Č. j.: ÚOHS-R138/2011/VZ-9980/2015/321/MMl
23. dubna 2015
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 27. 6. 2011 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
společností Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a.s., IČO 47452722,se sídlem Hrnčíře 2, 584 01 Ledeč nad Sázavou,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. 6. 2011, č. j. ÚOHS-S18/2011/VZ-7634/2011/510/IFa, o přezkoumání úkonů zadavatele –
společnosti Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451,se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, ve správním řízení zast. JUDr. Romanem Poláškem, advokátem TOMAN, DEVÁTÝ A PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o., se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2,
učiněných ve veřejné zakázce „Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ – rok 2011, v části 32, 38, 41", zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněno dne 20. 9. 2010 pod evidenčním číslem 60050183, a do Úředního věstníku Evropské unie bylo oznámení odesláno dne 23. 9. 2010, kde dalším účastníkem je vybraný uchazeč -
společnost Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o., IČO 25264605, se sídlem Nádražní 66, 582 63 Ždírec nad Doubravou, ve správním řízení zast. JUDr. Radkem Nápravníkem, advokátem AK Nápravník & Soukup, se sídlem Na Harfě 7, 190 00 Praha 9, a
společnost České dřevařské závody Praha, a.s., IČO 00014010, se sídlem U Arborky 696, Satalice, 190 15 Praha 9
jsem podle ustanovení § 90 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 17. 6. 2011, č. j. ÚOHS-S18/2011/VZ-7634/2011/510/IFa
r u š í m
a správní řízení
z a s t a v u j i .
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 12. 1. 2011 návrh navrhovatele – Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou, a.s., IČO 47452722,se sídlem Hrnčíře 2, 584 01 Ledeč nad Sázavou (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele - Lesy České republiky, s.p., IČO 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ – rok 2011, v části 32, 38, 41" (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo zveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 20. 9. 2010 pod evidenčním číslem 60050183, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 9. 2010.
2. Ke dni 13. 1. 2011 Úřad oznámil zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Navrhovatel podal řádně a včas dne 14. 12. 2010 námitky, ve kterých především uváděl, že se zadavatel nijak nevypořádal se skutečností, že někteří uchazeči nabídli mimořádně nízké nabídkové (dumpingové) ceny. Navrhovatel především vytýkal zadavatelovu rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelnost, neboť z něj není možné dovodit, z jakých údajů zadavatel vycházel při přezkoumání tvrzení, že nabídkové ceny uchazečů nejsou spekulativní nebo mimořádně nízké.
3. K návrhu se vyjádřil zadavatel tak, že se řádně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele, a to s náležitým odůvodněním, přičemž odmítá, že by v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky postupoval vůči jednotlivým uchazečům rozdílně. Dále uvádí, že ve všech případech zkoumal, zda některý uchazeč nenabídl mimořádně nízkou nabídkovou cenu, případně zda neměla nabídnutá cena dříví spekulativní charakter, a že tak činil jediným správným postupem vycházejícím z rozhodovací praxe Úřadu a soudů České republiky.
4. Úřad oznámil účastníkům dopisem ze dne 28. 2. 2011 zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S18/2011/VZ-3143/2011/510/IFa, jehož přílohou bylo usnesení o stanovení lhůt účastníkům, kde za účastníky označil zadavatele, navrhovatele a vybrané uchazeče Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o., IČO 25264605, se sídlem Nádražní 66, 582 63 Ždírec nad Doubravou (dále jen „vybraný uchazeč Stora Enso Wood Products“) a České dřevařské závody Praha, a.s., IČO 00014010, se sídlem U Arborky 696, Satalice, 190 15 Praha 9 (dále jen „vybraný uchazeč České dřevařské závody“).
II. Napadené rozhodnutí
5. Dne 17. 6. 2011 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S18/2011/VZ-7634/2011/510/IFa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh zamítl podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona.
6. Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí především zaobíral otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny. K tomu uvedl, že hodnotící komise při posuzování nabídkových cen jednotlivých uchazečů dospěla k závěru, že nabídkové ceny všech uchazečů nejsou mimořádně nízké a doporučila zadavateli rozhodnout o výběru nejvhodnějších nabídek. Úřad v napadených částech veřejné zakázky nezjistil, že by hodnotící komise, resp. zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když neshledal žádnou z nabídkových cen jako mimořádně nízkou. Pro úplnost bylo uvedeno, že hodnotící komise nezkoumala nabídkové ceny z hlediska toho, zda nejsou mimořádně nízké pouze formálně, neboť Úřad zjistil, že např. v části 56, název SÚJ Lužná, byl vyloučen uchazeč – obchodní společnost Dřevařská a lesnická společnost, s.r.o., IČO 62740407, se sídlem Moskevská 1/14, 434 01 Most, z další účasti v zadávacím řízení z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž rozhodnutí zadavatele o vyloučení jmenovaného uchazeče z další účasti v zadávacím řízení bylo řádně odůvodněno. Úřad neshledal, že by hodnotící komise postupovala v rozporu se zákonem, když si nevyžádala ani v jednom případě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Úřad zdůraznil, že není povinností hodnotící komise odůvodňovat, z jakého důvodu neshledala nabídnuté ceny jako mimořádně nízké, tato povinnost se vztahuje právě na případy zjištění, že některý z uchazečů nabídl cenu, která je vzhledem k okolnostem realizace předmětu veřejné zakázky nereálná, a tudíž vznikají důvodné pochybnosti o budoucím řádném plnění veřejné zakázky. Každá mimořádně nízká nabídková cena musí být přezkoumána, avšak nejprve je nezbytné, aby hodnotící komise dospěla k závěru, že některá z nabízených cen je v takové výši, že vzbuzuje pochybnosti o reálnosti realizace předmětu veřejné zakázky. V této souvislosti Úřad dodal, že zadavatel zadává veřejnou zakázku právě z toho důvodu, aby uspořil maximum svěřených prostředků.
7. Úřad konstatoval, že smyslem ustanovení § 77 zákona je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeči ve své nabídce uvedou nabídkovou cenu, za niž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedla k navyšování původních nabídkových cen uchazeči. Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předpokládané hodnotě předmětu veřejné zakázky za účelem zjištění, zda neexistují důvody pro takovéto oprávněné podezření, pak zákon svěřil do pravomoci hodnotící komise. Úřad neshledal, že by zadavatel nebo hodnotící komise postupovali v rozporu se zákonem.
III. Námitky rozkladu
8. Navrhovatel proti napadenému rozhodnutí podal rozklad doručený dne 27. 6. 2011 Úřadu. Navrhovatel převzal napadené rozhodnutí dne 20. 6. 2011. Rozklad byl tedy doručen v zákonné lhůtě.
9. V rámci rozkladu navrhovatel vytýká napadenému rozhodnutí nesprávné závěry k povinnosti zadavatele k námitce uchazeče odůvodnit, z jakého důvodu nepovažoval zadavatel podané nabídkové ceny za mimořádně nízké. Dále podle navrhovatele napadené rozhodnutí dezinterpretuje a protiví se závěrům rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 11/2009. Z důvodu této dezinterpretace se pak Úřad nedostatečně vypořádal s otázkou, zda se povinnost zkoumat mimořádně nízkou nabídkovou cenu má vztahovat k zápornému saldu nebo ceně lesnických činností. Z téhož důvodu se podle navrhovatele Úřad opomněl zabývat otázkou, jaké ceny činí realizaci předmětu veřejné zakázky reálnou. Nakonec Úřad podle navrhovatele nesprávně vyhodnotil, že žádná z nabídkových cen nevzbuzovala pochybnosti o reálnosti realizace předmětu veřejné zakázky, přičemž opomenul jednání uchazečů po vyhodnocení nabídek, kteří v osmi případech z devíti odmítli uzavřít smlouvu s cenami, jaké sami nabídli.
Závěr rozkladu
10. Navrhovatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání.
IV. Řízení o rozkladu
11. Úřad neshledal podmínky pro postup podle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
12. Na základě výzvy Úřadu se zadavatel k podanému rozkladu vyjádřil následovně. Zadavatel sdělil, že se k většině argumentů navrhovatele vyjádřil zejména ve svém podání ze dne 20. 1. 2011, přičemž v tomto vyjádření uvedl svá základní tvrzení a vyjádřil se k novým argumentům navrhovatele, tedy zejména k rozporu se závěry rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 11/2009. Zadavatel má za to, že má povinnost uvádět pouze nedostatky nabídky, pokud nějaké shledá a nikoli zároveň i výčet všech položek nabídky, které jsou v souladu s jeho požadavky. Zadavatel přezkoumal své rozhodnutí a žádné pochybení neshledal. Ve všech případech důkladně zkoumal, zda některý uchazeč nenabídl mimořádně nízkou nabídkovou cenu a také zda neměla nabídnutá cena spekulativní charakter. Pokud shledal nabídnuté ceny za mimořádně nízké, vyzval uchazeče ke zdůvodnění nabídky, a pokud dané odůvodnění nebylo opodstatněné, vyloučil uchazeče ze zadávacího řízení.
13. Zadavatel závěrem upozornil, že na části č. 38 SÚJ 155213 VZ Ledeč nad Sázavou a na části č. 41 SÚJ 157307 VZ Ronov nad Sázavou byl zadavatel nucen v důsledku odmítnutí uzavření smlouvy se všemi relevantními uchazeči zrušit předmětné zadávací řízení a následně vyhlásit nové zadávací řízení, v němž byl mimo jiné úspěšný i navrhovatel.
V. Původní rozhodnutí o rozkladu a řízení před soudy
14. Dne 8. 8. 2012 vydal předseda Úřadu rozhodnutí o rozkladu č. j. ÚOHS-R138/2011/VZ-14711/2012/310/MMl (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“), jímž napadené rozhodnutí potvrdil. Proti rozhodnutí o rozkladu podal zadavatel žalobu ke Krajskému soudu v Brně, jenž rozhodnutí o rozkladu rozsudkem č. j. 62 Af 88/2012-75 ze dne 21. 11. 2013 zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Soud konstatoval, že zkoumání, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je vždy obligatorní součástí procesu posuzování nabídek; povinnost věcně se vyjádřit k důvodům, pro které hodnotící komise nepovažuje žádnou z nabídkových cen za mimořádně nízkou, vzniká tehdy, pokud zadavatele nebo hodnotící komisi kdokoli (především z uchazečů, kteří podali nabídky) na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen věrohodně a kvalifikovaně upozornil; takové upozornění může přijít v době mezi otevřením obálek a posouzením nabídek nebo po posouzení nabídek v rámci námitek proti posouzení nabídek; pod efektivní kontrolou žalovaného musí být splnění povinnosti zadavatele řádně vypořádat obsah námitek.
15. Proti výše uvedenému rozsudku krajského soudu podal Úřad i zadavatel kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 Afs 103/2013-61 ze dne 10. 6. 2014 kasační stížnosti zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
16. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
17. Jelikož jsem zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 v návaznosti na § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
18. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení
19. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
20. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
21. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
22. Toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona bylo zahájeno doručením návrhu navrhovatele. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
23. Dne 11. 3. 2011 zadavatel informoval Úřad, že dne 10. 3. 2011 rozhodl podle ustanovení § 84 odst. 1 písm. c) zákona o zrušení zadávacího řízení, a to v částech veřejné zakázky č. 41 a č. 38. Co se týče části 32 veřejné zakázky, zadavatel dne 9. 2. 2011 uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na plnění předmětu veřejné zakázky podle ustanovení § 82 zákona.
24. Pro části 38 a 41 bylo zrušeno zadávací řízení, čímž bylo zadávací řízení. Z povahy věci plyne, že již nelze přezkoumat napadené rozhodnutí z pohledu správnosti postupu zadavatele, neboť již není materie, která by mohla být přezkoumávána. Nejprve musí existovat zadávací řízení, ve kterém může zadavatel provádět úkony, aby tyto úkony bylo možno přezkoumat a případně uložit opatření k nápravě ve smyslu ustanovení § 118 zákona. Tato podmínka však v nyní šetřené věci již není splněna, neboť zadávací řízení, ve kterém by zadavatel mohl činit úkony, bylo ukončeno právem předkládaným způsobem tj. zrušením zadávacího řízení dle § 84 odst. 1 písm. c) zákona. Ze strany Úřadu se tedy již nemůže jednat o přezkum postupu zadavatele při „zadávání“ předmětné veřejné zakázky.
25. Návrh se tak stal v průběhu vedení tohoto správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť již není zadávacího řízení, v rámci jehož průběhu by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit jednotlivý úkon zadavatele, či zadávací řízení.
26. Uzavřením smlouvy byl ukončen proces zadávání veřejné zakázky pro část 32. Ani co se týče této části veřejné zakázky tak není možné přezkoumat napadené rozhodnutí z pohledu správnosti postupu zadavatele, neboť již není možné následně uložit nápravné opatření ve smyslu ustanovení § 118 zákona. Z důvodu uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky s vybraným uchazečem dle § 82 zákona v části 32 veřejné zakázky konstatuji, že se návrh navrhovatele stal bezpředmětným, neboť Úřad již nemůže věcně rozhodnout. Nastala tak skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
27. Tento postup Úřadu rovněž aprobuje rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 249/2014 ze dne 31. 3. 2015, kde dospěl k závěru, „že v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.“ Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že „nelze konstruovat nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže povinnost stěžovatele vést řízení i po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tj. poté, co odpadl předmět řízení, kterým je trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, a vydat de facto deklaratorní rozhodnutí o tom, zda došlo ke kvalifikovanému porušení povinností zadavatele.“
28. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
29. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tato podmínka odpadla, neboť uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky, resp. zrušením zadávacího řízení nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout, protože s ohledem na dikci § 118 odst. 1 zákona může Úřad uložit nápravné opatření (potažmo přezkoumat jeho uložení) pouze do okamžiku uzavření smlouvy v rámci existujícího zadávacího řízení či zrušení zadávacího řízení (s výjimkou případů, kdy navrhovatel návrhem brojí proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, což však není situace týkající se nyní šetřené věci).
30. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh navrhovatele na uložení nápravného opatření zadavateli v zadávacím řízení, které již bylo ukončeno uzavřením smlouvy podle § 82 zákona a zrušením zadávacího řízení dle § 84 odst. 1 písm. c) zákona, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.
31. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit. K této problematice se rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku, když konstatoval, že „zrušení úkonu (rozhodnutí) zadavatele není nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené porušením povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Nejedná se odpovědnost státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zadávání veřejných zakázek totiž není výkonem veřejné moci, jde o civilní kontraktační proces modifikovaný zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty. Odpovědnost zadavatele za škodu způsobenou dodavateli či uchazeči o veřejnou zakázku je pak občanskoprávním odpovědnostním vztahem. Soudy rozhodující v občanském soudním řízení jsou pak kompetentní i k posouzení otázky, zda došlo k porušení povinností zadavatele vyplývajících z právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek, což je jedním ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti zadavatele za škodu.“
VII. Závěr
32. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.
33. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a. s., Hrnčíře 2, 584 01 Ledeč nad Sázavou
2. JUDr. Roman Polášek, advokát TOMAN, DEVÁTÝ A PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o., Trojanova 12, 120 00 Praha 2
3. JUDr. Radek Nápravník, advokát, AK Nápravník & Soukup, Na Harfě 7, 190 00 Praha 9
4. České dřevařské závody Praha, a. s., U Arborky 696, Satalice, 190 15 Praha 9
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
