Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 12444


Číslo jednací S594/2013/VZ-5448/2014/524/ZKu
Instance I.
Věc
Klimabox II
Účastníci Masarykova univerzita
KRD-obchodní společnost s. r. o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 11.05.2015
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-12433.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-12444.html
Rozhodnutí
                          
Právní moc: výrok I. a výrok II. zrušeny a SŘ zastaveno (R97/2014) výrok III. dne 11. 5. 2015 (R92/2014) výrok IV. změněn (R92/2014) Č. j.: ÚOHS-S594/2013/VZ-5448/2014/524/ZKu Brno 13. března 2013 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 9. 2013 na návrh ze dne 29. 9. 2013, jehož účastníky jsou zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno, navrhovatel – KRD-obchodní společnost s.r.o., IČO 26424991, se sídlem Pekařská 603/12, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 10. 9. 2013 JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 09582, AK Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Klimabox II“ zadávané na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 9. 2013, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne, rozhodl takto: I. Návrh navrhovatele – KRD-obchodní společnost s.r.o., IČO 26424991, se sídlem Pekařská 603/12, 150 00 Praha 5 – se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona. II. Návrh navrhovatele – KRD-obchodní společnost s.r.o., IČO 26424991, se sídlem Pekařská 603/12, 150 00 Praha 5 – se v části směřující proti postupu zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh v této části nebyl podán oprávněnou osobou. III. Zadavatel – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno – se při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval při vyřizování námitek navrhovatele – KRD-obchodní společnost s.r.o., IČO 26424991, se sídlem Pekařská 603/12, 150 00 Praha 5 – v rozporu s § 110 odst. 7 cit. zákona, když námitky odmítl z důvodu, že nebyly podepsány osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele a tyto námitky nepřezkoumal v plném rozsahu, ačkoliv námitky obsahovaly náležitosti stanovené v § 110 odst. 7 cit. zákona. IV. Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Odůvodnění I. Průběh zadávacího řízení 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) – jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 30. 9. 2013 návrh navrhovatele – KRD-obchodní společnost s.r.o., IČO 26424991, se sídlem Pekařská 603/12, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 10. 9. 2013 JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou, ev. č. ČAK 09582, AK Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů zadavatele – Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno (dále jen „zadavatel“) – učiněných ve věci podlimitní veřejné zakázky „Klimabox II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 9. 2013, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Předmět plnění veřejné zakázky zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci jako: „Dodávka klimaboxu za zadavatelem specifikovaných technických (příloha C) a obchodních podmínek (příloha A)“. V příloze C zadávací dokumentace je předmět plnění specifikován podrobněji, a sice jako: „Kultivační box pro pěstování vyšších rostlin výšky minimálně 80 cm, u kterého je možné přesně nastavit, dlouhodobě udržovat i plynule měnit kultivační podmínky, zejména množství záření, teplotu a vlhkost vzduchu.“ Zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 1 074 380 Kč bez DPH. 3. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel uvedl ve výzvě k podání nabídky ekonomickou výhodnost nabídky. V bodu 12. zadávací dokumentace jsou dílčí kritéria s vymezením subkritérií blíže stanoveny následovně: Celková nabídková cena v Kč bez DPH celková váha kritéria 65 % Technická úroveň nabízeného plnění celková váha kritéria 35 % - typ zdroje světelného záření 18 % - schopnost udržovat průměrné parametry teploty 7 % (24⁰C) a vlhkosti (60 %) při pomalém proudění vzduchu v komoře - technické řešení nastavení vzdálenosti rostlin od zdrojů záření 5 % (počet stupňů nastavení) - nosnost roštů pro umístění kultivačních nádob s rostlinami 5 % 4. Dne 12. 9. 2013 navrhovatel doručil zadavateli námitky proti zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a proti jejím zadávacím podmínkám. Námitky navrhovatele byly doručeny zadavateli osobně dne 12. 9. 2013 a zprávou zaslanou prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek Masarykovou univerzitou dostupného na https://zakazky.muni.cz téhož dne. Zadavatel podané námitky odmítl dopisem ze dne 19. 9. 2013. 5. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 20. 9. 2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky od čtyř uchazečů. 6. Z protokolu z prvního jednání hodnotící komise ze dne 24. 9. 2013 vyplývá, že hodnotící komise přerušila své jednání do doby doplnění kvalifikace uchazečem JD Dvořák, s.r.o., IČO 49621815, se sídlem V Holešovičkách 1448/14, 180 00 Praha 8 (dále jen „JD Dvořák“) a do doby vysvětlení nabídek uchazeči PSI (Photon Systems Instruments), spol. s r.o., IČO 60646594, se sídlem Koláčkova 1057/39, 621 00 Brno (dále jen „PSI, spol. s r.o.“); MERCI, s.r.o., IČO 46966447, se sídlem Hviezdoslavova 1192/55b, 627 00 Brno (dále jen „MERCI, s.r.o.“) a navrhovatelem. 7. Z protokolu z druhého jednání hodnotící komise ze dne 2. 10. 2013 vyplývá, že nabídky všech uchazečů splnily zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách a nejsou v rozporu s platnými právními předpisy. Hodnotící komise provedla hodnocení nabídek a doporučila zadavateli, aby uzavřel smlouvu s uchazečem PSI, spol. s r.o. 8. Zadavatel rozhodnutím ze dne 9. 10. 2013 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče PSI, spol. s r.o. 9. Dopisem ze dne 18. 10. 2013 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Námitky navrhovatele byly doručeny zadavateli osobně dne 21. 10. 2013 a zprávou přes elektronický nástroj dostupný na https://zakazky.muni.cz téhož dne. Zadavatel námitky navrhovatele odmítl dopisem ze dne 31. 10. 2013. 10. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, stanovení zadávacích podmínek zadávací dokumentace a rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 30. 9. 2013 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele. II. Obsah návrhu 11. Navrhovatel brojí proti zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť se domnívá, že zadavatel zahájil předmětné zadávací řízení v rozporu s ust. § 84 odst. 6 zákona, dále proti způsobu stanovení zadávacích podmínek v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku, jelikož dle názoru navrhovatele byly stanoveny v rozporu s ust. § 45 odst. 3 zákona a proti rozhodnutí zadavatele ze dne 19. 9. 2013 o odmítnutí námitek navrhovatele z důvodu, že zadavatel rozhodl, dle mínění navrhovatele, o odmítnutí námitek v rozporu s ust. § 110 odst. 7 zákona. 12. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku porušil ust. § 84 odst. 6 zákona, dle kterého zadavatel není oprávněn zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku, když zadávací řízení s obdobným předmětem plnění, které mu předcházelo, nebylo zrušeno. Pro podporu svého tvrzení navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o zrušení předcházejícího zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo vydáno v rozporu se zákonem, je tak absolutně neplatným právním úkonem a nemohlo vyvolat důsledky zamýšlené zadavatelem, tedy zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku. 13. Porušení zákona zadavatelem spatřuje navrhovatel i ve stanovení zadávacích podmínek zadávací dokumentace na veřejnou zakázku. Dle tvrzení navrhovatele „Zadávací podmínky Nové veřejné zakázky jsou navíc v rozporu s ustanovením § 45 odst. 3 ZVZ, podle něhož technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, neboť technické parametry dodatečně vykonstruované oproti požadavkům u Původní veřejné zakázky jsou vykonstruované zcela účelově.“ Navrhovatel se domnívá, že nově požadované technické parametry, jejichž absence v zadávací dokumentaci předchozí veřejné zakázky byla důvodem pro zrušení zadávacího řízení, jsou nepodstatné, neodrážení funkci ani výkon předmětu plnění veřejné zakázky a jsou stanoveny cíleně, aby zvýhodnily konkrétního uchazeče. 14. Podle názoru navrhovatele se zadavatel rovněž dopustil správního deliktu dle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když rozhodl o odmítnutí námitek navrhovatele ze dne 12. 9. 2013 v rozporu s ust. § 110 odst. 7 zákona. Jako důvod pro odmítnutí námitek navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 19. 9. 2013 uvedl, že námitky podané prostřednictvím elektronického nástroje nebyly podepsány osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele. K výše uvedenému navrhovatel uvádí, že námitky byly řádně podepsány a podány, doručeny zadavateli jak zprávou přes elektronický nástroj dostupný na https://zakazky.muni.cz, tak i osobně do sídla zadavatele. I kdyby tedy nedošlo k jejich doručení prostřednictvím elektronického nástroje, jak tvrdí zadavatel, došlo k jejich doručení osobně. Navrhovatel taktéž konstatuje, že není možné, aby zadavatel jednostranně vyloučil použitelnost některých způsobů doručování, nevyplývá-li takové vyloučení přímo ze zákona a dodává, že „pokud by snad zadavatel tvrdil, že jedinou přípustnou cestou pro podání námitek byla cesta přes elektronický nástroj dostupný na http://zakazky.muni.cz, nelze s ním souhlasit, neboť by se jednalo o diskriminační požadavek nemající oporu ve ZVZ a tento postup by zcela znemožnil podání námitek prostřednictvím zástupce (zejména potom právního).“ 15. Navrhovatel žádá, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. Součástí návrhu je i žádost navrhovatele o vydání předběžného opatření dle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v zákazu uzavřít smlouvu. 16. Dne 29. 10. 2013 bylo zástupkyni navrhovatele ve správním řízení – advokátce JUDr. Sylvii Sobolové, Ph.D., ev. č. ČAK 09582 – umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S594/2013/524/ZKu. III. Vyjádření zadavatele k návrhu 17. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 4. 10. 2013, v němž k domnělému porušení zákona zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku uvedl, že nepovažuje zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku za učiněné v rozporu se zákonem, protože dle jeho názoru došlo k platnému zrušení předchozího zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Dle slov zadavatele může rozhodnout o zákonnosti či nezákonnosti zrušení předchozího zadávacího řízení pouze Úřad či soud. 18. K tvrzení navrhovatele, že technické parametry v zadávací dokumentaci veřejné zakázky jsou vykonstruovány účelově s cílem zvýhodnit konkrétního uchazeče, zadavatel odkazuje na své vyjádření k návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 19. 9. 2013, které doručil Úřadu v rámci správního řízení, jehož předmětem je předchozí zrušené zadávací řízení na veřejnou zakázku. Ve zmíněném vyjádření zadavatel námitku navrhovatele, že důvody zadavatele (potřeba dodatečně stanovit některé technické parametry), pro které zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jsou dodatečně vykonstruované, odmítl s tím, že náročnou vědeckou práci není možné provádět na přístrojích, které nevyhovují nejnovějším trendům ať již funkčně, či je pouze prostorově nelze umístit v laboratořích či přemisťovat v rámci laboratoří stále dostavovaného Univerzitního kampusu Bohunice. Ve výše uvedeném vyjádření se zadavatel rovněž vyslovil k pochybnosti navrhovatele, že se zadavatel nově stanovenými technickými parametry snaží zvýhodnit konkrétního uchazeče. Takovou pochybnost zadavatel odmítl a dodal, že zadavatel nemá zájem o žádný konkrétní přístroj, a kdyby jej měl, pak by veřejnou zakázku nezadával ve zjednodušeném podlimitním řízení, ale v jednacím řízení bez uveřejnění dle ust. § 23 odst. 4 písm. a) zákona. Následně zadavatel uvádí, že navrhovatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nabízí totožné zařízení jako v předchozím zrušeném zadávacím řízení na veřejnou zakázku, avšak některé technické parametry uvádí jiné. 19. Zadavatel se rovněž vyjádřil k odmítnutí námitek navrhovatele proti zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a proti jejím zadávacím podmínkám. K procesu podávání námitek v zadávacím řízení na veřejnou zakázku zadavatel uvádí, že „navrhovatel, resp. právní zástupkyně navrhovatele zásadním způsobem nerespektuje základní právní úpravu elektronické komunikace, a tudíž elektronického zadávání veřejných zakázek, které se řídí jak Zákonem a jeho prováděcími předpisy, zejména vyhláškou č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody, tak zejména zákony č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů.“ Zadavatel následně cituje ze zadávací dokumentace k veřejné zakázce, kde je v bodě č. 1 uvedeno, že předmětná veřejná zakázka je zadávána elektronicky pomocí elektronického nástroje dostupného na http://zakazky.muni.cz, a veškeré úkony vyjma předložení informace o kvalifikaci a podání nabídky je nutné provádět elektronicky, přičemž podmínky a informace týkající se elektronického nástroje jsou dostupné na http://zakazky.muni.cz, tedy na profilu zadavatele. Zadavatel konstatuje, že zákon nezakazuje zadavateli vybrat si jeden z možných způsobů komunikace pro celé zadávací řízení a proto si zadavatel zvolil formu komunikace prostřednictvím elektronického nástroje. Zadavatel otázku zákonnosti rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 19. 9. 2013 uzavírá s tím, že vzhledem k tomu, že námitky sepsala a podepsala právní zástupkyně navrhovatele, avšak zadavateli je přes elektronický nástroj doručil sám navrhovatel, není jasné, zda se navrhovatel chtěl nechat zastoupit či nikoliv, a proto byl zadavatel nucen takový přípis pro nesrozumitelnost posoudit jako neplatný právní úkon podle ust. § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). 20. Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele mu byl doručen dne 30. 9. 2013, tedy jedenáctý den poté, kdy navrhovatel obdržel rozhodnutí zadavatele, kterým zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl. Proto je zadavatel názoru, že došlo k pozdnímu doručení návrhu zadavateli a Úřad by měl správní řízení v šetřeném případě zastavit. IV. Průběh správního řízení 21. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou zadavatel, navrhovatel. 22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení dopisem č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-19396/2013/524/ZKu ze dne 9. 10. 2013. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-19423/2013/524/ZKu z téhož dne účastníkům řízení stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení. Usnesením byla dále zadavateli stanovena lhůta k doložení dokladu prokazujícího doručení rozhodnutí o námitkách navrhovatele a k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení. Usnesením č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-21055/2013/524/ZKu ze dne 30. 10. 2013 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dopisem č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-2692/2014/524/ZKu ze dne 6. 2. 2014 Úřad rozšířil předmět správního řízení o možné spáchání správního deliktu zadavatelem dle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona a usnesením č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-2708/2014/524/ZKu z téhož dne Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž v souvislosti s rozšířením předmětu správního řízení mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení a lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 23. Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-20017/2013/524/ZKu ze dne 15. 10. 2013 uložil Úřad zadavateli, na návrh navrhovatele ze dne 29. 9. 2013, zákaz uzavřít smlouvu podle ust. § 117 odst. 1 písm. a) zákona. Proti tomuto rozhodnutí byl dne 30. 10. 2013 Úřadu doručen rozklad zadavatele z téhož dne. Úřad následně usnesením č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-21365/2013/524/ZKu ze dne 4. 11. 2013 stanovil navrhovateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k rozkladu. Na výše uvedené usnesení Úřadu reagoval navrhovatel dopisem ze dne 11. 11. 2013, který byl doručen Úřadu dne 12. 11. 2013. V. Vyjádření navrhovatele 24. Dne 7. 11. 2013 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele ze dne 6. 11. 2013, kterým reagoval na vyjádření zadavatele ze dne 4. 10. 2013. 25. Navrhovatel se ve vztahu k šetřenému zadávacímu řízení vyjádřil zejména k rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek navrhovatele ze dne 19. 9. 2013, k protiprávnosti zahájení zadávacího řízení a ke lhůtě pro doručení návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. 26. K rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek ze dne 19. 9. 2013 navrhovatel uvádí, že zadavatel se rozhodl s námitkami nevypořádat a odmítl je s odkazem na ust. § 110 odst. 7 zákona z důvodu, že dle názoru zadavatele nebyly námitky podepsány osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele. Takové tvrzení není dle navrhovatele pravdivé, neboť námitky byly zadavateli doručeny jak osobně do sídla zadavatele, tak datovou zprávou prostřednictvím elektronického nástroje. V obou případech pak byly námitky dle navrhovatele sepsány a podepsány právní zástupkyní navrhovatele a přílohu tvořila plná moc prokazující její oprávnění jednat jménem navrhovatele. Navrhovatel dodává, že „z žádného právního předpisu nevyplývá, že by námitky ve smyslu ustanovení § 110 ZVZ musela podat (tj. doručit) zadavateli stejná osoba, která tyto námitky sepsala, a to pod sankcí jejich odmítnutí zadavatelem.“ Odkaz zadavatele na vyhlášku č. 9/2011 Sb.,kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody, je dlenázoru navrhovatele irelevantní, neboť uvedená vyhláška není prováděcí vyhláškou k ust. § 148 zákona, který upravuje komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem.Navrhovatel se taktéž domnívá, že zadavatel nemůže jednostranně vyloučit použití některých způsobů doručování stanovených v ust. § 148 odst. 2 zákona a je povinen dodavatelům umožnit, aby s ním komunikovali kterýmkoli způsobem v ust. § 148 odst. 2 zákona uvedeným.K námitce zadavatele, že ze způsobu podání námitek navrhovatelem není jasné, zda se chtěl nechat zastoupit či nikoliv, navrhovatel uvádí, že vzhledem k tomu, že navrhovatel připojil námitky k datové zprávě a tuto pak podepsal svým elektronickým podpisem, je zřejmé, že navrhovatel byl s obsahem námitek srozuměn a chtěl je podat. 27. V další části vyjádření navrhovatel s odkazem na pochybnosti, které uvedl již v návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 29. 9. 2013, uvádí, že zadavatel zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku porušil ust. § 84 odst. 6 zákona a to tím, že zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku, aniž by před tím platně zrušil předchozí zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění. Navrhovatel konstatuje, že rozhodnutí zadavatele o zrušení předchozího zadávacího řízení na veřejnou zakázku ze dne 21. 8. 2013 „bylo vydáno v rozporu se ZVZ když nebyly naplněny předpoklady pro zrušení zadávacího řízení na Původní veřejnou zakázku dle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, na který zadavatel odkazuje v Rozhodnutí o zrušení, ani předpoklady žádného jiného ustanovení ZVZ, a je tak absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“) a to pro rozpor se zákonem.“ 28. Navrhovatel se rovněž vyjádřil k námitce zadavatele, že mu navrhovatel doručil stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 30. 9. 2013 a porušil tak ust. § 114 odst. 4 zákona, jelikož se jednalo o den jedenáctý poté, kdy navrhovatel obdržel rozhodnutí zadavatele, kterým zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl. Navrhovatel trvá na tom, že „hmotněprávní lhůta pro podání Návrhu byla zachována, a to s odkazem na ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dle kterého platí, že: ‚připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.‘“ 29. Navrhovatel ve svém vyjádření taktéž konstatuje, že zadavatel pochybil při posouzení a hodnocení nabídek uchazečů PSI, spol. s r.o. a MERCI, s.r.o. a jednal tak v rozporu s ust. § 76 odst. 1 a 6 zákona a ust. § 79 odst. 5 zákona, když nevyřadil nabídky těchto uchazečů, protože nesplňovaly požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a když nerozhodl o novém posouzení a hodnocení nabídek, ačkoliv ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 10. 2013 mohl a měl zjistit, že hodnotící komise při posouzení a hodnocení nabídek porušila zákonem stanovený postup. VI. Vyjádření zadavatele 30. K rozšíření předmětu správního řízení o možné spáchání správního deliktu zadavatelem podle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel vyjádřil dopisem ze dne 12. 2. 2014, ve kterém uvádí, že Úřad v dopise č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-2692/2014/524/ZKu ze dne 6. 2. 2014, jímž Úřad rozšířil předmět správního řízení o možné spáchání správního deliktu zadavatelem dle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona, citoval pouze ustanovení zákona, aniž by citoval i ustanovení prováděcích předpisů, které upravují problematiku elektronických úkonů. 31. Zadavatel ve vyjádření uvádí, že i přes to, že námitky navrhovatele odmítl, řádně je přezkoumal, a přestože jim nevyhověl, podrobně své rozhodnutí odůvodnil, a proto nelze posuzovat vyřízení námitek ze strany zadavatele za porušení zákona. V této souvislosti odkazuje na ust. § 35 odst. 2 občanského zákoníku, které stanoví, že právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Dle názoru zadavatele tedy nelze „přičítat k tíži Zadavatele, že úkon odmítl, když jej přezkoumal. K tíži Zadavatele by bylo možné přičítat, a tudíž jeho porušením Zákona by bylo, pokud by námitky nepřezkoumal a své rozhodnutí neodůvodnil. Navíc Zadavatel stěžovatele poučil, jak dále postupovat.“ 32. Zadavatel konstatuje, že v případě, že má zadavatel odlišný názor na elektronické zadávání veřejných zakázek a elektronickou komunikaci vůbec, nelze konstatovat, že postupoval v rozporu s ust. § 110 odst. 7 zákona, neboť cit. ust. upravuje institut podávání námitek. Závěrem vyjádření zadavatel cituje skutečnosti uvedené ve vyjádření zadavatele ze dne 4. 10. 2013. VII. Závěry Úřadu 33. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel stanovil technické podmínky v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce v souladu se zákonem a při zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku postupoval v souladu se zákonem, proto návrh navrhovatele ze dne 29. 9. 2013 zamítl. Současně Úřad rozhodl, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, tím, že postupoval při vyřizování námitek navrhovatele v rozporu s § 110 odst. 7 cit. zákona, když námitky odmítl z důvodu, že nebyly podepsány osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele. K výroku I. tohoto rozhodnutí K oprávnění zadavatele k zahájení zadávacího řízení 34. Podle ust. § 84 odst. 6 zákona zadavatel není oprávněn zahájit zadávací řízení, kterému předcházelo zadávací řízení s obdobným předmětem plnění, před zrušením takového zadávacího řízení. 35. Podle ust. § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. 36. Podle ust. § 84 odst. 8 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. 37. Zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění „Klimabox“ na základě výzvy k podání nabídky ze dne 12. 7. 2013, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne. Rozhodnutím ze dne 21. 8. 2013 zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 8. 2013 pod ev. č. 364515. 38. Zadávací řízení na veřejnou zakázku „Klimabox II“, tedy šetřené zadávací řízení, zadavatel zahájil na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 9. 2013, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne. 39. K námitce navrhovatele, že zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku, aniž by před tím platně zrušil předchozí zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění, Úřad uvádí, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku Klimabox rozhodnutím ze dne 21. 8. 2013 a své rozhodnutí odůvodnil tím, že zadávací řízení na veřejnou zakázku ruší v souladu s ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť při posuzování nabídek zjistil, že vzhledem k chybám, které zadavatel učinil v podrobné specifikaci předmětu zakázky – technických podmínkách – nemůže v důsledku obsahu zadávacích podmínek akceptovat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Oznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel následně odeslal uchazečům, kteří podali nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak mu ukládá ust. § 84 odst. 8 zákona. Zadavatel rovněž odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek, které zde bylo uveřejněno dne 22. 8. 2013 pod ev. č. 364515. 40. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zadavatel dostál povinnostem, které mu v případě zrušení zadávacího řízení zákon ukládá, a tedy postupoval v souladu s ust. § 84 odst. 6 zákona, když šetřené zadávací řízení zahájil až poté, kdy zrušil zadávací řízení s obdobným předmětem plnění. 41. Úřad dodává, že skutečnost, zda bylo zadávací řízení na veřejnou zakázku „Klimabox“ zadávanou na základě výzvy k podání nabídky ze dne 12. 7. 2013, která byla uveřejněna na profilu zadavatele téhož dne, zrušeno v souladu se zákonem, je prošetřována na základě návrhu navrhovatele ze dne 12. 9. 2013. Ke způsobu stanovení technických podmínek 42. Podle ust. § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 43. Podle ust. § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. 44. Podle ust. § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem. 45. Podle ust. § 45 odst. 3 zákona technické podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele. 46. Zadavatel stanovil technické podmínky v příloze C zadávací dokumentace následujícím způsobem: Požadované technické a funkční vlastnosti Požadovaná hodnota Využitelná kultivační plocha Alespoň 1,3 m2 Výška rostlin Minimálně 80 cm Záření Minimálně 800 umol m-2 s-1 fotosynteticky aktivního záření ve výšce 20 cm nad rostlinami Teplota Plynule regulovatelná v rozmezí alespoň 10 – 45oC při zapnutém osvětlení Vlhkost vzduchu Plynule regulovatelná v rozmezí a alespoň 40 – 80 % RH při zapnutém osvětlení Nosnost roštu pro umístění rostlin Minimálně 90 kg/m2 Možnost dálkového sledování ANO podmínek v boxu přes internet Maximální vnější rozměry boxu 2000 x 3100 x 900 mm (s ohledem na dostupný prostor a stěhování) Hlučnost ve volném prostoru 1 m max. 70 dB od boxu Možnost regulace výšky roštu s ANO rostlinami (vzhledem k podlaze místnosti) Homogenita světelného pole Ne větší odchylka než 20 % od na kultivační ploše ve vzdálenosti nastavené průměrné hodnoty 50 cm od zdroje Servisní zásah na místě do 24 hodin ANO od nahlášení závady Zajištění záručního i pozáručního servisu ANO 47. Jako bonifikované technické a funkční vlastnosti uvedl zadavatel v příloze C zadávací dokumentace následující: max. dosažitelný světelný tok fotosynteticky aktivního záření v umol m-2 s-1, ve vzdálenosti 50 cm od zdroje; energetická účinnost osvětlení (umol na Watt); plynulá regulace intenzity osvětlení (počet kroků); schopnost udržovat průměrné parametry teploty (24oC) a vlhkosti (60 %) při pomalém proudění vzduchu v komoře (rychlost proudění vzduchu); technické řešení nastavení vzdálenosti rostlin od zdrojů záření (počet stupňů); nosnost roštů pro umístění kultivačních nádob s rostlinami (kg/m2). 48. Z protokolu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 24. 9. 2013 vyplývá, že uchazeč JD Dvořák s.r.o. neprokázal kvalifikaci v plném rozsahu, a proto byl dopisem ze dne 25. 9. 2013 zadavatelem vyzván k doplnění čestného prohlášení s uvedením relevantního data. Uchazeč JD Dvořák s.r.o. zadavateli odpověděl dopisem ze dne 26. 9. 2013, kterým doložil požadované čestné prohlášení. Z výše uvedeného protokolu rovněž vyplývá, že hodnotící komise zjistila nedostatky v nabídkách uchazečů PSI, spol. s r.o., MERCI, s.r.o. a navrhovatele. 49. Dopisem ze dne 25. 9. 2013 vyzval zadavatel uchazeče PSI spol. s r.o., aby vysvětlil, jaké poskytuje záruční a servisní podmínky a nesoulad nabídky uchazeče se zadávací dokumentací veřejné zakázky, který spočíval v technické podmínce maximálního vnějšího rozměru zařízení (s ohledem na dostupný prostor a stěhování), když zařízení nabízené uchazečem PSI, spol. s r.o. stanovené maximální vnější rozměry zařízení přesahovalo. Uchazeč odpověděl zadavateli dopisem ze dne 26. 9. 2013, kde uvedl, že nabízené zařízení bude sestaveno až na místě plnění, a proto neshledává problém v odlišných rozměrech zařízení. Zároveň uchazeč doplnil, jaké poskytuje záruční a servisní podmínky. 50. Dopisem ze dne 25. 9. 2013 vyzval zadavatel uchazeče MERCI, s.r.o., aby vysvětlil, jaké poskytuje záruční a servisní podmínky a nesoulad nabídky uchazeče se zadávací dokumentací veřejné zakázky, který spočíval v technické podmínce maximálního vnějšího rozměru zařízení (s ohledem na dostupný prostor a stěhování), když zařízení nabízené uchazečem MERCI s r.o. stanovené maximální vnější rozměry zařízení přesahovalo. Uchazeč odpověděl zadavateli dopisem ze dne 26. 9. 2013, kde uvedl, že nabízené zařízení bude sestaveno až na místě plnění a zároveň doplnil, jaké poskytuje záruční a servisní podmínky. 51. Dopisem ze dne 26. 9. 2013 vyzval zadavatel navrhovatele, aby zadavateli sdělil název nabízeného zařízení a jeho typové označení. Navrhovatel odpověděl zadavateli dopisem ze dne 30. 9. 2013, ve kterém uvedl výše požadované. 52. Z protokolu z druhého jednání hodnotící komise ze dne 2. 10. 2013 vyplývá, že uchazeč JD Dvořák s.r.o. prokázal kvalifikaci v plném rozsahu a ostatní uchazeči zadávacího řízení, kteří byli vyzváni k vysvětlení svých nabídek, požadované vysvětlení zadavateli poskytli a splnili tak všechny podmínky stanovené v zadávacích podmínkách. Hodnotící komise poté přistoupila k hodnocení nabídek a doporučila zadavateli uzavřít smlouvu s uchazečem PSI, spol. s r.o. 53. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010 k vymezení pojmu zadávací dokumentace uvádí, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“ Povinností zadavatele je tedy co nejpřesněji a s veškerou pečlivostí vymezit předmět plnění veřejné zakázky tak, aby na jedné straně na základě tohoto vymezení mohli uchazeči zadávacího řízení sestavit nabídky a na straně druhé, aby takové vymezení nebylo diskriminační. 54. Úřad obecně k technickým podmínkám zadávací dokumentace v případě veřejných zakázek na dodávky uvádí, že požadavky na předmět plnění veřejné zakázky a jeho charakteristiky musí být stanoveny objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění, čímž zadavatel současně jednoznačně definuje požadované vlastnosti předmětu plnění. Technickými podmínkami jsou vymezovány zejména bližší charakteristiky a požadavky na předmět plnění. Jak zákon stanoví v ust. § 45 odst. 3, nesmí zadavatel technické podmínky stanovit tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Základním účelem zákona je zabezpečení hospodárnosti a efektivního vynakládání veřejných prostředků a „Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické.“, jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 Afs 87/2008 – 81 ze dne 9. 7. 2009. 55. Úřad v šetřeném případě nejprve posoudil, jakým způsobem zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky vymezil technické podmínky, tedy zda zadavatel nevymezil technické podmínky v zadávací dokumentaci bezdůvodně přísně nebo zda nejsou některé z nich stanoveny nadbytečně. Ze stanovených technických podmínek (viz bod 46. a 47. tohoto rozhodnutí) vyplývá, že zadavatel technické podmínky vymezil obecnými charakteristikami předmětu plnění. Zároveň nelze hovořit o tom, že zadavatelem požadované technické podmínky by byly příznačné pro konkrétního dodavatele a působily by diskriminačně. Vzhledem k tomu, že technické podmínky byly v zadávací dokumentaci veřejné zakázky stanoveny obecným způsobem, nemohly zaručit konkurenční výhodu konkrétnímu dodavateli nebo vytvořit neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Úřad zhodnotil všechny relevantní okolnosti šetřeného případu, zejména druh požadovaného zařízení, jímž je kultivační box pro pěstování vyšších rostlin a požadavky na jeho funkce, jimiž jsou možnosti přesného nastavení, dlouhodobého udržování i plynulé změny kultivačních podmínek, zejména množství záření, teploty a vlhkosti vzduchu, jak ostatně vyplývá ze samotného popisu zařízení, jež je uveden v zadávací dokumentaci. Úřad vzal v potaz i účel využití kultivačního boxu, tedy zejména experimenty, ke kterým bude v Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity využíván a umístění samotného zařízení v suterénních prostorách budovy uvedeného Ústavu experimentální biologie. Zadavatel stanovil technické podmínky v zadávací dokumentaci veřejné zakázky na základě svých potřeb, které souvisí zejména s činností zadavatele jakožto vysoké školy, která je centrem vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti, a která má klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti, jak vyplývá z ust. § 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně pak zadavatel své potřeby specifikoval s ohledem na využití předmětu plnění veřejné zakázky v oblasti experimentální biologie a své požadavky na předmět plnění jednoznačně specifikoval v zadávací dokumentaci objektivním způsobem. 56. Po zhodnocení výše uvedených okolností Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil technické podmínky v zadávací dokumentaci v souladu s ust. § 45 odst. 3 zákona a v souladu se zásadami transparentnosti a zákazu diskriminace zakotvenými v ust. § 6 odst. 1 zákona, jelikož zadavatel technické podmínky specifikoval v zadávací dokumentaci objektivně, jednoznačně, tedy transparentně a vůči všem uchazečům stejně, tedy nediskriminačně. O tom, že zadavatel stanovil technické podmínky zadávací dokumentace v souladu se zákonem, aniž by určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, svědčí i množství podaných nabídek a skutečnost, že nabídky všech uchazečů zadávacího řízení požadavky zadavatele uvedené v technických podmínkách zadávací dokumentace splnily, jak vyplývá z druhého protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 2. 10. 2013. 57. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval při zahájení zadávacího řízení a při stanovení technických podmínek předmětu plnění v souladu se zákonem, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele ze dne 29. 9. 2013 podle ust. § 118 odst. 5 písm. a) zamítl. K výroku II. tohoto rozhodnutí 58. Podle ust. § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podávání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. 59. Podle ust. § 110 odst. 9 zákona stěžovatel, který nevyužil možnosti podat námitky, není oprávněn podat návrh k Úřadu v téže věci. 60. Podle ust. § 118 odst. 5 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou. 61. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 6. 11. 2013 rovněž namítal, že zadavatel pochybil při posouzení a hodnocení nabídek uchazečů PSI, spol. s r.o. a MERCI, s.r.o. a jednal tak v rozporu s ust. § 76 odst. 1 a 6 zákona a ust. § 79 odst. 5 zákona, když nevyřadil nabídky těchto uchazečů, protože nesplňovaly požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a když nerozhodl o novém posouzení a hodnocení nabídek, ačkoliv ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 10. 2013 mohl a měl zjistit, že hodnotící komise při posouzení a hodnocení nabídek porušila zákonem stanovený postup. Úřad k těmto námitkám navrhovatele uvádí, že navrhovatel v této věci nevyužil možnosti podat námitky, na které by navazovalo podání návrhu směřujícího proti postupu zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek. Tyto skutečnosti proto nejsou předmětem správního řízení, který je vymezen obsahem návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 29. 9. 2013, jak je uvedeno v oznámení o zahájení zadávacího řízení č. j. ÚOHS-S594/2013/VZ-19396/2013/524/ZKu ze dne 9. 10. 2013. 62. Vzhledem k tomu, že výše namítané nebylo součástí navrhovatelem podaných námitek ze dne 12. 9. 2013, resp. podání návrhu v části týkající se postupu zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek nepředcházely řádně a včas podané námitky v téže věci, navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání návrhu, a proto nebyla tato část návrhu podána oprávněnou osobou. Z tohoto důvodu Úřad návrh navrhovatele v této části podle ust. § 118 odst. 5 zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. K výroku III. tohoto rozhodnutí 63. Podle ust. § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podávání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. 64. Podle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona. 65. Podle ust. § 148 odst. 2 zákona písemnosti podle tohoto zákona lze doručit osobně, prostřednictvím osoby, která provádí přepravu zásilek (kurýrní služba), prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního právního předpisu, elektronickými prostředky, prostřednictvím datové schránky, nebo jiným způsobem. 66. Podle ust. § 148 odst. 7 zákona zadavatel může stanovit, že uchazeč je povinen zasílat daňové doklady v elektronické podobě. Zadavatel může rovněž stanovit, že uchazeč je povinen zasílat daňové doklady v datovém formátu umožňujícím jejich automatizované zpracování, datovém formátu umožňujícím jejich zaslání prostřednictvím datové schránky, případně zasílat daňové doklady prostřednictvím datové schránky. 67. Podle ust. § 149 odst. 4 zákona podává-li dodavatel nabídku, žádost o účast, námitky proti úkonům zadavatele nebo prokazuje-li splnění kvalifikace elektronickými prostředky nebo jde-li o žádost o účast či o návrh v soutěži o návrh nebo odesílá-li zadavatel elektronickými prostředky vyhlášení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek či výzvu o zahájení zadávacího řízené, výzvu k jednání nebo k podání nabídky v zadávacím řízení či k účasti v soutěžním dialogu, oznámení o zadání veřejné zakázky, oznámení o způsobu vyřízení námitek či rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh, musí být datová zpráva podepsána uznávaným elektronickým podpisem. 68. Z rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek ze dne 19. 9. 2013 vyplývá, že zadavatel odmítl námitky navrhovatele proti zahájení zadávacího řízení a proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky ze dne 12. 9. 2013 s odkazem na ust. § 110 odst. 7 zákona ve spojení s ust. § 149 odst. 4 zákona. V odůvodnění svého rozhodnutí zadavatel uvedl, že „je nucen námitky navrhovatele odmítnout, neboť nejsou podepsány osobou oprávněnou jednat jménem stěžovatele, a dále, z důvodu, že stěžovatelem nebylo prokázáno porušení Zákona.“ Důvodem pro takové tvrzení, je dle zadavatele skutečnost, že navrhovatel doručil námitky zadavateli přes elektronický nástroj dostupný na https://zakazky.muni.cz, přičemž tuto zprávu navrhovatel sám podepsal uznávaným elektronickým podpisem, avšak samotné námitky podepsal zástupce navrhovatele. Dle názoru zadavatele tedy nebylo jasné, zda se navrhovatel chtěl nechat zastoupit či nikoliv, a proto byl zadavatel dle jeho vyjádření nucen posoudit námitky navrhovatele jako neplatný právní úkon, „protože není jasné, zda se stěžovatel chtěl nechat zastoupit či nikoliv a pokud se nakonec zastoupit nenechal, zda je s obsahem přípisu srozuměn, protože jej nepodepsal, anebo dokonce, zda nedošlo k neoprávněnému přístupu k uživatelskému účtu stěžovatele.“ 69. V další části rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 19. 9. 2013 se zadavatel stručně vyjádřil k námitkám navrhovatele uvedeným v podaných námitkách ze dne 12. 9. 2013. K námitce protiprávnosti zahájení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že „rozhodnout o zákonnosti či nezákonnosti rozhodnutí o zrušení předcházející veřejné zakázky ‚Klimabox‘, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení v certifikovaném nástroji podle § 149 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, evidenční číslo ve Věstníku VZ 364515 (dále jen ‚předcházející veřejná zakázka‘), může jen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či soud.“ K námitce rozporu stanovení zadávacích podmínek se zákonem zadavatel uvedl, že zadavatel není povinen dle ust. § 156 odst. 6 písm. a) zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení odůvodnění veřejné zakázky vyhotovit a ve vztahu k domnělé neodůvodněnosti požadovaných technickým podmínek v zadávací dokumentaci veřejné zakázky odkázal navrhovatele na dodatečnou informaci č. 1 k zadávacím podmínkám. 70. K výše uvedeným skutečnostem Úřad uvádí, že navrhovatel doručil námitky proti zahájení zadávacího řízení a proti zadávacím podmínkám zadavateli jak osobně do sídla zadavatele dne 12. 9. 2013, tak i zprávou prostřednictvím elektronického nástroje dostupného na https://zakazky.muni.cz téhož dne. Ust. § 110 odst. 2 zákona stanoví navrhovateli podmínku doručit zadavateli námitky ve zjednodušeném podlimitním řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona dověděl. O zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku se navrhovatel dozvěděl z výzvy k podání nabídky ze dne 3. 9. 2013. Dle ust. § 110 odst. 3 zákona musí navrhovatel doručit zadavateli námitky proti zadávacím podmínkám nejpozději do pěti dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Lhůta pro podání nabídek byla v bodě č. 11 zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovena do 20. 9. 2013. Dle ust. § 110 odst. 7 zákona bylo povinností navrhovatele v námitkách proti zahájení zadávacího řízení a proti zadávacím podmínkám rovněž uvést, jaká újma navrhovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo již vznikla, čeho se navrhovatel domáhá a taktéž uvést skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl. 71. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že navrhovatel dodržel lhůtu pro doručení námitek zadavateli, když námitky doručil zadavateli osobně devět dní po zveřejnění výzvy k podání nabídky v zadávacím řízení, která byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 3. 9. 2013 a splnil i podmínku doručení námitek zadavateli nejpozději do pěti dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, která uplynula až dne 20. 9. 2013. Stejně tak navrhovatel splnil povinnost, kterou mu ukládá ust. § 149 odst. 4 zákona, když námitky podané zprávou, kterou doručil zadavateli přes elektronický nástroj dostupný na https://zakazky.muni.cz, podepsal uznávaným elektronickým podpisem. Navrhovatel rovněž v uvedených námitkách uvedl, jaká újma mu v důsledku domnělého porušení zákona hrozí a stanovil okamžik, tedy odeslání výzvy k podání nabídky v zadávacím řízení dne 3. 9. 2013, kdy se o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl. Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele ze dne 12. 9. 2013 splňovaly všechny zákonem stanovené náležitosti, bylo povinností zadavatele uvedené námitky přezkoumat ve smyslu ust. § 111 zákona a rozhodnutí, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, náležitě odůvodnit. 72. Ve vyjádření ze dne 12. 2. 2014 zadavatel namítal, že i přes skutečnost, že námitky navrhovatele odmítl, řádně je přezkoumal, a přestože jim nevyhověl, podrobně své rozhodnutí odůvodnil, a proto nelze posuzovat vyřízení námitek ze strany zadavatele za porušení zákona. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na ust. § 35 odst. 2 občanského zákoníku, které stanoví, že právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. K této námitce Úřad uvádí následující. V rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek ze dne 19. 9. 2013 zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele ze dne 12. 9. 2013 odmítá podle ust. § 110 odst. 7 zákona ve spojení s ust. § 149 odst. 4 zákona a označuje námitky navrhovatele za neplatný právní úkon a s odkazem na komentářovou literaturu uvádí, že k podaným námitkám „zadavatel nepřihlíží a takové ‚neřádně’ podané námitky nemají žádné procesní důsledky.“ K samotnému obsahu námitek navrhovatele ze dne 12. 9. 2013 se zadavatel stručně vyjádřil (viz bod 69. tohoto rozhodnutí). Z obsahu rozhodnutí zadavatele ze dne 19. 9. 2013 o odmítnutí námitek navrhovatele je tedy zřejmá vůle zadavatele námitky navrhovatele ze dne 12. 9. 2013 odmítnout i přes skutečnost, že splňovaly náležitosti stanovené v ust. § 110 odst. 7 zákona. Tvrzení zadavatele, že i přes odmítnutí námitek dle ust. § 110 odst. 7 zákona ve spojení s ust. § 149 odst. 4 zákona námitky navrhovatele řádně přezkoumal a své rozhodnutí odůvodnil, se jeví jako logický nonsens, neboť obecně v případě, kdy se zadavatel rozhodne odmítnout námitky s odkazem na ust. § 110 odst. 7 ve spojení s ust. § 149 odst. 4 zákona, nemá důvod postupovat dle ust. § 111 zákona a námitky řádně přezkoumávat. Pro úplnost Úřad dodává, že způsob, jakým se zadavatel vyjádřil k obsahu námitek navrhovatele ze dne 12. 9. 2013, nelze považovat za přezkoumání námitek v plném rozsahu ve smyslu ust. § 111 odst. 1 zákona. Rozhodnutí o námitkách dle ust. § 111 odst. 1 zákona musí zadavatel rovněž náležitě odůvodnit mj. z hlediska dodržení zásady transparentnosti zakotvené v ust. § 6 odst. 1 zákona, což v šetřeném případě zadavatel neučinil (viz bod 69. tohoto rozhodnutí). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, nelze považovat postup zadavatele při vyřizování námitek navrhovatele ze dne 12. 9. 2013 ve světle skutkových okolností případu za učiněný v souladu s ust. § 111 zákona. 73. K námitce zadavatele, že z námitek navrhovatele podaných zprávou přes elektronický nástroj dostupný na https://zakazky.muni.cz dne 12. 9. 2013, není zřejmé, zda se navrhovatel chtěl nechat zastoupit či nikoliv, Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že navrhovatel námitky zadavateli datovou zprávou sám odeslal a k námitkám sepsaným právní zástupkyní navrhovatele byla přiložena plná moc ze dne 10. 9. 2013, kde navrhovatel zmocňuje JUDr. Sylvii Sobolovou, Ph.D., advokátku, ev. č. ČAK 09582, AK Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1, aby navrhovatele zastupovala při všech úkonech v rámci veřejné zakázky, je vůle navrhovatele být v zadávacím řízení zastoupen více než evidentní. Úřad dodává, že z obecné právní úpravy zastoupení na základě plné moci, která je obsažena v ust. § 31 - § 33b občanského zákoníku, vyplývá, že jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vznikají tím práva a povinnosti přímo zmocniteli a jednání zmocněnce je tedy připisováno přímo zmocniteli. V šetřeném případě se v situaci, kdy navrhovatel doručil námitky sepsané právní zástupkyní navrhovatele zadavateli zprávou přes výše zmíněný elektronický nástroj, jednalo o jednání zmocněnce jménem zmocnitele (navrhovatele), přestože byly námitky zadavateli doručeny zmocnitelem samotným a zadavatel měl povinnost podané námitky přezkoumat v plném rozsahu, jak mu ukládá ust. § 111 odst. 1 zákona. Úřad dodává, že přestože měl navrhovatel zmocněnce, byl oprávněn v téže věci jednat samostatně, neboť udělením právní moci nepozbývá zmocnitel možnosti jednat osobně. 74. K námitce zadavatele, že zákon nezakazuje zadavateli vybrat jeden z možných způsobů komunikace pro celé zadávací řízení, kterou uvedl ve svém vyjádření k návrhu ze dne 4. 10. 2013, Úřad uvádí, že zákon v ust. § 148 odst. 2 stanoví demonstrativní výčet způsobů doručování písemností mezi zadavatelem a dodavatelem, přičemž způsob doručování bude záviset na volbě konkrétního odesílatele, který by měl zvolit přiměřený způsob doručení písemnosti a uchovávat potvrzení o jejím doručení pro případ možného sporu ohledně řádného doručení. Zákon sice umožňuje zadavateli stanovit dodavateli povinnost doručit písemnost pouze v elektronické podobě, ale toto oprávnění zadavatele se vztahuje pouze k daňovým dokladům, jak stanoví ust. § 148 odst. 7 zákona. Na základě výkladu ust. § 148 odst. 7 zákona, za pomocí argumentu z opaku (argumentum a contrario), zákon neumožňuje zadavateli, aby stanovil povinnost dodavateli doručovat jiné písemnosti než daňové doklady zadavateli pouze jedním konkrétním způsobem. Z výše uvedeného vyplývá, že námitky doručené navrhovatelem osobně do sídla zadavatele dne 12. 9. 2013 byly doručeny řádně a v souladu se zákonem, a zadavatel měl povinnost se s nimi vypořádat, nikoliv je odmítnout s odkazem na ust. § 110 odst. 7 zákona ve spojení s ust. § 149 odst. 4 zákona z důvodu, že nebyly doručeny prostřednictvím elektronického nástroje dostupného na https://zakazky.muni.cz, který si zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci veřejné zakázky pro komunikaci s dodavateli. 75. K námitce zadavatele, že mu navrhovatel doručil stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele až jedenáctý kalendářní den ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, Úřad uvádí, že pro počítání běhu desetidenní lhůty stanovené v ust. § 114 odst. 4 zákona, dle které má navrhovatel povinnost doručit stejnopis návrhu zadavateli do deseti kalendářních dnů ode dne, v němž obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl, se použijí obecná pravidla pro počítání času stanovená v ust. § 122 občanského zákoníku. Z těchto pravidel vyplývá, že lhůta pro doručení stejnopisu zadavateli začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí zadavatele, kterým námitkám navrhovatele nevyhověl. V šetřeném případě bylo rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek navrhovateli doručeno dne 19. 9. 2013 a lhůta rozhodná pro doručení stejnopisu návrhu zadavateli začala běžet dne 20. 9. 2013. Desetidenní lhůta pro doručení stejnopisu návrhu zadavateli, stanovená v ust. § 114 odst. 4 zákona, tedy uplynula dne 29. 9. 2013. Vzhledem k tomu, že den 29. 9. 2013 připadá na neděli, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 30. 9. 2013, jak stanoví ust. § 122 odst. 3 občanského zákoníku. Zákonná lhůta pro doručení stejnopisu návrhu zadavateli byla dodržena, neboť navrhovatel doručil stejnopis návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavateli dne 30. 9. 2013. 76. Nad rámec Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že zadavatel podaným námitkám navrhovatele nevyhověl, resp. je odmítl s odkazem na ust. § 110 odst. 7 zákona ve spojení s ust. § 149 odst. 4 zákona z důvodu, že nebyly podepsány osobou oprávněnou jednat jménem stěžovatele, měl dle ust. § 111 odst. 2 zákona povinnost poučit navrhovatele o možnosti podat ve lhůtě podle ust. 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli. 77. Závěrem Úřad shrnuje, že vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona, když postupoval při vyřizování námitek navrhovatele v rozporu s ust. § 110 odst. 7 zákona a námitky odmítl z důvodu, že nejsou podepsány osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele, a tyto námitky nepřezkoumal v plném rozsahu, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. VIII. K uložení sankce 78. Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona. 79. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, ve kterém Úřad uvedl, že zadavatel se při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že postupoval při vyřizování námitek navrhovatele v rozporu s § 110 odst. 7 cit. zákona, když námitky odmítl z důvodu, že nebyly podepsány osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele a tyto námitky nepřezkoumal v plném rozsahu. 80. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 81. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z návrhu, který obdržel dne 30. 9. 2013. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 19. 9. 2013, kdy zadavatel odmítl námitky navrhovatele proti zahájení zadávacího řízení a proti zadávacím podmínkám ze dne 12. 9. 2013, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 30. 9. 2013. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla. 82. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona. 83. V posuzovaném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona, přičemž za jeho spáchání lze zadavateli uložit pokutu do 20 000 000 Kč. 84. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 85. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. K závažnosti správního deliktu spáchaného zadavatelem Úřad uvádí, že odmítnutí námitek zadavatelem v rozporu s ust. § 110 odst. 7 zákona obecně může ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť v případě věcného rozhodnutí o námitkách může být následný postup zadavatele i stěžovatele odlišný. 86. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že se navrhovatel domohl svých práv až ve chvíli, kdy podal návrh a Úřad tedy věcně jeho námitky, resp. návrh přezkoumal. Současně však lze konstatovat, že následky spáchání správního deliktu nebyly v daném případě pro výsledek zadávacího řízení zcela zásadní, neboť věcný obsah návrhu resp. námitek byl Úřadem přezkoumán a bylo konstatováno, že se zadavatel zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku a stanovením technických podmínek zadávací dokumentace na veřejnou zakázku nedopustil porušení zákona. 87. Z hlediska následků vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu rovněž tu skutečnost, že zadavatel nesprávně posoudil proces podání námitek a právní zastoupení navrhovatele při tomto úkonu. Jako zásadní z hlediska závažnosti správního deliktu se Úřadu jeví ta skutečnost, že zadavatel odmítl nejen námitky navrhovatele ze dne 12. 9. 2013, které mu navrhovatel doručil prostřednictvím elektronického nástroje dostupného na https://zakazky.muni.cz, ale rovněž odmítl tyto námitky vyhotovené v listinné podobě, které mu byly doručeny osobně do sídla zadavatele téhož dne, pouze s odkazem na formu tohoto doručení. Zadavatel taktéž nepoučil navrhovatele v rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 19. 9. 2013 o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Uvedený postup mohl zabránit účinné obraně navrhovatele proti postupu zadavatele v zadávacím řízení a zadavatel tedy mohl navrhovatele zkrátit na jeho právech. Tyto skutečnosti byly Úřadem posouzeny jako přitěžující okolnosti. 88. Jako přitěžující okolnost je však třeba zadavateli přičíst i skutečnost, že se v průběhu zadávacího řízení dopustil porušení zákona spočívajícího v odmítnutí námitek v rozporu s § 110 odst. 7 zákona opětovně, když odmítl rovněž námitky navrhovatele proti rozhodnutí o výběru o nejvhodnější nabídky ze dne 18. 10. 2013 rozhodnutím o odmítnutí námitek ze dne 31. 10. 2013, jak vyplývá z oznámení zadavatele o dalších úkonech učiněných v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku, které doručil Úřadu dne 1. 11. 2013, a jehož přílohou bylo i výše zmíněné rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek navrhovatele. 89. Úřad však vzal při posuzování výše pokuty jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že v šetřeném případě nemělo spáchání správního deliktu zadavatelem podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 90. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž přihlédl k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. Pl. ÚS 3/02, podle kterého jsou nepřípustné takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z přehledu rozpočtu Masarykovy univerzity pro rok 2013 Úřad zjistil, že neinvestiční příspěvky pro zadavatele se pohybují v řádech miliard Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. 91. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. 92. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložené sankce, a proto uložil pokutu ve výši 50 000 Kč, která byla stanovena hluboko v dolní polovině zákonné výše. 93. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 94. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. otisk úředního razítka JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně Obdrží: 1. Masarykova univerzita, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno 2. JUDr. Sylvie Sobolová Ph.D., advokátka, AK Kocián Šolc Balaštík, s.r.o., Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/12444
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.