Č. j.: ÚOHS-S579,583/2012/VZ-5916/2014/512/JLí
18. března 2014
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném řízení o spojených správních řízeních zahájených dne 9. 10. 2012 a dne 11. 10. 2012 na základě návrhů ze dne 8. 10. 2012 a ze dne 11. 10. 2012, jehož účastníky jsou
zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1,
navrhovatel – BDO CA s.r.o., IČO 25535269, Marie Steyskalové 315/14, 616 00 Brno,
navrhovatel – Deloitte Audit s.r.o., IČO 49620592, Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 – Karlín, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 10.10.2012 Mgr. Bc. Janem Spáčilem, LL.M., advokátem Ambruz & Dark, advokáti, v.o.s. (dne 15.8.2013 byla společnost vymazána z obchodního rejstříku), se sídlem advokáta Kateřinská 166/40, 120 00 Praha 2,
vybraný uchazeč –
oINTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o., IČO 48112500, Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1, a
oLITTLEJOHN LLP (LIMITED LABILITY PARTNERSHIPS), IČO OC 342572, se sídlem 1 Westferry Circus, Canary Wharf, London, E 14 4HD, UK,
které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 4.6.2010 smlouvu o sdružení, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 3.11.2010 Ing. Emilem Buškem, jednatelem INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o., IČO 48112500, Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1,
vedeném ve věci veřejné zakázky „Vypracování Směrnice pro hodnocení interních metodik vykazování skutečných nepřímých nákladů projektů výzkumu a vývoje a realizace auditů pro OP VaVpl“, zadávané formou otevřeného řízení, jejíž oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 29. 4. 2010 a dne 3. 5. 2010 bylo uveřejněno pod ev. č. 60044648 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5. 5. 2010 pod ev. č. 2010/S 87-130442,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 téhož zákona tím, že v zadávacích podmínkách veřejné zakázky „Vypracování Směrnice pro hodnocení interních metodik vykazování skutečných nepřímých nákladů projektů výzkumu a vývoje a realizace auditů pro OP VaVpl“, zadávané formou otevřeného řízení, jejíž oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 29. 4. 2010 a dne 3. 5. 2010 bylo uveřejněno pod ev. č. 60044648 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5. 5. 2010 pod ev. č. 2010/S 87-130442, nestanovil přesně a určitě způsob hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Nástin a zabezpečení nabízeného plnění“, subkritériích „Míra ujištění o souladu Metodiky instituce s Rámcovou metodikou OP VaVpl“ a „Ostatní části nabídky mající vliv na úroveň realizace zakázky“ tak, aby si jednotliví dodavatelé mohli udělat přesnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 – uvedeného ve výroku I tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Vypracování Směrnice pro hodnocení interních metodik vykazování skutečných nepřímých nákladů projektů výzkumu a vývoje a realizace auditů pro OP VaVpl“, jejíž oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 29. 4. 2010 a dne 3. 5. 2010 bylo uveřejněno pod ev. č. 60044648 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 5. 5. 2010 pod ev. č. 2010/S 87-130442.
III.
Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30.000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1.Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 00022985, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 – (dále jen „zadavatel“) – dne 29. 4. 2010 odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), do informačního systému veřejných zakázek oznámení otevřeného řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Vypracování Směrnice pro hodnocení interních metodik, vykazování skutečných nepřímých nákladů projektů výzkumu a vývoje a realizace auditů pro OP VaVpl“, které bylo uveřejněno dne 3. 5. 2010 pod ev. č. 60044648 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 5. 2010 pod ev. č. 2010/S 87-130442.
2.Zadavatel v čl. 1.2 zadávací dokumentace stanovil, že předmětem veřejné zakázky budou následující služby:
oVypracování postupu pro hodnocení interních Metodik institucí pro vykazování skutečných nepřímých nákladů projektů výzkumu a vývoje (dále jen „Směrnice“), na jehož základě bude dodavatel realizovat dále uvedené audity,
orealizace auditů, na základě kterých bude dodavatel posuzovat, zda jsou metodiky vykazování skutečných nepřímých nákladů aplikované příjemci projektů OP VaVpl (dále jen „Metodika instituce“) v souladu s požadavky definovanými v Rámcové metodice OP VaVpl, přičemž v rámci této zakázky může být audit konkrétního příjemce nejvýše jedenkrát opakován (byly-li dodavatelem v průběhu prvního auditu zjištěny u příjemce nedostatky),
ovydávání Rozhodnutí o souladu (nebo nesouladu), které potvrdí soulad (nebo nesoulad) používané Metodiky instituce s požadavky Rámcové metodiky OP VaVpl,
oprůběžná metodická spolupráce s auditovanými subjekty k výkladu pravidel a postupů obsažených ve Směrnici, a
oprůběžný konzultační servis pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
3.Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 25.000.000 Kč bez DPH.
4.Základním hodnotícím kritériem zadavatel zvolil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž dílčími hodnotícími kritérii jsou:
oNabídková cena bez DPH s váhou 55 %
oNástin a zabezpečení nabízeného plnění s váhou 45 %, s dílčími hodnotícími subkritérii:
§Míra ujištění o souladu Metodiky instituce s Rámcovou metodikou OP VaVpl s váhou 40 %.
V rámci daného subkritéria bude jako nejvhodnější hodnocena ta nabídka, která zadavateli poskytne nejkvalitnější ujištění o tom, že auditovaná instituce skutečně aplikuje a dodržuje požadavky stanovené Rámcovou metodikou OP VaVpl (tj. nabídka, která minimalizuje rizika na straně zadavatele při schvalování souladu fullcost modelů auditovaných institucí s Rámcovou metodikou OP VaVpl, a to na základě výstupů z auditů realizovaných v instituci uchazeče). V rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria budou nabídky hodnoceny zejm. na základě hledisek – kvalita navržené metodiky pro realizaci zakázky, návrh struktury a obsahu Směrnice, návrh struktury a obsahu Zprávy auditora, rozsah práce týmu navrženého uchazečem pro realizaci každého klíčového výstupu zakázky – tj. Směrnice a modelového auditu institucí podle každého stupně náročnosti (např. s ohledem na počty „osobodnů“ podle jednotlivých pozic/ členů týmu spadajících do nabídkové paušální ceny za audit podle předpokládaného stupně náročnosti), rozsah a kvalita vzorku operací, jež budou uchazečem posuzovány v rámci každého auditu instituce (tj. metodika pro výběr vzorku, rozsah a kvalita analýzy rizik očekávaných u auditované instituce, rozsah vzorku v procentech, atd.).
§Harmonogram a organizační zajištění zakázky dodavatelem s váhou 40 %.
V rámci tohoto subkritéria bude jako nejvýhodnější vyhodnocena nabídka, která zadavateli nabídne největší počet kompletně realizovaných auditů za časový úsek a to beze ztráty míry ujištění ani kvality výstupů příslušných auditů. Zadavatel je s ohledem na posuzování tohoto kritéria indiferentní k metodě zvolené uchazečem pro realizaci auditů. Pro posouzení zpracování Směrnice z pohledu tohoto kritéria je rozhodující lhůta pro její zpracování od uzavření smlouvy s dodavatelem.
Nabídky budou posuzovány zejména z těchto hledisek – kvalita organizačního zajištění zakázky dodavatelem, navrhovaný harmonogram, tj. zejména navržená lhůta pro zpracování Směrnice uchazečem v kalendářních dnech od uzavření rámcové smlouvy mezi uchazečem a zadavatelem, navržená lhůta pro realizaci jednotlivých auditů podle každého stupně náročnosti, flexibilita dodavatele (rychlost reakce na požadavky zadavatele – zejm. lhůta mezi vystavením dílčí objednávky na realizaci konkrétního auditu a zahájením auditních prací), schopnost dodavatele realizovat více auditů souběžně, lhůty navržené uchazečem pro zapracování připomínek k výstupům zakázky (např. ze strany auditovaných institucí, Řídícího orgánu OP VaVpl/ zadavatele, členů pracovní skupiny).
§Ostatní části nabídky mající vliv na úroveň realizace zakázky s váhou 20 %
V rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria budou posuzovány závazky dodavatele, které mají vliv na kvalitu plnění zakázky dodavatelem, resp. na výhodnost konkrétní nabídky pro zadavatele.
Nabídky budou posuzovány na základě následujících hledisek – nabízený rozsah konzultací přesahující minimální požadovaný limit (72 „člověkodní“), doplňkové služby navržené dodavatelem s ohledem na jeho zkušenosti s realizací obdobných zakázek (zejm. s ohledem na jejich popis, zdůvodnění vhodnosti, rozsah apod.), rozsah a výše smluvních pokut zajišťujících řádné plnění zakázky a další zajišťovací instrumenty (bankovní záruka, apod.), možnosti, záruky a termíny pro výměnu, případně zastoupení členů týmu (např. v případě nespokojenosti ze strany zadavatele, pracovní neschopnosti člena týmu, přirozené obměně týmu s ohledem na délku zakázky apod.).
5.Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel obdržel 5 nabídek od níže uvedených uchazečů:
oBDO CA s.r.o., IČO 25535269, Marie Steyskalové 14/315 (dále jen „navrhovatel BDO CA s.r.o.“)
oDeloitte Audit s.r.o., IČO 49620592, Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8, Karlín (dále jen „navrhovatel Deloitte Audit s.r.o.“),
oAGIS, spol. s r.o., IČO 61326151, Moskevská 1/14, 434 01 Most (dále jen „AGIS, spol. s r.o.“),
oINTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o., IČO 48112500, Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1, LITTLEJOHN LLP (LIMITED LABILITY PARTNERSHIPS), IČO OC 342572, 1 Westferry Circus, Canary Wharf, London, E 14 4HD, UK, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 4. 6. 2010 smlouvu o sdružení (dále jen „vybraný uchazeč“),
oKPMG Česká republika Audit, s.r.o., IČO 49619187, Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8 (dále jen „KPMG Česká republika Audit, s.r.o.“).
6.Na základě rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 9. 2010 byl uchazeč AGIS, spol. s r.o. ze zadávacího řízení vyloučen. Rozhodnutím ze dne 27. 10. 2010 zadavatel vybral jako nejvhodnější nabídku navrhovatele BDO CA s.r.o.
7.Dne 6. 12. 2010 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad) návrh vybraného uchazeče ze dne 3. 12. 2010, kterým vybraný uchazeč, mimo jiné, navrhoval, aby zadavateli bylo uloženo nápravné opatření podle § 118 odst. 1 zákona, spočívající ve zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 27. 10. 2010.
8.Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S486/2010/VZ-8079/2011/540/IMa ze dne 22. 6. 2011, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R145/2011/VZ-19961/2011/310/JHr ze dne 6. 1. 2012 (obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 24. 1. 2012) byl zrušen úkon zadavatele – posouzení prokázání splnění kvalifikace dodavatelů ze dne 7. 9. 2010, posouzení a hodnocení nabídek ze dne 20. 10. 2010, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 27. 10. 2010 a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení.
9.V reakci na shora popsané rozhodnutí Úřadu zadavatel dne 15. 2. 2012 ustanovil novou hodnotící komisi. Poté, co hodnotící komise nově posoudila přijaté nabídky, zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení, na základě rozhodnutí ze dne 25. 7. 2012, uchazeče KPMG Česká republika Audit, s.r.o. a uchazeče AGIS spol. s r.o.
10.Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6. 8. 2012 vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila nabídku vybraného uchazeče jako nejvhodnější. Zadavatel se s návrhem hodnotící komise ztotožnil a dne 30. 8. 2012 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.
11.Navrhovatel BDO CA s.r.o. obdržel oznámení o výběru nejvhodnější nabídky dne 3. 9. 2012, navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. dne 4. 9. 2012.
12.Dne 17. 9. 2012 zadavatel obdržel námitky navrhovatele BDO CA s.r.o. ze dne 14. 9. 2012 směřující proti postupu zadavatele při hodnocení nabídek a proti výběru nejvhodnější nabídky.
13.Dne 18. 9. 2012 zadavatel obdržel námitky navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. ze dne 17. 9. 2012, ve kterých navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. žádal, aby zadavatel provedl nové posouzení nabídek a zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
14.Rozhodnutím ze dne 27. 9. 2012 zadavatel nevyhověl námitkám navrhovatele BDO CA s.r.o. ze dne 14. 9. 2012. Navrhovatel BDO CA s.r.o. obdržel toto rozhodnutí dne 1. 10. 2012.
15.Rozhodnutím ze dne 27. 9. 2012 zadavatel námitkám navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. ze dne 17. 9. 2012 nevyhověl. Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. obdržel toto rozhodnutí dne 2. 10. 2012.
II. Návrh navrhovatele BDO CA s.r.o.
16.Dne 9. 10. 2012 Úřad obdržel návrh navrhovatele BDO CA s.r.o. ze dne 8. 10. 2012. Zadavatel tento návrh obdržel dne 11. 10. 2012.
17.Ve svém návrhu navrhovatel BDO CA s.r.o. brojí proti postupu zadavatele při hodnocení jeho nabídky, který vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6. 8. 2012. Navrhovatel BDO CA s.r.o. uvádí, že při hodnocení jeho nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Nástin a zabezpečení nabízeného plnění“, resp. subkritéria „Míra ujištění o souladu Metodiky instituce s Rámcovou metodikou OP VaVpl“ byl poškozen, když hodnotící komise shledala jeho nabídku jako výrazně nejslabší z toho důvodu, že jeho popis metodiky není zcela srozumitelný, neboť jednotlivé textové pasáže jsou doslovně okopírované z jiných dokumentů, a to bez vysvětlení či navázání na okolní text. Hodnotící komise dále tvrdí, že nabídka navrhovatele BDO CA s.r.o. obsahuje věcné chyby a podstatné nedostatky, neboť v seznamu legislativy nabídka odkazuje na předpisy a metodické dokumenty, z nichž část nesouvisí s předmětem zakázky či souvisí jen okrajově. Jsou zde rovněž uvedeny předpisy, které již byly před podáním nabídky zrušeny, nebo naopak absentují klíčové předpisy, jako je například „Rámec Společenství pro podporu výzkumu, vývoje a inovací“.
18.Hodnotící komise dále vytýká navrhovateli BDO CA s.r.o., že ve své nabídce uvádí, že se příjemci mohou rozhodnout pro vykazování nepřímých nákladů pevnou sazbou (tzv. flat rate) – což je však v rámci OP VaVpl zcela nepřípustné. Hodnotící komise rovněž vytýká navrhovateli BDO CA s.r.o., že uvádí irelevantně body (i) a (ii), což hodnotící komise považuje za zásadní metodickou chybu.
19.Vedle shora uvedeného, v rámci téhož subkritéria, hodnotící komise kritizuje, že navrhovatel BDO CA s.r.o. navrhuje provedení „předauditu“ a „finálního auditu“, což podle ní činí nabídku nevěrohodnou, neboť toto členění auditu nemá logickou návaznost v dalších kapitolách nabídky a nepromítá se do nabídkové ceny.
20.Hodnotící komise také namítá, že v seznamu dokumentů pro provedení auditu absentují konkrétní dokumenty – výkazy práce, pasportizace budov, apod., a že podklady pro stanovení režie jsou pevně vázány na rok 2010, a to bez ohledu na to, kdy bude audit příjemce dotace z OP VaVpl skutečně proveden.
21.Podle hodnotící komise není nabídka navrhovatele BDO CA s.r.o. zcela srozumitelná a navíc jako jediná obsahuje věcné chyby, resp. neúplné pochopení zakázky a oproti nejlépe hodnocené nabídce vybraného uchazeče má značné rezervy.
22.V rámci hodnocení subkritéria „Harmonogram a organizační zajištění zakázky dodavatelem“ hodnotící komise konstatovala, že nabídka navrhovatele BDO CA s.r.o. navrhuje nereálné a nevěrohodné lhůty vzhledem k minimálnímu týmu, který tvoří pouze tři osoby na slibované tři paralelní služby. Podle hodnotící komise je nabídka navrhovatele BDO CA s.r.o. nevěrohodná a představuje velké riziko pro realizaci zakázky.
23.Navrhovatel BDO CA s.r.o. se proti shora popsanému závěru hodnotící komise ve svém návrhu ohradil a tvrdí, že hodnotící komise účelově selektovala informace uvedené v jeho nabídce, aniž by je začlenila do skutečného kontextu příslušné části nabídky, a to za účelem jejich desinterpretace tak, aby obhájila nerovně přidělené bodové hodnocení nabídce navrhovatele BDO CA s.r.o. ve vztahu k nabídkám ostatních uchazečů.
24.Navrhovatel BDO CA s.r.o. rovněž poukazuje na fakt, že v případě předchozího posouzení a hodnocení nabídek (zrušeného rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S486/2010/VZ-8079/2011/540/IMa ze dne 22. 6. 2011) byla jeho nabídka vyhodnocena jako nejvýhodnější, zatímco nabídka vybraného uchazeče obdržela nejméně bodů. Po novém hodnocení se však situace naprosto otočila, kdy nabídka navrhovatele BDO CA s.r.o. obdržela nejméně bodů, zatímco nabídka vybraného uchazeče získala nejvyšší počet bodů.
25.Navrhovatel BDO CA s.r.o. považuje postup zadavatele při hodnocení nabídek a výběru nejvhodnější nabídky v rozporu se zásadou rovného zacházení a zásadou transparentnosti. Navrhovatel BDO CA s.r.o. získal pochybnost, zda hodnotící komise mohla obdobné nedostatky konstatovat i při hodnocení ostatních nabídek, avšak záměrně takto neučinila.
26.Navrhovatel BDO CA s.r.o. ve svém návrhu navrhoval zrušení provedeného hodnocení nabídek a provedení nového hodnocení v souladu se zásadami uvedenými v § 6 zákona a rovněž navrhl, aby bylo nařízeno předběžné opatření, na jehož základě bude zadavateli uložen zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu.
III. Správní řízení S579/2012/VZ
27.Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
ozadavatel,
onavrhovatel BDO CA s.r.o.,
ovybraný uchazeč.
28.Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S579/2012/VZ-19959/2012/512/JOn ze dne 24. 10. 2012. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S579/2012/VZ-19957/2012/512/JOn z téhož dne určil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
29.Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S579/2012/VZ-20215/2012/512/JOn ze dne 26. 10. 2012 Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno, neboť získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to zejména, zda zadavatel postupoval při hodnocení nabídky navrhovatele v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
30.Proti shora označenému rozhodnutí podal dne 7. 11. 2012 vybraný uchazeč rozklad, ve kterém žádal, aby předseda Úřadu toto rozhodnutí zrušil, neboť měl za to, že navrhovatel BDO CA s.r.o. ve svém návrhu neprokázal odůvodněnost vydání předběžného opatření.
IV. Návrh navrhovatele Deloitte Audit s.r.o.
31.Dne 11. 10. 2012 Úřad obdržel návrh navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. z téhož dne, ve kterém navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. brojí proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče. Zadavatel návrh navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. obdržel rovněž dne 11. 10. 2012.
32.Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. poukazuje na fakt, že nabídka vybraného uchazeče se v původním rozhodnutí, jež bylo zrušeno rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S486/2010/VZ-8079/2011/540/IMa ze dne 22. 6. 2011, umístila na třetím místě, zatímco nabídka navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. byla druhá v pořadí. Podle navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 6 zákona, když v rámci nového posouzení totožných nabídek rozhodl, oproti předchozímu hodnocení, bez dostatečného zdůvodnění diametrálně odlišným způsobem.
33.Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. se ve svém návrhu ohrazuje proti tomu, že zadavatel nevyhověl jeho žádosti a neumožnil mu nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27. 10. 2010, jež byla podkladem pro původní hodnocení nabídek.
34.V druhé zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6. 8. 2012, v rámci slovního hodnocení dílčího hodnotícího subkritéria „Míra ujištění o souladu Metodiky instituce s Rámcovou metodikou OP VaVpl“ zadavatel vytýkal navrhovateli Deloitte Audit s.r.o., že oproti nabídce vybraného uchazeče obsahuje jeho nabídka minimum upřesňujících informací nad rámec „Rámcové metodiky pro OP VaVpl“. Podle navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. však v článku 10 zadávací dokumentace není uvedeno, že zadavatel bude upřesňující informace nad rámec „Rámcové metodiky pro OP VaVl“ hodnotit. Podle navrhovatele Audit s.r.o. tak zadavatel porušil ustanovení § 79 odst. 1 zákona, neboť nehodnotil nabídky podle stanovených hodnotících kritérií předem stanoveným způsobem. Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. nesouhlasí se závěrem zadavatele, že v rámci uvedeného dílčího hodnotícího subkritéria obsahuje jeho nabídka, oproti nabídce vybraného uchazeče, značné nedostatky.
35.Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. dále uvádí, že v rámci hodnocení dílčího hodnotícího subkritéria „Ostatní části nabídky mající vliv na úroveň realizace zakázky“, zadavatel konstatoval, že všechny hodnocené nabídky jsou téměř rovnocenné, avšak nabídka vybraného uchazeče je hodnocena nejlépe. Nabídka vybraného uchazeče byla lépe hodnocena z toho důvodu, že jako jediná měla obsahovat tzv. dodatečné zajišťovací instrumenty pro řádné plnění zakázky. Podle navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. však zadavatel nijak blíže nespecifikoval, o jaké instrumenty se jedná a z jakého důvodu je považuje důležité. Podle navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. nemělo být poskytnutí zajišťovacích instrumentů předmětem posouzení nabídek, neboť zadavatel ve způsobu hodnocení hodnotících kritérií takové hledisko neuvedl. Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. tvrdí, že uchazeči nevěděli o tom, že by jejich nabídka měla obsahovat takové plnění.
36.Podle navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. ze zadávací dokumentace nevyplývalo, jak měl uchazeč dotčené aspekty hodnocení zjistit, přesto však zadavatel navrhovateli Deloitte Audit s.r.o. klade k tíži, že popsaným aspektům nevěnoval pozornost. Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. se však domnívá, že neměl možnost svoji nabídku koncipovat tak, aby v rámci popsaného hodnotícího kritéria uspěla.
37.Podle navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. bylo hodnocení jednotlivých nabídek netransparentní. Jelikož nelze zjistit, zda pořadí přidělené jednotlivým nabídkám je odůvodněno údaji v nich uvedenými, a zda vůbec mohly být údaje obsažené v nabídkách srovnatelné, hodnocení nabídek je nepřezkoumatelné.
38.Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. dále namítá, že při hodnocení nabídek v roce 2010 dospěl zadavatel k odlišnému závěru, oproti hodnocení učiněném v roce 2012, proto by uvítal, aby mu byly objasněny příčiny, které zadavatele k odlišnému výsledku vedly. Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. má pochybnosti, zda zadavatel neprovedl změny v druhém hodnocení účelově, aby zvýhodnil konkrétního uchazeče v zadávacím řízení.
39.Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. v jednání zadavatele spatřuje neefektivitu a nehospodárnost, neboť se připravil o možnost získat cenově výhodnější nabídku, a rovněž porušení zásady transparentnosti, přičemž odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu uvedené v rozhodnutí č. j. 1 Afs 20/2008 a č. j. 1 Afs 45/2010.
40.Vzhledem ke shora uvedenému navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. ve svém návrhu navrhl, aby bylo zrušeno rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 8. 2012 a bylo nařízeno provedení nového hodnocení nabídek, které již proběhne v souladu se zákonem.
41.Navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. současně navrhoval, aby Úřad vydal předběžné opatření ve smyslu ustanovení § 117 odst. 1 písm. a) zákona, spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
V. Správní řízení S583/2012
42.Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
ozadavatel,
onavrhovatel Deloitte Audit s.r.o.,
ovybraný uchazeč.
43.Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S583/2012/VZ-19937/2012/512/JOn ze dne 24. 10. 2012. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S583/2012/VZ-19947/2012/512/JOn z téhož dne určil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
VI. Vyjádření zadavatele k návrhům
44.Dne 19. 10. 2012 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ze dne 18. 10. 2012 k oběma shora popsaným návrhům.
45.K návrhu navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. zadavatel uvedl, že po celou dobu zadávacího řízení postupoval v souladu se zadávacími podmínkami a se zákonem. Zadavatel obdržel pět nabídek, přičemž uchazeče KPMG Česká republika Audit s.r.o. a uchazeče AGIS, spol. s r.o. ze zadávacího řízení vyloučil. Z důvodu vysoké náročnosti řešené problematiky byl přizván podle § 76 odst. 2 zákona odborný poradce, který měl hodnotící komisi poskytnout nezbytné odborné informace pro posouzení kvalifikace jednotlivých uchazečů a také k hodnocení jednotlivých nabídek.
46.Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem Deloitte Audit s.r.o., že by se hodnotící komise při hodnocení nabídek odchýlila od zadávacích podmínek. Bylo nezbytné, aby hodnotící komise posoudila informace v nabídkách uvedené nad rámec „Rámcové metodiky pro OP VaVpl“ (dále jen „rámcová metodika“), neboť tato rámcová metodika je přímo zmíněna v zadávacích podmínkách a byla tak uchazečům známa. Pokud by tedy uchazeči uvedli pouze svoji znalost této rámcové metodiky, zadavatel by nemohl nabídky jednotlivých uchazečů od sebe odlišit. Zadavatel měl být uchazeči ujištěn o tom, že jsou s touto rámcovou metodikou a s celou problematikou „full cost“, jak je popsána v zadávacích podmínkách, obeznámeni.
47.Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením, že nabídka dostatečných zajišťujících instrumentů neměla být předmětem hodnocení, neboť v čl. 10.2 zadávací dokumentace je u specifikace subkritéria „Ostatní části nabídky mající vliv na úroveň realizace zakázky“ uvedeno, že budou hodnoceny „další zajišťovací instrumenty“. Nelze tedy souhlasit s argumentem, že uchazeči neměli povědomost o tom, zda má jejich nabídka obsahovat takové plnění. Pokud si uchazeč nebyl výkladem zadávacích podmínek jist, mohl podle § 49 zákona požádat zadavatele o dodatečné informace.
48.K námitkám navrhovatele Deloitte Audit s.r.o., že mu zadavatel neumožnil nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyhotovené v roce 2010, zadavatel uvádí, že tato zpráva již není platná, neboť ji Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S486/2010/VZ-8079/2011/540/IMa ze dne 22. 6. 2011, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R145/2011/VZ-19961/2011/310/JHr ze dne 6. 1. 2012, zrušil. Z tohoto důvodu nemohl navrhovateli Deloitte Audit s.r.o. vyhovět. Zadavatel se brání tomu, že by porušil ustanovení § 6 zákona. Nad rámec shora uvedeného se zadavatel domnívá, že navrhovateli Deloitte Audit s.r.o. je obsah zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zpracované v roce 2010 zjevně znám.
49.K návrhu navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. zadavatel závěrem dodává, že nové hodnocení nabídek bylo provedeno novou hodnotící komisí, která musela rozhodovat autonomně a za svoji činnost odpovídat. Celý postup hodnotící komise byl řádně zdokumentován a veškeré kroky, které nová hodnotící komise učinila, byly zdůvodněny. Zadavatel odmítá, že by jeho postup vedl k porušení zákona, neboť nabídky byly hodnoceny striktně podle pravidel obsažených v zadávacích podmínkách a v zákoně.
50.Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 18. 10. 2012 reagoval i na návrh navrhovatele BDO CA s.r.o., kdy rovněž jednoznačně odmítl, že by hodnocení nabídky navrhovatele BDO CA s.r.o. provedl v rozporu se zadávacími podmínkami. Zadavatel argumentuje, že nabídky jednotlivých uchazečů musel hodnotit do větší hloubky, než uvádělo samotné hodnocení uvedené v zadávacích podmínkách, a to z toho důvodu, že uchazeči rozpracovali své nabídky, oproti zadávacím podmínkám, ve větších podrobnostech. Pokud by uchazeči pouze mechanicky opsali zadání zadavatele, po věcné stránce by nebylo co hodnotit.
51.Zadavatel konstatuje, že veškerá přidělená bodová hodnocení byla ze strany hodnotící komise řádně odůvodněna a nelze přijmout argument navrhovatele BDO CA s.r.o., že hodnotící komise přidělila body jednotlivým nabídkám účelově či měla snahu navrhovatele BDO CA s.r.o. poškodit.
52.Navrhovatel BDO CA s.r.o. ve své nabídce uvedl právní předpisy, které pozbyly platnosti či právní předpisy, které jsou z pohledu zadavatele nerelevantní pro splnění veřejné zakázky. Podle zadavatele takto nelze prezentovat orientaci v dané oblasti. Pokud by zadavatel tento postup akceptoval, s využitím argumentu ad absurdum, by nejlépe hodnocenou nabídkou byla ta, která by obsahovala přehled všech předpisů, platných či neplatných, relevantních či nerelevantních. Zadavatel však chtěl vybrat toho uchazeče, který má v dané problematice ucelený přehled, což bude pro plnění veřejné zakázky představovat ekonomický přínos, jejž nelze vyjádřit finančně.
53.Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel BDO CA s.r.o. ve své nabídce uvedl pro realizaci předmětu veřejné zakázce tříčlenný tým (viz str. 94 nabídky navrhovatele BDO CA s.r.o.). Zadavatel se však domnívá, že tříčlenný tým může jen velmi těžko splnit předložený harmonogram veřejné zakázky. Hodnotící komise měla oprávněné pochybnosti o reálnosti daného harmonogramu. Podle zadavatele hodnotící komise oprávněně posoudila nabídku navrhovatele BDO CA s.r.o. jako rizikovou a ohodnotila ji nižším počtem bodů, což bylo řádně odůvodněno.
54.Zadavatel považuje návrh navrhovatele BDO CA s.r.o. za účelový.
55.Závěrem zadavatel navrhl, aby Úřad návrh navrhovatele Deloitte Audit s.r.o., jakož i návrh navrhovatele BDO CA s.r.o., zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
VII. Spojení správních řízení S579/2012/VZ a S583/2012/VZ
56.Usnesením ÚOHS-S579,583/2012/VZ-21756/2012/512/JOn ze dne 16. 11. 2012 Úřad správní řízení vedené pod sp. zn. S579/2012, které bylo zahájeno dne 9. 10. 2012 na návrh navrhovatele BDO CA s.r.o., a správní řízení vedené pod sp. zn. S583/2012, které bylo zahájeno dne 11. 10. 2012 na návrh navrhovatele Deloitte Audit s.r.o., spojil.
57.Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S579,583/2012/VZ-21889/2012/512/JOn ze dne 19. 11. 2012 Úřad zamítl návrh navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy v předmětném zadávacím řízení, neboť tento zákaz byl již zadavateli uložen rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S579/2012/VZ-20215/2012/512/JOn ze dne 26. 10. 2012.
VIII. Vydání rozhodnutí
58.Úřad po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S579,583/2012/VZ-4757/2013/512/JOn ze dne 15. 3. 2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
59.Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 79 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 zákona, když hodnotil nabídky v rozporu se způsobem hodnocení nabídek vymezeným v zadávací dokumentaci, a dále že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 zákona, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje neurčité odůvodnění, které zapříčinilo její nepřezkoumatelnost.
60.Úřad ve výroku II. napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí s odkazem na ustanovení § 118 odst. 1 zákona ruší všechny úkony zadavatele související s hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány v protokolu o sedmém jednání hodnotící komise ze dne 6. 8. 2012, všechny úkony zadavatele související s hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6. 8. 2012, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30. 8. 2012.
61.Vybraný uchazeč doručil Úřadu dne 2. 4. 2013 rozklad ze dne 29. 3. 2013 proti napadenému rozhodnutí. Vybraný uchazeč v rozkladu žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.
IX. Rozhodnutí předsedy Úřadu
62.Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-R94/2013/VZ-20517/2013/310/MLr ze dne 21. 10. 2013, které nabylo právní moci téhož dne (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), zrušil podle § 152 odst. 5 písm. a) v návaznosti na § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 správního řádu, napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
63.V odůvodnění svého rozhodnutí předseda Úřadu mj. učinil závěr, že Úřad nedostatečně zjistil stav věci. K tomu předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvádí následující:
Začátek citace: „Úřad dále neposoudil, kterou část nabídek uchazečů je hodnotící komise povinna hodnotit dle dílčího hodnotícího kritéria „Nástin a zabezpečení nabízeného plnění“ a jeho subkritérií, a proto ani nemohl správně posoudit, zda hodnotící komise hodnotila nabídky uchazečů v souladu se zadávací dokumentací.
Při posouzení zákonnosti hodnocení nabídek dle hodnotících kritérií hodnotící komisí jsou významná kromě jiného zjištění toho, která konkrétní hodnotící kritéria zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, a dále zjištění toho, co přesně (které plnění veřejné zakázky) dle zadávací dokumentace bude zadavatel dle toho kterého hodnotícího kritéria (subkritéria) hodnotit. Při posouzení toho, jakým způsobem byla dle zadávací dokumentace hodnotící komise povinna provést hodnocení nabídek ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 zákona, jsou rozhodující zjištění týkající se tedy nejen samotných hodnotících kritérií, ale také toho, co z nabízeného plnění v nabídce uchazeče je hodnotící komise povinna hodnotit.
V této souvislosti odkazuji na závěr Krajského soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 36/2012-104 ze dne 9. 5. 2013, dle kterého „právě konkrétní okolnosti ohledně předmětu a charakteru veřejné zakázky jsou při posouzení jasnosti, srozumitelnosti a dostatečnosti popisu uvedeného dílčího hodnotícího kritéria společně s rozumně předpokládanými obecnými znalostmi dodavatelů okolnostmi klíčovými“. Krajský soud v Brně se v citovaném rozsudku zabýval skutkově podobným případem, a to posouzením jasnosti, srozumitelnosti a dostatečnosti popisu tzv. subjektivních hodnotících postupů, resp. kritérií, a proto lze tento obecný závěr vztáhnout i na intepretaci toho, co dle zadávací dokumentace je předmětem hodnocení nabídek.
Jestliže například v rámci hodnotícího subkritéria „Míra ujištění o souladu Metodiky instituce s Rámcovou metodikou OP VaVpl“ zadavatel stanovil, že bude hodnotit „návrh struktury a obsahu Směrnice“, „návrh struktury a obsahu Zprávy auditora“, pak bylo namístě zjistit, co rozumí zadavatel dle zadávací dokumentace pod pojmy „Směrnice“, „Zpráva auditora“, zda a jaké požadavky na strukturu a obsah „Směrnice“ a „Zprávy auditora“ stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci. Následně bylo třeba věcně posoudit, zda ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že předmětem hodnocení nabídek dle tohoto subkritéria je také struktura a obsah tak, jak je stanovil v zadávací dokumentaci zadavatel.
Teprve poté lze věcně správně posoudit, zda hodnotící komise nabídky uchazečů hodnotila nebo nehodnotila v souladu se zadávací dokumentací.
Úřad je v prvním stupni povinen nejen zjistit projev vůle zadavatele (tj. konkrétní požadavek v zadávací dokumentaci), ale také tento projev interpretovat (jaká práva a povinnosti na základě tohoto požadavku vznikají). Jestliže Úřad neposoudil dle zadávací dokumentace, kterou část nabídek uchazečů je hodnotící komise povinna hodnotit dle dílčího hodnotícího kritéria „Nástin a zabezpečení nabízeného plnění“ a jeho subkritérií, nemohl správně posoudit, zda hodnotící komise hodnotila nabídky uchazečů v souladu se zadávací dokumentací.“ (konec citace).
X. Pokračování správního řízení
64.Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, pod č. j. ÚOHS-S579,583/2012/VZ-21228/2013/512/JLí dne 31. 10. 2013 účastníky řízení vyrozuměl o pokračování řízení. Současně jim usnesením č. j. ÚOHS-S579,583/2012/VZ-21245/2013/512/JLí z téhož dne stanovil lhůty, ve kterých mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Ve stanovených lhůtách se k řízení nevyjádřil žádný z jeho účastníků.
65.Pod č. j. ÚOHS-S579,583/2012/VZ-23559/2013/512/JLí dne 3. 12. 2013 seznámil Úřad účastníky řízení se skutečnostmi, resp. s pochybnostmi, zda zadavatel stanoveným způsobem hodnocení (viz bod 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí) postupoval v souladu s § 44 odst. 3 písm. f) zákona, § 78 odst. 4 zákona a zda dodržel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 zákona. Současně jim usnesením č. j. ÚOHS-S579,583/2012/VZ-23565/2013/512/JLí z téhož dne stanovil lhůty, ve kterých mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení. Ve stanovené lhůtě zaslal vyjádření pouze vybraný uchazeč dopisem ze dne 11. 12. 2013, který Úřad obdržel téhož dne. Dále Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S579,583/2012/VZ-24240/2013/512/JLí ze dne 12. 12. 2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě zaslal své vyjádření pouze vybraný uchazeč dopisem ze dne 30. 12. 2013, které Úřad obdržel téhož dne. Vybraný uchazeč zaslal po uplynutí stanovených lhůt ještě další vyjádření, a to dopisem ze dne 7. 1. 2014, který Úřad obdržel téhož dne. Žádný z dalších účastníků se ve stanovených lhůtách ani později k řízení nevyjádřil.
XI. Obsah vyjádření vybraného uchazeče
66.Vybraný uchazeč ve svých vyjádřeních ze dne 11. 12. 2013, 30. 12. 2013 a 7. 1. 2014 mj. uvedl následující.
67.Ve vyjádření ze dne 11. 12. 2013 vybraný uchazeč vyslovuje názor, že se Úřad odvolává na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 36/2012-104 ze dne 9. 5. 2013, který se týká odlišného oboru, a to přípravy kulturního programu, že je iluzorní, že by dodavatelé – auditoři nerozuměli popisu dílčího hodnotícího kritéria a že pokud se uchazeči domnívali, že je zadávací podmínky vhodné upřesnit, učinili tak dotazy ve lhůtě pro podání nabídek. Odpovědi na tyto dotazy byly zveřejněny, a přesto se jimi Úřad nezabývá. Vybraný uchazeč považuje šetření týkající se obsahu pojmů „Směrnice“ a „Zpráva auditora“ za nepatřičné, když mj. auditoři mají osvědčení Komory auditorů České republiky, na základě kterého jsou oprávněni vykonávat svoji činnost. Vybraný uchazeč považuje za nepochybné, že „Směrnice“ bude aplikovat metodiku OP VaVpI v podmínkách MŠMT a Zpráva auditora bude zpracována v souladu s mezinárodními auditorskými standardy, jejichž používání v České republice bylo zavedeno zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech. Dále uvádí, že každému skutečnému auditorovi musely být požadavky ne strukturu a obsah „Směrnice“, resp. „Zprávy auditora“ zřejmé. Úřad nebere v úvahu, že obsah a struktura Zprávy auditora vychází z příslušného auditorského standardu, a že zadavatel uvedl zcela jasně požadavek na Zprávu auditora zejména tím, že požadoval hodnocení „souladu / nesouladu“, které odpovídá relevantnímu auditorskému standardu pro tento typ projektu.
68.Vybraný uchazeč se ve vyjádření ze dne 30. 12. 2013 ohrazuje proti vyjádření v rozhodnutí předsedy Úřadu, že „Úřad je v prvním stupni povinen nejen zjistit projev vůle zadavatele (tj. konkrétní požadavek v zadávací dokumentaci, ale také tento projev interpretovat“ a uvádí, že toto stanovisko je v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu i soudů, neboť Úřad nemá právo interpretovat projev vůle zadavatele. Podle názoru vybraného uchazeče Úřad se snaží sám stavět do role hodnotící komise. V rozhodnutí předsedy Úřadu dochází ke snaze vyvrátit transparentnost, nediskriminaci a rovné zacházení ve vztahu k formulaci zadávacích podmínek, které nikdo z uchazečů nerozporuje, a to navzdory detailnímu popisu hodnocení jednotlivých nabídek. Dále vybraný uchazeč uvádí, že tato skutečnost nebyla nikdy ani předmětem dodatečných informací zadavatele. V další části vyjádření vybraný uchazeč uvádí, že subjektům, které splnily profesní kvalifikační předpoklady, musí být známy mezinárodní auditorské standardy a standardy vydávané auditorskou komorou a v této souvislosti považuje pochybnosti Úřadu týkající se struktury a obsahu Směrnice a Zprávy auditora za neopodstatněné.
69.Ve vyjádření ze dne 7. 1. 2014 vybraný uchazeč reaguje na část rozhodnutí předsedy Úřadu týkající se možného nejasně vymezeného způsobu hodnocení struktury a obsahu Směrnice a zprávy auditora. Uvádí, že uvedená pochybnost nerespektuje rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-100 týkající se pojmu „zjevná nepřiměřenost“. Vybraný uchazeč uvádí, že pojmy „Směrnice“ a „Zpráva auditora“ jsou pojmy v oblasti auditní činnosti běžně používané a jsou dány mezinárodními auditorskými standardy, standardy vydávanými komorou a zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů. Vybraný uchazeč je přesvědčen, že použité pojmy objektivně nepřipouští rozdílný výklad a nevzniká tak interpretační nejistota. Dále v tomto vyjádření vybraný uchazeč s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-100, rozsudek č. j. 2 A 1/99-32 ze dne 17. 6. 1999 a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004 opakovaně uvádí, že závěry uvedené v rozhodnutí předsedy Úřadu o povinnosti Úřadu nejen zjistit projev vůle zadavatele (t. j. konkrétní požadavek v zadávací dokumentaci), ale také tento projev interpretovat (jaká práva a povinnosti na základě tohoto požadavku vznikají), nejsou v souladu se soudní judikaturou, podle které přezkumná činnost Úřadu spočívá v kontrole, zda byly dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídky. Úřadu nepřísluší přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se Úřad stylizoval do role zadavatele. Úřad také nemůže přebírat odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, jeho úkolem je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Vybraný uchazeč rovněž uvádí, že Úřad dbá na to, aby byla dodržena zásada transparentnosti zadávacího řízení, a odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 6/2007-92 ze dne 21. 6. 2007. Podle názoru vybraného uchazeče lze v daném případě spatřovat vměšování Úřadu do procesu posuzování a hodnocení nabídek.
XII. Závěry Úřadu
70.Úřad na základě § 112 a násl. zákona přezkoumal postup zadavatele a po zhodnocení předložených podkladů, vycházeje zejména z dokumentace o veřejné zakázce, podání účastníků řízení, rozhodnutí předsedy Úřadu a na základě vlastních zjištění rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
71.Podle § 6 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
72.Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.
73.Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.
74.Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
K vymezení dílčího hodnotícího kritéria „Nástin a zabezpečení nabízeného plnění“
75.Zásada transparentnosti vymezená v § 6 zákona v sobě zahrnuje i požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Společně se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace musí být zadavatelem dodržována v průběhu celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel by měl zadávací dokumentaci zpracovat dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí tak, aby na jejím základě bylo možné podat vzájemně porovnatelné nabídky reagující na konkrétní aspekty stanoveného způsobu hodnocení nabídek.
76.Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium či subkritérium nemusí být samo o sobě dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona stanovit, jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, aby se každému z dodavatelů dostalo informací téhož materiálního obsahu a na straně uchazečů tak nevznikla jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek lze nepochybně vztáhnout i na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií a vymezení samotného způsobu hodnocení. Každý z uchazečů musí být předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny. Pro dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich význam, byly potenciálním uchazečům známy již v okamžiku přípravy jejich nabídek. Řádné vymezení hodnotících kritérií a způsobu hodnocení je rovněž základním předpokladem pro následnou přezkoumatelnost provedeného hodnocení ze strany Úřadu. Nedílnou součástí přezkumu postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, tak musí být rovněž otázka, zda zadavatel již v zadávacích podmínkách náležitým způsobem vymezil jednotlivá dílčí hodnotící kritéria a zda je stanovil tak, aby bylo všem uchazečům dostatečně zřejmé, jakým způsobem mají zpracovat svoji nabídku, aby co nejlépe vyhověla požadavkům zadavatele a při hodnocení dosáhla maximálně možného počtu bodů.
77.Zadavatel k subkritériu „Míra ujištění o souladu Metodiky instituce s Rámcovou metodikou OP VaVpl“ uvedl, že nabídky budou „posuzovány“ mj. z hledisek „…návrh struktury a obsahu Směrnice“ (dále jen „Směrnice“), „návrh struktury a obsahu Zprávy auditora…“ (dále jen „Zpráva“), aniž by v rámci stanoveného způsobu hodnocení nabídek v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií (viz bod 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí) určil požadavky na „strukturu a obsah“ tak, aby si uchazeči mohli vytvořit představu o potřebách zadavatele, tedy o tom, jakým způsobem mají zpracovat část nabídky vztahující se ke struktuře a obsahu Směrnice, resp. Zprávy, tak, aby jejich nabídka byla v této části hodnocení konkurenceschopná. Není tedy zřejmé, ve vztahu k jakým aspektům by se daly podané nabídky transparentně a přezkoumatelně (tedy nezpochybnitelně) hodnotit.
78.Vzhledem k tomu, že způsob hodnocení nabídek neobsahoval žádné požadavky na strukturu a obsah Směrnice, resp. Zprávy zaměřil se Úřad na zjištění toho, zda takové požadavky nejsou stanoveny v jiné části zadávací dokumentace. Konkrétně se jedná o část 1.4.1 Vypracování Směrnice a část 1.4.3 Zpráva auditora a Rozhodnutí o souladu/nesouladu.
79.V části 1.4.1 Vypracování směrnice zadavatel uvedl:
„Kontrola Metodiky instituce bude dodavatelem realizována na základě vlastní Směrnice navržené dodavatelem. Ve Směrnici dodavatel navrhne detailní postup (metodiku) a strukturu údajů, které bude požadovat po instituci, aby mohl rozhodnout o oprávněném použití Metodiky instituce. Součástí detailního postupu musí být nejméně následující:
oInformace, jaké konkrétní činnosti bude minimálně dodavatel v kontrolované společnosti realizovat (respektive, jaké skutečnosti mají být kontrolovány),
oZdůvodnění, proč je nutné provést tyto požadované kroky a jak souvisí s Rámcovou metodikou OP VaVpl,
oSeznam dokumentů a informací, které je v jednotlivých krocích nutné kontrolovat,
oVelikost a výběr vzorku, na kterém budou jednotlivé kontrolní kroky aplikovány,
oZpůsob, jakým bude o zjištěných skutečnostech dodavatel informovat Řídící orgán OP VaVpl.
Směrnice bude sloužit jako podklad k realizaci auditů dodavatelem, ale také jako podpůrný informační dokument pro auditované subjekty o průběhu auditu a požadavcích dodavatele. Zároveň bude Směrnice podkladem pro průběžnou metodickou konzultaci s Řídícím orgánem OP VaVpl.
Směrnice musí být zpracována v takové míře srozumitelnosti, jasnosti a detailu, aby na základě ní mohl konkrétního příjemce zkontrolovat, a rozhodnutí o souladu/nesouladu vydat, i jiný dostatečně kvalifikovaný subjekt, než dodavatel (např. v případě, že dodavatel nebude moci posoudit soulad Metodiky instituce s ohledem na konflikt zájmů apod.).“
80.V části 1.4.3 „Zpráva auditora a Rozhodnutí o souladu/nesouladu“ zadavatel uvedl:
„Na základě realizace auditu instituce vydá dodavatel Rozhodnutí o souladu/nesouladu, které po schválení Metodiky instituce Řídícím orgánem OP VaVpl umožní instituci žádat úhradu skutečných způsobilých režijních výdajů souvisejících s realizací projektu OP VaVpl. V případě, že dodavatel dojde k závěru, že Metodika instituce splňuje požadavky Rámcové metodiky OP VaVpl uvede do Rozhodnutí o souladu datum, od kterého postupy příjemce splňují požadavky Rámcové metodiky OP VaVpl (může předcházet datu vydání Rozhodnutí o souladu dodavatelem).
Počet žádostí o schválení Metodiky instituce bude záviset na poptávce ze strany příjemců projektů podpořených v rámci OP VaVpl. Příjemci mohou být pouze subjekty, které splňují podmínky způsobilosti příjemců OP VaVpl (mj. jsou výzkumnou organizací dle evropských předpisů). Tyto podmínky splňují především univerzity/vysoké školy a veřejné výzkumné instituce - je však pravděpodobné, že se mezi příjemci vyskytnou i některé další typy subjektů (soukromé výzkumné organizace ve formě s.r.o., a.s. či příspěvkové organizace).
Pro upřesnění odhadu očekávaného rozsahu práce se uvádí, že v současné době zadavatel konzultuje problematiku vykazování skutečných nepřímých nákladů s českými univerzitami, z nichž zájem o schválení Metodiky instituce zatím vyjádřilo 7 institucí. V České republice existuje okolo 50 institucí, u kterých zadavatel předpokládá, že splňují požadavky přijatelnosti příjemců a mohli by se účastnit projektů OP VaVpl. Zadavatel rovněž předpokládá, že s ohledem na možnost financování až 100% způsobilých výdajů projektu z OP VaVpl, budou mít všichni příjemci zájem o schválení jejich Metodiky instituce. Navíc s ohledem na podmíněnost způsobilých režijních nákladů schválenou Metodikou instituce a pravidly strukturálních fondů ve vztahu k rychlosti čerpání prostředků, je nutné prostředky alokované v rozpočtu projektu na způsobilé režijní výdaje vyplatit příjemcům co nejdříve. Z těchto důvodů lze očekávat vysoký zájem ze strany příjemců a potenciálních příjemců o služby poskytované dodavatelem v rámci této zakázky a dodavatel by proto měl mít kapacity pro vydávání několika rozhodnutí o souladu souběžně.
Rozhodnutí o souladu/nesouladu je přílohou Zprávy auditora, kterou předkládá dodavatel Řídícímu orgánu OP VaVpl bez prodlení po dokončení auditu instituce.
Součástí Zprávy auditora musí být informace o průběhu auditu a o zjištěných nedostatcích. Pokud dodavatel zjistí nesoulad Metodiky instituce s požadavky definovanými v Rámcové metodice OP VaVpl, musí Zpráva auditora obsahovat konkrétní důvody, které vedly k tomuto rozhodnutí a návrh termínu, do kdy instituce nedostatky odstraní.
Instituce, pro které bude vydáno Rozhodnutí o nesouladu a Řídícím orgánem OP VaVpl jim proto nebude schválena Metodika instituce, nebudou moci žádat v projektech OP VaVpl úhradu části skutečných režijních nákladů vzniklých v souvislosti s realizací tohoto projektu. V takovém případě bude možné, v rámci této zakázky, audit instituce jednou opakovat (viz níže).“
81.Z části 1.4.1 zadávací dokumentace (viz bod 79 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze sice zjistit požadavky zadavatele na minimální obsah Směrnice, je však otázkou, zda představa o požadavku na zpracování směrnice „v takové míře srozumitelnosti, jasnosti a detailu …“ je shodná u zadavatele i jednotlivých dodavatelů. Podstatné je, že není možno dovodit, ve vztahu k jakým aspektům se budou nabídky hodnotit, není jasné, co měl zadavatel v úmyslu hodnotit. Také z části 1.4.3 zadávací dokumentace (viz bod 80 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze zjistit určité požadavky na obsah Zprávy (viz text „Součástí zprávy…“), avšak tento bod neobsahuje žádné požadavky zadavatele na strukturu Zprávy. Struktura (z latinského struere, skládat, sestavovat, budovat, pořádat) označuje „…způsob uspořádání prvků, částí nebo složek nějakého celku a jejich vzájemných vztahů…“ (viz např. Kol. autorů, Akademický slovník cizích slov, Academia, nakladatelství AV ČR, 1995 a 1997). Zadavatel sice uvedl, že bude hodnotit strukturu Směrnice, resp. Zprávy, avšak nestanovil žádné upřesňující požadavky na strukturu Směrnice, resp. Zprávy (např. uspořádání jejich částí, vzájemných vztahů…), tak, aby dodavatelé mohli na takové požadavky zadavatele adekvátně reagovat v nabídkách. Tento fakt jednoznačně prokazuje např. část zdůvodnění hodnocení nabídky navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. v subkritériu „Míra ujištění o souladu Metodiky instituce s Rámcovou metodikou OP VaVpl“, ve kterém je mj. uvedeno: „Návrh struktury a obsahu zprávy auditora je stručný, přehledný a splňuje základní požadavky Zadavatele dle zadávací dokumentace, nicméně oproti nejlépe hodnocené nabídce obsahuje méně podrobnějších informací o struktuře a obsahu samotné zprávy. Struktura totiž končí na základní úrovni, není rozčleněna na podrobnější položky, ani neobsahuje detailnější popis obsahu jednotlivých částí a položek, zejm. co se týče informací o průběhu auditu a o zjištěných skutečnostech.“ Co však je podle zadavatele např. „základní úroveň“ není ze zadávací dokumentace zřejmé. Vzhledem k tomu, že při hodnocení nabídek obdržel navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. v tomto subkritériu 65 bodů a vybraný uchazeč 100 bodů, nelze vyloučit, že nedostatečně vymezené požadavky zadavatele mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Stanovení konkrétních aspektů, ve vztahu k nimž budou nabídky hodnoceny, je zejména u subjektivně hodnotitelných kritérií nezbytným předpokladem pro objektivní a přezkoumatelné, tedy nezpochybnitelně provedené hodnocení nabídek.
82.Stanovený způsob hodnocení nabídek je však netransparentní i v dalších subkritériích. V rámci subkritéria „Ostatní části nabídky mající vliv na úroveň realizace zakázky“. Zadavatel deklaruje, že nabídky „budou posuzovány zejména z následujících hledisek“ v rámci kterých mj. uvádí „doplňkové služby navržené dodavatelem s ohledem na jeho zkušenosti s realizací obdobných zakázek (zejm. s ohledem na jejich popis, zdůvodnění vhodnosti, rozsah apod.), rozsah a výše smluvních pokut zajišťujících řádné plnění zakázky a další zajišťovací instrumenty (bankovní záruka, apod.). Z hlediska požadavku zákona na konkrétní vymezení zadávacích podmínek, tedy i způsobu hodnocení nabídek, je uvedení informace, že budou hodnoceny např. „doplňkové služby navržené dodavatelem“ či „další zajišťovací instrumenty“ naprosto nedostatečné a netransparentní, neboť zadavatel doplňkové služby či další zajišťovací instrumenty konkrétně nevymezil a dodavatelé nemohli na základě těchto údajů získat představu o obsahu svých nabídek ve vztahu k těmto aspektům. Mohli tedy uvést cokoliv, aniž by však bylo zřejmé jaké doplňkové služby či další zajišťovací instrumenty má zadavatel na mysli a jak je bude hodnotit.
83.Provedené hodnocení nabídek tedy nelze považovat za transparentní a přezkoumatelné, a to právě z důvodu nemožnosti porovnat uchazeči nabízené plnění v jejich nabídkách ve vztahu ke konkrétním aspektům jednotlivých subkritérií, které měl zadavatel specifikovat v zadávacích podmínkách. Vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil váhu druhého subjektivně vyhodnotitelného kritéria ve výši 45 %, bylo zřejmé, že toto kritérium může významným způsobem ovlivnit pořadí nabídek. Bylo tedy povinností zadavatele stanovit způsob hodnocení nabídek v tomto kritériu natolik precizním způsobem, aby uchazeči přesně věděli, na jaké skutečnosti mají ve svých nabídkách klást důraz, aby jejich nabídky při hodnocení byly co nejúspěšnější. Je nepochybné, že při váze subjektivně hodnotitelného kritéria 45 % mohou při hodnocení nabídek rozhodovat detaily. V tomto případě na základě výsledků provedeného hodnocení, kdy vybraný uchazeč získal „celkové vážené skóre“ 85,68 bodů, navrhovatel Deloitte Audit s.r.o. celkem 84,79 bodů a navrhovatel BDO CA s.r.o. celkem 74,22 bodů, nelze vyloučit, že v případě jednoznačně stanoveného způsobu hodnocení nabídek mohlo být pořadí uchazečů jiné. K tomuto závěru lze opětovně poukázat např. na zdůvodnění hodnocení v subkritériu „Míra ujištění o souladu Metodiky instituce s Rámcovou metodikou OP VaVpI“, kdy je navrhovateli Deloitte Audit s.r.o. vytýkáno, že „Struktura totiž končí na základní úrovni…“, aniž by však zadavatel požadavky na Strukturu stanovil, nebo např. na absenci jakéhokoliv popisu aspektů „doplňkové služby navržené dodavatelem“ či „další zajišťovací instrumenty“. Jestliže by tedy zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek tak, aby bylo uchazečům zřejmé, jak mají připravit své nabídky, aby co nejlépe vyhověly při jejich hodnocení, nelze vyloučit, že by pořadí nabídek uchazečů bylo jiné než po hodnocení provedeném dne 6. 8. 2012.
84.Ačkoli výše citované ustanovení § 78 odst. 4 zákona obecně umožňuje hodnotit nabídky podle subjektivních neměřitelných kritérií (tj. např. podle kvality, technické úrovně nabízeného plnění či záručního a pozáručního servisu nebo v šetřeném případě „nástin a zabezpečení nabízeného plnění“), nelze připustit, aby obsah těchto kritérií, tedy to, co má být hodnoceno, byl vymezen vágním a nejednoznačným způsobem. Netransparentní jsou zejména taková hodnotící kritéria, resp. subkritéria, z jejichž obsahu dodavatelé nezískají představu, jak by měla vypadat nabídka, aby co nejlépe vyhověla požadavkům zadavatele při hodnocení nabídek podle daných kritérií hodnocení.
85.Zadavatel sice formálně splnil zákonnou povinnost uvedení způsobu hodnocení jednotlivých nabídek, avšak nevymezil obsah hodnotících subkritérií určitě a jednoznačně, čímž nesplnil požadavek na transparentnost zadávacího řízení. Ze způsobu označení, z uvedeného obsahu některých subkritérií, ze stanoveného způsobu hodnocení ani z jiných částí zadávací dokumentace nelze nijak dovodit preference zadavatele tak, aby byla pro dodavatele konkretizována představa o nejvhodnější nabídce ve vztahu k předmětu uvedené veřejné zakázky. Dodavatelé sice mohli ze zadávací dokumentace získat obecné informace o subkritériích, ale již nezískali vyčerpávající konkrétní představu o tom, podle čeho, ve vztahu k jakým konkrétním parametrům či aspektům bude jejich nabídka hodnocena, což také mohlo některé potenciální dodavatele vést k rozhodnutí nepodat nabídku do předmětného zadávacího řízení, resp. dodavatelé, kteří nabídku podali, mohli v případě znalostí o preferencích zadavatele předložit nabídku výhodnější, než byla nabídka vybraného uchazeče, a tedy mohl být ovlivněn i výběr nejvhodnější nabídky. Není-li způsob hodnocení nabídek stanoven natolik jednoznačným a transparentním způsobem, který umožňuje provedení objektivního a přezkoumatelného hodnocení, lze s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat zpochybňování provedeného hodnocení formou podávání námitek i návrhů „nevybraných“ uchazečů, a to i opakovaně jako tomu je v šetřeném případě, kdy vybraný uchazeč brojil proti prvnímu provedenému posouzení a hodnocení nabídek v tomto zadávacím řízení (viz body 7 a 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
86.Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že způsob hodnocení podle subkritérií v rámci druhého hodnotícího kritéria nestanovil transparentně tak, aby uchazeči o veřejnou zakázku mohli podat nabídky, jež by mohly být hodnoceny přezkoumatelně a transparentně. Ze stanoveného způsobu hodnocení nabídek v hodnotícím kritériu „Nástin a zabezpečení nabízeného plnění“ nemohlo být uchazečům patrné, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz, co považuje zadavatel za optimální, co by ještě bylo přiměřené a co už ne. Zadavatel u těchto subkritérií nevymezil žádné hranice a uchazeči o veřejnou zakázku tak neznali preference zadavatele, mohli pouze odhadovat, jaké jsou zadavatelovy představy o těchto subkritériích, a nemohli tak své nabídky přizpůsobit potřebám zadavatele, které měly být vyjádřeny v hodnotících kritériích, což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
87.Úřad je povinen respektovat závěry předsedy Úřadu učiněné v jeho rozhodnutí, kterým vrátil případ k novému projednání. Vzhledem k této skutečnosti Úřad zkoumal stanovený způsob hodnocení nabídek, jak mu uložil předseda Úřadu (viz bod 63 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v průběhu správního řízení shledal, že je stanoven v rozporu se zákonem a z tohoto důvodu bylo nezbytné zrušit předmětné zadávací řízení, přičemž náprava jiným způsobem není možná. Z uvedeného důvodu by tedy nebylo racionální a účelné zabývat se dalšími závěry předsedy Úřadu, týkajícími se otázky zákonnosti provedeného hodnocení nabídek, když bylo provedeno podle kritérií stanovených v rozporu se zákonem.
K vyjádřením vybraného uchazeče
88.K vyjádření ze dne 11. 12. 2013 Úřad uvádí, že rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 36/2012-104 ze dne 9. 5. 2013 se sice týkal veřejné zakázky s jiným předmětem plnění, avšak obecné závěry soudu lze nepochybně vztáhnout i na obdobné případy týkající se posouzení jasnosti, srozumitelnosti a dostatečnosti popisu tzv. subjektivních hodnotících kritérií, tedy i na právě šetřený případ, nehledě na to, že požadavek na jednoznačnou specifikaci zadávacích podmínek a tedy i hodnotících kritérií vyplývá přímo ze zákona, resp. z jeho zásad. Pokud se jedná o odpovědi na dotazy dodavatelů, je nutno konstatovat, že tyto dotazy se netýkaly hodnotících kritérií, jak sám vybraný uchazeč uvádí ve svém vyjádření ze dne 30. 12. 2013.
89. K vyjádření ze dne 30. 12. 2013 a 7. 1. 2014 Úřad uvádí, že z obsahu rozhodnutí předsedy Úřadu nevyplývá, že by se Úřad měl stavět do role hodnotící komise, nýbrž jsou zde vysloveny otázky týkající se zákonnosti stanoveného způsobu hodnocení nabídek, o které byl z moci úřední rozšířen předmět správního řízení (viz bod 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tvrzení obsaženém i ve vyjádření ze dne 11. 12. 2013, že pochybnosti Úřadu týkající se vymezení obsahu ukazatele struktura a obsah Zprávy a Směrnice jsou neopodstatněné, neboť se jedná o běžně užívané pojmy v auditní oblasti a subjektům, které splnily profesní kvalifikační předpoklady, musí být známy auditorské standardy, Úřad uvádí, že v takovém případě by zadavatel nepochybně uvedené aspekty nestanovil jako kritéria hodnocení s cílem porovnat výhodnost jednotlivých nabídek i z těchto hledisek (neboť by nebylo co hodnotit), přičemž z provedeného hodnocení je zřejmé, že nabídky jednotlivých uchazečů se v těchto částech lišily. V této souvislosti je ovšem nutno zdůraznit, že nezákonným není pouze vymezení obsahu aspektů struktura a obsah Zprávy a Směrnice (viz např. bod 81 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále Úřad podotýká, že, jak uvádí i vybraný uchazeč, úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr (nejvhodnější nabídky) provádí, nikoliv samotné kvality výběru, přičemž Úřad dbá na to, aby byla dodržena zásada transparentnosti zadávacího řízení, a právě proto Úřad z moci úřední rozšířil předmět správního řízení i o přezkoumání stanoveného způsobu hodnocení nabídek, neboť na základě nedostatečně specifikovaných hodnotících kritérií, resp. subkritérií, nelze provést objektivní a přezkoumatelné, tedy nezpochybnitelné a zákonné hodnocení nabídek.
K podáním navrhovatele BDO CA s.r.o., navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. a zadavatele
90.Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že jako nápravné opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona bylo nutno zrušit zadávací řízení, dále se nezabýval obsahem návrhů navrhovatele BDO CA s.r.o., navrhovatele Deloitte Audit s.r.o. ani vyjádřeními zadavatele k návrhům, a to na základě jedné ze základních zásad činnosti správních orgánů, a to zásady procesní ekonomie upravené v § 6 odst. 2 správního řádu, podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Za situace, kdy je zrušeno celé zadávací řízení, by totiž bylo nadbytečné provádět na základě podání účastníků řízení další šetření za účelem přezkoumávání jednotlivých dílčích kroků zadavatele. Jakýkoli výsledek takového přezkumu totiž nemůže mít žádný vliv na konečné rozhodnutí ve věci, kterým se zadávací řízení ruší. Prováděním takového přezkumu by také vznikaly jak správnímu orgánu, tak případně i jeho účastníkům, jen zbytečné náklady.
91.V této souvislosti lze rovněž poukázat i na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2A2/99 ze dne 24. 6. 1999, ve kterém soud konstatoval, že „zkoumání dalších důvodů vyloučení uchazeče za situace, že alespoň jediný důvod je oprávněný, je nadbytečné“. Tento závěr je analogicky aplikovatelný i na situaci v předmětném správním řízení, a to v tom smyslu, že byl-li shledán alespoň jeden důvod pro zrušení zadávacího řízení jako celku, je nadbytečné provádět další šetření týkající se zákonnosti jednotlivých úkonů zadavatele v tomto zadávacím řízení učiněných.
XIII. Uložení nápravného opatření
92.Úřad je při rozhodování podle § 118 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem již při stanovení způsobu hodnocení nabídek, Úřad musel zrušit celé zadávací řízení, neboť jiný způsob nápravy v tomto případě již není možný.
93.Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
XIV. Náklady řízení
94.Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30.000 Kč.
95.Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno celé zadávací řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19 -24825621/0710, variabilní symbol – 2012000579.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
Česká republika – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1
BDO CA s.r.o., Marie Steyskalové 14, 616 00 Brno
Mgr. Bc. Jan Spáčil, LL.M., advokát, se sídlem Ambruz & Dark, advokáti, v.o.s., Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8
Ing. Emil Bušek, jednatel společnosti INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o., Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
