Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 11394


Číslo jednací S352/2013/VZ-6077/2014/523/JDo
Instance I.
Věc
TP001019 Bílina, Všechlapy, rekonstrukce přivaděče
Účastníci Severočeská vodárenská společnost a. s. ROBSTAV stavby k. s.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 08.04.2014
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-11394.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-S352/2013/VZ-6077/2014/523/JDo 20. března 2014 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4.6.2013 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou zadavatel – Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice, navrhovatel – ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Italská 1580/26, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 21.5.2013 JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem ČAK 09352, se sídlem Na Sadech 4/3, 370 01 České Budějovice ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „TP001019 Bílina, Všechlapy, rekonstrukce přivaděče“, zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek zveřejněno pod ev. číslem zakázky 241139 dne 24.4.2013, rozhodl takto: I. Zadavatel – Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice – vymezil technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v rozporu se zásadou zákazu diskriminace podle § 6 citovaného zákona, když v článku 5 písm. d) kvalifikační dokumentace v rámci prokázání technického kvalifikačního předpokladu požadoval, aby z osvědčení o řádném plnění nejvýznamnějších stavebních prací byl zřejmý údaj o tom, že se uchazeč na zhotovení díla podílel jako generální dodavatel, čímž postupoval v rozporu s § 56 odst. 5 písm. c) citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. II. Jako opatření k nápravě postupu zadavatele ̶ Severočeská vodárenská společnost, a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice ̶ uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší předmětné zadávací řízení. III. Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli ̶ Severočeská vodárenská společnost, a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice ̶ ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 4.6.2013 návrh navrhovatele ̶ ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Italská 1580/26, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 21.5.2013 JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem ČAK 09352, se sídlem Na Sadech 4/3, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů zadavatele ̶ Severočeská vodárenská společnost, a.s., IČO 49099469, se sídlem Přítkovská 1689, 415 50 Teplice (dále jen „zadavatel“) – učiněných v podlimitní veřejné zakázce „TP001019 Bílina, Všechlapy, rekonstrukce přivaděče“ zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek zveřejněno pod ev. číslem zakázky 241139 dne 24.4.2013. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ 2. Předmět veřejné zakázky zadavatel vymezil v bodě 2 zadávací dokumentace jako rekonstrukci přivaděče, kdy účelem je zkvalitnění dodávek pitné vody v Severočeské vodárenské soustavě a pro obec Chotějovice. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 89 583 501 Kč bez DPH. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil nejnižší nabídkovou cenu. 3. Zadavatel obdržel celkem 19 žádostí o účast v užším řízení. Výzvou k podání nabídek ze dne 8.7.2013 vyzval zadavatel zájemce k prokázání kvalifikace a podání nabídek. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem 14 nabídek, z nichž všechny splnily požadavky uvedené v § 71 odst. 9 zákona. 4. Ve lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám zadavatel obdržel námitky navrhovatele ze dne 21.5.2013. V odůvodnění námitek navrhovatel konstatuje, že po seznámení se s kvalifikační dokumentací užšího řízení předmětné veřejné zakázky je přesvědčen, že podmínka uvedená v článku 5. písm. d) „technické kvalifikační předpoklady podle § 56 ZVZ“ je diskriminační, ze strany zadavatele není dodržena zásada rovného zacházení a transparentnosti. Podmínka „generálního dodavatele“ je dle navrhovatele stanovena z důvodu, aby došlo k omezení počtu uchazečů o veřejnou zakázku. Navíc tato podmínka neodpovídá ani druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. 5. Vzhledem k tomu, že zadavatel podané námitce nevyhověl a navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal navrhovatel Úřadu dne 4.6.2013 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) a návrh na vydání předběžného opatření. 6. Z protokolu jednání hodnotící komise ze dne 7.8.2013 vyplývá, že hodnotící komise vybrala jako nejvhodnější nabídku zájemce – „Sdružení Bílina, Všechlapy – rekonstrukce přivaděče“, ve kterém je vedoucím účastníkem Mapeco Most, as., IČO 25028685, se sídlem Čepirohy 143, 434 01 Most. OBSAH NÁVRHU 7. V návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci užšího řízení veřejné zakázky v článku 5. písm. d) „Technické kvalifikační předpoklady dle § 56 ZVZ“ uvedl, že z osvědčení o řádném plnění stavebních prací musí vyplývat, že se uchazeč na zhotovení díla podílel jako generální dodavatel. 8. Navrhovatel se domnívá, že ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona je ustanovením taxativním, tudíž nelze jej rozšiřovat o další podmínky, jak to učinil zadavatel. Nad rámec podmínek vymezených v citovaném ustanovení může veřejný zadavatel stanovit další podmínky jen výjimečně. 9. Podle navrhovatele tato podmínka vylučuje zásady stanovené v § 6 zákona, neboť taková podmínka je diskriminační, ze strany zadavatele nejsou dodržovány zásady rovného zacházení a transparentnosti. Dále navrhovatel dovozuje, že takto stanovená podmínka jde proti smyslu samotného zákona, neboť zadavateli nedává záruku, že uchazeč o veřejnou zakázku bude předmětnou veřejnou zakázku realizovat bez dalšího tj. že má s realizací veřejných zakázek tohoto druhu a rozsahu zkušenosti. 10. Dále navrhovatel argumentuje tím, že výklad pojmu „generální dodavatel“ nevyplývá ani ze zadávací nebo kvalifikační dokumentace. Generální dodavatel si velmi často na stavbu či její část najímá tzv. subdodavatele, ke kterým investor žádný smluvní vztah nemá. Ve stavebnictví je pojem „generální dodavatel“ vykládán tak, jak je vnímá navrhovatel, tj. generální dodavatel dodává stavbu tzv. na klíč, odpovídá ve vztahu k investorovi za celou její realizaci, nikoliv jak je tento pojem vnímán zadavatelem tj. na plnění veřejné zakázky se uchazeč, ať už jako přímý dodavatel nebo subdodavatel, podílí většinovým způsobem. 11. V závěru svého návrhu navrhovatel odkazuje také na rozhodovací praxi Úřadu v příslušné oblasti a navrhuje, aby zadávací dokumentace veřejné zakázky byla zrušena nebo aby byla zrušena podmínka realizace zakázek jako „generální dodavatel“ uvedená v bodu 5 písm. d) kvalifikační dokumentace. Dále navrhuje zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky pro jeho rozpor se zákonem, zejména s ustanovením § 6 zákona a § 56 zákona. Dále navrhovatel navrhuje vydání předběžného opatření, a to zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 12. Úřad obdržel návrh na přezkoumání úkonů zadavatele dne 4.6.2013 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení. 13. Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel. 14. Úřad oznámil zahájení správního řízení účastníkům řízení přípisem č.j. ÚOHS-S352/2013/VZ-11470/2013/523/JDo ze dne 21.6.2013. Usnesením č.j.ÚOHS-S352/2013/VZ-11471/2013/523/JDo z téhož dne určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy nebo činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dále Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání dokumentace o veřejné zakázce. 15. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S352/2011/VZ-12055/2011/523/JDo ze dne 26.6.2013 vydal na návrh navrhovatele rozhodnutí o uložení předběžného opatření, jímž byl zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. Proti výše citovanému rozhodnutí o uložení předběžného opatření byl zadavatelem podán rozklad č.j. ÚOHS -R200/2013/VZ. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE 16. Dne 10.6.2013 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, v němž uvádí, že předmětný návrh navrhovatele je příkladem šikanózního výkonu práva, neboť navrhovatel napadá zadávací řízení pár hodin po lhůtě pro podání žádostí o účast, tedy v takové fázi, kdy již nelze upravit kvalifikační dokumentaci a domnělý rozpor mezi zadavatelem a navrhovatelem. Dle zadavatele měl navrhovatel možnost využít institut obsažený v § 49 zákona, tj. dodatečné informace, avšak tohoto oprávnění navrhovatel nevyužil. 17. Zadavatel se dále domnívá, že navrhovatel není osobou oprávněnou podat námitky, neboť se nejedná o dodavatele ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona, tj. dodavatele, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky, a to z toho důvodu, že zájmem navrhovatele není získání předmětné veřejné zakázky, nýbrž účelová destrukce zadávacího řízení. Z tohoto pohledu tak navrhovatel není osobou oprávněnou ve smyslu § 110 odst. 7 zákona a námitky měl zadavatel správně odmítnout, avšak v zájmu procesní jistoty tak neučinil. 18. Zadavatel vyjadřuje souhlas s navrhovatelovým názorem, že zúžení technického kvalifikačního předpokladu pouze na dodavatele, který veřejnou zakázku realizoval skrze subdodavatele a nemá tedy přímou zkušenost s realizací předmětu plnění, by neodpovídalo druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. 19. Dle zadavatele je hlavním sporem výklad pojmu „generální dodavatel“, kdy navrhovatel pojímá generálního dodavatele jako dodavatele, který dodává tzv. „na klíč“, tedy prostřednictvím subdodavatelů. Zadavatel naopak generálního dodavatele vysvětluje jako dodavatele, který se na realizaci podílí rozhodující (většinovou) měrou přímo. Tento výklad je podle názoru zadavatele běžně užívaný a rozšířený. 20. Zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatel v rámci námitek ani v rámci návrhu neuvedl, co si představuje pod pojmem generální dodavatel, tedy zadavateli nebyl znám důvod, proč by dané kvalifikační předpoklady měly být diskriminační. Zadavatel tak navrhovatelovo tvrzení považuje za nové, tudíž v tomto rozsahu je návrh neoprávněný, protože mu nepředcházely námitky, v rámci kterých by se zadavatel mohl vyjádřit. 21. Vzhledem k výše uvedenému vyjadřuje zadavatel přesvědčení, že zadávací řízení probíhalo v souladu se zákonem při respektování základních zásad uvedených v § 6 zákona, proto tento návrh považuje za neoprávněný a nedůvodný. Zadavatel podtrhuje, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou ve smyslu § 110 odst. 1 zákona a současně k podstatné části návrhu nepředcházely námitky ve smyslu § 110 odst. 7 zákona, proto zadavatel navrhuje zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona. ZÁVĚRY ÚŘADU 22. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace předložené zadavatelem, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel vymezil technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v rozporu se zásadou zákazu diskriminace podle § 6 zákona, když v článku 5 písm. d) kvalifikační dokumentace v rámci prokázání technického kvalifikačního předpokladu požadoval, aby z osvědčení o řádném plnění nejvýznamnějších stavebních prací byl zřejmý údaj o tom, že se uchazeč na zhotovení díla podílel jako generální dodavatel, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 23. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 24. Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně. 25. Podle § 56 odst. 5 zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50% předpokládané hodnoty veřejné zakázky. 26. Zadavatel v kvalifikační dokumentaci v článku 5. písm. d) „technické kvalifikační předpoklady podle § 56 ZVZ“ stanovil: „Splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje zájemce: předložením seznamu stavebních prací za posledních 5 let a min. 5 osvědčení objednatelů (investorů) o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací. Tato osvědčení musí zahrnovat: cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a včas. Dále z uvedených osvědčení musí vyplývat, že se uchazeč na zhotovení díla podílel jako generální dodavatel.“ 27. Úřad předně uvádí, že kvalifikací ve smyslu § 17 písm. e) zákona se rozumí způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Řádnou realizaci veřejné zakázky může zajistit pouze způsobilý (kvalifikovaný) dodavatel, který zadavateli prokáže svou ekonomickou a technickou stabilitu a schopnost se udržet na trhu. O své způsobilosti plnit veřejnou zakázku musí dodavatel zadavatele přesvědčit prokázáním kvalifikace tak, aby zadavatel měl určitou míru jistoty, že plnění veřejné zakázky bude poskytnuto způsobilým dodavatelem. Účelem stanovení technických kvalifikačních předpokladů je pak docílit toho, aby se soutěže o přidělení veřejné zakázky účastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou skutečně schopni po stránce technické a materiální veřejnou zakázku po jejím přidělení plnit. 28. Stanovení konkrétních požadavků, jež zadavatel považuje coby technické kvalifikační předpoklady za nezbytné, sice závisí na rozhodnutí zadavatele, ten je však při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků vázán zejména § 50 odst. 3 zákona (je povinen omezit rozsah požadovaných informací pouze na informace bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky), § 56 odst. 1 až 5 zákona (zde jsou stanoveny způsoby prokázání této části kvalifikace) a dále pak § 6 zákona. 29. Úřad posuzoval otázku, zda zadavatel vymezil tento technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona v souladu s v čl. 5 písm. d) kvalifikační dokumentace tak, aby tento byl v souladu se zásadami uvedenými v § 6 zákona. Zadavatel je povinen odpovídajícím způsobem vymezit technické kvalifikační předpoklady v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 30. Jak vyplývá z vyjádření zadavatele a z vyjádření navrhovatele, mají tito na výklad pojmu generálního dodavatele rozdílné názory. Navrhovatel pod pojmem generální dodavatel míní dodavatele, který dodává stavbu „na klíč“ a odpovídá ve vztahu k investorovi za celou její realizaci. Tento generální dodavatel si pak najímá velmi často na celé dílo tzv. subdodavatele. Zadavatel naopak chápe generálního dodavatele jako dodavatele, který se přímo rozhodující měrou podílí na realizaci předmětu plnění. V zájmu respektování zákonných ustanovení vztahujících se k definování technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, Úřad konstatuje, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci vymezil tento požadavek v rozporu s § 6 zákona. 31. S odkazem na výše (viz bod 24.) citované ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona, Úřad konstatuje, že požadavek zadavatele, aby z osvědčení o řádném plnění nejvýznamnějších stavebních prací byl zřejmý údaj o tom, že se uchazeč na zhotovení díla podílel jako generální dodavatel, nemá oporu v zákoně. Veřejný zadavatel není oprávněn požadovat prokázání jiných než technických kvalifikačních předpokladů vymezených v § 56 zákona. 32. Pokud zadavatel požadoval doložit údaj o tom, že se uchazeč na zhotovení díla podílel v pozici generálního dodavatele, Úřad uvádí, že tento požadavek na prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona jde nepochybně nad rámec požadavků vymezených v tomto ustanovení zákona. Lze tak konstatovat, že zadavatel tento požadavek stanovil v rozporu se zákonem, neboť tím nedůvodně zúžil okruh možných uchazečů, kteří by byli jinak schopni veřejnou zakázku po stránce materiální i technické, splnit. Samotný údaj o tom, že se dodavatel podílel na zhotovení díla jako generální dodavatel, nemá bez dalšího žádnou vypovídací hodnotu ohledně kvality plnění, řádného a včasného plnění veřejné zakázky a způsobilosti uchazeče danou veřejnou zakázku splnit. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, nelze považovat zadavatelům požadavek za oprávněný a zákonný, navíc v jeho důsledku došlo ke snížení počtu možných dodavatelů, kteří se z tohoto důvodu do soutěže o veřejnou zakázku ani nepřihlásili. Zadavatel tak svým jednáním porušil zásadu zákazu diskriminace uvedenou v § 6 zákona. 33. K významu § 6 odst. 1 zákona se v rozhodnutí č.j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5.6.2008 vyjádřil i Nejvyšší správní soud, který mimo jiné konstatoval, že : „ … tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ 34. Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení kvalifikačních předpokladů nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Účelem kvalifikace je zabezpečit účast co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Zásada nediskriminace se pak při vymezení požadavků zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů promítá do § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. 35. Požadavek zadavatele, ať už v intencích pojetí navrhovatele (generálním dodavatelem míní dodavatele, který dodává stavbu „na klíč“ a odpovídá ve vztahu k investorovi za celou její realizaci a většinou si najímá na celé dílo tzv. subdodavatele) nebo v intencích pojetí zadavatele (dodavatel, který se přímo rozhodující měrou podílí na realizaci předmětu plnění), jde nad rámec zákonných požadavků ve smyslu § 53 odst. 3 písm. a) zákona a fakticky zužuje okruh možných uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku. 36. K argumentu zadavatele, že navrhovatel měl možnost využít institut dodatečných informací podle § 49 zákona, Úřad konstatuje., že se jedná se o oprávnění zadavatele, nikoliv jeho povinnost. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel se rozhodl toto své právo nerealizovat, nelze tuto skutečnost přičítat k jeho tíži nebo tím jakkoliv ospravedlňovat pochybení na straně zadavatele. 37. Před uložením nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen zkoumat, zda porušení zákona zadavatelem podstatně ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zákon vyžaduje, aby možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky dosáhl určité předepsané intenzity, tedy aby se jednalo o „podstatný“ vliv. Z dikce zákona vyplývá, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění, tak i potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad uvádí, že při rozhodování o možném podstatném vlivu na výběr nejvhodnější nabídky je vždy nutné posuzovat všechny okolnosti daného případu komplexně. Úvaha Úřadu nad případnými následky, které mohl postup zadavatele teoreticky způsobit, je součástí správního uvážení Úřadu. 38. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel vymezil technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona v rozporu se zásadou zákazu diskriminace podle § 6 zákona, když v článku 5 písm. d) kvalifikační dokumentace v rámci prokázání technického kvalifikačního předpokladu požadoval, aby z osvědčení o řádném plnění nejvýznamnějších stavebních prací byl zřejmý údaj o tom, že se uchazeč na zhotovení díla podílel jako generální dodavatel. Vzhledem k tomu, že zadavatel tímto omezil počet v úvahu přicházejících uchazečů, kteří mohli předmět plnění veřejné zakázky realizovat, mohlo toto porušení podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel mohl obdržet více nabídek, přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla ekonomicky výhodnější. Z uvedeného důvodu tedy rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K oprávněnosti navrhovatele podat k Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele 39. K tvrzení zadavatele, že navrhovatel nebyl oprávněn podat návrh k Úřadu, neboť návrh obsahuje informace, které jsou pro zadavatele nové a se kterými se nemohl účinně vypořádat v rámci námitek, sděluje Úřad následující. 40. Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek. 41. Podle § 114 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4. 42. Podle Úřadu z textu podaných námitek ze dne 21.5.2013 jednoznačně vyplývá, proti čemu navrhovatel brojí (tedy v čem spatřuje porušení zákona). V námitkách navrhovatel napadá technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona. Tentýž kvalifikační předpoklad napadá také v návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. V dané věci je rozhodující, že z námitek jsou zřejmé věcné skutečnosti, jež navrhovatel napadá (v šetřené věci technický kvalifikační předpoklad), nikoliv argumentační báze navrhovatele, kterou v námitkách, resp. v návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele navrhovatel používá. 43. Vzhledem k další skutečnosti, že námitky navrhovatele bezezbytku naplňují také ostatní obligatorní náležitosti, Úřad neshledal žádné pochybení resp., že by návrh neměl všechny náležitosti podle výše citovaného ustanovení, a proto Úřad považuje návrh doručený Úřadu dne 4.6.2013 za kompletní a argumentaci zadavatele v této části za irelevantní. Úřad tak má za prokázané, že navrhovatel je osobou oprávněnou k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 110 zákona. ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ 44. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. 45. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Zadavatel závažně pochybil již při zpracování kvalifikační dokumentace. V šetřeném případě tedy bylo nutné zrušit předmětné zadávací řízení. 46. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. NÁKLADY ŘÍZENÍ 47. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč. 48. Vzhledem k tomu, že předmětné zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. 49. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2013000352. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží Severočeská vodárenská společnost a.s., Přítkovská 1689, 415 50 Teplice JUDr. Petr Neubauer, advokát ČAK 09352, Na Sadech 4/3, 370 01 České Budějovice Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/11394
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.