Č. j.: ÚOHS-R252/2013/VZ-9284/2014/310/PMa
                
                
                 
                
                
                5. května 2014
                
                
                
                
                 
                
                 
                Ve správním řízení o rozkladu ze dne 26. 8. 2013 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 27. 8. 2013), jenž podal navrhovatel - 
                 
                
                S-projekt plus, a.s., IČ 60734485, se sídlem tř. Tomáše Bati 508, 762 73 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9. 3. 2012 JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem Rašínova 522, 760 01 Zlín,
                
                 
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S161/2012/VZ-15011/2013/522/ASh ze dne 9. 8. 2013, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
                 
                
                Univerzita Hradec Králové, IČ 62690094, se sídlem Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, 
                
                 
                učiněných ve veřejné zakázce s názvem „Centrum výzkumu a podpory zdraví Univerzity Hradec Králové v areálu UHK „Na Soutoku“ objekt „G“ včetně otevřených sportovišť (Vypracování projektové dokumentace stavby, IČ a práce spojené s prováděním stavby)“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 29. 11. 2011 pod ev. č. 7000000001937 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 12. 2011 pod značkou 2011/S 236-382665, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –
                 
                
                
                JIKA – CZ s.r.o., IČ 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice,
                
                
                 
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                 
                 
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S161/2012/VZ-15011/2013/522/ASh ze dne 9. 8. 2013 
                 
                 
                p o t v r z u j i
                 
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                Odůvodnění
                I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle  § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 13. 3. 2012 návrh navrhovatele společnosti S-projekt plus, a.s., IČ 60734485, se sídlem tř. Tomáše Bati 508, 762 73 Zlín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9. 3. 2012 JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem Rašínova 522, 760 01 Zlín (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele – Univerzita Hradec Králové, IČ 62690094, se sídlem Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“), učiněných v rámci zadávacího řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku s názvem „Centrum výzkumu a podpory zdraví Univerzity Hradec Králové v areálu UHK „Na soutoku“ objekt „G“ včetně otevřených sportovišť (Vypracování projektové dokumentace stavby, IČ a práce spojené s prováděním stavby)“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 29. 11. 2011 pod ev. č. 7000000001937 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 12. 2011 pod značkou 2011/S 236-382665 (dále jen „veřejná zakázka“). 
                 
                2. Dle názoru navrhovatele zadavatel postupoval nesprávně a porušil zákon při posouzení nabídek, v důsledku čehož byly v rozporu se zákonem hodnoceny nabídky uchazečů, kteří nesplnili všechny požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách.
                 
                3. Dnem 13. 3. 2012, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč společnost JIKA – CZ, s.r.o., IČ 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice (dále jen „vybraný uchazeč“).
                 
                4. Úřad obdržel dne 21. 3. 2012 dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k návrhu.
                 
                5. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S161/2012/VZ-6044/2012/510/ASh ze dne 28. 3. 2012 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
                 
                6. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S161/2012/VZ-9519/2012/510/ASh ze dne 15. 8. 2012 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odst. 1 nebo 2 citovaného ustanovení zákona. V odůvodnění rozhodnutí Úřad uvedl, že zadávací dokumentace v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona ve spojení s dodatečnými informacemi poskytnutými podle § 49 odst. 1 zákona vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. V této souvislosti dále Úřad učinil závěr, že zadavatel prostřednictvím institutu dodatečných informací k zadávacím podmínkám dodatečně vyjasnil podmínky tak, aby nebyl možný jejich dvojí výklad, a aby je nebylo možno považovat za netransparentní. 
                 
                7. Dne 30. 8. 2012 Úřad obdržel rozklad navrhovatele ze dne 27. 8. 2012 proti rozhodnutí č. j. ÚOHS/S161/2012/VZ-9519/2012/510/ASh ze dne 14. 8. 2012. Navrhovatel v rozkladu uvedl, že nesouhlasí s výroky napadeného rozhodnutí Úřadu ani se závěry orgánu prvního stupně obsaženými v odůvodnění napadeného rozhodnutí. 
                 
                8. Rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R250/2012/VZ-2971/2012/310/MŠe ze dne 15. 2. 2013 bylo zrušeno napadené rozhodnutí ÚOHS-S161/2012/VZ-9519/2012/510/ASh ze dne 14. 8. 2012 o zamítnutí návrhu navrhovatele a věc byla vrácena orgánu prvního stupně k novému projednání.
                 
                9. Ke zrušení napadaného rozhodnutí a k vrácení věci k novému projednání předseda Úřadu v rozhodnutí uvedl, že dodatečné informace I a II bezesporu vyloučily, aby kdokoli z uchazečů interpretoval zadávací podmínky způsobem, jaký nyní zastává a v rámci rozkladu popisuje navrhovatel. V této souvislosti je dále uvedeno, že navrhovatel v okamžiku seznámení se s obsahem dodatečných informací I a II mohl buď interpretaci poskytnutou zadavatelem mlčky akceptovat (což zjevně učinil), nebo proti dodatečným informacím mohl podat námitky. Předseda Úřadu tedy Úřadu uložil, aby v rámci dalšího řízení posoudil, zda byl navrhovatel oprávněn k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, když podání návrhu předcházely pouze námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, avšak nikoli námitky proti úkonu zadavatele v podobě dodatečných informací I a II.
                 
                10. Dne 28. 3. 2013 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele, z nějž vyplýval navrhovatelův nesouhlas s výkladem ohledně oprávněnosti k podání návrhu na přezkoumání úkonu zadavatele, který směřuje proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
                 
                II. Napadené rozhodnutí
                11. Dne 9. 8. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S161/2012/VZ-15011/2013/522/ASh (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
                 
                12. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že navrhovatel doručil zadavateli dne 21. 2. 2012 námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky v zadávacím řízení předmětné veřejné zakázky. Poté, co navrhovatel obdržel dne 5. 3. 2012 rozhodnutí zadavatele, ve kterém podaným námitkám nevyhověl, podal navrhovatel u Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.
                 
                13. Úřad návrh navrhovatele posoudil s ohledem na § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a dospěl k závěru, že přestože navrhovatel uvádí, že návrh směřuje proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ve skutečnosti směřuje proti zadávacím podmínkám. 
                 
                14. Z obsahu správního spisu vyplynulo, že navrhovatel zadávací podmínky před poskytnutím dodatečných informací považoval za jednoznačné a nepřipouštějící jiný výklad než takový, že dílo zpracované v rámci veřejné zakázky má být založeno na původním územně technickém a objemovém řešení celého areálu z roku 1994. Navrhovatel v námitkách uvedl, že z povahy věci je nutno při plnění veřejné zakázky vycházet z původního autorského díla a vypořádat se tak s nároky podle autorského zákona. V této souvislosti dále navrhovatel v námitkách uvedl, že tvrzený opak v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám nelze považovat za správný. Dle názoru navrhovatele obsaženého v návrhu na přezkoumání úkonů zadavatel reagoval na dotazy k zadávací dokumentaci uchazečů rozporně s obsahem zadávací dokumentace.
                 
                15. Na základě shora uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel nebrojí proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ale proti zadávacím podmínkám, když nepřímo označuje zadávací podmínku týkající se autorských práv za jediný důvod, kvůli kterému požaduje přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícím v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Z obsahu správního spisu však vyplývá, že navrhovatel nepodal námitky proti zadávacím podmínkám ani proti úkonům zadavatele spočívajících v poskytnutí dodatečných informací. V této souvislosti Úřad konstatoval, že nepřichází v úvahu, aby navrhovatel zadávací podmínky napadal návrhem proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
                 
                16. Úřad tedy v napadeném rozhodnutí konstatoval, že pokud navrhovatel nesouhlasil se zadávacími podmínkami, měl podle ustanovení § 110 odst. 3 zákona podat námitky proti zadávacím podmínkám. Vzhledem k tomu, že navrhovatel tyto námitky ve lhůtě stanovené zákonem nepodal, lze následný návrh podaný poté, co zadavatel nevyhověl námitkám navrhovatele proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, považovat za návrh podaný neoprávněnou osobou, neboť navrhovatel nedoručil zadavateli námitky ve lhůtě podle § 110 odst. 3 zákona, přičemž podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu ve stejné věci.
                 
                III. Námitky rozkladu
                17. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 27. 8. 2013. Zadavatel v rozkladu namítá, že podal námitky proti rozhodnutí výběru nejvhodnější nabídky, nikoliv proti zadávacím podmínkám, jak v napadeném rozhodnutí tvrdí Úřad. Navrhovatel opakuje svou argumentaci, že zadávací dokumentaci považoval za jednoznačnou v tom smyslu, že dílo zpracované na základě veřejné zakázky má být založeno na původním autorském díle z roku 1994, když i sám zadavatel považoval za potřebné zmínit v zadávací dokumentaci potřebu vypořádání s autory původního díla z roku 1994 a potřebu respektu k jejich právům.  Ze zadávací dokumentace tedy vyplývala nutnost navazovat na původní autorské dílo.
                 
                18. Navrhovatel odkazuje na části zadávací dokumentace, z nichž dle jeho názoru vyplývá, že je potřeba využít původní autorské dílo z roku 1994 a zdůrazňuje, že tyto zadávací podmínky nebyly dodatečnými informacemi dotčeny. Zadavatel vycházel i z původní dokumentace nazvané „Územně technické a objemové řešení celého areálu z roku 1994“ týkající se souboru objektů, přičemž jedním z nich musel být i objekt „G“.
                 
                19. Navrhovatel dále uvádí, že nesouhlasí s interpretací Úřadu, podle které byly dodatečné informace pouhým vysvětlením zadávacích podmínek. Dle názoru navrhovatele nelze považovat za vysvětlení úkon zadavatele, který je v rozporu s dosavadním obsahem zadávací dokumentace i v rozporu s autorským zákonem. Pokud je v zadávací dokumentaci stanoveno, že předmět plnění veřejné zakázky bude navazovat na původní autorské dílo, vzniká povinnost zadavatele vypořádat práva autora původního autorského díla. Z uvedeného důvodu nelze protichůdná tvrzení zadavatele obsažená v dodatečných informacích považovat za pouhé vysvětlení. Navrhovatel argumentuje konkrétními dokumenty přiloženými k zadávací dokumentaci, z nichž je zřejmé, že zadávací dokumentace požaduje návaznost na původní řešení z roku 1994.
                 
                20. I po seznámení se s dodatečnými informacemi navrhovatel vycházel z toho, že zadavatel bude respektovat autorský zákon a při posuzování nabídek zohlední zadávací dokumentaci jako celek, jakož i autorský zákon. Navrhovatel je přesvědčen, že ze zadávací dokumentace jasně vyplýval požadavek navázat na původní řešení celého areálu. Ve spojení se zadavatelem stanovenou povinností zahrnout do nabídkové ceny i případné budoucí náklady vyplývající z autorských práv původní projektové dokumentace uchazečům vznikla povinnost vypořádat autorská práva zpracovatele původní dokumentace.
                 
                21. V další námitce navrhovatel uvádí, že nelze považovat za pochybení skutečnost, že podal námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a nikoliv proti zadávacím podmínkám, a to z toho důvodu, že očekával, že zadavatel bude postupovat v souladu se zákonem a konzistentně se zadávací dokumentací. Navrhovatel dovozuje, že v situaci, kdy dodatečné informace, jejichž protichůdné tvrzení nemohlo být pouhým vysvětlením zadávacích podmínek, nebyly doprovázeny prodloužením lhůty pro podání nabídek, byl navrhovatel oprávněn spoléhat na to, že při posuzování a hodnocení nabídek zadavatel vyjde ze zadávacích podmínek a zohlední nutnost vypořádat práva autora předchozího díla. Navrhovatel se řídil dosavadním zněním zadávacích podmínek, neboť zadavatel neprodloužil lhůtu k podání nabídek ani jednoznačně neuvedl, že zadávací podmínky mění. V této souvislosti navrhovatel namítá, že Úřad by svým neoprávněným postupem odebíral navrhovateli zpětně možnost obrany.
                 
                22. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem obsaženým v napadeném rozhodnutí, dle kterého v zadávací dokumentaci nebyl stanoven požadavek na nezbytné vypořádání se s autorskými právy zpracovatele původní projektové dokumentace. Dle názoru navrhovatele se Úřad nevypořádal s jeho námitkami obsahujícími odkaz na pasáže zadávací dokumentace, z nichž vyplývá opak. Navrhovatel Úřadu vytýká, že neodkázal na žádné ustanovení zadávací dokumentace, které by mohlo zapříčinit možnost existence údajného dvojího výkladu zadávací dokumentace. Na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí navrhovatel dospívá k závěru, že Úřad připouští, že zadavatele v průběhu zadávacího řízení změnil zadávací podmínky.
                 
                23. V závěru rozkladu navrhovatel namítá, že se Úřad nevypořádal s otázkou, zda zadavatel splnil svou povinnost podle § 40 odst. 6 zákona při změně zadávacích podmínek přiměřeně prodloužit lhůtu k podání nabídek.
                Závěr rozkladu
                24. Navrhovatel požaduje, aby napadeného rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání, přičemž navrhovatel navrhuje, aby po tomto novém projednání bylo podle § 118 odst. 1 zákona rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zrušeno a aby bylo uloženo zadavateli provést nové posouzení a hodnocení nabídek v souladu se zadávacími podmínkami, eventuálně aby bylo zrušeno předmětné zadávací řízení.
                IV. Řízení o rozkladu
                25. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
                Stanovisko předsedy Úřadu
                26. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
                 
                27. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S161/2012/VZ-15011/2013/522/ASh ze dne 9. 8. 2013 rozhodl tak, jak je uvedeno výše, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
                V. K námitkám rozkladu
                28. První námitka navrhovatele spočívá v jeho argumentaci, že nepodal námitky proti zadávací dokumentaci z toho důvodu, že zadávací podmínky považoval za jednoznačné, neboť z nich vyplývalo, že dílo zpracované na základě veřejné zakázky má být založeno na původním autorském díle z roku 1994. S touto námitkou navrhovatele se nemohu ztotožnit zejména s ohledem na body 2.1.1. a 8.1.2. zadávací dokumentace. Z bodu týkajícího se předmětu plnění veřejné zakázky sice vyplývá, že vypracovaná projektová dokumentace bude navazovat na původní územně technické a objemové řešení celého areálu z roku 1994, avšak část zadávací dokumentace týkající se zpracování jednotných nabídkových cen obsahuje požadavek, že nabídková cena bude zahrnovat i případné budoucí náklady uchazeče na vyrovnání se s finančními požadavky za autorská práva. Z formulace případné budoucí náklady za autorská práva lze dovodit, že tyto náklady nevzniknou vždy a ne v každém případě tedy musí být zasaženo do autorských práv. Na základě uvedené nejasnosti v zadávací dokumentaci byl vznesen dotaz a došlo k vyjasnění zadávací dokumentace v tom smyslu, že uchazeči o veřejnou zakázku mohou, ale nemusí, využít materiály zpracované v roce 1994. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, navrhovatel měl možnost obrany ve fázi sdělení dodatečných informací, které považoval za změnu zadávacích podmínek. 
                 
                29. Na základě výše uvedených skutečností je tedy potřeba odmítnout námitku navrhovatele, že zadávací podmínky nebyly dodatečnými informacemi dotčeny. K dotazu uchazeče, zda součástí ceny bude i případný nárok na vyrovnání autorských práv, bylo zadavatelem všem uchazečům dopisem ze dne 12. 1. 2012 sděleno, že pokud uchazeč chce projektovat a navrhovat řešení, která by do práv autora dokumentace z roku 1994 zasahovala, musí do své nabídkové ceny uváděné vícenáklady zahrnout. Pokud však uchazeč nebude do autorských práv zasahovat, nebude potřeba nabídkovou cenu navyšovat za vyrovnání autorských práv. Následnou dodatečnou informací ze dne 16. 1. 2012 zadavatel doplnil, že původní dokumentace z roku 1994 není podkladem pro zhotovení projektové dokumentace dle zadávací dokumentace. Z uvedeného tedy vyplývá, že zadávací dokumentace obsahovala nejasnost týkající se povinnosti uchazečů navázat na původní územně technické a objemové řešení celého areálu, tato však byla vyloučena dodatečnými informacemi poskytnutými zadavatelem.
                 
                30. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že navrhovatel vycházel z toho, že pokud je předmětem veřejné zakázky objekt „G“, jedná se o jeden ze souboru objektů, které byly řešeny původní dokumentací „Územně technické a objemové řešení celého areálu z roku 1994“. Pro navrhovatele i ostatní uchazeče o veřejnou zakázku je stěžejním dokumentem zadávací dokumentace včetně dodatečných informací k ní, v jejichž rámci bylo všem uchazečům sděleno, že není potřeba zasahovat do autorských práv.
                 
                31. V kontextu shora zmíněných skutečností se nelze ztotožnit s námitkou navrhovatele, že dodatečné informace nebyly pouhým vysvětlením zadávacích podmínek, nýbrž jejich změnou v rozporu s autorským zákonem. Zadavatel dodatečnými informacemi vysvětlil, že pojem navazovat na původní technické řešení neznamená zásah do autorských práv. Pokud si tedy uchazeči vyberou takové řešení, kterým neporuší autorská práva, nemůže se jednat o porušení autorského zákona. Jak sám navrhovatel ve svém rozkladu uvádí, považuje dodatečné informace za nepřípustnou změnu zadávací dokumentace. Navrhovatel tedy měl možnost se proti domnělému nezákonnému postupu zadavatele bránit námitkami podanými dle § 110 odst. 3 zákona. 
                 
                32. Na správnost napadeného rozhodnutí nemá vliv ani skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci odkázal na původní územně technické a objemové řešení areálu z roku 1994, jež bylo přiloženo k platnému územnímu rozhodnutí areálu. Vzhledem k tomu, že zadavatel nejasnosti v zadávací dokumentaci vysvětlil dodatečnými informacemi, byl navrhovatel povinen se jimi řídit a nikoliv trvat na vlastním názoru, který si nesprávně vytvořil na základě vlastní interpretace zadávací dokumentace.
                 
                33. Jak jsem uvedl již výše, Úřad v napadeném rozhodnutí správně dovodil, že pokud navrhovatel považoval dodatečné informace za změnu zadávací dokumentace a nikoliv její doplnění, měl podat námitky proti dodatečným informacím. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani námitka navrhovatele, že očekával, že zadavatel bude postupovat v souladu se zákonem a se zadávací dokumentací. V dodatečných informacích zadavatel dostatečně určitě stanovil, že uchazeči nejsou povinni do původního technického řešení, a tím pádem i do autorských práv, zasahovat. Pokud navrhovatel se zněním dodatečných informací nesouhlasil, měl se domáhat zjednání nápravy. V této situaci nemohl oprávněně očekávat, že zadavatel bude jednat v rozporu s tím, co uchazečům sdělil prostřednictvím dodatečných informací. Postup navrhovatele v situaci, kdy se domníval, že zadavatel změnil zadávací dokumentaci, ale neprodloužil lhůtu k podání nabídek a navrhovatel se tedy musel řídit tím, jak si zadávací dokumentaci ve znění před sdělením dodatečných informací vyložil, nelze považovat za správný. Obranou proti situaci, kdy zadavatel změní zadávací podmínky, ale neprodlouží lhůtu pro podání nabídek, je podání námitek proti úkonu zadavatele, kterým k domnělé změně zadávací dokumentace došlo, v tomto případě tedy podání námitek proti dodatečným informacím. Zákon navrhovateli umožňuje podat námitky proti všem úkonů zadavatele ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví. V případě, že navrhovatel považoval dodatečné informace za změnu zadávací dokumentace, aniž by zadavatel prodloužil lhůtu pro podání, musel se domnívat, že postup zadavatele nebyl souladný se zákonem. V takovém případě měl zákonem stanovenou lhůtu, aby proti tomuto úkonu zadavatele podal námitky. Nad rámec uvedeného podotýkám, že Úřad dodatečné informace nepovažoval za změnu zadávací dokumentace, při které by byl zadavatel povinen provést úpravy v uveřejněném vyhlášení a současně přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek dle § 40 odst. 6 zákona.
                 
                34. K námitce navrhovatele, že se Úřad nevypořádal s jeho argumentací týkající se jednoznačnosti zadávací dokumentace a neodkázal na žádné ustanovení zadávací dokumentace, které by mohlo zapříčinit možnost existence údajného dvojího výkladu zadávací dokumentace, jež by mohla být vysvětlována dodatečnými informacemi, uvádím, že Úřad neměl povinnost se návrhem věcně zabývat vzhledem ke skutečnosti, že obsahem návrhu byly námitky směřující proti zadávacím podmínkám, nikoliv proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Jak jsem však zmínil již výše, z bodu týkajícího se předmětu plnění veřejné zakázky sice vyplývá, že vypracovaná projektová dokumentace bude navazovat na původní územně technické a objemové řešení celého areálu z roku 1994, avšak dále je v zadávací dokumentaci uvedeno, že nabídková cena bude zahrnovat i případné budoucí náklady uchazeče na vyrovnání se s finančními požadavky za autorská práva. Ze zadávací dokumentace tedy vyplývá, že tyto náklady vyplývající z autorských práv nemusí za každé situace vzniknout. Jelikož dodavatelů nebyla uvedená formulace jasná, vznikl prostor pro zpřesnění zadávací dokumentace prostřednictvím dodatečných informací. Tím však nedošlo ke změně zadávací dokumentace, ale pouze k jejímu vysvětlení. Ze stejných důvodů je potřeba odmítnout námitku navrhovatele, že Úřad v napadeném rozhodnutí připustil, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení změnil zadávací podmínky.
                 
                35. Vzhledem k tomu, že v rámci řízení o návrhu směřujícímu proti výběru nejvhodnější nabídky nebyl Úřad oprávněn zkoumat otázku, zda došlo k nepřípustné změně zadávacích podmínek, nemohu se ztotožnit ani s námitkou navrhovatele, že se Úřad touto otázkou v napadeném rozhodnutí opomněl zabývat. Nad rámec výše uvedeného lze však podotknout, že zadavatel zadávací podmínky nezměnil, nýbrž dodatečnými informacemi poskytl uchazečům vysvětlení ohledně původního řešení projektu. 
                 
                VI. Závěr
                36. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Napadené rozhodnutí je v souladu s právním názorem obsaženým v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R250/2012/VZ-2971/2013/310/Mše ze dne 15. 2. 2013, které bylo vydáno v předchozím druhostupňovém řízení.
                 
                37. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                  
                Ing. Petr Rafaj
                Předseda
                Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1. Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové
                2. JUDr. Zdeněk Hromádka, advokát, Rašínova 522, 760 01 Zlín
                3. JIKA – CZ s.r.o., Čibuz 6, 503 03 Smiřice
                 
                Vypraveno dne:
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.