Č. j.: ÚOHS-S474/2013/VZ-6346/2014/523/OPi
25. března 2014
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 8. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách tím, že
· uzavřel dne 16. 5. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, aniž by zadavatel postupoval v jednom z druhů zadávacích řízení dle § 21 zákona,
· uzavřel dne 23. 3. 2012 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, aniž by zadavatel postupoval v jednom z druhů zadávacích řízení dle § 21 zákona,
· uzavřel smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení, jejichž předmětem je nábor pojištěnců pro Vojenskou zdravotní pojišťovnu České republiky, a tím rozdělil předmět veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dne 16. 5. 2011 uzavřel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, dne 22. 6. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s J. E., dne 25. 7. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Clever People s. r. o., IČO 28775708, se sídlem Smilova 391, 530 02 Pardubice, zastoupené J. H., a dne 29. 7. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s H. Š., jejichž předmětem bylo získávání pojištěnců pro zadavatele, a které tvoří jednu veřejnou zakázku, aniž by ji zadal v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
II.
Zadavatel – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dne 23. 3. 2012 uzavřel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, jejímž předmětem bylo získávání pojištěnců pro zadavatele, aniž by ji zadal v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
III.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 1 800 000,- Kč (milion osm set tisíc korun českých)
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH NÁBORU POJIŠTĚNCŮ PRO VOJENSKOU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNU ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2011 A V ROCE 2012
1. Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 (dále jen „zadavatel“ nebo „VoZP ČR“) uzavřela v roce 2011 následující smlouvy:
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřená dne 16. 5. 2011 s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha (dále jen „smlouva s P. V.“),
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřená dne 25. 5. 2011 s I. H. (dále jen „smlouva s I. H.“ nebo „smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení s I. H.“),
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřená dne 22. 6. 2011 s J. E. (dále jen „smlouva s J. E.“ nebo „smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení s J. E.“),
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřená dne 25. 7. 2011 s Clever People s. r. o., IČO 28775708, se sídlem Smilova 391, 530 02 Pardubice, zastoupená J. H. (dále jen „smlouva s J. H.“ nebo „smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení s J. H.“),
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřená dne 29. 7. 2011 s H. Š. (dále jen „smlouva s H. Š.“ nebo „smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení s H. Š.“).
2. V roce 2012 uzavřel dne 23. 3. 2012 zadavatel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha (dále jen „smlouva s P. V. uzavřená v roce 2012“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
3. Dne 22. 5. 2013 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podnět, v němž pisatel podnětu upozorňuje na možné porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), při uzavírání smluv k zajištění náboru pojištěnců pro zadavatele v letech 2011 a 2012.
4. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření k obdrženému podnětu spolu s doložením smluvních dokumentů, na základě kterých smluvní partneři poskytovali službu spočívající v náboru pojištěnců.
5. Z předložených dokumentů Úřad zjistil následující.
Uzavření smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 16. 5. 2011 a ze dne 23. 3. 2012
6. Zadavatel uzavřel dne 16. 5. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s P. V.
7. V čl. 2 uvedené smlouvy je uvedeno:
„Sjednaná oblast, v níž bude obchodní zástupce vyvíjet činnost v prospěch zastoupeného:
a) Získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu.
b) Poskytování poradenské služby.
c) smluvní strany se dohodly, že Obchodní zástupce bude vyvíjet svoji činnost dle této smlouvy na celém území České republiky.“
8. Na základě smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 16. 5. 2011 inkasoval P. V. dle vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2013 k obdrženému podnětu částku ve výši 61 446 000,- Kč
9. Úřad rovněž zjistil, že zadavatel uzavřel dne 23. 3. 2012 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s P. V., jejímž předmětem je dle čl. I uvedené smlouvy „závazek obchodního zástupce vyvíjet činnost k získávání pojištěnců pro zastoupeného, z jejichž strany je záruka plnění povinností pojištěnce, vyplývajících z příslušných obecně závazných právních předpisů a ze zdravotně pojistného vztahu, vzniklého na základě řádně vyplněné a podepsané přihlášky pojištěnce a evidenčního listu, a dále závazek obchodního zástupce provádět poradenskou činnost, to vše za provizi, hrazenou zastoupeným podle této smlouvy.“
10. Na základě smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 23. 3. 2012 inkasoval P. V. dle vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2013 k obdrženému podnětu částku ve výši 65 712 000,- Kč.
11. Na základě uvedeného (předmět plnění uvedených smluv a výše inkasovaných finančních prostředků) získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a proto shledal v návaznosti na uvedené nezbytným se zabývat otázkou, zda uvedené smlouvy naplňují či nikoliv definici veřejné zakázky, resp. zda zadavatel nebyl povinen pro zadání veřejné zakázky použít jeden z druhů zadávacích řízení dle § 21 zákona.
Rozdělení předmětu veřejné zakázky
12. Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že v Příloze č. 1 vzor „Smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení“ ke „Směrnici pro odměňování smluvních zaměstnanců a obchodních zástupců Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky“, jež byla vydána na základě Příkazu generálního ředitele VoZP ČR, a který nabyl účinnosti dne 1. 2. 2008, je uvedeno v čl. 1, že „smlouva…se uzavírá na dobu neurčitou podle § 668 obchodního zákoníku“. Dále je v čl. 2 této smlouvy uvedeno „Sjednaná oblast, v níž bude obchodní zástupce vyvíjet činnost ve prospěch zastoupeného – získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu a poskytování poradenské služby.“ V čl. 7 smlouvy je stanoveno, že „provize na základě výsledků činnosti obchodního zástupce se poskytne ve výši stanovené Směrnicí GŘ VOZP (...).“
13. Z předložené dokumentace Úřad dále zjistil, že v Příloze č. 1 vzor „Smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení“ ke „Směrnici pro odměňování zástupců, zabývajících se náborem pojištěnců pro VoZP ČR“, jež byla vydána na základě Příkazu generálního ředitele VoZP ČR, a který nabyl účinnosti dne 10. 4. 2012, je uvedeno v čl. I, že „Předmětem této smlouvy je závazek obchodního zástupce vyvíjet činnost k získávání pojištěnců pro zastoupeného, z jejichž strany je záruka plnění povinností pojištěnce, vyplývajících z příslušných obecně závazných právních předpisů a ze zdravotně pojistného vztahu, vzniklého na základě řádně vyplněné a podepsané přihlášky pojištěnce a evidenčního listu, a dále závazek obchodního zástupce provádět poradenskou činnost, to vše za provizi, hrazenou zastoupeným podle této smlouvy.“
14. Podle vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2013 k obdrženému podnětu zadavatel uhradil na základě Smluv o nevýhradním obchodním zastoupení za realizovaný nábor pojištěnců za rok 2011 částku ve výši 64 372 050 Kč a za rok 2012 částku ve výši 66 977 600 Kč.
15. Na základě uvedeného získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel nerozdělil předmět veřejné zakázky (získávání nových pojištěnců pro zadavatele) tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně a zda tedy nebyl povinen pro zadání veřejné zakázky použít jeden z druhů zadávacích řízení dle § 21 zákona.
16. Vzhledem k uvedenému zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
17. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.
18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení přípisem č. j. ÚOHS-S474/2013/VZ-14456/2013/523/OPi ze dne 1. 8. 2013, v němž účastníka řízení seznámil se skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Usnesením č. j. ÚOHS-S474/2013/VZ-14471/2013/523/OPi ze dne 1. 8. 2013 stanovil účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
19. Dne 2. 8. 2013, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů.
20. Dne 12. 8. 2013 bylo zadavateli umožněno nahlížet do spisu předmětného správního řízení.
21. Dne 14. 8. 2013 zadavatel doručil Úřadu vyjádření ze dne 13. 8. 2013 prostřednictvím datové schránky. Uvedené vyjádření spolu s přílohami zadavatel doručil Úřadu rovněž prostřednictvím pošty dne 16. 8. 2013.
22. Usnesením č. j. ÚOHS-S474/2013/VZ-17980/2013/523/Opi, ze dne 20. 9. 2013, určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání všech smluv o nevýhradním obchodním zastoupení a smluv o zprostředkování, jejichž předmětem je nábor pojištěnců pro zadavatele a jež byly zadavatelem uzavřeny v letech 2011 a 2012, spolu se všemi fakturami, které byly na základě těchto smluv fakturovány. Požadované dokumenty byly Úřadu doručeny dne 7. 10. 2013.
23. Usnesením č. j. ÚOHS-S474/2013/VZ-19880/2013/523/Opi, ze dne 16. 10. 2013, určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání vyjádření s uvedením počtu nově získaných pojištěnců zadavatele za rok 2009 a za rok 2010. Uvedené bylo Úřadu doručeno dne 23. 10. 2013.
IV. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE ZE DNE 13. 8. 2013
24. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 13. 8. 2013 uvádí, že je zaměstnaneckou zdravotní pojišťovnou, zřízenou podle zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v platném znění, a je tedy právnickou osobou, která má soukromoprávní charakter, jak např. konstatovalo ve svém nálezu č. 36/2011 ze dne 20. 6. 2013 plénum Ústavního soudu.
25. Dále zadavatel uvádí, že zaměstnanecká zdravotní pojišťovna není zadavatelem veřejné zakázky podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, neboť sice jde o ‚jinou právnickou osobu‘, která byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, ale již nesplňuje ani jeden z dalších znaků, aby mohla být za takový subjekt považována. Zadavatel totiž není financován (převážně) státem či jiným veřejným zadavatelem. Jako zaměstnanecká zdravotní pojišťovna má příjmy z výběru pojistného na zdravotní pojištění podle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění. Zadavatel ani není státem či jiným veřejným zadavatelem ovládán – jeho činnost a jednání jeho orgánů je omezeno pouze zákonem.
26. Dle zadavatele rovněž platí, že stát nebo jiný veřejný zadavatel nevolí ani nejmenuje více než polovinu členů v žádném z jeho orgánů. Rozdíl mezi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR vystihl dle zadavatele sám Úřad např. svým rozhodnutím č. j. VZ/S 120/SL-VP/2006/550, podle něhož výše uvedené znaky Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR naplňuje tím, že správní rada této pojišťovny je tvořena tak, že 10 jejích členů jmenuje vláda a 20 jejích členů je voleno Poslaneckou sněmovnou PČR podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně PČR. Dozorčí radu pak tvoří 3 členové, které jmenuje vláda a 10 členů, které volí Poslanecká sněmovna PČR opět podle principu poměrného zastoupení politických stran ve sněmovně.
27. Odlišný způsob jmenování (volby) členů orgánů zadavatele je stanovený v čl. 7 Statutu zadavatele. Dle zadavatele rovněž z tohoto ustanovení vyplývá, že na rozdíl od Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR není zadavatel ‚ovládán‘ státem.
28. Za chybnou lze naopak považovat dle zadavatele konstrukci, podle níž je subjekt ‚ovládán‘ státem, a je tedy zadavatelem veřejné zakázky, jen proto, že stát má vůči takovému subjektu „rozhodující vliv“ vyplývající z výkonu jeho kontrolních činností vůči němu. Pokud by tomu tak bylo, byl by státem ‚ovládán‘ kupř. i každý výrobce potravinářských výrobků, neboť je to stát, který prostřednictvím svých orgánů (Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a další) takového výrobce kontroluje. Rozhodnutí příslušného státního orgánu by pak mohlo vést i k tomu, že by výrobce musel stáhnout z trhu své produkty, což by mohlo ve svém důsledku znamenat třeba i jeho zánik. Přesto však nejde dle zadavatele o případ, kdy je takový subjekt ‚ovládán‘ státem. Obdobně existuje velmi výrazná dohledová a kontrolní funkce ČNB vůči bankám a pojišťovnám, když v její pravomoci je v mezním případě i odejmutí příslušné licence, což však neznamená, že tyto subjekty jsou ‚fakticky ovládány‘ státem (ČNB).
29. Pokud tedy Úřad dle zadavatele považuje kontrolní a dozorové činnosti státu za zásadní pro činnost zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, pak potlačuje smysl a kompetenci nejen její dozorčí rady, ale také její správní rady se zákonem vymezenými širokými oprávněními, a rovněž kompetenci jejího statutárního orgánu – ředitele zaměstnanecké pojišťovny, kterého jmenuje správní rada.
30. Výklad Úřadu je tedy dle zadavatele pouze účelový a nepřípustně rozšiřující, když právní řád používá pojem ‚ovládání‘ právnické osoby pouze ve smyslu vztahu ovládané a ovládající osoby, jak jej stanoví § 66a obchodního zákoníku. Takový vliv ale stát, ani žádný z jeho orgánů vůči zadavateli, jak dokazují rovněž skutečnosti z jednání jejích orgánů, jednoznačně nemá.
31. K výše uvedenému zadavatel doplňuje, že soukromoprávní charakter zadavatele jako zaměstnanecké zdravotní pojišťovny je tedy zcela zřejmý a skutečnost, že zadavatel realizuje potřeby veřejného zájmu v systému veřejného zdravotního pojištění spolu s ostatními zaměstnaneckými pojišťovnami, samozřejmě neznamená popření jistého veřejnoprávního charakteru činnosti, pro kterou byl zřízen a kterou je provádění zdravotního pojištění. Ani při této činnosti však zaměstnanecké zdravotní pojišťovny nepostupují podle zákona (o veřejných zakázkách), když smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotní pojišťovny uzavírají s jejich poskytovateli způsobem stanoveným zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění.
32. Zadavatel dále uvádí, že ani v případě, kdy by zadavatel měl postavení zadavatele veřejné zakázky, nedopustil by se protiprávního jednání. Zadavatel totiž nemohl nikterak ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož cena (výše provize) byla daná vnitřním předpisem zadavatele. Nešlo tedy o to „vysoutěžit“ co nejnižší cenu (provizi), která tak nemohla být vyšší, ale ani nižší, než-li její výše stanovená směrnicí, i kdyby uchazeč nižší cenu nabídl, přičemž samotný nárok na zaplacení provize vznikne podle směrnice až získáním pojištěnce. Nejedná se tedy o zaplacení určité smlouvou stanovené ceny bez ohledu na výsledek činnosti obchodního zástupce, který by mohl bez ekonomického efektu zatížit hospodaření zadavatele, když vzhledem k povaze předmětných služeb ani nebylo možné stanovit jejich předpokládanou hodnotu. Poskytnutá služba byla navíc specifická v tom, že její plnění mohlo být ukončeno nikoli jen kdykoli učiněnou výpovědí smlouvy, ale s ohledem na momentální ekonomické potřeby zadavatele stejně tak mohlo kdykoli být (a také dvakrát bylo) pozastaveno plnění podle smlouvy, přičemž toto pozastavení záviselo pouze na vůli jedné smluvní strany, a to zadavatele. Zadavatel tak tyto služby využíval opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Rovněž tento faktor vylučoval možnost postupovat podle příslušných ustanovení zákona, jelikož přesně určit, jaké budou v průběhu roku ekonomické potřeby zadavatele, a tedy přesně stanovit parametry veřejné soutěže, nebylo vůbec reálné.
33. Z výše uvedeného tedy dle zadavatele vyplývá, že postup zadavatele byl v souladu se zákonem s důrazem na zachování hlavních zásad jím stanovených, zejména pak zásady transparentnosti. Směrnice tak umožnuje, v souladu se zákonem, aby nábor pojištěnců prováděl kdokoli, pokud splní stanovené podmínky. Možné je tedy i uzavření dohody o provedení práce podle zákoníku práce, přičemž výše provize za získání pojištěnce je totožná s výší provize, kterou na základě smluv obdržel P. V. Celkový počet smluv a dohod, jejichž předmětem je nábor pojištěnců, je 168. I tato skutečnost jen dokládá transparentnost postupu zadavatele.
34. K tomu zadavatel dále doplňuje, že zdravotně pojistný plán zadavatele pro rok 2011 dokonce předpovídal mírný pokles pojištěnců s tím, že nebylo možné vůbec předpokládat takový nárůst počtu nových pojištěnců, jaký nastal na základě smlouvy uzavřené s P. V. Pro rok 2012 se pak předpokládal jen mírný nárůst pojištěnců o necelých 1500. Důvodem opatrné předpovědi byla zvyšující se razance náboru pojištěnců ostatních zdravotních pojišťoven. Zadavatel tak nemohl stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky podle § 13 zákona, když ani zákon sám nestanoví pro tento případ pravidla, a zadavatel ani nedisponoval žádnými údaji a informacemi o zakázkách stejného nebo obdobného předmětu plnění. Zadavatel však ani nemohl mít údaje a informace, jež by byly získány průzkumem trhu s požadovaným plněním, ani na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem, a to vzhledem k popsanému specifickému charakteru předmětného plnění. Zadavatel tak nemohl použít ani jeden z druhů zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 zákona.
35. Zadavatel rovněž uvádí, že nábor pojištěnců je činností předpokládanou zákonem a tedy činností dovolenou, když tuto činnost může provádět pojišťovna sama nebo prostřednictvím jiné osoby. Pro úplnost nutno konstatovat, že tuto činnost realizují všechny zdravotní pojišťovny v ČR, a to buď způsobem stejným, nebo obdobným. Úřad by si tak měl být vědom dle zadavatele skutečnosti, že účelové zahájení správního řízení toliko s jedním soutěžitelem na kvantitativně vysoce limitovaném trhu (veřejného zdravotního pojištění) je za situace, kdy je Úřadu známo, že obdobně postupují všechny ostatní soutěžitelé (na relevantním trhu), tj. zdravotní pojišťovny, diskriminační a v rozporu s principem rovnosti, jakož i se samotným posláním Úřadu.
36. Zadavatel na závěr uvádí, že systém získávání nových pojištěnců jinými osobami (zde obchodními zástupci) je systémem zcela otevřeným a přístupným všem, kdo projeví souhlas se smluvními podmínkami navrženými účastníkem řízení. Nevykazuje žádné znaky ústavně zakázané svévole (libovůle) a není nikterak v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, transparentnosti a rovného zacházení a zásadou zabezpečení hospodárnosti a efektního vynakládání veřejných prostředků. I kdyby tedy Úřad dospěl k závěru (který ovšem zadavatel odmítá), že zkoumané poskytování služeb náboru nových pojištěnců je veřejnou zakázkou ve smyslu zákona, pak za situace, kdy nebylo předem možné určit předpokládanou výši peněžitého závazku vyplývající z plnění dané zakázky po dobu účinnosti smlouvy, nemohl být zákon porušen, když zásady, na kterých spočívá (viz § 6 zákona, a v oblasti evropského zadávacího práva, které je podle § 1 zákona transponováno i do zákona, recitál 2 preambule a čl. 2 směrnice 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby), byly bezezbytku dodrženy.
37. Zadavatel navrhuje, aby Úřad předmětné správní řízení zastavil.
V. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE ZE DNE 7. 10. 2013
38. Zadavatel doručil Úřadu dne 7. 10. 2013 v reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S474/2013/VZ-17980/2013/523/Opi ze dne 20. 9. 2013 smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené zadavatelem v roce 2011 a 2012 spolu s fakturami, které byly na základě těchto smluv fakturovány.
39. V zájmu podání komplexního vysvětlení svého postupu v oblasti náboru pojištěnců zadavatel rovněž uvádí, že zadání k dodávce „služby“ k náboru osob pro účely uzavření pojistného vztahu se zadavatelem nebylo možné posuzovat standardním způsobem z toho důvodu, že dodání takovéhoto druhu „služby“ není závislé výhradně na vůli dodavatele, tedy druhé smluvní strany.
40. Zadavatel dále uvádí, že přestože se dodavatel k náboru osob k uzavření smluvního vztahu se zadavatelem pro oblast veřejného zdravotního pojištění smluvně zavázal, naplnění dodávky „služby“ je v momentu naplnění závislé na občanu ČR, kdy výhradně do jeho občanských práv spadá svobodné rozhodnutí, zda prostřednictvím dodavatele uzavře pojistný vztah k zadavateli či nikoliv. Přitom dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu o uzavření pojistného vztahu, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů.
41. Z uvedeného důvodu tedy dle zadavatele nebylo možné v rámci smluvního vztahu právně upravit sankci vůči dodavateli při nesplnění zakázky. Důkazem toho je případ smluvního vztahu uzavřeného s I. H., s nímž sice byla uzavřena smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení, ale v rámci této smlouvy nedošlo k jakémukoliv plnění ze strany zadavatele, přičemž se lze domnívat, že obsah smlouvy nebyl naplněn výhradně z důvodu pasivity dodavatele.
42. Dodávka „služby“ pro zadavatele tak nezávisí dle zadavatele pouze na vůli a vynaložení veškerého úsilí dodavatele k splnění dodávky, ale naplnění smluvního vztahu mezi zájemcem a dodavatelem spočívá na rozhodujícím faktoru, tj. na občanovi, kterému vůči dodavateli „služby“ nevzniká jakákoliv povinnost v případě oslovení a předložení nabídky, aby uzavřel pojistný vztah k zadavateli.
43. Právě tato skutečnost byla dle vyjádření zadavatele zcela zásadním východiskem při posuzování možnosti stanovení ceny dodávky předmětné „služby“, protože cena je ve svém principu ovlivněna a závislá od svobodného rozhodnutí občana.
VI. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE ZE DNE 21. 10. 2013
44. Zadavatel doručil Úřadu dne 23. 10. 2013 v reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S474/2013/VZ-19880/2013/523/OPi ze dne 16. 10. 2013 vyjádření s uvedením počtu nově získaných pojištěnců zadavatele za rok 2009 a za rok 2010.
45. Zadavatel také uvádí, že předmětem veřejnosprávní kontroly provedené Ministerstvem zdravotnictví, jejímž obsahem mimo jiné bylo, což vyplývá z části 2. Protokolu č. 3/2012 o výsledku kontroly ve Vojenské zdravotní pojišťovně České republiky, šetření, zda v uvedených letech nebyli pojištěnci získáváni účelovým způsobem, tj. výběrem pouze těch pojištěnců, jejichž zdravotní stav si nevyžaduje poskytování nákladné zdravotní péče. Ze zmíněného dokumentu dle zadavatele vyplývá, že na základě vybraného vzorku bylo kontrolními orgány zjištěno, že u 5 pojištěnců došlo ode dne jejich získání náborem, tj. od roku 2009 do roku 2011, k čerpání zdravotní péče v celkové výši 20 328 077,- Kč.
46. Zadavatel rovněž uvádí, že při náboru pojištěnců věnoval zvláštní pozornost průkaznosti vyplácených částek provizí jednotlivým zprostředkovatelům. I z tohoto hlediska výše zmíněným kontrolním orgánem nebyly dle zadavatele v protokolu o kontrole uvedeny negativní závěry šetření, přičemž toto dokládá závěr k části 1. uvedený v protokolu o kontrole.
47. Zadavatel dále uvádí, že na základě záměru Ministerstva zdravotnictví směřovaného k fúzi zadavatele se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra (ke konci roku 2009 a v začátku roku 2010) byly postupně vypovídány smlouvy o zprostředkování náboru pojištěnců se subjekty náboru. Z tohoto důvodu v roce 2010 bylo náborem získáno pouze 3 036 pojištěnců, přitom se jednalo o pojištěnce, kterým pojistný vztah vznikl zpravidla k 1. 4. 2010, tj. z končících obchodně závazkových vztahů.
48. Na závěr zadavatel uvádí, že s vyjasněním celkového postavení zadavatele a jeho existence, za většinové podpory členů samosprávných orgánů zadavatele, ale i s ohledem na nutnost stabilizace pojistného kmene, kdy v roce 2010 od zadavatele odešlo 24 000 pojištěnců, a to nejen na základě médii prezentované fúze zadavatele a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, ale i na základě náborových akcí ostatních zdravotních pojišťoven a se zřetelem na splnění ukazatelů Zdravotně pojistného plánu zadavatele v oblasti finančních prostředků k úhradám zdravotní péče pojištěnců zadavatele, bylo přistoupeno v roce 2011 k náboru pojištěnců formou smluvního zprostředkování zdravotního pojištění, což je, dle názoru zadavatele a dvou na sobě nezávislých advokátních kanceláří, v souladu s § 6 zákona.
VII. ZÁVĚR ÚŘADU
49. Úřad přezkoumal na základě § 112 zákona a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že
o dne 16. 5. 2011 uzavřel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, dne 22. 6. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s J. E., dne 25. 7. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Clever People s. r. o., IČO 28775708, se sídlem Smilova 391, 530 02 Pardubice, zastoupené J. H., a dne 29. 7. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s H. Š., jejichž předmětem bylo získávání pojištěnců pro zadavatele, a které tvoří jednu veřejnou zakázku, aniž by ji zadal v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,
o dne 23. 3. 2012 uzavřel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, jejímž předmětem bylo získávání pojištěnců pro zadavatele, aniž by ji zadal v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující.
K otázce postavení Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky jakožto veřejného zadavatele
50. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že zaměstnanecká zdravotní pojišťovna (Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky) není zadavatelem veřejné zakázky, Úřad k tomu uvádí následující.
51. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
52. Za veřejného zadavatele je tedy považována taková právnická osoba, která uspokojuje potřeby veřejného zájmu, nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, a současně její činnost může ovlivňovat stát či jiná osoba naplňující znaky veřejného zadavatele pomocí financování, ovládání nebo jmenování nadpoloviční většiny členů orgánů této právnické osoby. K naplnění definice veřejného zadavatele pak stačí naplnění podmínky uvedené v bodu 1. výše citovaného ustanovení zákona a alespoň jedné z podmínek uvedených v bodu 2. výše citovaného ustanovení.
53. Za účelem zjištění, zda VoZP ČR naplňuje znaky veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, bylo nutné vycházet i z právní úpravy, která se k postavení VoZP ČR vztahuje. Úřad tedy vycházel při svém rozhodování zejména z následující právní úpravy:
o zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních pojišťovnách“),
o zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“),
o zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“).
54. Současně Úřad vycházel ze Statutu VoZP ČR, který byl schválen Ministerstvem zdravotnictví dne 12. 9. 2012 (dále jen „statut“).
Právnická osoba založená či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu
55. Z obchodního rejstříku vyplývá, že VoZP ČR byla založena ve smyslu § 5 zákona o zdravotních pojišťovnách, přičemž dle tohoto ustanovení je zaměstnanecká pojišťovna právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem a je nositelem veřejného zdravotního pojištění pro pojištěnce, kteří jsou u ní zaregistrováni.
56. Předmětem podnikání VoZP ČR je pak dle obchodního rejstříku:
o veřejné zdravotní pojištění,
o veřejné zdravotní pojištění vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení,
o poskytování dalšího smluvního zdravotního pojištění a připojištění výloh zdravotní péče, přesahující rámec péče hrazené veřejným zdravotním pojištěním.
57. V čl. 3 statutu je uvedeno následující:
„(1) Pojišťovna provádí ve smyslu platných právních předpisů veřejné zdravotní pojištění pro pojištěnce, kteří jsou u ní zaregistrováni. Pojišťovna zprostředkovává úhradu zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.
(2) Základním cílem zdravotní politiky pojišťovny je úhrada poskytnutých zdravotních služeb, a to na území České republiky a na území EU a zemí Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska a těch států, s nimiž má Česká republika uzavřenou dvoustrannou mezistátní smlouvu o sociálním zabezpečení, která zahrnuje poskytování služeb cizími příslušnými institucemi a to v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy o veřejném zdravotním pojištění.“
58. Předmětem činnosti VoZP ČR je pak mimo jiné dle čl. 4 statutu
„(1) Veřejné zdravotní pojištění vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a zprostředkování dalších zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany.
(2) Provádění veřejného zdravotního pojištění ostatním pojištěncům, kteří jsou u ní zaregistrováni, včetně osob z členských států EU, zemí Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska a dalších osob těch států, s nimiž má Česká republika uzavřenou dvoustrannou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, která zahrnuje poskytování zdravotní péče hrazené cizími příslušnými institucemi.
(3) Výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a kontrola tohoto výběru.“
59. Úřad k pojmu „veřejný zájem“ v obecné rovině uvádí, že je nutno jej chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný zájem či obecně prospěšný zájem.
60. Vzhledem k výše uvedenému je zcela zřejmé, že VoZP ČR je právnickou osobou (zaměstnaneckou pojišťovnou), která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jelikož provádění veřejného zdravotního pojištění lze jednoznačně označit za uspokojování potřeb veřejného zájmu s ohledem na skutečnost, že zdravotní pojištění slouží k úhradě zdravotní péče a zdraví samo o sobě patří k prioritním hodnotám nejen jednotlivce, ale i rodiny a celé společnosti, a je základním předpokladem jejich sociální a ekonomické úspěšnosti a podmínkou jejich kvality života. Lze tedy najisto postavit, že činnost spočívající v provádění veřejného zdravotního pojištění má těžiště v uspokojování potřeb veřejného zájmu.
61. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě je první zákonná podmínka (§2 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona) naplněna, jelikož zadavatel je jinou právnickou osobou, která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.
62. Tento závěr nečiní sporným ani zadavatel, když ve svém vyjádření ze dne 13. 8. 2013 uvádí, že „Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna není zadavatelem veřejné zakázky podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, neboť sice jde o jinou právnickou osobu, která byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, ale již nesplňuje ani jeden z dalších znaků,…“
„Ovládání“ státem či jiným veřejným zadavatelem
63. Podle § 43 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky.
64. Podle § 45a zákona o veřejném zdravotním pojištění[1] se zdravotní pojišťovně, která neuzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením podle § 17 odst. 2 citovaného zákona, uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
65. Podle § 3 zákona o zdravotních pojišťovnách je k provádění veřejného zdravotního pojištění třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí.
66. Podle § 9 zákona o zdravotních pojišťovnách organizační strukturu, postavení správní a dozorčí rady a ostatních orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut, který schvaluje Ministerstvo zdravotnictví.
67. Podle § 15 zákona o zdravotních pojišťovnách je zaměstnanecká pojišťovna povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí mimo jiné návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem s tím, že pokud tento návrh není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě. Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. V případě, že nebyl zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí.
68. Ustanovení § 6 zákona o zdravotních pojišťovnách dále upravuje zánik nebo zrušení zaměstnanecké pojišťovny s tím, že návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor, přičemž podle odst. 6 citovaného ustanovení se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje s likvidací mimo jiné, jestliže jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví pak může povolení odejmout mimo jiné, jestliže opatření jím uložená k nápravě nedostatků v hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani zavedením nucené správy.
69. Podle § 6a zákona o zdravotních pojišťovnách, který upravuje likvidaci zaměstnanecké pojišťovny, jedná ode dne zápisu do obchodního rejstříku jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví.
70. Podle § 7 zákona o zdravotních pojišťovnách, který upravuje nucenou správu, provádí kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí s tím, že pokud Ministerstvo zdravotnictví zjistí závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, nebo zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku. V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny a dalších orgánů zaměstnanecké pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprávněn činit rozhodnutí a právní úkony, které jinak přísluší řediteli zaměstnanecké pojišťovny nebo jinému orgánu zaměstnanecké pojišťovny.
71. Z výše uvedených ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních pojišťovnách jednoznačně vyplývá, že stát má faktický vliv na výkon činnosti VoZP ČR, jelikož její činnost v oblasti veřejného zdravotního pojištění nefunguje nezávisle na státu a rovněž je zcela zřejmé, že právní řád upravuje postup státu vůči VoZP ČR (a zaměstnaneckým pojišťovnám obecně) např. v oblasti udělování povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, návrhu zdravotně pojistného plánu, zrušení a zániku pojišťovny nebo v případě nucené správy pojišťovny.
72. Úřad dále uvádí, že rovněž ze zákona o pojistném vyplývá, že také Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, jakožto veřejný zadavatel (viz např. zadavatelem citované rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S120/2006/SL-VP/2006/550-Ná ze dne 12. 5. 2006), má vliv na výkon činnosti VoZP ČR, jelikož financování VoZP ČR je bezprostředně vázáno na přerozdělování veřejného zdravotního pojištění prováděné Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky.
73. Výše uvedené vyplývá z následujících ustanovení zákona o pojistném.
74. Podle § 20 odst. 1 zákona o pojistném ve znění platném do 31. 12. 2011 je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky je povinna zřídit zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění, který slouží k financování zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním na základě přerozdělování pojistného a dalších příjmů a podle současného znění je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky povinna zřídit zvláštní účet, který slouží k financování hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného a dalších příjmů.
75. Podle § 20 odst. 4 zákona o pojistném je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky správcem tohoto účtu.
76. Z § 21 zákona o pojistném ve znění platném do 30. 11. 2011 vyplývá, že správce účtu mimo jiné oznamuje jednotlivým zdravotním pojišťovnám celkové částky na ně připadající s tím, že přesahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou celkovou částku, která na ni připadá, odvede tato pojišťovna přebývající prostředky na zvláštní účet a nedosahuje-li toto pojistné celkovou částku, správce účtu poukáže příslušné zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky.
77. Z § 21 zákona o pojistném v současném znění vyplývá, že správce účtu mimo jiné oznamuje všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku na ně připadající, přičemž tuto částku tvoří podíl na standardizovaného pojištěnce podle odstavce 5 citovaného ustanovení vynásobený počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se součet pojistného vybraného správcem pojistného, platby státu u státních pojištěnců a částky části odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění podle zákona o daních z příjmů připadající na veřejné zdravotní pojištění za uplynulý kalendářní měsíc převedená na zvláštní účet Ministerstvem financí, pokut a jiných plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních právních předpisů příjmem zvláštního účtu, a úroků vzniklých na zvláštním účtu, snížený o poplatky za účetní operace a za vedení zvláštního účtu, vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven. Takto vypočtenou částku a částku ve výši zálohy na úhradu nákladných hrazených služeb vypočtené podle § 21a odst. 6 citovaného zákona připadající na příslušnou zdravotní pojišťovnu převede správce účtu na její účet základního fondu zdravotního pojištění.
78. Podle § 21a zákona o pojistném slouží zvláštní účet dále k přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu podle výskytu pojištěnců, za něž byla příslušnými zdravotními pojišťovnami uhrazena zvlášť nákladná zdravotní péče s tím, že příslušná zdravotní pojišťovna má nárok na úhradu 80 % částky, o kterou nákladná péče překročí částku podle odstavce 2 citovaného ustanovení, pokud správci účtu vyúčtuje a řádně doloží případy nákladné péče.
79. Úřad k otázce „ovládání“ s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. S393/2007/VZ-04080/2008/523/Va ze dne 7. 3. 2008, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R079/2008/02-18312/2008/310-Hr ze dne 15. 9. 2008, dále uvádí, že „je při zadávání veřejných zakázek i v rozhodovací pravomoci Úřadu nutné přihlížet i k právu evropských společenství, a to včetně případných rozhodnutí Evropského soudního dvora (tato rozhodnutí jsou zveřejňována na internetových stránkách http://curia.europa.eu), neboť zákon mimo jiné zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (viz § 1 zákona)[2]. Vycházeje např. z rozsudku ESD ze dne 17. 12. 1998, Connemara Machine Turf. Co. Ltd. vs. Coillte Teoranta C-306/97, Sbírka rozhodnutí 1998, s. I – 08761, body 30.-35., a dále rozsudku ze dne 1. 2. 2001, Evropská komise vs. Francouzská republika, C-237/99, Sbírka rozhodnutí 2001, s. I – 00939, body 51.-59. (pozn. Úřadu – ačkoliv se obě citovaná rozhodnutí vztahují k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, jejich závěry lze použít i na současnou právní úpravu), je základním účelem úpravy postupů pro zadávání veřejných zakázek na komunitární úrovni odstranit překážky volnému pohybu zboží. K naplnění této základní zásady je nutné vykládat pojem zadavatele v jeho funkčním smyslu. Evropský soudní dvůr pak v otázce „ovládání“ dospěl k závěru, že za veřejného zadavatele je nezbytné považovat takovou osobu, u níž má stát byť i jen nepřímý vliv na její rozhodování o zadávání zakázek. V případě rozsudku ESD C-237/99 takový závěr Evropský soudní dvůr učinil v případě, kdy stát měl (limitovaná) oprávnění dohlížet nad činností posuzované osoby, obdobné jako je tomu v případě oborových zdravotních pojišťoven v České republice.“
80. S ohledem na uvedené, Úřad konstatuje, že stát má faktický vliv na výkon činnosti VoZP ČR, neboť její činnost v oblasti veřejného zdravotního pojištění nefunguje nezávisle na státu, ale podléhá kromě příslušných zákonů i postupům určovaným státem. Podmínka „ovládání“ ze strany státu a veřejného zadavatele (Veřejná zdravotní pojišťovna České republiky) tak je naplněna, jelikož „ovládání“ představuje schopnost státu či veřejného zadavatele ovlivňovat jednání ovládané osoby, k čemuž v daném případě dochází, neboť stát určuje jak výši pojistného, tak i reguluje způsob hospodaření s vybraným pojistným, a právní řád rovněž upravuje postup státu vůči VoZP ČR např. v oblasti udělování povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, návrhu zdravotně pojistného plánu, zrušení a zániku pojišťovny nebo v případě nucené správy pojišťovny.
81. Vzhledem k tomu, že k určení toho, zda je či není subjekt veřejným zadavatelem, postačuje, když daný subjekt naplňuje podmínku uvedenou v § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona a současně jednu z podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. zákona (a Úřad k takovému závěru dospěl – viz výše), Úřad uvádí, že již spatřuje za nadbytečné zabývat se zbývajícími podmínkami uvedenými v § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. zákona.
82. V této souvislosti Úřad rovněž uvádí, že vzhledem k učiněnému závěru, shledává taktéž za nadbytečné zabývat se argumenty zadavatele uvedenými v jeho vyjádření ze dne 13. 8. 2013, které se týkají financování VoZP ČR a jmenování orgánů VoZP ČR (včetně zadavatelem uváděného rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S120/2006/SL-VP/2006/550-Ná).
83. Úřad již pouze doplňuje k tvrzení zadavatele ohledně soukromoprávního charakteru VoZP ČR, v jehož důsledku není zadavatelem veřejné zakázky, že postavení subjektu jako zadavatele veřejné zakázky vychází z § 2 zákona, přičemž je irelevantní, zda tento subjekt má či nemá soukromoprávní charakter, jelikož zadavatelem veřejné zakázky může být, při naplnění podmínek vycházejících z citovaného ustanovení zákona, rovněž i např. společnost s ručením omezením apod.
Zjištění z dokumentace předložené zadavatelem
84. Z dokumentace předložené zadavatelem vyplývají následující skutečnosti.
85. V roce 2011 uzavřel zadavatel tyto smlouvy:
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 16. 5. 2011 uzavřená s P. V.
§ předmětem smlouvy bylo dle čl. 2 smlouvy „a) získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu; b) poskytování poradenské služby; c) smluvní strany se dohodly, že obchodní zástupce bude vyvíjet svoji činnost dle této smlouvy na celém území České republiky“,
§ provize byla stanovena dle čl. 7 smlouvy následovně:
Výše odměny za každého nově získaného pojištěnce
Počet získaných přihlášek za dobu trvání smluvního vztahu
900,- Kč
1 – 2000 ks registrací
1200,- Kč
2001 – 5000 ks registrací
1500,- Kč
nad 5000 ks registrací
Nad rámec odměny v čl. 7 smlouvy vzniká obchodnímu zástupci nárok na vyplacení bonusu v okamžiku, kdy počet nově registrovaných pojištěnců překročí 5000 ks přihlášek. Výše bonusu byla stanovena na 2 100 000,- Kč včetně DPH.
§ na základě smlouvy bylo fakturováno 67 029 000,- Kč.
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 25. 5. 2011 uzavřená s I. H.
§ předmětem smlouvy bylo dle čl. 2 smlouvy „získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu, s trvalým pobytem na území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou; poskytování poradenské služby“,
§ dle čl. 7 smlouvy se provize obchodnímu zástupci poskytne ve výši stanovené Směrnicí pro odměňování smluvních zaměstnanců, obchodních zástupců a firem zabývajících se náborem pojištěnců pro VoZP,
§ na základě smlouvy nebylo dle vyjádření zadavatele fakturováno.
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 22. 6. 2011 uzavřená s J. E.
§ předmětem smlouvy bylo dle čl. 2 smlouvy „získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu; poskytování poradenské služby“,
§ dle čl. 7 smlouvy se provize obchodnímu zástupci poskytne ve výši stanovené Směrnicí pro odměňování smluvních zaměstnanců, obchodních zástupců a firem zabývajících se náborem pojištěnců pro VoZP,
§ na základě smlouvy bylo fakturováno 3 000,- Kč.
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 25. 7. 2011 uzavřená s J. H.
§ předmětem smlouvy bylo dle čl. 2 smlouvy „získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu; poskytování poradenské služby“,
§ dle čl. 7 smlouvy se provize obchodnímu zástupci poskytne ve výši stanovené Směrnicí pro odměňování smluvních zaměstnanců, obchodních zástupců a firem zabývajících se náborem pojištěnců pro VoZP,
§ na základě smlouvy bylo fakturováno 51 600,- Kč.
o Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení ze dne 29. 7. 2011 uzavřená s H. Š.
§ předmětem smlouvy bylo dle čl. 2 smlouvy „získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu; poskytování poradenské služby“,
§ dle čl. 7 smlouvy se provize obchodnímu zástupci poskytne ve výši stanovené Směrnicí pro odměňování smluvních zaměstnanců, obchodních zástupců a firem zabývajících se náborem pojištěnců pro VoZP,
§ na základě smlouvy bylo fakturováno 275 200,- Kč.
Na základě smluv uzavřených v roce 2011, jejichž předmětem byl nábor pojištěnců pro zadavatele, tedy bylo fakturováno celkem 67 358 800,- Kč.
86. V roce 2012 uzavřel zadavatel dne 23. 3. 2012 Smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s P. V.
o předmětem smlouvy byl dle čl. I smlouvy „závazek obchodního zástupce vyvíjet činnost k získávání pojištěnců pro zastoupeného, z jejichž strany je záruka plnění povinností pojištěnce, vyplývajících z příslušných obecně závazných právních předpisů a ze zdravotně pojistného vztahu, vzniklého na základě řádně vyplněné a podepsané přihlášky pojištěnce a evidenčního listu, a dále závazek obchodního zástupce provádět poradenskou činnost, to vše za provizi, hrazenou zastoupeným podle této smlouvy“,
o podle čl. III odst. 1) smlouvy „Smluvní strany této smlouvy sjednávají, že provize na základě výsledků činnosti obchodního zástupce se stanoví podle kritéria počtu nově získaných pojištěnců, přičemž za každého jednotlivého nově získaného pojištěnce se zavazuje zastoupený uhradit obchodnímu zástupci 950,- Kč. Pokud v průběhu kalendářního roku překročí počet takto nově získaných pojištěnců (registrací na základě doporučených přihlášek) ve smyslu věty předchozí dva tisíce, zavazuje se zastoupený uhradit obchodnímu zástupci za každého jednotlivého takto nově získaného pojištěnce nad rámec počtu uvedeného ve větě předchozí provizi 1500,- Kč“,
o na základě smlouvy bylo fakturováno 69 152 625,- Kč.
87. Dle čl. 2.1 „Směrnice pro odměňování smluvních zaměstnanců, obchodních zástupců a firem zabývajících se náborem pojištěnců pro VoZP ČR“, která nabyla účinnosti dnem 28. 2. 2011, se výše odměny (…) stanoví v závislosti na vyvíjené činnosti za stanovené období, přičemž dle čl. 3.1 uvedené směrnice byla stanovena finanční odměna za získání nového pojištěnce v daném čtvrtletí takto:
o 600,- Kč při získání 1 – 100 nových pojištěnců,
o 800,- Kč při získání 101 – 1000 nových pojištěnců,
o 1000,- Kč při získání 1001 – 3000 nových pojištěnců,
o 1200,- Kč při získání více jak 3001 nových pojištěnců.
88. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.
89. K tomu Úřad dále uvádí, že základním znakem každé veřejné zakázky je úplatný smluvní vztah, jehož smluvními stranami jsou zadavatel na straně jedné a vybraný dodavatel na straně druhé, přičemž na základě tohoto smluvního vztahu pak plnění zadavatele spočívá v platbě za protiplnění uskutečňované dodavatelem. Takovýto smluvní vztah pak musí být založen na písemné smlouvě, zpravidla uzavřené v režimu obchodního zákoníku. Práva a povinnosti smluvních stran se pak řídí soukromoprávními předpisy (obchodní zákoník).
90. Vzhledem k předmětům jednotlivých smluv o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřených v roce 2011 a předmětu smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené v roce 2012 Úřad konstatuje, že uvedené smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení naplňují znaky veřejné zakázky uvedené v § 7 odst. 1 zákona, neboť jejich předmětem je zcela bezpochyby úplatné poskytnutí služeb. Otázka charakteru subjektů, mezi nimiž k tomuto plnění dochází, resp. otázka postavení VoZP ČR jako veřejného zadavatele, je již pojednána výše.
Nábor pojištěnců pro zadavatele v roce 2011
91. Podle § 12 odst. 3 zákona[3] se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.
92. Podle § 21 odst. 1 zákona tento zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení
a) otevřené řízení (§ 27 zákona),
b) užší řízení (§ 28 zákona),
c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29 zákona),
d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 zákona),
e) soutěžní dialog (§ 35 zákona),
f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 zákona).
93. Podle § 21 odst. 2 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.
94. Podle § 21 odst. 3 zákona může veřejný zadavatel pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 zákona soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zákona zjednodušené podlimitní řízení.
95. Pro posouzení otázky, zda se v daném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, je podle ustáleného názoru Nejvyššího správního soudu třeba vycházet z tzv. pravidla totožnosti či obdobnosti plnění, podle kterého se jedná o jedinou veřejnou zakázku podle zákona tehdy, pokud je plnění, jež má být ve prospěch zadavatele uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 Afs 198/2006, ze dne 27. 6. 2007, judikoval, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ Z téhož pojetí vyšel Nejvyšší správní soud i ve svém pozdějším rozsudku č. j. 2 Afs 55/2010 ze dne 15. 12. 2010, vztahujícímu se k zákonu nyní aplikovanému. Pro posouzení, zda se v šetřeném případě jedná o jednu veřejnou zakázku (případně dílčí části jedné veřejné zakázky), či o zakázky samostatné, je rozhodující věcný charakter poptávaného plnění, tj. zda se jedná o plnění totožné či obdobné, které je uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období za týchž podmínek. Úřad tedy v případě jednotlivých smluv musel posoudit, zda předmětné smlouvy spolu souvisí z hlediska věcného, časového a místního, popř. zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek (v daném případě nemá smysl uvažovat o hlediscích urbanistických nebo technologických). Úřad se tedy nejprve zabýval otázkou, zda šetřené uzavřené smlouvy výše uvedená kritéria splňují.
Místní souvislost
96. Ze smluv o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřených v roce 2011 vyplývá, že P. V. bude vykonávat svoji činnost obchodního zástupce na celém území České republiky, ze smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené s I. H. je zřejmé, že obchodní zástupce bude vykonávat svoji činnost na území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Ve smlouvách o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřených s J. E., J. H. a H. Š. není specifikováno, na jakém území byli tito obchodní zástupci oprávněni vykonávat svoji činnost, lze tedy předpokládat, že stejně jako v případě obchodního zástupce P. V., byli oprávněni k výkonu obchodního zástupce rovněž na celém území České republiky.
97. S ohledem na uvedené dospěl Úřad k závěru, že u smluv o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřených v roce 2011 s P. V., J. E., J. H. a H. Š., vyjma smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené s I. H., lze jednoznačně konstatovat, že dané smlouvy vykazují místní souvislost, v daném případě se jedná o celé území České republiky.
98. V souvislosti se smlouvou uzavřenou s I. H. zadavatel uvedl, že na základě této smlouvy nedošlo k jakémukoliv plnění ze strany zadavatele z důvodu pasivity dodavatele. Současně zadavatel uvedl, že v rámci smluvního vztahu by nebylo možné právně upravit sankci vůči dodavateli při nesplnění zakázky, jelikož dodávka „služby“ pro zadavatele nezávisí pouze na vůli a vynaložení veškerého úsilí dodavatele ke splnění dodávky, ale naplnění smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem spočívá v rozhodujícím faktoru dodávky, tj. na občanovi, kterému však vůči dodavateli nevzniká jakákoliv povinnost v případě oslovení a předložení nabídky, aby uzavřel pojistný vztah k zadavateli.
99. K tomu Úřad uvádí, že zadavateli nebrání nic v tom, aby si ve smlouvě stanovil smluvní pokutu např. za nesplnění závazku dodavatele získat určitý minimální počet pojištěnců zadavatele za určité období, a jeho tvrzení tak Úřad považuje za liché. Rovněž argumentaci zadavatele spočívající ve faktu, že naplnění smluvního vtahu je závislé pouze na občanovi, považuje Úřad za irelevantní, jelikož toto lze jednoznačně přičíst na vrub podnikatelského rizika, kterému se vystavuje každý dodavatel.
Časová souvislost
100. Úřad, vzhledem k předchozímu závěru týkajícího se místní souvislosti jednotlivých smluv uzavřených v roce 2011, posuzoval časovou souvislost pouze u smluv uzavřených s P. V., J. E., J. H. a H. Š., přičemž tyto smlouvy byly uzavřeny a ukončeny následovně:
Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení
Datum uzavření smlouvy
Datum ukončení smlouvy
Smlouva s P. V.
16. 5. 2011
8. 11. 2011
Smlouva s J. E.
22. 6. 2011
31. 12. 2011
Smlouva s J. H.
25. 7. 2011
31. 12. 2011
Smlouva s H. Š.
29. 7. 2011
31. 12. 2011
101. Z výše uvedené tabulky je tedy zcela zřejmé, že předmětné smlouvy byly uzavřeny v rozmezí měsíců května až července roku 2011 a z dat uvedených v tabulce rovněž vyplývá, že doba realizace předmětu jednotlivých smluv se v rozmezí od 29. 7. 2011 do 8. 11. 2011 dokonce překrývá.
102. Úřad v této souvislosti dodává, že ačkoliv žádný právní předpis nestanovuje, co se v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek rozumí pojmem „stejné období“, lze v rámci výše uvedených smluv vzhledem k tomu, že byly uzavřeny v průběhu jednoho roku, potažmo tří měsíců, a jejich realizace se překrývá téměř po dobu 4 měsíců roku 2011, spatřovat vzájemnou časovou souvislost.
Věcná souvislost
103. Pro přehlednost Úřad opět uvádí přehled smluv o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřených v roce 2011 vyjma smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené s I. H.
Smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení
Předmět smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení
Smlouva s P. V.
· získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu,
· poskytování poradenské služby
Smlouva s J. E.
· získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu,
· poskytování poradenské služby
Smlouva s J. H.
· získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu,
· poskytování poradenské služby
Smlouva s H. Š.
· získávání pojištěnců pro VoZP, z jejichž strany je záruka plnění pojistného vztahu,
· poskytování poradenské služby
104. Z předchozí tabulky jednoznačně vyplývá skutečnost, že předměty plnění jednotlivých smluv uzavřených v roce 2011 jsou totožné, jelikož jejich předmětem je ve všech případech získávání pojištěnců pro zadavatele spolu s poskytováním poradenských služeb a tyto smlouvy tak vykazují i věcnou souvislost.
105. Úřad rovněž konstatuje, že uvedené smlouvy tvoří jeden funkční celek, jehož výsledkem je získávání pojištěnců pro zadavatele.
106. Úřad dále k tvrzení zadavatele, že plnění z uzavřených smluv mohlo být ukončeno nikoli jen kdykoli učiněnou výpovědí smlouvy, ale s ohledem na momentální ekonomické potřeby zadavatele, rovněž mohlo být kdykoli pozastaveno a nebylo tak reálné přesně stanovit parametry veřejné soutěže, doplňuje, že nastavení smluvních podmínek týkajících se ukončení, resp. pozastavení smluv je na zadavateli a tato skutečnost nesouvisí s faktem, že uvedené smlouvy tvoří jednu veřejnou zakázku.
Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky
107. Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky jsou údaje shromážděné zadavatelem ohledně veřejných zakázek se stejným nebo obdobným předmětem plnění. Má-li zadavatel takové informace, nemusí provádět průzkum trhu ani uskutečňovat jiné další kroky.
108. V této souvislosti Úřad odmítá tvrzení zadavatele, že nemohl stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, neboť nedisponoval žádnými údaji a informacemi o zakázkách stejného nebo obdobného předmětu plnění, jelikož pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v případě náborů pojištěnců pro zadavatele bylo možné vycházet z počtu pojištěnců, kteří byli získáni pro zadavatele v předcházejícím roce 2010.
109. Zadavatel v reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S474/2013/VZ-19880/2013/523/OPi ze dne 16. 10. 2013 doručil dne 23. 10. 2013 Úřadu podání, v němž uvedl, že v roce 2010 činil počet nově získaných pojištěnců:
Stav k datu
Počet pojištěnců
Z toho
Státem hrazení
Bez známého plátce pojistného
zaměstnanci
OSVČ
OBZP
31. 12. 2010
18 427
13 900
103
4 213
679
192
Z uvedeného počtu pak dle vyjádření zadavatele bylo formou zprostředkování získáno v roce 2010:
Stav k datu
Počet pojištěnců
Z toho
Státem hrazení
Bez známého plátce pojistného
zaměstnanci
OSVČ
OBZP
31. 12. 2010
3 036
1 970
40
1 060
196
60
110. Ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění byl nábor pojištěnců pro zadavatele, je směrodatným údajem počet pojištěnců získaných formou zprostředkování v roce 2010, tedy 3 036 pojištěnců.
111. Z čl. 2.1 „Směrnice pro odměňování smluvních zaměstnanců, obchodních zástupců a firem zabývajících se náborem pojištěnců pro VoZP ČR“, která nabyla účinnosti dnem 28. 2. 2011, vyplývá, že výše odměny se stanoví v závislosti na vyvíjené činnosti za stanovené období, přičemž dle čl. 3.1 uvedené směrnice byla maximální výše odměny stanovena ve výši 1 200,- Kč za nového pojištěnce.
112. S ohledem na počet pojištěnců získaných pro zadavatele v roce 2010 formou zprostředkování a na výši odměny za získání nového pojištěnce bylo možné stanovit předpokládanou hodnotu případné veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění by byl nábor pojištěnců pro zadavatele. V daném případě by předpokládaná hodnota činila 3 643 200,- Kč.
113. Je tedy zřejmé, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nábor pojištěnců pro zadavatele v roce 2011 převýšila finanční limit stanovený v § 12 odst. 3 zákona pro případné vyhlášení veřejné zakázky malého rozsahu, tedy 2 000 000,- Kč.
114. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené zadavatelem v roce 2011, jejichž předmětem byl nábor pojištěnců pro zadavatele, představují jeden funkční celek (jednu veřejnou zakázku) a předpokládaná hodnota této zakázky převýšila finanční limit 2 000 000,- Kč pro případné vyhlášení veřejné zakázky malého rozsahu, Úřad konstatuje, že zadavatel porušil ustanovení § 21 zákona, když nepoužil pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacích řízení dle citovaného ustanovení zákona a uzavřel dne 16. 5. 2011 s P. V., 22. 6. 2011 s J. E., 25. 7. 2011 s J. H. a 29. 7. 2011 s H. Š., smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení, jejichž předmětem plnění byl nábor pojištěnců pro zadavatele, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
115. Postup zadavatele mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jelikož tím, že zadavatel nezadával veřejnou zakázku v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, nebyla cena (výše provize) řádně soutěžena a nelze tak vyloučit, že kdyby tato cena byla řádně soutěžena, mohl zadavatel obdržet nabídku spočívající v nižší ceně provize za získání nového pojištěnce.
116. Úřad tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
117. Úřad již pouze pro úplnost k tvrzení zadavatele, že zdravotní pojistný plán pro rok 2011 předpovídal mírný pokles pojištěnců a nebylo tedy možné předpovídat takový nárůst nových pojištěnců, jaký nastal na základě smlouvy s P. V., doplňuje, že uvedená „předpověď“ měla být naopak zohledněna při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro rok 2011 v tom smyslu, že zadavatel očekával pokles pojištěnců, proto bylo třeba vyvinout „větší úsilí“ při náboru nových pojištěnců.
Nábor pojištěnců pro zadavatele v roce 2012
118. Zadavatel uzavřel dne 23. 3. 2012 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s P. V., jejímž předmětem byl „závazek obchodního zástupce vyvíjet činnost k získávání pojištěnců pro zastoupeného, z jejichž strany je záruka plnění povinností pojištěnce, vyplývajících z příslušných obecně závazných právních předpisů a ze zdravotně pojistného vztahu, vzniklého na základě řádně vyplněné a podepsané přihlášky pojištěnce a evidenčního listu, a dále závazek obchodního zástupce provádět poradenskou činnost, to vše za provizi, hrazenou zastoupeným podle této smlouvy.“
119. Stejně jako smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené v roce 2011, tak i tato smlouva naplňuje definici veřejné zakázky (předmětem je úplatné poskytnutí služby) a pro určení toho, zda byl zadavatel povinen při jejím zadání postupovat v režimu zákona o veřejných zakázkách, je nezbytné určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.
120. Pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze vycházet z počtu nově získaných pojištěnců formou zprostředkování v roce 2011.
121. Dle vyjádření zadavatele ze dne 7. 6. 2013 k podnětu získal zadavatel na základě smlouvy o nevýhradním zastoupení ze dne 16. 5. 2011 uzavřené s P. V. 39 564 nových pojištěnců. Z dokumentace doručené Úřadu zadavatelem dále vyplývá, že na základě
o smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené dne 22. 6. 2011 s J. E., bylo získáno celkem 5 nových pojištěnců zadavatele,
o smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené dne 25. 7. 2011 s J. H., bylo získáno celkem 86 nových pojištěnců zadavatele,
o smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené dne 29. 7. 2011 s H. Š., bylo získáno celkem 344 nových pojištěnců zadavatele.
122. Na základě smluv o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřených zadavatelem v roce 2011 bylo tedy získáno celkem 39 999 nových pojištěnců zadavatele.
123. Dle čl. III odst. 1) smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené dne 23. 3. 2012 s P. V. „Smluvní strany této smlouvy sjednávají, že provize na základě výsledků činnosti obchodního zástupce se stanoví podle kritéria počtu nově získaných pojištěnců, přičemž za každého jednotlivého nově získaného pojištěnce se zavazuje zastoupený uhradit obchodnímu zástupci 950,- Kč. Pokud v průběhu kalendářního roku překročí počet takto nově získaných pojištěnců (registrací na základě doporučených přihlášek) ve smyslu věty předchozí dva tisíce, zavazuje se zastoupený uhradit obchodnímu zástupci za každého jednotlivého takto nově získaného pojištěnce nad rámec počtu uvedeného ve větě předchozí provizi 1500,- Kč.“
124. Pro výpočet předpokládané hodnoty by se použila maximální částka 1500,- Kč. Výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky by pak činila 59 998 500,- Kč (39 999 x 1 500).
125. S ohledem na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky je zřejmé, že tato hodnota převyšuje finanční limit 2 000 000,- Kč pro případné vyhlášení veřejné zakázky malého rozsahu, a Úřad tedy konstatuje, že zadavatel porušil ustanovení § 21 zákona, když nepoužil pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacích řízení dle citovaného ustanovení zákona a uzavřel dne 23. 3. 2012 s P. V. smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení, jejímž předmětem plnění byl nábor pojištěnců pro zadavatele, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
126. Stejně jako v případě smluv uzavíraných v roce 2011, tak i v případě smlouvy uzavřené v roce 2012 mohl mít postup zadavatele podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jelikož tím, že zadavatel nepoužil pro zadání veřejné zakázky jeden z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, nebyla cena (výše provize) řádně soutěžena, a nelze vyloučit, že kdyby tak zadavatel učinil, mohl obdržet nabídku spočívající v nižší ceně (výši provize) za nového pojištěnce.
127. Úřad tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
128. Nadto k tvrzení zadavatele, že nemohl nikterak ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož cena (výše provize) byla dána vnitřním předpisem zadavatele (směrnicí) a nešlo tedy o vysoutěžení co nejnižší ceny (provize), která tak nemohla být vyšší, ale ani nižší, než-li její výše stanovená směrnicí, Úřad uvádí s odkazem na důvodovou zprávu k zákonu, že cílem zákona je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky, přičemž tohoto cíle je dosahováno především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy hrazené z veřejných prostředků byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.
129. V daném případě je existence vnitřního předpisu zadavatele (směrnice) stanovujícího výši provize za nábor pojištěnců irelevantní, jelikož nelze vyloučit, že za situace, kdy by zadavatel zadával veřejnou zakázku, jejímž předmětem by byl nábor pojištěnců pro zadavatele, podle zákona, mohl obdržet více nabídek a není vyloučeno, že by mu byla nabídnuta výhodnější cena (provize) za nábor jednotlivého pojištěnce, než stanovuje směrnice zadavatele, čímž by došlo k hospodárnějšímu vynakládání veřejných prostředků. K tomu Úřad navíc doplňuje, že žádný vnitřní předpis nelze stavět nad zákon.
Rozdělení předmětu veřejné zakázky
130. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S474/2013/VZ-14456/2013/523/OPi ze dne 1. 8. 2013 oznámil zadavateli zahájení správního řízení z moci úřední. V tomto přípise mimo jiné uvedl, že získal pochybnosti o tom, zda zadavatel nerozdělil předmět veřejné zakázky (získávání nových pojištěnců pro zadavatele) tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem a zda tedy nebyl povinen pro zadání veřejné zakázky použít jeden z druhů zadávacího řízení podle § 21 zákona.
131. Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru (jak již bylo blíže rozvedeno výše), že smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené v roce 2011 představují jeden funkční celek, tedy jednu veřejnou zakázku (viz též citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 198/2006 ze dne 27. 6. 2007) a zadavatel ji tak byl povinen zadávat v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, Úřad považuje za nadbytečné se na tomto místě znovu otázkou dělení předmětu šetřené veřejné zakázky zabývat.
K ostatním tvrzením zadavatele a důkazům navrženým zadavatelem
132. Zadavatel v rámci svého vyjádření ze dne 13. 8. 2013 doručil mimo jiné dokument označený v seznamu příloh jako příloha č. 11 „Zpráva auditora“. Uvedený dokument nemá dle Úřadu žádnou vypovídací hodnotu, jelikož se jedná o dokument o dvou stranách číslovaných jako strana 7 a 8 (tedy výňatek z nějakého uceleného dokumentu), z něhož není zřejmé, kdo je jeho zpracovatelem, a z kterého nevyplývají žádné rozhodné skutečnosti, které by mohly jakkoliv ovlivnit závěry Úřadu učiněné v tomto rozhodnutí.
133. Zadavatel dále v rámci svého vyjádření ze dne 13. 8. 2013 doručil Úřadu čtyři články vytištěné z webových portálů (např. www.idnes.cz, www.blesk.cz) označených v seznamu příloh jako příloha č. 12 „Novinové články týkající se náborových praktik a akcí v systému veřejného zdravotního pojištění“. Články byly Úřadu zaslány na podporu tvrzení zadavatele, že náborovou činnost realizují všechny zdravotní pojišťovny, a to buď způsobem stejným, nebo obdobným jako VoZP ČR. Úřad k tomu uvádí, že z předložených novinových článků nikterak nevyplývá, jak postupují ostatní zdravotní pojišťovny při uzavírání smluv, jejichž předmětem je nábor pojištěnců. Uvedené články tedy Úřad shledává jako zcela irelevantní, k čemuž dále doplňuje, že by takové články byly irelevantními, i kdyby popisovaly postupy ostatních zdravotních pojišťoven, jelikož by se jednalo o nepodložené informace.
134. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 21. 10. 2013 mimo jiné uvádí, že zadavatel věnoval zvláštní pozornost průkaznosti vyplácených částek provizí jednotlivým zprostředkovatelům a že ani veřejnosprávní kontrola provedená Ministerstvem zdravotnictví České republiky nedospěla k negativním závěrům a to ani v rámci šetření, zda pojištěnci nebyli získáváni účelově. K tomu Úřad uvádí, že předmětem správního řízení není kontrola průkaznosti proplacených částek ani to, zda byli pojištěnci získávání účelově, ale skutečnost, zda zadavatel nebyl povinen předmětnou veřejnou zakázku zadávat dle zákona. Uvedený argument tedy Úřad shledává irelevantním.
VIII. ULOŽENÍ POKUTY
135. Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že
o dne 16. 5. 2011 uzavřel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, dne 22. 6. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s J. E., dne 25. 7. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Clever People s. r. o., IČO 28775708, se sídlem Smilova 391, 530 02 Pardubice, zastoupené J. H. a dne 29. 7. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s H. Š., jejichž předmětem bylo získávání pojištěnců pro zadavatele, a které tvoří jednu veřejnou zakázku, aniž by ji zadal v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,
o dne 23. 3. 2012 uzavřel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, jejímž předmětem bylo získávání pojištěnců pro zadavatele, aniž by ji zadal v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
136. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
137. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
138. Před uložením pokuty Úřad tedy ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. V daném případě došlo ke spáchání správních deliktů tím, že zadavatel
o dne 16. 5. 2011 uzavřel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, dne 22. 6. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s J. E., dne 25. 7. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Clever People s. r. o., IČO 28775708, se sídlem Smilova 391, 530 02 Pardubice, zastoupené J. H. a dne 29. 7. 2011 smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s H. Š., jejichž předmětem bylo získávání pojištěnců pro zadavatele, a které tvoří jednu veřejnou zakázku, aniž by ji zadal v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a
o dne 23. 3. 2012 uzavřel smlouvu o nevýhradním obchodním zastoupení s Pavlem Vondruškou, IČO 71602976, se sídlem Helénská 1799/4, 120 00 Praha, jejímž předmětem bylo získávání pojištěnců pro zadavatele, aniž by ji zadal v jednom z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
139. Úřad se o jeho spáchání dozvěděl z dokumentace, kterou obdržel dne 22. 5. 2013. Správní řízení Úřad zahájil dne 2. 8. 2013. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
140. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
141. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
142. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
143. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) citovaného ustanovení.
144. V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Za všechny správní delikty lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
145. Cena veřejné zakázky (smlouvy o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřené v roce 2011), za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 67 358 800,- Kč. Horní hranice možné pokuty (5% z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 3 367 940,- Kč.
146. Cena veřejné zakázky (smlouva o nevýhradním obchodním zastoupení uzavřená v roce 2012), za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 69 152 625,- Kč. Horní hranice možné pokuty (5% z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 3 457 631,25 Kč.
147. S ohledem na uvedené je zřejmé, že vyšší pokutu lze uložit za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
148. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí je nutné s ohledem na použití zásady absorpce přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
149. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
150. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.
151. Jako přitěžující okolnost byla vyhodnocena skutečnost, že se zadavatel dopustil dalšího správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
152. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad dále v potaz skutečnost, že v důsledku zadavatelova postupu nebyla cena (výše provize) řádně soutěžena a bylo tedy zcela vyloučeno soutěžní prostředí, k čemuž Úřad uvádí, že vyloučení soutěžního prostředí, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním z nejzávažnějších porušení zákona. Tím, že nebyla cena (výše provize) za získání nového pojištěnce zadavatele řádně soutěžena, nelze najisto postavit, že tímto postupem došlo ze strany zadavatele k hospodárnému, efektivnímu a účelnému vynakládání s veřejnými prostředky. Nelze totiž vyloučit, že by v případě, kdy by cena (výše provize) byla řádně soutěžena, zadavatel obdržel nabídku spočívající v nižší ceně (výši provize) za získání nového pojištěnce zadavatele, a zadavatel by tak tímto svým postupem vynaložil veřejné prostředky hospodárněji.
153. Jako přitěžující okolnost byla rovněž vyhodnocena skutečnost, že zadavatel v roce 2012 disponoval informací, kolik bylo získáno nových pojištěnců na základě smlouvy uzavřené dne 16. 5. 2011 s P. V. a tuto informaci tedy mohl zohlednit, než uzavřel dne 23. 3. 2012 další smlouvu s P. V. bez užití jednoho z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona.
154. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.
155. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Vzhledem k výši uložené pokuty Úřad konstatuje, že stanovenou výši nelze považovat za likvidační, neboť dle výroční zprávy zadavatele za rok 2012 činí jeho vlastní kapitál 828 823 000 Kč[4].
156. Vzhledem k uvedenému uložil Úřad pokutu ve výši 1 800 000,- Kč.
157. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce, a to funkci represivní a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po uvážení uvedených argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty zohlednil preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.
158. Pokuta uložená ve výroku III. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve znění účinném do 31. 3. 2012
[2] § 1 zákona v platném znění: „Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a…“
[3] Ve znění účinném do 31. 3. 2012
[4] Dostupné na http://www.vozp.cz/opencms/export/sites/vozp/.content/galerie-souboru/O-pojistovne/Tiskovy-servis/Vyrocni-zpravy/Vyrocni-zprava-za-rok-2012.pdf
|
