Č. j.: ÚOHS-S739/2012/VZ-4417/2014/523/OPi
                
                
                 
                
                
                27. února 2014
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 12. 2012, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:
                
                
                zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1,
                
                
                navrhovatel – Pražská energetika, a.s., IČO 60193913, se sídlem Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10, ve správním řízení zastoupená na základě pověření ze dne 15. 3. 2012 Mgr. Vladimírem Jarouškem, zaměstnancem,
                
                
                ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezené obsahem návrhu učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Dodávka elektřiny pro odběrná místa připojená ze sítí nízkého napětí Hlavního města Prahy a SSHMP“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 9. 2012 pod ev. č. 7202011031767 a opraveno dne 5. 10. 2012 pod ev. č. 7202011025357 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 9. 2012 pod ev. č. 2012/S 186-305847 a opraveno dne 17. 10. 2012 pod ev. č. 2012/S 200-329086,
                rozhodl takto:
                 
                Správní řízení se v rozkladem napadené části týkající se hodnocení nabídek provedeného prostřednictvím elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012 podle § 117a písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrh navrhovatele – Pražská energetika, a.s., IČO 60193913, se sídlem Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 – nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 citovaného zákona.
                 
                Odůvodnění
                 
                I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1. Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Dodávka elektřiny pro odběrná místa připojená ze sítí nízkého napětí Hlavního města Prahy a SSHMP“ dne 17. 9. 2012 pod ev. č. 7202011031767 a opraveno dne 5. 10. 2012 pod ev. č. 7202011025357 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 9. 2012 pod ev. č. 2012/S 186-305847 a opraveno dne 17. 10. 2012 pod ev. č. 2012/S 200-329086 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka elektřiny včetně zajištění dopravy elektřiny a souvisejících služeb, a to na základě smlouvy o sdružené službě dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, v kvalitě odpovídající garantovaným standardům kvality dodávek elektřiny dle zvláštních právních předpisů, a to do odběrných míst dle přílohy č. 2 zadávací dokumentace. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 39 000 000,- Kč bez DPH. Základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena a hodnocení bude provedeno prostřednictvím elektronické aukce.
                3. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek 8. 11. 2012 vyplývá, že zadavatel obdržel pět nabídek a žádná nabídka nebyla vyřazena ze zadávacího řízení.
                4. Dne 8. 11. 2012 v 10:30 hod. bylo zahájeno hodnocení nabídkových cen prostřednictvím elektronické aukce dle § 96 a § 97 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
                5. Dne 12. 11. 2012 zadavatel obdržel námitky (dále jen „námitky č. 1“) uchazeče Pražská energetika, a.s., IČO 60193913, se sídlem Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10, ve správním řízení zastoupená na základě pověření ze dne 15. 3. 2012 Mgr. Vladimírem Jarouškem, zaměstnancem (dále jen „navrhovatel“) proti průběhu elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012.
                6. Zadavatel rozhodnutím ze dne 16. 11. 2012 výše uvedeným námitkám č. 1 nevyhověl.
                7. Navrhovatel podal dne 22. 11. 2012 námitky ze dne 21. 11. 2012, které byly zadavateli doručeny dne 23. 11. 2012 do P. O. Boxu a ten si je dne 26. 11. 2012 vyzvedl (dále jen „námitky č. 2“). Námitky č. 2 směřovaly proti průběhu elektronické aukce ze dne 8. 11. 2012.
                8. Zadavatel oznámením o vyřízení námitek dle § 111 odst. 4 zákona ze dne 4. 12. 2012 námitky č. 2 odmítl s tím, že je považuje za doručené opožděně. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 2 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 13. 12. 2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
                9. Dnem 13. 12. 2012, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci vymezené obsahem návrhu z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu 14. 12. 2012.
                II. OBSAH NÁVRHU
                10. Návrh navrhovatele směřuje proti oznámení zadavatele o vyřízení námitek č. 2 ze dne 4. 12. 2012, které zadavatel odmítl, neboť je považoval za opožděné.
                11. Dle navrhovatele byly námitky č. 2 doručeny zadavateli již 23. 11. 2012, kdy byly uloženy do P. O. Boxu zadavatele a nikoliv až 26. 11. 2012, kdy si zadavatel zásilku odebral.
                12. Navrhovatel na podporu svého tvrzení uvádí rozsudek ESD ve věci Uniplex, C-406/08 ze dne 28. 1. 2010, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 28 Cdo 2622/2006 a 8 AS 16/2011-83.
                13. Navrhovatel dále ve svém podání uvádí, že rozhodující pro počátek běhu lhůty pro podání námitek č. 2 byla elektronická aukce na veřejnou zakázku Městské části Praha 14, která se konala 16. 11. 2012, neboť dle zákona je pro běh lhůty 15 dnů pro podání námitek rozhodující, kdy se subjekt o domnělém porušení zákona dozví. Protože byly obě elektronické aukce zadávány stejným způsobem, tedy elektronicky pomocí elektronického nástroje E-ZAK, a s ohledem na technické problémy navrhovatele při elektronické aukci konané dne 8. 11. 2012, zúčastnili se aukce konané 16. 11. 2012 i IT specialisté navrhovatele. Po vyhodnocení průběhu elektronické aukce konané 16. 11. 2012 se objevily stejné technické problémy jako při elektronické aukci konané dne 8. 11. 2012. Počátek lhůty pro podání námitek č. 2 tak dle navrhovatele začala plynout dne 17. 11. 2012.
                14. Navrhovatel dále ve svém podání uvádí, že se elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012 nemohl řádně zúčastnit a nebylo mu tak umožněno zadat konečnou cenovou nabídku. Tím došlo dle navrhovatele k porušení povinnosti týkající se hodnocení nabídek dle zákona a k porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 zákona.
                15. Jak vyplývá z výpisu logu navrhovatele a z poskytnutých informací společnosti e-tenders k elektronické aukci konané dne 8. 11. 2012, byl navrhovatel v průběhu aukce ze strany provozovatele aukce v období mezi 11:14 hod. až 11:23 hod. odhlášen ze systému E-ZAK. Tento stav navrhovatel zjistil až v 11:23 hod., kdy byl nucen provést nové přihlášení do aukčního systému, nicméně při pokusu o vložení nabídky navrhovatel zjistil nefunkční část klientské aplikace. Protože v zadávací dokumentaci ani v informacích uvedených ve výzvě k účasti v elektronické aukci nebylo upozornění na periodické odhlašování účastníka aukce od aukčního systému, důvod odhlášení a jak se mu bránit, navrhovatel při zjištění nefunkčnosti aplikace (podpisu nabídky) postupoval standardním způsobem doporučeným v manuálu dodavatele, tj. bylo provedeno odhlášení a přihlášení, restart prohlížeče. Vzhledem k tomu, že tento postup nevedl k nápravě, navrhovatel kontaktoval provozovatele systému a na jeho doporučení ještě provedl restart PC. Časová náročnost všech těchto úkonů však nedovolila úspěšné vložení nabídky před ukončením aukce. Problém neavizovaného odhlašování z aukčního systému považuje navrhovatel za důsledek chybné architektury aplikace a jako příčinu následných problémů s účastí navrhovatele v závěru probíhající aukce.
                16. Z výše uvedených důvodů navrhovatel požaduje zrušení aukce konané dne 8. 11. 2012 a vrácení zadávacího řízení do stavu před hodnocením nabídek.
                III. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE
                17. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 20. 12. 2012 uvádí, že pokud navrhovatel argumentuje tím, že lhůta začala plynout až ode dne konání zcela jiné elektronické aukce, neboť navrhovatel se právě tento den dozvěděl o porušení zákona zadavatelem, nejen že toto považuje za irelevantní ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zadávané úplně jiným veřejným zadavatelem, ale zejména se jedná o počátek stanovení lhůty, který nebyl v námitce č. 2 uveden. V námitce č. 2 byl jako den, kdy se navrhovatel dozvěděl o porušení zákona, uveden den 8. 11. 2012.
                18. Dle zadavatele je nutno tuto argumentaci ve vztahu k jinému počátku běhu lhůty odmítnout, neboť podstatnou náležitostí námitek proti úkonu zadavatele je určení dne, kdy se dodavatel dozvěděl o domnělém porušení zákona a nelze v průběhu řízení takto označený den ze strany zájemce libovolně měnit.
                19. Dle zadavatele muselo být navrhovateli známé bližší určení důvodu, proč nelze podat elektronickou nabídku, již po skončení resp. v průběhu elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012, neboť nemožnost podepsat svoji nabídku se musela projevit v elektronickém nástroji E-ZAK již při podávání nových hodnot do aukční síně.
                20. Zadavatel uvádí, že dle informací administrátora elektronické aukce v systému E-ZAK navrhovatel žádné problémy u aukce ze dne 16. 11. 2012, jíž argumentuje jako novým rozhodným okamžikem počátku běhu lhůty, nehlásil, naopak uvedenou aukci vyhrál.
                21. Dále zadavatel uvádí, že je nutno písemnost považovat za doručenou až v den, kdy se zásilka dostala do faktické sféry jeho dispozice – podatelny zadavatele, kam je pošta svážena každý den z P. O. Boxu a kde je rozdělena k vyřízení, neboť na P. O. Boxu v prostorách České pošty nemá zadavatel alokovány příslušné pracovní síly k rozdělení pošty a s poštou se tedy jako organizace nemůže fakticky seznámit – předat ji k vyřízení.
                22. Argumentaci navrhovatele rozhodnutím Nejvyššího správního soudu 8 AS 16/2011-83 nepovažuje zadavatel za přiléhavou, neboť daný případ se týkal nikoli „soukromoprávního“ doručování mezi organizacemi, ale doručování ve správním řízení, kdy správní řád obsahuje komplexní úpravu doručování, a to doručování vrchnostenského správního orgánu účastníku řízení – fyzické osobě.
                23. K průběhu elektronické aukce zadavatel uvádí, že navrhovatel nebyl diskriminován oproti jiným uchazečům. Všichni uchazeči, kteří se aukce zúčastnili, měli stejné podmínky, aukce byla nastavena pro všechny stejně. Žádný jiný uchazeč nehlásil technické problémy, rovněž techničtí pracovníci administrátora elektronické aukce nezjistili v průběhu aukce žádné problémy, což zadavatel doložil již dostatečně ve svém rozhodnutí o námitce č. 1. Administrátor poskytnul technickou pomoc po telefonu.
                24. Co se týče neuvádění automatického odhlašování z aukční síně v materiálech zadavatele, resp. administrátora aukce, zadavatel uvádí, že se jedná o standardní funkcionalitu podobných aplikací. Důvod umístění této funkcionality je zvýšení bezpečnosti. Neexistuje příčinná souvislost mezi odhlášením z aukční síně a nefunkčností podepisovacího apletu. Navrhovatel neměl problém s opětovným přihlášením do aukční síně, měl problém s načtením podepisovacího apletu. Zadavatel nemá nejmenších pochybností, že problém byl na počítači navrhovatele, nejspíše se jednalo o nefunkční plugin Java. Povinnost zajistit a zkontrolovat si technické prostředky, které budou v aukci použity, leží na každém uchazeči.
                 
                IV. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                25. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 13. 12. 2012 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
                26. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
                
                
                zadavatel,
                
                
                navrhovatel.
                
                
                27. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S739/2012/VZ-23971/2012/523/OPi ze dne 2. 1. 2013. Usnesením č. j. ÚOHS-S739/2012/VZ-24020/2012/523/OPi ze dne 2. 1. 2013 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.
                28. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S739/2012/VZ-444/2013/523/OPi ze dne 14. 1. 2013 vyzval navrhovatele k doložení dokladu o obdržení rozhodnutí zadavatele ze dne 16. 11. 2012 o námitkách navrhovatele ze dne 12. 11. 2012 (rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1).
                29. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 21. 1. 2013 uvedl jako datum, kdy výše uvedené rozhodnutí zadavatele obdržel, datum 20. 11. 2012. 
                30. Navrhovatel ve svém vyjádření dále uvedl, že jeho návrh ze dne 13. 12. 2012 nesměřoval proti rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 11. 2012 (pozn. Úřadu, jedná se o rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1), nýbrž proti rozhodnutí zadavatele ze dne 4. 12. 2012 (pozn. Úřadu, jedná se o rozhodnutí o námitkách č. 2). Obě uvedená rozhodnutí zadavatele jsou dle navrhovatele věcně odlišná a rovněž každému z nich předcházely jiné námitky.
                31. Navrhovatel doručil dne 27. 12. 2012 Úřadu podání, v němž uvedl, že bere zpět část návrhu týkající se vyřízení námitek navrhovatele č. 2, neboť zadavatel změnil svoje rozhodnutí o odmítnutí námitek č. 2 tak, že námitky č. 2 posoudil jako doručené včas, avšak nevyhověl jim.
                V. ROZHODNUTÍ ÚŘADU
                32. Úřad dne 5. 3. 2013 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S739/2012/VZ-3981/2013/523/OPi ze dne 4. 3. 2013, kterým rozhodl ve výroku I. o zamítnutí návrhu navrhovatele v části týkající se hodnocení nabídek provedeného prostřednictvím elektronické aukce dne 8. 11. 2012 podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou, a ve výroku II. zastavil správní řízení v části týkající se vyřízení námitek navrhovatele ze dne 21. 11. 2012 podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť v této části vzal navrhovatel svůj návrh zpět.
                33. V odůvodnění napadaného rozhodnutí Úřad uvedl, že elektronická aukce v rámci předmětné veřejné zakázky se konala dne 8. 11. 2012. Navrhovatel podal námitky č. 1 proti průběhu této aukce dne 12. 11. 2012. Zadavatel námitkám č. 1 rozhodnutím ze dne 16. 11. 2012, jež navrhovatel obdržel dne 20. 11. 2012, nevyhověl, a navrhovatele v tomto rozhodnutí poučil o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Navrhovatel této možnosti nevyužil a namísto toho dne 22. 11. 2012 podal námitky č. 2 ze dne 21. 11. 2012, opět proti průběhu elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012, které zadavatel odmítl oznámením ze dne 4. 12. 2012 s tím, že námitky nebyly podány včas.
                34. K navrhovatelovu tvrzení uvedenému ve vyjádření ze dne 21. 1. 2013, že rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 a č. 2 jsou věcně odlišná a rovněž každému z nich předcházely jiné námitky, Úřad uvedl, že toto tvrzení není pravdivé. Jak námitky č. 1, tak námitky č. 2 jsou po obsahové stránce totožné, obě se vztahují k elektronické aukci konané dne 8. 11. 2012. Námitky č. 2 pouze podrobněji rozvádí technické problémy, jež nastaly v průběhu této elektronické aukce. Věcně se tedy obě uvedené námitky týkají stejného úkonu zadavatele – hodnocení nabídek prostřednictvím elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012 – a jsou podány ze stejného důvodu – navrhovatel nebyl schopen podávat nové aukční hodnoty.
                35. Úřad rovněž uvedl, že námitky jsou zákonem stanovený způsob obrany proti postupu zadavatele, pokud má uchazeč dojem, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem. Zákon stanoví v ustanovení § 111 odst. 1 povinnost zadavateli rozhodnout o námitkách uchazeče, a pokud zadavatel námitkám nevyhoví, je na základě ustanovení § 111 odst. 2 zákona povinen uchazeče v rozhodnutí o námitkách poučit o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Pokud tedy uchazeč neshledal zadavatelovo vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.
                36. Úřad dále uvedl, že nelze akceptovat postup uchazeče, který po nevyhovění námitkám zadavatelem, přičemž rozhodnutí o nich je řádně odůvodněno, obsahuje poučení o možnosti podat návrh a je včas odesláno stěžovateli, podá (za předpokladu, že lhůta pro podání námitek ještě neuplynula) další obsahově identické námitky proti stejným úkonům zadavatele. Zadavatel by tímto postupem byl zcela v rozporu s účelem institutu námitek nucen rozhodovat o námitkách, kterými se již věcně zabýval. Zákon jednoznačně stanoví v ustanovení § 111 odst. 2, že v případě nevyhovění námitkám následuje další krok, a to podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Z tohoto důvodu je zadavatel povinen uvést v rozhodnutí o námitkách poučení o možnosti podat návrh. Podání opětovných, obsahově identických námitek je neodůvodněné, neúčelné, v rozporu s účelem institutu námitek upraveném v zákoně a nelze zadavatele nutit, aby o nich opakovaně rozhodoval. Jiný výklad by nutil zadavatele stále znovu rozhodovat o stejných námitkách stěžovatele podávaných do doby, než uplyne lhůta pro jejich podání. Dovedeno ad absurdum, takových námitek může stěžovatel stihnout podat i několik set. V tomto smyslu je zcela irelevantní, zda jsou nové námitky argumentačně podrobnější než námitky původní. Rozhodující je jejich obsah, tedy proti jakému úkonu směřují a z jakého důvodu jsou podány.
                37. Úřad konstatoval, že rozhodujícím datem, od kterého započala běžet lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu dle § 114 odst. 4 zákona, bylo v rámci předmětné veřejné zakázky datum, kdy navrhovatel obdržel rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám č. 1 (tedy 20. 11. 2012) a lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu dle § 114 odst. 4 zákona v rámci předmětné veřejné zakázky tak marně uplynula dne 30. 11. 2012.
                38. Úřad tedy konstatoval, že navrhovatel nedoručil návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu ve lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona a rozhodl ve výroku I. napadaného rozhodnutí o zamítnutí návrhu navrhovatele v části v části týkající se hodnocení nabídek provedeného prostřednictvím elektronické aukce dne 8. 11. 2012 podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
                39. Ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad zastavil správní řízení v části týkající se vyřízení námitek navrhovatele ze dne 21. 11. 2012 podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť navrhovatel doručil dne 27. 12. 2012 Úřadu podání, v němž vzal svůj návrh v této části zpět.
                VI. ŘÍZENÍ O ROZKLADU
                40. Dne 19. 3. 2013 obdržel Úřad v zákonné lhůtě rozklad navrhovatele směřující proti výroku I. napadaného rozhodnutí, kterému vytýká jeho věcnou nesprávnost a absenci opory v zákoně.
                41. Navrhovatel ve svém rozkladu namítá, že zákon nijak neomezuje počet námitek, které mohl v zákonné lhůtě pro jejich podání uplatnit. Zákon podle navrhovatele rovněž nevylučuje opakované podání námitek, jejich doplnění či upřesnění, popřípadě podání námitek zcela identických. Vzhledem ke kogentní povaze ustanovení zákona navrhovatel dovozuje nepřípustnost jakéhokoliv omezení podání námitek, které ze zákona výslovně nevyplývá.
                42. Nad rámec uvedeného navrhovatel zdůraznil, že obě námitky nebyly na rozdíl od závěru Úřadu obsahově identické. Zatímco podstatou námitky č. 1 bylo obecné konstatování, že zadání další cenové nabídky bylo navrhovateli znemožněno, námitka č. 2 obsah první námitky rozšířila o relevantní skutečnosti, týkající se nesprávného postupu při průběhu aukce. Předmětné skutečnosti přitom navrhovatel zjistil až dodatečně, a proto je jako nové skutečnosti uplatnil v zákonné lhůtě u zadavatele v podobě námitek. Navrhovatel tento svůj postup považuje za souladný se zásadou úspornosti správního řízení.
                43. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.
                VII. ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY ÚŘADU
                44. Dne 5. 9. 2013 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R79/2013/VZ-16802/2013/310/LPa, kterým rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S739/2012/VZ-3981/2013/523/OPi ze dne 4. 3. 2013 ve výroku I. zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
                45. V odůvodnění rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že Úřad nesprávně spojil skutečnost, že konec desetidenní lhůty podle § 114 odst. 4 zákona připadl na 30. 11. 2012, aniž by navrhovatel v jejím rámci využil svého práva k podání návrhu, se závěrem, že z uvedeného důvodu navrhovatel není osobou oprávněnou k podání návrhu a zamítl jeho návrh podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona.
                46. Předseda Úřadu dále uvedl, že ustanovení § 118 odst. 5 zákona řeší jeden ze způsobů meritorního rozhodování o návrhu v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a to jeho zamítnutí, kteréžto důvody vymezuje taxativním způsobem. K zamítnutí návrhu tak musí Úřad mimo jiné přistoupit v případě, že jej podává osoba, která k tomuto úkonu není aktivně legitimována. Takováto situace může nastat například, pokud se navrhovateli nepodaří prokázat svůj zájem na získání veřejné zakázky, případně hrozící újmu na svých právech či pokud navrhovatel podal návrh, který se opírá o jiné důvody, než které uplatnil v námitkách, nebo které v námitkách nebyly uvedeny vůbec. Na situaci, kdy navrhovateli marně uplyne zákonem stanovená lhůta, aniž by v době jejího trvání uplatnil u Úřadu svůj návrh na přezkoumání úkonů zadavatele a tento uplatní opožděně, až po uplynutí této lhůty, pak pamatuje jiné ustanovení zákona, konkrétně ustanovení § 117a písm. c) zákona, podle kterého Úřad zahájené správní řízení zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 zákona.
                47. Z uvedeného tedy vyplývá, že Úřad nepostupoval správně a v souladu se zákonem, pokud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 118 odst. 5 písm. c) zákona a návrh navrhovatele zamítl místo toho, aby zastavil správní řízení s odkazem na § 117a písm. c) zákona, z důvodu nedodržení lhůty k podání návrhu.
                48. Předseda Úřadu konstatoval, že napadené rozhodnutí ve výroku I. trpí vadou, která má vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, přičemž vzhledem k tomu, že nebyly naplněny podmínky pro to, aby bylo tento rozpor s právními předpisy možno napravit přímo v řízení o rozkladu postupem podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, shledal předseda Úřadu důvody pro zrušení napadeného prvostupňového rozhodnutí Úřadu. V novém rozhodnutí tedy Úřad ve výroku I. uvede správné ustanovení zákona tak, aby toto korespondovalo se zjištěným skutkovým stavem. Zároveň se pak toto odrazí i v odůvodnění nového rozhodnutí, kde bude srozumitelně popsáno, s jakým závěrem Úřad jím zjištěnou skutečnost, že návrh navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele byl podán opožděně, spojil.
                49. Pro úplnost předseda Úřadu ke stěžejní námitce navrhovatele směřující proti závěru Úřadu, že obě navrhovatelem podané námitky jsou obsahově identické, přičemž podání opětovných, obsahově identických námitek je neodůvodněné, neúčelné a v rozporu s účelem institutu námitek upraveném v zákoně, když je navrhovatel naopak toho názoru, že zákon nikterak neomezuje počet námitek, které můžou být v zákonné lhůtě podány, natož pak jejich podobu (míněno opakování stejných námitek, jejich doplňování či upřesnění…), uvedl následující.
                50. I za situace, kdy se lze v nejobecnější rovině ztotožnit s názorem navrhovatele, že zákon v žádném ze svých ustanovení výslovně nebrání opakovanému podání totožných námitek, nelze toto konstatování pojmout beze zbytku tak, jak jej předestírá navrhovatel, tedy že je v podstatě možno v rámci lhůty pro podání námitek uplatnit u zadavatele neomezené množství totožných námitek směřujících proti témuž úkonu či postupu zadavatele. Zákon obecně umožňuje dodavatelům, tedy osobám, které mají zájem na udělení veřejné zakázky a domnívají se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen zákon, v důsledku čehož jim byla nebo mohla být způsobena újma, bránit se proti takovémuto úkonu zadavatele podáním odůvodněných námitek. Tato obrana je ovšem legitimní a účelná jen tehdy, pokud je jejím prostřednictvím dána zadavateli možnost napravit jeho případná pochybení bez toho, aby byla narušována jeho práva. Podávání identických námitek proti stejným úkonům zadavatele po té, co bylo o obsahově totožných námitkách již jednou zadavatelem řádně rozhodnuto, by mohlo zapříčinit šikanózní jednání ze strany stěžovatele, kdy by byl zadavatel účelově a bezdůvodně stěžovatelem nucen rozhodovat stále o téže věci, se kterou se již řádně vypořádal.
                51. Uvedený navrhovatelův závěr by se pak jevil, jak správně zhodnotil Úřad v napadeném rozhodnutí, i v rozporu se samotným účelem institutu námitek uvedeným v zákoně, když z ustanovení § 110 odst. 1 a odst. 7 zákona výslovně vyplývá požadavek na zdůvodnění podaných námitek. V případě podání opětovných námitek, směřujících proti témuž úkonu nebo postupu zadavatele s totožným způsobem porušení zákona, kdy by nově podané námitky pouze konkretizovaly, rozváděly námitky původní, by se z logiky věci dalo uvažovat spíše o doplnění námitek původních nežli o podání námitek nových. Stěžovatel by totiž jen těžko poskytl takové odůvodnění, které by bylo způsobilé zapříčinit odlišné rozhodnutí zadavatele o těchto dalších námitkách stěžovatele. Uvedené platí zvláště pak v posuzovaném případě, když navrhovatel v námitkách č. 2, jak se sám v textu námitek č. 2 vyjádřil, uvedl výhradně skutečnosti, které se dozvěděl z odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 ze dne 16. 11. 2012. Uvedení těchto skutečností v námitkách č. 2 se pak již z praktického pohledu jeví jako bezobsažné opakování toho, co již zadavatel věděl a s čímž již v rozhodování o námitkách č. 1 počítal. Pokládat tak námitky č. 2 za námitky nové by pak znamenalo příčit se do jisté míry i smyslu textu námitek č. 2, kde navrhovatel mimo jiné uvedl, že: „o porušení zákona jsme se dozvěděli 8. 11. 2012 v průběhu aukce“ a pak také, že: „odůvodnění podané v případě naší předchozí námitky dále doplňujeme o skutečnosti, které vyplývají z rozhodnutí zadavatele“. Z uvedeného si lze učinit jasný závěr, že navrhovatel po té, co v průběhu aukce konané dne 8. 11. 2012 vlivem technických problémů nebyl schopen zadat další cenovou nabídku, podal proti průběhu elektronické aukce námitky č. 1, ve kterých obecně uvedl, že po té, co po zahájení aukce úspěšně zadal do systému svou první vylepšenou nabídku, mu zadání další bylo znemožněno, v čemž spatřoval pochybení zadavatele. Následné námitky č. 2 pak pouze rozváděly jím tvrzený vadný průběh aukce, směřovaly proti totožnému úkonu zadavatele, čili hodnocení nabídek prostřednictvím elektronické aukce a navrhovatel je podával z totožného důvodu, když nebyl schopen se elektronické aukce účastnit po celou dobu jejího trvání a zadávat tak nové hodnoty nabídkové ceny.
                52. Předseda Úřadu se tedy plně ztotožnil s obsahovým závěrem Úřadu, že navrhovatel byl oprávněn po té, co zadavatel nevyhověl jeho námitkám č. 1, podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele tak, jak mu toto právo poskytuje zákon ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona počítané od doručení rozhodnutí, kterým zadavatel nevyhověl jeho námitkám č. 1. Argumentace navrhovatele, že se nejprve snažil uplatnit u zadavatele nové skutečnosti v námitkách č. 2, nemůže obstát za situace, kdy šlo o skutečnosti, které již byly zadavateli známy a se kterými se vypořádal již v rozhodnutí o námitkách č. 1. Takovéto skutečnosti nebyly nikterak nové a nepředstavovaly rozšíření obsahu námitek č. 1. Pro počátek lhůty pro podání návrhu na zahájení správního řízení tedy rozhodnutí zadavatele o nich nemohlo být rozhodné.
                VIII. NOVÉ ŘÍZENÍ PŘED ÚŘADEM
                53. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S739/2012/VZ-17859/2013/523/OPi ze dne 17. 9. 2013 oznámil účastníkům řízení, že po té, co rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R79/2013/VZ-16802/2013/310/LPa ze dne 5. 9. 2013 bylo rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S739/2012/VZ-3981/2013/523/OPi ze dne 4. 3. 2013 ve výroku I. zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání, se ve správním řízení sp. zn. S739/2012/VZ vedeném Úřadem ve věci přezkoumání úkonů zadavatele pokračuje.
                54. Usnesením č. j. ÚOHS-S739/2012/VZ-17861/2013/523/OPi ze dne 17. 9. 2013 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko, a ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                55. Navrhovatel doručil dne 30. 9. 2013 Úřadu podání, v němž uvedl, že nenavrhuje nové důkazy a odkazuje na předchozí vyjádření.
                IX. ZÁVĚRY ÚŘADU
                56. Úřad na základě vrácení věci k novému projednání ve správním řízení opětovně přezkoumal dokumentaci o veřejné zakázce, návrh a vyjádření účastníků řízení. Vázán právním názorem uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R79/2013/VZ-16802/2013/310/LPa ze dne 5. 9. 2013 Úřad rozhodl podle § 117a písm. c) zákona o zastavení správního řízení v části týkající se hodnocení nabídek provedeného prostřednictvím elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012, neboť návrh navrhovatele nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                57. Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), zadavateli podat zdůvodněné námitky.
                58. Podle § 110 odst. 2 zákona námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.
                59. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.
                60. Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.
                61. Podle § 111 odst. 2 zákona pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.
                62. Podle § 111 odst. 4 zákona zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.
                63. Podle § 114 odst. 1 zákona návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 zákona a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti
                a) zadávacím podmínkám,
                b) obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení, 
                c) vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, 
                d) rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, 
                e) použití druhu zadávacího řízení.
                64. Podle § 114 odst. 4 zákona musí být návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2 musí být doručen pouze Úřadu, a to do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 147 zákona s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.
                65. Elektronická aukce v rámci předmětné veřejné zakázky se konala dne 8. 11. 2012. Navrhovatel podal námitky č. 1 proti průběhu této aukce dne 12. 11. 2012. Zadavatel námitkám č. 1 rozhodnutím ze dne 16. 11. 2012, jež navrhovatel obdržel dne 20. 11. 2012, nevyhověl, a navrhovatele v tomto rozhodnutí poučil o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Navrhovatel této možnosti nevyužil a namísto toho dne 22. 11. 2012 podal námitky č. 2 ze dne 21. 11. 2012, opět proti průběhu elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012, které zadavatel odmítl oznámením ze dne 4. 12. 2012 s tím, že námitky nebyly podány včas.
                66. K navrhovatelovu tvrzení uvedenému ve vyjádření ze dne 21. 1. 2013, že rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 a č. 2 jsou věcně odlišná a rovněž každému z nich předcházely jiné námitky, Úřad uvádí, že toto tvrzení není pravdivé. Jak námitky č. 1, tak námitky č. 2 jsou po obsahové stránce totožné, obě se vztahují k elektronické aukci konané dne 8. 11. 2012. Námitky č. 2 pouze podrobněji rozvádí technické problémy, jež nastaly v průběhu této elektronické aukce. Věcně se tedy obě uvedené námitky týkají stejného úkonu zadavatele – hodnocení nabídek prostřednictvím elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012 – a jsou podány ze stejného důvodu – navrhovatel nebyl schopen podávat nové aukční hodnoty.
                67. Navrhovatel v námitkách č. 2, jak se sám v textu námitek č. 2 vyjádřil, uvedl výhradně skutečnosti, které se dozvěděl z odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 ze dne 16. 11. 2012. Uvedení těchto skutečností v námitkách č. 2 se pak již z praktického pohledu jeví jako bezobsažné opakování toho, co již zadavatel věděl a s čímž již v rozhodování o námitkách č. 1 počítal. Pokládat tak námitky č. 2 za námitky nové by pak znamenalo příčit se do jisté míry i smyslu textu námitek č. 2, kde navrhovatel mimo jiné uvedl, že „o porušení zákona jsme se dozvěděli 8. 11. 2012 v průběhu aukce“ a pak také, že „odůvodnění podané v případě naší předchozí námitky dále doplňujeme o skutečnosti, které vyplývají z rozhodnutí zadavatele.“ Z uvedeného si lze učinit jasný závěr, že navrhovatel po té, co v průběhu aukce konané dne 8. 11. 2012 vlivem technických problémů nebyl schopen zadat další cenovou nabídku, podal proti průběhu elektronické aukce námitky č. 1, ve kterých obecně uvedl, že po té, co po zahájení aukce úspěšně zadal do systému první vylepšenou nabídku, mu zadání další bylo znemožněno, v čemž spatřoval pochybení zadavatele. Následné námitky č. 2 pak pouze rozváděly jim tvrzený vadný průběh aukce, směřovaly proti totožnému úkonu zadavatele, čili hodnocení nabídek prostřednictvím elektronické aukce a navrhovatel je podával z totožného důvodu, když nebyl schopen se elektronické aukce účastnit po celou dobu jejího trvání a zadávat tak nové hodnoty nabídkové ceny.
                68. Úřad dále uvádí, že námitky jsou zákonem stanovený způsob obrany proti postupu zadavatele, pokud má uchazeč dojem, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem. Zákon stanoví v ustanovení § 111 odst. 1 povinnost zadavateli rozhodnout o námitkách uchazeče, a pokud zadavatel námitkám nevyhoví, je na základě ustanovení § 111 odst. 2 zákona povinen uchazeče v rozhodnutí o námitkách poučit o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Pokud tedy uchazeč neshledal zadavatelovo vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.
                69. Nelze akceptovat postup uchazeče, který po nevyhovění námitkám zadavatelem, přičemž rozhodnutí o nich je řádně odůvodněno, obsahuje poučení o možnosti podat návrh a je včas odesláno stěžovateli, podá (za předpokladu, že lhůta pro podání námitek ještě neuplynula) další obsahově identické námitky proti stejným úkonům zadavatele. Zadavatel by tímto postupem byl zcela v rozporu s účelem institutu námitek nucen rozhodovat o námitkách, kterými se již věcně zabýval.
                70. V obecné rovině Úřad k tomu dále uvádí, že i když zákon v žádném ze svých ustanovení výslovně nebrání opakovanému podání totožných námitek, nelze toto pojmout beze zbytku tak, že je možno v rámci lhůty pro podání námitek uplatnit u zadavatele neomezené množství totožných námitek směřujících proti témuž úkonu či postupu zadavatele. Zákon obecně umožňuje dodavatelům, tedy osobám, které mají zájem na udělení veřejné zakázky a domnívají se, že úkonem zadavatele učiněným v průběhu zadávání veřejné zakázky byl porušen zákon, v důsledku čehož jim byla nebo mohla být způsobena újma, bránit se proti takovémuto úkonu zadavatele podáním odůvodněných námitek. Tato obrana je ovšem legitimní a účelná je tehdy, pokud je jejím prostřednictvím dána zadavateli možnost napravit jeho případná pochybení bez toho, aby byla narušována jeho práva. Podávání identických námitek proti stejným úkonům zadavatele po té, co bylo o obsahově totožných námitkách již jednou zadavatelem řádně rozhodnuto, by mohlo zapříčinit šikanózní jednání ze strany stěžovatele, kdy by byl zadavatel účelově a bezdůvodně stěžovatelem nucen rozhodovat stále o téže věci, se kterou se již řádně vypořádal. 
                71. Zákon jednoznačně stanoví v ustanovení § 111 odst. 2, že v případě nevyhovění námitkám následuje další krok, a to podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Z tohoto důvodu je zadavatel povinen uvést v rozhodnutí o námitkách poučení o možnosti podat návrh. Podání opětovných, obsahově identických námitek je neodůvodněné, neúčelné, v rozporu s účelem institutu námitek upraveném v zákoně a nelze zadavatele nutit, aby o nich opakovaně rozhodoval. Jiný výklad by nutil zadavatele stále znovu rozhodovat o stejných námitkách stěžovatele podávaných do doby, než uplyne lhůta pro jejich podání. Dovedeno ad absurdum, takových námitek může stěžovatel stihnout podat i několik set. V tomto smyslu je zcela irelevantní, zda jsou nové námitky argumentačně podrobnější než námitky původní. Rozhodující je jejich obsah, tedy proti jakému úkonu směřují a z jakého důvodu jsou podány.
                72. Z uvedených důvodů tedy Úřad ve vztahu k podání návrhu posuzoval splnění lhůty dle § 114 odst. 4 zákona pro jeho podání od data obdržení rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1.
                73. Podání námitek č. 2 je z hlediska zákona ve vztahu k návrhu irelevantní a nelze od rozhodnutí o nich počítat lhůtu pro podání návrhu. Tu je nutné počítat od rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1.
                74. Zadavatel se s obsahem námitek č. 1 věcně vypořádal již ve svém rozhodnutí o námitkách č. 1. Pokud navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 za učiněné v souladu se zákonem, byl oprávněn podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu ve lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona, tak jak jej o tom poučil zadavatel ve zmíněném rozhodnutí o námitkách č. 1, což však navrhovatel neučinil.
                75. Úřad obdržel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 13. 12. 2012 a zadavatel dne 14. 12. 2012. 
                76. Úřad konstatuje, že rozhodujícím datem, od kterého započala běžet lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu dle § 114 odst. 4 zákona, bylo v rámci předmětné veřejné zakázky datum, kdy navrhovatel obdržel rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám č. 1, tedy 20. 11. 2012. 
                77. Lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu dle § 114 odst. 4 zákona v rámci předmětné veřejné zakázky tak marně uplynula dne 30. 11. 2012.
                78. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tedy o zastavení řízení v části týkající se hodnocení nabídek provedeného prostřednictvím elektronické aukce konané dne 8. 11. 2012 podle § 117a písm. c) zákona, neboť návrh navrhovatele nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 114 odst. 4 zákona.
                 
                 
                 
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                Obdrží
                1. Hlavní město Praha, Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1
                2. Pražská energetika, a.s., Mgr. Vladimír Jaroušek, Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy