Č. j.:ÚOHS-S260/2012/VZ-23000/2012/514/ZČa
5. prosince 2012
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 18. 5. 2012, jehož účastníky jsou
zadavatel – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Česká Lípa, IČ 00020478, se sídlem Dubická 2362, 470 01 Česká Lípa, za níž jedná Ing. Jiří Novotný, ředitel,
vybraný uchazeč pro část 1 – k.ú. Obora v Podbezdězí a pro část 3 – k.ú. Skalka u Blíževedel
o Geodetická kancelář Nedoma a Řezník, s.r.o., IČ 26695103, se sídlem Kodaňská 45, 101 00 Praha 10, za niž jedná Ing. Jan Nedoma, jednatel,
vybraný uchazeč pro část 2 – k. ú. Rané – společnosti
o Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., IČ 47116901, se sídlem Nábřežní 4, 150 56 Praha 5, za niž jedná Ing. Jan Plechatý, předseda představenstva,
o Agroprojekce Litomyšl, spol. s r.o., IČ 64255611, se sídlem Rokycanova 114, 566 01 Vysoké Mýto, za niž jedná Ing. Jaroslav Jakoubek, jednatel,
o GEFOS a.s., IČ 25684213, se sídlem Kundratka 14, 180 82 Praha 8 – Libeň, za niž jedná Ing. Jaroslav Kocián, předseda představenstva,
které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 11. 4. 2011 smlouvu o sdružení, ve které se dohodly na názvu sdružení VRV – AGP – GEFOS, se sídlem Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., Nábřežní 4, 150 56 Praha 5,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Česká Lípa, IČ 00020478, se sídlem Dubická 2362, 470 01 Česká Lípa – učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Komplexní pozemková úprava Česká Lípa“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož zahájení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 16. 3. 2011 pod ev. č. 60057343, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 3. 2011 pod ev. č. 2011/S 55-089934,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Česká Lípa, IČ 00020478, se sídlem Dubická 2362, 470 01 Česká Lípa – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Komplexní pozemková úprava Česká Lípa“ postup stanovený v ustanovení
a) § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 78 odst. 4 citovaného zákona, když stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií
„Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce“,
„Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce“,
„Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM“,
„Délka záruční doby“,
tak, že za nabídnuté hodnoty, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci tohoto hodnotícího kritéria nulové bodové hodnocení, a tím způsobil, že se tato dílčí hodnotící kritéria nevztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky a nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a
b) § 6 citovaného zákona, když při hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií
„Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce“,
„Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce“,
„Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM“,
„Délka záruční doby“,
nepostupoval podle stanoveného způsobu hodnocení, čímž porušil zásadu transparentnosti,
přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Česká Lípa, IČ 00020478, se sídlem Dubická 2362, 470 01 Česká Lípa – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení ve veřejné zakázce „Komplexní pozemková úprava Česká Lípa“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož zahájení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 16. 3. 2011 pod ev. č. 60057343, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 3. 2011 pod ev. č. 2011/S 55-089934.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Česká Lípa, IČ 00020478, se sídlem Dubická 2362, 470 01 Česká Lípa – ukládá uhradit
náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 6. 6. 2011 podání, jehož obsahem je podnět k přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Česká Lípa, IČ 00020478, se sídlem Dubická 2362, 470 01 Česká Lípa, za níž jedná Ing. Jiří Novotný, ředitel (dále jen „zadavatel“) v nadlimitní veřejné zakázce „Komplexní pozemková úprava Česká Lípa“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož zahájení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 16. 3. 2011 pod ev. č. 60057343, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 3. 2011 pod ev. č. 2011/S 55-089934 (dále jen „veřejná zakázka“). Na základě doručeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podanému podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou ve smyslu § 155 zákona.
2. Předmětem doručeného podání je pochybnost o zákonném postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky, která je spatřována v porušení povinnosti zadavatele dodržovat zásady zadávacího řízení, a to netransparentním stanovením dílčích hodnotících kritérií, které následně ovlivnily výběr nejvhodnější nabídky, a dále určením celkové maximální sankce za nedodržení termínu plnění ve výši maximálního podílu 20 % fakturačního celku, když tato informace nebyla uvedena v zadávací dokumentaci, ale až dodatečně před otevíráním obálek s nabídkami uchazečů.
3. Výše uvedený podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P445/2011/VZ a na jeho základě si Úřad vyžádal písemné vyjádření zadavatele k podanému podnětu. Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.
I. Průběh zadávacího řízení
4. Předmět plnění nadlimitní veřejné zakázky zadavatel vymezil jako zpracování návrhu komplexní pozemkové úpravy (dále jen „KPÚ“) v k.ú. Obora v Podbezdězí, Rané a Skalka u Blíževedel včetně nezbytných geodetických prací v třídě přesnosti 3 určené pro obnovu katastru nemovitostí – mapa DKM. Návrh KPÚ bude zpracován tak, aby byl zapsatelný do katastru nemovitostí (dále jen „KN“). Zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na 3 části:
Část 1 – k.ú. Obora v Podbezdězí
Část 2 – k.ú. Rané
Část 3 – k.ú. Skalka u Blíževedel
5. Zadavatel v oznámení o zakázce stanovil, že předmětná veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení a předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 4 980 000 Kč bez DPH včetně opce. Základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky určil zadavatel ekonomicky nejvýhodnější nabídku.
6. Zadavatel v čl. 10.2 „Dílčí hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace uvedl, že dílčími kritérii v rámci hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídky jsou
1. Celková nabídková cena bez DPH váha 60 %
2. Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce váha 10 %
3. Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce váha 10 %
4. Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM váha 10 %
5. Délka záruční doby váha 10 %
7. K dílčímu kritériu č. 1 zadavatel uvedl, že celková nabídková cena bude uvedena v Kč bez DPH. K dílčímu kritériu č. 2 až 4 uvedl, že uchazečem nabídnutá výše smluvní pokuty bude stanovena za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce, návrhové práce a pro část mapové dílo DKM v Kč. K dílčímu kritériu č. 5 uvedl, že uchazečem nabídnutá délka záruční doby bude v měsících.
8. V čl. 10.4 „Nepřiměřená hodnota dílčího hodnotícího kritéria“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „pokud hodnotící komise považuje některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů“.
9. Z protokolu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 2. 5. 2011 vyplývá, že „hodnotící komise se usnesla, že sankce za 2. až 4. dílčí kritérium bude hodnotit do výše 10 000,- Kč za den při max. podílu 20 % z fakturačního celku, výše záruky bude max. 150 měsíců.“
10. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami uchazečů ze dne 2. 5. 2011 vyplývá, že v řádném termínu pro přijetí nabídek bylo doručeno 27 nabídek uchazečů, 9 nabídek bylo hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeno.
11. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3. 5. 2011 vyplývá, že hodnotící komise posoudila nabídky z hlediska splnění zákonných požadavků a z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a konstatuje, že posuzované nabídky vymezené podmínky splňují. Současně hodnotící komise posoudila nabídkové ceny všech uchazečů ve smyslu § 77 odst. 1 zákona a žádnou z nabídkových cen neoznačila jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu.
12. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že navrhovaný výsledek hodnocení je uveden v bodě 6. této zprávy. Současně je hodnocení nabídek v rámci jednotlivých kritérií a celkové hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů podrobně vyjádřen v tabulkách, které tvoří nedílnou součást této zprávy.
13. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že hodnotící komise použila institut „zjevné nepřiměřenosti“ a jako nepřiměřenou posoudila hodnotu dílčího hodnotícího kritéria v části 1 veřejné zakázky v nabídce č. 1, 2, 8, 27, v části 2 veřejné zakázky v nabídce č. 1, 9, 27, a v části 3 veřejné zakázky v nabídce č. 1, 10, 14 a 27, a přidělila těmto nabídkám v takto posouzených kritériích 0 bodů.
14. Zadavatel rozhodnutím ze dne 4. 5. 2011 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky společnosti Geodetická kancelář Nedoma a Řezník, s.r.o., IČ 26695103, se sídlem Kodaňská 45, 101 00 Praha 10, za niž jedná Ing. Jan Nedoma, jednatel (dále jen „Geodetická kancelář Nedoma a Řezník, s.r.o.“) pro část 1 veřejné zakázky – k.ú. Obora v Podbezdězí a pro část 3 veřejné zakázky – k.ú. Skalka u Blíževedel, a společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., IČ 47116901, se sídlem Nábřežní 4, 15056 Praha 5, za niž jedná Ing. Jan Plechatý, předseda představenstva, Agroprojekce Litomyšl, spol. s r.o., IČ 64255611, se sídlem Rokycanova 114, 566 01 Vysoké Mýto, za niž jedná Ing. Jaroslav Jakoubek, jednatel, a GEFOS a.s., IČ 25684213, se sídlem Kundratka 14, 180 82 Praha 8 – Libeň, za niž jedná Ing. Jaroslav Kocián, předseda představenstva, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 11. 4. 2011 smlouvu o sdružení, ve které se dohodly na názvu sdružení VRV – AGP – GEFOS, se sídlem Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., Nábřežní 4, 150 56 Praha 5 (dále jen „Sdružení VRV – AGP – GEFOS“) pro část 2 veřejné zakázky – k. ú. Rané.
15. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-1006 ze dne 6. 11. 2009 vyplývá, že „smyslem možnosti vyloučit zjevně nepřiměřenou nabídku je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami jejího zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi uskutečnitelné. Nelze dodržet např. ani technologické lhůty, a je to odborně prokazatelné. Nemělo by se tak jednat o zjevně nepřiměřenou dobu záručního servisu či smluvní pokuty. Tato kritéria, resp. jejich hodnoty, jdou k tíži uchazeče (zvyšují mu náklady), avšak jejich i zjevně nepřiměřená hodnota by ve většině případů realizaci předmětu plnění veřejné zakázky neměla nijak ohrozit, naopak vyšší hodnoty jsou pro zadavatele přínosem navíc. Posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených, se jeví jako účelové a jde proti smyslu použití daného omezení.“
16. Z citovaného rozsudku dále vyplývá, že „aby byla dodržena zásada transparentnosti a neporušena zásada nediskriminace, musí hodnotící komise v každém případě své rozhodnutí o přidělení nulového počtu bodů za zjevně nepřiměřené kritérium nabídky přezkoumatelným způsobem odůvodnit“. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že vzhledem k zásadě transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení je ve většině případů vhodné, ne-li nutné, pokud zadavatel hodlá označit některou z hodnot za zjevně nepřiměřenou, použit kontradiktorní ověření zdůvodnění zjevně nepřiměřené hodnoty hodnotící komisí.
17. Po přezkoumání příslušné dokumentace o veřejné zakázce a s ohledem na výše uvedené, zejména s přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z výše citovaného judikátu Nejvyššího správního soudu, získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem. Na základě výše uvedených důvodu zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S260/2012/VZ.
II. Řízení před správním orgánem
18. Účastníky správního řízení jsou podle § 116 zákona:
zadavatel,
Geodetická kancelář Nedoma a Řezník, s.r.o.,
Sdružení VRV – AGP – GEFOS.
19. O zahájení správního řízení informoval Úřad účastníky řízení oznámením č. j. ÚOHS-S260/2012/VZ-8527/2012/540/ZČa ze dne 17. 5. 2012. Usnesením č. j. ÚOHS-S260/2012/VZ-8529/2012/540/ZČa z téhož dne stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
20. Dne 18. 5. 2012, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno prvnímu z účastníků řízení, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení z moci úřední.
21. Dne 1. 6. 2012 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele z téhož dne ke skutečnostem uvedeným ve výše uvedeném oznámení. Vybraný uchazeč Geodetická kancelář Nedoma a Řezník, s.r.o. a Sdružení VRV – AGP – GEFOS se ve stanovených lhůtách, ani později, nevyjádřili.
Vyjádření zadavatele
22. Ve svém vyjádření zadavatel uvádí, že uchazeči zpracovali nabídkovou cenu formou doplnění návrhu přílohy smlouvy o dílo, kde byly uvedeny druhy jak požadovaných prací, tak počty měrných jednotek, a kam měli doplnit sazby za uvedené měrné jednotky a provést součet. Druhy prací – jednotlivé části fakturačních celků vychází z požadavku zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění vyhlášky č. 122/2007 Sb. a zachycují zhruba 4 – leté období činnosti na veřejné zakázce. Práce jsou pro dokončení díla nezbytné, nenahraditelné a nejsou dublovány. Hodnotící dílčí kritéria byla stanovena tak, aby dostatečně motivovala zájemce na dokončení díla a zároveň, aby nedošlo k situaci, kdy by dodavatel po prvním, případně dalším fakturačním celku odstoupil od plnění smlouvy o dílo.
23. Zadavatel je přesvědčen, že sankce vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny, neboť uchazeči je vztáhli k ceně fakturačního celku, kterému každý uchazeč vypočítal jinou cenu. Pokud zákonodárce použil v § 78 odst. 4 zákona formulaci „mohou jimi být zejména …“ a následuje výčet dílčích hodnotících kritérií, neznamená to, že výčet hodnotících kritérií je konečný a úplný, protože okruh veřejných zakázek je velmi široký. Jedná se tedy o dílčí kritéria vhodná k posuzování.
24. V průběhu zadávání veřejné zakázky zadavatel komunikoval se zájemci a veškeré informace včetně dodatečných informací byly v termínech k dispozici na webových stránkách. Zadavatel upozornil v dodatečné informaci č. 2 na nebezpečí nepřiměřených hodnot. Zadavatel nemohl poskytnout přesnější informace, protože stanovením nepřiměřených hodnot pověřil hodnotící komisi. Hodnotící komise tak učinila na svém prvním jednání ještě před otvíráním obálek. V rámci objektivity byl předsedou a místopředsedou navržen člen mimo okruh pracovníků zadavatele. Po zveřejnění dodatečné informace č. 2 uchazeči nepokládali za nutné požadovat další informace. K zadávacím podmínkám nebyla podána žádná námitka, takže zadavatel byl přesvědčen, že uchazeči jsou srozuměni jak s dodatečnými informacemi, tak i zadávacími podmínkami.
25. Komplexní pozemkové úpravy jsou specifickou činností časově náročnou, probíhající v daném případě až 4 roky. Předmětem úprav je zpravidla katastrální území. Vzhledem k tomu, že zpracování a vyhodnocení podkladů v zájmovém území bude probíhat několik let, je snahou zadavatele vybrat dodavatele, který velký rozsah prací v daném časovém období zvládne. Není to agenda pro jeden obor, je nutná součinnost geodeta, projektanta pozemkových úprav a v mnoha případech se na zakázce podílejí další specialisté z řad autorizovaných inženýrů (dopravní stavby, vodní stavby, ÚSES). Výsledkem práce projektanta pozemkových úprav a geodeta je digitální katastrální mapa odsouhlasená podle metodického návodu ČUZK a převzatá katastrálním úřadem. Zpracování komplexních pozemkových úprav musí probíhat podle harmonogramu prací, který si navrhl uchazeč a který je přílohou smlouvy o dílo. Žádnou činnost uvedenou v harmonogramu nelze vynechat ani nahradit jiným druhem prací. Práce jsou rozděleny do 3 fakturačních celků; dodržení zpracování jednotlivých fakturačních celků v daném termínu je pod sankcí za nedodržení termínu dokončení fakturačního celku.
26. Zájmem zadavatele je, aby zpracovatel dodržel harmonogram, který si sám navrhl, a činnost úspěšně dokončil v požadovaném termínu a kvalitě. Přesto nelze vyloučit situaci, že zpracovatel se v průběhu let, kdy vyhotovuje zakázku pro pozemkový úřad, dostane do situace, kdy bude mít určité problémy a bude je řešit způsobem, že bude hledat jiné zakázky, kde bude mít rychlejší výdělek. Může se tedy stát, že nedokončí fakturační celek v požadovaném termínu. Společnost s obchodním jměním v řádech 100 000,- Kč by v takovém případě obtížně ustála zjevně nepřiměřenou hodnotu sankcí, které by za několik dní prodlení převyšovaly obchodní jmění společnosti. Není cílem dostat zpracovatele do situace, kdy by měl vyrovnat zjevně nepřiměřenou hodnotu sankcí za nedodržení termínu fakturačního celku a dospět k závěru, že pokud bude v díle pokračovat a tuto zjevně nepřiměřenou hodnotu sankcí neuhradí, faktury mu zřejmě nebudou propláceny a budou pozastaveny do doby vyrovnání závazku. Sankce za nedodržení termínu by měly donutit zpracovatele dílo dokončit a ne hledat způsoby, jak se vyhnout závazku v případě zjevně nepřiměřených hodnot sankcí.
27. Není smyslem veřejné zakázky vyměřit zjevně nepřiměřené hodnoty sankcí, které by dosahovaly extrémních hodnot a které by mohly ve svém důsledku vést až k likvidaci společnosti. Na veřejnou zakázku jsou vynakládány prostředky z veřejných rozpočtů a je zájmem zadavatele, aby zakázka byla dokončena včas a v požadované kvalitě. V rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009 se konstatuje „… Tato kritéria, resp. jejich hodnoty, jdou k tíži uchazeče (zvyšují mu náklady), avšak jejich i zjevně nepřiměřená hodnota by ve většině případů realizaci předmětu plnění veřejné zakázky neměla nijak ohrozit, naopak vyšší hodnoty jsou přínosem navíc.“ Soud konstatuje, že existují zjevně nepřiměřené hodnoty. Ve většině případů by neměla být ohrožena realizace předmětu plnění veřejné zakázky. Soud použil podmiňovací způsob, čímž nevyloučil možnost, že za jistých okolností může dojít k situaci, kdy zjevně nepřiměřená hodnota sankcí může ohrozit realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.
28. Podle názoru zadavatele může taková situace nastat u specifických činností jako jsou např. komplexní pozemkové úpravy, které jsou náročné na čas a způsob provedení a kde zisk není tak velký. Vyšší hodnoty mohou být přínosem navíc, pokud zpracovatel za nedodržení termínu dokončení vyrovná své závazky a nedostane se do pozice insolventního neplatiče. Rovněž je to i otázka morálky, zda uzavřít smlouvu o dílo a požadovat plnění zjevně nepřiměřených hodnot sankcí za den prodlení na daném fakturačním celku, když je zřejmé, že po několika dnech prodlení překračují nejen mnohonásobně zisk dosažený na celé zakázce, ale i několikanásobně hodnotu zakázky. Podle názoru obecních soudů nikoli. V návrhu smlouvy o dílo, která byla součástí zadávací dokumentace, je v posledním bodě uvedeno „Objednatel i zhotovitel prohlašují, že si smlouvu přečetli a že souhlasí s jejím obsahem, dále prohlašují, že smlouva nebyla sepsána v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojují své podpisy“.
29. Za nápadně nevýhodné podmínky smlouvy lze jistě chápat i zjevně nepřiměřené hodnoty sankcí. Z jiných zakázek, zadávaným geodetům, je zadavateli známo, že potřebují přečkat nepříznivé období a že v podstatě neplánují žádný zisk. Zhotovitel je ochoten navrhnout jakoukoli hodnotu sankcí, jen když získá zakázku, a v mnoha případech není jeho počínání optimální a nebere ohled na možný dopad svého rozhodnutí. Tomu odpovídá i skutečnost, že o zakázku mají zájem společnosti ze vzdálených regionů. Zadavatel by takovou smlouvu o dílo měl odmítnout. Použití dílčích hodnotících kritérií bylo dáno vnitřním předpisem – Příkazem VŘ ÚPÚ č. 2/2010 v době, kdy ještě nebyla známa změna zákona.
30. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S260/2012/VZ-9210/2012/540/ZČa ze dne 25. 6. 2012 vydal Úřad předběžné opatření z moci úřední, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení ve smyslu § 117 odst. 1 písm. a) zákona.
III. Závěry Úřadu
31. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele, a na základě vlastních zjištění Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele ruší Úřad zadávací řízení v šetřené veřejné zakázce. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. rozhodnutí
32. Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
33. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.
34. Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň požadavek na způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
35. Podle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
36. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
37. Jako základní hodnotící kritérium stanovil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky. V čl. 10.2 „Dílčí hodnotící kritéria“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že dílčími kritérii v rámci hodnocení jsou
1. Celková nabídková cena bez DPH váha 60 %
2. Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce váha 10 %
3. Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce váha 10 %
4. Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM váha 10 %
5. Délka záruční doby váha 10 %
Popis hodnocení v rámci hodnotícího kritéria „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce“
38. Z tabulky obsahující hodnocení nabídek vyplývá hodnocení nabídek uchazečů v rámci uvedeného kritéria s následujícím výsledkem:
pro části 1 veřejné zakázky – k.ú. Obora v Podbezdězí
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 2 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 5 sankce 5 000 50 počtů bodů (5,000 bodů vážených)
o nabídka č. 8 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 5 000 50 počtů bodů (5,000 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 8 300 83 počtů bodů (8,300 bodů vážených)
o nabídka č. 18 sankce 7 000 70 počtů bodů (7,000 bodů vážených)
o nabídka č. 20 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 23 sankce 5 000 50 počtů bodů (50,000 bodů vážených)
o nabídka č. 24 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
pro části 2 veřejné zakázky – k.ú. Rané
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 9 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 3 000 30 počtů bodů (3,000 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 3 400 34 počtů bodů (3,400 bodů vážených)
o nabídka č. 21 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 25 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
pro části 3 veřejné zakázky – k.ú. Skalka u Blíževedel
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 10 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 5 600 56 počtů bodů (5,600 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 6 500 65 počtů bodů (6,500 bodů vážených)
o nabídka č. 14 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 22 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 26 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
Popis hodnocení v rámci hodnotícího kritéria „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce“
39. Z tabulky obsahující hodnocení nabídek vyplývá hodnocení nabídek uchazečů v rámci uvedeného kritéria s následujícím výsledkem:
pro části 1 veřejné zakázky – k.ú. Obora v Podbezdězí
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 2 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 5 sankce 1 000 10 počtů bodů (1,000 bodů vážených)
o nabídka č. 8 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 3 500 35 počtů bodů (3,500 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 6 500 65 počtů bodů (6,500 bodů vážených)
o nabídka č. 18 sankce 5 000 50 počtů bodů (5,000 bodů vážených)
o nabídka č. 20 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 23 sankce 5 000 50 počtů bodů (5,000 bodů vážených)
o nabídka č. 24 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
pro části 2 veřejné zakázky – k.ú. Rané
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 9 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 1 500 15 počtů bodů (1,500 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 2 300 23 počtů bodů (2,300 bodů vážených)
o nabídka č. 21 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 25 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
pro části 3 veřejné zakázky – k.ú. Skalka u Blíževedel
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 10 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 2 400 24 počtů bodů (2,400 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 4 100 41 počtů bodů (4,100 bodů vážených)
o nabídka č. 14 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 22 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 26 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
Popis hodnocení v rámci hodnotícího kritéria „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM“
40. Z tabulky obsahující hodnocení nabídek vyplývá hodnocení nabídek uchazečů v rámci uvedeného kritéria s následujícím výsledkem:
pro části 1 veřejné zakázky – k.ú. Obora v Podbezdězí
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 2 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 5 sankce 1 000 10 počtů bodů (1,000 bodů vážených)
o nabídka č. 8 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 1 500 15 počtů bodů (1,500 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 2 800 28 počtů bodů (2,800 bodů vážených)
o nabídka č. 18 sankce 3 000 30 počtů bodů (3,000 bodů vážených)
o nabídka č. 20 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 23 sankce 5 000 50 počtů bodů (5,000 bodů vážených)
o nabídka č. 24 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
pro části 2 veřejné zakázky – k.ú. Rané
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 9 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 1 000 10 počtů bodů (1,000 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 1 000 10 počtů bodů (1,000 bodů vážených)
o nabídka č. 21 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 25 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 3 000 30 počtů bodů (3,000 bodů vážených)
pro části 3 veřejné zakázky – k.ú. Skalka u Blíževedel
o nabídka č. 1 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 10 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
o nabídka č. 11 sankce 1 300 13 počtů bodů (1,300 bodů vážených)
o nabídka č. 12 sankce 1 600 16 počtů bodů (1,600 bodů vážených)
o nabídka č. 14 sankce 6 000 60 počtů bodů (6,000 bodů vážených)
o nabídka č. 22 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 26 sankce 10 000 100 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
o nabídka č. 27 sankce 0 0 počtů bodů (0,000 bodů vážených)
Popis hodnocení v rámci hodnotícího kritéria „Délka záruční doby“
41. Z tabulky obsahující hodnocení nabídek vyplývá hodnocení nabídek uchazečů v rámci uvedeného kritéria s následujícím výsledkem:
pro části 1 veřejné zakázky – k.ú. Obora v Podbezdězí
o nabídka č. 1 záruka 119 82,639 počtů bodů (8,264 bodů vážených)
o nabídka č. 2 záruka 120 83,333 počtů bodů (8,333 bodů vážených)
o nabídka č. 5 záruka 60 41,667 počtů bodů (4,167 bodů vážených)
o nabídka č. 8 záruka 84 58,333 počtů bodů (5,833 bodů vážených)
o nabídka č. 11 záruka 72 50,000 počtů bodů (5,000 bodů vážených)
o nabídka č. 12 záruka 60 41,667 počtů bodů (4,167 bodů vážených)
o nabídka č. 18 záruka 60 41,667 počtů bodů (4,167 bodů vážených)
o nabídka č. 20 záruka 36 25,000 počtů bodů (2,500 bodů vážených)
o nabídka č. 23 záruka 60 41,667 počtů bodů (4,167 bodů vážených)
o nabídka č. 24 záruka 108 75,000 počtů bodů (7,500 bodů vážených)
o nabídka č. 27 záruka 144 100,000 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
pro části 2 veřejné zakázky – k.ú. Rané
o nabídka č. 1 záruka 119 82,639 počtů bodů (8,264 bodů vážených)
o nabídka č. 9 záruka 84 58,333 počtů bodů (5,833 bodů vážených)
o nabídka č. 11 záruka 72 50,000 počtů bodů (5,000 bodů vážených)
o nabídka č. 12 záruka 60 41,667 počtů bodů (4,167 bodů vážených)
o nabídka č. 21 záruka 36 75,000 počtů bodů (7,500 bodů vážených)
o nabídka č. 25 záruka 108 7,500 počtů bodů (79,518 bodů vážených)
o nabídka č. 27 záruka 144 100,000 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
pro části 3 veřejné zakázky – k.ú. Skalka u Blíževedel
o nabídka č. 1 záruka 119 82,639 počtů bodů (8,264 bodů vážených)
o nabídka č. 10 záruka 84 58,333 počtů bodů (5,833 bodů vážených)
o nabídka č. 11 záruka 72 50,000 počtů bodů (5,000 bodů vážených)
o nabídka č. 12 záruka 60 41,667 počtů bodů (4,167 bodů vážených)
o nabídka č. 14 záruka 103 71,528 počtů bodů (7,153 bodů vážených)
o nabídka č. 22 záruka 36 25,000 počtů bodů (2,500 bodů vážených)
o nabídka č. 26 záruka 108 75,000 počtů bodů (7,500 bodů vážených)
o nabídka č. 27 záruka 144 100,000 počtů bodů (10,000 bodů vážených)
Ke stanovení způsobu hodnocení, resp. k hodnocení „zjevné nepřiměřenosti“ dílčích hodnotících kritérií jiných než je nabídková cena
42. Úřad ve věci uvádí, že k problematice „zjevné nepřiměřenosti“ hodnot jiných než je cena, se vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 Afs 75/2009-1006 ze dne 6. 11. 2009 tím způsobem, že zadavatel může v zadávací dokumentaci v dílčím kritériu, vyjma kritéria ceny, stanovit, že některou hodnotu považuje za zjevně nepřiměřenou. Posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách, především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy.
43. V souladu se shora citovaným judikátem Nejvyššího správního soudu je nepřípustné přezkoumávání vlastních úvah hodnotící komise Úřadem. V intencích přezkumné činnosti Úřadu je tedy posoudit pouze odůvodnění verdiktu odborné komise spočívající v tom, proč některé kritérium považovala za zjevně nepřiměřené a přiřadila mu hodnocení 0.
44. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že „aby byla dodržena zásada transparentnosti a neporušena zásada nediskriminace, musí hodnotící komise v každém případě své rozhodnutí o přidělení nulového počtu bodů za zjevně nepřiměřené kritérium nabídky přezkoumatelným způsobem odůvodnit“. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že vzhledem k zásadě transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení je ve většině případů vhodné, ne-li nutné, pokud zadavatel hodlá označit některou z hodnot za zjevně nepřiměřenou, použit kontradiktorní ověření zdůvodnění zjevně nepřiměřené hodnoty hodnotící komisí.
45. Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku také uvedl, že „smyslem možnosti vyloučit zjevně nepřiměřenou nabídku je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi uskutečnitelné. Nelze dodržet např. ani technologické lhůty, a je to odborně prokazatelné. Nemělo by se tak jednat o zjevně nepřiměřenou dobu záručního servisu či smluvní pokuty. Tato kritéria, resp. jejich hodnoty, jdou k tíži uchazeče (zvyšují mu náklady), avšak jejich i zjevně nepřiměřená hodnota by ve většině případů realizaci předmětu plnění veřejné zakázky neměla nijak ohrozit, naopak vyšší hodnoty jsou pro zadavatele přínosem navíc. Posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených, se jeví jako účelové a jde proti smyslu použití daného omezení“.
46. Z výše uvedeného judikátu Nejvyššího správního soudu lze podle Úřadu dovodit, že zadavatel může v zadávacích podmínkách stanovit např., že pokud hodnotící komise bude považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů. Lze přitom připustit, že zadavatel v zadávací dokumentaci explicitně neuvede vůči jakým hodnotám, okolnostem, podmínkám apod. bude zjevnou nepřiměřenost nabízených hodnot posuzovat, neboť z judikátu Nejvyššího správního soudu vyplývá, že zjevná nepřiměřenost dané hodnoty, byť se jedná o neurčitý právní pojem, je určována odkazem na konkrétní veřejnou zakázku, která má být zadána, a také vlastním obsahem plnění konkrétní veřejné zakázky. Avšak posuzování dílčích kritérií, jejichž potenciální nepřiměřená hodnota neohrožuje průběh realizace veřejné zakázky (např. smluvní pokuty, záruky), resp. jedná se o hodnoty, které jsou pro zadavatele přínosem a jdou k tíži uchazeče, se jeví jako účelové a odporující smyslu použití daného omezení. Rovněž je v rámci posuzování nepřiměřených hodnot vhodné umožnit uchazečům vyjádřit se k nepřiměřenosti hodnot, resp. zadavatel by měl, pokud hodlá označit některou z hodnot za zjevně nepřiměřenou, použít kontradiktorní ověření.
47. Zadavatel v čl. 10.4 „Nepřiměřená hodnota dílčího hodnotícího kritéria“ zadávací dokumentace uvedl, že „pokud hodnotící komise považuje některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů“.
48. V odpovědi na dodatečný dotaz k zadávacím podmínkám, který zadavatel obdržel dne 6. 4. 2011, k upřesnění čl. 10.4 zadávací dokumentace, ve znění, zda jsou ve vztahu k možné nepřiměřenosti hodnot dílčích hodnotících kritérií předem stanoveny limity, nebo zda bude záležet na rozhodnutí hodnotící komise, zadavatel uvádí, že limity stanoveny nejsou a bude záležet na posouzení hodnotící komise, přičemž rozhodnutí nelze předjímat, ale lze předpokládat, že pokud hodnoty dílčích hodnotících kritérií přesáhnou reálné hodnoty, je tu jisté riziko, že hodnotící komise tyto hodnoty posoudí jako nepřiměřené. Jako příklad nepřiměřených hodnot povaze závazku zadavatel uvádí hodnotu sankce za den prodlení převyšující hodnotu dané části veřejné zakázky, případně lze takto posoudit délku záruční doby uvedené např. v desítkách let.
49. K uvedenému Úřad uvádí, že z formulace uvedené v čl. 10.4 zadávací dokumentace a z obsahu odpovědi na dodatečný dotaz k upřesnění čl. 10.4 zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek v dílčích hodnotících kritériích tak, že pokud hodnoty dílčích hodnotících kritérií přesáhnou reálné hodnoty, je možné, že hodnotící komise tyto hodnoty posoudí jako nepřiměřené a přidělí takové nabídce v tomto kritériu 0 bodů, přičemž rozhodnutí hodnotící komise nelze předjímat.
50. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě stanovil, že bude aplikovat institut zjevně nepřiměřených hodnot dílčích hodnotících kritérií (tzn., že za nabídnuté hodnoty, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci tohoto hodnotícího kritéria nulové bodové hodnocení) u kritérií „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce“, „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce“, „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM“ a „Délka záruční doby“.
51. Úřad v šetřené věci uvádí, jak ostatně vyplývá z výše uvedeného judikátu, že lze obecně připustit, že zadavatel v zadávací dokumentaci obdobně jako v tomto případě explicitně neuvede, vůči jakým hodnotám, okolnostem, podmínkám apod. bude zjevnou nepřiměřenost nabízených hodnot posuzovat. Úřad ani nezpochybňuje, že hodnotící komise může a musí posoudit na základě svých zkušeností zjevnou nepřiměřenost nabídky, kterou je nutné posuzovat ve vztahu k reálnosti dané hodnoty. V tomto ohledu je i umožněno přihlédnout k údajům uvedeným v nabídkách ostatních uchazečů, které zejména v případě jejich většího počtu dokumentují reálnou situaci na trhu.
52. Úřad ovšem s ohledem na citovaný judikát konstatuje, že v případě hodnot, které jdou k tíži uchazeče, a jejichž vyšší hodnota je naopak přínosná pro zadavatele, jako jsou v šetřeném případě smluvní sankce a délka záruční doby, je posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených účelové a jde proti smyslu použití daného omezení.
53. Zadavatel ve svém vyjádření argumentuje, že v citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud použil podmiňovací způsob, když konstatoval „… Tato kritéria (doba záručního servisu či smluvní pokuty – pozn. Úřadu), resp. jejich hodnoty, jdou k tíži uchazeče (zvyšují mu náklady), avšak jejich i zjevně nepřiměřená hodnota by ve většině případů realizaci předmětu plnění veřejné zakázky neměla nijak ohrozit, naopak vyšší hodnoty jsou přínosem navíc.“, čímž nevyloučil možnost, že za jistých okolností může zjevně nepřiměřená hodnota sankcí ohrozit realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel v šetřeném případě odůvodňuje možnost posouzení hodnot jako „zjevně nepřiměřených“ tím, že sankce za nedodržení termínu by měly donutit zpracovatele dílo dokončit, a ne hledat způsoby, jak se vyhnout závazku. Zadavatel uvádí, že zpracování komplexních pozemkových úprav musí probíhat podle harmonogramu prací, který si navrhl uchazeč a který je přílohou smlouvy o dílo, jelikož zájmem zadavatele je, aby zpracovatel dodržel harmonogram, který si sám navrhl a činnost úspěšně dokončil v požadovaném termínu a kvalitě.
54. K výše uvedené námitce Úřad uvádí, že v šetřeném případě se neprokázalo, že by potenciálně nepřiměřené hodnoty smluvních pokut byly způsobilé ohrozit realizaci předmětu šetřené veřejné zakázky, jelikož jejich vyšší hodnota je pro zadavatele přínosem navíc a je uskutečnitelná, resp. není naprosto vyloučená. Úřad v tomto případě dospěl k závěru, že stanovení hodnot smluvních pokut v šetřeném případě, jejichž dodržení není podle hodnotící komise reálné, a tedy je považuje za zjevně nepřiměřené, by během realizace předmětu plnění předmětné veřejné zakázky nevedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií v rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání. Úřad dodává, že výše uvedené by mohlo eventuálně nastat např. v případě zjevně nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž nedodržení by nebylo v praxi vůbec uskutečnitelné.
55. Z uvedeného důvodu nebyl v tomto případě stanovením zadávací podmínky – požadavku na způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce“, „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce“, „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM“, „Délka záruční doby“, a to „pokud hodnotící komise považuje některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů“, vzhledem k charakteru těchto kritérií naplněn smysl možnosti posouzení hodnot dílčích kritérií jako zjevně nepřiměřených. Kýženým cílem, jak lze dovodit z citovaného judikátu, je ochrana zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné. Jedná se ovšem o uvedení takových nereálných údajů (hodnot kritérií), které by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedly (v rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání) ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií.
56. Podle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se také musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky.
57. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
58. Úřad obecně uvádí, že je ve výlučné kompetenci zadavatele zvolit si dílčí kritéria hodnocení nabídek a jejich počet s ohledem na daný předmět veřejné zakázky a potřeby zadavatele. Zvolená dílčí hodnotící kritéria musí vyjadřovat ekonomickou výhodnost nabídky a být v souladu s ekonomickými zásadami (efektivnost, hospodárnost a účelnost). Toto ustanovení posiluje odpovědnost zadavatele za přípravnou fázi veřejné zakázky, kdy zákonné znění přímo vyžaduje stanovení takových kritérií, která se vážou k předmětu veřejné zakázky a zároveň vyjadřují zásadu nejlepší hodnoty za peníze.
59. Požadavek na charakter hodnotících kritérií v § 78 odst. 4 zákona, tedy, aby dílčí hodnotící kritéria vyjadřovala „vztah užitné hodnoty a ceny“, je nutné podle Úřadu vykládat tak, že účelem je, aby zadavatel mohl lépe zhodnotit nejen cenu, kterou zaplatí za pořízení požadovaného plnění, ale i náklady životního cyklu tohoto plnění, které mohou často pořizovací cenu mnohonásobně převýšit. Jinak řečeno, nejlevnější nabídka není vždy ekonomicky nejvýhodnější, zadavatel může pořídit nejlevnější plnění, ale jeho provoz, údržba a další nezbytné náklady ho mohou stát v konečném důsledku daleko více, než kdyby na počátku investoval větší částku a pořídil plnění kvalitněji.
60. Zařazení smluvních sankcí a délky záruční doby jako hodnotících kritérií ekonomické výhodnosti nabídek tedy podle Úřadu de facto „znehodnocuje“ kritérium ekonomické výhodnosti nabídek, neboť v případě, kdy zadavatel zvolí dílčím hodnotícím kritériem výši sankce nebo délku záruční doby, nevyjadřuje toto kritérium vztah užitné hodnoty a ceny, resp. ekonomickou výhodnost nabídky, neboť i jeho „relativně“ vysoká hodnota (které se chtějí zadavatelé obdobným způsobem jako v šetřeném případě vyhnout) neohrožuje realizaci jednotlivých fází předmětu veřejné zakázky, resp. se nevztahuje k předmětu plnění veřejné zakázky.
61. Zadavatel je přesvědčen, že pokud zákonodárce použil v § 78 odst. 4 zákona formulaci „mohou jimi být zejména …“ a následuje výčet dílčích hodnotících kritérií, neznamená to, že výčet hodnotících kritérií je konečný a úplný, protože okruh veřejných zakázek je velmi široký. Úřad k tvrzenému uvádí, že výčet skutečností (dílčích kritérií), které by mohly být hodnoceny, je nepochybně pouze příkladmý a představuje ilustrativní přehled hodnocených skutečností, nicméně platí výše uvedená podmínka, že zadavatelem zvolená dílčí kritéria musí jak vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny, tak se vázat k předmětu veřejné zakázky. Úřad ovšem s ohledem na výše uvedené konstatuje, že v šetřeném případě u předmětných dílčích kritérií zákonem stanovená podmínka splněna nebyla.
62. Zadavatel dále argumentuje, že se při sestavování dílčích hodnotících kritérií zabýval vazbou na celkovou užitnou hodnotu nabídek spočívající v použití zajišťovacích instrumentů pro případ, že sjednané služby nebudou prováděny ve sjednaném rozsahu, kvalitě, lhůtách a nebudou dodržovány stanovené technologické postupy.
63. K výše uvedené námitce Úřad uvádí, že z vyjádření zadavatele je naprosto zřejmé, že účelem stanovení kritizovaných dílčích hodnotících kritérií, které nevyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny, není výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky, ale pouze zajištění závazku ze strany uchazečů. Za daných okolností se jeví stanovení předmětných dílčích kritérií jako zcela nevhodné. Úřad poznamenává, že za požadovaným účelem má zadavatel možnost stanovit optimální míru jednotlivých relevantních hodnot, které jsou v šetřeném případě předmětem hodnocení v rámci ekonomické výhodnosti nabídek, jako i další požadavky vyvstalé potřebami a zkušenostmi zadavatele, přímo do návrhu smlouvy. Úřad ve věci dodává, že zadavatel by neměl přeceňovat význam některých kritérií jako „délka záruční doby“ či „smluvní pokuta“ příp. „doba plnění“, jelikož tato mohou být méně seriózními uchazeči nadsazena.
64. K uvedenému Úřad uvádí, že zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za její zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ji zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jejím základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky. Zadávací podmínky by měly být stanoveny tak, aby dostatečně motivovaly zájemce na dokončení díla a zároveň, aby nedošlo např. k situaci, kdy by dodavatel po prvním, případně dalším fakturačním celku odstoupil od plnění smlouvy o dílo.
65. S ohledem na shora uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel by měl vždy pečlivě zvážit stanovení způsobu hodnocení s ohledem na charakter předmětu veřejné zakázky, na relevantní prostředí trhu i účelnost takového způsobu hodnocení. Pro šetřený případ je třeba zdůraznit, že již postup zadavatele, kdy hodlal posuzovat z hlediska „zjevné nepřiměřenosti“ hodnoty smluvních sankcí a délku záruční doby, je v rozporu s výše uvedenými závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu i v rozporu s požadavkem na charakter dílčích hodnotících kritérií, která musí vyjadřovat vztah „užitné hodnoty a ceny“.
66. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel tak de facto pochybil již při stanovení způsobu hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti. Jeho další postup při hodnocení nabídek rovněž nelze považovat za souladný se stanoveným způsobem hodnocení, a tedy se zásadou transparentnosti zadávacího řízení.
K hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií
67. Úřad ve věci obecně uvádí, že zásady zadávacího řízení ve smyslu § 6 zákona musí být zadavatelem dodržovány v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, když při hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií nepostupoval zadavatel (resp. hodnotící komise) pouze podle způsobu hodnocení nabídek stanoveného zadavatelem jako obligatorní obsahovou náležitost v zadávací dokumentaci.
68. Z čl. 10.2 zadávací dokumentace vyplývá, že dílčími kritérii v rámci hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídky jsou „Celková nabídková cena bez DPH (váha 60 %), „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce (váha 10 %), „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce (váha 10 %), „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM (váha 10 %) a „Délka záruční doby“ (váha 10 %). K dílčímu kritériu č. 1 zadavatel uvedl, že celková nabídková cena bude uvedena v Kč bez DPH. K dílčímu kritériu č. 2 až 4 uvedl, že uchazečem nabídnutá výše smluvní pokuty bude stanovena za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce, návrhové práce a pro část mapové dílo DKM v Kč. K dílčímu kritériu č. 5 uvedl, že uchazečem nabídnutá délka záruční doby bude v měsících.
69. Z čl. 10.3 zadávací dokumentace vyplývá, že dílčí hodnotící kritérium, u něhož je nejvýhodnější minimální hodnota, se hodnotí tak, že nejnižší hodnotě je přiřazeno 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky. Dílčí hodnotící kritérium, u něhož je nejvýhodnější maximální hodnota, se hodnotí tak, že nejvyšší hodnotě je přiřazeno 100 bodů. Ostatní hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty hodnocené nabídky k hodnotě nejvýhodnější nabídky.
70. Z čl. 10.4 zadávací dokumentace vyplývá, že „pokud hodnotící komise považuje některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů“.
71. Z čl. 10.5 zadávací dokumentace vyplývá, že bodová hodnota nabídky vypočtená podle výše popsaného způsobu bude násobena váhou kritéria a v každém dílčím kritériu bude takto vypočtena redukovaná bodová hodnota kritéria pro každou nabídku. Součet redukovaných bodových hodnot ze všech dílčích kritérií určí výslednou bodovou hodnotu nabídky.
72. Z odpovědi zadavatele na dodatečný dotaz k upřesnění čl. 10.4 zadávací dokumentace, ve znění, zda jsou ve vztahu k možné nepřiměřenosti hodnot dílčích hodnotících kritérií předem stanoveny limity, nebo zda bude záležet na rozhodnutí hodnotící komise, vyplývá, že limity stanoveny nejsou a bude záležet na posouzení hodnotící komise, přičemž rozhodnutí nelze předjímat, ale lze předpokládat, že pokud hodnoty dílčích hodnotících kritérií přesáhnou reálné hodnoty, je tu jisté riziko, že hodnotící komise tyto hodnoty posoudí jako nepřiměřené. Jako příklad nepřiměřených hodnot povaze závazku zadavatel uvádí hodnotu sankce za den prodlení převyšující hodnotu dané části veřejné zakázky, případně lze takto posoudit délku záruční doby uvedenou např. v desítkách let.
73. Úřad v šetřené věci konstatuje, že stanovením výše uvedených zadávacích podmínek byl zadavatelem určen rámec způsobu hodnocení nabídek ve smyslu § 44 odst. 3 písm. f) zákona. Úřad uvádí, že na toto ustanovení je kladen nárok ohledně přesné specifikace hodnotících kritérií, včetně podrobného popisu způsobu a metody hodnocení nabídek podle těchto kritérií. S ohledem na skutečnost, že zákon nestanoví jednotnou metodu hodnocení nabídek, musí být způsob hodnocení nabídek popsán v zadávací dokumentaci natolik přesně a srozumitelně, aby si dodavatelé vytvořili jasnou představu, jak se budou jejich nabídky hodnotit, a aby se mohli na počátku svých úvah i kvalifikovaně rozhodnout o své účasti v daném zadávacím řízení.
74. Z protokolu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 2. 5. 2011 vyplývá, že „hodnotící komise se usnesla, že sankce za 2. až 4. dílčí hodnotící kritérium bude hodnotit do výše 10 000,- Kč za den při max. podílu 20 % z fakturačního celku, výše záruky bude max. 150 měsíců.“
75. Z dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě při hodnocení nabídek postupoval tak, že smluvní sankce za 2. až 4. dílčí hodnotící kritérium hodnotil do výše 10 000,- Kč za den při max. podílu 20 % z fakturačního celku, smluvním sankcím převyšujícím výše uvedenou hodnotu jako nepřiměřeným povaze závazku přiřadil v těchto kritériích 0 bodů. Délku záruční doby hodnotil zadavatel do výše max. 150 měsíců. Zadavatel postupoval tedy podle způsobu hodnocení, který nestanovil v zadávací dokumentaci, ale až v protokolu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 2. 5. 2011.
76. Výše uvedený postup zadavatele vyplývá z tabulek, které tvoří nedílnou součást zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3. 5. 2011, ze kterých je zřejmé, že zadavatel v části 1 veřejné zakázky přiřadil 0 v dílčích kritériích 2., 3. a 4. nabídce č. 1, č. 2, č. 8 a č. 27, v části 2 veřejné zakázky přiřadil 0 v dílčích kritériích 2., 3. a 4. nabídce č. 1, v dílčích kritériích 2. a 3. nabídce č. 27, v dílčím kritériu 4. nabídce č. 9, v části 3 veřejné zakázky přiřadil 0 v dílčích kritériích 2., 3. a 4. nabídce č. 1, č. 10 a č. 27, v dílčích kritériích 2. a 3. nabídce č. 14. Co se týče délky záruční doby, v tomto kritériu neshledal zadavatel nepřiměřenou hodnotu v nabídkách uchazečů, tudíž žádné nabídce v daném kritériu nepřidělil 0 bodů.
77. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek uchazečů v souladu se zákonem, neboť nehodnotil nabídky podle předem stanovených parametrů, a jeho postup tak není možné považovat za souladný se zásadou transparentnosti zadávacího procesu.
78. Ačkoliv zadavatel neshledal v dílčím kritériu „Délka záruční doby“ zjevně nepřiměřenou hodnotu, nemá tato skutečnost vliv na závěry učiněné v tomto rozhodnutí, neboť zadavatel, resp. hodnotící komise hodnotila nabídky i v tomto kritériu podle parametrů stanovených až v protokolu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 2. 5. 2011.
79. Úřad uvádí, že situace, do které se zadavatel stanoveným způsobem hodnocení dostal, svědčí o skutečnosti, že použití institutu „zjevně nepřiměřených“ hodnot vymezených v zadávací dokumentaci nemusí být pro hodnocení nabídek vhodné. V projednávaném případě vyústil stanovený způsob hodnocení „zjevně nepřiměřených“ hodnot smluvních sankcí a délky záruční doby v takový postup zadavatele, který nerespektoval při hodnocení nabídek předem stanovený způsob hodnocení, kdy žádné limity hodnot dílčích kritérií stanoveny nebyly.
80. Úřad v šetřené věci sděluje, že je obecně přípustné, že zadavatel v zadávací dokumentaci obdobně jako v tomto případě explicitně neuvede vůči jakým hodnotám, okolnostem, podmínkám apod. bude zjevnou nepřiměřenost nabízených hodnot posuzovat. Jak již Úřad výše uvedl, v tomto ohledu mohl zadavatel přihlédnout i k údajům uvedeným v nabídkách ostatních uchazečů, které zejména v případě jejich většího počtu dokumentují reálnou situaci na trhu. Pokud by měl ovšem zadavatel dodržet stanovený způsob hodnocení vymezený v zadávací dokumentaci, měl by v případě přidělování nulového počtu bodů „zjevně nepřiměřeným“ hodnotám použít kontradiktorní ověření (viz výše závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu).
81. V šetřené věci je nutné zdůraznit, že ačkoliv je zadavateli dána možnost posuzovat „zjevně nepřiměřené“ hodnoty u dílčích hodnotících kritérií jiných než je nabídková cena (nejedná se ale o smluvní sankce či délku záruční doby), základní podmínkou pro dodržení zásady transparentnosti zadávacího procesu je dát uchazečům možnost obhájit nabízené hodnoty, tj., použít kontradiktorní ověření. Jako zcela esenciální se jeví použití kontradiktorního ověření v situaci, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil žádné limity hodnot dílčích kritérií a umožnil tak uchazečům stanovit hodnoty předmětných dílčích kritérií podle svého uvážení.
82. V šetřeném případě tak zadavatel nejenže stanovil, že bude posuzovat „zjevnou nepřiměřenost“ u smluvních sankcí a délky záruční doby (což, jak je rozvedeno výše, jde proti smyslu daného omezení), navíc nepostupoval v souladu se způsobem hodnocení nabídek vymezeným v zadávací dokumentaci, kdy byl zadavatel povinen před přidělením nulového počtu bodů „zjevně nepřiměřeným“ kritériím vzhledem ke stanovenému způsobu hodnocení (čl. 10.4 zadávací dokumentace „pokud hodnotící komise považuje některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů“) v tomto konkrétním šetřeném případě použít kontradiktorní ověření.
83. Na základě výše uvedeného Úřad v šetřené věci konstatuje, že v případě šetřené veřejné zakázky nepostupoval zadavatel v souladu s
o § 44 odst. 3 písm. f) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona, když stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce“, „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce“, „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM“, „Délka záruční doby“, tak, že za nabídnuté hodnoty, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci tohoto hodnotícího kritéria nulové bodové hodnocení, a tím způsobil, že se tato dílčí hodnotící kritéria nevztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky a nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a
o § 6 zákona, když při hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část přípravné práce“, „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro ucelenou část návrhové práce“, „Výše sankce za nesplnění termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem za každý den prodlení pro část mapové dílo DKM“ a „Délka záruční doby“, nepostupoval podle stanoveného způsobu hodnocení, čímž porušil zásadu transparentnosti,
přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dosud neuzavřel smlouvu.
84. Úřad uvádí, že zadávací dokumentace musí ve smyslu § 44 odst. 3 písm. f) zákona obligatorně obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, tzn. přesnou specifikaci hodnotících kritérií, včetně podrobného popisu způsobu a metody hodnocení nabídek podle těchto kritérií, přičemž zadávací dokumentace je stěžejním pramenem pro zpracování nabídek uchazečů. V tomto kontextu mohl v šetřeném případě zadavatelův postup podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že při řádně stanoveném způsobu hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií by nabídky uchazečů byly zpracovány odlišně než v šetřeném zadávacím řízení, stejně jako by mohlo být odlišné i výsledné hodnocení. Vzhledem ke skutečnosti, že vadou trpí samotná zadávací dokumentace a v jejím důsledku i hodnocení nabídek, přistoupil Úřad ke zrušení zadávacího řízení.
85. Úřad ve věci poznamenává, že aby byla dodržena zásada transparentnosti a neporušena zásada nediskriminace, musí hodnotící komise v každém případě své rozhodnutí o přidělení nulového počtu bodů za zjevně nepřiměřené kritérium nabídky přezkoumatelným způsobem odůvodnit, aby se dotčený uchazeč, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, mohl v souladu s § 110 zákona řádně bránit proti posouzení nabídky hodnotící komisí. Jak vyplývá i z citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, Úřad sice není oprávněn přezkoumávat vlastní úvahy hodnotící komise ohledně zjevné nepřiměřenosti hodnoty kritérií nabídky, je však oprávněn přezkoumávat odůvodnění jejího posouzení.
86. Úřad dále uvádí, že vzhledem k tomu, že Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil předmětné zadávací řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, považuje již za nadbytečné přezkoumávat další skutečnosti, neboť jejich přezkoumání by již nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A2/99, ze kterého lze dovodit, žezkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.
87. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
Uložení nápravného opatření
88. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
89. Úřad je při rozhodování povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.
90. V šetřeném případě zadavatel v kvalifikační dokumentaci stanovil způsob hodnocení nabídek podle výše specifikovaných hodnotících kritérií tak, že za nabídnuté hodnoty, které bude hodnotící komise považovat za zjevně nepřiměřené, obdrží nabídka v rámci tohoto hodnotícího kritéria nulové bodové hodnocení, a tím způsobil, že se tato dílčí hodnotící kritéria nevztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky a nevyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a při hodnocení nabídek podle výše specifikovaných dílčích hodnotících kritérií nepostupoval podle stanoveného způsobu hodnocení, čímž porušil zásadu transparentnosti.
91. Výběr nejvhodnější nabídky tak nelze považovat za zákonný a transparentní. Zrušení úkonu hodnocení a následujících včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky by v daném případě nenapravilo fakt zpracování zadávací dokumentace v rozporu se zákonem.
92. Pro úplnost Úřad uvádí, že § 84 odst. 7 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona, pokud Úřad zruší zadávací řízení, užijí se § 84 odst. 7 a 8 zákona obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.
93. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil při stanovení způsobu hodnocení nabídek a při následném hodnocení nabídek, a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
NÁKLADY ŘÍZENÍ
94. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis.
95. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
96. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil zadávací řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
97. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2012000260.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Česká republika – Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Česká Lípa, Dubická 2362, 470 01 Česká Lípa
2. Geodetická kancelář Nedoma a Řezník, s.r.o., Kodaňská 45, 101 00 Praha 10
3. Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., Nábřežní 4, 150 56 Praha 5
4. GEFOS a.s., Kundratka 14, 180 82 Praha 8 – Libeň
5. Agroprojekce Litomyšl, spol. s r.o., Rokycanova 114, 566 01 Vysoké Mýto
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
