Č. j.: ÚOHS-S603/2014/VZ-3213/2015/553/MKn
2. února 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 7. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel - Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 001 79 906, se sídlem Sokolská 581, Nový Hradec Králové, 500 03 Hradec Králové,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Dodávka zdravotnických přístrojů pro KCC FNHK 3“, rozdělené na části podle § 98 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 4. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 104158,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel - Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 001 79 906, se sídlem Sokolská 581, Nový Hradec Králové, 500 03 Hradec Králové, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Dodávka zdravotnických přístrojů pro CC FNHK 3“ v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 4. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 104158, nedodržel postup stanovený v § 146 odst. 1 písm. b) citovaného zákona v návaznosti na § 26 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie, a uzavřel dne 14. 8. 2013 kupní smlouvu se společností S & T Plus s.r.o., IČO 257 01 576, se sídlem Novodvorská 994/138, Braník, 142 00 Praha 4, na část č. 2 předmětné veřejné zakázky, dne 27. 8. 2013 kupní smlouvu se společností L I N E T spol. s r.o., IČO 005 07 814, se sídlem Želevčice 5, 274 01 Slaný, na část č. 1 předmětné zakázky, a dne 28. 8. 2013 kupní smlouvu na část č. 3 předmětné veřejné zakázky se společností Fresenius Kabi s.r.o., IČO 251 35 228, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 00 Praha – Michle a Fresenius Medical Care - ČR, s.r.o., IČO 457 90 884, se sídlem Evropská 423/178, 160 00 Praha – Vokovice.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli - Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 001 79 906, se sídlem Sokolská 581, Nový Hradec Králové, 500 03 Hradec Králové, podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, ukládá
pokuta ve výši 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
ODŮVODNĚNÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 30. 1. 2014 podnět týkající se postupu zadavatele – Fakultní nemocnice Hradec Králové, IČO 001 79 906, se sídlem Sokolská 581, Nový Hradec Králové, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky „Dodávka zdravotnických přístrojů pro KCC FNHK 3“, v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zakázce“ bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne23. 4. 2013 a uveřejněno dne 24. 4. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 104158.
2. Pisatel v podnětu uvedl, že zadavatel neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie, čímž pisatel získal podezření, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 6 odst. 1 a § 26 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení (dále jen „zákon“).
3. Na základě skutečností uváděných v podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky a zadavatelovo vyjádření k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace zjistil následující skutečnosti.
4. Z oddílu VI. 5) Oznámení o zakázce „Datum odeslání tohoto oznámení“ vyplývá, že zadavatele odeslal formulář „Oznámení o zakázce“ k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2013.
5. Z oddílu II. 1. 2) Oznámení o zakázce „Druh zakázky a místo provedení stavebních prací, místo dodávky nebo plnění“ vyplývá, že se jednalo o veřejnou zakázku na dodávky.
6. Z oddílu II. 1. 5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ (resp. z bodu 3 zadávací dokumentace) vyplývá, že předmětem plnění je dodávka nových, nepoužitých a nerepasovaných zdravotnických prostředků se zárukou min. 36 měsíců včetně montáže, uvedení dodaných zařízení do provozu, instalace a instruktáže personálu dle § 22 zákona č. 123/2000 Sb. v platném znění.
7. Z oddílu II. 1. 8) Oznámení o zakázce vyplývá, že veřejná zakázka byla rozdělena na části ve smyslu § 98 zákona, přičemž uchazeč byl oprávněn podat nabídku na jednu, více či na všechny části veřejné zakázky. Z bodu 3 zadávací dokumentace pak konkrétně vyplývá, že veřejná zakázky byla rozdělena na tyto tři části:
§ Část č. 1 – předmětem této části veřejné zakázky byl nákup nemocničních lůžek s antidekubitárními matracemi, přičemž předpokládaná hodnota dle „Oznámení o zakázce“ činila 2.159.504,- Kč bez DPH (dále jen „část č. 1“);
§ Část č.2 – předmětem této části byl nákup pacientských monitorů vitálních funkcí včetně centrály, přičemž předpokládaná hodnota dle „Oznámení o zakázce“ činila 5.071.900,- Kč bez DPH (dále jen „část č. 2“);
§ Část č. 3 – předmětem této části byl nákup infuzních pump a lineárních dávkovačů, přičemž předpokládaná hodnota dle „Oznámení o zakázce“ činila 917.355,- Kč bez DPH (dále jen „část č. 3“).
8. Dle oddílu II. 2) „Množství nebo rozsah zakázky“ Oznámení o zakázce činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky 8.149.180,- Kč bez DPH.
9. V bodě 3 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že maximální celková hodnota veřejné zakázky činí 9.860.500,- Kč vč. DPH.
10. Zadavatel zahájil zadávací řízení dne 23. 4. 2013 odesláním „Oznámení o zakázce“ k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.
11. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 17. 6. 2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel sedm nabídek, které komise pro otevírání obálek shledala jako úplné ve smyslu § 71 odst. 9 zákona. Z protokolu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 6. 2013 vyplývá, že po posouzení nabídek zadavatel nevyloučil z další účasti v zadávacím řízení žádného uchazeče. Dne 27. 6. 2013 zadavatel na základě doporučení hodnotící komise rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky předložené uchazečem L I N E T spol. s r.o., IČO 005 07 814, se sídlem Želevčice 5, 274 01 Slaný pro část č. 1 veřejné zakázky (dále jen „vybraný uchazeč části 1“), pro část č. 2 veřejné zakázky předložené uchazečem S & T Plus s.r.o., IČO 257 01 576, se sídlem Novodvorská 994/138, Braník, 14 200 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč části 2) a pro část č. 3 veřejné zakázky předložené sdružením společností Fresenius Kabi s.r.o., IČO 251 35 228, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 00 Praha – Michle a Fresenius Medical Care - ČR, s.r.o., IČO 457 90 884, se sídlem Evropská 423/178, 160 00 Praha – Vokovice (dále jen „vybraný uchazeč části 3“).
12. Dne 27. 8. 2013 zadavatel uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem části 1.
13. Dne 14. 8. 2013 zadavatel uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem části 2.
14. Dne 28. 8. 2013 zadavatel uzavřel zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem části 3.
15. Dne 2. 9. 2013 zadavatel odeslal k uveřejnění formulář „Oznámení o zadání zakázky“ do Věstníku veřejných zakázek, kde bylo „Oznámení o zadání zakázky“ uveřejněno dne 3. 9. 2013.
16. Dne 4. 9. 2013 zadavatel odeslal k uveřejnění formulář „Oznámení o zadání zakázky“ do Úředního věstníku Evropské unie, kde bylo „Oznámení o zadání zakázky“ uveřejněno dne 4. 9. 2013.
17. Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnost, zda se zadavatel tím, že neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie, nedopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, pročež zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S603/2014/VZ.
I. Řízení před správním orgánem
18. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
§ zadavatel.
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S603/2014/VZ-15841/2014/553/MKn ze dne 28. 7. 2014 a současně usnesením č. j. ÚHOS-S603/2014/VZ-15878/2014/553/MKn ze dne 28. 7. 2014 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
20. Dne 29. 7. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení.
II. Vyjádření zadavatele ze dne 10. 3. 2014 a 8. 8. 2014
21. Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení zaslal zadavatel „Vyjádření k přezkoumání úkonů zadavatele“ ze dne 8. 8. 2014, jež bylo Úřadu doručeno dne 12. 8. 2014.
22. Zadavatel úvodem odkazuje na své předešlé vyjádření k podnětu ze dne 10. 3. 2014, přičemž „porušení zákonné povinnosti ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. (dále jen „Zákon“) z důvodu administrativního pochybení nikterak nesporuje.“.
23. Rovněž ve svém vyjádření ze dne 10. 3. 2014, zadavatel své pochybení nikterak nerozporuje, ovšem zdůrazňuje, že tohoto pochybení se nedopustil úmyslně s cílem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Naopak uvádí, že „předmětné pochybení je důsledkem prakticky nepředvídatelné situace, která vnikla při administraci předmětné veřejné zakázky, a to z důvodu ryze administrativního pochybení zaměstnance zadavatele, které spočívalo v opomenutí vyplnit příslušnou část formuláře ´Oznámení o zakázce´. Určitý podíl na samotném pochybení má dle názoru zadavatele i samotný informační systém veřejných zakázek (Věstní veřejných zakázek). Dle názoru zadavatele předmětný systém neobsahuje v požadavku na zveřejnění zadávacího řízení zadavatele dostatečný kontrolní mechanismus upozorňující na případné chyby zadavatele při vyplňování on-line formuláře v rámci administrace veřejné zakázky i přes možnost konkrétní volby odpovědním režimu (ANO-NE). U položky ´Požadujete odeslat formulář do Úředního věstníku EU?´není ze strany zadavatele nezbytné zadat pro akceptaci vyplněného formuláře konkrétní hodnotu. V případě plné funkčnosti kontrolního mechanismu by tak zadavatel byl upozorněn na nevyplněné pole před odesláním formuláře do Věstníku veřejných zakázek, čímž by došlo k eliminaci potencionální možnosti administrativního pochybení při vyplňován formuláře, a to v době před zveřejněním veřejné zakázky ve Věstníku veřejných zakázek. Pro úplnost zadavatel sděluje, že ryze administrativní pochybení dotčeného zaměstnance zadavatele lze zdůvodnit mimo jiné i z relevantní skutečnosti, že zadavatel zveřejnil v TED oznámení předběžných informací, tak i oznámení o zadání zakázky.“.
24. Zadavatel dále ve svém vyjádření ze dne 10. 3. 2014 uvádí, že „Existence tvrzeného rizika závažného porušení ustanovení § 6 odst. 1 zákona je založena pouze na hypotetické, subjektivní a v praxi prakticky nereálné úvaze podatele podnětu. Zadavatel je přesvědčen, že při posuzování otázky, zda se zadávacího řízení účastnili i někteří další uchazeči, je nezbytné zohlednit mimo jiné i vztah mezi samotným předmětem veřejné zakázky a chováním potencionálních uchazečů na relevantním hospodářském trhu, a to jak na národní, tak zejména na mezinárodní úrovni. S ohledem na níže uvedené lze konstatovat, že i přes neprovedené uveřejnění informací v systému TED neměla tato skutečnost, dle názoru zadavatele, reálný, resp. objektivní a skutečný vliv na okruh potencionálních uchazečů, v konečném důsledku na ovlivnění počtu zadavatelem obdržených nabídek.“.
25. V této souvislosti zadavatel uvádí, že na základě dosavadních zkušenosti z oblasti zadávání veřejných zakázek na dodávku zdravotnických zařízení lze konstatovat, že uchazeči zabývající se dodávkou těchto komodit, mají na území České republiky své odpovědné zástupce, přičemž zadavatel v relevantním historickém období neobdržel u veřejné zakázky na dodávku zdravotnického zařízení nabídku od zahraničního dodavatele.
26. Na podporu právě uvedeného tvrzení pak zadavatel uvádí statistické údaje, k nimž dospěl na základě údajů dostupných na portále www.vsechnyzakazky.cz. Konkrétně zadavatel poukazuje na skutečnost, že „např. v roce 2013 bylo v oblasti ´Medicínské vybavení´ realizováno 1.774 výběrových řízení, přičemž u žádné z těchto veřejných zakázek, zadávaných v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či v jednacím řízení s uveřejněním, nebyl ze strany zadavatelů vybrán vítězný uchazeč, který by neměl sídlo, resp. působnost organizační složky na území České republiky.“. Dále zadavatel uvedl, že „za období od roku 2006 do současné doby je na výše uvedeném portálu evidováno celkem 6.296 zadávacích řízení realizovaných v oblasti ´Medicínské vybavení´, přičemž toliko u 19 veřejných zakázek (tj. 0,3%) zadávaných v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či v jednacím řízení s uveřejněním byl ze strany zadavatelů vybrán vítězný uchazeč mimo území České republiky (tj. uchazeč bez samostatné organizační složky na území České republiky).“.
27. Z uvedených statistických údajů pak zadavatel dovozuje, že „veřejné zakázky na dodávky zdravotnických zařízení (s výjimkou ojedinělých případů dodávek, které jsou atypického charakteru) jsou realizovány s uchazeči se sídlem na území České republiky, a to i přesto, že tyto zdravotnické prostředky či jejich komponenty musely být vyrobeny obchodními společnostmi se sídlem mimo území České republiky. Zadavatel je tak i s ohledem na předmět veřejné zakázky přesvědčen, že neuveřejnění Oznámení o zakázce v TED nemělo žádný vliv na reálné potencionální dodavatele, resp. na počet obdržených nabídek. Z tohoto důvodu se zadavatel domnívá, že jeho postup byl v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona.“.
28. Zadavatel dále, nad rámec svého vyjádření ze dne 10. 3. 2014, ve svém vyjádření ze dne 8. 8. 2014 uvedl některé další skutečnosti, které dle zadavatele, souvisí s významem uveřejňování informací o zadávacích řízeních v Úředním věstníku EU.
29. Zadavatel poukazuje v souvislosti se zásadou transparentnosti veřejných zakázek na nepatrný hospodářský význam a jistou nezajímavost předmětné veřejné zakázky, jež se s tímto váže pro hospodářské subjekty usazené v ostatních členských státech EU. Dle zadavatele „v takových případech je vliv na základní svobody považován za příliš neurčitý a nepřímý, než aby bylo použití norem odvozených z primárního práva Společenství považováno za oprávněné.“
30. Dále zadavatel rozvádí pojem hospodářský význam, kdy „podle Evropské komise musí být rozhodnutí o míře hospodářského významu založeno na vyhodnocení daných okolností konkrétního zadávacího řízení, jako je například předmět zakázky, jeho odhadovaná hodnota, zvláštnosti dotyčného odvětví (velikost a struktura trhu, obchodní zvyklosti, atd.) a zeměpisná poloha místa provedení.“ Zadavatel pokračuje tím, že hospodářský význam je definován finančními limity (tzn. prahovými hodnotami), které jsou upraveny v nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění, a tedy, že rozdíly mezi finančními limity (prahovými hodnotami) je založena pouze na různých typech veřejných zadavatelů, tj. „na faktoru, který nemůže jakkoli ovlivňovat hospodářský význam konkrétní veřejné zakázky pro ostatní uchazeče z jiných členských států, je z tohoto důvodu zřejmé, že prahová hodnota […] a tím i předpoklad jejich zájmu, byla […] ve výši 5,01 mil. Kč bez DPH.“
31. Zadavatel pokračuje tím, že „v této souvislosti je však nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že předmět zadávacího řízení byl rozdělen do 3 samostatných částí. Předmětem části č. 1 veřejné zakázky byl nákup nemocničních lůžek s antidekubitárními matracemi v celkové výši max. 2.613.500,- Kč včetně DPH (2.159.917,- Kč bez DPH), předmětem části č. 2 byl nákup pacientských monitorů vitálních funkcí včetně centrály v celkové výši max. 6.137.00,- Kč včetně DPH (5.071.900,- Kč bez DPH) a předmětem části č. 3 byl nákup infuzní techniky – tedy infuzních pump a lineárních dávkovačů v celkové výši max. 1.110.000,- Kč včetně DPH (909.090,- Kč bez DPH).“
32. Zadavatel dále poukazuje na to, že „zdravotnické prostředky v jednotlivých částech jsou z hlediska jejich diagnostického anebo terapeutického využití zcela odlišené a pro každou jednotlivou část veřejné zakázky existuje na trhu zcela odlišný okruh potencionálních uchazečů, je nezbytné právě s ohledem na absenci vzájemné věcné souvislosti přistupovat k posuzování naplnění výše uvedené prahové hodnoty u jednotlivých částí veřejné zakázky samostatně. Samotná skutečnost, že zadavatel sloučil několik rozdílných předmětů do jediného samostatného zadávacího řízení a to zejména z důvodu snížení administrativní náročnosti, nemůže jít k tíži zadavatele, neboť jak vyplývá ze zákona, jednotlivé části veřejné zakázky se posuzují samostatně, přičemž sloučení několika různých předmětů do jediného zadávacího řízení nemá jakýkoli vliv na hospodářský význam jednotlivých částí veřejné zakázky pro potencionální uchazeče.“.
33. Zadavatel dále, v duchu přesvědčení, uvedeného v přechozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, uvádí: „K překročení prahového limitu o cca 60 tis. Kč u části č. 2zadavatel sděluje, že maximálně přípustná hodnota zakázky byla stanovena zejména na základě průzkumu trhu a vlastních zkušeností zadavatele. V této souvislosti zadavatel sděluje, že v oblasti nákupu a prodeje zdravotnických prostředků nejsou ceny těchto prostředků na trhu zcela běžné známy, tzn. v rámci průzkumu trhu jsou ze strany oslovených subjektů sdělovány zpravidla katalogové ceny, resp. nadsazené cenové nabídky, které neodpovídají reálné tržní ceně poptávaného zdravotnického prostředku. Tuto skutečnost lze dovodit ze samotného výsledku zadávacího řízení, kdy zadavatel v rámci předmětného zadávacího řízení obdržel nabídky, jejichž hodnota byla pod hranicí 5 mil Kč bez DPH.“.
34. Zadavatel ukončuje své vyjádření takto: „S ohledem na výše uvedené, zejména pak odlišné předměty vymezené v jednotlivých částech zakázky, jejich skutečné hodnoty a zvláštnosti dotyčného odvětví je zadavatel přesvědčen, že i přes neprovedené zveřejnění zadávacího řízení v Úředním věstníku EU nedošlo k porušení § 6 Zákona. Zadání zakázky pro část 1, 2 a 3 bylo pro hospodářské subjekty usazené v jiných členských státech, s ohledem na názor Evropské komise, nezajímavé, a to z důvodu jejich nepatrného hospodářského významu. Tato skutečnost ostatně napovídá i již doloženému výsledku analýzy zadávacích řízení v oblasti medicínské techniky, který byl uveden ve vyjádření zadavatele ze dne 10. března 2014.“.
III. Závěry správního orgánu
35. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele, obsahu zadávací dokumentace a smluv, a na základě vlastního zjištění shledal, že zadavatel při zadávání výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu Úřad uložil sankci, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
36. Podle § § 2 odst. 2 písm. b) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.
37. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
38. Podle § 6 odst. 2 zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v členském státě Evropské unie a ostatních státech, které mají s Českou republikou či Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce.
39. Podle § 12 odst. 1 zákona se za nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.
40. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení (dále jen „nařízení vlády“), činí finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejné zakázky na dodávky částku 3.256.000,- Kč bez DPH pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona.
41. Podle § 13 odst. 4 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.
42. Podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.
43. Podle § 26 odst. 4 zákona je zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v § 146 a 147 zákona.
44. Ve smyslu § 146 odst. 1 písm. b) zákona je zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a v Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku.
45. Podle § 146 odst. 4 zákona zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání vyhlášení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě Úředním věstníku Evropské unie. Provozovatel Věstníku veřejných zakázek poskytne zadavateli potvrzení o datu uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek. Odeslal-li provozovatel Věstníku veřejných zakázek vyhlášení na základě žádosti zadavatele k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, obsahuje potvrzení rovněž datum odeslání vyhlášení Úřadu pro úřední tisky.
46. Podle § 147 odst. 1 zákona může zadavatel uveřejnit vyhlášení v Úředním věstníku přímo prostřednictvím Úřadu pro publikace, nebo prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek na základě žádosti zadavatele.
47. Zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona. Jako veřejný zadavatel postupoval rovněž při zadávání předmětné veřejné zakázky.
48. V souladu s § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády a vzhledem k předpokládané hodnotě předmětné veřejné zakázky ve výši 8.149.180,- Kč bez DPH se v posuzovaném případě jednalo o veřejnou zakázku nadlimitní, pročež byl zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 písm. b) v návaznosti na §26 odst. 4 zákona v Úředním věstníku Evropské unie.
49. Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem uveřejnění zadávacího řízení je zajistit, aby se mohl zadávacího řízení zúčastnit co nejširší okruh dodavatelů. Účelem uveřejnění zadávacího řízení nadlimitních veřejných zakázek podle § 146 odst. 1 písm. b) zákona je pak tato snaha zaměřena i na skutečnost, aby se o účast na veřejné zakázky mohli ucházet v souladu s ustanovením § 6 odst. 2 zákona i dodavatelé, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v členském státě Evropské unie a ostatních státech, které mají s Českou republikou či Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce. Povinnost uveřejňovat skutečnosti o nadlimitních veřejných zakázkách i v Úředním věstníku Evropské unie vyplývá z unijního práva[1].
50. Úřad z předložené dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že zadavatel oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejnil pouze ve Věstníku veřejných zakázek, avšak neobjednal uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie podle § 146 odst. 1 písm. b) zákona a neučinil tak ani sám prostřednictvím Úřadu pro publikace. V objednávce k uveřejnění informací ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel sice vyznačil, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, nevyznačil však, zda se jedná o povinné uveřejnění v Úředním věstníku EU, stejně jako nevyznačil, zda požaduje odeslat formulář do Úředního věstníku EU. Tento skutkový stav, tj. neuveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU, je nesporným, zadavatel své pochybení nikterak nerozporuje (viz bod 22 a 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž opakovaně uvedl, že se tak stalo administrativním pochybením při vyplňování elektronické žádosti.
51. Zadavatele byl povinen postupovat podle § 26 odst. 4 zákona uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v § 146 a 147 zákona.
52. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel porušil povinnost uloženou mu § 146 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na § 26 odst. 4 zákona, když neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku, přičemž toto pochybení vzhledem k účelu a smyslu stanovení této povinnosti u nadlimitních veřejných zakázek, vedlo k porušení základních zásad stanovených v §6 odst. 1 zákona, tj. porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace v zadávacím řízení, když především potencionální uchazeči z jiných členských států Evropské unie v konečném důsledku byli znevýhodněni oproti uchazečům z domovského státu zadavatele.
53. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel se tak dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona.
54. Na tomto místě považuje Úřad za nutné uvést, že odpovědnost na spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona je založena na objektivním principu, tzn., že zadavatel svým jednáním naplní skutkovou podstatu správního deliktu již tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit, tzn., že odpovědnosti za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona se nelze zprostit ani odkazem na lidský faktor. Zadavatel nese při zadávání veřejné zakázky plnou odpovědnost za řádný průběh zadávacího řízení, tedy za průběh, jež bude v souladu se zákonem. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 28/2006 - 65 ze dne 22. 3. 2007, ve kterém je uvedeno, že „pouze u subjektivní odpovědnosti posuzuje příslušný orgán subjektivní stránku deliktu (zavinění) a objektivní stránku deliktu (protiprávní jednání) konání či opomenutí, škodlivý následek a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (kauzální nexus); v případě odpovědnosti objektivní se jedná o odpovědnost za výsledek, přičemž příslušný orgán nezkoumá jednotlivé prvky odpovědnosti uplatňující se u odpovědnosti subjektivní […]zjišťování a dokazování zavinění v situaci, kdy porušení povinností právnickou osobou je často výsledkem činnosti řady jednotlivců, je velmi obtížné a prakticky nemožné.“ Proto odkaz na jakékoli jednání jednotlivce nemůže zadavatele zprostit odpovědnosti za spáchaný správní delikt.
55. Dále Úřad konstatuje, že k naplnění skutkové podstaty tohoto správního deliktu postačí pouze naplnění formálních znaků jednání, které zákon označuje za správní delikt. Je však nutno si uvědomit, že je tomu tak proto, že materiální stránka je již implicitně obsažena v samotné skutkové podstatě tohoto správního deliktu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Materiální stránku dotčeného správního deliktu neboli společenskou nebezpečnost, je nutno poměřovat ve vztahu k zájmu, který je chráněn předmětným ustanovením § 120 odst. 1 písm. c) zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona. V šetřeném případě lze za materiální stránku tohoto správního deliktu považovat omezení soutěžního prostředí, resp. omezení okruhu potenciálních uchazečů, kteří se o zahájení zadávacího řízení v důsledku zadavatelova pochybení, resp. neuveřejnění „Oznámení o zakázce“ v Úředním věstníku EU, nemohli dovědět, a tudíž ani podat nabídku.
56. Úřad konstatuje, že nelze jednoznačně vyloučit, že postup zadavatele mohl vést k zúžení okruhu možných dodavatelů, přičemž některý z nich mohl případně podat i výhodnější nabídku. Z hlediska efektivního vynakládání veřejných prostředků je důležité, aby o zakázce byli informování všichni potencionální dodavatelé a aby nabídky mohl podat co nejvyšší počet uchazečů. V důsledku neuveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie mohl být omezen počet možných dodavatelů, kteří se mohli ucházet o veřejnou zakázku a byli by schopni případně nabídnout výhodnější plnění. Nedodržení zákonného postupu ze strany zadavatele mohlo narušit soutěž o veřejnou zakázku a vést příp. ke znevýhodnění potencionálních zahraničních uchazečů.
57. Na tomto míst Úřad považuje za nutné akcentovat, že skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona byla nově vymezena zákonem č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „novela č. 417/2009 Sb.“) s účinností k 1. 1. 2010. Novelou č. 417/2009 Sb. byla implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 86/655/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek (dále jen „směrnice 2007/66/ES“), jejíž čl. 2d) odst. 2 písm. a) spojuje mimo jiné zadání zakázky bez předchozího zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie v případech, kdy je k tomu zadavatel povinen, s neúčinností smlouvy, přičemž preambule směrnice v bodě 14 uvádí, že neúčinnost je nejúčinnějším způsobem obnovení hospodářské soutěže a vytvoření nových obchodních příležitostí pro hospodářské subjekty, které byly protiprávně zbaveny možnosti zúčastnit se soutěže. Bod 14 preambule směrnice pak dále uvádí, že přímé zadání ve smyslu této směrnice zahrnuje veškeré zakázky zadané bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie. Zákonodárce pak při implementaci předmětné směrnice rovněž zakotvil pravomoc Úřadu uložit zákaz plnění ze smlouvy, byla-li již uzavřena, a to mimo jiné právě v případě, kdy dojde ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona. Zákaz plnění ze smlouvy lze však uložit toliko ve správním řízení zahájením na základě návrhu podle § 114 odst. 2 zákona, tedy nikoliv ve správním řízení z moci úřední.
58. Z uvedeného je zcela zřejmé, že neuveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku EU, je vždy chápáno jako potenciálně způsobilé omezit soutěžní prostředí, resp. okruh potenciálních uchazečů, a právě proto jej bylo nutno odlišit od situací, kdy zadavatel nesplní jiné zákonem uložené povinnosti uveřejnění, což postihuje skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Stejně tak jej bylo nutno odlišit od situací, které postihuje § 120 odst. 1 písm. a) zákona, který spojuje naplnění skutkové podstaty mimo porušení postupu stanoveného zákonem kumulativně také s podstatným vlivem na výběr nejvhodnější nabídky.
59. K argumentům zadavatele uvedených v bodech 24 – 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí, směřujícím k vyvrácení byť t skutečného ovlivnění okruhu potencionálních uchazečů o veřejnou zakázku v důsledku zadavatelova pochybení, Úřad uvádí, že závěr o tom, zda skutečně v důsledku zadavatelova postupu k ovlivnění došlo či nikoliv není s ohledem na výše uvedené nikterak relevantní pro konstatování o naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, pročež se jednotlivými tvrzeními zadavatele nebude na tomto místě blíže zabývat. Nadto však Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel na podporu svých tvrzení odkazuje na statistické údaje, vypovídající toliko o tom, v kolika zadávacích řízeních se vybraným uchazečem stal, resp. nestal, zahraniční dodavatel. Jak již Úřad uvedl „podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky“ je součástí skutkové podstaty podle § 120 odst. 1 písm. a) nikoliv podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, pro jehož naplnění postačuje pouze ta skutečnost, že zadavatel uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoliv je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit, jelikož již sama tato skutečnost v sobě implikuje potenciální vliv na okruh uchazečů, neboť v daném případě, kdy se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku, a zadavatel byl tedy jednoznačně povinen uveřejnit oznámení i v Úředním věstníku EU, odkud čerpají informace především zahraniční dodavatelé, se tito dodavatelé o předmětné veřejné zakázce nemohli vůbec dozvědět a tudíž se jí ani zúčastnit.
60. Rovněž argument zadavatele dovozující nutnost posuzovat pro účely § 12 odst. 2 zákona jednotlivé části veřejné zakázky samostatně (viz bod 31 - 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí) musí Úřad pro jeho nesprávnost odmítnout. Předně Úřad v této souvislosti uvádí, že předmětem tohoto správního řízení není otázka posouzení věcné (ne)souvislosti předmětů plnění jednotlivých částí veřejné zakázky. Relevantní skutečností je, že zadavatel postupoval v jediném zadávacím řízení, v kterém vznikla povinnost uveřejnit oznámení o jeho zahájení v Úředním věstníku EU, nikoliv skutečnost že předmět veřejné zakázky byl ve smyslu § 98 zákona rozdělen na části. Úřad k tomuto uvádí, že z dikce § 98 odst. 4 zákona sice vyplývá, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak, ale rovněž stanovení, že tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4 zákona.
61. Vzhledem k tomu, že předmětná veřejná zakázka byla rozdělena na tři části, je pro stanovení předpokládané hodnoty v souladu s § 13 odst. 4 zákona rozhodující součet předpokládaných hodnot jednotlivých částí. V posuzovaném případě činil součet předpokládaných hodnot jednotlivých částí 8.148.759,- Kč bez DPH, a tím tedy předmětná veřejná zakázka překročila finanční limit stanovený nařízením vlády ve výši 3.256.000,- Kč bez DPH pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona, pročež se jednoznačně jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 12 odst. 1 zákona.
62. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
63. Podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.
64. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Zadavatel se při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 146 odst. 1 písm. b) zákona v návaznosti na § 26 odst. 4 zákona, když neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie, ačkoliv byl povinen tak učinit, a již uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku.
65. Podle § 121 odst. 3 odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
66. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V daném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 30. 1. 2014, kdy obdržel podnět. Ke spáchání správního deliktu mohlo dojít nejdříve dnem uveřejnění „Oznámení o zakázce“ ve Věstníku veřejných zakázek, tj. 24. 4. 2013. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, neboť Úřad o něm zahájil řízení dne 29. 7. 2014, tedy ve lhůtách uvedených v § 121 odst. 3 zákona.
67. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
68. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, jak je vymezen ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí celkem 9.110.060,- Kč s DPH (7.631.000 Kč bez DPH). Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 911.006,- Kč.
69. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
70. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu následující skutečnosti.
71. Úřad ke způsobu spáchání správního deliktu a jeho okolnostem uvádí, že zadavatel se dopustil správního deliktu tím, že v rozporu se zákonem neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU a uveřejnil jej pouze ve Věstníku veřejných zakázek, ačkoliv se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku.
72. Na základě i této skutečnosti se Úřad přiklonil k okolnosti, že ke spáchání správního deliktu došlo s největší pravděpodobností administrativním pochybením, jež bylo důsledkem selhání lidského faktoru kontroly při vyplňování formuláře „Oznámení o zakázce“, když vyplňující nezaškrtnul příslušnou kolonku k odeslání formuláře i do Úředního věstníku EU a současně nezaškrtnul příslušnou kolonku, deklarující, že se jedná o povinné uveřejnění v Úředním věstníku EU, k čemuž Úřad přihlédl jako k polehčující okolnosti. K závěru, že zadavatel při neuveřejnění oznámení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU nebyl veden úmyslem diskriminovat zahraniční dodavatele, ale stalo se tak důsledkem administrativního pochybení, vedla Úřad i skutečnost že, zadavatel v souladu se zákonem uveřejnil v Úředním věstníku EU „Oznámení předběžných informací“, k čemuž Úřad rovněž přihlédl jako k polehčující okolnosti. Úřad v této souvislosti však opětovně uvádí, že odpovědnost za spáchání správního deliktu je však koncipována jako objektivní, jíž se nelze zprostit ani odkazem na pochybení jednotlivce.
73. Jako další polehčující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel si je svého pochybení vědom a že přijal opatření s cílem zamezit obdobnému pochybení v budoucnu.
74. Z hlediska následků spáchání správního deliktu vzal Úřad v úvahu, že postup zadavatele spočívající v neuveřejnění oznámení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU, vzhledem k účelu a smyslu stanovení této povinnosti u nadlimitních veřejných zakázek, vede k porušení základních zásad stanovených v §6 odst. 1 zákona, tj. porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace v zadávacím řízení, když především potencionální uchazeči z jiných členských států Evropské unie byli v konečném důsledku znevýhodněni oproti uchazečům z domovského státu zadavatele.
75. Spácháním správního deliktu mohlo tak dojít k omezení okruhu potenciálních uchazečů, kteří se o zahájení zadávacího řízení mohli dovědět. Zadavatelův postup mohl omezit konkurenční prostředí, jehož zachování je základním atributem hospodářské soutěže a zároveň předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků. Nelze vyloučit, že by zadavatel v případě uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU obdržel vyšší počet nabídek.
76. Úřad však v konkrétním případě zohlednil zadavatelem tvrzené skutečnosti (viz bod 24 – 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí), jež dle názoru zadavatele vylučují, že by zadavatel v případě uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku EU obdržel vyšší počet nabídek. Ačkoliv konkrétní závěr nemá vliv na naplnění skutkové podstaty podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, Úřad však k těmto skutečnostem přihlédl při stanovení výše uložené pokuty.
77. Při stanovení výše pokuty přihlédl Úřad i k ekonomické situaci zadavatele. Podle nálezu Ústavního soudu č. 405/2002 Sb., je při ukládání pokuty vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další ekonomickou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z ekonomických výsledků zadavatele Úřad zjistil z výroční zprávy zadavatele za rok 2013, že výsledek hospodaření zadavatele po zdanění v roce 2013 činil 633.000,- Kč. Vzhledem k tomuto výsledku hospodaření Úřad konstatuje, že stanovenou pokutu je zadavatel schopen uhradit ze svých běžných příjmů a její výši nelze považovat za likvidační.
78. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má obecně plnit dvě základní funkce, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení jeho porušování, resp. k jednání, které je s ním v souladu. Po zvážení všech okolností šeřeného případu a uvážení všech argumentů, Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil její výši stanovenou na 30.000,- Kč vzhledem k souvislostem případu a ve vztahu k výše uvedenému, a to zejména s ohledem na okolnosti, za nichž byl správní delikt spáchán a s ohledem na maximální možnou hranici pokuty ve výši 911.006,- Kč, jako dostačující, přičemž akcentoval ve vztahu k zadavateli právě preventivní účinek uložené sankce.
79. Uloženou pokutu je zadavatel povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výrokové části II. tohoto rozhodnutí, tj. ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, variabilní symbol – identifikační číslo zadavatele.
80. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolovská 581, Nový Hradec Králové, 500 03 Hradec Králové
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.
|
