Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 11910


Číslo jednací S132/2014/VZ-7410/2014/522/PLy
Instance I.
Věc
Dodávka 3T experimentálních lidských celotělových MR tomografů pro CEITEC MU
Účastníci Masarykova univerzita
Philips Česká republika s.r.o.
Siemens, s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 03.11.2014
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-11906.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-11910.html
Rozhodnutí
                          
  Č. j.: ÚOHS-S132/2014/VZ-7410/2014/522/PLy   23. dubna 2014   Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 2. 2014, na základě návrhu ze dne 18. 2. 2014, jehož účastníky jsou zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno, navrhovatel – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Šafránkova 1238/1, 155 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci JUDr. Petrou Vlachovou, advokátem, IČO 66247462, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1, vybraný uchazeč – Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13, ve věci veřejné zakázky „Dodávka 3T experimentálních lidských celotělových MR tomografů pro CEITEC MU“ zadávané na základě výzvy ze dne 31. 12. 2013 v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl takto: I. Návrh navrhovatele – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Šafránkova 1238/1, 155 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci JUDr. Petrou Vlachovou, advokátem, IČO 66247462, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 - se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.   II. Správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem - Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno – při zadávání veřejné zakázky „Dodávka 3T experimentálních lidských celotělových MR tomografů pro CEITEC MU“ v jednacím řízení bez uveřejnění se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona o veřejných zakázkách.   Odůvodnění   1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 19. 2. 2014 návrh na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „Dodávka 3T experimentálních lidských celotělových MR tomografů pro CEITEC MU“ zadávané na základě výzvy ze dne 31. 12. 2013 v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „veřejná zakázka“). Zadávací řízení 2. Zadavatel uveřejnil oznámení o předběžných informacích k předmětné veřejné zakázce ve Věstníku veřejných zakázek evidovaného pod evidenčním číslem 372743 dne 12. 11. 2013 a v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2013/S 221-384471 dne 14. 11. 2013. 3. Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v bodě III. zadávací dokumentace jako dodávku dvou kusů 3T experimentálních lidských celotělových MR tomografů MAGNETOM Prisma. Součástí dodávky je rovněž poskytnutí služeb spočívajících v instalaci zařízení a jeho uvedení do provozu, jakož i další služby uvedené v Obchodních podmínkách ve formě závazné předlohy smlouvy. 4. Výzvou k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) ze dne 31. 12. 2013 zadavatel vyzval vybraného uchazeče – Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13 (dále jen „vybraný uchazeč“) – k předložení nabídky. Nabídka vybraného uchazeče ze dne 20. 1. 2014 byla zadavatelem projednána a přijata dne 21. 1. 2014. 5. Dne 21. 1. 2014 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem kupní smlouvu, jejímž předmětem je dodávka a instalace dvou kusů 3T experimentálních lidských celotělových MR tomografů MAGNETOM Prisma a další úkony stanovené v bodě 3. této smlouvy, a dále pak téhož dne zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu „o provádění servisní činnosti a údržby zařízení Magnetom Prisma (full service)“ (dále jen „smlouva na pozáruční servis“).  Souhrnná cena za realizaci veřejné zakázky činila podle kupní smlouvy 102 170 500,- Kč bez DPH (123 626 305,- Kč včetně DPH). Cena sjednaná podle smlouvy na pozáruční servis byla sjednána jako a) roční v částce 2 600 000,- Kč bez DPH, b) měsíční v částce 216 666,66 Kč bez DPH. 6. Zadavatel shora popsaný postup při zadávání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění odůvodnil v písemné zprávě zadavatele ze dne 22. 1. 2014, ve kterém uvedl, že Magnetická rezonance Siemens MAGNETOM Prisma plní požadavky na přístroj určený k základnímu výzkumu a je unikátní především z těchto důvodů: 1. Magnet je konstruován na excelentní homogenitu a standardní FOV sférického tvaru o průměru 50 cm. Homogenita pole je pod 1,5 ppm /sférické FOV o průměru 50 cm ve všech směrech. Jeho konstrukce vychází z nejosvědčenějšího 3T magnetu Trio - nejlepší hodnota na trhu. 2. Gradientní výkonový stupeň je společně s mimořádně výkonnou gradientní cívkou schopen dodávat 80 mT/m (efektivní 139 mT/m) sílu pole a současně slew Rate 200 T/m/s (efektivní 346 T/m/s). Toto uspořádání je s velkým odstupem nejsilnější gradientní systém na trhu. Při uvedených parametrech je zatížitelnost gradientního systému bez časového omezení. Konstrukčně je gradientní systém řešen jako zcela nestandardně robustní, aby se zabránilo jeho mechanické deformaci při přepínání proudů a následným vibracím a vzniku vířivých proudů, které by mohly nepříznivě ovlivnit stabilitu měření - unikátní gradientní systém. 3. Cívková hustota použitých kombinovatelných cívek až do 204 připojitelných elementů a až do 128 nezávislých kanálů je rovněž vysoko nad ostatními stroji a je tímto unikátní. Veškeré cívky jsou bez omezení vhodné pro PAT ve všech směrech. Pro neuro výzkum je nabízena 64 kanálová hlavová cívka, která je rovněž jediná na trhu. 4. Stroj se dodává standardně s minimálně 64 přijímacími kanály (128 voleb), což dobře koresponduje a nabízenými cívkami – dodává pouze Siemens. 5. Paralelní akviziční techniky jsou možné s algoritmem pracujícím jak v obrazovém prostoru (SENSE), tak (pouze u Siemensu!) v K-prostoru surových dat (GRAPPA), což je z hlediska vytváření rekonstrukčních artefaktů mnohem výhodnější. 6. Pro účely základního výzkumu a vývoj nových sekvencí nebo modifikaci stávajících sekvencí je zcela nezbytné mít přístup do softwaru přístroje na úrovni zdrojových kódů. Tento přístup je u přístroje Prisma zajištěn softwarem s obchodním názvem Idea, předpokladem je absolvování kurzu programování – tato vlastnost je rovněž unikátní. 7. Zadavatel své odůvodnění shrnul, že hlediska souhrnu výše uvedených parametrů je přistroj MAGNETOM Prisma od firmy Siemens mezi 3T tomografy unikátní, a dále uvedl, že na základě výše uvedeného, jež je potvrzeno několika znaleckými posudky ze strany odborníků v dané oblasti, se zadavatel rozhodl zadat veřejnou zakázku na dodávku uvedených přístrojů v jednacím řízení bez uveřejnění a to na základě ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) zákona, neboť jsou beze zbytku naplněny veškeré požadavky dle tohoto ustanovení, neboť veřejná zakázka může být z technických důvodů splněna pouze určitým dodavatelem. 8. Navrhovatel – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Šafránkova 1238/1, 155 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci JUDr. Petrou Vlachovou, advokátem, IČO 66247462, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) se o zadání předmětné veřejné zakázky dozvěděl z Věstníku veřejných zakázek, do kterého zadavatel zaslal dne 23. 1. 2014 Oznámení o zadání zakázky. 9. Jelikož se navrhovatel domníval, že se zadavatel nepostupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem a svým jednáním se dopustil správního deliktu, v důsledku čehož vznikla újma na jeho právech, podal dopisem ze dne 18. 2. 2014 návrh na uložení zákazu plnění smluv mezi zadavatelem a vybraným uchazečem. Obsah návrhu 10. Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení, k němuž uvádí, že se neztotožňuje se závěrem zadavatele, že bylo možno zadat veřejnou zakázku formou JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, a naopak je přesvědčen, že veřejná zakázka měla byt zadána formou otevřeného řízení a právě v důsledku zadání veřejné zakázky formou JŘBU přitom zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona. Dle navrhovatele se tak zadavatel svým jednáním dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, když uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. V důsledku výše uvedeného postupu zadavatele, tak navrhovateli dle jeho názoru vznikla újma na právech a proto podává tento návrh, který dále v textu specifikuje. 11. Navrhovatel předně zpochybňuje oprávněnost použití JŘBU zadavatelem v předmětné zakázce, přičemž odkazuje na odůvodnění použití JŘBU obsažené v písemné zprávě zadavatele. K uvedenému navrhovatel zejména uvádí, že možnost použít JŘBU s odkazem na § 23 odst. 4 písm. a) zákona nezbytně předpokládá, že se jedná o případ, kdy je objektivně a beze vší pochybnosti prokázáno, že předmět veřejné zakázky může být realizován pouze jedním dodavatelem z důvodu specifičnosti předmětu plnění veřejné zakázky či zvláštních okolností, za nichž je zadáván, a proto konstatování, že předmět veřejné může realizovat pouze jeden dodavatel, nikoli dva či více dodavatelů, je nutné rozumět, že jde o jednoho dodavatele na celém světě a podle názoru navrhovatele, zadavatel nesplní podmínky pro použití této výjimky pouze tím, že prokáže existenci jednoho dodavatele v rámci České republiky. K prokázání skutečnosti, že poptávaný přístroj nemohl být v rámci celého světa dodány žádnou osobou odlišnou od společnosti Siemens, navrhovatel navrhuje, nechť si Úřad od zadavatele vyžádá důkazy potvrzující tato tvrzení. 12. Navrhovatel dále uvádí, „že není schopen dodat zadavateli přístroje Siemens, ani zdravotnické prostředky beze zbytku splňující konfiguraci, kterou zadavatel v rámci veřejné zakázky poptával“, ale je podle svých slov schopen (a zřejmě i další výrobci) „dodat zadavateli zdravotnické prostředky a technická řešení, které plně splňují objektivní potřeby zadavatele“, přičemž odkazuje na přístroj ze svého portfolia pod prodejním označením Philips Achieva 3.0T TX, s gradientním systémem Quasar Dual 80/200, akvizičním systémem dStream, včetně nové experimentální 72 kanálové hlavo-krční cívky a dodává, že uvedený „zdravotnický prostředek v příslušné kompletní konfiguraci plně splňuje objektivní potřeby zadavatele“. 13. Ve svém návrhu navrhovatel uvádí, že vysledoval z dostupné dokumentace o veřejné zakázce veškeré medicínské, výzkumné a vědecké účely, k nimž zadavatel zdravotnické prostředky (tj. přístroje Siemens) v rámci veřejné zakázky poptával, přičemž je shrnul do následujících čtyř bodů: 1) základní výzkum, moderní biomedicínský, lékařský a behaviorální výzkum, pokročilý výzkum v oblasti neurověd a podpora výzkumu v oblasti kardiologie a ortopedie, klinická neurologická a psychiatrická vyšetření; 2) podpora společného teoretického, experimentálního, a klinického studia mozku od molekulární po behaviorální a kognitivní úroveň; 3) vývoj vlastních měřicích protokolů a pulsních sekvencí, modifikace stávajících sekvencí, plánování pokusů a vývoj metod; 4) celotělová diagnostika člověka, a došel dle svých slov „k jednoznačnému závěru, že minimálně dvě z technických podmínek stanovených zadavatelem těmto účelům neodpovídají, a technické podmínky jsou tudíž bezdůvodně přísně nastaveny tak, jak není objektivně potřeba“, v důsledku čehož zadavatelem bezdůvodně požadovaná konkrétní technická řešení neumožňují dalším dodavatelům účastnit se veřejné zakázky a v rámci ní nabídnout zdravotnické prostředky odpovídající účelům zadavatele. 14. Ze dvou výše uvedených přísně nastavených podmínek navrhovatel uvádí pouze jednu, a to požadavek zadavatele na „max. dosažitelná hodnota gradientního pole v každém libovolném směru min 75 mT/m" v kombinaci s požadavkem na „max. rychlost náběhu/doběhu pro hodnotu 75 mT/m v libovolném směru min. 200 T/m/s". K uvedenému navrhovatel uvádí, že „požadavek na takto silný gradientní systém je v daném případě irelevantní vzhledem k tomu, že pří využití této maximální síly gradientů současně s uvedenou rychlostí jejich buzení může docházet k lokálnímu zvýšení hodnoty SAR a také k lokálnímu podráždění periferních nervů (PNS). Oba tyto jevy vedou k okamžité aktivaci systému ochrany pacienta a tím k omezení rychlostí buzení gradientů nebo k omezení jejich amplitudy, aby nedošlo k poškození pacienta“, přičemž tento požadavek považuje navrhovatel za diskriminační, přičemž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS") č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008. 15. Následně navrhovatel ve svém návrhu zpochybňuje neunikátnost řešení a vlastností přístrojů Siemens, když uvádí, že žádné z vlastností a řešeni přístrojů Siemens nejsou zcela unikátní a také navrhovatel je tak schopen nabídnout zdravotnické prostředky, které požadavky zadavatele beze zbytku splňují, a očekává, že obdobná situace bude i u jiných výrobců. Následně se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým bodům, jak je zadavatel stanovil ve své písemné zprávě: 1. FOV přístrojů Siemens nepokládá navrhovatel za unikátní vzhledem k tomu, že je rovněž schopen nabídnout zdravotnické přístroje se sférickým FOV o průměru 55 cm a dále uvádí, že je schopen nabídnout zdravotnické prostředky se srovnatelnou homogenitou magnetického pole prakticky u všech udávaných velikostí FOV, přičemž pro použití v oblasti neurologie (mozek) je pak navrhovatel dle svých slov schopen nabídnout např. u nejtypičtější velikosti FOV pro mozek, tj. 30 cm, zdravotnické přístroje s lepší úrovní homogenity než nabízené přístroje Siemens. 2. Gradientní systém s amplitudou gradientů 80mT/m a slew Rate 200 T/m/s není dle navrhovatele unikátní. Také navrhovatel je dle svých slov schopen nabídnout zdravotnický prostředek s požadovaným gradientním systémem, přičemž řešení navrhovatele je založeno na technologii duálních gradientů a beze zbytku splňuje požadavky dané zadavatelem v rámci zadávací dokumentace. 3. Ani parametry stanovené v tomto bodě navrhovatel nepovažuje za unikátní a uvádí, že je schopen dodat přímo digitální přístroj s akviziční platformou, která pracuje s neomezeným počtem akvizičních kanálů, přičemž jediným praktickým omezením řešení navrhovatele je maximální počet kanálů u současně připojených cívek, který je 108, čímž řešení navrhovatele vysoce převyšuje zadavatelem požadovaných 64 kanálů. Navrhovatel zároveň dodává, že ani uvedená 64 kanálová hlavová cívka není unikátní, neboť navrhovatel disponuje 74 kanálovou hlavovou cívkou pro experimentální účely. 4. Popsané řešení paralelních akvizičních technik je dle přesvědčení navrhovatele nepříznačné a z hlediska praktického využití méně robustní než obdobné řešení navrhovatele, k čemuž dále dodává, že vzhledem k tomu, že výše uvedené paralelní akviziční techniky koncernu Siemens nejsou schopny v reálném čase pracovat současně, kdežto srovnatelná technologie Navrhovatele pracuje zároveň v K-prostoru i v prostoru obrazových dat. 5. K tomuto bodu navrhovatel konstatuje, že stejně jako všichni výrobci MR systémů schopní dodat zdravotnický prostředek pro experimentální účely, disponuje softwarovým produktem, umožňujícím vývoj nových sekvencí, popř. úpravu stávajících, proto ani tuto vlastnost nepokládá za unikátní. K uvedenému navrhovatel dále uvádí, že navíc dodává uvedený nástroj bezplatně současně se zdravotnickým prostředkem s tím, že ovládací úroveň ke zdravotnickému prostředku potřebná pro výzkum a pro úpravu a tvorbu sekvencí je dána mírou přístupových práv k systému. 16. V další části návrhu navrhovatel namítá chybějící CPV kód pro pozáruční servis a údržbu, přičemž uvádí, že součástí plnění veřejné zakázky má být evidentně i pozáruční servis a údržba přístrojů Siemens na dobu neurčitou, jak předjímá z obsahu zadávací dokumentace, neboť předmět veřejné zakázky je však vymezen v rámci klasifikace předmětu Veřejné zakázky pouze jako „33113000-5" a „33115000-9“. Podle názoru navrhovatele navíc zadavatel zjevně vůbec nezkoumal, zda pozáruční servis a údržbu přístrojů Siemens může zadavateli poskytnout jiná osoba než společnost Siemens a dále uvádí, že není zřejmé, jaká je vlastní cena pozáručního servisu a údržby přístrojů Siemens, neboť dle navrhovatele není jasné, zda je tato částka součástí kupní ceny za přístroje Siemens či nikoliv. Ve vztahu k uvedenému odkazuje navrhovatel na dřívější rozhodnutí Úřadu. 17. Dále ve svém návrhu navrhovatel namítá možnou netransparentnost předmětného zadávacího řízení, k čemuž uvádí, že v rámci pravidelných prezentačních akcí novinek koncernu Philips zadavatele koncern Philips již v roce 2011 konfrontoval s faktem, že je schopen nabídnout zadavateli v rámci účinné soutěže i zdravotnické prostředky, které v obecné rovině splňují účely, tzn. zdravotnické prostředky pro výzkum a vývoj. Navrhovatel následně opakovaně uvádí, že je schopen nabídnout navrhovateli zdravotnické prostředky, které splňují účely, za výrazně výhodnější cenu, než v případě předmětné veřejné zakázky. 18. Navrhovatel následně uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů zjistil, že koncern Siemens dodával v rámci EU obdobné zdravotnické prostředky i v jiných případech, a tyto dodávky tak lze použít jako relevantní srovnávací dodávky. Z uvedeného důvodu zamýšlí navrhovatel v zájmu zachování co největší objektivnosti zadat nezávislému znalci znalecký posudek, který posoudí přiměřenost ceny přístrojů Siemens, kterou má zadavatel zaplatit společnosti Siemens v rámci veřejné zakázky a dodává, že jakmile bude mít navrhovatel znalecký posudek k dispozici, Úřadu jej obratem postoupí. K otázce transparentnosti navrhovatel také odkazuje na rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159. 19. V poslední části návrhu se navrhovatel předběžně vyjadřuje k otázce neexistence důvodů zvláštního zřetele hodných a to pro případ, že jimi bude zadavatel argumentovat, přičemž své úvahy opírá zejména o dosavadní rozhodovací praxi Úřadu. 20. Závěrem svého návrhu navrhovatel uvádí, že s ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti se navrhovatel tímto návrhem domáhá a žádá Úřad, aby uložil podle § 118 odst. 2 písm. a) zákona zákaz plnění smluv mezi zadavatelem a vybraným uchazečem. Průběh řízení před správním orgánem 21. Účastníky řízení podle §116 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel, o vybraný uchazeč. 22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S132/2014/VZ-3936/2014/522/PLy ze dne 24. 2. 2014, kde je seznámil se skutečností, že správní řízení je vedeno i ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem při zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění. Usnesením č. j. ÚOHS-S132/2014/VZ-4248/2014/522/PLy ze dne 13. 3. 2014 určil Úřad účastníkům lhůty ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněni vyjádřit v řízení svá stanoviska, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Vyjádření zadavatele k návrhu 23. Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil dopisem ze dne 7. 3. 2014. Úvodem zadavatel shrnuje důvody okolnosti pořízení přístrojů Siemens MAGNETOM Prisma, které dle jeho názoru potvrzují, že zadavatel jednal zcela v souladu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek a dále odůvodňuje použití JŘBU v předmětné veřejné zakázce. 24. Zadavatel je přesvědčen, že podmínky pro zadání Veřejné zakázky v JŘBU z důvodu technické jedinečnosti dle § 23 odst. 4 písm. a) zákona byly naplněny, když je dle jeho názoru zřejmé, že dodávané přístroje jsou zadavatelem požadovány pro účely výzkumu pro špičkové vědecké pracoviště a že se nejedná o poptávku běžných zdravotnických prostředků pro rutinní diagnostiku či klinický výzkum. Uvedené skutečnosti dále rozvádí, když zejména uvádí, že zadavatel při stanovení požadavků na specifické výzkumné zařízení akcentoval potřebu maximalizace výzkumného potenciálu a výkonu sdílené laboratoře MAFIL, potažmo celého budovaného centra vědecké excelence CEITEC (Central European Institute of Technology, tj. Středoevropský technologický institut), neboť samotná existence, konkurenceschopnost s předními světovými vědeckými pracovišti a dlouhodobá udržitelnost laboratoře/centra je závislá právě na produkci nadstandardních (excelentních) vědeckých výsledků, na jejichž základě je projekt hodnocen na národní i intra-unijní úrovni, proto pořízení zařízení s maximálním výzkumným potenciálem je dle názoru zadavatele klíčové pro maximální zhodnocení vynaložených veřejných prostředků. 25. V návaznosti na výše uvedené zadavatel uvádí, že v rámci uvedeného důkladného posouzení dospěl k názoru, že jediným relevantním zařízením umožňujícím naplnění požadovaných výzkumných záměrů a úkolů, je zařízení Siemens MAGNETOM Prisma výrobce, koncernu Siemens. Svůj názor si nechal zadavatel ověřit čtyřmi nezávislými znaleckými posudky předních odborníků v příslušném oboru, a to znaleckými posudky: znaleckého ústavu - fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, Dr. Dominica Sappey-Mariniera z Lékařské fakulty Univerzity Claude Bernard Lyon 1, Dr. Alarda Roebroecka z Univerzity v Maastrichtu a Dr. Essa Yacouba z Minnesotské Univerzity - Centra pro výzkum magnetické rezonance. Uvedené posudky se dle zadavatele ve vztahu ke stanoveným výzkumným tématům a cílům sdílené laboratoře MAFIL jednoznačně shodly na tom, že přístroje Siemens MAGNETOM Prisma nabízí hardwarové vybavení, které je v kombinaci se softwarovým řešením unikátním nástrojem pro difuzně vážené i funkční zobrazování (BOLD, perfuze, ale i anatomické zobrazování) a které je také jako jediné schopné naplnit účel zadavatelem plánovaných výzkumných témat a cílů, jak byly vymezeny v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a schváleny ze strany poskytovatele dotace. Zadavatel dále vyzdvihuje skutečnost, že nechal vypracovat čtyři znalecké posudky namísto jednoho, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU")  C-57/94 ze dne 18. 5. 1995 ve věci Komise vs. Itálie. 26. Zadavatel je proto přesvědčen, že v daném případě prokázal objektivní nemožnost ostatních dodavatelů poskytnout zadavateli požadované plnění, které je předmětem veřejné zakázky a dále dodává, že jediným možným způsobem zadání veřejné zakázky bylo použití JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, neboť podle názoru zadavatele mohla být veřejná zakázka splněna pouze společností Siemens, a to z důvodů technické jedinečnosti, neboť předmětem veřejné zakázky je pořízení unikátního výzkumného zařízení, které je jako jediné schopno naplnit veškeré objektivní potřeby zadavatele vyplývající z výzkumných cílů a úkolů příslušného výzkumného pracoviště CEITEC. 27. Jako další argumenty pro použití JŘBU zadavatel uvádí dřívější rozhodnutí Úřadu, komentář odborné literatury, judikaturu SDEU a dále také na skutečnost, že postup konzultoval a činil s plným vědomím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále též jako „MŠMT"), které je řídícím orgánem OP VaVpl a které nemělo k použití JŘBU žádných výhrad a postup zadavatele schválilo. 28. Zadavatel se následně vyjadřuje ke skutečnosti, že navrhovatel věděl z oznámení předběžných informací, že zadavatel má v úmyslu zadat předmětnou veřejnou zakázku, k čemuž dále uvádí, že od okamžiku, kdy se navrhovatel o uveřejnění oznámení předběžných informací z Věstníku veřejných zakázek dověděl, musel také vědět o úmyslu zadavatele zadat veřejnou zakázku v JŘBU, neboť zadavatel tuto skutečnost výslovně uvedl v textu předběžného oznámení v bodě 11.8. Zadavatel je toho názoru, že pokud navrhovatel nesouhlasil s použitím JŘBU, měl svůj případný nesouhlas projevit již na základě uveřejněného předběžného oznámení, a to podle § 110 odst. 2 zákona ve formě námitek proti úkonu zadavatele - uveřejněnému předběžnému oznámení. 29. Zadavatel dále poukazuje na relevantní rozhodovací praxi správních soudů, že vedle technických důvodů použití JŘBU je naprosto nezbytné zohlednit také důvody ekonomické, kdy danou otázku nelze řešit izolovaně, a při úvahách o způsobu zadání veřejné zakázky proto nelze odhlížet od zásady hospodárnosti a efektivního vynakládání veřejných finančních prostředků. Jedná se o rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „Krajský soud") č. j. 62 Af 62/2010-367 ze dne 26. 4. 2012, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu v Brně (dále jen „NSS") č. j. 5 Afs 43/2012-64 ze dne 11. 1. 2013. Z hlediska hospodárnosti pak zadavatel odkazuje také k doporučení uvedené v posudku Dr. Alarda Roebroecka z Univerzity v Maastrichtu, využít z důvodu úspory nákladů (ale i efektivního využívání přístroje) stávající odbornosti svých zaměstnanců namísto reinvestice do jejich přeškolování. 30. Specifickou okolností napadané veřejné zakázky je podle názoru zadavatele i striktní právní úprava účinná v době zadání veřejné zakázky, kdy § 84 odst. 1 písm. e) zákona stanovil povinnost zrušit zadávací řízení v případě jedné nabídky, přičemž popisovaná situace dle názoru zadavatele plně odpovídá posuzovanému případu, kdy bylo zřejmé, že do zadávacího řízení bude podána pouze jedna nabídka a vyhlášení otevřeného řízení by tak znemožnilo uzavření příslušných smluv, k čemuž zadavatel dodává, že vzhledem k financování veřejné zakázky z prostředků dotací by to zároveň závažně zasáhlo do splnění podmínek poskytovatele dotace, včetně rizika korekcí či odebrání schválené dotace. 31. K problematice JŘBU zadavatel uzavírá, že je sice přesvědčen o správnosti svého postupu prostřednictvím JŘBU na základě důvodů podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, ale považuje v závěru za vhodné upozornit na skutečnost, že zadavatel byl oprávněn použít JŘBU rovněž z důvodů uvedených v ustanovení § 23 odst. 5 písm. a) zákona, neboť pořizované zařízení je vyráběno pouze pro účely výzkumu a současně není vyráběno ve větším množství za účelem dosažení zisku zadavatele, ani ve větším množství za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem. 32. K námitce nepřípustnosti JŘBU z důvodu výhradního zastoupení zadavatel uvádí, že argument navrhovatele týkající se možnosti dodání zadavatelem požadovaného zařízení prostřednictvím distributorů zdravotnických prostředků je rovněž zcela neopodstatněný, jelikož výhradním dodavatelem a distributorem předmětných zařízení je pouze koncern Siemens a jeho lokální zastoupení, což doložil prohlášením společnosti Siemens (vybraného uchazeče) ze dne 4. 3. 2014, ve kterém je uvedeno, že poptávané zařízení není na území ČR bez souhlasu vybraného uchazeče oprávněn prodávat žádný jiný subjekt. 33. Zadavatel se následně ohrazuje vůči námitce navrhovatele týkající se bezdůvodně přísně nastavených technických podmínek, zejména proti účelové snaze navrhovatele zpochybňovat jím stanovené technické podmínky veřejné zakázky, když otevřeně tvrdí, že zná „objektivní potřeby zadavatele". Zadavatel dále uvádí, že není přípustné, aby navrhovatel, správní orgán či jakýkoliv jiný subjekt mimo akademickou obec, dovozoval a nařizoval veřejné vysoké škole a vědeckým pracovníkům v základním výzkumu, jaké jsou jejich relevantní výzkumné účely, a současně s tím, jakou metodologii a instrumentarium k jejich dosažení využijí, přičemž dodává, že stanovení výzkumných cílů a metod k jejich naplnění je podstatou akademické svobody, která je chráněna podle §4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a na ústavněprávní úrovni jako svoboda vědeckého badání, jež je zaručena čl. 15 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Tvrzení navrhovatele, že je zcela obeznámen s veškerými účely, k nimž zadavatel zařízení poptává, přičemž zná objektivní potřeby zadavatele je dle názoru zadavatele tvrzením, které je vzhledem k charakteru a složitosti plánovaného výzkumu tvrzením odvážným, leč zcela vyfabulovaným. V souvislosti s výše uvedeným zadavatel odkazuje na rozsudek německého Spolkového ústavního soudu 1 BvR 424/71, 325/72 - Hochschul-Urteil a dále na rozhodovací praxi Úřadu, z níž je zřejmé, že způsob stanovení požadavků na technické parametry předmětu veřejné zakázky je pouze na zadavateli (rozhodnutí č. j. S42/2012/VZ-7138/2012/520/MVy ze dne 23. 6. 2012). 34. K tvrzení navrhovatele, že je způsobilý naplnit objektivní potřeby zadavatele zadavatel uvádí, že zařízením, které má tyto potřeby naplnit, je systém Philips s prodejním označením Philips Achieva 3.0T TX, o jehož nevhodnosti se zadavatel vyjadřuje v dalších bodech svého vyjádření. Zmínku navrhovatele o 72 kanálové cívce však považuje zadavatel za účelovou informaci, kterou navrhovatel blíže nespecifikuje a dle veškerých dostupných informací (oficiální prezentace koncernu Philips, webové stránky výrobce, internetový vyhledavač) podle názoru zadavatele neexistuje žádná Philips 72 kanálová cívka, která by mohla být použita k zadavatelem zamýšleným účelům, což zadavatel ověřil také v databázích certifikací. 35. Zadavatel k výše uvedenému uzavírá, že se ve světle výše uvedeného domnívá, že navrhovatel nebyl a doposud není motivován snahou dodat zadavatelem specifikované či ekvivalentní plnění, jelikož toho zkrátka není objektivně schopen, nýbrž pouze a jen snahou poškodit konkurenční podnikatelský subjekt a nepřímo i vědecko-výzkumné aktivity zadavatele. 36. K navrhovatelem tvrzeným oblastem veškerého využití poptávaných „zdravotnických prostředků" Siemens zadavatel uvádí, že mu není zřejmé, jakým způsobem dospěl navrhovatel k definici zmíněných 4 oblastí, které mají pokrývat veškeré využití požadovaných přístrojů. Zadavatel se však domnívá, že již z popisu účelu veřejné zakázky uvedeného v oznámení předběžných informací je zcela zřejmé, že přístroje jsou požadovány pro špičkové vědecké pracoviště, které musí po dlouhou dobu udržet konkurenceschopnost s předními světovými pracovišti a že se nejedná o poptávku běžných zdravotnických prostředků pro rutinní diagnostiku či klinicky výzkum. 37. K maximální hodnotě dosažení gradientního pole zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že gradientní systém u přístroje Siemens MAGNETOM Prisma je unikátní, protože umožňuje současné využití amplitudy 80mT/m a slew rate 200T/m/s, oproti tomu gradienty systému Philips Achieva 3.0T TX, nabízené navrhovatelem, umožňují bud' jen režim 80 mT/m při 10QT/m/s nebo jen režim 40 mT/m při 200T/m/s, což je poloviční výkon gradientního systému než u přístroje Prisma. Zadavatel následně detailně rozebírá technické parametry obou přístrojů, přičemž odkazuje na znalecké posudky a dokument v příloze vyjádření, jež dle názoru zadavatel potvrzují unikátnost řešení přístroje Siemens MAGNETOM Prisma. 38. Co se týče námitky navrhovatele, že využitím maximální síly gradientů současně s uvedenou rychlostí jejich buzení může docházet k lokálnímu zvýšení hodnoty SAR a také k lokálnímu podráždění periferních nervů (PNS), zadavatel uvádí, že je ověřeno, že současná kombinace maximálních hodnot slew-rate a amplitudy gradientů u přístroje Siemens MAGNETOM Prisma je možná využít u sekvencí na dynamické měření funkce nervového systému (fMRI), což dle zadavatele opět potvrzuje unikátnost přístroje Siemens MAGNETOM Prisma. Zadavatel znovu zdůrazňuje, že zařízení využívaná CEITEC nejsou pořizována za účelem klinické diagnostiky, ale za účelem výzkumu a některé limity platné pro zdravotnictví jsou pro výzkum jen formou doporučení 39. Zadavatel se také neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že došlo k porušení zásady diskriminace tím, že byly neodůvodněně přísně nastaveny technické podmínky, přičemž odkaz navrhovatele na rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů je dle zadavatele v tomto smyslu účelový a zavádějící. 40. K unikátnosti řešení a vlastností přístrojů Siemens se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým bodům stejně jako navrhovatel podle oznámení o zadání zakázky: 1. Zadavatel na tomto místě znovu zdůrazňuje, že i z předložených znaleckých posudků je objektivně zřejmé, že Siemens MAGNETOM Prisma je zcela unikátním zařízením, a to z důvodu kombinace hardwarových a softwarových vlastností, přičemž závěry, že homogenita systému Siemens MAGNETOM Prisma je (ve většině hodnocených FOV) nejlepší možná na trhu je zřetelně vysloven v odborném posudku Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „ČVUT“) a vychází z porovnání získaných informací napříč výrobci a modely přístrojů. 2. Ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se požadavků na technické parametry gradientního systému zadavatel uvádí, že gradientní systém u přístroje Siemens MAGNETOM Prisma je zcela unikátní, protože umožňuje současné využití amplitudy 80mT/m a slew rate 200T/m/s. Gradienty systému Philips Achieva 3.0T TX dodávané navrhovatelem oproti tomu umožňují buď jen režim 80 mT/m při lOOT/m/s nebo jen režim 40 mT/m při 200T/m/s, což v žádném případě neodpovídá požadavkům zadavatele a jím stanoveným vědeckým cílům, neboť se jedná se fakticky o poloviční výkon gradientního systému než u přístroje Siemens MAGNETOM Prisma. 3. Podle zadavatele má Siemens MAGNETOM Prisma 64 HF-kanálů (128 volitelně) a až 84 kanálů se může využít s přístrojovými cívkami (hlava 64 + 12 elementů, tělo 18 + 8 elementů, páteřní 32) současně v jednom měření. Přístroj Achieva s dStream je "na kanálech nezávislá", ale jak uvádí zadavatel, dle dostupných informací současné cívky přístrojů dodávaných navrhovatelem umožňují pouze současné použití maximálně 24 kanálů (12 elementů Anterior Body + 12 elementů Posterior) v klinickém provozu, tedy pouze speciální 32 kanálová hlavová cívka umožňuje použití 32 kanálů v jednom měření, avšak "Hustota cívek" je tím značně menší než u Siemens MAGNETOM Prisma. Ke zmínce o 72 kanálové cívce se zadavatel vyjádřil již výše ve svém vyjádření. 4. Zadavatel uvádí, že odkaz na unikátnost paralelní akviziční techniky byl převzat ze znaleckého posudku ČVUT, podobně znalecký posudek dr. Yacoba Essy zmiňuje jako naprosto unikátní multiband sekvence. Zadavatel dodává, že platforma nabízená navrhovatelem však nemůže těchto parametrů dosáhnout, protože vývoj multiband sekvencí je ve srovnání se Siemens platformou značně opožděný a zcela nevyhovující požadavkům zadavatele. 5. Unikátnost přístroje Siemens MAGNETOM Prisma týkající se přístupu do softwaru přístroje na úrovni zdrojových kódů dle vyjádření zadavatele jednoznačně vyplývá především z posudku ČVUT. 41. Zadavatel je v návaznosti na výše uvedené přesvědčen, že tvrzení zpochybňující unikátnost řešení a vlastností přístroje Siemens MAGNETOM Prisma, se nezakládají na pravdě, což jednoznačně dosvědčují zejména předložené znalecké posudky. Zadavatel proto považuje argumentaci navrhovatele za zcela neopodstatněnou a trvá na tom, že zejména z důvodu technické jedinečnosti přístroje Siemens MAGNETOM Prisma, které jako jediné odpovídá zadavatelem řádně stanoveným vědeckým cílům, byly naplněny podmínky pro zadání veřejné zakázky v JŘBU. 42. K námitce navrhovatele, že zadavatel řádně neidentifikoval předmět plnění CPV kódem zadavatel uvádí, že nebyl povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení a výzvu o zahájení zadávacího řízení odeslal pouze jedinému dodavateli, nemohl se v žádném případě dopustit porušení povinnosti stanovené v § 47 zákona. Na podporu svých tvrzení zadavatel odkazuje na dřívější rozhodnutí Úřadu a dále dodává, že identifikací hlavního předmětu veřejné zakázky příslušným kódem CPV jednoznačně splnil svou povinnost řádně identifikovat předmět veřejné zakázky dle § 47 zákona a neuvedení vedlejšího CPV kódu pro provádění pozáručního servisu nemá a ani nemohlo mít jakýkoliv vliv na správnost postupu zadavatele v rámci zadání veřejné zakázky a tedy ani vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 43. Na závěr svého vyjádření zadavatel konstatuje, že na základě všech výše uvedených skutečností se domnívá, že při pořizování přístrojů Siemens MAGNETOM Prisma postupoval plně v souladu s právní úpravou, a z uvedeného důvodu neshledává důvody pro uložení zákazu plnění smluv ani pro uložení pokuty za spáchání správního deliktu. Vyjádření vybraného uchazeče k návrhu 44. Vybraný uchazeč se k návrhu navrhovatele vyjádřil dopisem ze dne 13. 3. 2014, ve kterém uvádí, že s některými technickými pasážemi uvedenými v návrhu zásadně nesouhlasí a proto k nim podává vysvětlení. 45. Předně vybraný uchazeč uvádí, že přístroj Siemens MAGNETOM Prisma je v některých technických parametrech unikátní a nabízí parametry a vlastností, kterými nedisponuje žádný konkurenční přístroj, ani jimi v době předložení nabídky dle všeobecně dostupných materiálů nedisponoval. Jedná se především o skutečnost, že přístroj „MAGNETOM Prisma má největší dostupnou homogenitu pole na trhu. Žádný jiný systém nenabízí hodnotu 1,5 ppm na sférickém FoV 50 cm a je tímto unikátní“. Vybraný uchazeč uvádí, že tvrzení navrhovatele, že tomu tak není, není správné, což dokládá tabulkou porovnávající tyto parametry u přístroje Siemens MAGNETOM Prisma a přístrojů společnosti Philips. Z uvedených parametrů je dle vybraného uchazeče zjevné, že v případě velkých měřených polí je přístroj Siemens MAGNETOM Prisma lepší než přístroje Philips. 46. Vybraný uchazeč dále uvádí, že přístroj „ MAGNETOM Prisma má unikátní gradientní systém umožňující použití parametrů gradientů amplitudy = 80mT/m a časové změny = 200 T/ms současně (ve stejném čase), tzv. Gradient Performance“ a dodává, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že gradientní systém Quasar Dual 80/200 je z klinického hlediska srovnatelný. Podle vybraného uchazeče nemá hodnota SAR s gradientním systémem co do činění a jeho tvrzení v této věci považuje za fyzikálně chybné. 47. Ke skutečnosti, že vysoké gradientní amplitudy ve spojení s vysokými rychlostmi vzestupu (časovou změnou) mohou vyvolávat PNS, vybraný uchazeč uvádí, že technicky je možné použít maximální amplitudu a maximální časovou změnu simultánně v jediném gradientním pulsu, což se systémem Philips možné není. S pohledu klinického využití vybraný uchazeč argumentuje, že „difúzní zobrazení (difúzně vážená zobrazení, DWI, a zobrazení difúzních tenzorů, DTI) vyžaduje vysokou amplitudu gradientů pro difúzní kódování (velmi důležité, protože amplituda kvadraticky vstupuje do difúzního vážení). Vyžaduje vysokou časovou změnu pro snímání EPI. Pří difúzním vážení má časová změna nízkou relevantnost. Při snímání EPI je důležitá pouze časová změna, vysokých amplitud se zde nedosahuje“. Podle názoru vybraného uchazeče tak lze použít max. amplitudu a časovou změnu v téže sekvenci, ale nikoliv nutně v témže jednotlivém gradientním pulsu. Tím, že max. amplituda a časová změna nemusí vzniknout v konkrétním jednotlivém gradientním pulsu se problém PNS obchází. Vybraný uchazeč dodává, že uvedené však se systémem navrhovatele možné není. 48. Vybraný uchazeč se dále uvádí, že je v současné době jediným, kdo nabízí hlavo-krční cívku jako produkt se 64 HF kanály, a dále dodává, že navrhovatelem uvedená 74 (nebo 72) kanálová cívka není dle jeho mínění a dostupných informací komerčně nabízeným produktem. 49. S ohledem na uvedené skutečnosti vybraný uchazeč uvádí, že přístroj Siemens MAGNETOM Prisma je ve výše uvedených bodech unikátní přístroj, který splňuje výzkumné a diagnostické parametry definované zadavatelem, což platilo i v době podání nabídky. 50. Závěrem svého vyjádření vybraný uchazeč dodává, že tvrzení navrhovatele v jeho návrhu, týkajících se technických parametrů a údajné neunikátnosti přístrojů Siemens, jsou zásadně zavádějící a nevychází ze skutečného a objektivně zjištěného stavu věci a skutečnost, jestli by navrhovatelem zmiňovaný systém Philips Achieva 3.0T TX s dStream s 74 kanálovou cívkou byl v době uveřejnění alternativou oproti nabídce Magnetomu Prisma se dá posoudit vyžádáním si prospektové dokumentace tohoto zmiňovaného celku a příslušných certifikátů nutných pro provoz v ČR. Doplnění návrhu 51. Navrhovatel dopisem ze dne 21. 3. 2014 doplnil svůj návrh. K části návrhu týkajícího se gradientního pole navrhovatel doplňuje, že využití síly gradientů je implicitně limitováno již samotnou fyziologií a z tohoto důvodu také existují velmi přísné bezpečnostní standardy pro MR systémy, přičemž vyjmenovává mezinárodní i české technické normy. Možné nebezpečné účinky rychle se přepínajících magnetických polí na živé organismy navrhovatel demonstruje přiloženými grafy a tabulkou. Podle názoru navrhovatele na uvedená zdravotní rizika odkazuje také koncern Siemens, přičemž odkazuje na článek názvem „The New, High­Performance MR Gradient System XR 80/200. Design, Benefits and Safe Operation", publikovaném v čísle 2/2013 časopisu „MAGNETOM Flash - Siemens Healthcare", ze kterého vyvozuje, že v mezních situacích tak systém samotný disponuje řadou ochranných mechanismů, např. okamžitě aktivuje systém ochrany pacienta, a omezí rychlost buzení gradientů nebo omezí jejich amplitudy, aby nedošlo k poškození pacienta, čímž podle navrhovatele koncern Siemens ve shodě s ním potvrzuje, že nemohou být plně využity benefity gradientního systému XR 80/200 přístrojů Siemens. Navrhovatel dále uvádí, že limity současného použití vysoké amplitudy a slew rate popsány i v odborných vědeckých publikacích, přičemž vyzdvihuje článek ISMRM 135 - Concept and realization of high gradient for Human Connectom Project. 52. Navrhovatel nově namítá skutečnost, že vybraný uchazeč u přístroje Siemens B nesplňuje technickou specifikaci podle přílohy č. 1 zadávací dokumentace, kde zadavatel stanovil u systému „B" požadavek, aby „dosah statického magnetického pole převyšujícího 0,5 mT od izocentra" činil „max. 2.7 m v transverzální ose x, max. 5.0 m v podélné ose magnetu z", přičemž z originálních produktových dat označených jako „MAGNETOM Prisma* MAGNETOM Prismafit* A Tim + Dot Systém The 3T PowerPack for exploration", ze kterých čerpal informace navrhovatel vyplývá, že hodnoty dosahu 3,5 m x 6,0 m pro úroveň statického magnetického pole 0,5 mT, tedy hodnoty výrazně přesahující zadavatelem požadované hodnoty max. 2,7 m x max. 5,0 m. Uvedenou tabulku navrhovatel přikládá. 53. Z uvedených skutečností navrhovatel vyvozuje, že zadavatel tak nejenže nemá k dispozici přístroj, vyhovující jím stanoveným technickým podmínkám, ale neměl s vybraným uchazečem vůbec uzavřít smlouvu, neboť vybraný uchazeč předložil v rámci veřejné zakázky nabídku, která měla být dle § 76 odst. 1 zákona vyřazena, a vybraný uchazeč měl být následně dle § 76 odst. 6 zákona bezodkladně vyloučen z další účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel dodává, že tímto úkonem došlo k flagrantnímu porušení zákona ze strany zadavatele, proto je přesvědčen, že i z tohoto důvodu jsou v daném případě splněny veškeré podmínky pro rozhodnutí o správním deliktu zadavatele podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. V ostatním v tomto doplnění neuvedeném odkazuje navrhovatel na svůj návrh. Doplnění vyjádření zadavatele k návrhu 54. Zadavatel dopisem ze dne 21. 3. 2014 doplnil svoje vyjádření, v němž se vyjadřuje k námitce navrhovatele ohledně úplnosti celkové ceny za plnění veřejné zakázky, k čemuž uvádí, že smlouva na pozáruční servis byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž cena za pozáruční servisní činnost, jakožto opakující se plnění, byla stanovena roční paušální částkou. Z uvedeného je tedy dle názoru zadavatele zřejmé, že nebylo ani technicky možné do formuláře oznámení o zadání zakázky uvést „celkovou" cenu servisních činností za celou dobu trvání této smlouvy, resp. uvést součet ceny za dodávané zařízení (tj. ceny za jednorázové plnění) a ceny za servisní činnost. 55. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že z informací uveřejněných na profilu zadavatele je zcela zřejmé, kolik činí cena za plnění veřejné zakázky, a to včetně ceny za pozáruční servisní činnost. S ohledem na výše uvedené se proto zadavatel domnívá, že v rámci uveřejňování ceny za plnění veřejné zakázky postupoval jediným fakticky možným způsobem a plně v souladu se zákonem a zásadou transparentnosti. Zadavatel rovněž považuje za vhodné v této souvislosti zmínit, že účinnost výše uvedené smlouvy byla odložena až na první den po uplynutí záruční doby ujednané v kupní smlouvě; zadavatel je přitom oprávněn smlouvu na pozáruční servis kdykoliv vypovědět. 56. Na závěr svého doplnění zadavatel navrhuje jako důkaz, znalecký posudek, který si MŠMT nechalo zpracovat v rámci posuzování a schvalování pořízení předmětných výzkumných zařízení. Vyjádření k podkladům rozhodnutí – vybraný uchazeč 57. Vybraný uchazeč se k podkladům rozhodnutí vyjádřil dopisem ze dne 28. 3. 2014, ve kterém předně odkazuje na své předchozí vyjádření. Dále vybraný uchazeč uvádí, že podání navrhovatele je zavádějící a obsahuje celou řadu nepřesných a nepravdivých údajů. Ve vztahu k údajně nežádoucím účinkům přístroje Siemens MAGNETOM Prisma na živé organismy vybraný uchazeč uvádí, že navrhovatel tímto argumentem potvrzuje účel, pro který je přístroj pořizován, a tím je primárně výzkumná činnost. Tato činnost je prováděna i na neživých tkáních, kde PNS nepřichází v úvahu. Dále vybraný uchazeč dodává, že nemůže být předmětem přezkumu Úřadu, jaký účinek může přístroj potenciálně mít na živé organismy, neboť to je plně věcí a odpovědností zadavatele. 58. Dále se vybraný uchazeč vyjadřuje k jednotlivým sporným bodům vyjádření navrhovatele. Ke gradientnímu systému přístroje Siemens MAGNETOM Prisma vybraný uchazeč uvádí, že v článku „The New, High-Performance MR Gradient System XR 80/200. Design, Benefits and Safe Operation, jenž přiložil jako přílohu svého vyjádření, se v kapitole "Safe Operation" popisuje pouze, že pro provoz  přístroje Siemens MAGNETOM Prisma existuje „Bezpečnostní koncept“ a jak detailně funguje, ale není v něm uvedeno, jak tvrdí navrhovatel, že díky tomu je možné jen omezené použití a dodává, že také u systémů navrhovatele jsou obsaženy obdobné bezpečnostní mechanizmy k zamezení PNS (Peripheral Nerve Stimulation). Vybraný uchazeč dále odkazuje na článek "1935 - Concept and realization of high strength gradients for the Human Connectome Project" (příloha č. 2) je popsán Connectome-gradientní systém, který odkazuje na systém je dle názoru vybraného uchazeče dokonce ještě silnější než gradientní systém přístroje MAGNETOM Prisma, a dále odkazuje na ISMRM článek, který dle něj ukazuje na přednosti tohoto systému ve srovnání s konvenčními (jako produkt dostupnými) gradientními systémy. Toto dle názoru vybraného uchazeče dokazuje, že použití silných gradientních systémů (ještě silnějších, než má Siemens MAGNETOM Prisma) je smysluplné. 59. Vybraný uchazeč dále namítá, že ve vztahu k “Snímku obrazovky” v textu doplnění navrhovatele "The maximum slew rate as function of gradient amplitude (level 1)" není uveden zdroj, odkud tento dokument pochází. Prahové hodnoty PNS závisí od konstrukce gradientního systému vyšetřované oblasti a dále uvádí, že „Snímek obrazovky“ nepopisuje chování XR gradientního systému přístroje Siemens MAGNETOM Prisma a dodává, že obecně platné vyjádření o výskytu PNS v závislosti na amplitudě gradientu a slew Rate neexistuje. 60. Ve svém vyjádření vybraný uchazeč dále zpochybňuje argumentaci navrhovatele, když uvádí, že nemá klinické opodstatnění a dodává, že „PNS se může pouze vyskytnout, jestliže se použije velmi vysoká amplituda a velmi vysoký slew rate v jednom pulsu“. Podle názoru vybraného uchazeče „je klinicky smysluplné v difusním zobrazení použít difusní pulsy s maximální amplitudou (ale ne nezbytně vysoký slew rate) a pulsy pro prostorové kódování (readout, fázové kódování) s maximální slew rate (ale ne s vysokou amplitudou). Tím se dosáhne vysoké kvality zobrazení (vysoký poměr signál/šum, vysoké prostorové rozlišení) bez toho, že by přitom vznikla kritická kombinace PNS z využití maximální amplitudy a maximální slew rate. Z klinického hlediska je ale předností možnost použít maximální amplitudu a maximální slew rate v jedné sekvenci (která se skládá z více pulsů). Výhoda přístroje Siemens MAGNETOM Prisma je v tom, že může kombinovat silné difusní kódování s velkým prostorovým rozlišením a vysokým poměrem signál/šum“. Vybraný uchazeč k uvedenému dodává, že uvedené není u přístrojů navrhovatele bez kompromisů možné, přičemž odkazuje na článek ISMRM-Abstract. K problematice gradientního systému vybraný uchazeč dodává, že je opodstatněný, poskytuje jasné klinicky využitelné výhody, zvláště při difusním zobrazení a uzavírá, že Siemens MAGNETOM Prisma je u zákazníků výborně hodnocen. 61. K navrhovatelem tvrzené skutečnosti nesplnění zadávacích podmínek vybraný uchazeč uvádí, že součástí nabídky vybraného uchazeče, a tedy součástí ceny, je totiž technické řešení, kterým vybraný uchazeč beze zbytku splní předmětné požadavky zadání na „dosah statického magnetického pole převyšujícího 0,5 mT od isocentra“ max. 2,7 m v transversální ose x, max. 5,0 m v podélné ose magnetu a na regulaci vstupu do zóny s polem převyšujícím 0,5 mT a dále specifikuje, že tímto řešením je přídavné stínění, které vytvaruje pole linie 0,5 mT tak, aby plně vyhovovalo požadavkům zadavatele na regulaci vstupu a omezení vyplývající z rozměrů místností. K uvedeným skutečnostem vybraný uchazeč dodává, že toto stínění je v současné době již nainstalováno v místě instalace zmiňovaného „ Přístroj Siemens B“ a je možno se o této skutečnosti přesvědčit, stejně jako o instalaci stínících HF kabin (které jsou před dokončením) přímo na místě instalace. 62. Dále se vybraný uchazeč vyjadřuje k odkazu na novinový článek, k čemuž uvádí, že se jedná o zcela bezcenný, spekulativní dokument, na který vybraný uchazeč reagoval tiskovou zprávou, jež je přílohou vyjádření. 63. Závěrem svého vyjádření vybraný uchazeč s odkazem na svá předchozí podání a výše uvedené argumenty navrhuje, aby Úřad řízení zastavil. Vyjádření zadavatele k doplnění návrhu 64. Zadavatel se dopisem ze dne 31. 3. 2014 vyjádřil k doplnění návrhu navrhovatele, ve kterém reaguje na doplněná tvrzení a důkazy navrhovatele stran údajně bezdůvodně přísného nastavení technických podmínek, zejména stanovením požadavku na „max. dosažitelnou hodnotu gradientního pole v každém libovolném směru min. 75 mT/m" v kombinaci s požadavkem na „max. rychlost náběhu/doběhu pro hodnotu 75 mT/m v libovolném směru min. 200 T/m/s". 65. Zadavatel předně pokládá za nezbytné vyjádřit se k otázce závaznosti navrhovatelem uváděné technické normy, přičemž uvádí, že zásadně platí, že technické normy resp. harmonizované české technické normy nejsou, na rozdíl od norem právních, obecně závazné a odkazuje v této souvislosti na nález Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 40/08, a také na navazující judikaturu NSS. 66. K problematice technických norem ve vztahu k předmětu plnění předmětné veřejné zakázky zadavatel uvádí, že kvalifikovaná doporučení uvedená v příslušné technické normě lze považovat za vhodná a ospravedlnitelná pro klinické využití MR zařízení s ohledem na bezpečnost lidských pacientů při provádění běžné diagnostiky na lidských pacientech, což ostatně vyplývá ze samotného předmětu úpravy a účelu dané technické normy, avšak, jak zadavatel dále uvádí, navrhovatel zcela opomenul fakt, že hlavním důvodem pořízení 3T experimentálních lidských celotělových MR tomografů jsou zásadně experimentální účely jejich využití, což samo o sobě předpokládá vybočení ze standardů stanovených předmětnou technickou normou. S využitím zařízení pro potřeby výzkumu a vývoje souvisí také zadavatelem předpokládané provádění měření na neživých tkáních, zvířatech a na fantomech, na což se však uváděná technická norma nevztahuje a kde tedy není podle vyjádření zadavatele aplikace omezujících standardů na místě. 67. Následně se zadavatel vyjadřuje k navrhovatelem uvedenému článku z časopisu „MAGNETOM Flash - Siemens Healthcare", ke kterému uvádí, že v uvedeném článku není nikde řečeno, že u zařízení Siemens Prisma není možné realizovat současně 80mT/m při slew rate SR 200, ale že není možné donekonečna zvyšovat amplitudu a rychlost z hlediska jejich současného použití, a to především při běžných klinických měřeních. Z toho ovšem nelze dle názoru zadavatele dovozovat, že by uvedená omezení byla nepřekročitelná, ba naopak, článek uvádí, že v případě nutnosti překročení uvedených omezujících limitů jsou uživateli nabídnuta možná řešení. V návaznosti na uvedené a s ohledem na navrhovatelovu argumentaci ohledně bezpečnosti pacientů zadavatel následně podrobně rozebírá pomocí tabulek a grafů vlastnosti přístrojů Siemens a srovnává je s přístroji Philips, přičemž jako závěr zadavatel uvádí, že „při axiální orientaci gradientů (osy x a y) mohou být při měření hlavy využity naplno možnosti gradientů zařízení Siemens Prisma (obvyklý případ fMRI studií). Při aplikování gradientu v ose z (nebo obecně bez jakéhokoliv omezení směru) existuje stále nezanedbatelná využitelná oblast nastavení gradientů u Prismy, kterou není možné na jiných systémech dosáhnout. Dále je zde unikátní možnost v průběhu jedné měřící sekvence libovolně s parametry gradientů manipulovat a volit tak optimální kombinaci nastavení (např. u difuzních měření)". 68. K tvrzení navrhovatele stran údajného nesplnění technické podmínky limitu dosahu statického magnetického pole pro zařízení B zadavatel uvádí, že prospektové údaje pro přístroj Siemens Prisma udávají hodnoty rozptylového pole pro úroveň 0,5 mT jako 3,5m vosách x a y a 6m vose z, přičemž tato hodnota se vztahuje k samotnému přístroji bez dodatečného stínění. Zadavatel dále dodává, že požadované hodnoty se však vztahují k finálně instalovanému přístroji, právě s ohledem na omezení magnetického pole v nežádoucích prostorách budovy a dodavatel MR tomografů garantuje splnění požadovaných hodnot konstrukcí stínící kabiny při instalaci MR tomografů, což je dle zadavatele poměrně obvyklá praxe, v důsledku čehož lze snížit výsledné hodnoty rozptylového magnetického pole na požadované hodnoty. Vyjádření k podkladům rozhodnutí – navrhovatel 69. K podkladům rozhodnutí se navrhovatel vyjádřil dopisem ze dne 31. 3. 2014, v němž se vyjádřil zejména ke stanoviskům zadavatele a vybraného uchazeče. 70. Navrhovatel předně uvádí, že znalecké posudky, na které odkazuje ve svých vyjádřeních zadavatel, nebyly při nahlížení navrhovatele do spisu součástí správního spisu. K znaleckým posudkům navrhovatel dále namítá, že není zřejmé, zda se skutečně jedná o znalecké posudky dle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o znalcích“). 71. Dále ve svém vyjádření navrhovatel rozporuje zadavatelem uvedené závěry, že je třeba se při posuzování otázky rozsahu požadavku na objektivní prokázání přiklonit k výkladu, že postačí, že je splnění předmětu veřejné zakázky jiným dodavatelem nanejvýš velmi nepravděpodobné, přičemž k objektivnímu prokázání neexistence dále odkazuje na rozsudek NSS a Krajského soudu v Brně, z nichž činí závěry, že důvody, které zadavatele opravňují k zadání zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění, jsou důvody objektivními.", dále že „Prokázání existence důvodu pro aplikaci ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) zákona není z obecného hlediska vázáno pouze na předložení listiny ve formě dokladu (např. ochranná známka, užitný vzor, patent, licence), ale tyto objektivní důvody musí skutečně existovat; podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení zákona musí být naplněny fakticky." a dále, že „... zadavatel má objektivně prokázat existenci výhradních práv (unést důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek)". V souvislosti s uvedenými skutečnostmi navrhovatel dodává, že zadavatel navrhovatele ani jiného člena koncernu Philips v souvislosti s veřejnou zakázkou v průběhu roku 2013 nijak nekontaktoval, a ani si tak nevyžádal informace o posledních novinkách, které koncern Philips v oblasti magnetických rezonancí nabízí. 72. Navrhovatel dále odmítá argumentaci zadavatele založenou na tvrzení, že je specifickou okolností veřejné zakázky, a tedy jedním z důvodů pro aplikaci JŘBU, ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) zákona před novelou ve spojení s tím, že mělo být zřejmé, že do veřejné zakázky bude podána pouze jedna nabídka, a vyhlášení otevřeného řízení by tak znemožnilo uzavření smluv. 73. Navrhovatel nesdílí závěr zadavatele o možnosti použít JŘBU s odkazem na § 23 odst. 5 písm. a) zákona z důvodu, že přístroje Siemens nejsou vyráběny pouze pro účely výzkumu a vývoje, ale i pro jiné účely. 74. K námitce nepřípustnosti JŘBU z důvodu výhradního zastoupení navrhovatel uvádí, že výhradní zastoupení koncernu Siemens, resp. společnosti Siemens jako lokálního zastoupení koncernu Siemens v České republice, je tak pouze interním omezením v rámci koncernu Siemens. Toto omezení tak zavazuje maximálně členy koncernu Siemens, a nikoliv externí subjekty, a je tak z hlediska legislativy bez jakékoliv právní relevance. 75. Ve svém vyjádření navrhovatel zásadně odmítá tvrzení zadavatele o údajné neexistenci 72, resp. 74 kanálové experimentální hlavo-krční cívky koncernu Philips. Cívka uvedených parametrů totiž v rámci koncernu Philips dle navrhovatele objektivně existuje, a navrhovatel také byl a je schopen ji zadavateli nabídnout. Na důkaz svého tvrzení uvedl navrhovatel odkaz na odborný článek, týkající se uvedené problematiky. 76. K unikátnosti řešení zadavatelem poptávaného předmětu plnění navrhovatel uvádí, že unikátnost jednotlivých systémů nelze posuzovat izolovaně, jak tak činí zadavatel. Každý přední výrobce magnetických rezonancí (potažmo jakéhokoliv sofistikovaného výrobku obecně) totiž dle názoru navrhovatele disponuje u svých přístrojů řešením, které je unikátní v tom směru, že shodným řešením nedisponují jiní výrobci, přičemž tento fakt neznamená, že by alternativní řešení jiných výrobců neumožňovala dosáhnout stejného výsledku, resp. cíle, který je sledován oním „unikátním" řešením, byť technicky jiným způsobem. 77. K unikátnosti řešení FOV přístrojů Siemens navrhovatel uvádí, že i jím nabízené přístroje splňují technické podmínky stanovené zadavatelem, a na podporu svého tvrzení přikládá tabulku, kde jsou porovnány přístroje Siemens MAGNETOM Prisma a Skyra a přístroje navrhovatele Philips Achieva 3.0T TX a Ingenia 3T. Navrhovatel dále uvádí, že v písemné zprávě zadavatele vyzdvihuje zadavatel excelentní homogenitu přístrojů Siemens u FOV 50 cm (hodnota pod 1,5 ppm), však v příloze č. 1 zadávací dokumentace mezní hodnotu homogenity pro FOV 50 cm vůbec neuvádí, z čehož navrhovatel usuzuje, že hodnota homogenity pro větší velikosti FOV není pro zadavatele tak důležitá, a to i s ohledem na předpokládanou hlavní oblast využití - funkční neurologická vyšetření mozku (fMRI, DWI, atd.), kdy se používají nižší velikosti FOV. 78. K doplňujícímu vyjádření zadavatele navrhovatel uvádí, že výklad zadavatele nesdílí, přičemž dodává, že z obecného hlediska existuje nepochybně řada případů, kdy servis dodaného výrobku naopak představuje výraznou položku veřejné zakázky, blížící se vlastní ceně dodávaného výrobku. Podle názoru navrhovatele tak nezahrnutí ceny či hodnoty servisu do konečné ceny takové veřejné zakázky, tak značně deformují nejen vypovídací hodnotu, ale i soutěž jako takovou, neboť řada dodavatelů se totiž rozhoduje pro účast ve veřejné zakázce právě na základě předpokládaného objemu plnění. 79. K vyjádření vybraného uchazeče navrhovatel odkazuje na výše uvedené body svého vyjádření, v němž prezentované závěry jsou aplikovatelné právě i na toto vyjádření.  Závěry Úřadu 80. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 a 2 zákona o veřejných zakázkách a zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. Relevantní ustanovení zákona 81. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 82. Podle ust. § 21 odst. 1 zákona upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení a) otevřené řízení, b) užší řízení, c) jednací řízení s uveřejněním, d) jednací řízení bez uveřejnění, e) soutěžní dialog, f) zjednodušené podlimitní řízení. 83. Podle ust. § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v ust. § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění. 84. Zadavatel může podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění tehdy, jestliže veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem. 85. Podle ust. § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a. 86. Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody uložení nápravného opatření podle § 118 odstavce 1 nebo 2 zákona. Odůvodnění závěrů Úřadu 87. Úřad se pří šetření veřejné zakázky předně zabýval stěžejním bodem návrhu, ve kterém navrhovatel rozporuje skutečnost, že zadavatel byl oprávněn k zadání předmětné veřejné zakázky podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, neboť podle názoru navrhovatele k použití JŘBU nebyly v daném případě splněny zákonné podmínky. 88. K použití jednacího řízení bez uveřejnění Úřad uvádí, že jednací řízení bez uveřejnění je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce nebo omezený okruh zájemců. Z obecného hlediska je použití jednacího řízení bez uveřejnění vázáno na splnění omezujících podmínek, aby tohoto typu zadávacího řízení nebylo zneužíváno. Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je možné použít v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. soutěží o zakázku. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit, pouze za podmínek uvedených v § 23 zákona. 89. Z dokumentace předložené Úřadu, konkrétně z výzvy ze dne 31. 12. 2013, je zřejmé, že v šetřeném případě směřuje argumentace zadavatele k použití § 23 odst. 4 písm. a) zákona, tj. možnost splnit veřejnou zakázku pouze určitým dodavatelem z technických důvodů. Úřad ve věci obecně uvádí, že aplikace tohoto ustanovení se vztahuje na případy, kdy je objektivně a beze vší pochybnosti prokázáno, že předmět veřejné zakázky může být realizován pouze jedním dodavatelem z důvodu specifičnosti (zvláštnosti) předmětu plnění veřejné zakázky či zvláštních okolností, za nichž je zadáván. Jedná se o specializované veřejné zakázky, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku. O použití příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Je na zadavateli, aby prokázal, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. 90. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze jediným dodavatelem, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, např. rozhodnutí C–385/02 ze dne 14. 9. 2004 (Evropská komise vs. Itálie), ve kterém SDEU konstatoval, že ustanovení, která povolují výjimky z pravidel při zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících výjimku nese ten, kdo se jich dovolává (viz články č. 19 a č. 20 rozsudku). 91. Z dokumentu odůvodnění veřejné zakázky Úřad zjistil, že účelem pořízení předmětu plnění veřejné zakázky je, aby se oba poptávané přístroje staly základním a stěžejním vybavením pro zobrazování ve sdílené laboratoři institutu CIETEC, jakožto vznikajícího evropského centra excelentní vědy, kde budou využívány pro různorodé výzkumné programy, zejména výzkum mozku a lidské mysli, ale zároveň by měly podpořit i ostatní výzkum v rámci CEITECu, který by mohl těžit zejména z multiparamaterického, vysoce kvalitního MR zobrazování lidského těla. 92. K výše uvedeným skutečnostem Úřad v obecné rovině uvádí, že v případě zadávacích řízení týkajících se vědeckého výzkumu nebo vývoje je nutné na poptávaný předmět takové veřejné zakázky pohlížet také v kontextu jeho budoucího využití a účelu k jakému má sloužit. Již ze samotné povahy činností, které jsou obvykle při výzkumu a vývoji vykonávány, tj. zkoušení nových a neověřených, případně nebezpečných a jiných metod, je zřejmé, že mohou být poptávány předměty plnění, tedy např. přístroje, které nespadají do běžných kategorií, případně vytvářejí kategorie vlastní. Množství takto specializovaných přístrojů, které by pak zcela a bez kompromisů splňovali velmi úzce profilované požadavky zadavatele, může být velmi malé. Je-li zadavatel přesvědčen, že pro jeho účely existuje pouze jediný přístroj, který zcela splní jeho požadavky, dává mu zákon možnost zvolit pro jeho obstarání  JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, ale v takovém případě musí pak zadavatel nade vší pochybnost prokázat, že se jedná o natolik specializovaný předmět veřejné zakázky, který může poskytnout pouze jediný dodavatel. 93. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel poptával dodávku dvou 3T experimentálních lidských celotělových MR tomografů - Siemens MAGNETOM Prisma v JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, přičemž použití JŘBU zadavatel odůvodnil v písemné zprávě zadavatele ze dne 22. 1. 2014 tak, že stanovil 6 parametrů těchto přístrojů, které by měly činit tyto přístroje mezi 3T tomografy unikátními. Z písemné zprávy zadavatele Úřad dále zjistil, že při odůvodnění použití JŘBU zadavatel vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného ČVUT (dále jen „znalecký posudek ČVUT“) a třemi expertízami vypracovanými Dominicem Sappey – Marinierim, Ph.D (do českého jazyka přeložené tlumočníkem Radomírem Benešem, tlumočníkem jazyka anglického jmenovaného rozhodnutím Krajského soudu v Brn ze dne 13. 1. 2012, č. j. Spr. 371/2009-32), Dr. Alardem Roebrockem (text expertízy v anglickém jazyce) a Dr. Essa Yacoubem (text expertízy v anglickém jazyce), jež si nechal vypracovat před zadáním předmětné veřejné zakázky, a které prokazují unikátní vlastnosti přístroje Siemens MAGNETOM Prisma, na základě nichž, společně s výše uvedenými unikátními parametry, zadavatel rozhodl, že zadá předmětnou veřejnou zakázku v JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, neboť dospěl k závěru, že jsou beze zbytku naplněny veškeré požadavky dle zákona a veřejná zakázka může být z technických důvodů splněna pouze určitým dodavatelem. Úřad dodává, že stanovisko o unikátnosti obsažené ve znaleckém posudku ČVUT je zcela totožné s textem odůvodnění použití JŘBU v písemné zprávě zadavatele. 94. K uvedenému znaleckému posudku a expertízám Úřad pro úplnost uvádí, že zadavatel tyto expertízy mylně nazývá znaleckými posudky, a to s ohledem na ustanovení § 2 odst. 1 zákona o znalcích, které říká, že mohou znaleckou činnost vykonávat pouze znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků nebo také ústavy, což však výše uvedení tvůrci expertíz nejsou, a to ani podle odst. 2 téhož ustanovení. Úřad však k uvedenému dodává, že k expertízám s ohledem na jejich odborný obsah a zejména pak s ohledem na kvalifikaci jejich tvůrců, jež je uvedena v úvodu každé z expertíz, při šetření veřejné zakázky přihlížel a dále v tomto rozhodnutí také na části jejich obsahu odkazuje. 95. K tvrzení navrhovatele obsaženého v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že při svém nahlížení do správního spisu k šetřené veřejné zakázce zjistil, že výše uvedený znalecký posudek a expertízy nejsou jeho součástí, Úřad uvádí, že zadavatel doručil předmětné dokumenty jako součást dokumentace o veřejné zakázce, přičemž dokumentace o veřejné zakázce, jak je uvedeno v obsahu správního spisu, byla v době nahlížení navrhovatele do spisu přílohou předmětného spisu. Navrhovateli tedy bylo umožněno se se znaleckým posudkem a expertízami v průběhu nahlížení seznámit. 96. Ve vztahu k přezkoumávaným skutečnostem Úřad konstatuje, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil konkrétní technické požadavky na oba poptávané přístroje, které navrhovatel ve svém návrhu shledal ve dvou bodech bezdůvodně přísně nastavenými, a to s ohledem na objektivní potřebu zadavatele. Šlo o požadavek zadavatele na max. dosažitelnou hodnotu gradientního pole v každém libovolném směru min. 75 mT/m v kombinaci s požadavkem na max. rychlost náběhu/doběhu pro hodnotu 75 mT/m v libovolném směru min. 200 T/m/s, které navrhovatel shledal jako v reálu nevyužitelné, neboť je nelze použít bez poškození a ohrožení zdraví pacienta, přičemž navrhovatel odkazoval na technické normy, jež obsahují bezpečností standardy pro tyto přístroje. 97. Úřad uvádí, že při posuzování uvedených technických požadavků je nutné vzít v potaz zejména účel, který mají zadavatelem poptávané přístroje plnit. S ohledem na skutečnost, že oba přístroje budou využívány na výzkumné a experimentální účely, jak již Úřad výše vyvodil z dokumentace o veřejné zakázce, bude způsob jejich používání odlišný od běžného klinického použití přístrojů stejné kategorie, což v daném případě může znamenat např. provádění měření na neživých tkáních či zvířatech, což zadavatel mj. uvedl v odůvodnění veřejné zakázky. V kontextu uvedeného je pak argumentace navrhovatele na možné poškození tkáně či pacienta při plném využití výkonového potenciálu přístroje irelevantní. V návaznosti na uvedené skutečnosti Úřad v obecné rovině dodává, že na zadavatelem požadované výzkumné a experimentální účely nelze vztahovat ani navrhovatelem uváděné technické normy, a to zejména s ohledem na jejich nezávaznost, neboť ta vyplývá z ust. § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Nezávaznost technických norem konstatoval také Ústavní soud, a to ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 40/08 ze dne 26. 5. 2009. 98. S ohledem na výše uvedené, tak Úřad konstatuje, že v daném případě neshledal zadavatelem nastavené technické podmínky jako diskriminující, resp. bezdůvodně přísně nastavené, neboť účely, pro které bude zadavatel přístroje využívat, umožňují plné využití potenciálu těchto přístrojů tak, jak je zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci a jsou proto zcela oprávněné. 99. Navrhovatel dále ve svém návrhu zpochybnil unikátnost řešení a vlastností, které zadavatel specifikoval v odůvodnění použití JŘBU, když k FOV přístrojů Siemens uvedl, že je nepokládá za unikátní vzhledem k tomu, že je rovněž schopen nabídnout zdravotnické přístroje se sférickým FOV o průměru 55 cm a dále uvádí, že je schopen nabídnout zdravotnické prostředky se srovnatelnou homogenitou magnetického pole prakticky u všech udávaných velikostí FOV. 100. K uvedeným skutečnostem Úřad z dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že zadavatel v odůvodnění použití JŘBU shledal unikátnost přístroje MAGNETOM Prisma zejména z důvodu, že „Magnet je konstruován na excelentní homogenitu a standardní FOV sférického tvaru o průměru 50 cm. Homogenita pole je pod 1,5 ppm /sférické FOV o průměru 50 cm ve všech směrech“, a to na základě stanoviska obsaženého ve znaleckém posudku ČVUT. Jak Úřad z obsahu tohoto posudku zjistil, byly zde porovnávány parametry přístrojů konkurenčních společností, včetně přístrojů Philips Ingenia 3T a Philips Achieva 3.0T TX, při průměrech FOV 10, 50, 30, 40 a 50 cm, přičemž pro průměr 50 cm byla hodnota homogenity magnetického pole stanovena pouze u přístroje Siemens MAGNETOM Prisma na 1,5 ppm (typické na 1,1 ppm). Navrhovatel v rámci svého vyjádření předložil tabulku, která popisovala parametry přístrojů Philips Ingenia, Philips Achieva 3.0T TX a Siemens MAGNETOM Prisma, přičemž tyto údaje byly, mimo homogenitu magnetického pole při průměru FOV 10 cm u přístroje Philips Achieva 3.0T TX, stejné nebo dokonce horší oproti údajům stanoveným ve znaleckém posudku ČVUT, avšak údaj o homogenitě magnetického pole při průměru FOV 50 cm, zde obsažen nebyl. 101. Při porovnání obou výše uvedených tabulek Úřad zjistil, že zadavatelem požadovaný přístroj Siemens MAGNETON Prisma má oproti přístroji Philips Achieva 3.0T TX lepší hodnoty homogenity magnetického pole při všech průměrech FOV a oproti přístroji Philips Ingenia 3T má lepší hodnoty homogenity magnetického pole při průměru FOV 10 a 40 cm, stejnou při průměru FOV 20 cm a horší u průměru FOV 30 cm. Přestože zadavatel ve svém návrhu uvedl, že je schopen nabídnout zdravotnické přístroje s FOV o průměru 55 cm, hodnotu homogenity magnetického pole při průměru 50 cm, porovnatelnou s přístrojem Siemens MAGNETON Prisma, v žádném ze svých vyjádření neuvedl. 102. Ze zjištěných skutečností tak Úřad konstatuje, že navrhovatel nijak neprokázal, že on či jiný výrobce disponuje přístrojem s alespoň srovnatelnými parametry homogenity magnetického pole při průměru FOV 50 cm jako má přístroj Siemens MAGNETON Prisma, a nijak se mu tak nepodařilo vyvrátit tvrzení zadavatele o unikátnosti tohoto řešení. Úřad dále uvádí, že tvrzení navrhovatele, že hodnota homogenity pro FOV o průměru větším než 30 cm není pro zadavatele (s ohledem na předpokládané využití přístrojů) důležitá, s doplněním, že právě přístroj navrhovatele je schopen při průměru FOV 30 cm lepší úroveň homogenity, je zcela neopodstatněné, neboť jak Úřad uvedl výše, při výzkumném a experimentálním využití těchto přístrojů, lze těžko předjímat, jaké bude běžné využití přístrojů, naopak je zcela pochopitelné, že zadavatel při takovém využití požaduje přístroj, který bude vynikat (ideálně) ve všech parametrech, čímž se zvětší jeho univerzálnost, a což jak Úřad zjistil výše, přístroj Siemens MAGNETON Prisma, alespoň co se týče homogenity magnetického pole, splňuje. Pro úplnost Úřad k uvedeným skutečnostem dodává, že navrhovatel ze svého portfolia jako přístroj srovnatelný s přístrojem Siemens MAGNETON Prisma označil přístroj Philips Achieva 3.0T TX, avšak v jím předložené srovnávací tabulce hodnot homogenity magnetického pole, je tento přístroj oproti přístroji Siemens MAGNETON Prisma svými parametry slabší při všech průměrech FOV (tedy včetně průměru FOV 30 cm). 103. Dalším bodem, který navrhovatel nepovažoval za unikátní, je gradientní systém s amplitudou gradientů 80mT/m a slew Rate 200 T/m/s, a to s odůvodněním, že také navrhovatel je dle svých slov schopen nabídnout zdravotnický prostředek s požadovaným gradientním systémem, přičemž řešení navrhovatele je založeno na technologii duálních gradientů a beze zbytku splňuje požadavky dané zadavatelem v rámci zadávací dokumentace, přičemž dále uvedl, že takto výkonný gradientní systém je v praxi těžko využitelný s ohledem na zdravotní rizika pro pacienta při jeho použití. 104. K uvedeným skutečnost Úřad předně uvádí, že se problematikou výkonu gradientního sytému z pohledu zdravotních dopadů na pacienta při jeho plném využití zabýval již v části rozhodnutí, kde se vyjádřil k navrhovatelem namítaným bezdůvodně přísně nastaveným technickým podmínkám (bod 96. až 98. rozhodnutí). Z pohledu unikátnosti takového řešení Úřad z dokumentace o veřejné zakázce dále zjistil, že znalecký posudek ČVUT se shoduje s expertízou dr. Sappey–Marinieriho, že hodnoty výkonu gradientního systému přístroje Siemens MAGNETON Prisma je s velkým odstupem před hodnotami jiných přístrojů této kategorie, a to zejména z důvodu, že tento přístroj jako jediný umožňuje současné využití amplitudy 80mT/m (zadavatel požadoval min. 75 mT/m) a slew rate 200 T/m/s. Skutečnost, že v současné době není na trhu stejně výkonný přístroj jako Siemens MAGNETON Prisma, konstatoval také Dr. Roebroeck a z expertízy Dr. Yacouba, který porovnával přístroj Siemens MAGNETON Prisma s přístroji Philips a General Electric, vyplývá, že výkon gradientních systémů u přístrojů u uvedených konkurenčních systémů je pouze kompromisem v porovnání s přístrojem Siemens MAGNETON Prisma, neboť např. (blíže nespecifikovaný) přístroj Philips je schopen při amplitudě 80 mT/m slew rate jen 100 T/m/s. 105. Z výše uvedených skutečností Úřad vyvozuje, že navrhovatel neprokázal, že disponuje přístrojem, který by splňoval zadavatelem stanovené podmínky, aby se „max. rychlost náběhu/doběhu pro hodnotu 75 mT/m v libovolném směru min. 200 T/m/s“ rovnala min. 200 T/m/s, přičemž jak vyplynulo ze znaleckého posudku a expertíz je taková hodnota mezi přístroji této kategorie zcela mimořádná. Úřad tak s ohledem na opakovaně zmiňovaný specifický účel, k jakému jsou zadavatelem poptávané přístroje pořizovány, konstatuje, že takto stanovený požadavek na výkon gradientního systému je v daném případě oprávněný a výše uvedené závěry obsažené ve znaleckém posudku, stejně jako v expertízách potvrzují tvrzení zadavatele o unikátnosti přístroje Siemens MAGNETON Prisma také z pohledu výkonu gradientního systému. 106. Úřad k dalším námitkám navrhovatele ohledně unikátnosti dalších vlastností přístroje Siemens MAGNETON Prisma souhrnem uvádí, že před dalším šetření těchto námitek přihlédl ke skutečnosti, že již u dvou v návrhu rozporovaných vlastností, konstatoval, že v porovnání s přístroji stejné kategorie, tj. přístrojům určeným k výzkumným účelům, přístroj Siemens MAGNETON Prisma nabízí lepší technické parametry, přičemž jak dále zjistil z obsahu znaleckého posudku ČVUT a expertíz zahraničních odborníků, přístroj Siemens MAGNETON Prisma představuje špičku mezi přístroji i v dalších ohledech a vlastnostech, využitelných při výzkumné činnosti. Úřad také přihlédl k faktu, že sám navrhovatel ve svém návrhu konstatoval, že není schopen dodat zdravotnické prostředky beze zbytku splňující konfiguraci, kterou zadavatel poptával, přičemž jako alternativu nabídl přístroj Philips Achieva 3.0T TX, který je však, jak Úřad prokázal výše, v řadě vlastností zaostávající v porovnání s přístrojem Siemens MAGNETON Prisma, avšak zejména svými vlastnostmi nesplňuje stanovené technické požadavky na poptávané přístroje. 107. S ohledem na uvedené skutečnosti, tak Úřad konstatuje, že nepřistoupil k dalšímu zkoumání vlastností přístroje Siemens MAGNETON Prisma, neboť má již za zcela prokázané, že vlastnosti zadavatelem poptávaného přístroje jsou v mnoha ohledech, ve srovnání s přístroji stejné kategorie, lepší, výkonnější a pro účely zadavatele jediné, které splňují jeho požadavky na charakteristiku poptávaného přístroje. 108. K navrhovatelem namítané skutečnost, že pro použití JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) musí být prokázáno, že předmět veřejné zakázky může být realizován pouze jedním dodavatelem, Úřad uvádí, že od zadavatele obdržel prohlášení vybraného uchazeče zadavateli ze dne 4. 3. 2014, ve kterém je uvedeno, že vybraný uchazeč je na základě autorizace udělené dne 4. 12. 2013 mateřskou společností Siemens Aktiengesellschaft, se sídlem V Mnichově a Berlíně, výlučným subjektem požívající oprávnění prodávat přístroj Siemens MAGNETOM Prisma a dále, že poptávané zařízení není na území ČR bez souhlasu vybraného uchazeče oprávněn prodávat žádný jiný subjekt. Úřad proto konstatuje, že zadavatel v tomto ohledu prokázal, že předmět veřejné zakázky může být realizován pouze jedním dodavatelem v rámci distribuční sítě společnosti Siemens. 109. Úřad shrnuje skutečnosti zjištěné při šetření zákonného postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce, zejména pak zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když použil JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, následovně. V předmětné veřejné zakázce zadavatel poptával specifické přístroje, určené především k výzkumným a experimentálním účelům, přičemž před zahájením zadávacího řízení si nechal vypracovat znalecký posudek a tři expertízy zahraničních odborníků, jež shodně potvrdily skutečnost, že zadavatelem poptávané přístroje oproti jiným přístrojům této kategorie nabízejí takové vlastnosti, kterými je prokazatelně převyšují a díky kterým, je lze považovat za unikátní. Zároveň zadavatel prokázal, že jím stanovené technické požadavky na tyto přístroje nejsou nijak nepřiměřené či skrytě diskriminační, když v namítaném případě odůvodnil, k jakým účelům budou tyto specifické požadavky využívány. Zadavatel v průběhu správního řízení také doložil důkaz, že jím poptávané plnění nemůže poskytnout žádný jiný dodavatel, nežli vybraný uchazeč. 110. Úřad tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti konstatuje, že zadavatel nade vší pochybnost prokázal, že v předmětné veřejné zakázce splnil podmínky pro použití zadávacího řízení podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona, a proto lze jeho postup v JŘBU s jistotou označit za oprávněný. V návaznosti na uvedené Úřad dále konstatuje, že se tak zadavatel svým jednáním při uzavírání smluv s vybraným uchazečem nemohl dopustit správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c), neboť jak z výše uvedeného vyplynulo, neměl v předmětném zadávacím řízení povinnost uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení. 111. K  části návrhu, v němž navrhovatel namítá chybějící CPV kód pro pozáruční servis a údržbu Úřad konstatuje, že z ust. § 47 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen vymezit předmět veřejné zakázky v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, protože však zadavatel zadával předmětnou veřejnou zakázku v JŘBU, měl zadavatel povinnost vymezit předmět veřejné zakázky pouze ve výzvě k jednání. Úřad dále zjistil, že zadavatel označil předmět veřejné zakázky v předběžném oznámení pod CPV kódy 33113000-5 (kód pro zobrazovací zařízení magnetické resonance) a 33115000-9 (kód pro tomografické přístroje), v zadávací dokumentaci pouze pod CPV kódem 33115000-9 a ve výzvě zadavatel žádný CPV kód neuvedl. 112. Vzhledem k výše zjištěným skutečnostem Úřad konstatuje, že zadavatel sice ve výzvě k jednání neoznačil předmět veřejné zakázky kódem CPV, avšak je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že zadavatel vyzýval pouze jediného dodavatele – vybraného uchazeče, přičemž jak z dokumentace o veřejné zakázce, tak z průběhu šetření vyplynulo, vybraný uchazeč neměl z identifikací předmětu plnění veřejné zakázky žádné problémy. Dále je nutné přihlédnout k faktu, že zadavatel předmět plnění veřejné zakázky klasifikoval CPV kódem jak v předběžném oznámení veřejné zakázky, tak v zadávací dokumentaci. Z uvedených důvodů nelze než konstatovat, že skutečnost, že zadavatel ve výzvě k jednání neklasifikoval předmět plnění, neměla na průběh zadávacího řízení ani na výběr nejvhodnější nabídky žádný vliv. 113. K problematice pozáručního servisu Úřad z dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že v bodě 11.2 kupní smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem dne 21. 1. 2014 je ustanoveno, že podmínky provádění pozáručního servisu a údržby jsou upraveny v samostatné smlouvě na pozáruční servis, z níž Úřad dále zjistil, že je zde cena stanovena měsíční a roční sazbou, přičemž hrazena bude zadavatelem každý měsíc počínaje prvním dnem následujícím po skončení doby záruky podle kupní smlouvy uzavřené mezi zadavatel a vybraným uchazečem dne 21. 1. 2014, přičemž záruka je v uvedené kupní smlouvě v bodě 9.3 stanovena na 36 měsíců. 114. Úřad k výše uvedenému konstatuje, že z dokumentace o veřejné zakázce je zcela zřejmé, že celková cena plnění veřejné zakázky neobsahuje cenu za pozáruční servis, neboť jak vyplynulo ze zadávací dokumentace, zejména pak jejích příloh, pozáruční servis byl smluvně zajištěn odlišnou smlouvou od kupní smlouvy. 115. Úřad se dále zabýval navrhovatelem namítanou skutečností, že jeden z přístrojů dodaných vybraným uchazečem nesplňuje technickou specifikaci podle přílohy č. 1 zadávací dokumentace. Z nabídky vybraného uchazeče, v části technická data (str. 119) Úřad zjistil, že u dodávaných systému jsou hodnoty rozptylového pole pro úroveň 0,5 mT: 3,5m v osách x a y a 6m v ose z. V dokumentaci k předmětné veřejné zakázce, konkrétně přílohy č. 1 kupní smlouvy ze dne 21. 1. 2014 je stanoveno, že u systému B bude dosah statického magnetického pole převyšujícího 0,5 mT od izocentra max. 2.7 m v transverzální ose x, max. 5.0 m v podélné ose magnetu z. Úřad dále z  přílohy č. 1 zjistil, že obsahuje prohlášení prodávajícího (vybraného uchazeče), že dodávka bude vyhovovat všem výše uvedeným požadavkům kupujícího (zadavatele) a dále je v tomto prohlášení uvedeno, že „pokud by se v průběhu přípravy a realizace dodávky ukázalo, že ke splnění požadavků kupujícího dle této přílohy je nezbytné dodání dalších zařízení, součástí či příslušenství nebo provedení dalších služeb či prací, zavazuje se prodávající dodat toto zařízení a provést tyto práce či služby jako součást plnění dodávky dle smlouvy bez zvýšení kupní ceny (zmíněné dodávky, práce či služby nebudou mít charakter vícedodávek či víceprací)“. Úřad dále uvádí, že v průběhu šetření se vybraný uchazeč i zadavatel k uvedené skutečnosti vyjádřili, přičemž oba shodně prohlašují, že požadované hodnoty v zadávací dokumentaci se vztahují k finálně instalovanému přístroji, kde bude tento nedostatek řešen konstrukcí přídavného stínění, přičemž takové řešení je dle vyjádření vybraného uchazeče i zadavatele zcela obvyklou praxí. Toto dodatečné stínění je podle vyjádření vybraného uchazeče u systému B v místě realizaci již nainstalováno. 116. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že námitku navrhovatele ohledně nesplnění zadávacích podmínek vybraným uchazečem v předmětné veřejné zakázce neshledal důvodnou, neboť jak vyplývá z nabídky, vybraný uchazeč nabídl řešení, které bude zcela splňovat požadavky zadavatele, přičemž tuto skutečnost ve svojí nabídce akcentoval prohlášením, že jakékoliv nedostatky takového plnění na vlastní náklady provede a dále tento názor Úřadu potvrzuje tvrzení zadavatele, že je s uvedenou skutečnosti srozuměn a považuje takové řešení za obvyklé, což také potvrdil ve svém vyjádření vybraný uchazeč. 117. Pro úplnost považuje Úřad za účelné, se stručně vypořádat s návrhem důkazu zadavatele, aby si Úřad vyžádal o MŠMT znalecký posudek, jež si nechalo MŠMT zpracovat v rámci posuzování a schvalování pořízení předmětných výzkumných zařízení. K uvedenému Úřad konstatuje, že s odkazem na výše uvedenou argumentaci týkající se oprávněnosti postupu zadavatele v JŘBU, nebylo již nutné pro účely správního řízení vyžadovat další podklady pro rozhodnutí Úřadu v této věci. 118. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona nedopustil spáchání správního deliktu a Úřad tak neshledal důvody k uložení zákazu plnění ze smlouvy a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.   Poučení   Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.     otisk úředního razítka     JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně     Obdrží: 1. Masarykova univerzita, Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno 2. JUDr. Petra Vlachová, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 3. Siemens, s.r.o., Siemensova 1, 155 00 Praha 13

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/11910
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.