Č. j.: ÚOHS-R191/2014/VZ-11691/2015/321/IPs
18. května 2015
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 9. 6. 2014 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne), jenž podal navrhovatel –
STRABAG Rail a.s., IČO 25429949, se sídlem Železničářská 1385/29, Střekov, 400 03 Ústí nad Labem – Střekov (dříve Viamont DSP a.s., IČO 25429949, se sídlem Železničářská 1385/29, 400 03 Ústí nad Labem), ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 25. 11. 2013 Mgr. Danielem Čekalem, advokátem, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 5. 2014 č. j. ÚOHS-S742/2013/VZ-6144/2014/513/JNe, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Stanice LDN A a B Hornická nemocnice s poliklinikou“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 6. 2013 a uveřejněno dne 10. 6. 2013 pod ev. č. 345891, vydanému ve správním řízení, jehož dalšími účastníky jsou –
zadavatel – město Bílina, IČO 00266230, se sídlem Břežánská 50/4, 418 31 Bílina a
vybraný uchazeč – HAVI s.r.o., IČO 40232981, se sídlem Novosedlická 2888, 415 01 Teplice,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) v návaznosti na § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 5. 2014 č. j. ÚOHS-S742/2013/VZ-6144/2014/513/JNe
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel návrh navrhovatele - STRABAG Rail a.s. (dříve Viamont DSP a.s.), IČO 25429949, se sídlem Železničářská 1385/29, Střekov, 400 03 Ústí nad Labem – Střekov (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele - město Bílina, IČO 00266230, se sídlem Břežánská 50/4, 418 31 Bílina (dále jen „zadavatel“), při zadávání podlimitní veřejné zakázky s názvem „Stanice LDN A a B Hornická nemocnice s poliklinikou“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 6. 2013 a uveřejněno dne 10. 6. 2013 pod ev. č. 345891 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dle zadávací dokumentace veřejné zakázky tvořily její předmět stavební práce prováděné v objektu Hornické nemocnice s poliklinikou v Bílině v budově F, která má dvě nadzemní podlaží. Podrobný popis veřejné zakázky a objem prací byl uveden v projektové dokumentaci, která tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace. Základním hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii „Celková nabídková cena v Kč bez DPH“ s váhou 80 % a „Délka poskytované záruky v měsících (nejvýše 60 měsíců)“ s váhou 20%.
3. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídky devíti uchazečů. Z protokolu o posouzení kvalifikací a hodnocení nabídek ze dne 10. 9. 2013 vyplývá, že hodnotící komise mimo jiné rozhodla o tom, že si od tří uchazečů s nejnižší nabídkovou cenou vyžádá písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. V protokolu o posouzení kvalifikací a hodnocení nabídek ze dne 7. 10. 2013 je uvedeno, že ačkoli zadavatel od všech dožádaných uchazečů obdržel jejich objasnění, doručené informace neumožňovaly provést řádnou kontrolu rozpočtů porovnáním mezi nabídkovou cenou a projektovou cenou. Proto se hodnotící komise usnesla požadovat u těchto uchazečů zdůvodnění nikoliv celé skupiny dílů, ale konkrétních položek rozpočtu. Opakované žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny byly jednotlivým uchazečům zaslány písemností ze dne 7. 10. 2013, ve které bylo uvedeno zdůvodnění této opakované žádosti a uvedeny konkrétní položky rozpočtu pro zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.
4. Z protokolu o posouzení kvalifikací a posouzení a hodnocení nabídek ze dne 16. 10. 2013 mimo jiné vyplývá, že všichni vyzvaní uchazeči předložili své zdůvodnění ve lhůtě požadované zadavatelem. V tomto protokolu je dále uvedeno, že dva uchazeči zdůvodnili konkrétní položky rozpočtu uvedené ve své nabídce. Navrhovatel svým písemným stanoviskem ze dne 10. 10. 2013 zadavateli sdělil, že první požadavek zadavatele odůvodnil v souladu s ustanovením § 77 odst. 1 zákona a opakovaná žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny není v souladu se zákonem a zadavatel měl postupovat dle § 77 odst. 3 zákona. Hodnotící komise po provedeném hlasování vyřadila dle § 77 odst. 6 zákona nabídku navrhovatele ze zadávacího řízení. Následně zadavatel dne 21. 10. 2013 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nedoložení objasnění zdůvodněného požadavku zadavatele o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny.
5. O výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel rozhodnutím ze dne 6. 11. 2013. Dne 8. 11. 2013 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení. Po přezkoumání oprávněnosti námitek zadavatel těmto námitkám nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 29. 11. 2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu.
II. Napadené rozhodnutí
6. Dne 23. 5. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S742/2013/VZ-6144/2014/513/JNe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl o tom, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
7. K problematice opakované žádosti o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 7. 10. 2013 Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že tato žádost obsahovala dostatečné odůvodnění i stanovení konkrétních položek rozpočtu uvedených v menším rozsahu z původně stanovených skupin stavebních dílů, což neodporuje zákonu, pokud je takové zdůvodnění nabídkové ceny podstatných částí nabídky pro potřebu objektivního hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny nezbytné a hodnotící komise může na jeho základě následně i přijmout jednoznačný závěr. Pokud na straně hodnotící komise existovaly i na základě předloženého původního zdůvodnění pochybnosti o reálnosti výše nabídkové ceny, měla hodnotící komise právo požádat o doplnění předloženého zdůvodnění, případně i o doložení dalších dokladů.
8. Ustanovení § 77 odst. 3 zákona přitom neukládá hodnotící komisi povinnost přizvat vždy uchazeče na její jednání, a když, tak především za účelem vysvětlení již předloženého zdůvodnění. Avšak navrhovatel v tomto případě zdůvodnil pouze požadavky hodnotící komise uvedené v žádosti o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 16. 9. 2013, ale nikoliv dále ze dne 7. 10. 2013, proto se zřejmě zadavatel rozhodl podle § 77 odst. 3 zákona nepostupovat.
9. Dále Úřad v napadeném rozhodnutí konstatoval, že § 77 odst. 1 zákona nikterak hodnotící komisi neomezuje v počtu žádostí o písemné zdůvodnění těch částí nabídek, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel toto písemné zdůvodnění nabídkové ceny z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny mohl požadovat opakovaně, pokud objektivně přetrvávaly pochybnosti o její výši. Pokud ovšem navrhovatel na druhou výzvu hodnotící komise adekvátně nereagoval, neměla hodnotící komise jinou možnost než jeho nabídku dle § 77 odst. 6 zákona vyřadit a následně navrhovatele vyloučit bezodkladně z účasti v zadávacím řízení, protože se nabídkovou cenu navrhovatele nepodařilo odůvodnit a vysvětlit její výši, a zadavatel tak neměl postaveno najisto, že je to cena reálná. V postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele tedy nebylo shledáno porušení zákona.
III. Námitky rozkladu
10. Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě dne 9. 6. 2014. Navrhovatel v prvé řadě uvádí, že Úřad v napadeném rozhodnutí nezohlednil všechny skutečnosti, které s institutem mimořádně nízké nabídkové ceny a jejím smyslem souvisejí. Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že již samotná povaha a postavení navrhovatele na českém stavebním trhu vylučuje, aby bylo jakkoli ohroženo dokončení veřejné zakázky či ohrožena kvalita jejího splnění. Úřad se v napadeném rozhodnutí zaměřil na doslovnou aplikaci zákonného ustanovení, nicméně zcela dle navrhovatele opomněl účel, kterého mělo být dosaženo.
11. Dle navrhovatele nebylo správné odvozovat hranici pro stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny od předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť ta byla s ohledem na výši všech nabídkových cen nesporně nadhodnocena. Navrhovatel také nesouhlasí s tím, že jako mimořádně nízká nebyla označena nabídková cena uchazeče IPM stars, s.r.o., která byla vyšší o pouhých 148 431 Kč bez DPH než jiná nabídková cena označená jako mimořádně nízká. Za výchozí kritérium pro výpočet mimořádně nízké nabídkové ceny měl dle navrhovatele sloužit aritmetický průměr všech předložených nabídkových cen.
12. Navrhovatel je přesvědčen, že postupem zadavatele při posuzování nabídkových cen došlo k bezdůvodnému omezení soutěže.
13. Postupem zadavatele mělo dojít k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek, neboť na uchazeče, kteří byli dožádáni k předložení objasnění svých nabídkových cen byly kladeny daleko vyšší nároky než na ostatní uchazeče. Opakovaná žádost zadavatele o zdůvodnění určitých částí nabídkové ceny představuje dle navrhovatele zmatečný a netransparentní postup ze strany zadavatele, přičemž takový postup je rovněž v rozporu se zásadou procesní ekonomie dle § 6 odst. 2 zákona č. 500/204 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
14. Dále navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že dva členové hodnotící komise hlasovali proti vyloučení jeho nabídky ze zadávacího řízení. Dle navrhovatele nebyl zadavatel schopen provést řádnou kontrolu rozpočtů v nabídkách nikoli proto, že by navrhovatel neposkytl dostatečné zdůvodnění své nabídkové ceny, ale proto, že projektová cena veřejné zakázky nebyla stanovena správně. Rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení by tedy mělo být Úřadem posouzeno jako nepřezkoumatelné a Úřad by měl přistoupit k jeho zrušení.
15. Zadavatel poté, co vyřadil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, provedl výběr nejvhodnější nabídky s nabídkovou cenou, která je o více než 1 400 000 Kč bez DPH vyšší než nabídková cena navrhovatele. Dle navrhovatele se jedná o nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky.
16. Navrhovatel v rozkladu uzavírá, že jeho nabídka splňovala všechny požadavky zadavatele, při výpočtu mimořádně nízké nabídkové ceny došlo ze strany zadavatele k porušení § 77 zákona, navrhovatel řádně a včas splnil požadavky zadavatele na objasnění jeho nabídkové ceny, přičemž zadavatel v rozporu se zákonem opakovaně a bez náležitého zdůvodnění navrhovatele vyzval k dalšímu objasnění. Rozhodnutí o vyloučení nabídky navrhovatele a rozhodnutí o jeho vyřazení považuje navrhovatel za nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje odůvodnění, zadavatel tedy svým postupem porušil rovněž § 6 zákona.
Závěr rozkladu
17. Závěrem rozkladu zadavatel požaduje zrušení napadeného rozhodnutí, jakož i zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele a o výběru nejvhodnější nabídky.
IV. Řízení o rozkladu
18. Úřad neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
19. Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil dne 23. 6. 2014, přičemž uvádí, že se plně ztotožňuje s napadeným rozhodnutím. Argumentaci navrhovatele pomocí jeho postavení na českém stavebním trhu považuje zadavatel za irelevantní a rozpornou s § 6 zákona. Dále zadavatel rekapituluje sporné postupy v zadávacím řízení, které se týkají závěrů o mimořádně nízkých nabídkových cenách v podaných nabídkách.
20. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí, a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
22. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když rozhodl tak, jako je uvedeno ve výroku rozhodnutí ze dne 23. 5. 2014 č. j. ÚOHS-S742/2013/VZ-6144/2014/513/JNe V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou dále uvedeny důvody, které mne vedly k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
23. Pokud navrhovatel v rozkladu poukazuje na vlastní povahu a postavení na českém stavebním trhu s tím, že představuje přední stavební společnost realizující mnoho veřejných zakázek s důrazem na kvalitu svých služeb a spolehlivost, nemohu těmto rozkladovým námitkám vyhovět. Pokud by mělo zadavatelům veřejných zakázek postačovat, že uchazeč představuje „ekonomicky stabilního a silného“ dodavatele, postrádala by většina ustanovení zákona smyslu. Obdobné vlastnosti dodavatelů jsou předmětem posouzení hodnotící komise (komise pro posouzení kvalifikace) ve fázi posuzování splnění kvalifikačních předpokladů vymezených zadavatelem. Posouzení nabídkové ceny z hlediska § 77 zákona (tedy zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu) představuje nezávislý postup hodnotící komise, do něhož nemohou úvahy o charakteru dotčeného dodavatele zasahovat. Jestliže by zadavatel měl o určitých aspektech nabídky uchazeče pochybnosti, nicméně s ohledem např. na to, že se jedná o stabilního, známého, ekonomicky silného či zkušeného dodavatele na relevantním trhu, by takové pochybnosti neodstranil, jednalo by se o porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek a nikoli o naplnění účelu zákona, jak tvrdí navrhovatel v rozkladu. Jinými slovy, nejasnosti, které hodnotící komise pojala při posouzení nabídkové ceny navrhovatele dle § 77 odst. 1 zákona, není možné zhojit tím, že navrhovatel je zkušený či „silný“ dodavatel poptávaného plnění.
24. Dále navrhovatel rozporuje postupy hodnotící komise při posouzení nabídkových cen jakožto mimořádně nízkých. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že se Úřad touto problematikou podrobně zabýval, přičemž postupy hodnotící komise v této souvislosti shledal jako souladné se zákonem, resp. s § 77 zákona. Právní úprava institutu mimořádně nízké nabídkové ceny vyžaduje, aby nabídkové ceny byly posouzeny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tedy k zadavatelem očekávaným výdajům za jeho provedení. Předpokládaná hodnota, resp. projektantem rozpočtovaná cena, veřejné zakázky může být tedy významným hlediskem, od něhož lze úvahy o existenci mimořádně nízkých nabídkových cen odvozovat. V souladu s ustálenou judikaturou správních soudů však platí, že Úřad není oprávněn přezkoumávat úvahy hodnotící komise, „neboť tím by se Úřad ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která nabídka má vyhovět zadaným kriteriím“ (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2004 sp. zn. 2 A 9/2002). Otázku nadhodnocení předpokládané hodnoty veřejné zakázky tedy nepovažuji za relevantní, jakož i nezařazení nabídkové ceny uchazeče IPM stars, s.r.o. mezi mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť posouzení těchto skutečností spadá do výlučné pravomoci hodnotící komise, resp. zadavatele. Dále platí, že způsob stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky není předmětem přezkumu v rámci tohoto správního řízení.
25. Z dokumentace veřejné zakázky přitom nevyplývá, že by prostřednictvím uplatnění institutu mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 77 zákona došlo k „vyřazení zadavateli nepohodlných uchazečů“, jak navrhovatel naznačuje v rozkladu. K vyřazení navrhovatele došlo z jiného důvodu, než že by jeho nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, jak bude uvedeno dále (k důvodu vyřazení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení blíže srov. bod 30 tohoto rozhodnutí o rozkladu).
26. Navrhovatel dále namítá porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, neboť jeho dožádáním k předložení objasnění nabídkové ceny na něj byly ze strany zadavatele kladeny vyšší nároky a požadavky než na uchazeče, kteří k předložení takového vysvětlení dožádáni nebyli. K tomu uvádím, že k takovému porušení zákona při zadávání veřejné zakázky nedošlo. Žádost zadavatele o předložení objasnění informací, uvedených uchazečem v nabídce, je zcela legitimní, neboť zákon tento postup zadavateli umožňuje, příp. přímo nařizuje, pokud nastanou zákonem předpokládané skutečnosti. V souladu s § 77 odst. 1 zákona je hodnotící komise povinna nabídkové ceny posoudit i z toho hlediska, zda se nejedná o ceny mimořádně nízké. Pokud existenci takových mimořádně nízkých nabídkových cen shledá, nemá jinou možnost, než dotčené uchazeče požádat o předložení písemného zdůvodnění určitých relevantních částí nabídek. Nemůže se tedy jednat o porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek, pokud hodnotící komise, resp. zadavatel, plní své povinnosti stanovené zákonem.
27. Další rozkladové námitky se vztahují k problematice opakované žádosti hodnotící komise o předložení písemného zdůvodnění těch částí nabídek, které jsou pro výši nabídkových cen podstatné ve smyslu § 77 odst. 1 zákona. V této souvislosti dávám plně zapravdu závěrům napadeného rozhodnutí, přičemž jsem shledal, že Úřad dostatečně a jednoznačně odůvodnil, proč neshledal dotčené postupy zadavatele (hodnotící komise) jako rozporné se zákonem.
28. Souhlasím s Úřadem, že zákon nijak zadavatele neomezuje v počtu žádostí směřujících k objasnění informací uvedených v nabídkách, resp. k zdůvodnění nabídkových cen. Takovým postupem samozřejmě nemůže docházet k šikaně určitých uchazečů, kdy by se zadavatel např. snažil prostřednictvím opakovaných bezpředmětných žádostí uchazeče od další účasti v zadávacím řízení odradit. K takové situaci však v případě šetřené veřejné zakázky nedošlo. Zadavatel nejprve prostřednictvím žádostí ze dne 16. 9. 2013 vyzval tři uchazeče (včetně navrhovatele) ke zdůvodnění nabídkových cen konkrétních položek rozpočtu veřejné zakázky, u nichž získal pochybnosti o jejich realizovatelnosti za nabídkovou cenu. Hodnotící komise však zjistila, že ani poté, co všichni vyzvaní uchazeči zadavateli svá zdůvodnění předložili, není možné provést řádnou kontrolu nabídek, resp. nabídkových cen. Pokud by hodnotící komise zjištěné nejasnosti neobjasnila a nabídky, o kterých nebylo možné s určitostí říci, že splňují požadavky zadávacích podkladů, by v zadávacím řízení ponechala, jednalo by se o hrubé porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek. Jsem tedy přesvědčen, že další postup hodnotící komise za použití opakované žádosti o zdůvodnění určitých částí nabídkových cen, byl správný.
29. Opakovaná žádost ze dne 7. 10. 2013 byla opět doručena všem třem dotčeným uchazečům. Ani zde tedy nemohlo dojít k porušení zásad dle § 6 zákona, neboť žádný z dříve vyzvaných uchazečů nebyl o právo (či povinnost) objasnit svou nabídku ochuzen. Neshledal jsem přitom, že by se jednalo o žádost či postup zmatečný či netransparentní, jak uvádí navrhovatel v rozkladu. Zadavatel v této žádosti uvedl, z jakého důvodu k opakovanému dožádání přistoupil. Dále žádost obsahuje konkrétní položky, u nichž bylo zdůvodnění požadováno. Taková žádost odpovídá požadavkům § 77 odst. 1 zákona a skutečnost, že zadavatel výslovně v žádosti neuvedl, že dotčené položky považuje za „nereálné“ není podstatné, neboť taková informace není pro uchazeče nezbytná k vypracování jeho zdůvodnění.
30. Co se týče odůvodnění rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, ani v této souvislosti jsem neshledal porušení zákona. Z tohoto rozhodnutí zcela jednoznačně vyplývá, že důvodem pro vyloučení navrhovatele byla skutečnost, že navrhovatel nedoložil zadavateli zdůvodnění, které zadavatel požadoval prostřednictvím žádosti ze dne 7. 10. 2013. Navrhovatel v rozkladu konstatuje, že rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení by mělo být shledáno jako netransparentní, neboť „neobsahuje jakékoli odůvodnění důvodu, v čem je spatřována tvrzená nereálnost předložené nabídky“. Netransparentnost dotčeného rozhodnutí zadavatele neshledávám ani v tomto ohledu, neboť důvodem pro vyloučení navrhovatele nebyla „nereálnost jeho nabídky“, ale skutečnost, že navrhovatel nesplnil povinnost předložit zadavateli zdůvodnění své nabídkové ceny na základě žádosti ze dne 7. 10. 2013. Pokud navrhovatel v rozkladu namítá, že ze strany zadavatele nedošlo k vypořádání reakce navrhovatele na opakovanou žádost o zdůvodnění jeho nabídkové ceny, rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení právě takové vypořádání představuje. Tato reakce navrhovatele (přípis ze dne 10. 10. 2013) představuje nesplnění jeho povinnosti předložit zadavateli požadované zdůvodnění určitých částí jeho nabídkové ceny, přičemž se jedná o skutečnost, pro kterou byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen. Jak je uvedeno shora, toto odůvodnění z rozhodnutí o vyloučení navrhovatele jednoznačně vyplývá.
31. Pokud navrhovatel namítá, že opakovaná žádost zadavatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny má být v rozporu se základními zásadami činností správního orgánu dle § 6 odst. 2 správního řádu (konkrétně se jedná o zásadu procesní ekonomie), nemohu se s takovou námitkou ztotožnit. V souladu s § 1 odst. 1 správního řádu platí, že se tento právní předpis vztahuje na činnosti správních orgánů vykonávané v oblasti veřejné správy. Vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek podle zákona nepředstavuje výkon veřejné správy (která by byla současně výkonem moci veřejné), není možné navrhovateli přisvědčit. Tento právní závěr byl učiněn např. v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 38/2012 ze dne 25. 4. 2013, dle kterého „Pokud jde o vztah zadavatele a žalobce (coby uchazeče v zadávacím řízení), tu dává soud zapravdu žalovanému a dovozuje, že jde o vztah soukromoprávní. Základním znakem každé veřejné zakázky je podle § 7 odst. 1 ZVZ úplatný smluvní vztah, jehož smluvními stranami jsou zadavatel na straně jedné a způsobem stanoveným zákonem vybraný dodavatel zboží, služeb nebo stavebních prací na straně druhé. Na základě takového smluvního vztahu pak spočívá plnění zadavatele nejčastěji v platbě za protiplnění uskutečňované druhou smluvní stranou, které spočívá v dodávce zboží nebo provádění určitých činností, včetně stavebních prací (§ 8, § 9, § 10 ZVZ). ZVZ přitom závazně upravuje postup zadavatelů coby jedné kontraktační strany směřující k tomu, aby takový úplatný smluvní vztah vznikl, zároveň upravuje i kontraktační postupy dodavatelů (uchazečů) coby druhé kontraktační strany. ZVZ tedy obsahuje pravidla povinně aplikovatelná v prekontraktační a kontraktační fázi, tj. do okamžiku uzavření příslušné smlouvy. Prostřednictvím jednotlivých pravidel vyplývajících ze ZVZ je tedy regulován proces výběru smluvního partnera, se kterým pak zadavatel vstoupí do soukromoprávního závazkového vztahu.“
32. Skutečnost, že proti vyřazení nabídky navrhovatele ze zadávacího řízení hlasovali dva členové hodnotící komise, není v této věci relevantní. V prvé řadě není pravdou, že by s navrhovatelem souhlasili „dva ze tří členů komise“, jak navrhovatel v rozkladu uvádí. Předmětného jednání hodnotící komise ze zúčastnilo pět členů hodnotící komise. Většinou hlasů členů hodnotící komise bylo rozhodnuto o tom, že nabídka navrhovatele bude ze zadávacího řízení vyloučena. Takový postup je plně v souladu se zákonem.
33. Závěrem k této problematice uvádím, že jsem neshledal, že by související postupy hodnotící komise či zadavatele byly v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, jak tvrdí navrhovatel v rozkladu, přičemž důvody tohoto závěru jsou blíže rozvedeny výše.
34. Navrhovatel dále namítá, že vzhledem k tomu, že byla vybrána nabídka vybraného uchazeče, s nabídkovou cenou o více než 1 400 000 Kč bez DPH vyšší, než byla jeho nabídka, nenakládá zadavatel hospodárně s veřejnými prostředky. K tomu uvádím, že zadávací řízení dle zákona představuje vysoce formalizovaný postup, který klade mnoho požadavků (mnohdy také zdánlivě pouze formálních) jak na zadavatele, tak i na uchazeče. Výběr nejvhodnější nabídky musí proběhnout zcela v souladu se zákonem definovanými podmínkami, jinak by se zadavatel vystavil riziku stíhání ze strany Úřadu pro nesplnění svých povinností. Ačkoli tedy v zadávacím řízení nebyla vybrána nejlevnější nabídka, není možné uzavřít, že zadavatel postupoval špatně, neboť v průběhu zadávacího řízení vyvstaly okolnosti, pro které musela být levnější nabídka vyřazena. Vzhledem k tomu, že zadavatel měl pochybnosti, zda nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu a navrhovatel mu v zadavatelem stanovené lhůtě nezdůvodnil konkrétní položky v rozpočtu, nelze o nabídce navrhovatele hovořit jako o nejvhodnější a nejlevnější, neboť nebylo vyloučeno, že neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.
35. Uvádím, že není možné uzavřít, že nabídka navrhovatele splňovala všechny náležitosti požadované zadavatelem, jak tvrdí navrhovatel v závěru svého rozkladu. Díky absenci požadovaného zdůvodnění nabídkové ceny navrhovatele totiž hodnotící komise nemohla takový závěr učinit.
VI. Závěr
36. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro změnu či zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
37. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Mgr. Daniel Čekal, advokát, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,
2. Město Bílina, Břežánská 50/4, 418 31 Bílina,
3. HAVI s.r.o., Novosedlická 2888, 415 01 Teplice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
