Č. j.: ÚOHS-R438/2014/VZ-6349/2015/321/MMl
10. března 2015
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 12. 12. 2014, doručeném téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podaném zadavatelem -
Českou republikou – Ministerstvem obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha - Hradčany,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S420/2014/VZ-25238/2014/521/MŽi ze dne 27. 11. 2014 ve věci veřejné zakázky „Praha – rekonstrukce památníku odboje při VHÚ, Vítkov - PD“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 12. 2013 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6. 12. 2013 pod ev. č. veřejné zakázky 345420 (oprava uveřejněna dne 31. 1. 2014) a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 12. 2013 pod ev. č. 2013/S 239-415755 ve znění opravy uveřejněné dne 4. 2. 2014 pod ev. č. 2014/S 024-037865, a jehož zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 4. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2014 pod ev. č. 2014/S 083-144584, kde dalším účastníkem je navrhovatel –
společnost TECHNISERV, spol. s r.o., IČO 44264020, se sídlem Baarova 231/36, 140 00Praha 4,
jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S420/2014/VZ-25238/2014/521/MŽi ze dne 27. 11. 2014
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil dne 19. 5. 2014 správní řízení na návrh navrhovatele – společnosti TECHNISERV, spol. s r.o., IČO 44264020, se sídlem Baarova 231/36, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele – České republiky – Ministerstva obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha - Hradčany (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky „Praha – rekonstrukce památníku odboje při VHÚ, Vítkov - PD“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 12. 2013 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6. 12. 2013 pod ev. č. veřejné zakázky 345420 (oprava uveřejněna dne 31. 1. 2014) a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 12. 2013 pod ev. č. 2013/S 239-415755 ve znění opravy uveřejněné dne 4. 2. 2014 pod ev. č. 2014/S 024-037865, a jehož zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 4. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2014 pod ev. č. 2014/S 083-144584. Úřad za účastníky správního řízení označil navrhovatele a zadavatele.
2. V zadávací dokumentaci zadavatel vymezil, že „předmětem veřejné zakázky je zhotovení projektové dokumentace na rekonstrukci komplexu budov VHÚ na Vítkově pro expoziční a administrativní účely, zabezpečení výkonu autorského dozoru při následné realizaci akce a zabezpečení výkonu koordinátora BOZP v průběhu vlastní realizace stavby v případě, že bude prokázána tato nutnost.“ Ze zadávací dokumentace dále vyplývá, že jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil nejnižší nabídkovou cenu. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v rozmezí od 13 000 000 Kč do 15 000 000 Kč.
3. Rozhodnutím ze dne 17. 4. 2014 zrušil zadavatel s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona předmětné zadávací řízení s odůvodněním, že „ve věci plánované investiční akce na realizaci rekonstrukce památníku odboje Vítkov došlo k přehodnocení výdajů (priorit) MO. Bylo rozhodnuto, že původně plánovaná rekonstrukce v období 2015-2016 k zabezpečení prezentování historických událostí bude až do dalšího rozhodnutí odložena. Z toho důvodu by pokračování v zadávacím řízení akce ‚Praha – rekonstrukce památníku odboje při VHÚ - PD‘ bylo nehospodárné a neefektivní. Zadavatel dále uvádí, že „výše zmíněný nedostatek finančních prostředků je tím důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který zadavateli nezbylo než zadávací řízení zrušit“. Oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo dopisem ze dne 17. 4. 2014 odesláno uchazečům. Oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 4. 2014 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 4. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2014 pod ev. č. 2014/S 083-144584.Dne 30. 4. 2014 obdržel zadavatel námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Námitkám navrhovatele zadavatel svým rozhodnutím ze dne 9. 5. 2014, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám za učiněné v souladu se zákonem, podal Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 19. 5. 2014.
II. Napadené rozhodnutí
4. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 27. 11. 2014 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S420/2014/VZ-25238/2014/521/MŽi (dále jen „napadené rozhodnutí“), ve kterém ve výroku I. konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona tím, že svým rozhodnutím ze dne 17. 4. 2014zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku,aniž by v něm definoval důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě se výrokem II. ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 17. 4. 2014 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Ve výroku III. bylo zadavateli uloženo uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, žezákon rozlišuje mezi obligatorní povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zrušení zadávacího řízení. Důvody vedoucí k obligatorní povinnosti zrušení zadávacího řízení jsou upraveny v ustanovení § 84 odst. 1 zákona, fakultativní možnosti poté v odst. 2 až 5 citovaného ustanovení zákona, přičemž fakultativní možnosti zrušení zadávacího řízení je třeba vykládat s ohledem na účel zákona restriktivně.Při posouzení, zda existují v zadávacím řízení důvody hodné zvláštního zřetele podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, vychází Úřad pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm musí zadavatel uvést všechny důvody, pro které zadávací řízení zrušil.Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem pouze vzhledem k důvodům uvedeným přímo v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž k ostatním důvodům (uvedeným například později v průběhu správního řízení v rámci vyjádření zadavatele coby účastníka řízení před Úřadem) nepřihlíží a s ohledem na zachování zásady transparentnosti průběhu zadávacího řízení ani přihlížet nemůže.
6. Zadavatel v předmětném rozhodnutí definoval důvody, které jej vedly ke zrušení zadávacího řízení, tudíž mohl Úřad tyto důvody přezkoumat a posoudit oprávněnost aplikace § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Zadavatel v odůvodnění uvádí, že oním důvodem hodným zvláštního zřetele je nedostatek finančních prostředků na realizaci rekonstrukce památníku. Z odůvodnění je dále zřejmé, že tento nedostatek finančních prostředků (v jehož důsledku je dle zadavatele nehospodárné a neefektivní zadání předmětné veřejné zakázky) je způsoben přehodnocením výdajů (priorit) ministerstva obrany. K samotnému přehodnocení výdajů (jeho příčinám) již zadavatel neuvádí žádné další informace či vysvětlení. Z odůvodnění tedy vyplynulo, že zadavatel sám přehodnotil svoje výdaje, a proto následně zrušil předmětné zadávací řízení. Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatelem uvedený důvod pro zrušení zadávacího řízení není důvodem objektivním, který by stál vně veřejného zadavatele. Ke zrušení zadávacího řízení došlo v důsledku interního rozhodnutí zadavatele o odkladu realizace rekonstrukce památníku v návaznosti na přesun finančních prostředků, jedná se tedy zcela zjevně o důvod subjektivního rázu. Tento subjektivní důvod tedy nelze považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
III. Námitky rozkladu
7. Dne 12. 2. 2014 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 28. 1. 2014. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
8. Zadavatel ve svém rozkladu konstatuje, že výsledkem předmětné veřejné zakázky je vytvoření projektové dokumentace k realizaci rekonstrukce. Tato činnost je tedy přímo navázána na zakázku, v rámci níž bude rekonstrukce probíhat. Napadené rozhodnutí však podle jeho názoru nezohledňuje využitelnost výsledku zadávacího řízení (projektové dokumentace) pro zadavatele samotného, čímž je popřen smysl zákona.
9. Zadavatel dále uvádí, že ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně vyjádřil, že rekonstrukce bude až do dalšího rozhodnutí odložena. Tím, že v současné chvíli odpadl důvod pro realizaci veřejné zakázky na projektovou dokumentaci, se tento fakt stává objektivní skutečností, pro kterou nelze v zadávacím řízení pokračovat. Podle názoru zadavatele podmínku, aby zadavatel okolnosti, pro které na něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, sám nezpůsobil, klade zákon výslovně při zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona, nikoli při zrušení podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Zadavatel dále uvádí, že musí zohledňovat mezinárodní politickou a bezpečnostní situaci, jež jsou skutečnostmi na vůli zadavatele nezávislými a jsou tak objektivním důvodem, který musel zadavatel při zrušení předmětného zadávacího řízení zohlednit. V případě, kdy zadavatel bude v zadávacím řízení pokračovat, bude vytvořena projektová dokumentace, která v současné chvíli nemá využití. Zadavatel konstatuje, že kdyby zadávací řízení nezrušil, choval by se vůči veřejným prostředkům nehospodárně. Zachování zásady hospodárnosti, jejíž dodržování mu ukládá zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku státu“) je pro zadavatele další povinností, kterou musí v rámci zadávacího řízení uplatnit a podle jeho názoru nelze stanovit, která ze zásad (transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace, hospodárnosti) má větší váhu. Zadavatel k tomuto cituje z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S715/2012/VZ-24628/2013/521/VČe. Zadavatel má za to, že v současné mezinárodně politické situaci musí zadavatel, který je zodpovědný za bezpečnost státu, o to víc zohlednit, jak budou finanční prostředky použity, a jejich využití také vzniklé situaci přizpůsobovat. Zadavatel konstatuje, že jelikož se jedná o zcela specifickou situaci, kdy jsou na sobě přímo závislé dvě veřejné zakázky, je třeba objektivně posuzovat také výsledek předmětného zadávacího řízení a jeho využitelnost v současné mezinárodní situaci.
Závěr rozkladu
10. Zadavatel navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
IV. Řízení o rozkladu
11. Úřad neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
12. K rozkladu podal své vyjádření navrhovatel, ve kterém uvádí, že zadavatel převážně opakuje své argumenty, které již obsahuje rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí o námitkách, a ke kterým se již vyjádřil v rámci návrhu. Navrhovatel konstatuje, že se plně ztotožňuje se závěry Úřadu. Navrhovatel má dále za to, že tvrzení zadavatele vztahující se k nákupu vojenské techniky a materiálu ve spojitosti se vzniklou bezpečnostní hrozbou je novým argumentem, který mohl být zadavatelem uplatněn již v průběhu řízení o návrhu, a nemělo by k němu být tedy přihlíženo. Navrhovatel se rovněž vyjadřuje i k samotnému tvrzení zadavatele. Závěrem navrhovatel konstatuje, že podaný rozklad je podle jeho názoru neopodstatněný a domáhá se toho, aby předseda Úřadu po přezkoumání rozkladu tento zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
14. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S420/2014/VZ-25238/2014/521/MŽi ze dne 27. 11. 2014, rozhodl tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona tím, že svým rozhodnutím ze dne 17. 4. 2014 zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, aniž by v něm definoval důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy a jako opatření k nápravě bylo zrušeno toto rozhodnutí zadavatele, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
15. Pokud zadavatel tvrdí, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody pro zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, plně se při vypořádání této rozkladové námitky ztotožňuji se závěry napadeného rozhodnutí, dle nichž tyto důvody Úřad neshledal.
16. Zadavateli lze dát za pravdu v tom, že podmínku, aby zadavatel okolnosti, pro které na něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, sám nezpůsobil, klade zákon výslovně při zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona, nikoli při zrušení podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Že musí jít o objektivní okolnosti lze dovodit z konstantní soudní judikatury, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009 – 115 ze dne 27. 1. 2010, kde je uvedeno následující: „Je proto třeba konstatovat, že jak písm. d) (odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil), tak i písm. e) citovaného ustanovení § 84 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách obě míří na důvody objektivního rázu, toliko písm. e) je ustanovením „zbytkovým“ – pokrývá ty zbývající (objektivní a na vůli zadavatele nezávislé) důvody, na něž písm. d) svou dikcí nedopadá.“ Jak tedy vyplývá z citovaného rozsudku, tyto důvody musí nastat objektivně, tj. bez přímého zavinění zadavatele. Současně i v důvodové zprávě k zákonu je jako důvod, jenž lze subsumovat pod toto ustanovení zákona uvedeno např. porušení postupu zadavatelem v zadávacím řízení, kdy již není možno přijmout nápravná opatření v souladu s ustanovením § 111 odst. 6 zákona, přičemž by v následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele došlo k uložení pokuty za správní delikt nebo k nápravnému opatření.
17. Zadavatel má za to, že tím, že v současné chvíli odpadl důvod pro realizaci veřejné zakázky na projektovou dokumentaci, se tento fakt stává objektivní skutečností, pro kterou nelze v zadávacím řízení pokračovat. Jak je již uvedeno výše, důvod, který splňuje požadavek zákona, musí být důvodem zvláštního zřetele hodným, který by podle rozhodovací praxe měl být rovněž důvodem stojícím vně zadavatele, tedy důvodem objektivním. Zadavatel se však sám rozhodl přesměrovat své finanční prostředky, čímž „v současné chvíli odpadl důvod pro realizaci veřejné zakázky na projektovou dokumentaci“, což je fakticky jediný důvod jím uvedený v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a tento důvod nelze pokládat za důvod objektivní a naplňující předpoklady zákona.
18. Výklad těchto „důvodů zvláštního zřetele hodných“ podal Nejvyšší správní soud rovněž ve svém rozsudku ze dne 27. 1. 2010 č. j. 2 Afs 64/2009-109, dle nějž je nutné důvody zrušení zadávacího řízení vykládat restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli zadavatele, přičemž slovní spojení „důvody hodné zvláštního zřetele“ je třeba vykládat jako „důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoli jako důvody subjektivního rázu“.
19. Jak rovněž konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 151/2004 – 73 ze dne 28. 7. 2005 správní orgán, tedy i Úřad, se při interpretaci jakéhokoliv neurčitého právního pojmu musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 28/2008 – 74 ze dne 7. 4. 2009 právě k neurčitému právnímu pojmu důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona uvedl tak, že „Jde o důvody, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno“. Tento citovaný rozsudek tak opětovně potvrzuje nezbytnost důvodů objektivních nastanuvších vně zadavatele, nemůže se tak jednat o důvod, který vznikl rozhodnutím zadavatele o odložení související realizace rekonstrukce, tedy důvod ryze subjektivního charakteru.
20. Z dokumentace průběhu zadávacího řízení vyplývá, že rozhodnutím ze dne 17. 4. 2014 zrušil zadavatel s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona předmětné zadávací řízení s odůvodněním, že „ve věci plánované investiční akce na realizaci rekonstrukce památníku odboje Vítkov došlo k přehodnocení výdajů (priorit) MO. Bylo rozhodnuto, že původně plánovaná rekonstrukce v období 2015-2016 k zabezpečení prezentování historických událostí bude až do dalšího rozhodnutí odložena. Z toho důvodu by pokračování v zadávacím řízení akce ‚Praha – rekonstrukce památníku odboje při VHÚ - PD‘ bylo nehospodárné a neefektivní“. Zadavatel dále uvádí, že „výše zmíněný nedostatek finančních prostředků je tím důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který zadavateli nezbylo než zadávací řízení zrušit“. Zadavatelem uvedené důvody nijak neprokazují, že by pokračování v zadávacím řízení atakovalo jeho samotný smysl. Lze si představit i situaci, kdy projektová dokumentace, zpracovaná na základě posuzovaného zadávacího řízení bude použita později, až zadavatel rozhodne o provedení samotné rekonstrukce. Přesto nelze vyloučit, že by i v tomto případě bylo možné posoudit tento nastalý stav pro zadavatele jako neproveditelný. Avšak důvody, pro které není možné výstupy z posuzované veřejné zakázky použít později, a jež tedy propojují obě zakázky natolik, že bez provedení jedné, ztrácí smysl druhá, by musely být uvedeny v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Z něj však vyplývá pouze to, že zadavatel nemá v současné době finanční prostředky na zcela jiné zadávací řízení, jež není vůbec předmětem přezkumu, a proto by pokračování v zadávacím řízení na projektovou dokumentaci bylo nehospodárné a neefektivní.
21. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tak nelze seznat, že by se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody zvláštního zřetele hodné, které by byly objektivními a na vůli zadavatele nezávislými, když zadavatel ve svém rozhodnutí uvedl pouze důvody subjektivního rázu, a to odložení navazující realizace rekonstrukce z důvodu změny svých priorit.
22. K tomuto dále uvádím, že všechny okolnosti, které dle zadavatele odůvodňují zrušení zadávacího řízení, je povinen zadavatel uvést v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to v takové míře, aby dodavatelé (uchazeči) byli schopni pochopit důvody zrušení zadávacího řízení a měli možnost se proti nim kvalifikovaně bránit. Je tedy vyloučeno, aby zadavatel uváděl dodatečné důvody teprve v rozhodnutí o námitkách, případně v průběhu správního řízení. K této otázce viz analogicky také rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 ze dne 20. 5. 2014, na který lze odkázat v obecné rovině i v případě rozhodnutí zadavatele o zrušení, přestože se jmenovaný soud zabýval mírou určitosti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že „Rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, jakkoli při jeho vydání nevystupuje zadavatel vůči uchazeči ve vrchnostenském postavení, musí dostát požadavkům uvedeným v § 76 odst. 6 ZVZ, tedy musí obsahovat důvody vyloučení a musí být vylučovanému uchazeči písemně oznámeno. Tyto povinnosti úzce souvisí s právem uchazeče bránit se proti svému vyloučení námitkami (§ 110 an. ZVZ) a posléze, nevyhoví-li jim zadavatel, také návrhem na zahájení správního řízení o přezkumu úkonů zadavatele u stěžovatele (§ 114 ZVZ)…musí uchazeč znát v dostatečně podrobné míře důvody, pro které zadavatel postupoval zvoleným způsobem. Je potom logické, že nelze připustit, aby zadavatel absentující důvody dodatečně prezentoval teprve v rozhodnutí o námitkách proti svému úkonu... Nejvyšší správní soud opakuje, že rozhodnutí o vyloučení uchazeče má významný přesah do jeho veřejných subjektivních práv, neboť je svým obsahem určující pro kvalitativní stránku námitek proti úkonům zadavatele (§ 110 an. ZVZ) a potažmo i návrhu na zahájení řízení o přezkumu úkonů zadavatele (§ 113 an. ZVZ). Na kvalitě obou procesních kroků vyloučeného či jinak neúspěšného či nespokojeného uchazeče závisí jeho procesní úspěšnost v řízení před stěžovatelem.“
23. Dále konstatuji, že důvody zrušení zadávacího řízení a jejich formulace v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení by rovněž měly odpovídat zásadě transparentnosti jak je zakotvena v ustanovení § 6 zákona. Z této zásady vyplývá požadavek na jednoznačné, konkrétní, a tím i přezkoumatelné rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně Úřad. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí a vyjádření zadavatele ve správním řízení jsem neshledal, že by se Úřad s nějakými tvrzeními zadavatele nezabýval nebo nezabýval dostatečně. Pokud by se mělo jednat o tvrzení související s existencí důvodů pro zrušení zadávacího řízení, jsem přesvědčen, že všechny zadavatelem uvedené důvody v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení byly Úřadem posouzeny a následně správně shledány jako nerelevantní. Pokud se jedná o další tvrzení důvodů, jež zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení v jeho vyjádření či rozkladu, konstatuji, že k těmto není možné přihlížet a jsou zcela irelevantní, neboť jak je již uvedeno výše, tyto důvody musí být uvedeny v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a to přezkoumatelným způsobem. Zadavatel dále uvádí, že musí zohledňovat mezinárodní politickou a bezpečnostní situaci, jež jsou skutečnostmi na vůli zadavatele nezávislými a jsou tak objektivním důvodem, který musel zadavatel při zrušení předmětného zadávacího řízení zohlednit. K této námitce odkazuji na závěry v tomto bodě uvedené a shledávám ji nepřípustnou, neboť zohlednění mezinárodní politické a bezpečnostní situace zadavatel uvádí až v rozkladu. Podle ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Toto tvrzení zadavatele je s ohledem na koncentraci řízení, kdy se jedná o tvrzení (důkaz), který bylo možné uvést již v řízení před Úřadem, zcela irelevantní. Nad rámec však uvádím, že je irelevantní rovněž proto, že, jak již bylo několikráte řečeno, důvody, pro které je zadávací řízení rušeno, musí být vtěleny do rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. V rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení však „mezinárodní politická a bezpečnostní situace“ jako důvod pro zrušení dané veřejné zakázky zcela absentuje.
24. Zadavatel namítá, že napadené rozhodnutí podle jeho názoru nezohledňuje využitelnost výsledku zadávacího řízení (projektové dokumentace) pro zadavatele samotného, čímž je popřen smysl zákona. Tato činnost je tedy podle něj přímo navázána na zakázku, v rámci níž bude rekonstrukce probíhat. K této námitce odkazuji na bod 38 napadeného rozhodnutí, kde Úřad „neshledává pochybení zadavatele v tom, že v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 4. 2014 argumentuje ve vztahu k následné veřejné zakázce na realizaci rekonstrukce památníku, protože z hlediska účelu se jedná o zakázky na sobě vzájemně závislé.“ Námitka zadavatele je tak irelevantní, neboť z právě citovaného je zřejmé, že Úřad se souvztažností projektové dokumentace a následné realizace rekonstrukce v napadeném rozhodnutí zabýval, tedy vypořádal námitku zadavatele, ale dospěl k závěru, že nelze dodatečně uvádět důvody zrušení zadávacího řízení, pokud tyto nebyly uvedeny v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Z tvrzení zadavatele vyplývá, že má za to, že Úřad nedostatečně zohlednil návaznost projektové dokumentace a následné realizace, přičemž tato návaznost není podstatou věci a jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí Úřad nepřičítal k tíži zadavatele skutečnost, že zadavatel argumentoval vztahem projektové dokumentace a realizace rekonstrukce. Úřad však nemohl zohlednit ve prospěch zadavatele tento argument, když zadavatel nijak vzájemnou propojenost vypracování projektové dokumentace a odložení následné realizace rekonstrukce neodůvodnil. Z odůvodnění zrušení zadávacího řízení není zřejmé, proč by nemohla být vypracována projektová dokumentace a přistoupeno k její realizaci až po uplynutí určitého času. Postup zadavatele je v rozporu se zákonem, neboť důvody, jež zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, nejsou důvody hodné zvláštního zřetele, jež by stály vně zadavatele a byly tedy objektivní, nezávislé na vůli zadavatele. Úřad naopak dále v bodě 38 napadeného rozhodnutí uvádí, že „Nelze tedy vyloučit, že by mohlo být zrušení zadávacího řízení na předmětnou zakázku na projektovou dokumentaci shledáno souladným se zákonem, pokud by v důsledku objektivních, vně zadavatele stojících okolností nemohla být realizována samotná rekonstrukce památníku“.
25. Zadavatel konstatuje, že kdyby zadávací řízení nezrušil, choval by se vůči veřejným prostředkům nehospodárně. Zachování zásady hospodárnosti, jejíž dodržování mu ukládá zákon o majetku státu je pro zadavatele další povinností, kterou musí v rámci zadávacího řízení uplatnit a podle jeho názoru nelze stanovit, která ze zásad (transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace, hospodárnosti) má větší váhu. K této námitce konstatuji, že zadavatel zaměňuje základní zásady, na nichž spočívá zadávací řízení a jež jsou zakotveny v ustanovení § 6 zákona s cílem zákona jako celku, jak je zachycen v důvodové zprávě k zákonu. Zadavatel je povinen dodržovat jednotlivá ustanovení zákona, protože právě jejich dodržování má zajistit efektivní hospodářskou soutěž. Na tomto místě opětovně odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 28/2008 – 74 ze dne 7. 4. 2009, ve kterém se Krajský soud vyjadřuje nejen k důvodům zvláštního zřetele hodným, ale rovněž k hospodárnosti vynakládání veřejných prostředků, když uvádí: : „Protože ZVZ (zákon - pozn. předsedy Úřadu) ani jiný na něj případně navazující a s § 84 odst. 2 písm. e) související právní předpis nestanoví, co se rozumí důvody hodnými zvláštního zřetele podle uvedeného ustanovení, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, je třeba tuto podmínku vyložit ve světle účelu každého zadávacího řízení a ve světle konstrukce celého § 84 zákona. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvýhodnější nabídky) při dodržení pravidel otevřené soutěže. Zákon totiž popisuje zvláštní způsob kontraktačního jednání, ke kterému dochází mezi zadavatelem na straně jedné a dodavateli jednotlivých plnění, která mají být hrazena z veřejných prostředků, na straně druhé. Hlavním účelem takové významně formalizované, jinak však stále soukromoprávní kontraktace, nad níž je uskutečňován dohled v režimu práva veřejného, je efektivnost vynakládání veřejných prostředků a jejich přímá či zprostředkovaná úspora a zajištění účinné konkurence. Ta může být výjimečně omezena na základě jednotlivých ustanovení zákona toliko tehdy, pokud její omezení samo o sobě vede k vyšší efektivnosti vynakládání veřejných prostředků.“ K účelu a cílům zákona, zejména k zásadě zabezpečení hospodárnosti, která sleduje efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků, konstatuji, že základní zásady, jež jsou zakotveny v ustanovení § 6 zákona a na nichž je zákon založen, jsou prostředkem pro dosažení smyslu zákona, kterým je mj. hospodárné vynakládání veřejných prostředků. K tomuto dále odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2009 č. j. 9 Afs 87/2008. „Účelem zadávacího řízení je zabezpečit hospodářskou soutěž o předmět veřejné zakázky, tedy volnou a efektivní soutěž dodavatelů o zakázky, a tím také dosáhnout efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů, neboť zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu.“ Z výše uvedeného vyplývá, že jak zákon o veřejných zakázkách, tak zákon o majetku státu se mohou v některých sledovaných cílech, jako je například hospodárné vynakládání veřejných prostředků, překrývat. Námitka zadavatele týkající se větší váhy spojené s uplatněním jím citovaných zásad (když zadavatel dovozuje, že nezrušením zadávacího řízení by postupoval v rozporu se zásadou hospodárnosti, kterou stanoví jiný zákon, konkrétně zákon o majetku státu) je tak nedůvodná. Uzavírám tedy, že zachování zásady hospodárnosti, kterou sleduje jak zákon o majetku státu, tak zákon o veřejných zakázkách, není v daném případě v rozporu se základními zásadami podle ustanovení § 6 zákona, které sledují rovněž naplnění účelu zákona.
26. K celé věci uzavírám, že ačkoli zadavatele podle jeho slov vedly ke zrušení zadávacího řízení objektivní důvody zvláštního zřetele hodné, došlo neoprávněným zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku k nedodržení ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Žádný z důvodů, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 4. 2014, přitom nelze považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
VI. Závěr
27. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
28. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. TECHNISERV, spol. s r.o., Baarova 231/36, 140 00 Praha 4
2. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha – Hradčany
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
