Č. j.: ÚOHS-R8/2014/VZ-8339/2015/321/IPs
                
                
                 
                
                
                3. dubna 2015
                
                
                
                
                 
                
                 
                Ve správním řízení o rozkladu ze dne 2. 1. 2014 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne), jenž podal zadavatel –
                
                Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc,
                
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 12. 2013 č. j. ÚOHS-S122/2013/VZ-24472/2013/514/MDl, ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky s názvem „Počítačové sestavy, notebooky a monitory 027-2011“ zadávané v dynamickém nákupním systému o veřejných zakázkách, jejíž zjednodušené oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 4. 10. 2011  pod evidenčním číslem 60065930, a na kterou byla dne 2. 12. 2011 uzavřena smlouva, 
                 
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,  ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle  § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
                 
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 16. 12. 2013 č. j. ÚOHS-S122/2013/VZ-24472/2013/514/MDl
                 
                p o t v r z u j i
                 
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                 
                Odůvodnění
                 
                I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle  § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel  podání, jehož obsahem byl podnět týkající se postupu zadavatele – Univerzita Palackého v Olomouci, IČO 61989592, se sídlem Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc  (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky s názvem „Počítačové sestavy, notebooky a monitory 027-2011“ zadávané v dynamickém nákupním systému o veřejných  zakázkách, jejíž zjednodušené oznámení bylo v informačním systému o veřejných  zakázkách uveřejněno dne 4. 10. 2011 pod evidenčním číslem 60065930 (dále jen „veřejná zakázka“), a na kterou byla dne 2. 12. 2011 uzavřena smlouva s vybraným uchazečem -  AutoCont CZ a. s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „vybraný uchazeč“).
                 
                2. Na základě shora uvedeného podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal písemné vyjádření  a veškerou dokumentaci, pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou podle  § 155 zákona. Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel dodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 a 11 zákona, když příloha č. 1 zadávací dokumentace s názvem „technická specifikace a kalkulace ceny“ (dále jen „příloha č. 1“) obsahovala neodůvodněné odkazy na konkrétní výrobce či výrobky, dále v některých případech byl uveden požadavek na dodání zařízení včetně softwaru s licencí Microsoft Academic Select Plus a některé položky obsahovaly rozdílně formulované technické požadavky, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, zahájil správní řízení z moci úřední. Zahájení tohoto správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S122/2013/VZ-4048/2013/514/MDl ze dne 5. 3. 2013.
                II. Napadené rozhodnutí
                3. Dne 16. 12. 2013 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S122/2013/VZ-24472/2013/514/MDl (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl o tom, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona ve spojení s § 45 odst. 1 a s § 6 zákona, když nevymezil charakteristiky a požadavky na dodávky v rámci technických požadavků  u položek č. 925, 899, 900 uvedených v příloze č. 1 zadávací dokumentace objektivně  a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel a využití požadovaného plnění, když uvedl rozdílné požadavky ve sloupci „specifikace“ a „poznámka“ týkající se těchto položek, čímž nedodržel při postupu podle zákona zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a na veřejnou zakázku byla dne 2. 12. 2011 uzavřena smlouva s vybraným uchazečem (výrok I. napadeného rozhodnutí). Dále Úřad kostatoval, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 11 zákona ve spojení s § 6 zákona, když v příloze č. 1 zadávací dokumentace použil ke specifikaci položek č. 790, 1023, 856 a 857 odkazy na konkrétní výrobce či výrobky, ačkoliv to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, čímž nedodržel zásadu zákazu diskriminace, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a na veřejnou zakázku byla dne 2. 12. 2011 uzavřena smlouva s vybraným uchazečem (výrok II. napadeného rozhodnutí). Dále Úřad kostatoval spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený § 44 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona, když nepřesně formuloval technické požadavky na poptávané zboží v rámci položek č. 684, 1067 a 1025 uvedených v příloze č. 1 tak, že 
                o u položky č. 1067, počítač B – kancelářský, uvedl ve sloupcích „specifikace“  a „poznámka“ požadavek: „prosíme PC stanice včetně licence MS Select Office 2010 Prof. 32 bit.“, 
                o u položky č. 684, počítač B – kancelářský, uvedl ve sloupcích „specifikace“  a „poznámka“ požadavek: „MS Office Professional Plus 2010 (licence Microsoft Select pro školy)“ a 
                o u položky č. 1025, notebook X13, uvedl ve sloupcích „specifikace“ a „poznámka“ požadavek: „prosíme o dodání NB včetně licence MS Select Office 2010 Prof. + 32 bit.“, 
                ačkoliv z jiných částí zadávací dokumentace nevyplývalo, že by dodání výše uvedených licencí zadavatel požadoval a že by dodání uvedených licencí bylo předmětem veřejné zakázky, čímž nedodržel při postupu podle zákona zásadu transparentnosti, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a na veřejnou zakázku byla dne 2. 12. 2011 uzavřena smlouva s vybraným uchazečem (výrok III. napadeného rozhodnutí).
                4. Za spáchání těchto tří správních deliktů uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 30 000 Kč.
                5. Ve vztahu k deliktu zadavatele dle výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že v případě položek č. 925, 899 a 900 poptávaného plnění shledal zásadní pochybení zadavatele,  v tom, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace (kterou je tabulka) byly ve sloupcích „specifikace“ a „poznámka“ uvedeny rozdílné požadavky zadavatele. Ačkoli zadavatel argumentoval tím, že směrodatná měla být pro uchazeče příloha zadávací dokumentace  č. 1A (kde ke kolizi mezi jednotlivými požadavky zadavatele nedochází), dle Úřadu není možné mezi podklady pro zpracování nabídek, které tvoří součást zadávací dokumentace, činit rozdíly v tom smyslu, jakou mají váhu, tzn. zda jsou některé požadavky zadavatele nadřazeny jiným.
                6. Pokud jde o delikt zadavatele dle výroku II. napadeného rozhodnutí, vyplývá ze závěrů Úřadu skutečnost, že v rámci položek č. 790, 856, 857 a 1023 poptávaného plnění byly v zadávací dokumentaci (v příloze č. 1) uvedeny odkazy na konkrétní výrobky či názvy ve smyslu  § 44 odst. 11 zákona, ačkoliv to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky, přičemž Úřad v daném případě neshledal možnost uplatnění výjimky ze zákazu takové obchodní názvy v zadávacích podmínkách použít. Zadávací dokumentace přitom obsahovala několik desítek položek a zadavatel byl u ostatních schopen své požadavky formulovat v souladu  se zákonem, tedy bez odkazu na konkrétní značku, přičemž položky, které obsahovaly odkaz na konkrétní značku, se nikterak svým charakterem nevymykaly ostatním položkám.
                7. Delikt zadavatele dle výroku III. napadeného rozhodnutí spočíval v tom, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace byl u položek č. 684, 1067 a 1025 uveden požadavek zadavatele, aby poptávaná zařízení byla dodána s licencí Microsoft Academic Select Plus, ačkoli dodávka těchto licencí netvořila součást předmětu veřejné zakázky. Úřad uzavřel, že zadávací dokumentace byla v této části nejednoznačná, což představuje porušení zásady transparentnosti dle § 6 zákona.
                III. Námitky rozkladu
                8. Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 2. 1. 2014. Zadavatel v prvé řadě uvádí, že napadené rozhodnutí považuje za věcně nesprávné a vydané v rozporu se zákonem. Dle jeho názoru napadené rozhodnutí neodpovídá skutkovému stavu, přičemž je v rozporu s požadavkem spolehlivě (správně  a úplně) zjištěného stavu věci. Současně se Úřad dle zadavatele nevypořádal se skutečnostmi zadavatelem uváděnými.
                9. Obecně zadavatel konstatuje, že sloupec „poznámka“ byl ve specifikaci veřejné zakázky dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace uveden omylem, neboť slouží pouze pro interní účely zadavatele. Pro dodavatele tedy neměl význam, neboť požadavky na ně nedefinuje, což je ostatně všem dodavatelům obecně známo z povahy věci.
                10. Dále zadavatel v rozkladu namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí používá termín „smlouva o dílo“, nicméně s vybraným uchazečem byla uzavřena smlouva kupní.
                11. Zadavatel je přesvědčen, že postupoval v souladu s § 45 odst. 3 zákona, neboť žádný dodavatel neměl stanovenými technickými podmínkami zaručenu konkurenční výhodu. Všichni dodavatelé, zařazení do dynamického nákupního systému, jsou totiž schopni dodat zboží od různých výrobců IT vybavení.
                12. Tvrzení Úřadu, uvedená v napadeném rozhodnutí, související s položkami č. 925, 899 a 900 (dle výroku I. napadeného rozhodnutí) jsou tedy dle zadavatele netransparentní  a neodpovídají skutkovému stavu věci. Při odborném posouzení IT specialisty pro uvedené položky nebyl žádný rozpor ve specifikaci požadavků zadavatele zjištěn.
                13. Dále zadavatel rozporuje výrok II. napadeného rozhodnutí, týkající se obchodních názvů v zadávacích podmínkách. Pokud jde o položky č. 856, 857 a 1023, jsou obchodní názvy uvedené ve sloupci „poznámka“, který obsahuje pro dodavatele irelevantní informace.  U položky č. 790 byla uvedena informace zadavatele, že mu nevyhovují výrobky HP a odkaz na příp. vyhovující monitory LG, neboť bylo nezbytné zajistit technickou kompatibilitu celého vybavení zadavatele. Vybraný uchazeč nabídl monitor značky BenQ, tudíž postupoval v souladu se zadávacími podmínkami. Vzhledem k tomu, že zadavatel provozuje výrobky téměř všech výrobců na trhu, jedná se dle jeho názoru o dostatečný důkaz toho,  že neupřednostňuje žádného výrobce. Úřad měl vzít rovněž v úvahu skutečnost, že u položek č. 856 a 1023 nabídl vybraný uchazeč výrobky značky HP, ačkoli ve sloupci „poznámka“ byla taktéž uvedena konkrétní označení výrobků, které splňují požadavky zadavatele.
                14. Ve vztahu k výroku III. napadeného rozhodnutí zadavatel v rozkladu uvádí, že je všeobecně známo, že pro resort školství existují různé SW balíčky výrobců programového vybavení, které jsou finančně výhodné a při nákupu HW se tedy neuplatňují, resp. jsou definovány  ve specifických podmínkách zadání. Dále dle zadavatele platí, že pokud si dodavatelé nebyli určitými skutečnostmi jistí, mohli zadavatele požádat o dodatečné informace, což se však nestalo. 
                15. Zadavatel v rozkladu dále namítá, že je v napadeném rozhodnutí uvedeno, že výběr nejvhodnější nabídky mohla ovlivnit skutečnost, že o dodávce produktů MS má zadavatel uzavřenu smlouvu „SELECT“ s vybraným uchazečem. Dle zadavatele se jedná o závěr zavádějící, neboť společnost MS poskytuje smlouvy o svých produktech prostřednictvím autorizovaných prodejců, přičemž vlastnictví produktů MS dle těchto smluv nemá nic společného s prodejcem, s nímž byla smlouva SELECT uzavřena.
                16. Jednou z podmínek společnosti MS je vyplnění tzv. registrace každé školy, u níž je potřeba vybrat dodavatele licencí. Každý zákazník přitom může mít pouze jednu registraci, takže v případě změny dodavatele by bylo nutné oficiálně informovat společnost MS.
                17. Z výše uvedeného má dle zadavatele vyplývat, že tvrzení Úřadu, uvedená v bodě 82 napadeného rozhodnutí, nejsou založena na správném zjištění stavu věci a nejsou podložena žádným důkazem ze strany Úřadu.
                18. Úřad se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s konstatováním zadavatele, že společnosti Fadoma data spol. s r. o., IČO 45194416, byly tyto skutečnosti prokazatelně známy, neboť  do poloviny roku 2010 dodávala tato společnost zadavateli IT vybavení.
                19. Zadavatel uzavírá, že Úřad neposoudil šetřený případ správně a v souladu se zákonem. Napadené rozhodnutí je dle zadavatele věcně i právně vadné a nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci, přičemž Úřad své závěry nepodložil konkrétními a relevantními skutečnostmi, řádně se nevyjádřil ke všem argumentům zadavatele, a proto neprokázal zadavateli, že nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel trvá na tom,  že se spáchání předmětných správních deliktů nedopustil.
                Závěr rozkladu
                20. Závěrem rozkladu zadavatel požaduje zrušení napadeného rozhodnutí.
                IV. Řízení o rozkladu
                21. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
                 
                 
                Stanovisko předsedy Úřadu
                22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
                23. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když rozhodl tak, jako je uvedeno  ve výrocích rozhodnutí ze dne 16. 12. 2013 č. j. ÚOHS-S122/2013/VZ-24472/2013/514/MDl V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou dále uvedeny důvody, které mne vedly k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.
                V. K námitkám rozkladu
                24. Zadavatel v rozkladu v prvé řadě namítá, že sloupec s názvem „poznámka“, v němž byly uvedeny odlišné požadavky zadavatele než ve sloupci s názvem „specifikace“, byl v příloze  č. 1 uveden omylem a je nadbytečný. V této souvislosti konstatuji, že toto tvrzení zadavatel uvedl již ve svém vyjádření předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí, přičemž jsem shledal, že Úřad se s ním řádně vypořádal (blíže srov. zejm. bod 47 napadeného rozhodnutí). Se závěry Úřadu se přitom plně ztotožňuji, neboť zadávací dokumentace v podobě, jak byla zadavatelem vytvořena, neodpovídá požadavkům zásady transparentnosti dle § 6 zákona. Pokud totiž zadávací dokumentace obsahuje rozdílné informace, týkající se požadavků zadavatele na předmět poptávaného plnění, trpí vadou nejednoznačnosti, což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. K tomu mohlo případně dojít např. tak, že určití dodavatelé, kteří by byli schopni zadavateli poptávané plnění nabídnout i poskytnout, nemuseli mít jistotu o tom, co vlastně tvoří předmět veřejné zakázky a svou nabídku zadavateli tedy nepodali. 
                25. Tento závěr koresponduje s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu i správních soudů, nad rámec napadeného rozhodnutí uvádím např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne  25. 3. 2009 č. j. 2 Afs 86/2008-222, z něhož mimo jiné jasně vyplývá požadavek  na srozumitelnost a jednoznačnost požadavků zadavatele na zpracování nabídek, které nesmějí objektivně připouštět rozdílný výklad.
                26. Otázka, zda byl sporný sloupec (a informace v něm uvedené) obsažen v zadávacích podmínkách veřejné zakázky omylem, je irelevantní. Rozhodující je, že zadávací dokumentace byla potenciálním dodavatelům poskytnuta v podobě, která není jednoznačná a činí tedy související postupy zadavatele netransparentními, resp. představuje porušení zásady transparentnosti dle § 6 zákona.
                27. Související argumentaci Úřadu, obsaženou v napadeném rozhodnutí, nepovažuji  za zavádějící, jak tvrdí zadavatel v rozkladu. Argumentace Úřadu se vyjadřuje k relevantním otázkám ve věci a vypořádává tvrzení, vznesená zadavatelem v průběhu správního řízení. Naopak, účelovým shledávám tvrzení zadavatele, že nadbytečnost a irelevantnost informací, uvedených ve sloupci „poznámka“, má být všem dodavatelům obecně známa z povahy věci. 
                28. Pokud zadavatel namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí nesprávně používá sousloví „smlouva o dílo“, ačkoli předmětnou smlouvou je smlouva kupní, jedná se dle mého názoru o formální pochybení, které nemůže mít vliv na výroky ani odůvodnění napadeného rozhodnutí. Na povaze předmětné smlouvy, uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem, totiž otázka spáchání správních deliktů dle výroků napadeného rozhodnutí nijak nezávisí. V rozhodnutí je několikráte uvedeno, kdy byla předmětná smlouva uzavřena, jaký je její obsah a kdo je vybraným uchazečem, tedy stranou smlouvy. Také zadavatel se po celou dobu správního řízení vyjadřoval k jednomu konkrétnímu zadávacímu řízení, jež bylo ukončeno uzavřením jedné konkrétní smlouvy, z čehož plyne, že pouze chybné označení smlouvy jako smlouvy o dílo, namísto smlouvy kupní, nemůže vést k nesprávnosti napadeného rozhodnutí či řízení, jež mu přecházelo.
                29. Dále zadavatel namítá, že vymezením zadávacích podmínek nedošlo k tomu, že by měl některý z dodavatelů stanovenou konkurenční výhodu, neboť všichni dodavatelé, zařazení v dynamickém nákupním systému, jsou schopni dodávat výrobky různých výrobců IT techniky. K této rozkladové námitce uvádím, že je irelevantní, neboť žádný z deliktů zadavatele dle napadeného rozhodnutí nespočívá v porušení § 45 odst. 3 zákona, jak tvrdí zadavatel. Deliktní jednání zadavatele dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona spočívala v případě každého z těchto deliktů v porušení jiného zákonného ustanovení, resp. zákonné povinnosti. V případě deliktu zadavatele dle výroku I. napadeného rozhodnutí se jednalo  o vymezení rozdílných požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky (tedy porušení  § 44 odst. 1 a § 45 odst. 1 zákona) a porušení zásady transparentnosti dle § 6 zákona. Delikt zadavatele dle výroku II. napadeného rozhodnutí spočíval v uvedení konkrétních  tzv. obchodních názvů v zadávacích podmínkách, ačkoli to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky (tedy porušení § 44 odst. 11 zákona), čímž došlo k porušení zásady zákazu diskriminace. Konečně delikt dle výroku III. napadeného rozhodnutí zadavatel spáchal tím,  že v zadávací dokumentaci nepřesně definoval předmět veřejné zakázky, čímž porušil  § 44 odst. 1 zákona a současně zásadu transparentnosti dle § 6 zákona. Ze shora uvedeného tedy nevyplývá, že by otázka porušení § 45 odst. 3 zákona byla pro závěry napadeného rozhodnutí relevantní.
                30. Zadavatel rozporuje závěry napadeného rozhodnutí, vztahující se k výroku I. napadeného rozhodnutí, přičemž uvádí, že tvrzení Úřadu, týkající se k položek č. 925, 899 a 900 poptávaného plnění (dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace) je zcela netransparentní  a neodpovídá skutkovému stavu věci a „při odborném posouzení IT specialisty pro uvedené položky žádný rozpor ve specifikaci procesorů neexistuje“. S předmětnou rozkladovou námitkou nemohu souhlasit, neboť rozpor ve specifikaci dotčených položek je dán minimálně tím, že zadavatel uvedl své požadavky na procesory ve sloupci „specifikace“ prostřednictvím benchmarku Passmark, nicméně sloupec „poznámka“ obsahuje požadavky na procesory od konkrétních výrobců (u položky č. 925 se jedná o obchodní značku AMD  a u položek č. 899 a 900 o Intel). Úřad tedy správně uzavřel, že zadávací dokumentace nebyla v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona.
                31. Dále se zadavatel vyjadřuje k problematice uvedení konkrétních obchodních názvů u položek č. 790, 856, 857 a 1023 předmětu veřejné zakázky (vztah k výroku II. napadeného rozhodnutí). Úřad v souvislosti s těmito položkami správně dovodil, že zadávací dokumentace obsahovala v rámci specifikace těchto položek odkazy na konkrétní výrobky  či názvy, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Pokud zadavatel namítá, že u položek č. 856, 857 a 1023 byly tyto konkrétní odkazy uvedeny v příloze č. 1 ve sloupci „poznámka“ a tudíž se jednalo o irelevantní informaci pro dodavatele, nemohu se s takovou rozkladovou námitkou ztotožnit. Jak popisuji výše a jak ostatně uvedl i Úřad v napadeném rozhodnutí, zadávací dokumentace musí být naprosto jednoznačná a srozumitelná, aby byla v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, zejm.  se zásadou transparentnosti. Skutečnost, že zadavatel považuje určité informace, uvedené v zadávací dokumentaci, za irelevantní, je bezpředmětná, neboť za obsah zadávacích podmínek odpovídá právě zadavatel a jakékoli irelevantní informace mohl ze zadávací dokumentace vypustit. Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky přitom nijak nevyplývá,  že by předmětné požadavky zadavatele nebyly pro dodavatele závazné.
                32. Ve vztahu k položce č. 790 předmětu veřejné zakázky zadavatel argumentuje tím,  že informaci o tom, že „není možno zakoupit monitor HP, protože máme předchozí zkušenost s omezenou kompatibilitou s používanými počítači Apple“, bylo nezbytné v zadávací dokumentaci uvést, neboť bylo potřeba zajistit technickou kompatibilitu celého vybavení. K tomu uvádím, že potřebám zadavatele ohledně kompatibility jeho IT vybavení rozumím, nicméně své požadavky mohl v zadávací dokumentaci veřejné zakázky vyjádřit tak,  aby nebyly v kolizi se zákonnou úpravou. Např. mohl popsat stávající vybavení a vymezit požadavek na dodávku pouze kompatibilních výrobků, čímž by se vyhnul uvedení konkrétního obchodního názvu (HP, resp. LG) ať už ve vztahu k požadovanému  či nechtěnému zboží. Takový postup zadavatele by umožnil vytvoření zadávací dokumentace v souladu se zákonem za současného zohlednění potřeb zadavatele.
                33. Skutečnost, že vybraný uchazeč v rámci položky č. 790 nabídl zadavateli monitor výrobce BenQ, nemůže ničeho změnit na tom, že postup zadavatele při specifikaci této položky  za pomoci odkazů na konkrétní výrobky či obchodní názvy byl v rozporu se zákonem  a představoval spáchání správního deliktu ze strany zadavatele. Rozhodující je skutečnost,  že zadávací dokumentace obsahovala tyto konkrétní odkazy, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky.
                34. K tvrzení zadavatele, že neupřednostňuje žádného vybraného výrobce, což dle něj dokládá, že provozuje výrobky téměř všech výrobců uvádím, že z napadeného rozhodnutí nikterak nevyplývá, že by se Úřad domníval, že zadavatel upřednostňuje určitého konkrétního výrobce IT vybavení. Pochybení zadavatele bylo shledáno v tom smyslu, jak je uvedeno shora, tedy ve vyhotovení zadávací dokumentace veřejné zakázky v rozporu se zákonem, neboť obsahovala odkazy na konkrétní výrobky či obchodní názvy, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky.
                35. Zadavatel dále v rozkladu namítá, že Úřad nevzal v úvahu skutečnost, že „vybraný uchazeč nabídnul u položek 856 a 1023 (Notebook A1 kancelářský) výrobek HP ProBook 4330s/13,3/i5-2430/4G/500/DVD/B/7P přesto, že ve sloupci „poznámka“ byly (pouze pro účely zadavatele) uvedeny příkladmo konkrétní označení výrobků, které zadání splňují“.  Ve vztahu k položce č. 856 považuji tuto námitku zadavatele za zcela irelevantní, neboť v příloze č. 1 zadávací dokumentace ve sloupci „poznámka“ je uveden údaj: „specifikaci splňuje např. notebook HP ProBook 4330s/13,3/i5-2430/4G/500/DVD/B/7P“, tedy právě ten výrobek, který byl zadavateli ze strany vybraného uchazeče nabídnut. Pokud jde o položku  č. 1023, ani v této souvislosti se nemohu se zadavatelem ztotožnit, neboť i pro tuto situaci platí to, co je uvedeno pod bodem 33 tohoto rozhodnutí o rozkladu.
                36. Další námitky rozkladu se vztahují k výroku III. napadeného rozhodnutí. Jedná se o námitky směřující proti závěru Úřadu o tom, že zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku nebyla zpracována v souladu se zákonem, neboť u položek č. 684, 1067 a 1025 byl uveden požadavek zadavatele na dodávku licencí MS, ačkoli ze zadávací dokumentace jinak nevyplývalo, že by tyto licence byly součástí předmětu veřejné zakázky. I s tímto závěrem Úřadu se ztotožňuji, jakož i s jeho odůvodněním.
                37. Zadavatel argumentuje tím, že má být „všeobecně známo“, že nákup SW se při nákupu IT vybavení neuplatňuje, neboť existují různé ekonomicky výhodné balíčky SW. Takovou námitku považuji za zavádějící, neboť prosté tvrzení o tom, že určitá okolnost přece musí být všem známá, nemůže být a ani není ze strany zadavatele nijak doloženo. Vždy může existovat potenciální dodavatel, kterému tato informace být známa nemusí, resp. sice mu známá je, ale díky nevhodné formulaci zadávacích podmínek může získat pochybnosti o tom, co všechno vlastně tvoří předmět veřejné zakázky. Skutečnost, že v tomto ohledu zadavatel neobdržel žádné žádosti o dodatečné informace je přitom bezpředmětná. Možnost požadovat po zadavateli objasnění zadávacích podmínek je právem, nikoli povinností dodavatelů. Pokud jim nejsou zadávací podmínky jasné, je pouze na nich, zda si nechají své nejasnosti od zadavatele objasnit, či podstoupí riziko podání nabídky odpovídající jejich vlastnímu výkladu zadávacích podmínek. Nic to však nemění na skutečnosti, že pokud zadávací dokumentace umožňuje vícerý výklad, je vyhotovena v rozporu s § 44 odst. 1 zákona, resp. se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona.
                38. Dále zadavatel tvrdí, že je v napadeném rozhodnutí uvedeno, že „nabídku mohla ovlivnit skutečnost, že zadavatel má uzavřenou smlouvu „SELECT“ o dodávce produktů MS s dodavatelskou firmou AutoCont CZ, a.s.“, což zadavatel považuje za tvrzení zavádějící. Neshledal jsem, že by Úřad v napadeném rozhodnutí takový závěr učinil. Tuto skutečnost uvedl Úřad v bodě 79 napadeného rozhodnutí pouze s odkazem na námitky dodavatele Fadoma data spol. s r. o. ze dne 25. 11. 2011, nicméně z této okolnosti pro správní delikt zadavatele dle výroku III. napadeného rozhodnutí nevyplývají žádné důsledky. Úřad pouze reagoval na tvrzení zadavatele o tom, že všem relevantním dodavatelům měly být skutečnosti ohledně nákupu licencí MS zřejmé. Není tedy pravdou, že Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že nabídky mohla ovlivnit skutečnost, že zadavatel má s vybraným uchazečem uzavřenou smlouvu na dodávku produktů MS.
                39. Shora uvedené námitky zadavatele tedy nemohou ničeho změnit na závěru o tom,  že zadávací dokumentace byla zpracována v rozporu se zákonem i pokud jde o položky  č. 684, 1067 a 1025. Její netransparentnost přitom mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky v tom smyslu, že pokud zadávací dokumentace nebyla jednoznačná, mohli si její obsah různí dodavatelé vyložit rozdílným způsobem, a tomu přizpůsobit své rozhodnutí o tom,  zda nabídku do zadávacího řízení podat či nikoli.
                40. Ačkoli zadavatel tvrdí, že společnosti Fadoma data spol. s r. o. měly být předmětné okolnosti známy, neboť dříve dodávala zadavateli IT vybavení, nejedná se o relevantní námitku. Zadavatel na jednu stranu tvrdí, že pokud žádný dodavatel nepodal žádost o dodatečné informace ve smyslu objasnění předmětných požadavků zadavatele, je zadávací dokumentace v pořádku. Na stranu druhou ovšem namítá, že i když společnost Fadoma data spol. s r. o. ve svém přípise vyjádřila, že není schopna podat do zadávacího řízení nabídku právě z důvodu nejednoznačně vymezených požadavků na dodávky SW licencí, jedná  se o irelevantní okolnost. Úřad správně vycházel z podkladů zadávacího řízení, přičemž přípis společnosti Fadoma data spol. s r. o. ze dne 25. 11. 2011 tvoří jejich součást. 
                41. Na základě výše uvedeného odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu uzavírám,  že napadené rozhodnutí považuji za správné a vydané v souladu s právními předpisy. Šetřený případ byl ze strany Úřadu posouzen správně, přičemž zásada materiální pravdy byla zachována a stav věci spolehlivě zjištěn. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí jednoznačně vyplývá, na základě jakých skutečností Úřad učinil své závěry o spáchání správních deliktů dle výroků I, II a III napadeného rozhodnutí, přičemž se jedná o skutečnosti pro šetřený případ relevantní. Současně jsem neshledal, že by argumentace zadavatele zůstala nevypořádaná.
                VI. Závěr
                42. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem  a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro změnu či zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
                 
                43. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku.
                 
                Poučení
                 
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda 
                Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                Univerzita Palackého v Olomouci, Křížkovského 511/8, 771 47 Olomouc
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.