Č. j.: ÚOHS-S664/2014/VZ-26999/2014/522/KČe
                
                
                 
                
                
                 16. prosince 2014
                
                
                
                
                
                 
                 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27.10.2014 z moci úřední, jehož účastníkem je  
                
                
                zadavatel – Technická univerzita v Liberci, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460 01 Liberec,
                
                
                ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání části 4. „skupina Síťové prvky“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky výpočetní techniky“ v otevřeném řízení za účelem uzavření rámcových smluv s více uchazeči, jehož oznámení bylo odesláno k  uveřejnění dne 8.10.2009 a v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 12.10.2009 pod ev.č. 60037158, a v  Úředním věstníku EU uveřejněno dne 14.10.2009 pod zn. 2009/S 198-284528, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách  uveřejněno dne 15.1.2010 a v Úředním věstníku Evropské unie dne  16.1.2010 pod ev.č. 2010/S 11-012841, 
                rozhodl takto: 
                I.
                Zadavatel – Technická univerzita v Liberci, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460  01 Liberec – se při zadávání části 4. „skupina Síťové prvky“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky výpočetní techniky“ v otevřeném řízení za účelem uzavření rámcových smluv s více uchazeči, jehož oznámení bylo odesláno k  uveřejnění dne 8.10.2009 a v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 12.10.2009 pod ev.č. 60037158, a v  Úředním věstníku EU uveřejněno dne 14.10.2009 pod zn. 2009/S 198-284528, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 15.1.2010 a v Úředním věstníku Evropské unie dne  16.1.2010 pod ev.č. 2010/S11-012841, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím,  že nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 6 citovaného zákona, když v zadávací dokumentaci pod bodem 5.4. požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele předložení „certifikátu systému řízení dle České technické normy řady ČSN EN ISO 27000“, čímž rozšířil rozsah požadované kvalifikace nad rámec zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 7.1.2010 uzavřel s vybraným uchazečem – INTERCOM SYSTEMS a.s., IČO 26178109, se sídlem Nechvílova 1826, 148 00 Praha 4 – rámcovou  smlouvu na předmětnou část 4. veřejné zakázky. 
                 
                II.
                Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Technická univerzita v Liberci, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460  01 Liberec –podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 30 000  Kč (třicet tisíc korun českých), která je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
                 
                Odůvodnění
                 
                I. Zadávací řízení
                1. Zadavatel – Technická univerzita v Liberci, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 460  01 Liberec (dále jen „zadavatel“), zadával část 4. „skupina Síťové prvky“ veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky výpočetní techniky“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k  uveřejnění dne 8.10.2009 a v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 12.10.2009 pod ev.č. 60037158, a v  Úředním věstníku EU uveřejněno dne 14.10.2009 pod zn. 2009/S 198-284528, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách  uveřejněno dne 15.1.2010 a v Úředním věstníku Evropské unie dne  16.1.2010 pod ev.č. 2010/S 11-012841 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2. Jak vyplývá z oznámení o zakázce, předmětem veřejné zakázky byly dodávkyvýpočetní techniky (počítače, tiskárny, servery a síťové prvky), její instalace, zprovoznění a záruční servis. Veřejná zakázka byla rozdělena do čtyř částí s tím, že uchazeči mohli podávat nabídky na jednu, na několik nebo na všechny části veřejné zakázky. Jako celkovou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel v oznámení stanovil částku 37,5 mil. Kč a jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu. 
                3. Předmětem tohoto správního řízení bylačást 4. „skupina Síťové prvky“ veřejné zakázky (dále jen „část 4. veřejné zakázky“), jejíž předpokládanou hodnotu zadavatel v oznámení stanovil ve výši 5,5 mil. Kč.Z písemné zprávy zadavatele ze dne 13.1.2010 o průběhu zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel obdržel v části 4. veřejné zakázkypouze jednu nabídku, a to uchazeče INTERCOM SYSTEMS a.s., IČO 26178109, se sídlem Nechvílova 1826, 148 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým  dne 7.1.2010 uzavřel pro tuto část veřejné zakázky rámcovou smlouvu, a to na dobu dvou let (viz bod 15.1. rámcové smlouvy).  Jak vyplývá z  kapitoly 4) rámcové smlouvy – Cena poptávaného plnění – celková cena dodávky nebyla v  rámcové smlouvě sjednána s  tím, že ceny za jednotlivé dodávky poptávaného zboží poskytovaného na základě realizační smlouvy nemohou překročit jednotkové ceny uvedené dodavatelem v jeho nabídce, čímž jsou jednotkové ceny stanovené v příloze rámcové smlouvy stanoveny jako nejvýše přípustné a změna výše jednotkových cen je tak přípustná pouze za podmínek uvedených v bodě 4.3. rámcové smlouvy. 
                4. Zadavatel na základě výzvy ze dne 27.10.2011 k podání nabídky uzavřel s vybraným uchazečem dne 5.12.2011 realizační kupní smlouvu v ceně dodávky 1 069 757,00 Kč bez DPH, tj. 1 283 708,00 Kč včetně DPH. Jak vyplývá z dokumentace, zadavatel žádnou další realizační smlouvu s vybraným uchazečem neuzavřel. 
                II. Podnět
                5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], obdržel dne 30.6.2014 podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání části 4. veřejné zakázky, na základě kterého si vyžádal dokumentaci o této části veřejné zakázky. Po jejím přezkoumání získal Úřad pochybnost, zda zadavatel v rámci zadávacích podmínek stanovením požadavku na předložení „certifikátu řady ČSN EN ISO 27000“ postupoval v souladu s ustanovením § 56 odst. 6, resp. odst. 4 zákona. 
                III. Průběh správního řízení
                6. S ohledem na uvedenou pochybnost zahájil Úřad ve věci části 4. veřejné zakázky správní řízení z  moci úřední vedené pod sp.zn. ÚOHS-S664/2014/VZ. Úřad zahájení správního řízení oznámil zadavateli, který je podle § 116 zákona jediným účastníkem správního řízení, dopisem č.j. ÚOHS-S664/2014/VZ-17245/2014/522/KČe ze dne 27.10.2014. Dne 27.10.2014 kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) správní řízení z moci úřední zahájeno. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S664/2014/VZ-17246/2014/522/KČe z téhož dne zadavateli určil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, resp.  vyjádřit v řízení své stanovisko.
                7. Zadavatel se ve správním řízení vyjádřil dopisem ze dne 3.11.2014, ve kterém  uvedl, že stanovení požadavku na ISO 27000 je pouze domněle nesouladné s ustanovením § 56 zákona. Okolnosti veřejné zakázky tomu­to nenasvědčují a dle zadavatele ukazují na zřejmý opak. Do výběrového řízení na uzavření rámcových smluv jako celku bylo podáno 12 nabídek, přičemž vůči tomuto požadavku nebyly podány ze strany uchazečů žádné námit­ky. Podle zadavatele proto nelze tvrdit, že došlo nebo mohlo dojít k porušení zásady zákazu diskriminace, resp. že tak mohli být odrazeni potenciální uchazeči. 
                8. Zadavatele dále uvedl, že po­žadavek na certifikát ISO 27000 byl odůvodněn předmětem veřejné zakázky, jelikož se vzta­hoval na část 4.Síťové prvky, u kterých je požadavek na bezpečnost přenosu informací namístě. Vybraný uchazeč měl při instalaci a následně při řešení problé­mů přístup k počítačové síti zadavatele a dostával se do styku s osobními daty. Proto se zadavateli jeví požadavek na certifikát ISO 27000 jako oprávněný. Na podporu svých tvrzení zadavatel dále uvádí, že tato certifikace není u dodavatelů IT technologií nikterak ojedinělá a je běžným standardem, jelikož zaručuje především ochranu osobních údajů a přináší tak větší bezpečnost a snižuje riziko úniku citlivých informací. Z těchto důvodů se zadavatel domnívá, že po­žadavek na předmětnou certifikaci byl s ohledem na předmět veřejné zakázky odůvodněný.
                9. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S664/2014/VZ-23541/2014/522/KČe ze dne 6.11.2014 zadavateli určil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
                10. Zadavatel v dopise ze dne 13.11.2014 uvedl, že nepodává v uvedené věci žádné další vyjádření s tím, že odkazuje na své předchozí vyjádření ze dne 3.11.2014.
                IV. Závěry Úřadu 
                11. Úřad na základě § 112 a násl. zákona přezkoumal postup zadavatele a po zhodnocení předložených podkladů, zejména předmětné části dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníka řízení a vlastních zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím,  že nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 6 citovaného zákona, když v zadávací dokumentaci pod bodem 5.4 požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele předložení „certifikátu systému řízení dle České technické normy řady ČSN EN ISO 27000“, čímž rozšířil rozsah požadované kvalifikace nad rámec zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 7.1.2010 uzavřel s vybraným uchazečem – INTERCOM SYSTEMS a.s., IČO 26178109, se sídlem Nechvílova 1826, 148 00 Praha 4 – rámcovou  smlouvu na předmětnou část 4. veřejné zakázky. K tomu Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
                Relevantní ustanovení zákona
                12. Podle § 56 odst. 1 zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat
                 
                a) seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být 
                 
                1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli,
                2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo 
                3. čestné prohlášení dodavatele, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bodu 2. od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně,
                 
                b) seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,
                 
                c) popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu, veřejný zadavatel je oprávněn požadovat rovněž předložení certifikátu podle odst. 4,
                 
                d) provedení kontroly výrobní kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to za předpokladu, že zboží, které má být dodáno, je složité nebo je požadováno pro zcela zvláštní účely,
                 
                e) vzorky, popisy nebo fotografie zboží určeného k dodání, nebo
                 
                f) doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem.
                13. Podle § 56 odst. 4 zákona je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může veřejný zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovat předložení certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem[2] akreditovanou osobou[3]. Veřejný zadavatel uzná rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie. Veřejný zadavatel uzná rovněž jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti.
                14. Podle § 56 odst. 6 zákona je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v odst. 1 až 5. Spočívá-li veřejná zakázka v plnění odpovídajícím více druhům veřejných zakázek podle § 8 až 10, je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedených v odst. 1 až 5 v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť.
                Zjištění Úřadu z  dokumentace o veřejné zakázce
                15. Jak je uvedeno v zadávací dokumentaci pod bodem 2. Uzavření rámcové smlouvy a zadávání dílčích zakázek, účelem zadávacího řízení bylo uzavření rámcové smlouvy s více uchazeči, přičemž dílčí veřejné zakázky měly být zadavatelem zadávány po dobu trvání rámcové smlouvy postupem upraveným v § 92 odst. 3 zákona, tedy na základě písemné výzvy zadavatele k podání nabídky uchazečům, se kterými byla uzavřena rámcová smlouva s tím, že jako základní hodnotící kritérium byla zadavatelem stanovena nejnižší nabídková cena (viz bod 9. zadávací dokumentace). 
                16. Jak je uvedeno v zadávací dokumentaci pod bodem 3. Klasifikace předmětu plnění veřejné zakázky, předmětem plnění na základě rámcové smlouvy byly dodáv­ky, instalace a zprovoznění dodávek výpočetní techniky a příslušenství. Předmět plnění byl zadavatelem rozdělen na 4 části, a to: 1. část: skupina Tiskárny, 2. část: skupina Počítače, 3. část: skupina Servery a 4. část: skupina Síťové prvky (pozn. parametry jednotlivých komponentů byly specifikovány v přílohách zadávací dokumentace k jednotlivým částem veřejné zakázky) s tím, že uchazeči mohli podat nabídku na jednu část, více části nebo na všechny části veřejné za­kázky. Zadavatel požadoval uzavření rámcové smlouvy na dobu dvou let (viz bod 4. zadávací dokumentace). 
                17. Jak je uvedeno v zadávací dokumentaci pod bodem 5. Kvalifikace uchazeče, uchazečiměli v rámci prokázání základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifi­kačních předpokladů doložit všechny zadavatelem požadované doklady. V rámci prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technic­kých kvalifikačních předpokladů pak uchazeči předkládali pouze ty doklady, které se vztahovaly k té části (částem) veřejné zakázky, na kterou podávali nabídku.
                18. Zadavatel v rámci požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpo­kladů (bod 5.4 zadávací dokumentace) pro část 4. veřejné zakázky mj. požadoval „předložení certifikátu systému řízení jakos­ti dle České technické normy řady ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO 27000 s tím, že uzná rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie, resp. i jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti“. Jako způsob prokázání splnění tohoto požadavku zadavatel v  zadávací dokumentaci stanovil „předložení platného certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou“.
                19. Jak vyplývá z nabídky vybraného uchazeče, ten ve své nabídce pro část 4. veřejné zakázky předložil certifikát společnosti LL-C (Certification) Czech Republic s.r.o., Praha, osvědčující, že systém managmentu bezpečnosti informací vybraného uchazeče byl prověřen a shledán splňující požadavky normy ISO/IEC 27001:2005 pro předmět činnosti projektování a instalace počítačových sítí a konzultační a školící činnosti v oblasti elektroniky, výpočetní techniky, počítačových sítí a komunikací.
                Ke spáchání správního deliktu
                20. Úřad v obecné rovině uvádí, že  účelem prokazování splnění kvalifikace je připustit k účasti v zadávacím řízení jen takové dodavatele, kteří poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Zadavatel však při vymezení požadavků na kvalifikaci musí postupovat v souladu se zákonem a stanovit pouze takové kvalifikační předpoklady, které zákon umožňuje.  Zákon v ustanovení § 56 stanoví výčet dokladů k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů taxativně. Úřad v této souvislosti připomíná, že k uvedené problematice se vyjadřuje např. Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 18/2012 ze dne 18.4.2013, kde soud uvádí, že „…je třeba vyjít z toho, že § 56 zákona umožňuje, aby si zadavatel z katalogu možných (v úvahu přicházejících) předpokladů zvolil ten, který bude podle jeho názoru potřebný z pohledu samotného smyslu prokazování kvalifikace, avšak který zároveň bude konkrétní veřejné zakázce (z pohledu jejího předmětu) přiměřený. Zadavatel nemůže zvolit takový předpoklad, který není ve výčtu možných předpokladů podle § 56 zákona uveden…“ Zadavatel tedy nemůže k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadovat od dodavatelů předložení jiných, než zde v zákoně uvedených dokladů či informací. 
                21. Jak vyplývá z ustanovení § 56 odst. 4 zákona, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může zadavatel v rámci prokazování technických kvalifikačních předpokladů požadovat předložení také certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem, resp. zadavatel musí v této souvislosti uznat i jiné rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie, případně jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti.
                22. Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě v rámci požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro část 4. veřejné zakázky pod bodem 5.4. požadoval také „předložení certifikátu systému řízení jakos­ti dle České technické normy řady ČSN EN ISO 27000“ (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této souvislosti proto zkoumal, zda uvedený požadavek zadavatele je ve výše uvedeném smyslu požadavkem souvisejícím s prokazováním systému řízení jakosti. 
                23. Úřad – vycházeje z  informací získaných na webových stránkách http://www.iso27000.cz/ a dále na http://www.noveiso.cz/iso_27001.html, resp. http://www.eiso.cz/informacni-servis/terminologie – zjistil následující skutečnosti.
                24. Normy řady ISO 27000 (správně ISO/IEC 27000) jsou předpisy, které upravují požadavky pro systémy řízení bezpečnosti informací (ISMS). Jedná se o normy vydávané společně Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC), přičemž existuje celá řada norem ISO 27000. ISO (International Organization for Standardization) rezervovala sérii ISO 27000 pro normy z oblasti bezpečnosti informací, a to:
                o ISO/IEC 27001:2005 – Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Systémy
                o ISO/IEC 27002 - Sbírka bezpečnostních praktik
                o ISO/IEC 27003 - Návod k implementaci systému bezpečnosti informací
                o ISO/IEC 27004 - Management měření a metrik v ISMS
                o ISO/IEC 27006 - Metody a požadavky na služby havarijní obnovy.
                Norma ISO/IEC 27000 obsahuje definici pojmů a terminologický slovník pro další normy z této série, norma ISO/IEC 27001 popisuje vhodný systém řízení, strukturu a procesy pro řízení bezpečnosti informací dle opatření definovaných v ISO/IEC 27002, atd. 
                25. Normy řady ISO 27000 tedy představují mezinárodní standard, definující požadavky na systém řízení bezpečnosti informací, tj. systematický přístup k řízení bezpečnosti důvěrných informací zahrnující zaměstnance, procesy, IT systém a strategii firmy, s cílem identifikovat, řídit a minimalizovat hrozby zneužití důvěrných informací, přiměřeně bezpečnostním rizikům tak, aby byla zajištěna odpovídající opatření, chránící informační aktiva a poskytnuta bezpečnostní jistota zainteresovaným stranám.
                26. V případě požadavku zadavatele na předložení certifikátu systému řízení dle České technické normy řady ČSN EN ISO 27000se tedy jedná o požadavek související výhradně s certifikací systému řízení bezpečnosti informací, nikoliv však o certifikaci systému řízení jakosti ve smyslu ustanovení § 56 odst. 4 zákona. 
                27. Skutečnost, že se jedná o požadavek na bezpečnost přenosu informací, pak připouští i sám zadavatel, který ve svém vyjádření ze dne 3.11.2014 uvedl, že „po­žadavek na certifikát ISO 27000 byl odůvodněn předmětem veřejné zakázky, jelikož se vzta­hoval na část 4. (síťové prvky), u kterých je požadavek na bezpečnost přenosu informací namístě, neboť vybraný uchazeč měl při instalaci a následně při řešení problé­mů přístup k počítačové síti zadavatele a dostával se do styku s osobními daty“. Rovněž certifikát doložený v souvislosti s prokazováním splnění předmětné části kvalifikace vybraným uchazečem v jeho nabídce je formulován jako osvědčení systému managementu bezpečnosti informací (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
                28. Zadavatel v šetřeném případě proto nebyl oprávněn doklad o certifikaci systému řízení dle České technické normy řady ČSN EN ISO 27000 v rámci požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů po uchazečích vůbec požadovat, neboť se nejedná o doklad nebo informaci, který v  této souvislosti připouští zákon v ustanoveních § 56 odst. 1 až 5. Uvedeným postupem proto zadavatel porušil ustanovení § 56 odst. 6 zákona.
                29. K námitkám zadavatele uvedeným v jeho stanovisku ze dne 3.11.2014 v tom smyslu, že tato certifikace není u dodavatelů IT technologií nikterak ojedinělá a je běžným standardem, resp. že vůči tomuto požadavku nebyly podány ze strany uchazečů žádné námit­ky, Úřad uvádí, že argumentace zadavatele nemůže obstát, neboť odkazem na „běžnou praxi“ či „nepodání námitek“ nelze nezákonný postup zadavatele spočívající v požadavku na technický kvalifikační předpoklad, který není zákonem předpokládán, zhojit.  
                30. K argumentu ochrany informací, který zadavatel uvedl jako důvod požadování předmětného certifikátu, Úřad doplňuje, že nepochybně existují i jiné možnosti, jak případný únik informací adekvátně zabezpečit, a to např. smluvní úpravou povinnosti mlčenlivosti pod hrozbou sankce, požadavkem na bezpečnostní prověrku osob, které nakládají s citlivými informacemi, apod.
                31. Úřad s ohledem na výše uvedené skutečnosti konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 6 zákona, když v rámci požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro část 4. veřejné zakázky pod bodem 5.4. zadávací dokumentace požadoval předložení certifikátu systému řízení dle České technické normy řady ČSN EN ISO 27000, čímž rozšířil rozsah požadované kvalifikace nad rámec zákona.
                32. Tento postup zadavatele mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel svým postupem mohl zúžit okruh potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, kteří – ačkoliv měli zkušenosti s obdobným předmětem plnění a byli by schopni jej řádně realizovat, avšak nedisponovali předmětným certifikátem – mohli nabídnout zadavateli plnění za výhodnějších podmínek než vybraný uchazeč. 
                33. Uzavřením rámcové smlouvy na část 4. veřejné zakázky s vybraným uchazečem dne 7.1.2010 za situace, kdy zadavatel při formulaci zadávacích podmínek porušil výše popsaným způsobem postup stanovený zákonem, tak byla naplněna skutková podstata správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
                K uložení pokuty
                34. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82.
                35. Jak vyplývá z výroku I. tohoto rozhodnutí, zadavatel se v šetřeném případě dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 6 zákona, když k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro část 4. veřejné zakázky požadoval předložení „certifikátu systému řízení dle České technické normy řady ČSN EN ISO 27000“, čímž rozšířil rozsah požadované kvalifikace nad rámec zákona a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 7.1.2010 rámcovou smlouvu na část 4. veřejné zakázky. 
                36. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, podali by nabídky i další uchazeči, kteří mohli nabídnout výhodnější nabídkovou cenu než vybraný uchazeč (viz také bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 
                37. Úřad připomíná, že za protiprávní jednání je třeba považovat nejen takové jednání zadavatele, které zcela prokazatelně ovlivnilo hodnocení nabídek a tím i výběr nejvhodnější nabídky, ale i takové jednání, které mělo „pouze“ potenciál takového ovlivnění, případně konkrétní ovlivnění není průkazné. V této souvislosti je možno poukázat například na rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12.2.2009, ve kterém je k dané problematice uvedeno: „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo – podstatně – se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“ Úvaha Úřadu nad případnými následky úkonů zadavatele je proto legální součástí správního uvážení.
                38. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
                39. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 30.6.2014. K uzavření rámcové smlouvy pro část 4. veřejné zakázky s vybraným uchazečem došlo dne 7.1.2010, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 27.10.2014. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt v šetřeném případě nezanikla. 
                40. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 mil. Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
                41. Vzhledem k tomu, že v rámcové smlouvě  na část 4. veřejné zakázky uzavřené zadavatelem s vybraným uchazečem dne 7.1.2010 nebyla celková cena dodávky sjednána s  tím, že ceny za dodávky poptávaného zboží, poskytovaného na základě realizační smlouvy, budou stanoveny na základě fixních jednotkových cen dle přílohy rámcové smlouvy, adekvátně poptávanému množství zboží (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad konstatuje, že celková cena zakázky nebyla nabídnuta a horní hranice výše pokuty  v dané věci tedy je 10 mil. Kč.
                42. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
                43. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení zákona rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).
                44. Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že zadavatelovo jednání mohlo narušit základní princip zadávání veřejných zakázek, tedy zachování soutěžního prostředí, které má umožnit z co možná nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele nejvhodnější plnění a ve spojitosti s tím tedy mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
                45. Z hlediska následku správního deliktu Úřad konstatuje, že postupem zadavatele mohl být ovlivněn okruh možných dodavatelů, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel zadávací podmínky stanovil v souladu se zákonem, mohl by se zadávacího řízení zúčastnit širší okruh uchazečů, kteří by byli k plnění veřejné zakázky objektivně způsobilí a mohli ho úspěšně realizovat a zejména mohli nabídnout výhodnější nabídkovou cenu než vybraný uchazeč (tuto skutečnost by mohl indikovat i fakt, že na část 4. veřejné zakázky byla podána pouze jedna nabídka).  
                46. Úřad proto okolnosti a následky spáchání správního deliktu zadavatelem posoudil z  hlediska možnosti ovlivnění výsledků zadávacího řízení jako závažné.
                47. Dále se Úřad zabýval polehčujícími a přitěžujícími okolnostmi případu, přičemž  ku prospěchu zadavatele v souvislostech šetřeného případu zohlednil jednak skutečnost, že problematika certifikátů, jakožto jednoho z  možných požadavků zadavatele na technické kvalifikační předpoklady, nebyla v době zahájení předmětného zadávacího řízení řešena v rámci rozhodovací praxe Úřadu, ke které by zadavatel mohl přihlédnout, a dále fakt, že rámcová smlouva byla účinná pouze dva roky a za dobu její účinnosti došlo k uzavření pouze jediné realizační kupní smlouvy (viz body 3. a 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 
                48. Při posuzování výše uložené pokuty Úřad dále vycházel z premisy, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má obecně plnit dvě základní funkce, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem – a funkci preventivní, která směřuje k předcházení jeho porušování, resp. k  jednání, které je se zákonem v souladu. 
                49. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil  její výši stanovenou na 30 000 Kč vzhledem k souvislostem případu  a s ohledem na okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán, jako dostačující, přičemž ve vztahu k zadavateli akcentoval preventivní účinek uložené sankce, neboť pokuta, jakkoliv se může jevit jako relativně nízká, je schopna naplnit preventivní funkci spočívající v předcházení porušování zákona. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu na samé dolní hranici zákonné sazby, podle které mohl uložit pokutu až do výše  10 mil.  Kč [viz § 120 odst. 2 písm. a) zákona] s tím, že ji s přihlédnutím k  okolnostem spáchání správního deliktu a  k nutnosti naplnění sankčních účinků považuje za dostatečnou a okolnostem případu přiměřenou. 
                50. Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v  minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. 
                51. Z údajů uvedených na webových stránkách zadavatele (výroční zpráva o hospodaření Technické univerzity v Liberci za rok 2013 na http://www.tul.cz/vyrocni-zpravy_108) vyplývá, že Technická univerzita v Liberci vykázala za rok 2013 zisk ve výši 12 443 tis. Kč. Úřad proto konstatuje, že výše uložené pokuty – vzhledem kobjemu finančních prostředků, kterými zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje – nemá v žádném případě likvidační charakter.
                52. Úřad pro úplnost uvádí, že při projednání předmětné věci posuzoval postup zadavatele v  zadávacím řízení i s přihlédnutím ke skutečnosti, které z aplikovatelných znění zákona od okamžiku spáchání správního deliktu do vydání rozhodnutí je pro zadavatele příznivější ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, přičemž v této souvislosti konstatuje, že postup zadavatele by byl nezákonný a zadavatel by nesl odpovědnost za takový postup i podle aktuálního zákona, přičemž dle zákona účinného ke dni zahájení tohoto správního řízení by Úřad mohl uložit sankci za spáchání správního deliktu dle  § 120 odst. 2 písm. a) zákona až do výše 20 mil. Kč. 
                53. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky již byla uzavřena a nápravy tudíž nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 
                54. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 JUDr. Eva Kubišová
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                Obdrží: 
                Technická univerzita v Liberci, Studentská 1402/2, 460 01 Liberec
                 
                Vypraveno dne:
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                 
                
                
                [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení. V šetřeném případě tedy ke dni uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, tj. ke dni 12.10.2009.
                
                
                [2] zákon v poznámce pod čarou udává České technické normy řady ČSN EN ISO 9000
                
                
                [3] zákon v poznámce pod čarou udává odkaz na § 16 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.