Č.j.:ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-23645/2013/513/EDo)
3. prosince 2013
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v těchto správních řízeních zahájených dne 25.4.2013 na základě návrhů z téhož dne, sp.zn.:
S247/2013, které bylo zahájeno dne 25.4.2013 na návrh navrhovatele – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“), ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 1 – Strategická agenda), zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684,
S293/2013, které bylo zahájeno dne 25.4.2013 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 2 – Běžná agenda - INF), zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684,
S294/2013, které bylo zahájeno dne 25.4.2013 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 3 – Běžná agenda - SVM), zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684,
S295/2013, které bylo zahájeno dne 25.4.2013 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 4 – Běžná agenda - UCT), zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684,
S296/2013, které bylo zahájeno dne 25.4.2013 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 5 – Běžná agenda - OMI), zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684,
S297/2013, které bylo zahájeno dne 25.4.2013 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 7 – Běžná agenda - RED), zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684,
S298/2013, které bylo zahájeno dne 25.4.2013 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 8 – Běžná agenda – MP), zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opraveno dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684,
jejichž účastníky jsou:
zadavatel – Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1,
navrhovatel,
rozhodl takto:
I.
Návrh navrhovatele – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – ve veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 1 – Strategická agenda) se podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odstavce 1 citovaného zákona.
II.
Správní řízení se ve věci veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 2 – Běžná agenda – INF) podle § 117a písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 citovaného zákona a navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – kauci nesložil ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
III.
Správní řízení se ve věci veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 3 – Běžná agenda – SVM) podle § 117a písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 citovaného zákona a navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – kauci nesložil ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
IV.
Správní řízení se ve věci veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 4 – Běžná agenda - UCT) podle § 117a písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 citovaného zákona a navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – kauci nesložil ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
V.
Správní řízení se ve věci veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 5 – Běžná agenda - OMI) podle § 117a písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 citovaného zákona a navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – kauci nesložil ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
VI.
Správní řízení se ve věci veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 7 – Běžná agenda - RED) podle § 117a písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 citovaného zákona a navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – kauci nesložil ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
VII.
Správní řízení se ve věci veřejné zakázky „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (část 8 – Běžná agenda – MP) podle § 117a písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 citovaného zákona a navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – kauci nesložil ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1, (dále jen „zadavatel“) ve Věstníku veřejných zakázek uveřejnilo dne 31.8.2012 pod ev. č. 230112 a opravilo dne 15.10.2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejnilo dne 5.9.2012 pod evidenčním číslem 2012/S 170-281684 oznámení o zahájení nadlimitního užšího zadávacího řízení „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Zadavatel uvedl v bodě II.1.4) oznámení o zakázce, že hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s několika účastníky.
3. Zadavatel v bodě II.1.5) oznámení o zakázce stručně popsal zakázku takto: „Právní služby spočívají v celé šíři právních služeb potřebných pro výkon činností v samostatné i přenesené působnosti zadavatele, od zastupování zadavatele před soudy a jinými orgány a institucemi, až po právně poradenské služby související s veškerou další činností zadavatele. Zadavatel hodlá uzavřít rámcovou smlouvu na
- Část 1. veřejné zakázky s 8 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi),
- Část 2. veřejné zakázky s 15 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi),
- Část 3. veřejné zakázky s 15 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi),
- Část 4. veřejné zakázky s 5 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi),
- Část 5. veřejné zakázky s 15 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi),
- Část 6. veřejné zakázky s 5 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi),
- Část 7. veřejné zakázky s 15 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi),
- Část 8. veřejné zakázky s 5 účastníky (advokáty/advokátními kancelářemi).“
4. Zadavatel uvedl v bodě II.1.8) oznámení o zakázce rozdělení veřejné zakázky na části. V příloze B oznámení o zakázce specifikoval zadavatel rozdělení veřejné zakázky na části takto:
o část 1 – „Strategická agenda“: Poskytování právních služeb uvedených v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP strategického významu. Blíže viz ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 200 000 000,- Kč bez DPH.
o část 2 – „Běžná agenda – INF“: Poskytování právních služeb v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP v oblasti věcné působnosti odboru Informatiky – INF (jako organizační jednotky MHMP), které současně nenaplňují definiční znaky právních služeb strategického významu dle ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 60 000 000,- Kč bez DPH.
o část 3 – „Běžná agenda – SVM“: Poskytování právních služeb v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP v oblasti věcné působnosti Odboru evidence, správy a využití majetku - SVM (jako organizační jednotky MHMP), které současně nenaplňují definiční znaky právních služeb strategického významu dle ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 195 000 000,- Kč bez DPH.
o část 4 – „Běžná agenda – UCT“: Poskytování právních služeb v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP v oblasti věcné působnosti Odboru účetnictví - UCT (jako organizační jednotky MHMP), které současně nenaplňují definiční znaky právních služeb strategického významu dle ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 5 000 000,- Kč bez DPH.
o část 5 – „Běžná agenda – OMI“: Poskytování právních služeb v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP v oblasti věcné působnosti Odboru městského investora - OMI (jako organizační jednotky MHMP), které současně nenaplňují definiční znaky právních služeb strategického významu dle ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 75 000 000,- Kč bez DPH.
o část 6 – „Běžná agenda – OUP“: Poskytování právních služeb v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP v oblasti věcné působnosti Odboru územního plánu - OUP (jako organizační jednotky MHMP), které současně nenaplňují definiční znaky právních služeb strategického významu dle ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 10 000 000,- Kč bez DPH.
o část 7 – „Běžná agenda – RED“: Poskytování právních služeb v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP v oblasti věcné působnosti Odboru Kancelář ředitele magistrátu - RED (jako organizační jednotky MHMP) a v oblasti věcné působnosti dalších dotčených odborů a zvláštních organizačních jednotek, vyjma odboru legislativního a právního (LEG) a odborů uvedených v odst. 3.2.2.2.-3.2.2.6. ZD (pro přehlednost dalších dotčených odborů zvláštních organizačních jednotek viz usnesení Rady HMP č. 512 ze dne 24.4.2012), a to právní služby, které současně nenaplňují definiční znaky právních služeb strategického významu dle ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 50 000 000,- Kč bez DPH.
o část 8 – „Běžná agenda – MP“: Poskytování právních služeb v rámci sporné i nesporné a právní agendy HMP v oblasti věcné působnosti Městské policie hl. m. Prahy (orgán HMP), které současně nenaplňují definiční znaky právních služeb strategického významu dle ZD. Předpokládaná hodnota ve výši 5 000 000,- Kč bez DPH.
5. Zadavatel stanovil v bodě II.2.1) oznámení o zakázce celkovou předpokládanou hodnotu všech částí zakázek ve výši 600 000 000,- Kč bez DPH.
6. Zadavatel pověřil výkonem zadavatelských činností společnost MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Karoliny Světlé 25, 110 00 Praha 1.
7. V kvalifikační dokumentaci v bodě 6 nazvaném „Kvalifikace dodavatelů“ zadavatel uvedl, že dodavatel je povinen v souladu s ustanovením § 50 zákona ve lhůtě pro podání žádosti o účast prokázat splnění kvalifikace. Dále zde zadavatel mimo jiné uvedl, že kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona (viz odst. 6.1.3. níže), a že požadavky na prokázání splnění kvalifikace jsou pro oblast základních a profesních kvalifikačních předpokladů shodné pro všechny části této veřejné zakázky, pro oblast technických kvalifikačních předpokladů jsou požadavky zadavatele odlišné pro jednotlivé části veřejné zakázky.
8. V bodě 6.1.3 kvalifikační dokumentace nazvaném „Technické kvalifikační předpoklady“ zadavatel pod písmenem a) uvedl, že „splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel předložením seznamu významných právních služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením
o stručného popisu a rozsahu významné služby,
o objednatele (klienta), kterému byla významná služba poskytována, vč. uvedení kontaktní osoby (jména a příjmení) příslušného objednatele významné právní služby a kontaktních údajů na tuto osobu (tel., e-mailové spojení, popř. jiná platná doručovací adresa), u které bude možné údaje významné právní služby ověřit
o hodnoty předmětu významné služby (tarifní hodnoty předmětu významné služby),
o jde-li o významnou službu v oblasti sporové agendy, hodnoty předmětu řízení, popř. tarifní hodnoty, a výsledku (míry úspěšnosti) daného sporu,
o jde-li o významnou službu v oblasti veřejných zakázek, předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, které se významná právní služba týkala,
o doby plnění významné služby.
Z osvědčení i seznamu významných služeb musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval významné právní služby v rozsahu minimální úrovně stanovené zadavatelem níže pro každou příslušnou část veřejné zakázky. Jedna významná služba přitom může sloužit k naplnění více kvalifikačních předpokladů (bodů uvedených níže).
Pokud se dodavatel uchází o část 1. veřejné zakázky (Strategická agenda), je povinen prokázat poskytnutí:
1) nejméně 1 právní služby - zastupování klienta v občanském soudním řízení před soudy ČR s hodnotou předmětu řízení nejméně 50 mil. Kč;
2) nejméně 1 právní služby - poradenství či zastupování klienta v souvislosti se správním řízením v ČR či řízením před soudem ČR ve správním soudnictví v souvislosti s povolováním veřejně prospěšných staveb ve smyslu stavebního zákona;
3) nejméně 3 právních služeb - zastupování klienta ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže;
4) nejméně 1 právní služby - zastupování klienta v soudním řízení před soudem ČR ve správním soudnictví ve věcech spadajících do působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže;
5) nejméně 1 právní služby - příprava zadávacích podmínek a následné zastupování zadavatele v příslušném zadávacím řízení dle § 151 zákona o veřejných zakázkách (výkon zadavatelské činnosti) na veřejnou zakázku na stavební práce v ČR s předpokládanou hodnotou takové veřejné zakázky nejméně 100 mil. Kč;
6) nejméně 2 právních služeb - poradenství v oblasti IT/IS, z nichž se alespoň 1 taková právní služba týkala poradenství v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky na služby či dodávky v oblasti IT/IS v ČR, a alespoň 1 taková právní služba se týkala poradenství v souvislosti se zpracováním smluvní dokumentace v oblasti IT/IS v ČR;
7) nejméně 1 právní služby - poradenství v oblasti koncesního řízení či veřejné zakázky s rysy koncese (tzv. kvazikoncese) v ČR s předpokládanou hodnotou nejméně 50 mil. Kč, přičemž takové poradenství spočívalo alespoň v rozsahu zpracování či právního posouzení koncesního projektu nebo studie proveditelnosti nebo zpracování či právního posouzení koncesní dokumentace;
8) nejméně 1 právní služby - zastupování klienta v souvislosti s nakládáním s nemovitostmi v ČR, a to v záležitosti týkající se převodu vlastnictví k nemovitosti nebo v soudním sporu týkajícím se nemovitosti;
9) nejméně 1 právní služby - poradenství v oblasti veřejně prospěšných staveb ve smyslu stavebního zákona financovaných (zcela či zčásti) ze strukturálních fondů EU;
10) nejméně 1 právní služby - poradenství v oblasti veřejné podpory dle práva EU;
11) nejméně 1 právní služby - poradenství nebo zastupování klienta ve věci aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím ze strany povinného subjektu v ČR.
Pokud se dodavatel uchází o část 2. veřejné zakázky (Běžná agenda - INF), je povinen prokázat poskytnutí:
1) nejméně 5 právních služeb - zpracování smluvní dokumentace v oblasti IT/IS; za zpracování smluvní dokumentace se pro tyto účely považuje rovněž zpracování a projednání připomínek ke smluvní dokumentaci zpracované třetí osobou;
2) nejméně 3 právních služeb - příprava zadávacích podmínek při zadávání podlimitní či nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby v oblasti IT/IS v zadávacím řízení dle zákona o veřejných zakázkách a současně i následné zastupování zadavatele dle § 151 zákona o veřejných zakázkách (výkon zadavatelské činnosti) v tomtéž zadávacím řízení;
3) nejméně 1 právní služby - poradenství ve věci aplikace autorského zákona ve vztahu k plnění v oblasti IT/IS;
4) nejméně 1 právní služby - zastupování klienta ve sporu, jehož předmět se týkal oblasti IT/IS, v občanském soudním řízení před soudy ČR či v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem ČR;
5) nejméně 1 právní služby - zastupování klienta ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
Pokud se dodavatel uchází o část 3. veřejné zakázky (Běžná agenda - SVM), je povinen prokázat poskytnutí:
1) nejméně 5 právních služeb - zpracování smlouvy o nájmu nemovitosti, přičemž alespoň ve 3 takových případech šlo o bytovou jednotku; za zpracování smlouvy se pro tyto účely považuje rovněž zpracování a projednání připomínek ke smlouvě o nájmu zpracované třetí osobou;
2) nejméně 5 právních služeb - zpracování kupní smlouvy týkající se nemovitosti, přičemž alespoň ve 3 takových případech šlo o bytovou jednotku; za zpracování smlouvy se pro tyto účely považuje rovněž zpracování a projednání připomínek ke kupní smlouvě zpracované třetí osobou;
3) nejméně 3 právních služeb - zpracování smlouvy o dílo; za zpracování smlouvy se pro tyto účely považuje rovněž zpracování a projednání připomínek ke smlouvě o dílo zpracované třetí osobou;
4) nejméně 1 právní služby - zastupování klienta ve sporu, jehož předmět se týkal nemovitosti, v občanském soudním řízení před soudy ČR či v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem ČR.
Pokud se dodavatel uchází o část 4. veřejné zakázky (Běžná agenda - UCT), je povinen prokázat poskytnutí:
1) nejméně 5 právních služeb - zastupování klienta ve sporu, jehož předmět se týkal vymáhání pohledávek klienta jako věřitele, v občanském soudním řízení před soudy ČR či v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem ČR;
2) nejméně 3 právních služeb - zpracování smlouvy o půjčce či o úvěru; za zpracování smlouvy se pro tyto účely považuje rovněž zpracování a projednání připomínek ke smlouvě o půjčce či o úvěru zpracované třetí osobou.
Pokud se dodavatel uchází o část 5. veřejné zakázky (Běžná agenda - OMI), je povinen prokázat poskytnutí:
1) nejméně 5 právních služeb - zpracování smlouvy o dílo; za zpracování smlouvy se pro tyto účely považuje rovněž zpracování a projednání připomínek ke smlouvě o dílo zpracované třetí osobou;
2) nejméně 3 právních služeb – zpracování smlouvy o nájmu nemovitosti; za zpracování smlouvy se pro tyto účely považuje rovněž zpracování a projednání připomínek ke smlouvě o nájmu zpracované třetí osobou;
3) nejméně 3 právních služeb- příprava zadávacích podmínek při zadávání podlimitní či nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce v zadávacím řízení dle zákona o veřejných zakázkách a současně i následné zastupování zadavatele dle § 151 zákona o veřejných zakázkách (výkon zadavatelské činnosti) v tomtéž zadávacím řízení;
4) nejméně 1 právní služby – zastupování klienta ve sporu, jehož předmět se týkal nemovitosti v občanském soudním řízení před soudy ČR či v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem ČR;
5) nejméně 1 právní služby – poradenství v oblasti veřejně prospěšných staveb ve smyslu stavebního zákona;
6) nejméně 1 právní služby – zastupování klienta ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Pokud se dodavatel uchází o část 7. veřejné zakázky (Běžná agenda - RED), je povinen prokázat poskytnutí:
1) nejméně 3 právních služeb - poradenství v oblasti pracovního práva;
2) nejméně 3 právních služeb - zastupování klienta ve sporu z pracovněprávního poměru mezi klientem, jako zaměstnavatelem, a třetí osobou, jako zaměstnancem, v soudním řízení před soudy ČR či v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem ČR;
3) nejméně 1 právní služby - zastupování klienta ve správním řízení před správními orgány ČR;
4) nejméně 1 právní služby - zastupování zadavatele v zadávacím řízení dle § 151 zákona o veřejných zakázkách (výkon zadavatelské činnosti);
5) nejméně 1 právní služby - poradenství nebo zastupování klienta ve věci aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím ze strany povinného subjektu v ČR.
Pokud se dodavatel uchází o část 8. veřejné zakázky (Běžná agenda - MP), je povinen prokázat poskytnutí:
1) nejméně 3 právních služeb - zastupování klienta ve sporu z titulu náhrady škody v soudním řízení před soudy ČR či v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem ČR;
2) nejméně 3 právních služeb - poradenství v oblasti pracovního práva;
3) nejméně 1 právní služby - zastupování zadavatele v zadávacím řízení dle § 151 zákona o veřejných zakázkách (výkon zadavatelské činnosti).“
9. V bodě 6.2.4 kvalifikační dokumentace nazvaném „Prokázání části kvalifikace prostřednictvím subdodavatele“ zadavatel uvedl, že pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona (tj. profesní a technické kvalifikační předpoklady) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele (to neplatí v případě profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) zákona). Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli mimo jiné předložit smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí konkrétního plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona. Subdodavatelem poskytnutá plnění, věci či práva musí být v takové smlouvě identifikována zcela jasně, určitě a srozumitelně a vždy v souladu se smyslem příslušných kvalifikačních předpokladů; musí být zejména zřejmé, jakou část právních služeb a v jakém oboru práva se bude subdodavatel podílet na plnění veřejné zakázky. Zadavatel zde dále požaduje, aby dodavatel v žádosti o účast specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat subdodavateli.
10. Dle protokolů o otevření žádostí o účast ze dne 7.11.2012 podalo své žádosti o účast v zadávacím řízení pro části 1-8 celkem 72 zájemců, přičemž Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“) podala své žádosti o účast v částech 1-5, 7, 8.
11. Dle protokolů o posouzení kvalifikace pro části 1-5, 7, 8 ze dne 11.3.2013 neprokázal navrhovatel splnění požadované kvalifikace v plném rozsahu.
12. Dne 22.3.2013 byla navrhovateli doručena oznámení rozhodnutí zadavatele ze dne 14.3.2013 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro části 1-5, 7, 8, o němž zadavatel rozhodl dne 12.3.2013. Odůvodnění rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele bylo navrhovateli poskytnuto v příloze v elektronické podobě v tabulkách ve formátu MS Excel samostatně pro každou část veřejné zakázky 1-5, 7, 8, a to na CD a současně i jako příloha e-mailové zprávy.
13. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 1 zadavatel odůvodnil takto: „Navrhovatel ani na základě výzvy zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodů 1), 3), 4), 6), 9) 10) a 11) kvalifikační dokumentace pro část 1 veřejné zakázky, a to z následujících důvodů:
1) K prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle čl. 6.1.3 sekce a), mj. podbodů 1), 3), 6) kvalifikační dokumentace předložil navrhovatel seznam doložený osvědčeními objednatelů daných významných právních služeb (dále též jen "reference"). Z osvědčení vyplývá, že dané významné právní služby byly realizovány JUDr. Jiřím Brožem (stávajícím jednatelem a společníkem navrhovatele) zčásti v době, kdy byl (dle údajů vyplývajících z jeho profesního životopisu) společníkem v Advokátní kanceláři Brož&Partner, zčásti, kdy již byl či mohl být (s ohledem na neexistenci přesného data vzniku navrhovatele) jednatelem a společníkem navrhovatele. Neboť ani na základě žádosti zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona nebylo navrhovatelem prokázáno, že na stávající advokátní kancelář – navrhovatele přešly dané reference, tedy že navrhovatel je (alespoň ve vztahu k uvedeným referencím) právním nástupcem Advokátní kanceláře Brož & Partner, nebylo z tohoto důvodu navrhovatelem řádně prokázáno splnění kvalifikačních předpokladů čl. 6.1.3 sekce a), podbodů 1), 3) a 6) kvalifikační dokumentace pro část 1 veřejné zakázky.
2) K prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle čl. 6.1.3 sekce a), mj. podbodů 3), 4), 6), 9), 10) a 11) kvalifikační dokumentace pro část 1 veřejné zakázky předložil navrhovatel seznam doložený osvědčeními Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost (DP HMP). Z předložených osvědčení vyplývá, že dané právní služby (uváděné v osvědčeních a v seznamu) vykonával Mgr. Vít Plichta (do července 2011 advokátní koncipient). Z předloženého profesního životopisu Mgr. Víta Pichty přitom vyplývá, že v letech 2006-2011 působil jako advokátní koncipient (tj. zaměstnanec) Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s.; to ostatně potvrzují i osvědčení DP HMP, která uvádějí, že na „poskytování právních služeb se podílel Mgr. Vít Plichta prostřednictvím Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s." Posledně jmenovaná advokátní kancelář není přitom ani součástí zájemce, ani subdodavatelem zájemce. Vzhledem k tomu, že nositelem významných právních služeb (subjekt, který danou službu de iure poskytoval) je jmenovaná Advokátní kancelář Šachta & Partners, v.o.s. (jejíž není navrhovatel ani právním nástupcem) a nikoliv její tehdejší zaměstnanec, Mgr. Vít Plichta, a navrhovatel ani na základě žádosti dle § 59 odst. 4 zákona tyto technické kvalifikační předpoklady neobjasnil či nedoložil, navrhovatel z tohoto důvodu neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodů 3), 4), 6), 9), 10) a 11) kvalifikační dokumentace pro část 1 veřejné zakázky.
3) K prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle čl. 6.1.3 sekce a), mj. podbodů 9) kvalifikační dokumentace pro část 1 veřejné zakázky předložil navrhovatel seznam doložený osvědčením objednatele daných významných právních služeb, konkrétně hl. m. Prahy. Z osvědčení vyplývá, že dané významné právní služby byly realizovány Mgr. Lukášem Sedlatým (stávajícím jednatelem a společníkem navrhovatele) v době, kdy byl (dle údajů vyplývajících z jeho profesního životopisu) advokátem Advokátní kanceláři Jansta, Kostka spol. s.r.o.; to ostatně potvrzuje i předložené osvědčení hl. m. Prahy, které uvádí, že „poskytovatel služby je Mgr. Lukáš Sedlatý, advokát - prostřednictvím Advokátní kanceláře Jansta, Kostka spol. s.r.o." Posledně jmenovaná advokátní kancelář není přitom ani součástí navrhovatele, ani subdodavatelem navrhovatele. Dle osvědčení jmenovaného objednatele byly dané právní služby poskytovány v roce 2009-2010, přičemž dle předloženého profesního životopisu Mgr. Sedlatého působil v období 2003-2009 jako substituční advokát, později (neznámo od kdy) jako společník v Advokátní kanceláři Jansta, Kostka, v roce 2010 jako samostatný advokát. Neboť ani na základě žádosti zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona nebylo navrhovatelem prokázáno, že na stávající advokátní kancelář – navrhovatele přešla daná reference, tedy že navrhovatel je (alespoň ve vztahu k uvedené referencí) právním nástupcem Mgr. Lukáše Sedlatého (dodatečně předložený výpis z ISVZ-Věstníku veřejných zakázek naopak ve vztahu k dané právní službě prokazuje, že tuto poskytovala Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s.r.o. a i za kontaktní osoby jsou uvedeny jiné osoby než Mgr. Sedlatý), nebylo z tohoto důvodu navrhovatelem řádně prokázáno splnění kvalifikačních předpokladů čl. 6.1.3 sekce a), podbodu 9) kvalifikační dokumentace pro část 1 veřejné zakázky.
Na daných závěrech sub 1) a 3) výše nemůže změnit nic ani fakt, že navrhovatel v rámci své žádosti předložil subdodavatelské smlouvy mezi navrhovatelem na jedné straně a společníky a jednateli na straně druhé; pomíjí se přitom fakt, zda by byla vůbec taková smlouva mezi společností a jejími společníky a jednateli s odkazem na § 15 odst. 8 zákona o advokacii možná, resp. platná.“
14. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 2 zadavatel odůvodnil takto: „Navrhovatel ani na základě výzvy zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodů 1), 2), 3) a 5) kvalifikační dokumentace pro část 2 veřejné zakázky, a to z následujících důvodů:
1) Navrhovatel v rámci písemného objasnění potvrdil, že některé z dokládaných významných právních služeb prokazuje prostřednictvím zakázek realizovaných JUDr. Jiřím Brožem jakožto samostatným advokátem před vznikem navrhovatele (konkrétně jde o služby v právních oblastech č. 1, 2 a 5). Navrhovatel dále poukazuje na to, že s JUDr. Jiřím Brožem uzavřel subdodavatelskou smlouvu, jejímž předmětem bylo prokázání předmětného požadavku na kvalifikaci a uvádí, že tato subdodavatelská smlouva není v rozporu s § 15 odst. 8 zákona o advokacii, neboť účelem smlouvy je prokázání poskytování předmětných právních služeb, a to před vznikem navrhovatele.
2) Navrhovatel dále potvrzuje, že část významných služeb (v právních oblastech 1, 2 a 3) prokazuje prostřednictvím zakázek realizovaných členem realizačního týmu - Mgr. Vítem Plichtou - v období, kdy působil jako zaměstnanec (advokátní koncipient) u advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s.
Navrhovatel dále argumentuje tím, že dané právní služby fakticky vykonával Mgr. Plichta (resp. JUDr. Brož), což je dle jeho názoru z hlediska prokázání kvalifikace rozhodující. Komise však uvedenou argumentaci nemůže akceptovat. Smyslem kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona (požadavek na "referenční" služby) není prokázání faktických zkušeností členů realizačního týmu (ty mohou být dokládány v rámci jiných požadavků na kvalifikaci), ale doložení obdobných zakázek realizovaných zájemcem. Nedílným aspektem tohoto kvalifikačního předpokladu je přitom odpovědnost dodavatele za realizaci referenčních zakázek vůči příslušnému objednateli. Uvedený kvalifikační předpoklad proto lze (navzdory opačnému názoru navrhovatele) prokázat i např. prostřednictvím služeb, které fakticky poskytli zaměstnanci dodavatele, kteří již u dodavatele nepůsobí; naopak nelze je prokázat např. službami poskytovanými fyzickou osobou vůči zaměstnavateli či na odpovědnost zaměstnavatele.
Z dokladů a informací předložených navrhovatelem je zřejmé, že část významných služeb, jejichž prostřednictvím prokazuje splnění kvalifikace, byla ve skutečnosti poskytnuta společností Šachta a Partners v.o.s. (byť je fakticky realizoval Mgr. Plichta). Nejedná se tedy o významné služby přičitatelné navrhovateli, resp. jeho subdodavateli.
Další část významných služeb byla realizována JUDr. Jiřím Brožem jakožto samostatným advokátem; JUDr. Brož přitom není právním předchůdcem zájemce (resp. to navrhovatel nedoložil). JUDr. Brože pak rovněž nelze pokládat za subdodavatele navrhovatele ve smyslu § 51 odst. 4 zákona. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že prokazuje-li dodavatel část chybějící kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, musí se tento subdodavatel v odpovídající míře rovněž podílet na realizaci veřejné zakázky (viz § 51 odst. 4 písm. b) zákona). Je přitom zřejmé, že subdodavatelem (podílejícím se na plnění) nemůže být osoba, která v současné době již právní služby (samostatně) neposkytuje a nemůže tedy v rámci plnění veřejné zakázky jakožto subdodavatel vystupovat (a tedy z podstaty věci nemůže splnit požadavky dle §51 odst. 4 zákona).
Navrhovatel v rámci vysvětlení uvádí, že účelem předmětné subdodavatelské smlouvy je prokázání realizace obdobných služeb před vznikem navrhovatele (nikoli tedy podíl na plnění veřejné zakázky). Takový postup však zákon s ohledem na ust. 51 odst. 4 písm. b) neumožňuje (mimo to ze subdodavatelské smlouvy předložené v nabídce vyplývá, že subdodavatel se má podílet na plnění).“
15. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 3 zadavatel odůvodnil takto: „Navrhovatel ani na základě výzvy zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodu 1) kvalifikační dokumentace pro část 3 veřejné zakázky, a to z následujících důvodů:
1) Navrhovatel v rámci písemného objasnění potvrdil, že jednu ze tří dokládaných právních služeb týkajících se zpracování smlouvy o nájmu bytové jednotky, prokazuje prostřednictvím zakázky realizované JUDr. Jiřím Brožem jakožto samostatným advokátem před vznikem zájemce. Zájemce dále poukazuje na to, že s JUDr. Jiřím Brožem uzavřel subdodavatelskou smlouvu, jejímž předmětem bylo prokázání předmětného požadavku na kvalifikaci a uvádí, že tato subdodavatelská smlouva není v rozporu s § 15 odst. 8 zákona o advokacii, neboť účelem smlouvy je pouze prokázání poskytování předmětných právních služeb, a to před vznikem zájemce.
Komise k tomu konstatuje, že prokazuje-li dodavatel část chybějící kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, musí se tento subdodavatel v odpovídající míře rovněž podílet na realizaci veřejné zakázky (viz § 51 odst. 4 písm. b) zákona). Z vysvětlení zájemce však plyne, že účelem předmětné subdodavatelské smlouvy má být prokázání realizace obdobných služeb před vznikem navrhovatele (nikoli tedy vlastní poskytování právních služeb). Takový postup však zákon s ohledem na ust. 51 odst. 4 písm. b) neumožňuje.
V rámci dodatečné informace č. 5, na niž navrhovatel rovněž poukazuje, zadavatel uvedl, že požadavky na kvalifikaci musí prokázat sám navrhovatel (tj. je-li zájemcem právnická osoba, prokazuje splnění kvalifikace tato právnická osoba, nikoli její jednotliví společníci), případně může chybějící kvalifikaci prokázat prostřednictvím subdodavatele.
Je však zřejmé, že subdodavatelem navrhovatele nemůže být osoba, která v současné době již právní služby (samostatně) neposkytuje a nemůže tedy v rámci plnění veřejné zakázky jakožto subdodavatel vystupovat (a rovněž tedy z podstaty věci nemůže splnit požadavky dle § 51 odst. 4 zákona).“
16. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 4 zadavatel odůvodnil takto: „Navrhovatel ani na základě výzvy zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodů 1), 2) a 3) kvalifikační dokumentace pro část 4 veřejné zakázky, a to z následujících důvodů:
1) Navrhovatel v rámci písemného objasnění potvrdil, že v případě právních služeb zastupování klienta ve sporu, jehož předmět se týkal vymáhání pohledávek klienta jako věřitele, v občanském soudním řízení před soudy ČR či v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem ČR, uvedených v seznamu významných služeb jako podbody 1) až 3) čl. 6.1.3 sekce a) kvalifikační dokumentace pro část 4 veřejné zakázky, prokazuje kvalifikaci prostřednictvím služeb realizovaných JUDr. Jiřím Brožem jakožto samostatným advokátem před vznikem navrhovatele. Navrhovatel dále poukazuje na to, že s JUDr. Jiřím Brožem uzavřel subdodavatelskou smlouvu, jejímž předmětem bylo prokázání předmětného požadavku na kvalifikaci a uvádí, že tato subdodavatelská smlouva není v rozporu s § 15 odst. 8 zákona o advokacii, neboť účelem smlouvy je pouze prokázání poskytování předmětných právních služeb, a to před vznikem navrhovatele.
Komise k tomu konstatuje, že prokazuje-li dodavatel část chybějící kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, musí se tento subdodavatel v odpovídající míře rovněž podílet na realizaci veřejné zakázky (viz § 51 odst. 4 písm. b) zákona). Z vysvětlení navrhovatele však plyne, že obsahem předmětné subdodavatelské smlouvy nemá být poskytování služeb, věcí či práv v rámci veřejné zakázky, ale pouze samotné doložení kvalifikace. Takový postup však zákon s ohledem na ust. 51 odst. 4 písm. b) neumožňuje.
V rámci dodatečné informace č. 5, na niž navrhovatel rovněž poukazuje, zadavatel uvedl, že požadavky na kvalifikaci musí prokázat sám navrhovatel (tj. je-li zájemcem právnická osoba, prokazuje splnění kvalifikace tato právnická osoba, nikoli její jednotliví společníci), případně může chybějící kvalifikaci prokázat prostřednictvím subdodavatele.
Je však zřejmé, že subdodavatelem navrhovatele nemůže být osoba, která v současné době již právní služby (samostatně) neposkytuje a nemůže tedy v rámci plnění veřejné zakázky jakožto subdodavatel vystupovat (a rovněž tedy z podstaty věci nemůže splnit požadavky dle § 51 odst. 4 zákona).“
17. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 5 zadavatel odůvodnil takto: „Navrhovatel ani na základě výzvy zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodů 1), 5) a 6) kvalifikační dokumentace pro část 5 veřejné zakázky, a to z následujících důvodů:
1) Navrhovatel v rámci písemného objasnění potvrdil, že část významných služeb (v právních oblastech 1), 5) a 6) čl. 6.1.3 sekce a) kvalifikační dokumentace pro část 5 veřejné zakázky prokazuje prostřednictvím zakázek realizovaných členem realizačního týmu - Mgr. Vítem Plichtou - v období, kdy působil jako zaměstnanec (advokátní koncipient) u advokátní kanceláře Šachta &Partners v.o.s.
2) Navrhovatel dále potvrzuje, že některé z dokládaných významných právních služeb prokazuje prostřednictvím zakázek realizovaných Mgr. Lukášem Sedlatým jakožto samostatným advokátem před vznikem navrhovatele (dle podbodu č. 5) posledně zmíněné části kvalifikační dokumentace). Navrhovatel dále poukazuje na to, že s Mgr. Lukášem Sedlatým uzavřel subdodavatelskou smlouvu, jejímž předmětem bylo prokázání předmětného požadavku na kvalifikaci a uvádí, že tato subdodavatelská smlouva není v rozporu s § 15 odst. 8 zákona o advokacii, neboť účelem smlouvy je prokázání poskytování předmětných právních služeb, a to před vznikem zájemce.
Navrhovatel dále argumentuje tím, že dané právní služby fakticky vykonával Mgr. Plichta (resp. Mgr. Sedlatý), což je dle jeho názoru z hlediska prokázání kvalifikace rozhodující. Komise však uvedenou argumentaci nemůže akceptovat. Smyslem kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona (požadavek na „referenční" služby) není prokázání faktických zkušeností členů realizačního týmu (ty mohou být dokládány v rámci jiných požadavků na kvalifikaci), ale doložení obdobných zakázek realizovaných zájemcem. Nedílným aspektem tohoto kvalifikačního předpokladu je přitom odpovědnost dodavatele za realizaci referenčních zakázek vůči příslušnému objednateli. Uvedený kvalifikační předpoklad proto lze (navzdory opačnému názoru navrhovatele) prokázat i např. prostřednictvím služeb, které fakticky poskytli zaměstnanci dodavatele, kteří již u dodavatele nepůsobí; naopak nelze je prokázat např. službami poskytovanými fyzickou osobou vůči zaměstnavateli či na odpovědnost zaměstnavatele.
Z dokladů a informací předložených navrhovatelem je zřejmé, že část významných služeb, jejichž prostřednictvím prokazuje splnění kvalifikace, byla ve skutečnosti poskytnuta společností Šachta & Partners v.o.s. (byť je fakticky realizoval Mgr. Plichta). Nejedná se tedy o významné služby přičitatelné navrhovateli, resp. jeho subdodavateli.
Další část významných služeb byla realizována Mgr. Lukášem Sedlatým jakožto samostatným advokátem; Mgr. Lukáš Sedlatý přitom není právním předchůdcem navrhovatele (resp. to navrhovatel nedoložil). Mgr. Sedlatého pak rovněž nelze pokládat za subdodavatele navrhovatel ve smyslu § 51 odst. 4 zákona. Dle tohoto ustanovení totiž platí, že prokazuje-li dodavatel část chybějící kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, musí se tento subdodavatel v odpovídající míře rovněž podílet na realizaci veřejné zakázky (viz § 51 odst. 4 písm. b) zákona). V daném případě však obsahem předmětné subdodavatelské smlouvy nemá být poskytování služeb, věcí či práv v rámci veřejné zakázky, ale pouze samotné doložení kvalifikace. Takový postup však zákon s ohledem na ust. 51 odst. 4 písm. b) neumožňuje. Je zároveň zřejmé, že subdodavatelem navrhovatele nemůže být osoba, která v současné době již právní služby (samostatně) neposkytuje a nemůže tedy v rámci plnění veřejné zakázky jakožto subdodavatel vystupovat (a rovněž tedy z podstaty věci nemůže splnit požadavky dle § 51 odst. 4 zákona).“
18. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 7 zadavatel odůvodnil takto: „Navrhovatel ani na základě výzvy zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodů 2) a 5) kvalifikační dokumentace pro část 7 veřejné zakázky, a to z následujících důvodů:
1) Navrhovatel v rámci písemného objasnění potvrdil, že část významných služeb (v oblastech zastupování klienta ve sporu z pracovněprávního poměru a poradenství nebo zastupování klienta ve věci aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím) prokazuje prostřednictvím zakázek realizovaných členem realizačního týmu - Mgr. Vítem Plichtou - v období, kdy působil jako zaměstnanec (advokátní koncipient) u advokátní kanceláře Šachta & Partners v.o.s.
Navrhovatel argumentuje tím, že dané právní služby fakticky vykonával Mgr. Plichta, což je dle jeho názoru z hlediska prokázání kvalifikace rozhodující. Komise však uvedenou argumentaci nemůže akceptovat. Smyslem kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona (požadavek na „referenční" služby) není prokázání faktických zkušeností členů realizačního týmu (ty mohou být dokládány v rámci jiných požadavků na kvalifikaci), ale doložení obdobných zakázek realizovaných zájemcem. Nedílným aspektem tohoto kvalifikačního předpokladu je přitom odpovědnost dodavatele za realizaci referenčních zakázek vůči příslušnému objednateli. Uvedený kvalifikační předpoklad proto lze (navzdory opačnému názoru navrhovatele) prokázat i např. prostřednictvím služeb, které fakticky poskytli zaměstnanci dodavatele, kteří již u dodavatele nepůsobí; naopak nelze je prokázat např. službami poskytovanými fyzickou osobou vůči zaměstnavateli či na odpovědnost zaměstnavatele.
Z dokladů a informací předložených navrhovatelem je zřejmé, že část významných služeb, jejichž prostřednictvím prokazuje splnění kvalifikace, byla ve skutečnosti poskytnuta společností Šachta & Partners v.o.s. (byť je fakticky realizoval Mgr. Plichta). Nejedná se tedy o významné služby přičitatelné navrhovateli, resp. jeho subdodavateli.“
19. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 8 zadavatel odůvodnil takto: „Navrhovatel ani na základě výzvy zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodu 1) a 2) kvalifikační dokumentace pro část 8 veřejné zakázky, a to z následujících důvodů:
1) I přes objasnění podané navrhovatelem dle § 59 odst. 4 zákona navrhovatel neprokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu dle čl. 6.1.3 písm. a) podbodu 1) kvalifikační dokumentace pro část 8 veřejné zakázky, když doložil poskytnutí významných právních služeb jen ve dvou případech, a dále podbodu 2) téhož článku kvalifikační dokumentace, když taktéž doložil poskytnutí významných právních služeb jen ve dvou případech.
Komise k tomu konstatuje, že prokazuje-li dodavatel část chybějící kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, musí se tento subdodavatel v odpovídající míře rovněž podílet na realizaci veřejné zakázky (viz § 51 odst. 4 písm. b) zákona). Z vysvětlení navrhovatele však plyne, že obsahem předmětné subdodavatelské smlouvy nemá být poskytování služeb, věcí či práv v rámci veřejné zakázky, ale pouze samotné doložení kvalifikace. Takový postup však zákon s ohledem na ust. 51 odst. 4 písm. b) neumožňuje.
Je však zřejmé, že subdodavatelem navrhovatele nemůže být osoba, která v současné době již právní služby (samostatně) neposkytuje a nemůže tedy v rámci plnění veřejné zakázky jakožto subdodavatel vystupovat (a rovněž tedy z podstaty věci nemůže splnit požadavky dle § 51 odst. 4 zákona).
K uvedenému zadavatel dále uvádí, že v daném případě je prokázání části kvalifikace prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 51 odst. 4 zákona pojmově vyloučeno v případě, kdy subdodavatelem má být osoba, která je společníkem navrhovatele, a který se tedy může podílet na plnění veřejné zakázky pouze jako společník s.r.o., nikoli jako samostatný advokát (viz § 15 odst. 8 zák. o advokacii).“
20. Písemnostmi ze dne 5.4.2013, které obdržel zadavatel téhož dne, podal navrhovatel námitky proti rozhodnutím zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení pro části 1-5, 7, 8 veřejné zakázky.
21. Vzhledem k tomu, že zadavatel svými rozhodnutími ze dne 15.4.2013, která byla navrhovateli doručena téhož dne, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel písemnostmi ze dne 25.4.2013 návrhy na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrhy“) pro část 1-5, 7, 8 veřejné zakázky, které byly doručeny Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 25.4.2013. Zadavatel obdržel stejnopisy návrhů rovněž dne 25.4.2013.
II. OBSAH NÁVRHŮ
Návrh pro část 1
22. Navrhovatel v úvodu svého návrhu pro část 1 (dále jen „návrh 1“) uvedl, že dle jeho názoru řádně splnil kvalifikační předpoklady stanovené zákonem a zadavatelem, a že zadavatel jeho vyloučením porušil základní zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Navrhovatel spatřuje porušení zákona zadavatelem v tom, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, aniž by byly naplněny podmínky uvedené v ustanovení § 60 odst. 1 zákona, tedy zadavatel neoprávněně vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, i přesto, že řádně prokázal kvalifikaci v požadovaném rozsahu.
23. Navrhovatel podotkl, že v daném případě není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele, a z toho důvodu navrhovatel složil na účet Úřadu kauci ve výši 100 000,- Kč. Navrhovatel dále konstatuje, že z rozhodovací praxe soudů ČR je zřejmé, že i v případech, kdy je veřejná zakázka rozdělena na části dle ustanovení § 98 zákona, se jedná se o jedinou veřejnou zakázku a kauce ve smyslu ustanovení § 115 odst. 1 zákona se skládá k jedné veřejné zakázce a nikoliv k jednotlivým dílčím částem této veřejné zakázky, a to navíc v případě, kdy návrhy podávané k jednotlivým částem jsou téměř totožné. V souvislosti se složením kauce navrhovatel zpochybnil oprávněnost zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na 8 částí, kdy dle názoru navrhovatele dochází k prolínání specializací na právní služby i mezi ostatními částmi předmětné veřejné zakázky. Na základě shora uvedeného navrhovatel uvádí, že složená kauce ve výši 100 000,- Kč je mimo část 1 veřejné zakázky skládána rovněž i k částem 2, 3, 4, 5, 7 a 8 veřejné zakázky.
24. Navrhovatel odkázal na rozhodnutí Úřadu č.j.: ÚOHS-S181/2010/VZ-17712/2010/520/JHI ze dne 7. února 2011, kde se Úřad k otázce prokazování kvalifikace vyjádřil tak, že z plnění veřejných zakázek nelze vyloučit uchazeče, kteří předkládají jako referenční zakázku, kterou plnili ve sdružení (a splnil požadavky zadavatele na minimální úroveň druhu, rozsahu a složitosti zakázky). Shora uvedené rozhodnutí Úřadu je dle navrhovatele analogicky aplikovatelné i na případy, kdy subdodavatel uchazeče, potažmo jeho jednatel prokazuje část technické kvalifikace dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona referencí vydanou objednatelem služeb, ze které jasně vyplývá, že tato osoba fakticky vykonávala v referenci specifikované právní služby, a to buď jako bývalý zaměstnanec společnosti odlišné od navrhovatele, popř. jako člen sdružení advokátů nebo jako advokát spolupracující se společností odlišnou od navrhovatele.
25. Dle přesvědčení navrhovatele jsou právní služby v případě prokazování technické kvalifikace službami sui generis, kde se do jisté míry kryje požadavek uvedený v ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona a požadavek uvedený v ustanovení § 56 odst. 2 písm. e) zákona. Dle mínění navrhovatele lze za nositele reference o poskytování právních služeb largo sensu vedle advokátní kanceláře považovat i osobu, která fakticky právní služby vykonává, lhostejno zda advokát či advokátní koncipient. Navrhovatel je toho názoru, že rozlišování technického kvalifikačního předpokladu na prokázání zkušeností dodavatele a prokázání zkušeností jednotlivých členů realizačního týmu má samozřejmě opodstatnění v případě veřejných zakázek, kdy určitá činnost nemůže být vykonávána pouze jednou fyzickou osobou (tj. držitelem reference nemůže být s ohledem na rozsah, složitost popř. technickou náročnost pouze jedna fyzická osoba). V případě advokacie získává advokát po složení advokátních zkoušek generální oprávnění k poskytování právních služeb, tedy ve všech právních oblastech. Dle navrhovatele nelze přijmout tvrzení, že nositelem reference je pouze dodavatel, u kterého si objednatel právní služby zadá, ale nositelem reference může být i jiná osoba, než ta, která má s objednatelem uzavřenou smlouvu na plnění, nositelem reference je tedy ta osoba, která fakticky předmětné služby poskytovala, a to bez rozdílu, zda se jedná o advokáta či advokátního koncipienta, jakožto zaměstnance advokátní kanceláře neboť se v souladu s výkladem ustanovení § 17 písm. a) zákona jedná vždy o dodavatele.
26. Navrhovatel dále uvádí rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-R87/2010/VZ- 18305/2010/310/JSI ze dne 17. ledna 2010, ze kterého dle mínění navrhovatele vyplývá, že požadavkem na reference je myšlen požadavek na určitou zkušenost. S ohledem na shora uvedené rozhodnutí Úřadu je tedy dle navrhovatele zřejmé, že smyslem reference je prokázání skutečnosti, že určitá osoba má zkušenost s danou službou, popřípadě stavební prací či dodávkou. Navrhovatel má za to, že předložením příslušných referencí prokázal, že tím, že disponuje osobami, které jsou držiteli referencí prokazující dostatečné zkušenosti v poskytování předmětných právních služeb, splňuje zkušenosti zadavatelem požadované. Navrhovatel je přesvědčen, že náležitě splnil veškeré požadavky uvedené v části 6.1.3 kvalifikační dokumentace, že jím uvedené významné služby v seznamu významných služeb byly poskytovány navrhovatelem, resp. i jeho společníky a jednateli nebo jeho subdodavatelem, se kterým uzavřel subdodavatelskou smlouvu ve vztahu k předmětné veřejné zakázce.
27. Navrhovatel se domnívá, že rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách zavdává příčinu k pochybnostem o jeho souladu s usnesením Rady hlavního města Prahy, číslo 1079, ze dne 17.7.2012, ke schválení novelizace Pravidel pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách hlavního města Prahy, z něhož je zřejmé, že aby za zadavatele mohl o podaných námitkách rozhodnout a následně i vydat rozhodnutí o námitkách Primátor hl. m. Prahy, musí mu být v souladu s odst. 1., článku 3 hlavy I. těchto pravidel uděleno zvláštní pověření Rady hlavního města Prahy. V archivu usnesení Rady hlavního města Prahy, jenž je veřejně přístupný na internetových stránkách zadavatele, však takovéto zvláštní pověření není nikde uvedeno, a proto se navrhovatel domnívá, že předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách je nicotné.
28. Navrhovatel k tvrzení zadavatele v rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách, že nositelem reference může být pouze advokátní kancelář a nikoliv její advokáti a advokátní koncipienti, kteří služby fakticky poskytují, uvádí, že z takovéhoto výkladu zadavatele dle názoru navrhovatele vyplývá, že společník, který po dobu např. 10 let poskytoval právní služby v jím založené advokátní kanceláři, ukončí svou činnost v této advokátní kanceláři (avšak advokátní kancelář bude stále existovat, tedy nezanikne) a bude poskytovat právní služby již jen jako samostatný advokát, nebude moci použít žádné reference o poskytovaných právních službách, tedy nebude se moct účastnit zadávacích řízení jako dodavatel. Dle navrhovatele jsou tak omezovány i nově vznikající advokátní kanceláře, jejímiž společníky jsou advokáti, kteří před vznikem takovéto advokátní kanceláře byli advokáty, popř. advokátními koncipienty v jiné advokátní kanceláři. Takovýto výklad zadavatele je dle mínění navrhovatele v rozporu se zákonem, neboť omezuje okruh potencionálně kvalifikovaných dodavatelů.
29. Navrhovatel dále k tvrzení zadavatele uvedeného v rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách, k otázce právního nástupnictví uvádí, že nezastává totožný právní názor jako zadavatel v otázce přechodu reference na jiný subjekt pouze prostřednictvím právního nástupnictví, a to z důvodů, že nositelem reference je rovněž osoba poskytující předmětné služby. Navrhovatel uvádí, že sdružení Advokátní kancelář Brož & Partner stále existuje, a tudíž JUDr. Jiří Brož ani nemůže být jejím právním nástupcem, avšak je nositelem předmětné reference. Navrhovatel rovněž konstatuje, že dle jeho názoru dostatečně předloženými doklady prokázal, v jaké době byly dané služby poskytovány a kdo je fakticky poskytoval. Rovněž z předložených životopisů JUDr. Jiřího Brože a Mgr. Lukáše Sedlatého vyplývá, že předmětné služby byly (s ohledem na dobu poskytování služeb) poskytovány před vznikem navrhovatele, a že následně oba výše uvedení advokáti založili advokátní kancelář ve formě společnosti s ručením omezeným.
30. Navrhovatel dále uvádí, že se nelze ztotožnit s vyjádřením zadavatele v rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách k otázce, kdo je nositelem reference, neboť požadavkem na předložení reference, je prokázání zkušenosti s danou službou, tedy nikoliv prokázání zázemí, kde byly služby poskytovány (technické vybavení apod.), jak uvádí zadavatel. Nástroje, pomůcky, provozní a technické zařízení se prokazují v souladu s ustanovením § 56 odst. 2 písm. h) zákona, a proto je nelze započítávat do požadavku na prokázání kvalifikace ve smyslu ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona.
31. Závěrem navrhovatel konstatuje, že dle jeho mínění byly řádně splněny technické kvalifikační předpoklady, neboť služby uvedené v seznamu významných služeb byly plněny dodavatelem, popř. subdodavatelem. Rovněž kupříkladu z předmětných referencí vydaných Mgr. Vítu Plichtovi vyplývá, že služby byly poskytovány Mgr. Vítem Plichtou (tzn. dodavatelem ve smyslu ustanovení § 17 písm. a) zákona) na vysoké úrovni a v odpovídajícím potřebném standardu. Navrhovatel dále uvádí, že za předpokladu, že zadavatel zpochybňoval rozsah poskytnutých služeb subdodavatelem, měl si tuto skutečnost ověřit u osoby vystavující předmětná osvědčení o poskytovaných službách.
32. Navrhovatel pro úplnost shrnul, že příslušné doložené právní služby jako reference v rámci prokazování splnění technických kvalifikačních předpokladů pro část 1 veřejné zakázky, které byly poskytovány JUDr. Jiřím Brožem (nyní jednatel a společník navrhovatele, v době poskytování služeb společník, resp. člen sdružení Advokátní kanceláře Brož & Partner), Mgr. Vítem Plichtou (nyní trvale spolupracující advokát navrhovatele a subdodavatel navrhovatele k předmětné veřejné zakázce, v době poskytování služeb advokátní koncipient Advokátní kanceláře Šachta & Partners v.o.s.) a Mgr. Lukášem Sedlatým (nyní jednatel a společník navrhovatele, v době poskytování služeb advokát Advokátní kanceláře Jansta, Kostka spol. s r.o.), byly vystaveny objednateli právních služeb přímo těmto osobám, proto jsou tyto osoby dle názoru navrhovatele nositeli předmětných referencí.
33. Navrhovatel dále uvádí, že s ohledem na řádnou úpravu právních vztahů uzavřel s Mgr. Vítem Plichtou subdodavatelskou smlouvu, ze které vyplývá jak prokazování předmětných právních služeb, tak i současně jeho účast na plnění předmětu veřejné zakázky, a to za předpokladu realizace předmětu zakázky navrhovatelem. Navrhovatel doplňuje, že ve své žádosti o účast k veřejné zakázce předložil subdodavatelské smlouvy uzavřené s JUDr. Jiřím Brožem a Mgr. Lukášem Sedlatým, společníky a jednateli společnosti, a to pouze z důvodu, aby splnil podmínku zadavatele vyplývající z dodatečných informací č. 5 a předešel tak případnému vyloučení z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění technických kvalifikačních předpokladů. Z dodatečných informací č. 5 jasně vyplývá, že je-li dodavatelem právnická osoba, prokazuje splnění kvalifikace tato právnická osoba jako subjekt se samostatnou právní subjektivitou. Pokud tedy dodavatel prokazuje splnění kvalifikace pomocí osob odlišných od dodavatele, musí být v souladu s ustanovením § 51 odst. 4 zákona uzavřena s takovouto osobou subdodavatelská smlouva. S ohledem na ustanovení § 15 odst. 8 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o advokacii“) je předmětem uvedených subdodavatelských smluv pouze prokázání poskytnutého plnění, tedy prokázání odborné zkušenosti s danou službou, a to JUDr. Jiřím Brožem a Mgr. Lukášem Sedlatým, společníky a jednateli společnosti, a to ještě před vznikem navrhovatele. Navrhovatel dále uvádí, že účast JUDr. Jiřího Brože a Mgr. Lukáše Sedlatého na plnění předmětu veřejné zakázky, je více než zřejmá ze seznamu realizačního týmu uvedeného v žádosti o účast.
34. Navrhovatel uzavřel, že je dle jeho názoru zřejmé, že nebyly naplněny podmínky uvedené v ustanovení § 60 odst. 1 zákona, tedy že nebyly splněny podmínky pro vyloučení navrhovatele z účasti ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. S odkazem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření tím, že zruší rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro část 1.
Návrh pro část 2
35. Navrhovatel v návrhu pro část 2 (dále jen „návrh 2“) převážně zopakoval svá tvrzení uvedená již v návrhu 1 (viz body 22 až 34 odůvodnění rozhodnutí).
36. Nad rámec skutečností obsažených již v návrhu 1 navrhovatel v návrhu 2 podotkl, že tím, že zadavatel v odůvodnění svého rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 2 rozporuje pouze první referenci vydanou JUDr. Jiřímu Brožovi a nerozporuje druhou referenci vydanou Dopravním podnikem hl. m. Prahy akciovou společností Mgr. Vítu Plichtovi, trvale spolupracujícímu advokátovi a subdodavateli navrhovatele, uznává dle mínění navrhovatele referenci doloženou Mgr. Vítem Plichtou, trvale spolupracujícím advokátem a subdodavatelem navrhovatele. S ohledem na to, že v daném případě zadavatel předmětnou referenci nerozporuje, se navrhovatel domnívá, že doloženou referencí splnil požadovanou kvalifikaci dle čl. 6.1.3 sekce a) podbod 5 kvalifikační dokumentace pro část 2 veřejné zakázky. Navrhovatel dále konstatuje, že předmětná reference byla rovněž uvedena i v jiných částech veřejné zakázky, a to jmenovitě v částech 1 a 5. S ohledem na to, že v částech 1 a 5 veřejné zakázky zadavatel rozporuje totožné reference a v této části nikoliv, zavdává postup zadavatele dle mínění navrhovatele pochybnost o správném postupu zadavatele při posuzování kvalifikace navrhovatele a současně i příčinu k pochybnostem o řádném dodržení základních zásad zakotvených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.
37. Navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí o vyloučení musí obsahovat taxativní výčet nesplněných požadavků kvalifikace, a to včetně řádného zdůvodnění. Pokud zadavatel řádně neuvede, resp. chybně uvede, v kterých částech dodavatel nesplnil kvalifikaci, a pokud současně řádně neodůvodní, z jakého důvodu není kvalifikace považována za splněnou, je takové rozhodnutí o vyloučení dle navrhovatele nepřezkoumatelné a proto nesouladné se zákonem. Navrhovatel je přesvědčen, že takové rozhodnutí o vyloučení musí být zadavatelem pro jeho nepřezkoumatelnost zrušeno. Proti takovémuto rozhodnutí se nelze řádně bránit, neboť nejsou uvedeny úplné, resp. pravdivé skutečnosti, vč. řádného odůvodnění, pro které je navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení. Zadavatel však ani přes upozornění navrhovatele předmětné rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nezrušil.
38. Nad rámec skutečností obsažených již v návrhu 1 navrhovatel v návrhu 2 dále s odkazem na § 51 odst. 4 zákona dovozuje, že zadavatel nesprávně zaměňuje prokazování kvalifikace pomocí subdodavatele a skutečné plnění pomocí subdodavatele. Navrhovatel konstatuje, že zakázka může být realizována i pomocí subdodavatele, který v předmětné veřejné zakázce neprokazoval kvalifikaci a dále uvádí, že naproti tomu subdodavatel, jehož prostřednictvím uchazeč prokazuje kvalifikaci, se nemusí vůbec podílet na realizaci veřejné zakázky. Své tvrzení navrhovatel dovozuje z § 44 odst. 6 zákona. Navrhovatel konstatuje, že ad absurdum by dle výkladu zadavatele mohlo dojít k situaci, kdy dodavatel, kterému prokazuje subdodavatel technickou kvalifikaci dle ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona v plném rozsahu (tedy 100% kvalifikace) by nemohl nikdy plnit žádnou část veřejné zakázky, ač je k tomu dostatečně způsobilý, a samotné plnění by musel vždy plnit tento subdodavatel v plném rozsahu. S tímto názorem zadavatele se navrhovatel neztotožňuje. Na základě výše uvedeného tedy navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že se musí subdodavatel v odpovídající míře fakticky podílet na realizaci veřejné zakázky.
39. Závěrem svého návrhu 2 navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření tím, že zruší rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro část 2.
Návrh pro část 3-5, 7, 8
40. Navrhovatel v návrhu pro část 3-5 (dále jen „návrh 3-5“) převážně zopakoval svá tvrzení uvedená již v návrhu 1 (viz body 22 až 34 odůvodnění rozhodnutí) a tvrzení uvedená v návrhu 2 týkající se prokazování kvalifikace pomocí subdodavatele a skutečného plnění pomocí subdodavatele (viz bod 38 odůvodnění rozhodnutí).
41. Navrhovatel v návrhu pro část 3, 4 vzhledem k tomu, že důvod vyloučení se v těchto dvou částech týkal výhradně referencí JUDr. Jiřího Brože, uvedl pro část 3 své přesvědčení, že doloženými právními službami poskytovanými JUDr. Jiřím Brožem pro společnost Confido a.s. splnil navrhovatel technický kvalifikační předpoklad dle čl. 6.1.3 sekce a) podbod 1) - část 3 kvalifikační dokumentace, tedy požadavek na doložení alespoň pěti právních služeb, jejichž předmětem je zpracování smlouvy o nájmu nemovitosti, přičemž alespoň ve 3 takových případech šlo o bytovou jednotku. Pro část 4 potom navrhovatel uvedl své přesvědčení, že doloženými právními službami poskytovanými JUDr. Jiřím Brožem pro Hlavní město Prahu a Správu služeb hl. m. Prahy splnil navrhovatel řádně technický kvalifikační předpoklad dle čl. 6.1.3 sekce a) podbod 1) - část 4 kvalifikační dokumentace, tedy požadavek na doložení alespoň pěti právních služeb, jejichž předmětem je zastupování klienta ve sporu, jehož předmět se týkal vymáhání pohledávek klienta jako věřitele, v občanském soudním řízení před soudy ČR či v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem ČR. Pro část 3, 4 navrhovatel shodně uvedl, že JUDr. Jiří Brož, v současné době jednatel a společník navrhovatele, fakticky poskytoval předmětné služby jakožto společník, resp. člen sdružení Advokátní kanceláře Brož & Partner (sdružení advokátů), a z toho důvodu byly reference objednatelem právních služeb vystaveny přímo jemu.
42. Navrhovatel v návrhu pro část 7 (dále jen „návrh 7“) převážně zopakoval svá tvrzení uvedená již v návrhu 1 (viz body 22 až 34 odůvodnění rozhodnutí).
43. Navrhovatel v návrhu pro část 8 (dále jen „návrh 8“) převážně zopakoval svá tvrzení uvedená již v návrhu 1 (viz body 22 až 34 odůvodnění rozhodnutí) a tvrzení uvedená v návrhu 2 týkající se prokazování kvalifikace pomocí subdodavatele a skutečného plnění pomocí subdodavatele (viz bod 38 odůvodnění rozhodnutí).
44. Nad rámec skutečností obsažených již v návrhu 1 a v návrhu 2 navrhovatel v návrhu 8 podotkl, že zadavatel odůvodňuje rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení pro část 8 tím, že navrhovatel prokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), podbodu 1) a 2) kvalifikační dokumentace pro část 8 veřejné zakázky jen ve dvou případech (v podbodu 1) i podbodu 2) místo tří požadovaných případů, aniž by blíže rozvedl, které reference považuje za prokázané a které za neprokázané. Z odůvodnění rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele pro část 8 je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel v daném případě uznal za prokázané reference vydané JUDr. Jiřímu Brožovi nebo reference vydané Mgr. Vítu Plichtovi. Navrhovatel se pozastavuje nad postupem zadavatele v ostatních částech veřejné zakázky, kde zadavatel neuznal kvalifikaci doloženou referencemi vydanými buď JUDr. Jiřímu Brožovi anebo Mgr. Vítu Plichtovi. Navrhovatel rovněž konstatuje, že poslední předložená reference nebyla zadavatelem uznána v části 7 veřejné zakázky. Za předpokladu, že zadavatel v daném případě uznal reference vydané Mgr. Vítu Plichtovi, dochází zde dle navrhovatele k rozporu v postupu zadavatele v posuzování kvalifikace v jednotlivých částech veřejné zakázky, kdy v této části jsou reference uznány a v ostatních částech nikoliv. Ke stejnému rozporu v postupu zadavatele rovněž dochází, pokud zadavatel v daném případě uznal reference vydané JUDr. Jiřímu Brožovi a v ostatních částech nikoliv.
45. Navrhovatel tedy v návrhu 8 konstatuje, že takové rozhodnutí o vyloučení není dle něj řádně odůvodněno, a tudíž je nepřezkoumatelné. Takový postup dle mínění navrhovatele zadavatele zavdává příčinu k pochybnostem o správném postupu zadavatele při posuzování kvalifikace navrhovatele a současně i příčinu k pochybnostem o řádném dodržení základních zásad zakotvených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel tedy měl dle názoru navrhovatele, rozhodnutí o vyloučení navrhovatele pro část 8 zrušit, a to z důvodu nepřezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí. Navrhovatel dále zmiňuje, že je zadavatel dle jeho názoru povinen v rozhodnutí o vyloučení uvést taxativní výčet nesplněných kvalifikačních předpokladů, včetně odůvodnění, z jakých důvodů nebyly kvalifikační předpoklady splněny.
46. Závěrem svého návrhu 3-5, 7, 8 navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření tím, že zruší rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro část 3-5, 7, 8.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
47. Účastníky správních řízení podle § 116 zákona jsou:
o zadavatel,
o navrhovatel.
48. Dne 2.5.2013 obdržel Úřad žádost zadavatele z téhož dne o prodloužení lhůty k zaslání písemného vyjádření k návrhům a dokumentace k veřejné zakázce pro části 1-5, 7, 8 do dne 31.5.2013.
49. Zahájení správního řízení pro část 1 veřejné zakázky vedeného u Úřadu pod sp.zn. S247/2013 oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S247/2013/VZ-9051/2013/513/EDo dne 20.5.2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S247/2013/VZ-9055/2013/513/EDo ze dne 20.5.2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a zadavateli lhůtu do 31.5.2013 k předložení dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona a k zaslání vyjádření k obdrženému návrhu.
50. Zahájení správního řízení pro část 2 veřejné zakázky vedeného u Úřadu pod sp.zn. S293/2013 oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S293/2013/VZ-9278/2013/513/EDo dne 20.5.2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S293/2013/VZ-9286/2013/513/EDo ze dne 20.5.2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a zadavateli lhůtu do 31.5.2013 k předložení dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona a k zaslání vyjádření k obdrženému návrhu.
51. Zahájení správního řízení pro část 3 veřejné zakázky vedeného u Úřadu pod sp.zn. S294/2013 oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S294/2013/VZ-9287/2013/513/EDo dne 20.5.2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S294/2013/VZ-9288/2013/513/EDo ze dne 20.5.2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a zadavateli lhůtu do 31.5.2013 k předložení dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona a k zaslání vyjádření k obdrženému návrhu.
52. Zahájení správního řízení pro část 4 veřejné zakázky vedeného u Úřadu pod sp.zn. S295/2013 oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S295/2013/VZ-9291/2013/513/EDo dne 20.5.2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S295/2013/VZ-9292/2013/513/EDo ze dne 20.5.2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a zadavateli lhůtu do 31.5.2013 k předložení dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona a k zaslání vyjádření k obdrženému návrhu.
53. Zahájení správního řízení pro část 5 veřejné zakázky vedeného u Úřadu pod sp.zn. S296/2013 oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S296/2013/VZ-9294/2013/513/EDo dne 20.5.2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S296/2013/VZ-9295/2013/513/EDo ze dne 20.5.2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a zadavateli lhůtu do 31.5.2013 k předložení dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona a k zaslání vyjádření k obdrženému návrhu.
54. Zahájení správního řízení pro část 7 veřejné zakázky vedeného u Úřadu pod sp.zn. S297/2013 oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S297/2013/VZ-9296/2013/513/EDo dne 20.5.2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S297/2013/VZ-9299/2013/513/EDo ze dne 20.5.2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a zadavateli lhůtu do 31.5.2013 k předložení dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona a k zaslání vyjádření k obdrženému návrhu.
55. Zahájení správního řízení pro část 8 veřejné zakázky vedeného u Úřadu pod sp.zn. S298/2013 oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S298/2013/VZ-9303/2013/513/EDo dne 20.5.2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S298/2013/VZ-9304/2013/513/EDo ze dne 20.5.2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a zadavateli lhůtu do 31.5.2013 k předložení dokumentace o veřejné zakázce podle § 155 zákona a k zaslání vyjádření k obdrženému návrhu.
Vyjádření zadavatele k návrhu 1
56. Zadavatel v úvodu svého vyjádření k návrhu 1 ze dne 30.5.2013, které Úřad obdržel dne 31.5.2013, odkázal na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 15.4.2013.
57. V rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 15.4.2013 zadavatel k závěru navrhovatele ohledně analogické aplikovatelnosti rozhodnutí Úřadu č.j.: ÚOHS-S181/2010/VZ-17712/2010/520/JHI ze dne 7. února 2011 uvedl, že výše uvedené rozhodnutí se vztahovalo na skutkově odlišný případ a jako takové jej nelze dle názoru zadavatele aplikovat na způsob, jakým v rámci veřejné zakázky navrhovatel prokazoval technické kvalifikační předpoklady. Toto rozhodnutí se dle zadavatele nezabývalo možností vydání reference pro konkrétní osobu působící v rámci daného dodavatele (např. jako zaměstnanec) prokazujícího kvalifikaci a možností prokázání splnění kvalifikace právě prostřednictvím takové reference.
58. Zadavatel dále ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 15.4.2013 uvedl, že nesouhlasí se závěrem zadavatele, že právní služby jsou v případě prokazování technických kvalifikačních předpokladů službami sui generis, u kterých se stírá rozdíl mezi požadavkem na prokázání technického kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) zákona a § 56 odst. 2 písm. e) zákona. Za nositele reference o poskytnutí právní služby ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) zákona tak lze dle zadavatele považovat pouze osobu, která je dodavatelem, tedy osobu, která dané služby poskytovala svým vlastním jménem a na svůj účet. V souladu s dodatečnými informacemi č. 85 tak zadavatel zopakoval, že v případě výkonu advokacie advokátem, který je společníkem obchodní společnosti, pak zákon o advokacii výslovně stanoví, že tento výkon (poskytování právních služeb) činí společník jménem a na účet společnosti (§ 15 odst. 4 zákona o advokacii). Jinak řečeno, takové právní služby jsou poskytovány touto obchodní společností, nikoli advokátem jako fyzickou osobou. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost. V takovém případě se tedy nemohou dle zadavatele uplatnit navrhovatelovy závěry, že nabyvatelem zkušenosti a následně nositelem reference o prokázání zkušenosti ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) zákona je rovněž advokát, resp. advokátní koncipient, který danou službu fakticky poskytoval, resp. že za nositele právních služeb lze largo sensu vedle advokátní kanceláře považovat i osobu, která fakticky právní služby vykonává, lhostejno zda advokát či advokátní koncipient.
59. Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 15.4.2013 dále zmínil, že z § 56 odst. 2 písm. a) zákona vyplývá, že k prokázání kvalifikace může zadavatel požadovat předložení seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech. Závěr navrhovatele, že z předmětného ustanovení vyplývá, že nositelem reference může být kromě dodavatele i osoba, která fakticky předmětné služby poskytovala, je dle zadavatele nesprávný. S ohledem na znění § 56 odst. 2 písm. e) zákona, kdy je výslovně připuštěno prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložením osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci (tedy tzv. zkušenosti, o které stěžovatel ve svých námitkách hovoří) nejen dodavatelem ve smyslu výše uvedeném, ale rovněž jinými osobami v tomto ustanoveními uvedenými, lze dle zadavatele za pomoci systematické výkladu zákona dojít k závěru, že pokud by mělo být umožněno, aby nositelem předmětné reference ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) zákona mohl být rovněž jiný subjekt než dodavatel, bylo by to stejně jako v případě § 56 odst. 2 písm. e) zákona v daném ustanovení zákona výslovně uvedeno.
60. Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 15.4.2013 podotkl, že k otázce přechodu získaných referencí z jednoho subjektu (v tomto případě samostatného advokáta, resp. advokáta vykonávajícího advokacii ve sdružení) na jiný subjekt (v tomto případě obchodní společnost) lze uvést, že výkon advokacie jako takový je formou podnikání ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník"), upravenou zvláštním právním předpisem. Reference, které dodavatel během svého podnikání získá, tak lze považovat za součást podniku ve smyslu § 5 obchodního zákoníku. K přechodu referencí na jiný subjekt pak může dojít právě prostřednictvím právního nástupnictví, a to zejména dojde-li např. ke splynutí dvou obchodních společností nebo vkladem podniku fyzické osoby (v tomto případě samostatného advokáta, resp. advokáta vykonávajícího advokacii ve sdružení) do obchodní společnosti ve smyslu § 59 obchodního zákoníku. Tvrzení navrhovatele, že založením obchodní společnosti advokát, dříve působící samostatně nebo ve sdružení, ztrácí možnost prokazovat v minulosti nabyté zkušenosti, nemá oporu v platném právu. Zadavatel uzavřel, že ve své žádosti o objasnění navrhovatelem podané žádosti o účast ve veřejné zakázce nezpochybňoval reference vystavené ve prospěch JUDr. Jiřího Brože a Mgr. Lukáše Sedlatého, ale pouze žádal navrhovatele o doložení, že je navrhovatel právním nástupcem Advokátní kanceláře Brož&Partner a Mgr. Lukáše Sedlatého, resp. že daná reference na stěžovatele, tedy Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., přešla. V případě poskytování právních služeb například Mgr. Vítem Plichtou, kdy tento dané právní služby neposkytoval zcela sám (alespoň tato skutečnost z předložených referencí nevyplývá), ale k jejich poskytování pravděpodobně využíval zázemí Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s. (personální zázemí kanceláře, technické vybavení apod.), nelze mít dle zadavatele za to, že by nositelem požadované reference mohl být sám Mgr. Vít Plichta, ale Advokátní kancelář Šachta & Partners, v.o.s., kde se na poskytování referenční služby fakticky podílel.
61. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu doplnil svá tvrzení uvedená v jeho rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 15.4.2013 vyjádřením nesouhlasu s výkladem pojmu dodavatel ve smyslu § 17 písm. a) zákona, který uvádí navrhovatel ve svém návrhu. Pro určení toho, který subjekt lze označit za dodavatele ve smyslu § 17 písm. a) zákona, a tedy jako nositele příslušné reference, je dle názoru zadavatele podstatné to, zda tento subjekt poskytuje uvedené služby svým jménem, na svůj vlastní účet a v neposlední řadě rovněž za takto poskytované služby nese odpovědnost. Zadavatel v této souvislosti zdůraznil, že je zřejmé, že Mgr. Vít Plichta ani Mgr. Lukáš Sedlatý nenabízeli na trhu právní služby svým jménem a na svůj účet, ale jménem a na účet jiných subjektů (v tomto případě jménem Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s. a Advokátní kanceláře Jansta, Kostka spol. s.r.o.). S ohledem na výše uvedené tak má zadavatel za prokázané, že v daném případě ani Mgr. Vít Plichta ani Mgr. Lukáš Sedlatý nebyli poskytovateli služeb, a tedy dodavateli ve smyslu § 17 písm. a) zákona, a tedy ani nemohou být nositeli reference ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) zákona.
62. V případě JUDr. Jiřího Brože zadavatel podotýká, že JUDr. Jiří Brož nevystupoval při poskytování služeb vlastním jménem, ale jménem sdružení Advokátní kancelář Brož&Partner, přičemž reference získané v návaznosti na takto poskytnuté služby se staly spoluvlastnictvím advokátů, kteří byli účastníky sdružení. V tomto případě tedy dle zadavatele JUDr. Jiří Brož mohl být za určitých okolností nositelem dané reference, nicméně navrhovatel v celém průběhu posuzování kvalifikace žádným způsobem nedoložil, že by daná reference přešla (např. vkladem podniku fyzické osoby do obchodní společnosti ve smyslu § 59 obchodního zákoníku) na navrhovatele, který by tak mohl být označen za jejího nositele.
63. K poznámce navrhovatele o možné nicotnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 15.4.2013 zadavatel uvádí, že podle Hlavy VI. čl. 1 odst. 3 Pravidel pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách hlavního města Prahy ve znění usnesení Rady hlavního města Prahy, číslo 1079, ze dne 17. 7. 2012 (dále jen „pravidla") rozhodnutí o tom, zda zadavatel námitkám vyhovuje či nikoliv přísluší pouze primátorovi hlavního města Prahy. Z dalších ustanovení uvedeného čl. 1 pravidel rovněž vyplývá, že primátorovi hlavního města Prahy přísluší nejen rozhodnout o tom, zda se námitkám vyhovuje či nikoli, ale zároveň také vydat příslušné rozhodnutí o námitkách. Zvláštní pověření primátora hlavního města Prahy k rozhodnutí o námitkách a následnému vydání rozhodnutí o námitkách vyplývá přímo z daného článku pravidel a rozhodnutí o námitkách navrhovatele tak bylo učiněno zcela v souladu s těmito pravidly. Závěry navrhovatele ohledně nicotnosti rozhodnutí o námitkách tak nejsou dle zadavatele opodstatněné.
64. K otázce právního nástupnictví a přechodu referencí na jiný subjekt zadavatel dodává, že dle jeho názoru nelze přisvědčit argumentaci navrhovatele, že přechod reference prostřednictvím právního nástupnictví nelze připustit z důvodu, že nositelem reference je vždy konkrétní subjekt. Rovněž tak nelze dle zadavatele přisvědčit závěrům navrhovatele, podle kterých vede zadavatelův výklad otázky nositele referencí a přechodu referencí k omezování počtu potencionálních uchazečů, neboť právě díky možnosti přechodu referencí prostřednictvím právního nástupnictví je umožněno, aby např. dva samostatní advokáti společně založili nový právní subjekt (např. ve formě společnosti s ručením omezením) a svůj podnik fyzické osoby do takto vzniklé společnosti ve smyslu § 59 obchodního zákoníku vložili. Právě tak dojde dle zadavatele k nezpochybnitelnému přechodu referencí na nový subjekt.
65. Zadavatel dále uvedl, že smyslem § 56 odst. 2 písm. a) zákona je zejména prokázání schopnosti dodavatele poskytovat požadované služby v rozsahu stanoveném zadavatelem. Tuto schopnost zadavatel ověřuje v zásadě tím, že dodavatel způsobem předvídaným zákonem prokáže, že obdobné služby v obdobném rozsahu již v minulosti realizoval, implicitně zda tedy disponuje prostředky, které jsou v praxi označovány jako podnik a které ukazují na způsobilost dodavatele bez vážného rizika pro zadavatele realizovat předmět zakázky. Zadavatel má za to, že závěr navrhovatele ohledně směšování kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona a § 56 odst. 2 písm. h) zákona není správný.
66. Zadavatel uzavírá tuto část svého vyjádření k návrhu, že ani v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, ani v rozhodnutí o námitkách na žádném místě nezpochybňoval rozsah předložených referencí, ale pouze výše řešenou otázku nositele daných referencí.
67. K navrhovatelem tvrzenému neoprávněnému rozdělení veřejné zakázky na části pak zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že podmínkou pro podání návrhu je podle § 110 odst. 7 zákona podání řádných a včasných námitek ve stejné věci. Námitky proti rozdělení veřejné zakázky na části ve smyslu § 98 zákona jsou námitkami proti zadávacím podmínkám, které je ve smyslu § 110 odst. 3 zákona povinen stěžovatel doručit zadavateli do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Z poskytnuté dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že navrhovatel nepodal ve výše uvedené lhůtě proti zadávacím podmínkám, resp. proti rozdělení veřejné zakázky na části, žádné námitky. Zadavatel dovodil, že v této části návrhu není navrhovatel aktivně legitimován k podání návrhu, návrh v této části tedy nebyl podán oprávněnou osobou a z tohoto důvodu má být Úřadem v souladu s § 118 odst. 5 písm. d) zákona zamítnut.
68. Ohledně rozdělení veřejné zakázky na části odkázal zadavatel na § 98 odst. 1 zákona, dle kterého může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Dle zadavatele tak z uvedeného ustanovení, stejně jako z odborné literatury vyplývá, že je zcela na vůli zadavatele, zda předmět veřejné zakázky v případě, že to jeho povaha dovoluje, rozdělí na části či nikoli. V případě rozdělování předmětu veřejné zakázky je jediným zákonným limitem pro zadavatele podmínka zakotvená v § 13 odst. 3 zákona, podle které zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně. Zadavatel koncipuje zadávání této veřejné zakázky na principu rozdělení veřejné zakázky na části ve smyslu § 98 zákona, přičemž předmět plnění jednotlivých částí veřejné zakázky kopíruje věcnou působnost a úkoly jednotlivých organizačních jednotek zadavatele. Zadavatel je přesvědčen, že takovéto rozdělení mu umožní získat plnění, které bude cenově a kvalitativně výhodnější, než kdyby zadával veřejnou zakázku jako celek. Zadavatel se domnívá, že rozdělení veřejné zakázky na části nemůže být označeno jako krok znesnadňující kontrolovatelnost zadávacího řízení a tedy porušení § 6 odst. 1 zákona.
69. Ke způsobu, jakým navrhovatel složil s podáním návrhu kauci ve smyslu § 115 odst. 1 zákona, podotýká zadavatel, že rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Afs 81/2010 ze dne 12.1.2012, o nějž navrhovatel opírá svou argumentaci ohledně způsobu složení kauce se dle zadavatele zabýval skutkově odlišnou situací, když řešil výpočet výše kauce ve smyslu § 115 odst. 1 zákona v rámci jednoho návrhu směřujícího proti více veřejným zakázkám, resp. částem veřejné zakázky. Zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatel však nepodal jeden návrh pro více částí veřejné zakázky, ale těchto návrhů podal 7, přičemž tyto návrhy nejsou zcela identické. Zadavatel je přesvědčen, že na základě logického a gramatického výkladu § 115 odst. 1 zákona lze dojít k závěru, že navrhovatel je povinen složit na účet Úřadu kauci ke každému návrhu, který podá. Zadavatel se proto domnívá, že by navrhovatel měl být v rámci návrhů podaných k částem 2, 3, 4, 5, 7 a 8 veřejné zakázky v souladu s § 117a písm. b) zákona vyzván Úřadem ke složení kaucí i ke zbývajícím návrhům navrhovatele v dodatečné lhůtě. V případě, že by navrhovatel kauce pro zbývající návrhy ani tak nesložil, měl by Úřad dle mínění zadavatele podle § 117a písm. c) zákona v rámci těchto návrhů k vztahujícím se k částem 2, 3,4, 5, 7, a 8 zastavit správní řízení.
70. S ohledem na výše uvedené má zadavatel za to, že v případě žádosti o účast podané navrhovatelem k části 1 veřejné zakázky byly naplněny podmínky uvedené v § 60 odst. 1 zákona a že navrhovatel byl vyloučen z další účasti v zadávacím řízení v souladu s relevantními ustanoveními zákona. Z uvedeného důvodu zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh v části, kde navrhovatel napadá neoprávněné rozdělení předmětu veřejné zakázky na části návrh ve smyslu § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítnul, neboť nebyl podán oprávněnou osobou, a ve zbývající části návrh zamítnul ve smyslu § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Vyjádření zadavatele k návrhu 2
71. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu 2 ze dne 30.5.2013, které Úřad obdržel dne 31.5.2013, převážně zopakoval svá tvrzení uvedená již ve vyjádření zadavatele k návrhu 1 (viz body 56 až 70 odůvodnění rozhodnutí).
72. Nad rámec skutečností obsažených již ve vyjádření zadavatele k návrhu 1 zadavatel zmínil, že má za to, že v rozhodnutí o námitkách navrhovatele dostatečně jasně navrhovateli osvětlil, že neuvedení oblasti 5 v případě Mgr. Víta Plichty v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele bylo pouze písařskou chybou, přičemž si navrhovatel mohl a měl být vědom toho, že reference vydané ve prospěch Mgr. Víta Plichty zadavatel nemůže uznat jako prokazující splnění kvalifikačních předpokladů, neboť uvedené poskytnuté služby není možné přičítat Mgr. Vítu Plichtovi, ale Advokátní kanceláři Šachta & Partners, v.o.s., a to z důvodu, které byly jak v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, tak v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedeny.
73. K tvrzení navrhovatele, že neuvedení oblasti 5 v případě reference Mgr. Víta Plichty v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele činí toto rozhodnutí nepřezkoumatelným, zadavatel uvádí, že takovouto argumentaci nelze přijmout, neboť jediným důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nebylo neprokázání splnění kvalifikačních předpokladů pouze v této oblasti, ale rovněž neprokázání splnění dalších kvalifikačních předpokladů podle čl. 6.1.3 sekce a), podbodů 1), 2), 3) a 5) kvalifikační dokumentace pro část 2 veřejné zakázky, a to nejen ve vztahu k referencím Mgr. Víta Plichty, ale rovněž k referencím JUDr. Jiřího Brože. Z uvedeného je zřejmé, že důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení tak byly dle zadavatele dány bez ohledu na to, zda zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl ve vztahu k referencím Mgr. Víta Plichty oblast 5 či nikoli, přičemž navrhovatel ve svých námitkách neuvedl žádné skutečnosti, které by na posouzení jednotlivých důvodů vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení měly mít vliv. V tomto ohledu zadavatel rovněž odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 A 2/1999 ze dne 24.6 1999, ve kterém se mimo jiné uvádí: „Zkoumání dalších důvodů vyloučení uchazeče za situace, že alespoň jediný důvod je oprávněný, je nadbytečné."
74. S ohledem na výše uvedené tak má zadavatel za to, že nebyly dány důvody naznačované navrhovatelem, pro které by musel rušit své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro část 2. K vyloučení navrhovatele byl dán prokazatelně minimálně jediný důvod, a tedy rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je dle přesvědčení zadavatele zcela v souladu s § 60 odst. 1 zákona.
Vyjádření zadavatele k návrhu 3-5, 7, 8
75. Zadavatel ve svých vyjádřeních k návrhu 3-5, 7, 8 ze dne 30.5.2013, která Úřad obdržel dne 31.5.2013, převážně zopakoval svá tvrzení uvedená již ve vyjádření zadavatele k návrhu 1 (viz body 56 až 70 odůvodnění rozhodnutí).
76. Nad rámec skutečností obsažených již ve vyjádření zadavatele k návrhu 1 zadavatel ve vyjádření k návrhu 8 uvedl, že má za to, že z jeho rozhodnutí o námitkách navrhovatele vyplývá, že rozhodujícím hlediskem, pro určení toho, které reference zadavatel uznal a které nikoli, nebylo hledisko toho, kým byly dané reference vystaveny (komu byly poskytovány služby), ale ve prospěch koho byly tyto reference vystaveny. Zadavatel pro úplnost připomíná, že v rámci požadavků na prokázání splnění kvalifikace dle či. 6.1.3 sekce a) podbod 1) kvalifikační dokumentace požadoval předložení osvědčení o poskytnutí minimálně tří významných služeb. Jestliže tedy navrhovatel předložil k prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu čtyři osvědčení (reference), přičemž dvě z těchto referencí byly vystaveny ve prospěch Mgr. Víta Plichty (u jehož referencí zadavatel navrhovateli vysvětlil důvody, pro které reference vystavené v jeho prospěch nelze uznat), nemůže být dle zadavatele pochyb o tom, že navrhovatel neprokázal splnění kvalifikačních předpokladů v minimálním rozsahu stanoveném zadavatelem, když ze tří požadovaných významných právních služeb prokázal splnění jen ve dvou případech (tedy v případech referencí vystavených ve prospěch JUDr. Jiřího Brože, ze kterých vyplývalo, že služby byly poskytovány kontinuálně i po vzniku navrhovatele).
77. Zadavatel dále ve vyjádření k návrhu 8 podotkl, že byl dle § 60 odst. 1 zákona povinen rozhodnout o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro část 8. Navrhovatelem namítané skutečnosti tak dle zadavatele neměly a nemohly mít vliv na zákonnost či transparentnost uvedeného rozhodnutí, neboť bylo zadavatelem prokázáno nesplnění kvalifikace v minimálně jednom případě. V tomto ohledu zadavatel rovněž odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 A 2/1999 ze dne 24. 6. 1999, ve kterém se mimo jiné uvádí: „Zkoumání dalších důvodů vyloučení uchazeče za situace, že alespoň jediný důvod je oprávněný, je nadbytečné."
78. S ohledem na výše uvedené tak má zadavatel ve vyjádření k návrhu 8 za to, že nebyly dány důvody naznačované navrhovatelem, pro které by musel rušit své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro část 8. K vyloučení navrhovatele byl dán prokazatelně minimálně jediný důvod, a tedy rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je dle přesvědčení zadavatele zcela v souladu s § 60 odst. 1 zákona a nemůže být tak označeno jako rozporné se zásadou transparentnosti či nepřezkoumatelné.
Spojení správních řízení
79. Usnesením č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-10913/2013/513/EDo ze dne 12. června 2013 spojil Úřad správní řízení vedená pod sp.zn. S247/2013, S293/2013, S294/2013, S295/2013, S296/2013, S297/2013, S298/2013 k zajištění jejich účelu pod sp.zn. S247,293,294,295,296,297,298/2013. Toto usnesení je součástí správního spisu. Spojení správních řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-10923/2013/513/EDo ze dne 12.6.2013.
Replika navrhovatele k vyjádřením zadavatele k návrhům
80. Dne 21.6.2013 obdržel Úřad repliku navrhovatele k vyjádřením zadavatele k návrhům z téhož dne. S ohledem na skutečnost, že Úřad jednotlivá správní řízení k částem 1-5, 7, 8 veřejné zakázky spojil a že argumentace pro shora uvedené části veřejné zakázky je totožná, replika navrhovatele se vztahuje ke všem napadeným částem veřejné zakázky.
81. Navrhovatel v plném rozsahu odkázal na již uvedené v předchozích vyjádřeních. Pro úplnost navrhovatel doplnil, že nerozporuje, že by podával námitky proti rozdělení veřejné zakázky na části. Navrhovatel zmíněnými rozhodnutími soudů a Úřadu pouze podporoval svůj postup, když v souladu s § 115 odst. 1 zákona složil na účet Úřadu kauci ve výši 100 000,- Kč, neboť nebylo možné výši kauce určit. Navrhovatel je přesvědčen, že z jím uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu s použitím analogie jasně vyplývá, z jakého důvodu navrhovatel složil kauci ve výši 100 000,- Kč ke všem napadaným částem veřejné zakázky dohromady. Skládání několika kaucí by navíc dle navrhovatele bylo proti smyslu základních zásad činnosti správních orgánů, a to tím spíš, když ve všech podáních je problematika totožná.
82. K tvrzením zadavatele ohledně prokazování referencí, navrhovatel poukazuje, že z vyjádření zadavatele nabyl dojmu, že zadavatel popírá podstatu reference a na podporu svého výkladu obrací § 17 písm. a) zákona argumentačně tak, že dodavatelem je pouze subjekt, který poskytuje služby svým jménem a na svůj účet, a který nese za poskytované služby odpovědnost. Takovýto výklad nemá dle navrhovatele oporu v zákoně. Jak se již navrhovatel vyjádřil, smyslem reference je prokázání zkušenosti, která je nehmotný statek, jenž patří subjektu, který danou věc skutečně vytvořil, a je samotná nepřevoditelná, převést se dá pouze sdělení o této zkušenosti. Argumentace zadavatele, že pokud v advokátní kanceláři advokát vykoná nějakou službu, automaticky tato zkušenost přechází na další jeho kolegy a pokud advokát, který službu skutečně vykonal, tuto advokátní kancelář opustí, zůstává zkušenost v advokátní kanceláři a advokát rozvázáním spolupráce tuto zkušenost ztrácí, jde dle navrhovatele proti smyslu zákona i proti samotné logice reference jakožto potvrzení o zkušenosti s vykonanou prací. Reference není dle navrhovatele know-how, které je možné ocenit (tedy není možné ji vložit jako nepeněžitý vklad do společnosti).
83. Navrhovatel závěrem sděluje, že trvá na své argumentaci uvedené ve svých dřívějších podáních, a proto stále navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření tím, že zruší jeho jednotlivá rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro část 1-5, 7, 8 ze dne 12.3.2013.
Doplnění repliky navrhovatele
84. Dne 7.8.2013 obdržel Úřad doplnění repliky navrhovatele k vyjádřením zadavatele k návrhům z téhož dne, v níž navrhovatel uvedl, že podal ve skutkově stejné věci dne 20.6.2013 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele – Správa služeb hlavního města Prahy, IČO 70889660, se sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha 8 ve veřejné zakázce „POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍCH SLUŽEB PRO POTŘEBY SSHMP“, vedené u Úřadu pod sp.zn. S396,400/2013. Současně s tímto návrhem podal navrhovatel návrh na vydání předběžného opatření. Rozhodnutím Úřadu ze dne 2.8.2013 bylo na základě návrhu navrhovatele nařízeno předběžné opatření, jímž se ukládá zadavateli – Správa služeb hlavního města Prahy zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.
85. Navrhovatel ke shora uvedenému uvádí, že s ohledem na dodržení principu legitimního očekávání by mělo být dle jeho mínění rozhodnuto stejným způsobem i v šetřeném případě. Smyslem principu legitimního očekávání totiž dle navrhovatele je, aby správní orgány posuzovaly stejné případy stejně a rozhodovaly ve skutkově shodných případech totožně, bez ohledu na to, v jakém místě je věc řešena, a koho konkrétně se týká.
86. Závěrem navrhovatel zopakoval svůj návrh na vydání předběžného opatření, a to zákazu uzavřít smlouvy v zadávacích řízeních pro část 1-5, 7, 8. Dále navrhovatel opětovně žádá, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření tím, že zruší jeho jednotlivá rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro část 1-5, 7, 8 ze dne 12.3.2013.
Rozhodnutí o předběžném opatření
87. Součástí návrhů navrhovatele ze dne 25.4.2013, jakož i repliky navrhovatele ze dne 21.6.2013 a jejího doplnění ze dne 7.8.2013, byly rovněž návrhy na vydání předběžného opatření, a to zákazu uzavřít smlouvy v zadávacích řízeních podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, neboť se navrhovatel domnívá, že zadavatel nepostupoval v rámci zadávacích řízení při jeho vyloučení z účasti v zadávacích řízeních v souladu se zákonem.
88. Rozhodnutím o předběžném opatření č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-15385/513/EDo ze dne 14. srpna 2013 Úřad zakázal zadavateli uzavřít smlouvy v šetřených zadávacích řízeních.
89. Dne 20.9.2013 obdržel Úřad od navrhovatele doplnění návrhu na zahájení řízení z téhož dne, v němž navrhovatel navrhl, aby Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení k části 1-5, 7, 8 veřejné zakázky.
90. Úřad k doplnění návrhu navrhovatele ze dne 20.9.2013 uvádí, že o předběžném opatření již bylo Úřadem rozhodnuto výše citovaným rozhodnutím (viz bod 88 odůvodnění tohoto rozhodnutí), jímž Úřad zakázal zadavateli uzavřít smlouvy v šetřených zadávacích řízeních. Další rozhodování o předběžném opatření ve smyslu doplnění návrhu navrhovatele ze dne 20.9.2013 tak Úřad i v kontextu obsahu tohoto rozhodnutí neshledává důvodným.
91. Dne 26.9.2013 obdržel Úřad oznámení zadavatele o provedení úkonu v zadávacím řízení z téhož dne, v němž zadavatel sdělil, že dne 18.9.2013 a dne 19.9.2013 zahájil druhou fázi zadávacího řízení k veřejné zakázce tím, že v souladu s § 28 odst. 2 zákona odeslal zájemcům, kteří prokázali splnění kvalifikace, příslušné výzvy k podání nabídek ve všech částech 1-8 veřejné zakázky.
92. Usnesením č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-20035/2013/513/EDo ze dne 16. října 2013 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu pěti dnů ode dne doručení usnesení ke složení kauce na účet Úřadu a doplnění návrhu o doklad o jejím složení podle § 115 odst. 1 zákona
o ve výši 100 000,- Kč pro část 2 veřejné zakázky ve správním řízení vedeném u Úřadu pod sp. zn. S293/2013,
o ve výši 100 000,- Kč pro část 3 veřejné zakázky ve správním řízení vedeném u Úřadu pod sp. zn. S294/2013,
o ve výši 100 000,- Kč pro část 4 veřejné zakázky ve správním řízení vedeném u Úřadu pod sp. zn. S295/2013,
o ve výši 100 000,- Kč pro část 5 veřejné zakázky ve správním řízení vedeném u Úřadu pod sp. zn. S296/2013,
o ve výši 100 000,- Kč pro část 7 veřejné zakázky ve správním řízení vedeném u Úřadu pod sp. zn. S297/2013,
o ve výši 100 000,- Kč pro část 8 veřejné zakázky ve správním řízení vedeném u Úřadu pod sp. zn. S298/2013.
Uvedené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 16.10.2013.
93. Dne 21.10.2013 podal navrhovatel u Úřadu rozklad z téhož dne proti usnesení Úřadu č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-20035/2013/513/EDo ze dne 16. října 2013, který byl rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R347/2013/VZ-23061/2013/310/PMo ze dne 27. listopadu 2013 zamítnut a napadené usnesení Úřadu ze dne 16. října 2013 bylo potvrzeno.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
K výroku I. rozhodnutí
94. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele pro část 1 veřejné zakázky („Strategická agenda“). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
95. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
96. Podle § 17 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel.
97. Podle § 17 písm. i) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí subdodavatelem osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva.
98. Podle § 17 písm. j) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí uchazečem dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení.
99. Podle § 17 písm. n) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zájemcem dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy, nebo k potvrzení zájmu o účast v případě zadávacího řízení zahájeného uveřejněním pravidelného předběžného oznámení.
100. Ve smyslu § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
101. Podle § 50 odst. 1 zákona kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který
a) splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53,
b) splní profesní kvalifikační předpoklady podle § 54,
c) předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a
d) splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56.
102. Podle § 50 odst. 2 zákona požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci.
103. Podle § 50 odst. 3 zákona veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.
104. Podle § 51 odst. 1 zákona veřejný zadavatel je povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak.
105. Podle § 51 odst. 2 zákona prokázání splnění kvalifikace podle požadavků veřejného zadavatele stanovených v souladu s tímto zákonem je předpokladem posouzení a hodnocení nabídky uchazeče v otevřeném řízení, hodnocení předběžné nabídky zájemce v dynamickém nákupním systému, vyzvání zájemce k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním, účasti zájemce v soutěžním dialogu a předpokladem uzavření smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení.
106. Podle § 51 odst. 4 zákona pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit
a) doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem a
b) smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d).
Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace podle § 54 písm. a).
107. Podle § 51 odst. 5 zákona má-li být předmět veřejné zakázky plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat společnou nabídku, je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) v plném rozsahu. Splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. V případě prokazování splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele se odstavec 4 použije obdobně.
108. Podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být
1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo
2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.
109. Podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb.
110. Podle § 56 odst. 5 zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení
a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,
b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a
c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.
111. Podle § 59 odst. 1 zákona veřejný zadavatel posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu s tímto zákonem (dále jen "posouzení kvalifikace").
112. Podle § 59 odst. 5 zákona o posouzení kvalifikace pořídí veřejný zadavatel protokol, ve kterém uvede identifikační údaje dodavatelů, jejichž kvalifikace byla posuzována, seznam dokladů, kterými uchazeči prokazovali technické kvalifikační předpoklady, a údaj o tom, zda uchazeč splnění kvalifikace prokázal nebo neprokázal.
113. Podle § 60 odst. 1 zákona dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.
114. Podle § 60 odst. 2 zákona veřejný zadavatel bezodkladně písemně oznámí dodavateli své rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení s uvedením důvodu.
K vyloučení navrhovatele v části 1
115. Úřad se nejprve zabýval vyloučením navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v části 1 z toho důvodu, že navrhovatel dle zadavatele neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle čl. 6.1.3 sekce a), mj. podbodů 3), 4), 6), 9), 10) a 11) kvalifikační dokumentace pro část 1, z předložených osvědčení Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost (DP HMP) totiž dle zadavatele vyplývá, že dané právní služby vykonával Mgr. Vít Plichta (do července 2011 advokátní koncipient Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s.).
116. Úřad se tedy v první řadě zabýval postupem zadavatele, který neuznal mimo jiné reference prokazované prostřednictvím zakázek realizovaných Mgr. Vítem Plichtou (toho času advokátním koncipientem Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s.). Z dokumentace Úřad zjistil, že se pro část 1 jednalo například o reference vystavené Dopravním podnikem Hl. m. Prahy, a.s., IČO 00005886, týkající se právního poradenství v souvislosti se zastupováním klienta před Městským soudem v Praze v období 2009 – leden 2010, právních služeb zastupování klienta v řízení před Úřadem v období 2009-2011, zastupování klienta v souvislosti s žalobou proti rozhodnutí předsedy Úřadu před Krajským soudem v Brně v roce 2010, právního poradenství v oblasti obchodních závazkových vztahů v letech 2009-2011, právního poradenství v oblasti veřejné zakázky s rysy tzv. kvazikoncese v letech 2009-2011, komplexního právního poradenství v oblasti veřejně prospěšných staveb v letech 2009-2011, právního poradenství ve věci veřejné podpory v roce 2010.
117. Veškeré výše zmíněné reference, které zadavatel neuznal způsobilými prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona byly vystaveny na Mgr. Víta Plichtu, advokátního koncipienta. Přesné znění daných referencí bylo: „Na poskytování právních služeb se podíleli: Mgr. Vít Plichta (prostřednictvím Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s.)“.
118. Jak je z životopisu Mgr. Víta Plichty ze dne 1.11.2012, který byl přiložen k žádosti navrhovatele o účast v zadávacím řízení pro části 1-5, 7, 8, zřejmé, Mgr. Vít Plichta vykonával právní praxi jako advokátní koncipient u Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s. v letech 2006 až 2011.
119. Jak vyplývá z výpisu ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou ze dne 24.9.2012, Mgr. Vít Plichta byl do seznamu advokátů zapsán ke dni 22.7.2011 jako samostatný advokát.
120. Jak dále vyplývá z životopisu Mgr. Víta Plichty ze dne 1.11.2012, Mgr. Vít Plichta působí jako trvale spolupracující advokát navrhovatele od roku 2011.
121. Úřad konstatuje, že na výkon právní praxe advokátního koncipienta Mgr. Víta Plichty dopadá ustanovení § 36 a násl. zákona o advokacii. V § 36 zákona o advokacii je advokátní koncipient definován jako ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou. V § 37 odst. 1 písm. e) zákona o advokacii je potom uvedeno, že Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, kdo je k advokátovi, usazenému evropskému advokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu (tj. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). V § 38 odst. 1 zákona o advokacii je stanoveno, že advokátní koncipient vykonává u advokáta nebo u společnosti anebo u zahraniční společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem advokáta znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie.
122. Úřad podotýká, že je z výše citovaných ustanovení zákona o advokacii evidentní, že advokátní koncipient je zaměstnancem advokáta, veškeré úkony, které advokátní koncipient v rámci výkonu své právní praxe provádí, tak jsou činěny jménem advokáta jako jeho zaměstnavatele, na jeho účet a odpovědnost. Dle § 24 odst. 1 zákona o advokacii tak také advokát – zaměstnavatel odpovídá klientovi za škodu, byla-li způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem. Mgr. Vít Plichta tedy v době, kdy působil jako advokátní koncipient u Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s., jednal výhradně jménem této advokátní kanceláře a na její účet. Veškerou odpovědnost za jeho úkony navenek tak nesla tato advokátní kancelář (obchodní společnost), nikoli Mgr. Vít Plichta sám, tudíž také nositel referencí týkajících se právních služeb poskytnutých Mgr. Vítem Plichtou jako advokátním koncipientem je jmenovaná advokátní kancelář jako jeho zaměstnavatel. O této skutečnosti také svědčí přesné znění daných referencí deklarující „pouhý podíl“ Mgr. Víta Plichty na poskytování definovaných právních služeb, a to prostřednictvím Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s. (viz bod 117 odůvodnění rozhodnutí).
123. Úřad zdůrazňuje, že reference Mgr. Víta Plichty, advokátního koncipienta advokátní kanceláře odlišné od navrhovatele nelze považovat za způsobilé k osvědčení splnění technických kvalifikačních předpokladů navrhovatele (právnické osoby) podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, když v tomto případě není pochyb o tom, že nositelem daných referencí je pouze a jenom Advokátní kancelář Šachta & Partners, v.o.s., u které jejím jménem a na její účet v období 2006 až 2011 vykonával Mgr. Vít Plichta právní praxi nezbytnou k přípravě na budoucí výkon advokacie, neboť tato také nesla za jeho úkony vůči klientům veškerou odpovědnost.
124. Úřad konstatuje, že výše citovaná ustanovení zákona o advokacii je zde třeba aplikovat spolu s relevantními ustanoveními zákona, především se zákonem vymezenými pojmy subjektu dodavatele, a zájemce, a také zákonnými požadavky na prokázání technických kvalifikačních předpokladů.
125. Úřad tedy návazně uvádí, že pro účely zkoumaného případu je podle § 17 písm. a) zákona dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje služby, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky. Zájemcem se potom dle § 17 písm. n) zákona rozumí dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení. Úřad konstatuje, že navrhovatel je nepochybně zájemcem dle § 17 písm. n) zákona, neboť podal žádost o účast v tomto užším řízení. Navrhovatel jako dodavatel podle § 17 písm. a) zákona je právnickou osobou, konkrétně společností s ručením omezeným, se sídlem v ČR, a tato právnická osoba poskytuje podle zákona služby. Mgr. Vít Plichta přitom vykonává advokacii jako trvale spolupracující advokát navrhovatele až od roku 2011, do seznamu advokátů byl zapsán ke dni 22.7.2011, do té doby působil jako advokátní koncipient Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s. (viz body 118, 119, 120 odůvodnění rozhodnutí), a mohl tak jednat výhradně její jménem a na její účet a pouze tato advokátní kancelář odpovídala za škodu, kterou by Mgr. Vít Plichta mohl způsobit. Odpovědnost za poskytovanou službu tak nenesl její zaměstnanec Mgr. Vít Plichta sám, tuto odpovědnost za jmenovaného nenesl ani navrhovatel, neboť jmenovaný nebyl jako advokátní koncipient u něj zaměstnán, tudíž ani reference na službu poskytovanou Mgr. Vítem Plichtou coby zaměstnaným advokátním koncipientem z titulu své pozice profesně neodpovědným navenek nemůže příslušet navrhovateli, ale pouze té advokátní kanceláři, u níž byl jmenovaný v té době zaměstnán jako advokátní koncipient.
126. Vzhledem k tomu, že zájemcem o účast v předmětném zadávacím řízení je prokazatelně navrhovatel jako právnická osoba, je třeba konstatovat, že také navrhovatel musí prokazovat splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, tedy předložit seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech (reference), pokud tak zadavatel požaduje. Jak už bylo řečeno výše, dodavatelem je nesporně navrhovatel jako právnická osoba, která coby zájemce podala žádost o účast v tomto zadávacím řízení. Prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona tak je v tomto případě povinen navrhovatel jako subjekt (právnická osoba), jehož jménem a na jehož účet jeho společníci vykonávají advokacii, který výhradně odpovídá klientovi za škodu a jenž také figuruje jako zájemce v přezkoumávaném zadávacím řízení. Zadavatel je tak oprávněn požadovat, aby reference podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona byly vystaveny na navrhovatele coby jedině odpovědného dodavatele požadovaných služeb, neboť za předmět plnění veřejné zakázky by odpovídal ze zákona navrhovatel, který je zcela odlišný od nositele reference na právní služby poskytované Mgr. Vítem Plichtou prostřednictvím jeho zaměstnavatele, Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s., u níž se jmenovaný na poskytování předmětných právních služeb podílel jako advokátní koncipient.
127. Úřad konstatuje, že zadavatelem neuznané reference vystavené na osobu Mgr. Víta Plichty prostřednictvím Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s. týkající se právních služeb, na kterých se jmenovaný podílel coby advokátní koncipient advokátní kanceláře odlišné od subjektu navrhovatele a v době před řádným vznikem navrhovatele, nebylo možné předložit jako reference k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona navrhovatelem coby právnickou osobou.
128. Úřad se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že se v případě poskytování právních služeb do jisté míry kryje požadavek na zkušenost dodavatele dle ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona a požadavek uvedený v § 56 odst. 2 písm. e) zákona.
129. Na základě § 56 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel k prokázání technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb. V případě požadavku podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona se tak výslovně připouští prokázání osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci nejen dodavatelem, ale též jinými osobami v tomto ustanovení uvedenými, což je podstatný rozdíl oproti ust. § 56 odst. 2 písm. a) zákona, kde se hovoří pouze o dodavateli. Požadavek podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona na předložení osvědčení o dosaženém vzdělání totiž, jak správně zadavatel poukázal v rozhodnutí o námitkách navrhovatele a ve svém vyjádření k návrhu, nemůže předložit právnická osoba, na rozdíl od požadavku předložit seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem, kdy jedná-li se o právnickou osobu, jsou tyto právní služby poskytovány jménem společnosti a na její účet a tato právnická osoba za ně rovněž nese odpovědnost.
130. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že prokázání technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona nelze zaměňovat s faktickým plněním předmětu veřejné zakázky. Jinými slovy, v daném konkrétním případě má reference o poskytnutých právních službách předkládat navrhovatel (právnická osoba), jehož jménem a na jehož účet jsou tyto služby poskytovány a který za ně též odpovídá, lhostejno kým konkrétně jsou dané služby poskytovány. Jestliže tedy dané právní služby poskytoval jménem společnosti konkrétní zaměstnanec v pozici advokátního koncipienta, který z dané společnosti poté odejde, reference nadále zůstávají této společnosti a je její povinností zajistit kontinuitu poskytování těchto právních služeb jiným obdobně fundovaným zaměstnancem, aby byla i nadále schopna fakticky plnit předmět veřejné zakázky.
131. Úřad neshledává opodstatněným ani žádoucím činit rozdíl v prokazování technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona mezi jednotlivými dodavateli dle jejich povahy. Zákon výslovně v § 17 písm. a) zákona definujícím dodavatele hovoří pouze o fyzické nebo právnické osobě, která poskytuje služby, a tedy i pro potřeby § 56 odst. 2 písm. a) zákona je možno rozlišovat pouze, zda je dodavatel osoba fyzická nebo právnická. V přezkoumávaném případě se jedná o osobu právnickou – navrhovatele, tudíž též reference musí dokládat navrhovatel. Nelze tedy uznat reference příslušející jinému subjektu než navrhovateli, zde konkrétně jiné právnické osobě – Advokátní kanceláři Šachta & Partners, v.o.s., neboť jak bylo výše popsáno, nositelem zmíněných referencí může být pouze tato advokátní kancelář, nikoli Mgr. Vít Plichta sám, neboť tento nebyl z titulu své pozice advokátního koncipienta za poskytování předmětných právních služeb navenek odpovědný, odpovědnost za něj v souladu s § 24 odst. 1 zákona o advokacii nesl jeho zaměstnavatel, kterým však nebyl navrhovatel. Jedině Advokátní kanceláři Šachta & Partners, v.o.s. by tak mohla dokládat reference podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vystavené sice na Mgr. Víta Plichtu, avšak jeho výkon těchto právních služeb probíhal prostřednictvím jeho zaměstnavatele Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s.
132. Úřad se přiklání k jednoznačnému výkladu § 17 písm. a) zákona ve vztahu k § 56 odst. 2 písm. a) zákona, že totiž dodavatel prokazující splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby formou referencí může být buď osoba fyzická, nebo právnická, přičemž osoba dodavatele podle § 17 písm. a) zákona musí být totožná s osobou uchazeče podle § 17 písm. j) zákona, resp. v daném konkrétním případě s osobou zájemce podle § 17 písm. n) zákona. Další diferenciaci dodavatele podle povahy poskytovaných služeb již zákon nikde nepřipouští, je tak lhostejné, zda se jedná o poskytovatele právních nebo jakýchkoli jiných služeb, důležité je pouze, kdo poskytování daných služeb zastřešuje čili jménem koho a na čí účet jsou tyto služby poskytovány, tento subjekt je pak dodavatelem, a tudíž musí prokazovat splnění kvalifikačních předpokladů, pokud není stanoveno jinak, jako například v § 56 odst. 2 písm. e) zákona, kde z povahy věci je výslovně připuštěno, že prokázat osvědčení o vzdělání může i jiná osoba než dodavatel a contrario § 56 odst. 2 písm. a) zákona, kde tato možnost připuštěna není.
133. Úřad doplňuje, že v otázce uznání předmětných referencí na poskytnuté právní služby nelze přijmout argument navrhovatele, že s Mgr. Vítem Plichtou uzavřel subdodavatelskou smlouvu, neboť jak již Úřad popsal výše, sám Mgr. Vít Plichta nemůže být nositelem zadavatelem neuznaných referencí na ty právní služby, na jejichž poskytování se Mgr. Vít Plichta podílel prostřednictvím Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s. jako její zaměstnanec v pozici advokátního koncipienta dle § 36 zákona o advokacii, který v souladu s § 38 odst. 1 zákona o advokacii u této společnosti odlišné od subjektu navrhovatele vykonával právní praxi, jejímž cílem bylo získat pod vedením a dohledem této advokátní kanceláře znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie (viz také bod 121 odůvodnění rozhodnutí). Když navíc veškeré úkony, které Mgr. Vít Plichta jako advokátní koncipient v rámci výkonu své právní praxe prováděl, tak mohly být činěny pouze jménem zmíněné advokátní kanceláře jako jeho zaměstnavatele, na její účet a odpovědnost a dle § 24 odst. 1 zákona o advokacii tak také tato advokátní kancelář odpovídala klientovi za škodu, která by byla způsobena tímto jejím zaměstnancem (viz také bod 122 odůvodnění rozhodnutí). Ohledně předmětných referencí by tak navrhovatel musel uzavřít subdodavatelskou smlouvu s jejich nositelem, tj. Advokátní kanceláří Šachta & Partners, v.o.s., a tato advokátní kancelář by se také musela způsobem odpovídajícím těmto referencím podílet na plnění předmětu veřejné zakázky. Pak by tyto přezkoumávané reference advokátního koncipienta Mgr. Vít Plichty bylo možno považovat za způsobilé k osvědčení splnění technických kvalifikačních předpokladů navrhovatele (právnické osoby) podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zákon v § 51 odst. 4 zákona umožňuje dodavateli prokázat splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele nebo případně může několik dodavatelů podat společnou nabídku podle § 51 odst. 5 zákona, splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona (tedy profesní a technické kvalifikační předpoklady) potom musí prokázat všichni dodavatelé společně (nikoli každý zvlášť).
134. Úřad konstatuje, že důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v části 1 veřejné zakázky byl dán již tím, že navrhovatel v těchto částech předložil reference na právní služby poskytované Mgr. Vítem Plichtou, advokátním koncipientem, prostřednictvím jeho zaměstnavatele, Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s., tedy subjektu zcela odlišného od navrhovatele.
135. Vzhledem k tomu, že byl navrhovatel v části 1 veřejné zakázky vyloučen z účasti v zadávacím řízení oprávněně již z důvodu předložení zmíněných referencí Mgr. Víta Plichty, advokátního koncipienta advokátní kanceláře odlišné od navrhovatele, shledal Úřad přezkum zbývajících zadavatelem neuznaných referencí vystavených na JUDr. Jiřího Brože, advokáta, a Mgr. Lukáše Sedlatého, advokáta, v této části nadbytečným, neboť zákonný důvod pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro část 1 byl naplněn již v případě referencí Mgr. Víta Plichty z doby, kdy byl zaměstnán jako advokátní koncipient advokátní kanceláře odlišné od navrhovatele. Jinými slovy v případě Mgr. Víta Plichty, toho času advokátního koncipienta, Úřad shledal za prokázané, že se důvody vyloučení navrhovatele zadavatelem z účasti v zadávacím řízení v části 1 veřejné zakázky týkají zadavatelem neuznaných referencí pro splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona navrhovatelem, které nebyly vystaveny na navrhovatele, jejichž nositeli jsou tak subjekty od navrhovatele odlišné, zde konkrétně Advokátní kanceláře Šachta & Partners, v.o.s.
136. K navrhovatelem citovanému rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S181/2010/VZ-17712/2010/520/JHI ze dne 7. února 2011, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R44/2011/VZ-3730/2011/310/EKu ze dne 17. března 2011, Úřad pro úplnost podotýká, že obě uvedená rozhodnutí byla zrušena rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 62Af 29/2011-143 ze dne 29.11.2012. Rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R87/2010/VZ-18305/2010/310/JSl ze dne 17. ledna 2010, na které navrhovatel rovněž odkazoval, potom upravuje situaci odlišnou od zde přezkoumávaného případu, neboť v případě tohoto rozhodnutí se jednalo o zadavatelem diskriminačně nastavená kvalifikační kritéria, která byl schopen splnit zřejmě pouze vybraný uchazeč.
137. V návaznosti na výše uvedené tak Úřad v této části uzavírá, že zadavatel jednal v souladu s § 60 odst. 1 zákona, když navrhovatele, který nesplnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, vyloučil v části 1 veřejné zakázky z účasti v zadávacím řízení.
K dalším skutečnostem uvedeným v návrhu 1
138. Ohledně navrhovatelem zpochybněné oprávněnosti zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na 8 částí, Úřad pro úplnost dodává, že tuto skutečnost navrhovatel poznamenal v rámci svého odůvodnění týkajícího se složení jedné kauce. Tato skutečnost tak nebyla předmětem přezkoumávaného návrhu a ani námitek navrhovatele adresovaných zadavateli, a proto se jí Úřad nebude věcně zabývat. Úřad zde pouze odkazuje na ustanovení § 98 odst. 1 zákona, podle kterého zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Dle § 13 odst. 4 zákona však, je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. Úřad obecně uzavírá, že rozdělení veřejné zakázky na části může napomoci účasti většího množství zájemců, resp. uchazečů v zadávacím řízení, a tím zvýšit prvek soutěživosti mezi uchazeči o veřejnou zakázku a zabránit tak diskriminaci takových uchazečů, kteří by nebyli s to plnit celý nerozdělený předmět veřejné zakázky s ohledem na jejich omezené kapacity, a proto pokud to povaha předmětu veřejné zakázky připouští, je třeba rozdělení veřejné zakázky hodnotit spíše pozitivně za předpokladu dodržení ust. § 13 odst. 4 zákona. Nicméně Úřad ohledně tohoto institutu odmítá jakoukoli paušalizaci a zdůrazňuje, že je vždy třeba zohlednit veškeré okolnosti daného konkrétního případu.
139. K navrhovatelem namítané údajné nicotnosti rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách z toho důvodu, že dle navrhovatele „zavdává příčinu k pochybnostem o jeho souladu s usnesením Rady hlavního města Prahy, číslo 1079, ze dne 17.7.2012, ke schválení novelizace Pravidel pro zadávání veřejných zakázek v podmínkách hlavního města Prahy, z něhož je zřejmé, že aby za zadavatele mohl o podaných námitkách rozhodnout a následně i vydat rozhodnutí o námitkách Primátor hl. m. Prahy, musí mu být v souladu s odst. 1., článku 3 hlavy I. těchto pravidel uděleno zvláštní pověření Rady hlavního města Prahy, přičemž dle navrhovatele v archivu usnesení Rady hlavního města Prahy, jenž je veřejně přístupný na internetových stránkách zadavatele, však takovéto zvláštní pověření není nikde uvedeno“, Úřad uvádí, že starosta obce, resp. primátor statutárního města jsou přímo ze zákona z titulu své funkce oprávněni zastupovat danou obec navenek (viz blíže § 103 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů), a proto podpis primátora Hl. m. Prahy na rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele je pro platnost uvedené listiny zcela postačující. Zmíněné vnitřní předpisy Hl. m. Prahy tak jsou zcela irelevantní z hlediska posouzení platnosti daného rozhodnutí, které zakládá účinky navenek vůči třetím osobám. Navíc Úřadu nepřísluší posuzovat platnost či neplatnost soukromoprávních úkonů zadavatele, jak bylo judikováno v rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 62Af 48/2011-69 ze dne 28.2.2013.
140. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že postup zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v části 1 veřejné zakázky byl zcela standardní a u Úřadu nevzbuzuje pochybnosti o jeho zákonnosti.
141. Dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 tohoto ustanovení zákona.
142. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že neshledal pochybení v postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v části 1 veřejné zakázky, a proto rozhodl podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu pro část 1 veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. – VII. rozhodnutí
143. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona náležitosti návrhů navrhovatele a rozhodl ve věci návrhů navrhovatele pro část 2-5, 7, 8 veřejné zakázky o zastavení řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
144. Návrh musí podle § 114 odst. 3 zákona vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.
145. S podáním návrhu je navrhovatel podle § 115 odst. 1 zákona povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1% z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 2 000 000 Kč. V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele nebo že nabídková cena, která je předmětem hodnocení, je při zadávání rámcové smlouvy stanovena pouze jako cena za jednotku plnění nebo v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, je navrhovatel povinen složit 100 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese.
146. Podle § 117a písm. a) zákona Úřad zahájení řízení zastaví, jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle § 114 odst. 3 zákona a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní.
147. Podle § 117a písm. b) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže nebyla s podáním návrhu složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona a navrhovatel kauci nesloží ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem.
148. Doklad o složení kauce ve výši 100 000,- Kč byl připojen pouze k návrhu pro část 1 – „Strategická agenda“ ve správním řízení vedeném u Úřadu pod sp.zn.S247/2013, ke zbývajícím návrhům navrhovatele pro část 2-5, 7, 8 veřejné zakázky doklad o složení kauce připojen nebyl. Z dostupných informací tak vyplývalo, že kauce k návrhům navrhovatele ve správních řízeních vedených u Úřadu pod sp.zn. S293/2013/EDo, S294/2013/EDo, S295/2013/EDo, S296/2013/EDo, S297/2013/EDo, S298/2013/EDo na účet Úřadu složena nebyla.
149. Vzhledem k tomu, že součástí návrhů navrhovatele pro část 2-5, 7, 8 veřejné zakázky nebyly doklady o složení kauce na účet Úřadu a ani z bankovních výpisů Úřadu nevyplývalo, že kauce k těmto návrhům byla na jeho účet složena, stanovil Úřad navrhovateli usnesením č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-20035/2013/513/EDo ze dne 16. října 2013 lhůtu k provedení úkonu, a to složení kauce na účet Úřadu a doplnění návrhu o doklad o jejím složení podle § 115 odst. 1 zákona, a to do pěti dnů ode dne obdržení tohoto usnesení.
150. Zároveň Úřad navrhovatele upozornil na skutečnost, že jestliže ve stanovené lhůtě kauci na účet Úřadu nesloží a nedoloží doklad o jejím složení, zahájené správní řízení podle § 117a písm. b) zákona zastaví.
151. Shora citované usnesení Úřadu bylo navrhovateli prokazatelně doručeno dne 16.10.2013. Lhůta k doplnění návrhu o doklad o složení kauce podle § 115 odst. 1 zákona marně uplynula dne 21.10.2013, přičemž navrhovatel v této lhůtě kauci na účet Úřadu nesložil, ani nedoložil doklad o jejím složení.
152. Dne 21.10.2013 podal navrhovatel u Úřadu rozklad z téhož dne proti usnesení Úřadu č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-20035/2013/513/EDo ze dne 16. října 2013. Jak též bylo uvedeno v poučení napadeného usnesení Úřadu, rozklad proti usnesení nemá podle § 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) v návaznosti na ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu odkladný účinek.
153. Skutečnost, že Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-10913/2013/513/EDo ze dne 12. června 2013 spojil správní řízení vedená pod sp.zn. S247/2013, S293/2013, S294/2013, S295/2013, S296/2013, S297/2013, S298/2013 k zajištění jejich účelu pod sp.zn. S247,293,294,295,296,297,298/2013 a toto spojení správních řízení oznámil účastníkům řízení pod č.j. ÚOHS-S247,293,294,295,296,297,298/2013/VZ-10923/2013/513/EDo ze dne 12.6.2013, nemá vliv na povinnost navrhovatele zaplatit kauci ke každému podanému návrhu u Úřadu. Vzhledem k tomu, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele, neboť navrhovatel nabídku v zadávacím řízení nepodal, byl navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000,- Kč, a to ke každému návrhu podanému u Úřadu.
154. Úřad upozorňuje, že rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 85/2008-60 ze dne 13. ledna 2010, který judikoval povinnost navrhovatele složit jedinou kauci ve výši 100 000,- Kč k celé veřejné zakázce bez ohledu na to, zda veřejná zakázka byla rozdělena na části či nikoli, zde není aplikovatelný, neboť tento rozsudek řešil situaci, kdy byl podán jediný návrh směřující proti jednotlivým částem veřejné zakázky. V přezkoumávaném případě však navrhovatel postupoval odlišně od situace popsané v citovaném rozsudku, když podal 7 samostatných návrhů k 7 částem veřejné zakázky.
155. Pro úplnost Úřad uvádí, že zákon v § 117a výslovně odlišuje důvod pro zastavení správního řízení podle písm. a), tedy že návrh nemá předepsané náležitosti podle § 114 odst. 3 zákona a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní (kdy náležitostí návrhu podle § 114 odst. 3 zákona je i doklad o složení kauce podle § 115 zákona), a důvod pro zastavení správního řízení podle písm. b), tedy, že nebyla s podáním návrhu složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 zákona a navrhovatel kauci nesloží ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem. Zákon tedy rozlišuje v souvislosti s kaucí dvě povinnosti. Za prvé je to povinnost samotného složení kauce na účet Úřadu. Za druhé je to povinnost učinit součástí návrhu doklad o složení kauce. Zatímco povinnost doložení dokladu o složení kauce je možné splnit i po lhůtě stanovené Úřadem (dokud Úřad správní řízení nezastaví), u povinnosti složení kauce toto nelze.
156. V šetřeném případě navrhovatel nesložil kauci s podáním návrhů pro část 2-5, 7, 8 veřejné zakázky ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem.
157. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že navrhovatel nesplnil povinnost složit kauci s podáním návrhu nebo ve lhůtě dodatečně stanovené Úřadem.
158. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl o zastavení řízení pro část 2-5, 7, 8 veřejné zakázky podle § 117a písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. – VII. tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1
2. Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
