Č. j.: ÚOHS-R208/2013/VZ-24763/2013/310/MMl
18. prosince 2013
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 17. 7. 2013, doručeném dne 18. 7. 2013 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podaném navrhovatelem -
společností GE Medical Systems Česká republika, s.r.o., IČ 63991306, Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 12. 12. 2012 Mgr. Matějem Váchou, advokátem, zapsaným u ČAK pod ev. č. 11248, PELIKÁN KROFTA KOHOUTEK advokátní kancelář s.r.o., IČ 27592936, se sídlem Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 - Malá Strana, Tyršův dům,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S34/2013/VZ-12323/2013/512/JHl ze dne 1. 7. 2013, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
· Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČ 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, 656 91 Brno,
učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Dodávka angiografické linky II“ zadávané formou otevřeného řízení, jejíž oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 30. 3. 2012 a uveřejněno dne 3. 4. 2012 pod ev. č. 212451 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 3. 4. 2012 a uveřejněno dne 14. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 73-120843,
jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S34/2013/VZ-12323/2013/512/JHl ze dne 1. 7. 2013
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil správní řízení na návrh navrhovatele – společnosti GE Medical Systems Česká republika, s.r.o., IČ 63991306, Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČ 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, 656 91 Brno (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Dodávka angiografické linky II“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané formou otevřeného řízení, jejíž oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 30. 3. 2012 a uveřejněno dne 3. 4. 2012 pod ev. č. 212451 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 3. 4. 2012 a uveřejněno dne 14. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 73-120843. Dnem 11. 1. 2013 bylo správní řízení na návrh zahájeno a za účastníka správního řízení Úřad označil zadavatele a navrhovatele.
II. Napadené rozhodnutí
2. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 1. 7. 2013 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S34/2013/VZ-12323/2013/512/JHl (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 a 2 zákona.
3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k namítanému nedostatku plné moci při podání nabídek uvedl, že pokud měl zadavatel ohledně právního zastoupení navrhovatele ve věci podání námitek pochybnosti zapříčiněné předložením prosté kopie plné moci pro Mgr. Váchu k zastupování navrhovatele při podání námitek, měl možnost si od navrhovatele vyžádat předmětnou plnou moc s originálními podpisy jednatelů navrhovatele. Toto však zadavatel neučinil, čímž de facto přijal námitky navrhovatele jako souladné s § 110 odst. 7 zákona, o čemž svědčí nakonec i skutečnost, že se zadavatel ve svém Rozhodnutí o námitkách vyjádřil ke všem namítaným skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele ze dne 20. 12. 2012. K tomuto Úřad pouze pro doplnění uvádí, že originál plné moci ze dne 12. 12. 2012 k zastupování navrhovatele k dispozici má a je součástí správního spisu.
4. K dodatečnému definování medicínského účelu a nevyřízení námitek podle ustanovení § 111 zákona zadavatelem Úřad konstatoval, že v případě nejasností některých technických parametrů pak uchazečům o veřejnou zakázku slouží institut dodatečných informací, sám navrhovatel tohoto institutu využil, jak vyplývá z přípisu ze dne 2. 5. 2012 a dne 10. 5. 2012 podal do předmětného zadávacího řízení svou nabídku. Zadavatel by měl být při zdůvodňování stanovení technických parametrů schopen zejména objektivně, srozumitelně a zřetelně popsat důvod a účel jejich stanovení. To zadavatel ve svém Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele udělal a pouze souhrnně označil tento důvod za medicínský účel předmětu plnění veřejné zakázky. Žádná navrhovatelem namítaná dodatečná zadávací podmínka z odůvodnění Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele podle Úřadu nevyplývá. Na základě skutečností uvedených v odůvodnění napadeného rozhodnutí považuje Úřad argumentaci navrhovatele, týkající se stanovení medicínského účelu za irelevantní a nedůvodnou, neboť výše uvedeným postupem zadavatele zjevně nemohlo dojít k nedodržení postupu uvedeného v § 76 odst. 1 zákona. Analogicky se zadavatel vypořádal s navrhovatelem napadenými technickými parametry také ve svém Rozhodnutí o námitkách. Navrhovateli tedy nelze přisvědčit ani v tvrzení, že se zadavatel v Rozhodnutí o námitkách nevypořádal s namítanými skutečnostmi. Zadavatel se v Rozhodnutí o námitkách podrobně zabýval jednotlivými, navrhovatelem napadenými, technickými parametry zdravotnického přístroje, které však nejsou dodatečně stanovenou zadávací podmínkou, jak se mylně domnívá navrhovatel. Z výše uvedených důvodů Úřad uzavřel, že zadavatel vyřídil námitky v plném rozsahu, a jednal tak v souladu s § 111 odst. 1 zákona, a proto Úřad považuje argumentaci navrhovatele i v této části návrhu za nedůvodnou.
5. K vyloučení navrhovatele pro nesplnění technických podmínek Úřad uvedl, že je výlučným právem a povinností zadavatele stanovit technické podmínky v rozsahu odpovídajícím složitosti a předmětu veřejné zakázky. Součástí podání navrhovatele je současně tvrzení o diskriminační povaze stanovených šetřených technických parametrů, které měly podle navrhovatele za cíl omezit okruh potenciálních uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku. Ani takovou argumentaci navrhovatele nepovažoval Úřad za důvodnou. Zadavatel stanovení šetřených technických parametrů řádně odůvodnil, navíc u všech požadovaných technických parametrů vymezil intervaly (a to v rozsahu max./min. s povolenou odchylkou +/- 10 %), ve kterých se mohla nabízená plnění pohybovat, a tím se odchylovat od zadavatelem uvedených hodnot technických parametrů. Zároveň je potřeba si uvědomit skutečnost, že tímto způsobem stanovená tolerance odchylky nabídnutých hodnot technických parametrů od zadavatelem požadovaných hodnot se svým způsobem násobí, protože jednak zadavatel poskytl u jednotlivých technických parametrů rozsah v podobě požadavku max./min., přičemž zároveň povolil odchylku od požadovaných hodnot technických parametrů v rozsahu +/- 10 %. Postup zadavatele při vymezení technických parametrů poptávaného plnění podle názoru Úřadu poskytoval dodavatelům relativně široký interval hodnot technických parametrů, se kterým mohli ve svých nabídkách kalkulovat. Zároveň zadavatel potřebu napadených technických parametrů zřetelně, srozumitelně a objektivně odůvodnil a obhájil, zejména v Rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele, v Rozhodnutí o námitkách potažmo ve svém vyjádření k návrhu. Z toho podle názoru Úřadu vyplývá, že zadavatel ve své argumentaci nevycházel pouze z prostého porovnávání číselných hodnot, jak se domnívá navrhovatel, ale popsal a zdůvodnil, proč nemůže být plnění nabízené navrhovatelem považováno kvalitativně obdobné technické řešení. Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při stanovení technických parametrů nepostupoval diskriminačně, přičemž jeho snahou bylo v rámci předmětu plnění veřejné zakázky poskytnout možnost podání nabídky co nejširšímu okruhu dodavatelů předmětu plnění veřejné zakázky.
6. Na závěr k samotnému vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení pro nesplnění technických podmínek zadavatele, Úřad konstatoval, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen oprávněně a v souladu se zákonem. Jak vyplývá z výše uvedeného, zadavatel řádně zdůvodnil vyloučení navrhovatele (zejména ve svém Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele), přičemž vycházel ze svých objektivně stanovených a řádně odůvodněných technických požadavků na předmět plnění. Navrhovatel nabízeným předmětem plnění nesplnil minimálně 6 technických parametrů zadávací dokumentace, i přes to, že mu byl zadavatelem poskytnut relativně široký interval hodnot technických parametrů v rozsahu max./min. a povolené odchylce +/- 10 %. Zadavatel tak postupoval v souladu s § 76 odst. 6 zákona, když z předmětného zadávacího řízení vyloučil navrhovatele pro nesplnění technických podmínek. Pro doplnění Úřad pouze uzavírá, že v případě, že se navrhovateli jevily zadávací podmínky zadavatele jako nedostatečně otevřené a tedy diskriminační (což mimo jiné vyplývá i ze žádosti navrhovatele o dodatečné informace ze dne k zadávací dokumentaci ze dne 2. 5. 2012), měl možnost využít institut § 110 odst. 3 zákona a podat námitky proti zadávacím podmínkám. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena v části IX. V bodě 3) zadávací dokumentace na 10. 5. 2012. Lhůta pro podání námitek podle § 110 odst. 3 zákona marně uplynula dne 15. 5. 2012, přičemž navrhovatel možnosti podat námitky proti zadávacím podmínkám nevyužil. Vzhledem k tomu, že důvody pro vyloučení navrhovatele nastaly již v souvislosti nesplněním technických podmínek zadavatele v jeho nabídce, Úřad se argumentací zadavatele ohledně nesplnění kvalifikace navrhovatele (v souvislosti s neoznámenou změnou v osobě jednatele navrhovatele v průběhu zadávacího řízení) dále podrobněji nezabýval.
III. Námitky rozkladu
7. Uvedené rozhodnutí napadl zadavatel rozkladem ze dne 18. 4. 2013, doručeným v zákonné lhůtě Úřadu dne 19. 4. 2013, kterýmžto dnem bylo zahájeno správní řízení o rozkladu. Navrhovatel namítá věcnou nesprávnost a nesprávné posouzení věci a nedostatečné vypořádání se s tvrzeními navrhovatele uvedenými v návrhu na zahájení správního řízení a v průběhu prvostupňového řízení. Navrhovatel namítá, že Úřad pochybil, když nepřezkoumal technické podmínky, ale zabýval se pouze otázkou předmětu veřejné zakázky. Úřad podle jeho názoru nesprávně zaměňuje technické podmínky za předmět veřejné zakázky. Navrhovatel má za to, že Úřad pouze převzal argumentaci zadavatele týkající se technických podmínek, aniž by ji podrobil vlastnímu přezkumu. Jedná se podle něj jen o nepodloženou domněnku o „nejširším okruhu dodavatelů“. Navrhovatel je toho názoru, že Úřad je povinen zkoumat i otázku, zda požadavek zadavatele na „technické parametry na nejvyšší možné úrovni“ není v souvislosti s hodnocením dle kritéria nejnižší nabídková cena diskriminační, protože je zřejmé, že v případě vymezení technických parametrů na nejvyšší hranici je možná účast jediného dodavatele a není vůbec rozhodná nabídková cena, což je v rozporu s účelem režimu otevřeného řízení. K tomuto zadavatel doplňuje, že zadavatel cíleně vyhlásil zadávací řízení v poslední den před účinností tzv. transparentní novely zákona, čímž dosáhl toho, že ani v případě, kdy by měl hodnotit jedinou nabídku, tak nebude muset zadávací řízení zrušit. Navrhovatel dále konstatuje, že Úřad odmítá přezkoumávat samotný obsah technických podmínek a zabývá se pouze formálním postupem zadavatele, tedy zda své podmínky odůvodňuje a to bez ohledu na obsahovou stránku samotného odůvodnění. Takovýto postup je podle něj v rozporu s ust. § 3 správního řádu. Úřad podle něj v tomto ohledu nevyvrátil pochybnosti o nesprávnosti technických podmínek.
8. Úřad se podle názoru navrhovatele prakticky vůbec nezabýval expertním posudkem prof. Béla Merkely MD, PhD, DCs, FESC, FACC, který jednoznačně uváděl, že nabízené zdravotnické zařízení splňuje potřeby intervenční kardiologie a katetrizace. Úřad podle něj zcela opomenul skutečnost, že přístroj je určen pro medicínský účel a splnění či nesplnění jednotlivých číselných parametrů nemusí mít na medicínskou funkci přístroje žádný vliv. Navrhovatel se neztotožňuje s názorem Úřadu, že podmínky zadávacího řízení jsou stanoveny v souladu se zákonem a umožňují maximální otevřenost veřejné soutěže, když zadavatel neprovádí ani hodnocení dle nabídkových cen, ale vybírá jedinou nabídku, která po posouzení nabídek jako jediná v zadávacím řízení zůstala. Navrhovatel má za to, že Úřad dospěl k nesprávnému právnímu posouzení otázky, když nesprávnou aplikací zákona omezuje možnost nabídnout kvalitativně a technicky obdobné řešení. Závěrem rozkladu navrhovatel uvádí, že Úřad měl podle něj posuzovat, zda ze strany zadavatele nedochází při použití zadávacích podmínek k diskriminaci dodavatelů, poskytování konkurenční výhody a vytváření neodůvodněných překážek hospodářské soutěže.
Závěr rozkladu
9. Navrhovatel navrhuje napadené rozhodnutí změnit a uložit zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, případně napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
10. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
11. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2013 uvedl, že plně souhlasí se závěry konstatovanými Úřadem v napadeném rozhodnutí, zejména s tím, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen oprávněně a v souladu se zákonem, jelikož navrhovatelem nabízený předmět plnění nesplnil minimálně 6 technických parametrů zadávací dokumentace i přesto, že mu byl zadavatelem poskytnut relativně široký interval hodnot technických parametrů v rozsahu max./min. a povolené odchylce +/- 10 %. Zadavatel má za to, že postupoval v souladu s ust. § 76 odst. 6 zákona, když z předmětného zadávacího řízení vyloučil navrhovatele pro nesplnění technických podmínek. Zadavatel dále setrvává na svých postojích a názorech a ztotožňuje se s argumentací Úřadu, která je obsažena zejména v bodech 93. a násl. napadeného rozhodnutí ohledně vyloučení navrhovatele pro nesplnění technických podmínek.
12. Zadavatel dále konstatuje, že s tvrzeními uvedenými navrhovatelem v rozkladu zásadně nesouhlasí. Nadále se zadavatel domnívá, že jím v zadávacích podmínkách podrobně vymezené technické požadavky na předmět plnění byly stanoveny nediskriminačně a v souladu se zákonem a s ohledem na skutečnost, že technické podmínky obsahovaly jednak rozsah v podobě max./min. hodnot a jednak byla v zadávacích podmínkách uvedena informace o tom, že zadavatelem bude akceptováno i plnění, které se odchýlí od požadovaných parametrů v rozmezí +/- 10 %. Navrhovateli tak podle názoru zadavatele, byl poskytnut dostatek informací, aby mohl zvážit, zda jím nabízené plnění bude splňovat požadavky zadavatele ve stanovených mezích.
13. Zadavatel považuje za nutné se vyjádřit k tomu, že je jeho výlučným právem a povinností vymezit technické podmínky u předmětu plnění tak, aby vyhovovaly jeho potřebám. Právě zadavatel je nejlépe schopen vyhodnotit potřeby svého pracoviště a potřeby jednotlivých pracovníků, kteří budou s angiografickou linkou v každodenním styku při provádění lékařských úkonů a v neposlední řadě zohlednit nároky na kvalitní a bezpečnou péči poskytovanou pacientům při vyšetřeních. Od toho má zadavatel k dispozici institut zadávacích podmínek, kterými si může vymezit potřebné nediskriminační a objektivní technické parametry tak, aby získal plnění takových vlastností, které bezpodmínečně a odůvodněně potřebuje za účelem moderního a profesionálního poskytování lékařské péče. Zadavatel závěrem navrhuje napadené rozhodnutí potvrdit a podaný rozklad zamítnout.
Stanovisko předsedy Úřadu
14. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
15. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S34/2013/VZ-12323/2013/512/JHl ze dne 1. 7. 2013, rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 a 2 zákona, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
16. Úvodem konstatuji, že rozklad obsahuje pouze argumenty, které již byly vzneseny ve správním řízení prvního stupně, přičemž Úřad se s nimi vyčerpávajícím způsobem vypořádal v napadeném rozhodnutí. Rozklad tedy nepřináší žádnou novou právní argumentaci, na základě níž by bylo možné dospět k odlišnému posouzení věci.
17. Navrhovatel namítá věcnou nesprávnost a nesprávné posouzení věci a nedostatečné vypořádání se s tvrzeními navrhovatele uvedenými v návrhu na zahájení správního řízení a v průběhu prvostupňového řízení. K této námitce navrhovatele konstatuji, že po přezkoumání napadeného rozhodnutí jsem se s ním ztotožnil a dospěl jsem k závěru, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné a věcně správné, přičemž podrobnosti budou uvedeny dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí. V této souvislosti rovněž doplňuji, že jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí, jak ukládá odvolacímu správnímu orgánu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu, dle kterého odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, a dospěl jsem k závěru, že Úřad zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v zákonném rozsahu; dále Úřad postupoval v souladu s ustanovením § 50 správního řádu a v souladu s ustanoveními § 51 odst. 1 a násl. správního řádu, dle kterého lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci, a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy.
18. Navrhovatel namítá, že Úřad pochybil, když nepřezkoumal technické podmínky, ale zabýval se pouze otázkou předmětu veřejné zakázky. K námitkám týkajícím se nepřezkoumání technických podmínek Úřadem v jejich souhrnu uvádím, že Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem z následujících důvodů. Úřad se vyjadřoval k technickým zadávacím podmínkám v takové míře, aby mohl posoudit, zda je návrh navrhovatele oprávněný, či nikoli. Tedy zda navrhovatel stanovené zadávací podmínky splnil, a zda při jeho vyloučení zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Úřad dále ani postup zadavatele posuzovat s ohledem na návrh a jemu předcházející námitky nemohl. Navrhovatel, pokud měl za to, že zadávací podmínky jsou neurčité, nesrozumitelné, či diskriminační, měl možnost využít institutu obsaženého v ustanovení § 110 odst. 3 zákona a podat námitky proti zadávacím podmínkám. Vzhledem ke skutečnosti, že toto neučinil, není oprávněn namítat zadávací podmínky v návrhu, jímž brojí proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení a následně v rozkladu. Úřad tudíž nebyl oprávněn k přezkumu zadávacích podmínek.
19. K námitce, že Úřad nesprávně zaměňuje technické podmínky za předmět veřejné zakázky, odkazuji na bod 100. odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde je uvedeno „Předmětem veřejné zakázky je dodávka určitého zboží a technickými podmínkami jsou pak vymezeny bližší požadavky a charakteristiky na toto zboží.“ Navrhovatel je dále toho názoru, že Úřad je povinen zkoumat i otázku, zda požadavek zadavatele na „technické parametry na nejvyšší možné úrovni“ není v souvislosti s hodnocením dle kritéria nejnižší nabídková cena diskriminační, protože je zřejmé, že v případě vymezení technických parametrů na nejvyšší hranici je možná účast jediného dodavatele a není vůbec rozhodná nabídková cena, což je v rozporu s účelem režimu otevřeného řízení. K tomuto konstatuji, že účelem otevřeného zadávacího řízení, stejně jako všech ostatních zadávacích řízení upravených zákonem, je hospodárné vynakládání veřejných finančních prostředků v souladu se zákonem při pořizování předmětného plnění veřejné zakázky a mám za to, že každý zadavatel, jako dobrý hospodář, má požadovat co nejlepší kvalitu za co nejnižší cenu. Přičemž cílem zadávacího řízení je vybrat dodavatele, který splnil zadávací podmínky a nabídl ekonomicky nejvýhodnější nabídku (či nabídku s nejnižší nabídkovou cenou). Tímto se stane vybraným uchazečem, neboť nejlépe splní požadavky zadavatele. Námitka navrhovatele, že požadavek zadavatele na „technické parametry na nejvyšší možné úrovni“ je v souvislosti s hodnocením dle kritéria nejnižší nabídková cena diskriminační, je irelevantní.
20. K tomuto navrhovatel doplňuje, že zadavatel cíleně vyhlásil zadávací řízení v poslední den před účinností tzv. transparentní novely zákona, čímž dosáhl toho, že ani v případě, kdy by měl hodnotit jedinou nabídku, tak nebude muset zadávací řízení zrušit. Tato námitka navrhovatele je zcela nepřiléhavá, neboť zákon nijak nesankcionuje zadání veřejné zakázky byť i poslední den před účinností jakékoli novely zákona. Vždy je rozhodný den zahájení zadávacího řízení a je zcela irelevantní, zda tento den připadne na první či poslední den účinnosti zákona či jeho novely.
21. Navrhovatel dále konstatuje, že Úřad odmítá přezkoumávat samotný obsah technických podmínek a zabývá se pouze formálním postupem zadavatele, tedy zda své podmínky odůvodňuje a to bez ohledu na obsahovou stránku samotného odůvodnění. Takovýto postup je podle něj v rozporu s ust. § 3 správního řádu. Úřad podle něj v tomto ohledu nevyvrátil pochybnosti o nesprávnosti technických podmínek. V této souvislosti odkazuji na výše uvedené ohledně skutečnosti, že navrhovatel nevyužil možnosti podat námitky proti zadávacím podmínkám (ustanovení § 110 odst. 3 zákona), a tudíž není oprávněn namítat nesprávnost technických podmínek.
22. Úřad se podle názoru navrhovatele prakticky vůbec nezabýval expertním posudkem prof. Béla Merkely MD, PhD, DCs, FESC, FACC, který jednoznačně uváděl, že nabízené zdravotnické zařízení splňuje potřeby intervenční kardiologie a katetrizace. Úřad podle něj zcela opomenul skutečnost, že přístroj je určen pro medicínský účel a splnění či nesplnění jednotlivých číselných parametrů nemusí mít na medicínskou funkci přístroje žádný vliv. K této námitce konstatuji, že Úřad zjistil v zákonném rozsahu stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a vzhledem k tomu, že mu k jeho závěrům postačovala zjištění plynoucí z dokumentace o veřejné zakázce a skutečnosti uvedené účastníky správního řízení v jeho průběhu, nebylo nutné provádět důkaz znaleckými či expertními posudky. K tomuto odkazuji na ustanovení § 52 správního řádu, podle něhož správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné pro zjištění věci. Rovněž jsem se ztotožnil s názorem Úřadu, že obsahem posudku prof. Béla Merkely MD, PhD, DCs, FESC, FACC jsou pouze obecná konstatování o kvalitě a využitelnosti přístroje, avšak absentuje jakákoliv argumentace týkající se nesplněných technických podmínek předmětu plnění nabízeného navrhovatelem. Prohlášení, že zdravotnické zařízení nabízené navrhovatelem splňuje potřeby zdravotnického zařízení, jež jej využívá, je tvrzením subjektivním. Tato námitka je z těchto důvodů irelevantní. Pro úplnost konstatuji, že skutečnost, zda určitý přístroj vyhovuje medicínským účelům, nemůže vyloučit povinnost zadavatele hodnotit nabídky podle stanovených zadávacích podmínek. Zadavatel stanoví podle svých požadavků zadávací podmínky, na základě nichž by pak měl obdržet vzájemně porovnatelné nabídky. Zadavatel následně posuzuje, zda jsou podány nabídky, které jsou v souladu s těmito zadávacími podmínkami. Pokud by zadavatel postupoval jinak, byl by jeho postup v rozporu se zákonem. Pokud navrhovatel nesouhlasil s nastavením zadávacích podmínek, tedy konkrétně s technickými podmínkami, měl podat zadavateli námitky proti těmto podmínkám.
23. Navrhovatel se neztotožňuje s názorem Úřadu, že podmínky zadávacího řízení jsou stanoveny v souladu se zákonem a umožňují maximální otevřenost veřejné soutěže, když zadavatel neprovádí ani hodnocení dle nabídkových cen, ale vybírá jedinou nabídku, která po posouzení nabídek jako jediná v zadávacím řízení zůstala. K této námitce odkazuji na výše uvedené ohledně námitek týkajících se zadávacích podmínek. Zadávací řízení bylo zahájeno v době, kdy zadavatel v takovéto situaci nebyl povinen zrušit zadávací řízení a jeho postup byl tudíž v souladu se zákonem. V případě, kdy po posouzení a hodnocení nabídek zůstal jediný dodavatel, stal se tento vybraným uchazečem. Tato námitka navrhovatele je irelevantní.
24. Navrhovatel má za to, že Úřad dospěl k nesprávnému právnímu posouzení otázky, když nesprávnou aplikací zákona omezuje možnost nabídnout kvalitativně a technicky obdobné řešení. Vzhledem k tomu, že navrhovatel má zřejmě na mysli nesprávné posouzení otázky ohledně zadávacích podmínek, je tato námitka irelevantní vzhledem k výše uvedenému. Pro úplnost uvádím, že z dokumentace průběhu zadávacího řízení pro veřejnou zakázku vyplývá, že členové hodnotící komise disponovali příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Pokud by Úřad v rámci přezkumu vhodnosti nabízeného plnění (kvalitativně a technicky obdobné řešení) vstupoval do myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, překročil by hranici svého oprávnění k přezkumu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2007 sp. zn. 5 Afs 6/2007). Pokud tedy hodnotící komise, posoudila nabízené plnění jako nevyhovující zadávacím podmínkám, nepřísluší Úřadu, aby přezkoumával, zda tato by tato dodávka v praxi skutečně účel zamýšlený zadavatelem splňovala. Úřad se zabýval posouzením skutečnosti, zda nabídka navrhovatele odpovídá zadávacím podmínkám a jakým způsobem tuto otázku posoudil sám zadavatel. Na základě tohoto posouzení dospěl Úřad správně k závěru, že zadávací podmínky nebyly navrhovatelem splněny. Zde však, jak je shora uvedeno, oprávnění Úřadu k přezkumu končí.
25. Zadavatel v zadávací dokumentaci připustil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Touto formulací, jež vychází z ustanovení § 46 odst. 3 zákona, zadavatel umožnil předkládat variantní řešení, ovšem za splnění předpokladu, že jimi nabízený předmět plnění bude i nadále splňovat zadávací podmínky. Z výše uvedeného rozsudku vyplývá, že Úřad nemůže suplovat myšlenkové pochody členů hodnotící komise a posouzení toho, zda nabízený předmět plnění ještě vyhovuje požadavkům zadavatele či se nachází již v rozporu se zadávacími podmínkami, spadá plně do sféry zadavatele, resp. do sféry jím jmenované hodnotící komise. Úřad do tohoto posouzení nemůže zasahovat, za předpokladu, že zadavatel dodrží zákonem stanovený postup. V daném případě uchazeč nabídl takový předmět plnění, jež nesplňuje zadavatelem stanovené technické podmínky a zadavatel proto dospěl k rozhodnutí navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit. Úřad přezkoumal, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem a z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky nezjistil, že by tento úkon byl výsledkem nezákonného jednání zadavatele v zadávacím řízení. S tímto postupem Úřadu jsem se zcela ztotožnil.
26. Závěrem rozkladu navrhovatel uvádí, že Úřad měl podle něj posuzovat, zda ze strany zadavatele nedochází při použití zadávacích podmínek k diskriminaci dodavatelů, poskytování konkurenční výhody a vytváření neodůvodněných překážek hospodářské soutěže. K této námitce opětovně odkazuji na výše uvedené ohledně námitek týkajících se zadávacích podmínek.
VI. Závěr
27. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
28. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Pekařská 664/53, 656 91 Brno,
2. Mgr. Matěj Vácha, advokát, Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 - Malá Strana, Tyršův dům
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
