Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 12364


Číslo jednací R42/2014/VZ-9619/2015/321/TNo
Instance II.
Věc
Zabezpečení přehlednosti a zřetelnosti hraničního pruhu, volných kruhových ploch a dalších prací na státních hranicích
Účastníci České republiky – Ministerstvo vnitra ATH STAV, s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 20.04.2015
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-12362.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-12364.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-R42/2014/VZ-9619/2015/321/TNo 20. dubna 2015 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 11. 2. 2014 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 13. 2. 2014), jenž podal navrhovatel – • společnost ATH STAV, s.r.o., IČO 28386817, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 31. 1. 2014 č. j. ÚOHS-S538/2013/VZ-2266/2014/521/HKu, ve věci přezkoumání postupu zadavatele – • České republiky – Ministerstva vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha, při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zabezpečení přehlednosti a zřetelnosti hraničního pruhu, volných kruhových ploch a dalších prací na státních hranicích“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2013 pod ev. č. 348404 a jež bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 057-093848, jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s ustanovením § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 31. 1. 2014 č. j. ÚOHS-S538/2013/VZ-2266/2014/521/HKu p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m. Odůvodnění I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel návrh navrhovatele – společnosti ATH STAV, s.r.o., IČO 28386817, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha, (dál jen „navrhovatel“) na přezkoumání postupu zadavatele – České republiky – Ministerstva vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zabezpečení přehlednosti a zřetelnosti hraničního pruhu, volných kruhových ploch a dalších prací na státních hranicích“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2013 pod ev. č. 348404 a jež bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 057-093848 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zakázce „zabezpečení přehlednosti a zřetelnosti hraničního pruhu, volných kruhových ploch a další práce na státních hranicích v souladu s čl. 7 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích, čl. 11, 13 a 23 zákona č. 266/1997 Sb., Smlouvy mezi ČR a SRN o společných hranicích, čl. 10 a 21 zákona č.181/1996 Sb. Smlouvy o společných hranicích mezi ČR a Polskem, čl. 14 a 25 zákona č. 246/1997 Sb. Smlouvy mezi ČR a Slovenskem a čl. 19, 22 a 36 zákona č. 95/1975 Sb. Smlouvy o společných hranicích mezi ČR a Rakouskem. Celková délka státních hranic ČR je 2 329 km. Činnosti vyplývající ze zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích se zabezpečují v dvouletých cyklech. Činnosti vyplývající z mezinárodních závazků se zabezpečují v pěti a desetiletých periodách“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena částkou ve výši 19 800 000 Kč bez DPH. 3. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S358/2013/VZ-18080/2013/521/HKu ze dne 20. 9. 2013 Úřad uložil zadavateli na návrh navrhovatele zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení. II. Napadené rozhodnutí 4. Dne 31. 1. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S538/2013/VZ-2266/2014/521/HKu, kterým ve výroku zamítl návrh navrhovatele ze dne 30. 8. 2013, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. 5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl Úřad k závěru, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v souladu se zákonem, neboť navrhovatel nesplnil požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci, když do kalkulace celkové nabídkové ceny nezahrnul cenu za údržbu volných kruhových ploch podle mezinárodních smluv a neocenil tak předmět plnění v požadovaném rozsahu. III. Námitky rozkladu 6. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 13. 2. 2014. 7. Stěžejní rozkladovou námitkou navrhovatele je tvrzení, že Úřad v napadeném rozhodnutí nezohlednil, že odkazy na vybraná ustanovení zákonů či mezinárodních smluv a celková nepřehlednost zadávací dokumentace včetně nejednoznačnosti požadavku na způsob zpracování nabídkové ceny vedou k tomu, že zadavatel směřuje zadání veřejné zakázky k určitému okruhu dodavatelů, čímž v důsledku omezuje hospodářskou soutěž, což je v rozporu se zásadami uvedenými v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. 8. Dle navrhovatele měl zadavatel během zadávacího řízení požádat navrhovatele o písemné vysvětlení nabídky, neboť hodnotící komise nemohla v zájmu právní jistoty dospět k jednoznačnému závěru o složení nabídkové ceny navrhovatele. 9. Navrhovatel rozklad uzavírá tím, že v jeho případě s ohledem na skutečnost, že jeho nabídka obsahovala nejnižší nabídkovou cenu, měl zadavatel takové nabídce věnovat zvýšenou pozornost a ne ji pro domnělé formální pochybení vyřadit a dále nehodnotit. V důsledku toho, že Úřad takový postup zadavatele shledal v souladu se zákonem, dle zadavatele přichází Česká republika o možnost nemalé úspory veřejných prostředků. Závěr rozkladu 10. Závěrem rozkladu navrhovatel navrhuje předsedovi Úřadu, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému posouzení. IV. Řízení o rozkladu 11. Úřad neshledal důvody pro postup podle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. Vyjádření zadavatele k rozkladu 12. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 3. 4. 2014 uvádí, že se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí. Tvrzení navrhovatele ohledně nejednoznačnosti požadavku na zpracování nabídkové ceny považuje za účelové a plynoucí z nedostatku argumentů pro tvrzení navrhovatele. Dle zadavatele je tvrzení navrhovatele o nejnižší nabídkové ceně předčasné, neboť nabídka navrhovatele byla z předmětného zadávacího řízení vyloučena v rámci posuzování splnění zákonných požadavků zadavatele v zadávací dokumentaci a nemohla tak být posouzena výše nabídkové ceny navrhovatele. Stanovisko předsedy Úřadu 13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru. 14. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí č. j. ÚOHS-S538/2013/VZ-2266/2014/521/HKu ze dne 31. 1. 2014. V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou dále uvedeny důvody, které mne vedly k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí. V. K námitkám rozkladu 15. Z bodu 25 napadeného rozhodnutí vyplývá, že zadavatel v bodu 2. zadávací dokumentace specifikoval předmět plnění takto: „Předmětem veřejné zakázky je zabezpečení přehlednosti a zřetelnosti hraničního pruhu, volných kruhových ploch a další práce na státních hranicích v souladu s čl. 7 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích, čl. 11, 13 a 23 zákona č. 266/1997 Sb. Smlouvy mezi Českou republikou (dále jen „ČR“) a Spolkovou republikou Německa o společných hranicích, čl. 10 a 21 zákona č. 181/1996 Sb. Smlouvy mezi ČR a Polskou republikou o společných hranicích, čl. 14 a 25 o společných hranicích a čl. 19, 22 a 36 zákona č. 95/1975 Sb. Smlouvy mezi ČR a Rakouskou republikou o společných hranicích. Celková délka státních hranic ČR je 2329 km. Činnosti vyplývající ze zákona č. 312/2001 Sb. o státních hranicích se zabezpečují ve dvouletých cyklech. Činnosti vyplývající z mezinárodních závazků se zabezpečují v pěti a desetiletých periodách. Vymezení plnění: a) Udržování hraničního pruhu u přímého vyznačení průběhu státních hranic (celková délka 1408,587 km) a 6582 volných kruhových ploch u nepřímého vyznačení průběhu státních hranic, nacházejících se na území České republiky trvale přehlednými, bez vzrostlé vegetace a jiných překážek ztěžujících viditelnost hraničních znaků a zřetelnost průběhu státních hranic a v případě hraničního pruhu i viditelnost na oba sousední hraniční znaky ve smyslu § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státních hranicích“) a pokynů uvedených v příloze č. 1 smlouvy o zabezpečování údržby hraničního pruhu ve dvouletých cyklech, v období od roku 2014 do roku 2017, b) Udržování hraničního pruhu o šířce 1m po obou stranách státních hranic a volných kruhových ploch na obou stranách státních hranic v letech 2014 až 2017 v souvislosti s přezkoušením státních hranic podle příslušných mezinárodních smluv a na základě rozpisu požadovaných prací objednatele vyplývajících z rozhodnutí jednotlivých Stálých hraničních komisí… ba) v části hranic se svobodným státem Sasko pro hraniční úseky I, II, V, IX … a v části hranic se Svobodným státem Bavorsko pro hraniční úseky II, III, VI, VII…u přímého vyznačení průběhu státních hranic hraniční pruh o šířce 1 m po obou stranách státních hranic (celková délka 250,116 km) a 2699 volných kruhových ploch, nacházejících se po obou stranách hraniční čáry u nepřímého vyznačení…, bb) v hraničním úseku III… a IV v souladu s bodem 4 Protokolu o 1. Zasedání Stálé česko- polské hraniční komise … a ustanovením článku … Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou … u přímého vyznačení průběhu státních hranichraniční pruh o šířce 1 m po obou stranách státních hranic (celková délka 262,065 km) a 1974 volných kruhových ploch, nacházejících se po obou stranách hraniční čáry u nepřímého vyznačení…, bc) v hraničních úsecích II, IV, VI, VIII a IX – v souladu s ustanovením … Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou … u přímého vyznačení průběhu státních hranic hraniční pruh o šířce 1 m po obou stranách státních hranic (celková délka 82,972 km) a 727 volných kruhových ploch, nacházejících se po obou stranách hraniční čáry u nepřímého vyznačení…, bd) v hraničních úsecích II, V, VII, VIII,… v souladu s ustanovení … Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou … u přímého vyznačení průběhu státních hranic hraniční pruh o šířce 1 m po obou stranách státních hranic (celková délka 127,825 km) a 1138 volných kruhových ploch, nacházejících se po obou … stranách hraniční čáry u nepřímého vyznačení…, c) Umísťování a údržba zařízení upozorňujících na průběh státních hranic a ochranných tyčí v letech 2014 až 2017…“ Dále pod body ca) až cc) jsou uvedeny konkrétní požadované činnosti, d) Opevňování ohrožených hraničních znaků v letech 2014 až 2017 v souvislosti s údržbou vyznačení státních hranic…“ Dále pod body da) a db) jsou uvedeny konkrétní požadované činnosti. 16. Zároveň z bodu 26 napadeného rozhodnutí vyplývá, že „Uchazeč je povinen stanovit celkovou nabídkovou cenu veřejné zakázky v Kč v členění bez DPH, výše a částka DPH a s DPH. Celková nabídková cena bude sestavena z cen za jednotlivé položky předmětu plnění dle bodu 2. ZD včetně kalkulace jednotkových cen.“ 17. Předně je třeba uvést, že navrhovatel v rozkladu namítá nepřehlednost zadávací dokumentace a nejednoznačnost požadavku na způsob zpracování nabídkové ceny v kombinaci s odkazy na zákon o státních hranicích a mezinárodní smlouvy, avšak tyto námitky nesměřují proti předmětu správního řízení, kterým je rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení. Pokud by navrhovatel chtěl brojit proti zadávacím podmínkám, potažmo tedy proti nesrozumitelnosti požadavků zadavatele na stavbu nabídkové ceny v zadávací dokumentaci, musel by nejprve uplatnit námitky. Teprve poté by tato problematika mohla být přezkoumána ze strany Úřadu, tedy pouze v případě, že by navrhovatel brojil v návrhu i proti nesrozumitelnosti požadavků zadavatele na stavbu nabídkové ceny v zadávací dokumentaci, což však neučinil. Jelikož navrhovatel nezpochybňoval znění zadávací dokumentace formou námitek, Úřad byl povinen zabývat se pouze důvody vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení. Úřad se však nad rámec výše uvedeného podpůrně zabýval i zřetelností zadávacích podmínek. 18. Z napadeného rozhodnutí i ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že zadavatel požadoval předmět plnění ve dvou režimech – prvním bylo plnění vyplývající ze zákona o státních hranicích, jehož předmětem byla jednostranná údržba hraničního pruhu v délce 1408,587 km u přímého vyznačení v šíři 1 m a u nepřímého vyznačení údržbu 6582 volných kruhových ploch (dále jen „vkp“), obojí vždy ve dvouletých cyklech, tedy 2x v letech 2014 – 2017. V rámci druhého režimu zadavatel požadoval údržbu stanovených úseků dle mezinárodních smluv (na hranici se Spolkovou republikou Německo: 250,116 km +2699 vkp, na hranici s Polskou republikou: 262,065 km + 1974 vkp, na hranici se Slovenskou republikou: 82,972 km + 727 vkp a na hranici s Rakouskou republikou: 127,825 km + 1138 vkp). Na první pohled se může zdát, že odkaz na legislativu upravující státní hranice a mezinárodní smlouvy upravující totéž je matoucí a příliš složitý. Opak je však pravdou. 19. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o státních hranicích k zajištění zřetelnosti průběhu státních hranic a k ochraně hraničních znaků je podél státních hranic na úsecích přímého vyznačení hraniční pruh o šíři 1 m. Kolem každého hraničního znaku na úsecích nepřímo vyznačujících průběh státních hranic je volná kruhová plocha o poloměru 1 m. 20. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o státních hranicích hraniční pruh a volná kruhová plocha jsou udržovány trvale přehledné, bez vzrostlé vegetace a jiných překážek ztěžujících viditelnost hraničních znaků a zřetelnost průběhu státních hranic a v případě hraničního pruhu i viditelnost na oba sousední hraniční znaky. 21. Podle ustanovení § 8 písm. a) zákona o státních hranicích Ministerstvo vnitra při správě státních hranic zabezpečuje vytyčování, vyznačování, zaměřování a údržbu vyznačení průběhu státních hranic, s výjimkou zeměměřických činností na státních hranicích prováděných podle zvláštního právního předpisu a podle písmene b) téhož ustanovení zákona o státních hranicích zabezpečuje údržbu hraničního pruhu a volných kruhových ploch. 22. Zákon o státních hranicích tedy v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou obsahuje toliko vymezení hraničního pruhu a volných kruhových ploch a povinnost zadavatele zabezpečovat údržbu těchto orientačních prvků. Stejně tak konkrétní mezinárodní smlouvy, na které je v zadávací dokumentaci odkazováno, obsahují, kromě toho, co již bylo uvedeno v zákoně o státních hranicích, vymezení konkrétního umístění státní hranice, dále vymezení povinnosti správy konkrétních úseků tak, že každý stát spravuje polovinu úseků z obou stran hranice a úkoly tzv. hraniční komise, která je ustavována vždy v rámci hranic s konkrétním sousedním státem. 23. Jedná se tedy o právní předpisy, které jsou stručné, jasné a srozumitelné a k jejich pochopení není třeba právnické vzdělání či jiných zvláštních schopností a zároveň jejich znění nepřipouští dvojí výklad. Pokud tedy zadavatel v zadávací dokumentaci provedl odkaz na zákon o státních hranicích a mezinárodní smlouvy upravující státní hranice se sousedními státy, nečinilo to zadávací dokumentaci hůře čitelnou. Argument navrhovatele ohledně toho, že zadavatel směřuje použitím výše uvedených odkazů vůči určitému okruhu dodavatelů tak nelze přijmout, neboť z uvedeného tvrzení navrhovatele nelze zjistit, jak by odkazy na zákon o státních hranicích a na mezinárodní smlouvy mohly učinit zadávací dokumentaci nejednoznačnou. Zároveň navrhovatel v rozkladu nijak neprokazuje, že postup zadavatele byl schopen narušit hospodářskou soutěž, pouze v obecné rovině tvrdí, že tomu tak bylo, což samo osobě nelze přijmout jako argument, jež by potvrzoval nezákonnost napadeného rozhodnutí. 24. Úřad se však v napadeném rozhodnutí primárně věnoval tomu, zda navrhovatel splnil požadavek zadavatele na skladbu nabídkové ceny či nikoliv. 25. Navrhovatel v rozkladu nesprávně dovozuje povinnost zadavatele vyzvat v případě nesouladu nabídky se zadávacími podmínkami k vysvětlení informací obsažených v nabídce. Ustanovení § 76 odst. 3 zákona je třeba vykládat tak, že vyjadřuje právo, nikoliv povinnost zadavatele požádat uchazeče o vysvětlení nabídky. Pokud tohoto svého práva zadavatel nevyužije, nastává dispozice zakotvená v ustanovení § 76 odst. 1 zákona, kde je uvedeno, že hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny, zadavatel tedy nabídku, jež je v rozporu s jeho požadavky, bez dalšího vyloučí. V případě ustanovení § 76 odst. 3 zákona, je ponecháno na vůli zadavatele, zda si od uchazeče nechá vysvětlit nejasnosti v nabídce a tímto požadavkem na vysvětlení odloží případné vyřazení konkrétní nabídky. Naproti tomu v ustanovení § 76 odst. 1 zákona je stanovena povinnost zadavatele vyřadit nevhodnou nabídku bez dalšího. Systematickým výkladem těchto dvou ustanovení tedy můžeme dospět k závěru, že zadavatel je povinen vyřadit nabídky, které nesplní požadavky zadavatele v zadávací dokumentaci, pokud si od uchazečů, kteří tyto nabídky podali, nevyžádá vysvětlení případných nejasností v nabídkách. Ze zákona však nevyplývá povinnost požadovat vysvětlení a je tedy, jak již bylo uvedeno výše, čistě na vůli zadavatele, zda o vysvětlení požádá, či nikoliv. S ohledem na výše uvedené tedy nelze přijmout argumentaci navrhovatele ohledně povinnosti zadavatele požádat o vysvětlení nabídky navrhovatele, neboť tuto povinnost zákon nestanoví a zároveň nejde o případ, kdy by se jednalo o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, jak je uvedeno například v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011. 26. Jestliže navrhovatel v rozkladu namítá, že zadavatel měl jeho nabídce věnovat větší pozornost a ne jí pro domnělé formální pochybení vyřadit, konstatuji, že tato námitka nemůže obstát ze stejného důvodu, jak je uvedeno výše. Navrhovatel v této souvislosti opět nepřímo dovozuje povinnost zadavatele, která nevyplývá z žádného ustanovení zákona. Pokud zadavatel při posuzování nabídek uchazečů zjistí, že některá nabídka nesplňuje požadavky zadavatele, nabídku bez dalšího vyloučí, jak učinil i v předmětném zadávacím řízení. Ani tato rozkladová námitka tak ve světle výše uvedeného nemůže obstát, neboť zákon zadavateli neukládá povinnost „věnovat větší pozornost“ určité nabídce, protože takový postup by zcela jistě nebyl v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedenými v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. 27. Ohledně poslední rozkladové námitky týkající se toho, že v důsledku interpretace ustanovení zákona Úřadem ve prospěch zadavatele přichází zadavatel o možnost nemalé úspory veřejných prostředků, konstatuji, že není důvodná. Úřad předně není nadán pravomocí k přezkumu hospodárnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení. Podle ustanovení § 112 odst. 1 zákona vykonává Úřad dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh. Podle ustanovení § 17 písm. m) zákona se pro účely tohoto zákona zadáváním rozumí závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. Úřad tedy zkoumá, zda byl postup zadavatele v souladu se zákonem, přičemž právě dodržení postupů uvedených v zákoně má zajistit dodržování zásady hospodárnosti. Není sporu o tom, že zásada hospodárnosti je jednou ze zásad zadávání veřejných zakázek a její naplnění směřuje ke smyslu zákona, kterým je pořídit předmět plnění za co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele za současného udržení účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli na trhu. Postupem podle zákona je tedy naplňován jeho smysl – hospodárné využívání veřejných prostředků, tato zásada však nemá aplikační přednost před samotnými ustanoveními zákona, jak lze například dovodit z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 1. 2015 č. j. 62 Af 95/2013-74, který se sice skutkově i právně týká jiného případu, avšak závěr, že „…sama zásada hospodárnosti, jak byla judikována zdejším soudem v rozsudcích ze dne 26.4.2012 ve věcech sp. zn. 62 Af 61/2010 a sp. zn. 62 Af 62/2010 a Nejvyšším správním soudem v na ně navazujících rozsudcích ze dne 11.1.2013 ve věcech sp. zn. 5 Afs 42/2012 a sp. zn. 5 Afs 43/2012, nemůže mít aplikační přednost před přesně stanovenými podmínkami pro použití jednacího řízení bez uveřejnění…“ lze použít i na nyní šetřenou věc, přestože se nejedná o veřejnou zakázku zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění, neboť pro nyní šetřenou věc je v této souvislosti relevantní tvrzení soudu, že zásada hospodárnosti jako taková nemá aplikační přednost před ustanoveními zákona. 28. Pokud zadavatel před samotným hodnocením posoudil, že navrhovatel ve své nabídce neocenil všechny položky dle požadavků zadavatele a jeho nabídka byla vyřazena, nelze argumentovat tím, že nabídková cena navrhovatele byla nejnižší a zadavatel tak přichází o finanční prostředky v rozporu se zásadou hospodárnosti. Je možné, že navrhovatel uvedl ve své nabídce cenu, která se může jevit jako nejnižší, avšak pouze proto, že navrhovatel do své nabídky nezahrnul cenu za údržbu volných kruhových ploch podle bodu 2 písm. b) zadávací dokumentace (položky ba – bd) a pokud by je zahrnul, jeho nabídková cena by pravděpodobně nejnižší nebyla. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Obdrží: 1. ATH STAV, s.r.o., Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha 2. Česká republika – Ministerstva vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/12364
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.