatel rovněž odkazuje na článek VII. zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek“, kde stanovil, že pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Zadavatel má tedy za to, že v zadávací dokumentaci stanovil způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ a tento způsob hodnocení nabídek dodržel. Přílohu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek tvoří slovní popis zhodnocení ideových návrhů uchazečů, na jehož základě hodnotící komise stanovila pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadila body v souladu se stanoveným způsobem hodnocení.
II. Závěry Úřadu
10. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření účastníka řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Revitalizace Tyršových sadů – studie, projektová dokumentace“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, jež bylo zahájeno odesláním písemné výzvy k podání nabídek dne 3. 12. 2009, dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Zjištění z dokumentace o veřejné zakázce
11. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývají následující skutečnosti:
V článku VII. zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek“ je uvedeno, že základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost nabídky podle níže uvedených dílčích hodnotících kritérií:
Celková nabídková cena 50 %
Popis ideového řešení 40 %
Termíny realizace 10 %
12. Dále je v článku VII. zadávací dokumentace obsažen následující popis způsobu hodnocení: „Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která bude odrážet úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti tak, že jejich součet je celkem 100. Hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty.“
13. Z přílohy č. 1 ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11. 1. 2010 Úřad zjistil, že hodnotící komise v rámci hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ uvedla slovní hodnocení podle parametrů, které nebyly předem v popisu způsobu hodnocení tohoto dílčího kritéria stanoveny (např. „urbanismus místa, zapojení zámku a valů do celkové koncepce parku, vazby na systém města, úroveň rozpracování návrhu do podrobností“). Na základě tohoto hodnocení pak komise stanovila pořadí nabídek a přiřadila bodovou hodnotu jednotlivým nabídkám v tomto dílčím hodnotícím kritériu.
14. Z oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 27. 1. 2010 Úřad zjistil, že zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče.
15. V článku 4 smlouvy o dílo, kterou na předmětnou zakázku uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dne 3. 3. 2010, je uvedena cena díla 3 042 000 Kč bez DPH (3 650 400 Kč včetně DPH).
Relevantní ustanovení zákona
16. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
17. Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
18. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
19. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.
20. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
Ke stanovení způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“
21. V obecné rovině Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci musí uvést, zda jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky určuje ekonomickou výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídkovou cenu. Rozhodne-li se pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, musí v zadávací dokumentaci vždy uvést též dílčí hodnotící kritéria, která se musejí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. V tomto případě zadavatel musí jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech.
22. Zadavatel nemůže brát v úvahu jiná kritéria pro hodnocení, než ta, která stanovil v podmínkách zadání, neboť pro zachování principu transparentnosti procesu zadávání je nezbytné, aby zadavatel hodnotil nabídky podle předem stanovených kritérií, jejichž obsah je znám všem uchazečům.
23. Zákon zadavateli umožňuje stanovit dílčí hodnotící kritéria, která nelze vyjádřit číselnou hodnotou. U těchto dílčích kritérií jsou však na zadavatele kladeny vyšší nároky na specifikaci takových kritérií v zadávací dokumentaci, tj. zadavatel musí v zadávací dokumentaci blíže vymezit, co bude hodnoceno v rámci těchto dílčích kritérií.
24. Zadavatel je povinen přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých dílčích hodnotících kritérií. Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásady transparentnosti v zadávacím řízení uvedené v § 6 zákona stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel má tedy povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.
25. V případě šetřené veřejné zakázky zadavatel určil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky podle dílčích hodnotících kritérií, jimž přiřadil procentní váhu (celková nabídková cena – váha 50 %, popis ideového řešení – 40 %, termíny realizace – 10 %).
26. V rámci popisu způsobu hodnocení v článku VII. zadávací dokumentace zadavatel stanovil postup hodnotící komise pro hodnocení kritérií, která nelze číselně vyjádřit (tedy v daném případě pro dílčí hodnotící kritérium „Popis ideového řešení“) tak, že hodnotící komise sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvýhodnější nabídce. Úřad v tomto popisu nenalezl bližší vymezení ukazatelů, které budou určovat „vhodnost“ či „nevhodnost“ konkrétní nabídky, resp. stanovení parametrů z nabídek uchazečů, které budou předmětem hodnocení a na základě kterých bude stanoveno pořadí nabídek v rámci tohoto dílčího kritéria. K tvrzení zadavatele, že zadávací dokumentace obsahuje definici způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci pouze stanovil, jakým způsobem bude přiřazovat bodové hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria, neurčil však v žádném případě na základě jakých parametrů z nabídek uchazečů tak učiní. Pouhá konstatace přiřazování bodů neposkytuje dostatečné vodítko, jak budou nabídky uchazečů hodnoceny.
27. Pouhé stanovení procentní váhy jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a způsobu přiřazování bodového hodnocení, které není doplněno o stanovení parametrů, na základě kterých budou jednotlivým nabídkám přidělovány bodové hodnoty, jež odrážejí úspěšnost nabídky v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, není dle názoru Úřadu dostačujícím vymezením způsobu hodnocení dle hodnotících kritérií. Uchazeči o veřejnou zakázku musí být předem obeznámeni s tím, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny v rámci všech hodnotících kritérií.
28. Argumentu zadavatele, že již při vymezení předmětu veřejné zakázky stanovil požadavky, které měli uchazeči v rámci svého ideového řešení předloženého v nabídkách respektovat a bližší specifikace dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ je tak v zadávací dokumentaci obsažena, Úřad nemůže přisvědčit, neboť, jak je uvedeno výše, z hlediska hodnocení nabídek zadávací dokumentace musí obligatorně obsahovat způsob a kritéria hodnocení nabídek.
29. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil dostatečně přesně parametry, které budou určující pro proces hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ a v rámci tohoto kritéria pak hodnotil podle parametrů, které nebyly uchazečům předem známy.
30. Úřad pro úplnost uvádí, že zadávací dokumentace musí ve smyslu § 44 odst. 3 písm. f) zákona obligatorně obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, tzn. přesnou specifikaci hodnotících kritérií, včetně podrobného popisu způsobu a metody hodnocení nabídek podle těchto kritérií, přičemž zadávací dokumentace je stěžejním pramenem pro zpracování nabídek uchazečů. V tomto kontextu mohl v šetřeném případě zadavatelův postup podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že při řádně stanoveném způsobu hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ by nabídky uchazečů byly zpracovány odlišně než v šetřeném zadávacím řízení, stejně jako by mohlo být odlišné i výsledné hodnocení. Z výše uvedeného je zřejmé, že vadou trpí samotná zadávací dokumentace.
31. Je tedy evidentní, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona ve spojení s § 6 zákona, když nestanovil v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“, a porušil tak zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a došlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Vzhledem k tomu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K uložení sankce
32. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.
33. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nestanovil v souladu s § 44 odst. 3 písm. f) zákona způsob hodnocení podle hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“, a nedodržel tak při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ zásadu transparentnosti zadávacího řízení a jeho postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že při řádně stanoveném způsobu hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ by nabídky uchazečů byly zpracovány odlišně než v šetřeném zadávacím řízení, a tudíž mohlo být odlišné i výsledné hodnocení.
34. Jelikož zadavatel uzavřel dne 3. 3. 2010 smlouvu o dílo s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky a postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
35. Vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka je již realizována a nápravy tedy nelze dosáhnout jinak.
36. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
37. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 26. 2. 2012. Ke spáchání správního deliktu při uzavření smlouvy došlo dne 3. 3. 2010, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
38. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
39. Celková cena byla stanovena v článku 4 smlouvy o dílo uzavřené k šetřené veřejné zakázce s vybraným uchazečem ve výši 3 650 400 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5%) tedy odpovídá částce 182 520 Kč.
40. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
41. Ve vztahu k závažnosti správního deliktu přihlédl Úřad ke skutečnosti, že v předmětné věci se zadavatel dopustil závažného správního deliktu, neboť jednal v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení, a to zejména zásadou transparentnosti. Zadavatel v daném případě nestanovil dostatečně přesně způsob hodnocení nabídek v rámci hodnotícího kritéria „ Popis ideového řešení“, který následně aplikoval, resp. hodnotil podle jiných kritérií, než v rámci hodnocení tohoto kritéria v zadávací dokumentaci uvedl.
42. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11. 1. 2010 obsahuje pouze tabulku s výsledkem hodnocení a dále odkaz na přílohy č. 1 a 2, kde je uvedeno hodnocení v rámci jednotlivých nabídek. Hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ je zpracováno v příloze č. 1 „Zhodnocení ideových návrhů předložených v rámci zadané veřejné zakázky Revitalizace Tyršových sadů – studie, projektová dokumentace“. Z tohoto dokumentu je zřejmé, že v rámci hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ zadavatel hodnotil nabídky uchazečů podle parametrů, které nebyly předem v popisu způsobu hodnocení tohoto dílčího kritéria stanoveny (např. „urbanismus místa, zapojení zámku a valů do celkové koncepce parku, vazby na systém města, úroveň rozpracování návrhu do podrobností, vazba řešeného místa na historii a širší vztahy“).
43. Porušení zákona vedlo k tomu, že zadavatel hodnotil nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Popis ideového řešení“ způsobem, který neuvedl v zadávací dokumentaci, tudíž postupoval netransparentně. Uchazečům tak dopředu nebyly známy způsob a parametry, podle kterých bude zadavatel toto hodnotící kritérium hodnotit. Zadavatel tak mohl posoudit nabídky dle různých kritérií, což mohlo vést k různým výsledkům hodnocení. Tímto postupem nesplnil základní předpoklad pro transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek. Úřad nemohl opomenout, že problematika stanovení způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci a náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byla v rozhodovací praxi Úřadu již opakovaně řešena.
44. Následkem jednání zadavatele je stav, kdy došlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, jehož nabídka nemusela být nejvhodnější, neboť nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč. Při použití jiné metody hodnocení navíc nelze vyloučit, že by zadavatel vybral jako nejvýhodnější nabídku jiného uchazeče, ekonomicky výhodnější než nabídku uchazeče vybraného podle zadavatelem provedeného hodnocení nabídek.
45. Za negativní následek spáchání správního deliktu považuje Úřad rovněž tu skutečnost, že nedostatečné vymezení způsobu hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Popis ideového řešení“ znemožňuje Úřadu, aby přezkoumal, zda zadavatel hodnotil nabídky uchazečů objektivně a neporušil tak zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace (viz § 6 zákona).
46. Uložená pokuta ve výši 30 000 Kč představuje 16 % maximální možné pokuty a je schopna podle Úřadu naplnit preventivní funkci, spočívající v předcházení porušování zákona.
47. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. Pl. ÚS 3/02. Nepřípustné jsou také pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu zadavatele na rok 2013 umístěného na jeho internetových stránkách[1] Úřad zjistil, že pod položkou „celkové běžné příjmy“ je zde uvedena na rok 2013 částka ve výši 1 165 348 800 Kč a rozpočet je koncipován jako vyrovnaný. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
48. Žádné další polehčující a přitěžující okolnosti spáchání správního deliktu Úřad nezjistil.
49. Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.
50. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 30 000,- Kč, jak je uvedeno ve výroku č. II tohoto rozhodnutí. Jak již bylo uvedeno, výše uložené pokuty byla stanovena při dolní hranici zákonné sazby. I přes výše uvedené má Úřad za to, že stanovená výše pokuty dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
51. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízeného u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Statutární město Pardubice, Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] http://old.pardubice.eu/urad/radnice/dulezite-informace/hospodareni-mesta/rozpocet-mesta/rozpocet-2013/rozpocet-2013.pdf
|
