Č. j.: ÚOHS-S90/2013/VZ-20483/2013/512/JOn
                
                
                 
                
                
                21. října 2013
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 4. 3. 2013, jehož účastníkem je
                
                zadavatel – TENISCENTRUM JIHLAVA, a.s., IČ 25505611, Mostecká 3700/24, 586 01 Jihlava, 
                
                ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem ve veřejné zakázce „Rekonstrukce tenisového areálu“, na níž zadavatel dne 4. 6. 2012 uzavřel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem – PSJ, a.s., IČ 25337220, Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava, 
                 
                rozhodl takto: 
                 
                I.
                Zadavatel – TENISCENTRUM JIHLAVA, a.s., IČ 25505611, Mostecká 3700/24, 586 01 Jihlava – se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nezvolil podle ustanovení § 21 citovaného zákona příslušný druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce tenisového areálu“, ačkoliv pro postup podle citovaného zákona byly dány důvody, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem – PSJ, a.s., IČ 25337220, Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava – dne 4. 6. 2012 smlouvu. 
                II.
                Za spáchání správního deliktu uvedeného v bodě I. se zadavateli – TENISCENTRUM JIHLAVA, a.s., IČ 25505611, Mostecká 3700/24, 586 01 Jihlava − podle § 120 odst. 2 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách ukládá 
                pokuta ve výši 100.000 Kč (sto tisíc korun českých).
                Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj.
                 
                Odůvodnění
                 
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 27. 6. 2012 podnět k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – TENISCENTRUM JIHLAVA, a.s., IČ 25505611, Mostecká 3700/24, 586 01 Jihlava (dále jen „zadavatel“) – týkající se veřejné zakázky „Rekonstrukce tenisového areálu“ (dále jen „veřejná zakázka“). Podnět byl Úřadem vedený pod sp. zn. ÚOHS-P735/2012/VZ. Stěžovatel v něm popsal svoji pochybnost, zda zadavatel naplňuje znaky veřejného zadavatele podle zákona a zda měl při zadávání předmětné veřejné zakázky povinnost postupovat podle zákona. 
                2. V reakci na shora uvedené si Úřad od zadavatele vyžádal jeho písemné vyjádření k podnětu, jakož i zaslání dokumentace pořízené v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou.
                I. Zadávací řízení
                3. Z dokumentace o veřejné zakázce, jíž zadavatel Úřadu poskytl, Úřad zjistil, že zadavatel poptával dodavatele zakázky, jejímž předmětem plnění byla rekonstrukce a výstavba multifunkční provozní budovy Teniscentra. Součástí zakázky byla celková rekonstrukce stávajících čtyř antukových kurtů, vybudování doprovodné infrastruktury nutné pro zajištění provozu (budova skladů a dílen, přípojky inženýrských sítí a venkovní úpravy – komunikace, chodníky, sadové úpravy). Výzvou k podání nabídek ze dne 1. 12. 2011 zadavatel oslovil následující společnosti:
                
                
                POZEMNÍ STAVBY Jihlava, spol. s r.o., IČ 18198074, Jihlava, Pávovská 913/12a, 586 01 Jihlava (dále jen „POZEMNÍ STAVBY Jihlava, spol. s r.o.“),
                
                
                AGROSTAV, akciová společnost, IČ 46904662, Hruškové Dvory 3, 586 01 Jihlava (dále jen „AGROSTAV, akciová společnost“),
                
                
                PSJ, a.s., IČ 25337220, Jiráskova 3960/32, 586 04 Jihlava (dále jen „vybraný uchazeč“),
                
                
                TERNI s.r.o., IČ 42634296, Na bělidle 4819/1b, 586 01 Jihlava (dále jen „TERNI s.r.o.“),
                
                
                MG-REAL s.r.o., IČ 26909618, Havlíčkova 5457/24, 586 01 Jihlava (dále jen „MG-REAL s.r.o.“), 
                
                
                Podzimek a synové s.r.o., IČ 46978194, Váňovská 528, 589 01 Třešť (dále jen „Podzimek a synové s.r.o.“).
                
                
                4. Zadávací dokumentace v bodu 10 vymezila způsob hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, která bude posuzována podle následujících kritérií:
                
                
                Výše nabídkové ceny – váha 90 %,
                
                
                Návrh řešení POV (výhodnost návrhu realizace stavby za provozu zadavatele) – váha 10 %,
                
                
                Zadavatel posoudí výhodnost podmínek případného dodavatelského financování díla.
                
                
                5. Zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 11:00 hod dne 6. 1. 2012, přičemž obdržel nabídky společnosti POZEMNÍ STAVBY Jihlava, spol. s r.o., AGROSTAV, akciová společnost, vybraného uchazeče a společnosti TERNI s.r.o.
                6. Zadavatel ustanovil tzv. „výběrovou komisi“, jejímž členem byl rovněž pan Ing. Pavel Vomela, který byl zároveň členem představenstva vybraného uchazeče, který rovněž podal nabídku.
                7. Ze zápisu č. 1/2012 ze zasedání představenstva zadavatele, které se uskutečnilo dne 10. 1. 2012, vyplývá, že „Výběrová komise“ rozhodla, že nejvýhodnější nabídku předložil vybraný uchazeč, neboť předložil nabídkovou cenu ve výši 57.186.355 Kč (bez DPH). „Výběrová komise“ však současně konstatovala, že nabídková cena vybraného uchazeče je nad finanční možnosti zadavatele a z tohoto důvodu se představenstvo zadavatele nadále musí zabývat otázkou financování a rozsahem stavby.
                8. Na jednání, které se uskutečnilo dne 13. 1. 2012, se představenstvo zadavatele usneslo, že s ohledem na finanční možnosti zadavatele je třeba omezit rozsah rekonstrukce tak, aby náklady nepřekročily 40.000.000 Kč. Představenstvo vyslovilo pochybnost, zdali zadavatel obdrží úvěr od banky. Z tohoto důvodu budou oslovené společnosti v 2. kole výběrového řízení vyzvány, aby vedle cenové nabídky předložily podmínky dodavatelského úvěru.
                9. Výzvou ze dne 23. 1. 2012 zadavatel kontaktoval společnosti POZEMNÍ STAVBY Jihlava, spol. s r.o., AGROSTAV, akciová společnost, a vybraného uchazeče s tím, že postoupili do 2. kola výběrového řízení, přičemž, s ohledem na finanční možnosti zadavatele, byl oproti 1. kolu upraven rozsah plánované rekonstrukce a vypracován upravený výkaz výměr. V bodu 2 výzvy k podání nabídek pro 2. kolo ze dne 23. 1. 2012 bylo uvedeno, že dodavatelé předloží jednak cenovou nabídku podle upraveného výkazu výměr, ale také nabídku podmínek dodavatelského úvěru. Za účelem poskytnutí úvěru byly, kromě shora označených společností, kontaktovány rovněž společnosti KB a.s., ČSOB a.s. a ČS a.s.
                10. Ze zápisu č. 4/2012 ze zasedání představenstva zadavatele ze dne 30. 1. 2012 vyplývá vyhodnocení nabídek z 2. kola, přičemž vybraný uchazeč měl opět předložit nejnižší nabídkovou cenu ve výši 47.430.411 Kč bez DPH. Nejvýhodnější nabídku spočívající v poskytnutí úvěru předložila společnost ČSOB a.s.
                11. V zápisu č. 5/2012 ze zasedání představenstva zadavatele ze dne 15. 2. 2012 je uvedeno, že dne 3. 2. 2012 a dne 9. 2. 2012 proběhla jednání za účelem posouzení možnosti dalšího snížení rozsahu projektu, aby investice činila 40.300.000 Kč. Vybraný uchazeč v reakci na proklamované škrty v rozsahu díla předložil 3. nabídku obsahující nabídkovou cenu ve výši 40.269.347 Kč bez DPH.
                12. Z jednání konaného dne 31. 5. 2012, jež bylo popsáno v zápisu č. 10/2012 ze zasedání představenstva zadavatele však vyplynulo, že vybraný uchazeč předložil změněný rozpočet prováděcího projektu ve výši 43.938.042 Kč, čímž překročil nabídkovou cenu své 3. předložené nabídky o 3.668.696 Kč. Zadavatel však nemohl s takovým navýšením souhlasit, proto se s vybraným uchazečem dohodl, že bude zredukován rozsah stavebních prací a nebude realizováno podzemní podlaží.
                13. Z důvodu nesouhlasu se způsobem realizace výběrového řízení, především s ohledem na změny rozsahu samotného díla a způsob financování, rezignoval na svůj post člena a místopředsedy představenstva zadavatele JUDr. Tomáš Marek. Na svůj post člena představenstva rezignoval rovněž MUDr. Zdeněk Faltus. Jejich odvolání bylo odhlasováno na mimořádné valné hromadě zadavatele, která se uskutečnila dne 14. 9. 2012. 
                14. Dne 4. 6. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo, cena za dílo byla sjednána ve výši 40.269.000 Kč (bez DPH). 
                II. Průběh správního řízení
                15. Z obdrženého podnětu, jakož i z dokumentace o veřejné zakázce, kterou Úřadu poskytl zadavatel, Úřad získal pochybnost, zda zadavatel jednal v souladu se zákonem, když veřejnou zakázku „Rekonstrukce tenisového areálu“ nezadal v příslušném zadávacím řízení podle ustanovení § 21 zákona, a dne 4. 6. 2012 uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem.
                16. Dne 4. 3. 2013 Úřad odeslal oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S90/2013/VZ-2979/2013/512/JOn z téhož dne, které bylo zadavateli, jako jedinému účastníku řízení, doručeno dne 4. 3. 2012, a tímto dnem bylo podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.
                17. Usnesením č. j. ÚOHS-S90/2013/VZ-3017/2013/512/JOn ze dne 4. 3. 2013 Úřad stanovil zadavateli lhůtu, ve které byl tento oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné úkony, jakož i oprávněn vyjádřit své stanovisko. Zadavateli byla rovněž stanovena lhůta, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 
                III. Vyjádření zadavatele
                18. Dne 11. 3. 2013 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ze dne 6. 3. 2012, ve kterém zadavatel trvá na tom, že z jeho strany nedošlo k porušení § 21 zákona, k takovému porušení ani dojít nemohlo, neboť, zadavatel není veřejným zadavatelem a v případě rekonstrukce tenisového areálu v Jihlavě se nejednalo o veřejnou zakázku, která by spadala pod režim zákona. Zadavatel dále uvedl, že je akciovou společností;  v době zadávání zakázky vlastnilo statutární město Jihlava 57 % akcií, zbývajících 43 % bylo rozděleno mezi soukromoprávní akcionáře. Rekonstrukce tenisového areálu se týkala výlučně majetku ve vlastnictví zadavatele, nikoliv statutárního města Jihlavy. Zadavatel nebyl v souvislosti s šetřenou zakázkou v pozici veřejného zadavatele, a to ani podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona, ani podle § 2 odst. 3 zákona, ani podle jiných ustanovení zákona. Zadavatel je sice ovládán akcionářem – statutárním městem Jihlava, jakožto územně samosprávním celkem, tzn. veřejným zadavatelem, avšak nebyl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Zadavatel je výlučně podnikatelský subjekt s obchodní povahou, zaměřený na vytváření zisku z podnikatelské činnosti (poskytování sportovních služeb), nese rizika spojená s výkonem své činnosti a působí v hospodářské soutěži za normálních tržních podmínek, není financován státem, jiným veřejnoprávním subjektem ani akcionářem statutární město Jihlava. Především však, jak již bylo uvedeno, neuspokojuje potřeby veřejného zájmu, a to ani vzhledem k tomu, že v zakladatelské listině z roku 1997 je konstatováno, že „účelem je mimo jiné zajištění správy majetku a reprezentace Města Jihlavy v tenise v ČR a v zahraničí.“ Zadavatel dále uvedl, že akcionář statutární město Jihlava žádný majetek, na němž a v němž je provozována podnikatelská činnost zadavatele, již několik let nevlastní, celý areál je ve vlastnictví zadavatele, zadavatel nepodniká v oblasti správy majetku ve vlastnictví statutárního města Jihlavy. Dotčená veřejná zakázka nebyla hrazena z veřejných zdrojů, ale z části z vlastních prostředků zadavatele získaných podnikatelskou činností a z části z poskytnutého úvěru od soukromoprávního subjektu. 
                IV. Závěry Úřadu
                19. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nezvolil podle ustanovení § 21 zákona příslušný druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce tenisového areálu“, ačkoliv pro postup podle zákona byly dány důvody, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již s vybraným uchazečem uzavřel dne 4. 6. 2012 smlouvu. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující.
                K naplnění zákonných definičních znaků veřejného zadavatele
                20. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
                
                
                byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
                
                
                je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
                
                
                21. Zákon stanoví tři podmínky, jejichž kumulativní naplnění je nezbytné proto, aby bylo možné daný subjekt podřadit pod zákonné definiční znaky veřejného zadavatele. 
                22. První podmínka se vztahuje k právní formě daného subjektu, kdy tento musí být právnickou osobou. Zákonná definice právnické osoby je obsažena v ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jež stanoví, že právnickými osobami jsou:
                a. sdružení fyzických nebo právnických osob
                b. účelová sdružení majetku
                c. jednotky územní samosprávy
                d. jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.
                23. V šetřeném případě je zadavatel obchodní společností, resp. jedná se o akciovou společnost. Ustanovení § 56 obchodního zákoníku uvádí, že: „obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak“, a dále vyjmenovává taxativní výčet obchodních společností, do kterého, mimo jiné, spadá akciová společnost. S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel je právnickou osobou a první podmínka pro naplnění definičních znaků veřejného zadavatele je naplněna.
                24. Druhá podmínka, kterou zákon při definici veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) vymezil, je povinnost, aby byla právnická osoba založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. V rámci druhé podmínky je tedy nezbytné se vypořádat se dvěma otázkami:
                
                
                Byl zadavatel založen či zřízen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu?
                
                
                Lze mít za prokázané, že tyto potřeby veřejného zájmu nemají průmyslovou nebo obchodní povahu?
                
                
                25. Za účelem zodpovězení shora uvedených otázek, Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 98/2010-399 ze dne 31. 5. 2011. Přestože se v tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zabývá vymezením pojmu „veřejný zadavatel“ tak, jak byl zakotven v již neúčinném zákoně č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, závěry tohoto rozsudku jsou, mutatis mutandis, přiléhavé rovněž k aktuální úpravě zákonné definice veřejného zadavatele. 
                26. Ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu vyplývá, že zákonné ustanovení definující veřejného zadavatele je třeba vyložit tzv. eurokonformním způsobem, tedy v souladu s definicí veřejného zadavatele, jak byla uvedena v čl. 1 písm. b) směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. 6. 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. 6. 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky a směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. 6. 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, neboť zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, byl na danou věc přijat právě z důvodu implementace uvedených směrnic. Přestože byly shora citované směrnice k 30. 1. 2006 zrušeny a byly nahrazeny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, jejíž transpoziční lhůta uplynula 31. 1. 2006, a jejíž implementaci do českého právního řádu měl zajistit nový zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., definice veřejných zadavatelů je shodná s úpravou uvedenou v těchto předchozích, dnes již zrušených, směrnicích.
                27. Při výkladu zákonné definice veřejného zadavatele je nezbytné postupovat v intencích judikatury Soudního dvora EU (dříve Evropský soudní dvůr). Má-li Úřad stanovit, zda byl zadavatel založen či zřízen za účelem veřejného zájmu, z logiky věci vyplývá, že je nejprve nezbytné vydefinovat obsah pojmu „veřejný zájem“, resp. „obecný zájem“, což je termín, který používá Soudní dvůr EU. 
                28. V již citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu (bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je uvedeno, že Soudní dvůr EU pojem „potřeby v obecném zájmu“ vykládá poměrně extenzivně a jeho chápání v komunitárním právu je velmi blízké způsobu, jak s tímto pojmem pracuje české vnitrostátní právo. Veřejný či obecný zájem je možno v dané souvislosti chápat jako protiklad zájmů soukromých, od nichž se odlišuje tím, že okruh osob, jimž takový zájem svědčí, je vždy neurčitý. Nejvyšší správní soud dále doplňuje, že existuje zvláštní zájem nad uspokojováním takových potřeb, což se projevuje tak, že stát tyto potřeby uspokojuje přímo sám či si nad jejich uspokojováním ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá. 
                29. Nad rámec shora uvedeného Úřad zároveň konstatuje, že podmínka založení či zřízení za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu neprůmyslového či neobchodního charakteru však neznamená, že by právnická osoba, jež tyto potřeby uspokojuje až v průběhu své existence, tedy nikoliv od okamžiku svého založení či zřízení, takovou podmínku nesplnila. K naplnění dotčené podmínky postačí, pokud právnická osoba relevantní potřeby veřejného zájmu neprůmyslové či neobchodní povahy uspokojuje až v průběhu své existence, avšak je zapotřebí, aby tato skutečnost byla objektivně prokazatelná. 
                30. Úřad odkazuje na preambuli zakladatelské smlouvy zadavatele ze dne 13. 6. 1997, v níž je uvedeno, že:
                „Zakladatelské subjekty prohlašují, že akciová společnost TENISCENTRUM JIHLAVA, a.s. je zakládána za účelem zvýšení ekonomické životaschopnosti Tenisového klubu, tenisového areálu a získání finančních prostředků pro dostavbu tenisového areálu v první etapě výstavby tenisové haly a dvou krutů pro squash. Smyslem založení společnosti je současně zabezpečení řádné správy majetku a odpovídající reprezentace Města Jihlavy v tenisovém dění na území ČR i v zahraničí.“ 
                31. V článku II. shora označené zakladatelské smlouvy byl předmět podnikání definován následovně:
                
                
                Koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej,
                
                
                reklamní agentura,
                
                
                zprostředkovatelská činnost v oblasti výroby, obchodu a služeb,
                
                
                teoretická a praktická výuka tenisu,
                
                
                opravy sportovních vybavení,
                
                
                překladatelská a tlumočnická činnost.
                
                
                32. V době zadávání veřejné zakázky byl předmět podnikání zadavatele definován jako výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
                33. Podle Úřadu je z výše popsaného zakladatelského dokumentu zadavatele patrné, že od počátku svého založení resp. zřízení, zadavatel realizuje činnosti, jež vedou k uspokojení potřeb veřejného zájmu. Statutární město Jihlava převedlo do vlastnictví zadavatele tenisový areál, přičemž ze zakladatelské smlouvy jasně vyplývá, že smyslem založení zadavatele bylo, mimo jiného, řádné zabezpečení správy tohoto tenisového areálu a odpovídající reprezentace statutárního města Jihlava v tenisovém dění na území ČR i v zahraničí. Zadavatel spravuje sportovní areál sloužící neurčitému okruhu osob.
                34. Statutární město Jihlava, jako obec, podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Sb., ve znění pozdějších předpisů, představuje základní územní samosprávné společenství občanů. Pokud byla smyslem založení zadavatele odpovídající reprezentace statutárního města Jihlava v tenisovém dění na území ČR i v zahraničí, jednalo se o reprezentaci společenství občanů, žijících na území, jež je vymezeno hranicemi obce. Nelze tedy souhlasit s tím, jak ve svém vyjádření tvrdil zadavatel (bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že neuspokojuje potřeby veřejného zájmu.
                35. Úřad zároveň ve svém rozhodnutí zohledňuje závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 111/2008-91 ze dne 10. 9. 2009, ve kterém Nejvyšší správní soud poukazuje i na fakt, že přestože je mezi relevantními skutečnostmi pro posouzení povahy subjektu ve smyslu definice veřejného zadavatele skutečně uváděna okolnost zřízení subjektu, zároveň je považováno za nutné posoudit i okolnosti, za nichž je činnost subjektu vykonávána v předmětné době. V šetřeném případě však Úřad přezkoumává postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky, jejíž předmět plnění přímo souvisí s činností, kterou Úřad považuje za projev uspokojování potřeb veřejného zájmu zadavatelem, konkrétně se jednalo o rekonstrukci tenisového areálu, jehož prostřednictvím má, mimo jiné, docházet i k uspokojování potřeb veřejného zájmu.
                36. Z výročních zpráv zadavatele vyplývá, že vlastní příjmy generuje především v souvislosti pronájmem a reklamou.  Služby zadavatele významně využívá Tenisový klub Spartak Jihlava, IČ 60545348, Mostecká 3700/24 Jihlava, jedná se o sdružení vzniklé na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Činnost tohoto klubu je významně dotována statutárním městem Jihlava. Zadavatel Tenisovému klubu Spartak Jihlava dlouhodobě poskytuje slevu na nájmu, a to v zájmu podpory mládeže ve sportu, v čemž rozhodně, podle Úřadu, lze spatřovat uspokojování potřeb veřejného zájmu.
                37. S ohledem na zjištění uvedená v bodech 30. až 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí má Úřad za prokázané, že byla naplněna první část druhé podmínky představující definiční znak veřejného zadavatele, tedy, že zadavatel byl založen či zřízen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu.
                38. Splnění druhé části druhé podmínky vyžaduje záporné zodpovězení otázky, zda posuzované potřeby veřejného zájmu mají obchodní či průmyslový charakter.
                39. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku, jenž byl shora citován v bodě 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí, a priori vyzdvihnul důležitost správného posouzení tohoto kritéria, neboť jeho role je v daných případech klíčová a vede k rozlišení mezi veřejnými a soukromými zadavateli. Z judikatury Soudního dvora EU vyplývá, že za potřeby v obecném zájmu, jež nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, lze obecně považovat takové, které jsou uspokojovány jinak než prostřednictvím dostupnosti zboží a služeb na trhu, a z důvodu, že na jejich uspokojování je nahlíženo jako na veřejný zájem, se veřejný zadavatel rozhodl sám tyto úkoly vykonávat nebo si nad jejich vykonáváním alespoň udržet kontrolu. Vhodným vodítkem mohou být skutečnosti související s financováním činnosti subjektu, tedy, zda byl primárně založen za účelem vytváření zisku, zda sám nese náklady související se svou činností, zda je jakkoli jeho činnost financována z veřejných zdrojů. Důležitým vodítkem je rovněž ta skutečnost, zda dotčený subjekt vykonává svoji činnost v podmínkách hospodářské soutěže, neboť existence takové soutěže může indikovat, že obecná potřeba má průmyslový nebo obchodní charakter.
                40. Z článku 48  rozsudku Soudního dvora EU C-18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo ze dne 22. 5. 2003 vyplývá, že při posuzování, zdali zde existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován, a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost. Na základě dalšího rozsudku Soudního dvora ve věci C 44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG a další / Strohal Rotationsdruck GesmbH ze dne 15. 1. 1998 lze vyvodit, že v případě, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti. Jinými slovy subjekt musí být zřízen pro specifický účel uspokojování potřeb v obecném zájmu, nemající průmyslový nebo obchodní charakter, což však neznamená, že by měl být pověřen jen výkonem takové činnosti. Naopak, pro posouzení, zda subjekt splňuje dotčenou podmínku, není rozhodující poměr rozsahů činností, které subjekt vykonává ve veřejném zájmu a ostatních jeho činností, které ve veřejném zájmu poskytovány nejsou. 
                41. Článek IV zakladatelské smlouvy ze dne 13. 6. 1997 definoval základní jmění zadavatele, přičemž uvádí, že hodnota základního jmění společnosti při založení činila 16.500.000 Kč. Toto jmění bylo tvořeno nepeněžitým a peněžitým vkladem statutárního města Jihlavy a dále peněžitými vklady ostatních zakladatelů. V článku VI zakladatelské smlouvy je následovně uvedeno, že město Jihlava upsalo na základní jmění společnosti 8700 akcií, za emisní kurz rovnající se její jmenovité hodnotě (jmenovitá hodnota jedné akcie činila 1.000 Kč). Vklad statutárního města Jihlava se sestával z peněžitého vkladu ve výši 2.500.000 Kč a nepeněžitého vkladu ve výši 6.200.000 Kč. Tento nepeněžitý vklad byl tvořen stavbami tenisového areálu. Úřad dodává, že souhrnná hodnota peněžitého a nepeněžitého vkladu statutárního města Jihlava činila 8.700.000 Kč. Zbývající část základního jmění zadavatele pokryly peněžité vklady dalších sedmi akcionářů, mezi kterými byl rovněž vybraný uchazeč, jehož peněžitý vklad činil 2.500.000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že statutární město Jihlava bylo od počátku majoritním akcionářem zadavatele.
                42. Nejvyšší správní soud v již citovaném rozsudku č. j. 9 Afs 111/2008 – 91 ze dne 10. 9. 2009 uvádí, že je nezbytné zjistit, zda si stát vyhradil kontrolu podnikatelské činnosti dotčeného subjektu, která se projevuje i tím, že má stát zájem na jeho rozvoji, jehož naplnění může být realizováno například tak, že dotčený subjekt dostává dotace či se stát aktivně podílí na podnikatelské činnosti subjektu, apod. Rovněž je třeba zohlednit, zda subjekt vykonává svoji činnost v hospodářské soutěži, resp. zda je nucen obstát v konkurenci ostatních subjektů na trhu nabízejících stejné služby či zboží, neboť právě to, že subjekt není nucen v určité oblasti čelit konkurenci, může indikovat, že je veřejným zadavatelem. Jinými slovy, je třeba zvážit všechny další relevantní právní a skutkové okolnosti, které hypotézu potřeb majících obchodní nebo průmyslovou povahu potvrdí, či vyvrátí.
                43. Nad rámec shora uvedeného Úřad konstatuje, že z výroční zprávy zadavatele ze dne 12. 5. 2002 vyplývá, že zadavatel obdržel od statutárního města Jihlava dotaci na výměnu oken a rekonstrukci topení ve staré hale a kurtech na squash. Ve zprávě je rovněž uvedeno, že zadavatel v roce 2001 dosáhl „neplánovaného výnosu“ ve výši 346 000 Kč, který se skládal z dotací statutárního města Jihlava a z dotací Úřadu práce v Jihlavě. Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami ze dne 19. 4. 2002 dokládá, že statutární město Jihlava (ovládající osoba) poskytlo na základě žádosti zadavatele (ovládaná osoba) dotaci na zateplení a rekonstrukci topení kurtů squash ve výši 75.000 Kč a na výměnu dřevěných oken v tenisové hale dotaci ve výši 145.000 Kč.
                44. Ze zprávy o vztazích mezi propojenými osobami ze dne 26. 4. 2004 dále vyplývá, že statutární město Jihlava pronajalo zadavateli na základě smlouvy ze dne 16. 12. 2002 pozemky o celkové rozloze 3.654 m², cena za roční nájem byla sjednána ve výši 3.654 Kč, tj. 1 Kč/ m² za rok. Statutární město Jihlava tyto pozemky zadavateli pronajalo za účelem jejich sportovního využití v rámci činnosti zadavatele. Na základě nájemní smlouvy ze dne 5. 4. 2003 statutární město Jihlava dále pronajalo zadavateli pozemky o celkové rozloze 1.637 m². Cena za roční nájem byla sjednána ve výši 1.637 Kč, tj. 1 Kč/ m² za rok.  Z uvedené zprávy rovněž vyplývá, že statutární město Jihlava uzavřela dne 26. 6. 2003 se zadavatelem smlouvu o úvěru, na základě které statutární město Jihlava půjčilo zadavateli částku ve výši 4.500.000 Kč k financování výstavby přetlakové haly se třemi tenisovými kurty s umělým povrchem. Úroková sazba byla sjednána ve výši 2,85 %, přičemž termín splatnosti byl stanoven ke dni 30. 7. 2007. 
                45. Zápis č. 6/2007 ze zasedání představenstva zadavatele ze dne 3. 8. 2007 v bodu 3 uvádí, že na rok 2006 a 2007 byla statutárním městem Jihlava zadavateli poskytnuta dotace na úhradu za pronájem sportovišť pro přípravu a soutěžní utkání mládeže včetně tenisové školy TK Spartak Jihlava.
                46. Ze zprávy o vztazích mezi propojenými osobami ze dne 28. 4. 2009 vyplývá, že statutární město Jihlava uzavřelo se zadavatelem dne 10. 11. 2008 smlouvu o půjčce na částku 2.000.000 Kč, přičemž tato půjčka byla účelově vázána na rekonstrukci venkovních antukových kurtů. Smluvně byla sjednaná pevná úroková sazba ve výši 4,28 % p. a. Konečný termín splacení půjčky byl stanoven ke dni 30. 6. 2011.
                47. Ze zprávy o vztazích mezi propojenými osobami ze dne 31. 11. 2011 vyplývá, že dne 27. 6. 2010 byla mezi statutárním městem Jihlava a zadavatelem uzavřena smlouva o upsání akcií, přičemž statutární město Jihlava upsalo akcie na jméno zadavatele, a to nepeněžitým vkladem ve výši 3.700.000 Kč, statutární město Jihlava tak vložilo do majetku zadavatele pozemky o rozloze 10.419 m². 
                48. Výše uvedené případy (bod 43. – 47.) manifestují podpůrnou činnost statutárního města Jihlava vůči zadavateli, Úřad jejich prostřednictvím poukazuje na specifické postavení zadavatele na relevantním trhu. Statutární město Jihlava, coby majoritní akcionář zadavatele, zadavatele od okamžiku jeho založení podporovalo, když se aktivně podílelo na zvyšování základního kapitálu zadavatele upisováním akcií peněžitými i nepeněžitými vklady, dále poskytovalo zadavateli půjčky a dotace.
                49. S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že alespoň v určité části své činnosti zadavatel uspokojuje veřejné zájmy, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a z toho důvodu Úřad považuje za splněnou i druhou podmínku definující veřejného zadavatele.
                50. Třetí, poslední, podmínka, jejíž naplnění je nezbytné k prokázání, zda má zadavatel všechny definiční znaky zákonem určené pro veřejného zadavatele, stanoví, že dotčená právnická osoba je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
                51. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel je akciová společnost, jejímž majoritním akcionářem po celou dobu její existence je statutární město Jihlava, tedy veřejný zadavatel. Statutární město Jihlava vlastní největší podíl akcií zadavatele. 
                52. Ve vyjádření ze dne 6. 3. 2013 zadavatel připouští, že je ovládán statutárním městem Jihlava, které je veřejným zadavatelem. 
                53. Podle § 66a odst. 2 obchodního zákoníku je ovládající osobou osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby.
                54. Zadavatel pravidelně zpracovává zprávy o vztazích mezi propojenými osobami podle ustanovení § 66a odst. 9 obchodního zákoníku, které jsou uveřejňovány ve sbírce listin vedené příslušným rejstříkovým soudem, z nichž Úřad, mimo jiné, při svém rozhodování rovněž vycházel. 
                55. Úřad považuje výše uvedené za dostatečné zdůvodnění, proč má za prokázané, že rovněž třetí podmínka byla naplněna a současně má za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem, tak jak jej definuje ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona.
                56. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.
                57. Podle ustanovení § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.
                58. Podle § 2 odst. 3 nařízení vlády 77/2008 Sb. o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na stavební práce činí 125 451 000 Kč.
                59. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.
                60. Podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
                61. Ustanovení § 13 odst. 1 stanoví, že předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.
                62. Podle § 13 odst. 2 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými v zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.
                63. Ustanovení § 21 odst. 1 zákona jmenuje zákonem upravené druhy zadávacích řízení, a to:
                a) otevřené řízení (§ 27), 
                b) užší řízení (§ 28),
                c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),
                d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34), 
                e) soutěžní dialog (§ 35), 
                f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
                64. Podle ustanovení § 21 odst. 2 a 3 zákona zadavatel může pro zadávání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zjednodušené podlimitní řízení.
                65. Ze zadávacích podmínek veřejné zakázky vyplývá, že se v daném případě jednalo o veřejnou zakázku na stavební práce.
                66. Dále Úřad zjistil, že na jednání představenstva zadavatele dne 13. 1. 2012 se představenstvo usneslo, že s ohledem na finanční možnosti zadavatele je třeba, aby náklady nepřekročily 40.000.000 Kč. V zápisu č. 5/2012 ze zasedání představenstva zadavatele ze dne 15. 2. 2012 je pak uvedeno, že dne 3. 2. 2012 a dne 9. 2. 2012 proběhla jednání za účelem posouzení možnosti dalšího snížení rozsahu projektu, aby investice činila 40.300.000 Kč. Dne 4. 6. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo, cena za dílo byla sjednána ve výši 40.269.000 Kč (bez DPH). 
                67. Jak vyplývá z výše uvedeného a s ohledem na to, že zadavatel je veřejným zadavatelem, nezbývá než konstatovat, že v daném případě měl zadavatel vzhledem k výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky povinnost při zadávání veřejné zakázky postupovat podle zákona, a to způsobem stanoveným v zákoně pro podlimitní veřejné zakázky.
                68. Úřad posoudil veškeré důkazy a vyjádření zadavatele, přičemž dospěl k závěru, že se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nezvolil podle ustanovení § 21 zákona příslušný druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce tenisového areálu“, ačkoliv pro postup podle zákona byly dány důvody, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem dne 4. 6. 2012 smlouvu. 
                V. K uložení sankce
                69. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.
                70. V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 zákona, neboť nezadal veřejnou zakázku v příslušném zadávacím řízení. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
                71. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
                72. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 28. 6. 2012, kdy obdržel podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 27. 6. 2012. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 4. 6. 2012, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Správní řízení bylo zahájeno z moci úřední dne 4. 3. 2013, kdy zadavatel obdržel oznámení o zahájení správního řízení. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
                73. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se zadavateli uloží za správní delikt spočívající v nedodržení postupu stanoveného tímto zákonem pro zadávání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10.000.000,- Kč nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
                74. Cena zakázky činila 48.322.800,- Kč včetně DPH. Maximální možná výše pokuty tedy činí 2.416.140,- Kč.
                75. Podle § 121 odst. 2 zákona Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 
                76. Při stanovení výše pokuty Úřad posuzoval rovněž to, že ačkoliv zadavatel zadal veřejnou zakázku mimo režim zákona, resp. zakázku nezadal v příslušném zadávacím řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, z jeho jednání lze vyvodit, že měl snahu umožnit soutěž, neboť k předložení nabídek vyzval šest dodavatelů. Tuto skutečnost však Úřad nemohl při stanovení výše pokuty vzít v úvahu jako polehčující okolnost, neboť z postupu zadavatele popsaného v bodu 3. – 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí je patrné, že zadavatel nepostupoval transparentně, když několikrát měnil rozsah plnění dotčené veřejné zakázky, aby dosáhl nabídkové ceny, která by odpovídala jeho finančním možnostem, a členem výběrové komise zadavatele byl člen statutárního orgánu vybraného uchazeče. 
                77. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/02. Podle uvedeného nálezu jsou nepřípustné takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Zadavatel je akciovou společností se základním kapitálem ve výši 52.548.000 Kč, jenž byl 100% splacen. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za likvidační. Současně však Úřad musel brát na zřetel fakt, že se zadavatel dopustil závažného porušení zákona. 
                78. Žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, za kterých byl spáchán správní delikt, Úřad nezjistil.
                79. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovil pokutu ve výši 100.000,- Kč, což vzhledem k souvislostem šetřeného případu bylo Úřadem posouzeno jako dostačující. Úřad mohl v tomto případě uložit pokutu do výše 5 % z částky 48.322.800 Kč (cena zakázky), tj. do výše 2.416.140 Kč (viz § 120 odst. 2 písm. a) zákona). Uložená pokuta se tedy pohybuje v dolní polovině zákonné sazby. Úřad má za to, že tato výše pokuty dostatečně naplňuje obě výše uvedené funkce právní odpovědnosti.
                80. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele. 
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                TENISCENTRUM JIHLAVA, a.s., Mostecká 3700/24, 586 01 Jihlava
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy