Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 11363


Číslo jednací R87/2013/VZ-7179/2013/310/PMa
Instance II.
Věc
Poskytování expertních právních služeb v oblasti kontroly zadávání veřejných zakázek
Účastníci Centrum pro regionální rozvoj ČR Axcode, s. r. o. Mgr. Daniel Slavík
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 04.04.2014
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-11363.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-R87/2013/VZ-7179/2013/310/PMa 4. dubna 2014 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 22. 3. 2013 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 26. 3. 2013), jež podal zadavatel - Centrum pro regionální rozvoj ČR, IČ 65993870, se sídlem Vinohradská 1896/46, 120 00 Praha, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č. j. ÚOHS-S762/2012/VZ-3982/2013/522/LKo ze dne 4. 3. 2013, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Poskytování expertních právních služeb v oblasti kontroly zadávání veřejných zakázek“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2. 4. 2012 pod ev. č. 212299, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 5. 2012 a dne 14. 4. 2012 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2012/S 73-121293, a následně opraveno dne 26. 5. 2012, kde dalším účastníkem správního řízení je navrhovatel – účastníci sdružení „Axcode Legal“– Axcode, s.r.o., IČ 36594172, se sídlem Mirka Nešpora 6, 080 01 Prešov, Slovenská republika, Mgr. Daniel Slavík, IČ 64904717, advokát, se sídlem Haštalská 791/7, 110 00 Praha, jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S762/2012/VZ-3982/2013/522/LKo ze dne 4. 3. 2013 r u š í m a věc v r a c í m Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání. Odůvodnění I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 19. 12. 2012 návrh navrhovatele účastníků sdružení „Axcode Legal“ - společnosti Axcode, s.r.o., IČ 36594172, se sídlem Mirka Nešpora 6, 080 01 Prešov, Slovenská republika a Mgr. Daniela Slavíka, IČ 64904717, advokáta, se sídlem Haštalská 791/7, 110 00 Praha, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 28. 6. 2012 smlouvu o sdružení (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele – Centrum pro regionální rozvoj ČR, IČ 65993870, se sídlem Vinohradská 1896/46, 120 00 Praha (dále jen „zadavatel“), učiněných v rámci zadávacího řízení pro veřejnou zakázku s názvem „Poskytování expertních právních služeb v oblasti kontroly zadávání veřejných zakázek“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2. 4. 2012 pod ev. č. 212299, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 5. 2012 a dne 14. 4. 2012 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2012/S 73-121293, a následně opraveno dne 26. 5. 2012 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Zadavatel v bodu 6.4 zadávací dokumentace uvedl, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže uchazeč, který předloží seznam služeb, jež uchazeč realizoval v posledních třech letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Přílohou seznamu měl být podle zadávacích podmínek doklad podle ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Za významnou službu zadavatel pro účely prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu považoval službu obdobného charakteru jako je předmět veřejné zakázky, tedy službu, jejímž předmětem bylo poskytování expertních služeb a právního poradenství v oblasti zadávání veřejných zakázek, včetně zakázek spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU a jejich kontrola. Z předloženého seznamu a z osvědčení muselo vyplývat, že uchazeč v uvedeném období realizoval alespoň 1 takovou významnou zakázku, jejíž finanční objem byl v celkové minimální výši 1 000 000,- Kč bez DPH. Z každého osvědčení či čestného prohlášení muselo pro referenční zakázku vyplynout, že tato svým obsahem odpovídala požadavkům zadávací dokumentace. 3. Ve stanovené lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel šest nabídek, přičemž v rámci posouzení kvalifikace zadavatel požadoval po dvou uchazečích objasnění předložených informací a dokladů a předložení dalších dodatečných informací a dokladů prokazujících splnění kvalifikace. 4. Rozhodnutím zadavatele ze dne 13. 11. 2012 (dále jen „Rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku pro nesplnění technických kvalifikačních předpokladů. V odůvodnění Rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že doklady předloženými navrhovatelem k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona nebylo jednoznačně prokázáno, že došlo k poskytnutí služeb v oblasti poskytování expertních služeb a poradenství ve stanoveném minimálním finančním objemu 1 000 000,- Kč bez DPH. 5. Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel dopisem ze dne 29. 11. 2012 námitky, kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 19. 12. 2012 u Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). 6. Navrhovatel namítal, že zadavatel v bodu 6.4 zadávací dokumentace vymezil definici významné služby tak, že připouštěla vícerý výklad. Navrhovatel konstatoval, že s ohledem na tuto skutečnost zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když jej vyloučil pro nesplnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona z předmětného zadávacího řízení, neboť nemohlo být k tíži navrhovatele, když si definici významné služby vymezenou v zadávací dokumentaci vyložil jinak než zadavatel. 7. V druhé části podaného návrhu navrhovatel namítal, že zadavatel neumožnil navrhovateli nahlédnutí do některých částí dokumentace k předmětné veřejné zakázce, zejména dokumentů o ustanovení hodnotící komise, prohlášení o nepodjatosti členů hodnotící komise a protokolů - zápisů z jednání hodnotící komise, s odkazem na neukončenou činnost hodnotící komise a blíže nespecifikovaná ustanovení zákona, v důsledku čehož neměl navrhovatel možnost přezkoumat úkony hodnotící komise, které vedly k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. 8. Zadavatel se k návrhu vyjádřil podáním, které Úřad obdržel dne 2. 1. 2013 a uvedl, že požadavky na prokázání technických kvalifikačních předpokladů byly vymezeny zcela jednoznačně tak, že technickou kvalifikaci bylo možné prokázat buď službou spočívající v poskytování expertních služeb a poradenství, jejíž finanční objem činil 1 000 000,- Kč bez DPH a více, nebo službou jejíž poskytnutí zahrnovalo více oblastí, avšak pouze za předpokladu, že finanční objem v poskytování expertních služeb a poradenství činil v případě takové služby 1 000 000,- Kč bez DPH a více. 9. Dne 22. 1. 2013 obdržel Úřad doplnění vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 21. 1. 2013, v němž především uvedl, že postup, kdy hodnotící komise předá dokumentaci vzešlou z její činnosti zadavateli společně se zprávou o posouzení a hodnocení nabídek po ukončení své činnosti, nemůže porušovat zásadu transparentnosti, neboť takový postup vyplývá přímo z ustanovení § 80 odst. 2 zákona. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 28/2010 ze dne 17. 6. 2010 podle zadavatele navíc vyplývá, že po dobu jednání hodnotící komise by neměl mít nikdo jiný, vyjma oprávněných osob, možnost nahlížet do interních dokumentů vyhotovených komisí, aby členové komise nemohli být vystaveni nepřípustným tlakům či ovlivňování. 10. Dne 22. 1. 2013 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, kde navrhovatel shrnul svou dosavadní argumentaci a zdůraznil, že zadavatel formuloval kvalifikační kritéria nejednoznačně. 11. Dne 3. 2. 2013 obdržel Úřad od navrhovatele doplnění vyjádření, v němž uvedl, že z osvědčení obsaženého v nabídce uchazeče – sdružení advokátů Mgr. Robert Pergl, advokát, IČO 14767643, Mgr. Jan Dáňa, advokát, IČO 66254116, Mgr. Milan Fritz, advokát, IČO 71468501, s místy podnikání Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha a Mgr. Vít Veselý, advokát, IČO 71466461, s místem podnikání Revoluční 1082/8, 110 00 Praha (dále jen „Dáňa, Pergl & Partneři”) neplyne, že by součástí provedených služeb byla i kontrola veřejných zakázek spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Tato skutečnost plyne podle navrhovatele až ze seznamu služeb a čestného prohlášení Dáňa, Pergl & Partneři, přičemž zadavatel posoudil na základě výše uvedených dokladů technickou kvalifikaci Dáňa, Pergl & Partneři za splněnou. II. Napadené rozhodnutí 12. Dne 4. 3. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S762/2012/VZ-3982/2013/522/LKo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v ustanovení § 6 zákona tím, že při posouzení prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeči nedodržel zásadu rovného zacházení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k zavření smlouvy. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele Úřad zrušil úkon zadavatele – posouzení kvalifikace a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení. 13. Úřad konstatoval, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel po uchazečích požadoval významnou službu, která svým charakterem odpovídá předmětu veřejné zakázky a zároveň, jejíž celkový finanční objem činí minimálně 1 000 000,-Kč bez DPH. Tímto nastavením kvalifikačního požadavku zadavatel nevyloučil, aby uchazeči předložili jako významnou službu komplexní zakázku, která zahrnuje taktéž další služby, které jsou zcela odlišného charakteru než předmět veřejné zakázky. V takovém případě však nelze rezignovat na požadavek zadavatele, aby se finanční objem 1 000 000,- Kč bez DPH vztahoval pouze ke službě s předmětem obdobného charakteru, jako je předmět veřejné zakázky. Úřad v této otázce dospěl k závěru, že zadavatel nepochybil, když připustil dvě alternativy splnění kvalifikačního předpokladu. 14. Úřad dále z obdržené dokumentace zjistil, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek 6 nabídek. V rámci posouzení kvalifikace požadoval zadavatel po navrhovateli a uchazeči Mauric & Partner s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24831034, se sídlem Nad Spádem 640/18, 147 00 Praha (dále jen „Mauric & Partner“), aby objasnili předložené informace či doklady nebo předložili další dodatečné informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. U ostatních uchazečů zadavatel objasnění či doplnění kvalifikace nepožadoval a postoupil nabídky k dalšímu posouzení a hodnocení. 15. Zadavatel následně navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení, neboť podle názoru zadavatele navrhovatel neprokázal, že by finanční objem služeb obdobných předmětu veřejné zakázky uvedený v předložených dokladech dosáhl finančního objemu 1 000 000,- Kč bez DPH. 16. Z nabídky uchazeče Mauric & Partner vyplývá, že zadavateli k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona uvedený uchazeč předložil jedno osvědčení v celkovém finančním objemu 1 241 659,- Kč bez DPH, ve kterém uvedl 14 dílčích právních služeb s jejich obecnou specifikací. 17. Z žádosti o písemné objasnění předložených informací a podkladů popř. předložení dalších dodatečných informací a dokladů prokazujících splnění kvalifikace ze dne 11. 9. 2012 zaslané uchazeči Mauric & Partner vyplývá, že zadavatel po uchazeči požadoval především vymezení konkrétních zakázek uvedených v osvědčení, specifikaci projektů, ke kterým se předložené služby vztahují, uvedení konkrétních činností, které byly v rámci těchto služeb prováděny (a další). Zadavatel na základě opakované žádosti ze dne 27. 9. 2012 konstatoval, že uchazečem předložené osvědčení zjevně zahrnuje i služby, které vůbec nebo pouze částečně odpovídají požadavkům na poskytnutí služeb oblasti zadávání veřejných zakázek. Zadavatel následně uchazeče Mauric & Partner vyloučil ze zadávacího řízení, neboť podle názoru zadavatele uchazeč neprokázal, že by finanční objem služeb obdobný předmětu veřejné zakázky uvedený v přeloženém osvědčení dosáhl finančního objemu 1 000 000,- Kč bez DPH. 18. Z nabídky uchazeče Dáňa, Pergl & Partneři, vyplývá, že zadavateli k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona uvedený uchazeč předložil jedno osvědčení, ve kterém je jako předmět činnosti uvedena „komplexní administrace zadávacích řízení včetně právního poradenství, konzultací, sepisování právních rozborů a analýz“. 19. Ze společné nabídky uchazečů – Mgr. Michal Mazel, advokát, IČO 45611262, s místem podnikání Vinohradská 938/37, 120 00 Praha, a Mgr. Filip Směja, advokát, IČO 46265589, s místem podnikání Vinohradská 938/37, 120 00 Praha (dále jen „Mazel, Směja“), vyplývá, že zadavateli k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona předložil uvedený uchazeč dvě osvědčení. Rozsah poskytnutých služeb v osvědčení na straně 100 nabídky uchazeče činil 37 000,- Kč bez DPH a 17 000,- Kč bez DPH. Rozsah poskytnutých služeb v druhém osvědčení na straně 101 nabídky činil „více než jeden milion korun českých“. 20. Na základě výše uvedených skutečností Úřad uzavřel, že při posuzování kvalifikace zadavatel vyzval dva uchazeče o doplnění kvalifikace podle § 59 odst. 4 zákona a v případě těchto dvou nabídek velmi podrobně zkoumal charakter služeb, které byly uvedeny v jimi předložených dokladech. Naproti tomu, v případě ostatních uchazečů se zadavatel nejasnostmi v jimi předložených dokladech vůbec nezabýval. Zadavatel při posuzování kvalifikace nezohlednil, že z osvědčení uchazeče Dáňa, Pergl & Partneři explicitně nevyplývá, že jimi předložená významná zakázka byla poskytnuta taktéž v oblasti kontroly zakázek spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU. Zadavatel tedy porušil zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 zákona, když uplatňoval rozdílný přístup k jednotlivým uchazečům a vyžadoval jinou míru podrobnosti a přesnosti jimi předložených dokladů. 21. Úřad se vyjádřil k otázce nahlížení do dokumentace v bodu 68. a násl. napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, když navrhovateli neumožnil nahlédnout do navrhovatelem požadovaných dokumentů vyjma protokolu o posouzení kvalifikace. 22. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil až při posouzení kvalifikace, nebylo nutné zadávací řízení zrušit. Náprava byla sjednána tím, že Úřad zrušil posouzení kvalifikace provedené zadavatelem a všechny následné úkony zadavatele. III. Námitky rozkladu 23. Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 26. 3. 2013. Zadavatel v rozkladu uvádí, že nesouhlasí s tvrzením Úřadu obsaženém v bodu 65. napadeného rozhodnutí, že by se podrobně zabýval charakterem služeb uvedených v osvědčeních pouze v případě vyzývaných uchazečů, kdežto u ostatních nabídek bez dalšího přijal, že uvedený technický kvalifikační předpoklad splňují. Hodnotící komise dle tvrzení zadavatele u zbývajících uchazečů posoudila všechny aspekty nabídek včetně informací dostupných z veřejných zdrojů a posoudila jejich kvalifikaci za prokázanou. 24. Zadavatel dále namítá, že se Úřad nevypořádal s návrhem zadavatele, aby ověřil u veřejných zadavatelů Hlavní město Praha a Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy skutečnosti uváděné navrhovatelem v dokladu Čestné prohlášení ze dne 30. 6. 2012 a posoudil, zda se nejedná o informace, které neodpovídají skutečnosti a mohly mít vliv na posouzení kvalifikace navrhovatele v zadávacím řízení. Závěr rozkladu 25. Závěrem rozkladu zadavatel požaduje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. V případě, že předseda Úřadu neshledá důvody pro zastavení správního řízení, zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu v rámci projednání rozkladu nebo prostřednictvím zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání, byly ze strany Úřadu ověřeny skutečnosti navrhované zadavatelem v bodu III. rozkladu. IV. Řízení o rozkladu 26. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. Vyjádření navrhovatele 27. Navrhovatel se k rozkladu zadavatele vyjádřil přípisem ze dne 8. 4. 2013 a uvedl, že pokud skutečně hodnotící komise posuzovala nabídky uchazečů GORAHA, Advokátní kancelář Dáňa, Pergl a partneři a Mgr. Filip Smeja, advokát a Mgr. Michal Mazel, advokát, tak, jak zadavatel uvedl v odůvodnění rozkladu, pak jejich posouzení muselo nutně proběhnout celé v rámci prvního jednání hodnotící komise dne 9. 7. 2012. Zadavateli tedy nic nebránilo v tom, aby tyto skutečnosti uplatnil v prvním stupni správního řízení. Dle názoru navrhovatele nyní k těmto skutečnostem již nelze přihlížet. Nadto navrhovatel namítá, že v protokolu z jednání hodnotící komise není zadavatelem tvrzený průběh jednání zaznamenán. 28. Dne 5. 3. 2014 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele ke správnímu řízení sp. zn. S506/2013/LKo, jehož přílohou je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 142 EC 68/2012 ze dne 19. 2. 2014. Stanovisko předsedy Úřadu 29. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru. 30. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S762/2012/VZ-3982/2013/522/LKo ze dne 4. 3. 2013 rozhodl tak, jak je uvedeno výše, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán. V. K námitkám rozkladu 31. Po provedení přezkumu napadeného rozhodnutí a veškerého spisového materiálu jsem shledal, že výrok I. napadeného rozhodnutí je zatížen vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti, neboť v něm chybí popis jednání, kterým zadavatel zákon porušil. Dále Úřad pochybil, když ve výroku I. napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 6 zákona, když uvedené ustanovení upravuje zásady, jimiž je zadavatel povinen se při postupu podle zákona řídit, aniž by stanovil konkrétní postup, který by měl zadavatel při zadávání veřejných zakázek dodržovat. 32. Výše uvedený závěr vychází z judikatury Nejvyššího správního soudu, zejména z rozhodnutí sp. zn. 3 Ads 21/2004 ze dne 23. 2. 2005 a rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 34/2006 ze dne 15. 1. 2008. Dle posledně citovaného rozhodnutí platí, že „výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu musí obsahovat popis skutku s uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným.“ Náležitosti výroku rozhodnutí, kterým správní orgán konstatuje, že byl spáchán správní delikt, lze analogicky použít pro postup Úřadu dle § 118 odst. 1 zákona, na jehož základě Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zruší zadávací řízení nebo jednotlivý úkon zadavatele. Požadavek na dostatečný popis skutku, kterým zadavatel nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený zákonem, je odůvodněn skutečností, že pouze výroková část správního rozhodnutí je schopna zasáhnout práva a povinnosti účastníků řízení a pouze výroková část rozhodnutí může nabýt právní moci. Pouze z výroku rozhodnutí lze zjistit, zda a jaká povinnost byla uložena. Výrok má význam při vyloučení překážky litispendence a posouzení existence překážky věci rozhodnuté a pouze výrok může být vynucen správní exekucí. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby výrok rozhodnutí obsahoval popis skutku, za který je sankce ukládána, způsobem vylučujícím jeho záměnu s jiným jednáním. 33. V posuzovaném případě Úřad požadavkům vyplývajícím z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nedostál, neboť výrok I. napadeného rozhodnutí neobsahuje dostatečně konkrétní specifikaci skutku, kterého se zadavatel dopustil. Pochybení spatřuji ve věcném vymezení protizákonného jednání zadavatele, a to z toho důvodu, že z výroku není zřejmé, čím konkrétně zadavatel při posouzení prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeči nedodržel zásadu rovného zacházení. Dále Úřad spáchání skutku nevymezil časově, neboť ve výroku absentuje uvedení časového údaje, kdy zadavatel posuzoval prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeči v rozporu se zákonem. Z protokolu o posouzení kvalifikace přitom vyplývá, že proběhla celkem tři jednání, v jejichž rámci byla kvalifikace uchazečů posuzována, a to ve dnech 9. 7., 24. 9. a 9. 11. 2012. Poslední požadavek na místní vymezení skutku byl naplněn, když Úřad označil zadavatele jeho názvem a sídlem, z něhož vyplývá místo, kde k posouzení kvalifikačních předpokladů došlo. 34. V návaznosti na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího správního soudu konstatuji, že zmíněné nedostatky výroku správního rozhodnutí nelze zhojit tím, že specifikaci skutku správní orgán uvede v odůvodnění rozhodnutí. Věcným vymezením jednání, kterým byl porušen zákon, se Úřad zabýval v bodu 64. a 65. napadeného rozhodnutí, z nichž vyplývá, že „zadavatel v případě těchto dvou nabídek (navrhovatele a uchazeče Mauric & Partner) velmi podrobně zkoumal charakter služeb, které byly uvedeny v jimi předložených dokladech k prokázání technických kvalifikačních předpokladů a taktéž, zda finanční objem služeb obdobných předmětu veřejné zakázky uvedený v jimi předložených dokladech dosáhl finančního objemu 1 000 000,- Kč bez DPH. Naproti tomu, v případě ostatních uchazečů se zadavatel nejasnostmi v jimi předložených dokladech vůbec nezabýval.“ Z toho Úřad dovodil, že „postup zadavatele, kdy se zadavatel o charakter služeb uvedený v osvědčeních podrobně zabýval pouze v případě vyzývaných (a zároveň vyloučených) uchazečů, kdežto u ostatních nabídek bez dalšího přijal, že uvedený technický kvalifikační předpoklad splňují, nelze považovat za souladný se zásadou rovného zacházení podle § 6 zákona, jelikož zadavatel při posuzování splnění technických kvalifikačních předpokladů uplatňoval rozdílný přístup k jednotlivým uchazečům a vyžadoval jinou míru podrobnosti a přesnosti jimi předložených dokladů.“ Úřad tedy v odůvodnění napadeného rozhodnutí správně popsal jednání, kterým zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu, tato skutečnost však nemá vliv na nepřezkoumatelnost výroku I. napadeného rozhodnutí, v němž uvedená specifikace chybí. 35. Obsahové náležitosti výroku správního rozhodnutí stanoví ve svém ust. § 68 odst. 2 správní řád, podle něhož ve výrokové části správní orgán uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání. Ve výroku I. napadeného rozhodnutí však pravidla pro obsah výrokové části rozhodnutí dodržena nebyla, neboť formulace obsažená ve výroku I. napadeného rozhodnutí, že zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky postup podle § 6 zákona, který je dále specifikován, nepředstavuje dostatečné uvedení právního ustanovení, podle kterého bylo ve věci rozhodováno. Z dikce ustanovení § 6 zákona vyplývá pro zadavatele veřejných zakázek, při postupu podle zákona, obecná povinnost dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Povinností k dodržování základních zásad zde uvedených jsou ovšem zavázáni pouze zadavatelé veřejných zakázek tehdy, pokud postupují podle zákona (až na výjimky vyplývající z § 18 zákona), a contrario se tedy mohou dopustit porušení některé z těchto obecných zásad pouze tehdy, pokud poruší postup, který jsou povinni podle zákona dodržovat. Na základě uvedených úvah je tedy možno učinit závěr, že nelze samo o sobě porušit ustanovení § 6 zákona, aniž by bylo porušeno i jiné ustanovení zákona, které by způsob takového porušení § 6 zákona konkretizovalo. Ustanovení § 6 zákona totiž samo o sobě žádný zákonný či protizákonný postup zadavatele neobsahuje, a proto musí jít vždy ruku v ruce s jiným ustanovením zákona, které by kladlo konkrétní požadavky na konkrétní postup či úkon zadavatele, který byl porušen. 36. Závěrem konstatuji, že formulace obsažená ve výroku I. napadeného rozhodnutí, podle níž zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v ustanovení § 6 zákona, je nepřesná. Dle uvedeného ustanovení zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V § 6 zákona tedy výslovně není upraven žádný postup zadavatele, a tudíž se nelze dopustit nedodržení postupu stanoveného v § 6 zákona. Ze zbývající části výroku je zřejmé, že zadavatel nedodržel zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 zákona, nikoliv postup stanovený v tomtéž ustanovení. 37. S ohledem na nepřezkoumatelnost výroku I. napadeného rozhodnutí, která zakládá důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí, nebyla v rámci řízení o rozkladu věc meritorně posouzena, a tudíž ani nemohly být vypořádány námitky uvedené v rozkladu zadavatele. 38. Z důvodu vady nepřezkoumatelnosti, kterou výrok I. napadeného rozhodnutí ve vztahu ke shora uvedeným skutečnostem trpí, byly zrušeny i navazující výroky II. a III. napadeného rozhodnutí. VI. Závěr 39. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je při svém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí. 40. Před vydáním nového rozhodnutí Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí časově a věcně vymezí jednání, v němž je spatřováno porušení zákona zadavatelem, přičemž specifikuje, jakým konkrétním jednáním zadavatel při posouzení prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeči postup stanovený zákonem nedodržel. Zároveň Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí určí časovým údajem, kdy zadavatel zákon porušil. 41. Poté, co Úřad náležitě specifikuje ve výroku napadeného rozhodnutí jednání zadavatele v rozporu se zákonem, přiřadí k popisu skutku, kterým zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, odkaz na konkrétní ustanovení zákona, která nebyla zadavatelem dodržena. V rámci nového projednání věci se Úřad vypořádá s vyjádřením navrhovatele doručeným Úřadu dne 5. 3. 2014. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží 1. Centrum pro regionální rozvoj ČR, Vinohradská 46, 120 00 Praha 2. Axcode, s.r.o., Mirka Nešpora 6, 080 01 Prešov, Slovenská republika Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/11363
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.