Č. j.:ÚOHS-R323/2014/VZ-13946/2015/322/LKo
11. června 2015
V řízení o rozkladu ze dne 11. 9. 2014, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –
Fresenius Kabi s.r.o., IČO 25135228, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 00 Praha 4 – Michle, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 11. 6. 2014 Mgr. Jakubem Joskou, advokátem, IČO 71329579, se sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S481/2014/VZ-18005/2014/513/PDr ze dne 27. 8. 2014, vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem třída Václava Klementa 147, 293 01 Mladá Boleslav, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci za dne 25. 6. 2014 JUDr. Jindřichem Vítkem, advokátem, IČO 63622777, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „ON Mladá Boleslav – Infuzní roztoky“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno dne 5. 5. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 5. 5. 2014,
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S481/2014/VZ-18005/2014/513/PDr ze dne 27. 8. 2014
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1.Dne 11. 6. 2014 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek, návrh navrhovatele – Fresenius Kabi s.r.o., IČO 25135228, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 00 Praha 4 – Michle, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 11. 6. 2014 Mgr. Jakubem Joskou, advokátem, IČO 71329579, se sídlem Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256456, se sídlem třída Václava Klementa 147, 293 01 Mladá Boleslav, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 25. 6. 2014 JUDr. Jindřichem Vítkem, advokátem, IČO 63622777, se sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „ON Mladá Boleslav – Infuzní roztoky“, ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno dne 5. 5. 2014 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 5. 5. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).
2.Předmětem veřejné zakázky jsou podle čl. 3 zadávací dokumentace průběžné dodávky různých typů infuzních roztoků pro potřeby zadavatele v souladu se zadávacími podmínkami, a to po dobu 1 roku.
3.V závěru čl. 3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že: „Uvedený roční odběr je předpokládaný na základě spotřeby za předcházející období jednoho roku. Zadavatel si vyhrazuje právo neodebrat či překročit uvedené předpokládané množství s ohledem na počet a skladbu klientů ON Mladá Boleslav“, a že „Dodávky musí být v souladu s požadavky zák. č. 378/2007 Sb. o léčivech a změnách některých souvisejících zákonů a prováděcími předpisy, zejména s požadavky správné distribuční praxe ve smyslu vyhl. č. 229/2008 Sb.“.
4.Přílohou č. 2 zadávací dokumentace je návrh rámcové kupní smlouvy (dále jen „rámcová smlouva“), přičemž předmětem rámcové smlouvy je podle bodu 1.1. závazek prodávajícího dodávat kupujícímu zboží specifikované v příloze č. 1 této smlouvy a umožnit mu nabytí vlastnického práva ke zboží a dále závazek kupujícího řádně dodané zboží převzít a zaplatit za něj prodávajícímu sjednanou kupní cenu. Zboží má být prodávajícím dodáváno v souladu s objednávkami kupujícího.
5.V čl. 2 rámcové smlouvy na dodávku léků a léčiv je dále upravena doba, místo a způsob dodání, a to následovně:
„2.1. Za účelem zajištění plynulého zásobování spotřebním zdravotnickým materiálem, léky a léčivy od různých dodavatelů zavedl kupující systém centrálních logistických služeb, a to prostřednictvím společnosti NemLog a.s., se sídlem Praha 1 - Staré Město, Jakubská 647/2, PSČ 110 00, IČ: 276 42 241 (dále jen „poskytovatel“ nebo „NemLog a.s.“). Na základě smlouvy s poskytovatelem byl pro kupujícího zřízen konsignační sklad zboží v areálu komerční zóny Říčany – Jažlovice na adrese NemLog a.s., Zděbradská 249/33, 251 01 Říčany (dále jen „konsignační sklad“).
2.2. Kupující bude zboží objednávat prostřednictvím objednávkového systému poskytovatele. Místem plnění (dodání zboží kupujícímu) je konsignační sklad. Rozvoz zboží z konsignačního skladu na jednotlivá pracoviště kupujícího bude zajišťovat poskytovatel.
2.3. Dodání zboží v souladu s touto smlouvou a jeho převzetí kupujícím od poskytovatele bude potvrzeno podpisem kupujícího na dodacím listu. Okamžikem podpisu dodacího listu kupujícím přechází nebezpečí škody na zboží a vlastnické právo ke zboží na kupujícího. (…)
2.5. Služby související se skladováním, dopravou a vyřizováním jednotlivých objednávek zboží, včetně správy databáze objednávkového systému pro nákup a evidenci toku skladovaného zboží (dále jen „logistické služby“) bude pro kupujícího zajišťovat poskytovatel. (…)
2.7. Úprava vzájemných práv a povinností prodávajícího a poskytovatele při zřizování a správě konsignačních zásob v konsignačním skladu se řídí samostatnou dohodou mezi prodávajícím a poskytovatelem. Prodávající se touto smlouvou zavazuje uzavřít s poskytovatelem tuto dohodu dle vzoru, který je přílohou č. 2 této smlouvy.“
6.Předmětem této dohody o úpravě práv a povinností při zřizování a správě konsignačních zásob (dále jen „dohoda o úpravě práv a povinností“), která je přílohou č. 2 rámcové smlouvy, je úprava práv a povinností účastníků – tj. uchazeče a poskytovatele – NemLog a.s., IČO 27642241, se sídlem Jakubská 647/2, 110 00 Praha (dále jen „NemLog a.s.“), při zřízení a vedení konsignačních zásob v konsignačním skladu.
7.V čl. II. dohody o úpravě práv a povinností je mj. uvedeno:
„4. Poskytovatel se zavazuje zajistit skladování zboží v konsignačním skladu v náležitých podmínkách a zavazuje se zajistit při skladování takové podmínky, které nesníží nebo neohrozí jakost zboží a jeho stanovenou expirační dobu. Při tomto skladování bude respektovat podmínky stanovené pro toto skladování právními předpisy a pokyny výrobce zboží.
5. Poskytovatel se zavazuje na základě písemných objednávek zdravotnických zařízení uvedených v příloze č. 2 (dále jen odběratel), zajistit převzetí objednávek od odběratelů a na základě nich zajistí dodání zboží odběrateli včetně dopravy zboží odběrateli do místa plnění dle objednávek. (…)
7. Dodavatel je povinen konsignační zásoby vyskladnit v konsignačním skladu na místě určeném pověřeným zástupcem poskytovatele a v pracovní době (pondělí až pátek od 8 hod do 15 hod). Dodavatel je povinen při vyskladnění konsignačních zásob předat poskytovateli veškerou dokumentaci související se zbožím včetně dodacího listu (převodky zboží) na kterém bude uvedeno označení zboží. Potvrzením dodacího listu (převodky zboží) vztahujícího se k vyskladněnému zboží pověřeným pracovníkem poskytovatele se konsignační zásoby považují za přijaté k uskladnění a tímto okamžikem poskytovatel odpovídá za jejich zničení, poškození nebo ztrátu. (…)“
8.Podle čl. II. odst. 8. dohody o úpravě práv a povinností bude poskytovatel (NemLog a.s.) na základě jednotlivých smluv nebo jiných písemných ujednání uzavřených s odběrateli zboží konsignační zásoby skladovat, vychystávat z konsignačního skladu, zajišťovat jejich dopravu odběratelům a povede databázi skladovaného a prodaného zboží dle jejich šarží. Odměna za služby poskytované poskytovatelem (NemLog a.s.) podle tohoto odstavce je hrazena dodavatelem. Podle čl. II. odst. 14. dohody o úpravě práv a povinností poskytovateli (NemLog a.s.) náleží odměna ve výši 10 % z měsíčního obratu zboží na základě vystavených faktur se splatností 30 dní.
9.Proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti využití opčního práva v rozporu se zákonem a proti požadavku na uzavření dohody o úpravě práv a povinností s NemLog a.s. podal navrhovatel námitky ze dne 20. 5. 2014. Zadavatel rozhodnutím ze dne 27. 5. 2014 podaným námitkám navrhovatele nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 11. 6. 2014 k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
II. Napadené rozhodnutí
10.Dne 27. 8. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S481/20114/VZ-18005/2014/513/PDr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
11.V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad nejdříve vypořádal s námitkou navrhovatele, že zadavatel v čl. 3 zadávací dokumentace využil opčního práva v rozporu se zákonem. Úřad v napadeném rozhodnutí konstatoval, že po posouzení čl. 3 zadávací dokumentace, ve kterém je mj. stanoveno, že „zadavatel si vyhrazuje právo neodebrat či překročit uvedené předpokládané množství s ohledem na počet a skladbu klientů ON Mladá Boleslav“, v postupu zadavatele při vymezení tohoto požadavku neshledal nedodržení postupu stanoveného zákonem. Veřejná zakázka je dle Úřadu omezena časově (po dobu jednoho roku), proto se v případě předmětného ujednání se nejedná o žádné další plnění, tedy novou dodávku, která by nebyla předem vymezena v zadávacích podmínkách, ale o totožné plnění, které zadavatel uvedl v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a které zahrnul do předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu se dle Úřadu v předmětném případě nejedná o institut opčního práva dle § 99 zákona, ale pouze o ujednání, které zohledňuje specifický charakter předmětu plnění veřejné zakázky. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad neshledal při stanovení požadavku zadavatele v čl. 3 zadávací dokumentace, obsahujícího výhradu práva neodebrat či překročit předpokládané množství infuzních roztoků, nedodržení postupu stanoveného zákonem.
12.K požadavku na místo plnění v konsignačním skladu Úřad konstatoval, že skutečnosti uvedené ve vyjádření zadavatele ze dne 26. 7. 2014, pro které zadavatel požaduje v zadávacích podmínkách veřejné zakázky jako místo dodání zboží konsignační sklad, za odůvodněné a legitimní, přičemž nelze shledat, že byl tento požadavek v rozporu s některou ze zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona.
13.K tvrzení navrhovatele, že zadavatel požaduje, aby se uchazeč zavázal k uzavření dohody o úpravě práv a povinností s konkrétním subjektem (NemLog a.s), Úřad uvedl, že ani tuto podmínku neshledává v rozporu se zákonem, neboť tento subjekt byl vybrán zadavatelem k poskytování logistických služeb, v důsledku čehož byl zřízen konsignační sklad zboží, který zadavatel zvolil jako místo plnění veřejné zakázky (dodání zboží zadavateli).
14.K námitce navrhovatele, že NemLog a.s. není veden v přehledu distributorů na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“), Úřad uvedl, že příslušné povolení k distribuci léčivých přípravků má NemLog a.s. na základě smluvního vztahu se společnost PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha (dále jen „PROMEDICA a.s.“). K námitce navrhovatele, že NemLog a.s. nemá ve výpisu z obchodního rejstříku jako předmět podnikání uvedenou distribuci léčiv, Úřad uvedl, že nezjistil, že by mezi podmínkami pro výkon distribuční činnosti na území ČR byl tento požadavek uveden.
15.K požadavku zadavatele, že odměna za služby poskytované NemLog a.s. bude hrazena dodavatelem, Úřad uvedl, že o povinnosti hradit odměnu NemLog a.s. se ze zadávacích podmínek dozvěděli všichni potenciální uchazeči, požadavek tak byl stanoven jednoznačně vůči všem dodavatelům stejně, a tedy nediskriminačně. K názoru navrhovatele, že je odměnu povinen NemLog a.s. platit zadavatel, Úřad uvedl, že předmětem jeho přezkumu nejsou vztahy mezi zadavatelem a NemLog a.s. vyplývající z veřejné zakázky související s poskytováním logistických služeb.
16.K tvrzení navrhovatele, že je schopen zajistit srovnatelné služby zadavateli sám a že výše odměny NemLog a.s. mnohonásobně překračuje výši nákladů na distribuci, Úřad uvedl, že mu nepřísluší přezkoumávat hospodárnost řešení zvoleného zadavatelem, přičemž Úřad považuje postup zvolený zadavatelem za více transparentní, než když kdyby ponechal na uchazečích, aby si částku nákladů sami vyjednali s NemLog a.s.
17.Úřad se neztotožnil s tvrzením navrhovatele, že provázání předmětu veřejné zakázky s určitým dodavatelem je třeba v přezkoumávaném případě považovat za diskriminační praktiku a postup v rozporu s § 44 odst. 11 zákona ve spojení s § 6 zákona. Požadavek zadavatele, který zvolil místem plnění konsignační sklad, který pro zadavatele zřídil NemLog a.s. a požadavek, aby uchazeči uzavřeli s NemLog a.s. dohodu o úpravě práv a povinností, byl odůvodněn předmětem veřejné zakázky, jak vyplývá z výše uvedených úvah, přičemž Úřad rovněž shledal jako odůvodněné tvrzení zadavatele, že jeho požadavek je odůvodněn existujícím a zavedeným systémem centrálních logistických služeb.
18.K tvrzení navrhovatele, uvedeném v jeho vyjádření ze dne 10. 7 2014, že zadavatel postupoval v rozporu s § 45 odst. 3 ve spojení s § 6 zákona, když společnost PROMEDICA a.s. vyzval k podání nabídky a tato společnost pak podala nabídky do šesti částí zadávacího řízení, Úřad uvádí, že se s tímto neztotožnil, neboť jak vyplývá z čl. 2. rámcové smlouvy, zadavatel zavedl systém centrálních logistických služeb prostřednictvím společnosti NemLog a.s., a nikoliv PROMEDICA a.s.
19.Pokud navrhovatel uvádí, že zadavatel si musel být vědom skutečnosti, že je PROMEDICA a.s. subdodavatelem NemLog a.s., toto tvrzení Úřad považuje za spekulativní, přičemž opětovně uvádí, že vztah mezi zadavatelem a NemLog a.s. vyplývající z veřejné zakázky na poskytování logistických služeb, taktéž ani smluvní vztah mezi NemLog a.s. a PROMEDICA a.s. nemůže být předmětem přezkumu tohoto správního řízení, neboť toto je vedeno ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
20.Úřad k tvrzenému nezákonnému postupu zadavatele, resp. NemLog a.s. spočívajícímu v outsourcingu regulované činnosti uvedl, že tyto skutečnosti nejsou předmětem přezkumu Úřadu v rámci tohoto správním řízení podle § 112 odst. 1 zákona.
21.S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele.
III. Námitky rozkladu
22.Proti napadenému rozhodnutí obdržel Úřad v zákonné lhůtě dne 11. 9. 2014 rozklad navrhovatele z téhož dne. Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění a rovněž nezákonné pro rozpor s právními předpisy.
23.Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že si Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S481/2014/VZ-13931/2014/512/PDr ze dne 2. 7. 2014 (dále jen „usnesení ze dne 2. 7. 2014“) od zadavatele vyžádal zaslání dokumentace o veřejné zakázce na zavedení systému centrálních logistických služeb, na základě které byla uzavřena smlouva se společností NemLog a.s. (dále jen „zakázka na systém logistických služeb“). Navrhovatel namítá, že se Úřad s tímto důkazem, tedy dokumentací o zakázce na systém logistických služeb v napadeném rozhodnutí nezabýval ani nevypořádal, ačkoli si jej od zadavatele výslovně vyžádal. Navrhovatel je toho názoru, že uvedená dokumentace je nezbytná pro zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, jelikož bez ní není podloženo tvrzení zadavatele, že zakázku na systém logistických služeb realizoval zadavatel v souladu se zákonem. Navrhovatel se domnívá, že lze indikovat, že pokud zadavatel Úřadu na jeho výzvu dokumentaci o zakázce na systém logistických služeb nepředložil, žádné zadávací řízení na tuto zakázku neproběhlo, a zadavatel se tak v této souvislosti mohl dopustit spáchání správní deliktu. Navrhovatel se domnívá, že se uvedenou záležitostí měl Úřad zabývat z moci úřední, jelikož pokud by se zadavatel ve vztahu k zakázce na systém logistických služeb dopustil spáchání správního deliktu, nemohl by takto nezákonně vybraný dodavatel uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem na nyní přezkoumávanou veřejnou zakázku.
24.S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že Úřad postupoval v rozporu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), když nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a současně v rozporu s § 50 odst. 4 správního řádu, když nevyhodnotil a nikterak se nezabýval podklady, které si on sám výslovně od zadavatele v průběhu správního řízení vyžádal, a které mají pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele v předmětném zadávacím řízení dle jeho vlastního posouzení zásadní význam. Úřad tak dle navrhovatele nepřihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. V tomto ohledu považuje navrhovatel napadené rozhodnutí rovněž za nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění.
25.Navrhovatel dále namítá, že Úřad dezinterpretoval jeho tvrzení, když konstatoval, že „z internetových stránek SÚKL nezjistil, že by mezi podmínkami pro výkon distribuční činnosti na území ČR byla uvedena povinnost mít jako předmět podnikání ve výpise z obchodního rejstříku povoleni distribuci léčiv“, jelikož navrhovatel dle svého tvrzení poukazoval na skutečnost, že NemLog a.s. vedle toho, že nemá jako předmět podnikání distribuci léčiv, není ani sám veden v přehledu distributorů.
26.Navrhovatel v napadeném rozhodnutí rovněž spatřuje porušení § 7 správního řádu, neboť se domnívá, že Úřad diskriminoval navrhovatele, jelikož na jedné straně v bodu 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí bral v potaz smluvní vztah PROMEDICA a.s. – NemLog. a.s. a na straně druhé k námitkám navrhovatele v bodě 78. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že vztah mezi těmito subjekty není předmětem tohoto správního řízení. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nemohl by Úřad dle názoru navrhovatele přihlédnout k tomuto vztahu ani v případě uvedeném v bodě 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí, tudíž by ani nemohl považovat za prokázané, že společnost NemLog a.s. disponuje příslušným povolením k distribuci léčiv.
27.Navrhovatel dále upozorňuje na rozpor mezi zadávací dokumentací o veřejné zakázce a informacemi uvedenými v emailu SÚKLze dne 7. 2. 2014. Navrhovatel je toho názoru, že společnost NemLog a.s. poskytla SÚKL zavádějící, nepřesné a neúplné informace, resp. informace zcela odlišné oproti informacím uvedeným v zadávací dokumentaci. Úřad se tímto rozporem dle navrhovatele nezabýval a nezjistil tak skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, čímž postupoval v rozporu s § 3 a § 50 odst. 4 správního řádu.
28.K bodu 79. odůvodnění napadeného rozhodnutí navrhovatel tvrdí, že Úřad postupoval v rozporu s § 8 správního řádu, neboť nedbal vzájemného souladu svých postupů, neboť si na straně jedné vyžádal zaslání dokumentace o zakázce na systém logistických služeb, a na straně druhé pak v bodu 79. odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že vztah mezi zadavatelem a NemLog a.s. stejně jako vztah NemLog a.s. a PROMEDICA a.s. nemůže být předmětem přezkumu tohoto správního řízení, ačkoli dle navrhovatele předmětem přezkumu zadavatele má být i skutečnost, zda je NemLog a.s. skutečně oprávněn v souladu se zákonem takovou smlouvu uzavřít, tj. zda byl opravdu vybrán v řádném zadávacím řízení a disponuje příslušnými oprávněními.
29.Navrhovatel trvá na tom, že zadávací podmínky veřejné zakázky nebyly stanoveny transparentně a vůči všem dodavatelům stejně. Pokud Úřad přihlédl ke smluvnímu vztahu mezi společnostmi PROMEDICA a.s. a NemLog a.s., jak vyplývá z bodu 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí, musí vzít dle navrhovatele v potaz i skutečnost, že společnost PROMEDICA a.s. se na systému centrálních logistických služeb jako správce centrálního skladu a dodavatel léčiv přímo podílí. Společnost PROMEDICA a.s. tak dle navrhovatele nemá vůči ostatním uchazečům o veřejnou zakázku rovné postavení.
30.Uchazeč PROMEDICA a.s. tak mohl podat oproti ostatním uchazečům nabídkovou cenu na dodávky zboží, poníženou o náklady za distribuci, jelikož je sám účasten na systému centrálních logistických služeb pro zadavatele. Dle navrhovatele tak došlo ke skryté diskriminaci. S ohledem na výše uvedené považuje navrhovatel napadené rozhodnutí za nesprávné a učiněné v rozporu s § 2 odst. 4 správního řádu.
31.Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s tím, že dle § 77 odst. 1 písm c) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“), je držitel povolení k distribuci léčiv (tj. rovněž navrhovatel) povinen distribuovat léčivé přípravky pouze osobám poskytujícím zdravotní služby, přičemž dle názoru navrhovatele společnost NemLog a.s. není osobou poskytující zdravotní služby. Navrhovatel v neposlední řadě namítá, že dle § 77 odst. 2 zákona o léčivech nese případnou odpovědnost za škodu, ačkoli nemá žádný smluvní vztah se subjektem, u něhož budou fyzicky infuzní roztoky skladovány, jelikož NemLog a.s. je dle svého tvrzení pouhým administrátorem.
32.Navrhovatel je dále toho názoru, že pokud zadavatelé vytvoří takové zadávací podmínky, které by vedly uchazeče k porušování právních předpisů obecně (tedy nejen zákona o veřejných zakázkách), měl by Úřad tuto skutečnost prošetřit a případně si vyžádat stanovisko SÚKL.
33.Nad rámec výše uvedené navrhovatel poukazuje na to, že se Úřad nevypořádal s tím, že SÚKL v e-mailu ze dne 7. 2. 2014, výslovně uvedl, že pokud bude pro společnosti, které mají ve svém sortimentu léčiva (tj. zájemci o veřejnou zakázku) zajišťována přeprava, musí být uzavřena smlouva o podmínkách přepravy (monitoring teploty, bezúhonnost řidičů apod.). Sdělení SÚKLtak dle navrhovatele indikuje, že by mělo dojít k uzavření smluvního vztahu mezi vybraným uchazečem a přepravcem, nikoli administrátorem (NemLog a.s.), tento vztah však zadávací podmínky dle navrhovatele nereflektovaly. Dle navrhovatele je tak zřejmé, že podmínky SÚKL v emailu ze dne 7. 2. 2014 nemohly být v takto nastavených zadávacích podmínkách dodrženy.
34.K námitkám navrhovatele týkajícím se nezákonného využití opčního práva ze strany zadavatele navrhovatel odkazuje na svá vyjádření podaná v průběhu správního řízení a trvá na tom, že i v tomto směru jsou zadávací podmínky nastaveny v rozporu se zákonem.
35.Navrhovatel rovněž uvádí, že rozhodnutí Úřadu bylo vydáno za hranicí zákonných lhůt v § 71 správního řádu.
Závěr rozkladu
36.Na základě výše uvedeného se navrhovatel domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
37.Dne 29. 9. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podanému rozkladu navrhovatele. Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že napadené rozhodnutí i postup Úřadu považuje za správný. Zadavatel dále uvádí, že dokumentaci o zakázce na systém logistických služeb Úřadu na jeho výzvu předložil. Zadavatel je toho názoru, že pokud by ve vztahu k této zakázce shledal Úřad pochybnosti, šetřil by ji nezávisle na tomto správním řízení a tedy nezávisle na napadeném rozhodnutí. Zadavatel je dále toho názoru, že žádný z potenciálních uchazečů nebyl jeho postupem diskriminován, jelikož odměnu společnosti NemLog a.s. museli ve své nabídce zohlednit všechny subjekty, včetně společnosti PROMEDICA a.s. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
38.Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Doplnění rozkladu navrhovatele ze dne 4. 11. 2014
39.Dne 11. 11. 2014 obdržel Úřad doplnění rozkladu navrhovatele ze dne 4. 11. 2014. Navrhovatel v něm odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) sp. zn. 62 Ca 11/2009, v němž krajský soud definoval pojem veřejná zakázka. Navrhovatel z něj dovozuje, že závazek ve vztahu ke společnosti NemLog a.s. není vzájemným plněním vybraného uchazeče a zadavatele, a proto měl zadavatel v zadávacích podmínkách stanovit pouze místo plnění veřejné zakázky konsignační sklad. Postup zadavatele je však dle navrhovatele svévolný a zadavatel se stává de facto zprostředkovatelem obchodu mezi soukromoprávními subjekty. Pokud by byl systém konsignačního skladování zahrnut do předmětu veřejné zakázky (což navrhovatel odmítá), jednalo by se o subdodavatelství, do kterého však nemůže být nucen.
Vyjádření navrhovatele ze dne 26. 3. 2015
40.Dne 26. 3. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel v reakci na vyjádření zadavatele ze dne 4. 11. 2014 zejména uvádí, že ačkoli zadavatel tvrdí, že dokumentaci o zakázce na systém logistických služeb Úřadu v rámci správního řízení předložil, uvedená skutečnost ze správního spisu nevyplývá. Navrhovatel uvádí, že pokud tato dokumentace byla Úřadu předložena, měl se s ní Úřad vypořádat v napadeném rozhodnutí a měla být zařazena jako součást správního spisu.
Další průběh řízení o rozkladu
41.S ohledem k charakteru námitek navrhovatele v rozkladu a jeho doplnění a vzhledem k tomu, že dle § 50 odst. 4 správního řádu je předseda Úřadu povinen před rozhodnutím ve věci zhodnotit podklady pro vydání rozhodnutí o rozkladu, zejména důkazy, a má přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, přistoupil předseda Úřadu k doplnění dokazování o přípis zadavatele ze dne 4. 7. 2014, smlouvu o poskytování logistických služeb uzavřenou zadavatelem a NemLog a.s. dne 27. 11. 2013 (dále jen „smlouva o poskytování logistických služeb“), včetně dodatku č. 1 na tuto smlouvu uzavřeného 16. 1. 2014 (dále jen „dodatek č. 1 ze dne 16. 1. 2014“).
42.Uvedené podklady pro vydání rozhodnutí učinil předseda Úřadu součástí správního spisu sp. zn. ÚOHS-S481/2014/VZ. V návaznosti na výše uvedené určil předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-R323/2014/VZ-7397/2015/322/LKo ze dne 27. 3. 2015 (dále jen „usnesení ze dne 27. 3. 2015“) účastníkům řízení lhůtu podle ustanovení § 39 odst. 1 správního řádu k vyjádření k výše uvedeným pokladům rozhodnutí o rozkladu. Lhůtu stanovenou usnesením ze dne 27. 3. 2015 předseda Úřadu usnesením č. j. ÚOHS-R323/2014/VZ-8341/2015/322/LKo ze dne 7. 4. 2015 (dále jen „usnesení ze dne 7. 4. 2015“) účastníkům řízení prodloužil.
43.Usnesením ze dne 7. 4. 2015 předseda Úřadu současně vyzval zadavatele a společnost NemLog a.s., aby pro účely nahlížení do spisu navrhovatelem předsedovi Úřadu sdělili, zda smlouva o poskytování logistických služeb její dodatek č. 1 ze dne 16. 1. 2014 obsahují obchodní tajemství ve smyslu ve smyslu § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, resp. § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dne 10. 4. 2014 obdržel předseda Úřadu sdělení zadavatele, že tyto podklady obchodní tajemství neobsahují.
Vyjádření zadavatele ze dne 13. 4. 2015
44.Dne 13. 4. 2015 obdržel Úřad v návaznosti na posledně uvedená usnesení vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel odkazuje na svou předchozí argumentaci v rámci správního řízení. Zadavatel se dále vyjadřuje k doplnění rozkladu navrhovatele. Zadavatel je toho názoru, že navrhovatel sám uznává systém centrálního konsignačního skladování a pouze namítá způsob, jakým se promítl do veřejné zakázky. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel zjednodušuje činnosti poskytovatele, které dle zadavatele nezahrnují pouze zavážku zboží, ale rovněž vedení katalogu spotřebního materiálu, zpracování a vyřizování jednotlivých dílčích objednávek, vedení evidence spotřebního materiálu, sledování skladových limitů a další. Takové služby nelze dle zadavatele smysluplně zajistit v rámci zadávacích řízení na jednotlivé druhy spotřebního materiálu, proto také zadavatel dle svého názoru zavedl systém centrálního konsignačního skladu. Zadavatel je přesvědčen, že zvolený způsob tj. uzavření smlouvy vybraného uchazeče se společností NemLog a.s. není zákonem zakázaný a lze jej tedy použít. Zadavatel je dále toho názoru, že rozsudek Krajského soudu sp. zn. 62 Ca 11/2009, na který navrhovatel odkazuje, se na projednávaný případ neuplatní, neboť se týká jiné právní problematiky.
45.Zadavatel dále dovodil, že nadále ponese odměnu za logistické služby, jelikož předpokládá, že odměnu pro NemLog a.s. uchazeči promítnou do své nabídkové ceny. Zadavatel se rovněž neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že NemLog a.s. bude vystupovat v pozici subdodavatele vybraného uchazeče, jelikož uvedená společnost dle zadavatele nebude plnit zakázku na dodávku infuzních roztoků. Zadavatel s ohledem na výše uvedené opětovně navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
Vyjádření navrhovatele ze dne 21. 4. 2015 a 22. 4. 2015
46.Dne 22. 4. 2015 v návaznosti na posledně uvedená usnesení obdržel Úřad od navrhovatele jeho vyjádření ze dne 21. 4. 2015 a vyjádření ze dne 22. 4. 2015. V uvedených vyjádřeních navrhovatel uvádí, že až do vydání usnesení ze dne 27. 3. 2015 ze správního spisu nevyplývala existence dokumentů uvedených pod čísly 38 – 40, které byly zařazeny do spisu dne 23. 3. 2015, byť formálně mají dle navrhovatele budit zdání, že byly Úřadu doručeny již dne 8. 7. 2014 (resp. dne 7. 7. 2014). Navrhovatel dále namítá, že zbývající část podkladů, zejména dokumentace o zakázce na systém logistických služeb Úřad ponechal mimo spis. Navrhovatel tak může dle svého tvrzení jen dovozovat, zda tyto dokumenty skutečně existují, resp. zda byla tato zakázka realizována. Vzhledem k tomu, že se Úřad s uvedenými podklady (dokumentace o zakázce na systém logistických služeb) žádným způsobem nevypořádal, ačkoli je měl mít k dispozici již dne 8. 7. 2014 (resp. dne 7. 7. 2014) je dle navrhovatele právně nemožné, aby dokazování doplňoval až předseda Úřadu. Navrhovatel považuje za absurdní, aby v návaznosti na požadavek v § 17 správního řádu např. přípis zadavatele ze dne 4. 7. 2014 nebyl učiněn součástí spisu již od doručení Úřadu.
47.Navrhovatel dále konstatuje, že ačkoli zadavatel opakovaně zdůrazňoval, že společnost NemLog a.s. nepotřebuje pro poskytování logistických služeb povolení k distribuci léčiv, navrhovatel zaznamenal, že společnost NemLog a.s. je již aktuálně vedena v databázi distributorů na webových stránkách SÚKL.
48.Navrhovatel dále uvádí, že smlouva o poskytování logistických služeb byla uzavřena na 24 měsíců, což je v rozporu s tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci o veřejné zakázce požadoval po uchazečích uzavřít dohodu o úpravě práv a povinností na dobu neurčitou.
49.V další části vyjádření se navrhovatel vyjadřuje k zakázce na systém logistických služeb a namítá, že v této zakázce byly podány nabídky personálně a majetkově propojených osob, což je dle navrhovatele dalším znakem netransparentního postupu zadavatele v této zakázce i ve veřejné zakázce navazující (nyní přezkoumávané).
50.Navrhovatel dále rozporuje závěr Úřadu, že se na předmětné zakázce nepodílela společnost PROMEDICA a.s., neboť to je v přímém rozporu s tvrzením zadavatele adresovaném SÚKL, kde naopak označil společnost PROMEDICA a.s. jako vlastníka povolení ke skladování a distribuci léčiv. Dle navrhovatele se tak na zakázce na systém logistických služeb PROMEDICA a.s. podílí jako subdodavatel pro NemLog a.s. (či člen sdružení).
51.K dodatku č. 1 ze dne 16. 1. 2014 navrhovatel namítá, že způsob určení celkové ceny za služby Nemlog a.s. je právně nemožný, navíc dodatek č. 1 ze dne 16. 1. 2014 obsahuje ujednání o limitaci výše ceny plnění, přičemž dohoda o úpravě práv a povinností takovou povinnost dle navrhovatele nereflektuje. V tomto tedy požadavky zadavatele v dokumentaci o veřejné zakázce nekorespondují s ujednáními v dodatku č. 1 ze dne 14. 1. 2014, což navrhovatel považuje za další z nestandardních postupů zadavatele.
52.Ve svém vyjádření ze dne 22. 4. 2015 navrhovatel opakuje, že odmítá tvrzení zadavatele, že by považoval systém centrálního konsignačního skladování za odůvodněný a legitimní, nadále se domnívá, že dohoda o úpravě práv a povinností není odůvodněná zadávací podmínka, neboť nesouvisí se vzájemným plněním vybraného uchazeče a zadavatele. Navrhovatel je toho názoru, že uzavřením dodatku č. 1 ze dne 14. 1. 2014 dochází i ke změně zadávacích podmínek veřejné zakázky.
53.Navrhovatel dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že NemLog a.s. se nebude podílet na plnění veřejné zakázky, neboť bez jeho součinnosti by zadavateli nebylo umožněno nabytí vlastnického práva k dodávaným infuzním roztokům (dle čl. 2.3. dohody o úpravě práv a povinností). Navrhovatel se domnívá, že systém konsignačního skladování slouží zadavateli, nikoli vybranému uchazeči, proto není legitimní, aby za tyto služby platil vybraný uchazeč.
54.Navrhovatel v neposlední řadě nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že ponese i nadále celé náklady na odměnu za logistické služby, kdy část těchto nákladů bude zahrnuta v ceně zdravotnického materiálu. Z dodatku č. 1 ze dne 14. 1. 2014 dle navrhovatele není zřejmé, zda zadavatel s ohledem na limitaci plnění bude za služby konsignačního skladování vůbec společnosti NemLog a.s. poskytovat jakoukoli úplatu. Nadto služby konsignačního skladování nejsou dle navrhovatele poskytovány pouze pro účely veřejné zakázky, ale rovněž pro dodávku jiného materiálu.
Stanovisko předsedy Úřadu
55.Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
56.Úřad tím, že napadeným rozhodnutím návrh navrhovatele § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, na základě kterých jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu.
V. K námitkám rozkladu
K doplnění dokazování v řízení o rozkladu
57.V přezkoumávaném případě Úřad výrokem 3. usnesení ze dne 2. 7. 2014 určil zadavateli lhůtu k zaslání dokumentace o zakázce na systém logistických služeb, na základě které byla uzavřena smlouva se společností NemLog a.s. V odůvodnění usnesení ze dne 2. 7. 2014 Úřad uvedl, že předložení předmětné dokumentace považuje v řízení za nutné s ohledem na zásadu materiální pravdy. Z napadeného rozhodnutí nicméně nevyplývá, zda Úřad předmětnou dokumentaci obdržel. Úřad se v napadeném rozhodnutí rovněž nevypořádal s tím, proč tuto dokumentaci nebo její relevantní části Úřad neprovedl jako důkaz.
58.Vzhledem k námitkám navrhovatele, v nichž shledává z tohoto důvodu napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným, jsem v rámci řízení o rozkladu posoudil, zda souhrn podkladů pro vydání napadeného rozhodnutí byl dostačující pro naplnění požadavku na zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a dospěl jsem k závěru, že nikoli a proto je třeba v řízení o rozkladu přistoupit k doplnění dokazování. V návaznosti na doplnění podkladů jsem následně v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu účastníkům řízení usnesením ze dne 27. 3. 2015 a usnesením ze dne 7. 4. 2015 umožnil, aby se mohli k těmto novým podkladům vyjádřit.
59.Navrhovatel s výše uvedeným postupem nesouhlasí, jelikož je toho názoru, že doplňování dokazování v rámci řízení o rozkladu není právně možné. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje zejména na § 82 odst. 4 a § 86 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 152 odst. 4 správního řádu, z nichž dle navrhovatele vyplývá koncentrace řízení, která se dle navrhovatele vztahuje nejen na navrhovatele, ale i na ostatní účastníky řízení a vzhledem k tomu není předseda Úřadu oprávněn doplnit dokazování o dokumenty, které měly být již podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí.
60.K těmto námitkám navrhovatele konstatuji, že jak vyplývá z § 86 odst. 2 věty druhé správního řádu (v návaznosti na § 152 odst. 4 správního řádu), doplnění dokazování v řízení o rozkladu je přípustné a správní řád s touto variantou výslovně počítá. V přezkoumávaném případě jsem dospěl k závěru, že doplnění dokazování je nezbytné pro naplnění povinnosti podle § 3 správního řádu, tj. abych zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Jelikož jsem tedy nepřistoupil k doplnění dokazování na základě návrhu účastníků řízení, neshledal jsem ani rozpor s § 82 odst. 4 správního řádu ani rozpor s § 86 odst. 3 správního řádu, které se vztahují pouze na návrhy a vyjádření účastníků řízení. Vzhledem k tomu, že jsem účastníkům řízení usnesením ze dne 27. 3. 2015 a usnesením ze dne 7. 4. 2015 umožnil, aby se mohli s těmito novými podklady seznámit a vyjádřit se k nim, mám za to, že tímto doplněním dokazování v řízení o rozkladu nedošlo k upření procesních práv účastníků řízení.
61.Námitku navrhovatele, že doplněné podklady, konkrétně přípis zadavatele ze dne 4. 7. 2014, smlouvu o poskytování logistických služeb uzavřenou zadavatelem dne 27. 11. 2013, včetně dodatku č. 1 ze dne 16. 1. 2014, se měly stát součástí spisu již okamžikem doručení Úřadu a měly tedy být podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí, považuji za opodstatněnou, nicméně podotýkám, že dvouinstančnost řízení před Úřadem zajišťuje nejen dvojí posouzení věci, ale je také cestou k nápravě a odstranění vad, které se vyskytly v řízení před prvním stupněm. To lze dovodit rovněž ze soudní judikatury (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 64/2007 ze dne 26. 3. 2008 a sp. zn. 5 Afs 16/2003 ze dne 12. 10. 2004), dle níž tvoří rozhodnutí správních orgánů I. a II. stupně z hlediska soudního přezkumu jeden celek, přičemž je přípustné, aby nedostatky jednoho stupně mohly být zhojeny argumenty stupně druhého v situaci, kdy nedochází ke změně výroku napadeného rozhodnutí. Vadu prvostupňového řízení, totiž že Úřad měl doplněné podklady považovat za součást spisu tohoto správního řízení již v době jejich doručení Úřadu, jsem tedy postupem souladným se zásadou procesní hospodárnosti ve smyslu § 6 odst. 2 správního řádu zhojil tím, že jsem učinil tyto podklady součástí správního spisu v řízení o rozkladu a účastníkům řízení jsem umožnil se k nim vyjádřit ve stejném rozsahu, jako by tomu muselo být v prvostupňovém řízení před Úřadem. Mám tedy za to, že tímto postupem došlo k odstranění dílčí procesní vady řízení před Úřadem, a to hospodárným způsobem.
K zakázce na systém logistických služeb
62.Navrhovatel v podaném rozkladu namítá, že ačkoli si Úřad v usnesení ze dne 2. 7. 2014 od zadavatele výslovně vyžádal dokumentaci o zakázce na systém logistických služeb, v napadeném rozhodnutí se s ní žádným způsobem nevypořádal. Nadto z napadeného rozhodnutí nevyplývá, zda dokumentaci od zadavatele vůbec obdržel či nikoli. Výše uvedené považuje navrhovatel v rozporu s § 3, § 8 a § 50 odst. 4 správního řádu. Navrhovatel rovněž namítá, že ačkoli předseda Úřadu doplnil dokazování o přípis zadavatele ze dne 4. 7. 2014, smlouvu o poskytování logistických služeb uzavřenou zadavatelem dne 27. 11. 2013 a dodatek č. 1 ze dne 16. 1. 2014, ve správním spisu dle navrhovatele stále absentují další dokumenty z dokumentace o zakázce na systém logistických služeb. Dle navrhovatele tak není zřejmé, zda tyto dokumenty vůbec existují.
63.Navrhovatel je přitom toho názoru, že bez dokumentace o zakázce na systém logistických služeb Úřad nemohl mít postaveno na jisto, že tato zakázka byla vysoutěžena v souladu se zákonem tak, jak tvrdí zadavatel. Navrhovatel se domnívá, že uvedenou záležitostí se měl Úřad zabývat z moci úřední, jelikož pokud by se zadavatel ve vztahu k zakázce na systém logistických služeb dopustil spáchání správního deliktu, nemohl by takto nezákonně vybraný dodavatel uzavřít smlouvu s dodavatelem (vybraným uchazečem) na nyní přezkoumávanou veřejnou zakázku.
64.K prvnímu okruhu námitek navrhovatele uvádím, že Úřad pochybil, když si vyžádal dokumentaci o zakázce na systém logistických služeb (dle svých závěrů za účelem dodržení zásady materiální pravdy), avšak v napadeném rozhodnutí se s těmito podklady již nijak nevypořádal. Jak již bylo řečeno výše, s ohledem na soudní judikaturu tvoří odůvodnění rozhodnutí prvního a druhého stupně nedílný celek, kdy nedostatky prvního mohou být zhojeny argumenty druhého. Právě vzhledem k tomu jsem přistoupil k doplnění a korekci závěrů Úřadu v napadeném rozhodnutí a k doplnění dokazování, a to aniž by tento postup měnil nebo rušil výrokovou část napadeného rozhodnutí.
65.Předmětem tohoto správního řízení je přezkum postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku na dodávku infuzních roztoků. Úřad byl proto povinen zkoumat, zda navrhovatelem napadené zadávací podmínky v rámci veřejné zakázky byly v souladu se zákonem či nikoli.
66.Navrhovatel namítal zejména nezákonnost požadavku na místo plnění v konsignačním skladu, požadavku na uzavření dohody o úpravě práv a povinností s NemLog a.s. a povinnosti vybraného uchazeče hradit NemLog a.s. odměnu. Výše uvedené požadavky lze podřadit pod tzv. obchodní podmínky a jiné požadavky zadavatele podle § 44 odst. 3 písm. a) a j) zákona. Tyto požadavky zadavatele musí být odůvodněny předmětem veřejné zakázky, přičemž nesmí porušovat zásady v § 6 odst. 1 zákona.
67.Zadavatel výše uvedené požadavky odůvodňoval existencí stávajícího systému centrálních logistických služeb, resp. samotného konsignačního skladu. Úřad v bodu 71. odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že s ohledem na zavedený konsignační sklad považuje požadavek zadavatele na místo dodání za legitimní, stejně tak dále v napadeném rozhodnutí Úřad dovodil oprávněnost dalších namítaných požadavků zadavatele z existence konsignačního skladování. Aby mohl Úřad dospět k takovému závěru, musel mít Úřad postaveno na jisto, že zadavatel systém centrálních logistických služeb, resp. konsignační sklad zavedený skutečně má. Vzhledem k tomu, že výše uvedený závěr Úřadu neměl oporu ve správním spisu, přistoupil jsem k doplnění dokazování o smlouvu o poskytování logistických služeb uzavřenou zadavatelem dne 27. 11. 2013 a o dodatek č. 1 ze dne 16. 1. 2014, z nichž vyplývá zavedení takovéhoto systému skladování zadavatelem.
68.Další zkoumání okolností, jež předcházely uzavření této smlouvy, tedy zjištění a závěry týkající se zakázky na systém logistických služeb, však považuji za nesouvisející s předmětem tohoto správního řízení, tj. s návrhem navrhovatele na uložení nápravných opatření týkajících se zadávacího řízení přezkoumávané veřejné zakázky. Zakázka na poskytování logistických služeb i informace o tom, jakým způsobem zadavatel zadal zakázku na systém logistických služeb, zda postupoval mimo nebo v režimu zákona, případně jaký byl průběh takového výběrového či zadávacího řízení, totiž nejsou a již nemohou být přezkoumávány v tomto správním řízení, jelikož nápravné opatření, k jehož uložení by byl Úřad kompetentní v řízení zahájeném (event. „rozšířeném“) z moci úřední ve vztahu k zakázce na systém logistických služeb, již nemůže být uloženo, neboť její zadávací řízení již skončilo uzavřením smlouvy. Eventuální řízení o podezření ze spáchání deliktu zadavatelem při zadávání zakázky na systém logistických služeb je pak řízením kvalitativně odlišným od tohoto správního řízení (a to včetně okruhu účastníků správního řízení) a jeho výsledek je výsledkem kvalitativně odlišným od jakéhokoli nápravného opatření podle zákona.
69.Navrhovatel se proto v tomto řízení o svém návrhu nemůže účinně domáhat toho, aby zakázku na systém logistických služeb Úřad přezkoumal z moci úřední. I kdyby však Úřad v souvislosti se zakázkou na systém logistických služeb shledal pochybení zadavatele (v rámci samostatného správního řízení zahájeného ex offo), neměly by tyto závěry vliv na rozhodnutí v tomto řízení, neboť ani případné konstatování spáchání správního deliktu zadavatelem (nebo jak uvádí navrhovatel „nezákonně vybraný dodavatel“) by nic neměnilo na existenci či platnosti smlouvy o poskytování logistických služeb a jejího dodatku č. 1 ze dne 16. 1. 2014 resp. existenci systému konsignačního skladování, jímž právě zadavatel odůvodňoval zadávací podmínky na veřejnou zakázku.
70.Vzhledem k výše uvedenému jsem dospěl k závěru, že Úřad nepochybil, když nepřezkoumal zakázku na systém logistických služeb (s výhradou smlouvy o poskytování logistických služeb a jejího dodatku č. 1 ze dne 16. 1. 2014, kteréžto jsem jako důkazy o stavu věci zhodnotil v rámci řízení o rozkladu a které má pro Úřad relevanci toliko z pohledu prokázání samotné existence konsignačního skladu NemLog a.s.), jelikož přezkum zakázky na poskytování logistických služeb není předmětem tohoto správního řízení a současně by jeho provedení nemohlo mít vliv na výsledek tohoto správního řízení, a jeho provedení v přezkoumávaném případě není nezbytné k zjištění skutkového stavu.
71.Vzhledem k námitkám navrhovatele rovněž podotýkám, že předmětem tohoto řízení není ani přezkum ujednání o ceně uvedené ve smlouvě na logistické služby či jejím dodatku č. 1 ze dne 16. 1. 2014, neboť výše ceny plnění nebo způsob určení odměny společnosti NemLog a.s. zadavatelem nemá z pohledu dodržení zákona vazbu na zadávací podmínky veřejné zakázky, ostatně stejně jako zjištění poměru nákladů na skladování, které nese zadavatel a které ponese dodavatel (vybraný uchazeč). Zjištění v této věci nemohou ovlivnit výsledek tohoto správního řízení, proto jsem se těmito námitkami dále nezabýval.
72.Tvrzení navrhovatele, že dodatek č. 1 ze dne 16. 1. 2014 mění zadávací podmínky veřejné zakázky, považuji za neodůvodněný, neboť z podaného rozkladu nevyplývá, jak by měl z pohledu dodržení zákona zadávací podmínky veřejné zakázky ovlivnit.
73.K námitce navrhovatele, že dodatek č. 1 ze dne 16. 1. 2014 obsahuje limitaci výše ceny plnění, přičemž dohoda o úpravě práv a povinností takovou povinnost dle navrhovatele nereflektuje, což indikuje nestandardnost postupu zadavatele, konstatuji, že Úřad přezkoumává soulad postupu zadavatele se zákonem, nikoli jeho „standardnost“. Jelikož navrhovatel neuvedl, jaké porušení zákona spatřuje v tomto tvrzeném nedostatku zadavatele, nepovažuji námitku navrhovatele za odůvodněnou.
74.K další námitce navrhovatele ohledně údajného rozporu v době trvání smlouvy o poskytování logistických služeb a dohody o úpravě práv a povinností konstatuji, že uvedená ustanovení jsou odlišná (smlouva na poskytování logistických služeb je uzavřena na dobu 24 měsíců, kdežto dohoda o úpravě práv a povinností má být uzavřena na dobu neurčitou), nicméně v tom nespatřuji jejich vzájemný rozpor. Není například vyloučeno, že smlouva o poskytování logistických služeb bude zadavatelem prodloužena. Navíc z bodu III. 2. dohody o úpravě práv a povinností vyplývá, že ani zadavatel nepožaduje po uchazečích trvání dohody delší než trvání závazku NemLog a.s. poskytovat logistické služby při správě konsignačního skladu, když požaduje do 30 dní vypořádání vzájemných závazků stran této dohody. Vzhledem k výše uvedenému neshledávám ani tuto námitku navrhovatele za případnou.
K místu plnění, k požadavku na uzavření dohody o úpravě práv a povinností s NemLog a.s. a k povinnosti uchazeče hradit NemLog a.s. odměnu
75.Jak je již shrnuto v bodech 4. – 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil závazný návrh rámcové smlouvy, z něhož vyplývá, že místem plnění má být konsignační sklad. Z bodu 2.7. rámcové smlouvy rovněž plyne požadavek zadavatele, aby vybraný uchazeč uzavřel se společností NemLog a.s. dohodu o úpravě práv a povinností, na jejímž základě náleží NemLog a.s. odměna.
76.Navrhovatel tvá na tom, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly zadavatelem nastaveny skrytě diskriminačně a netransparentně, neboť společnost PROMEDICA a.s. se na systému centrálních logistických služeb podílí a nemá tedy rovné postavení s ostatními uchazeči o veřejnou zakázku. Dle navrhovatele má PROMEDICA a.s. nepochybně výhodu, když ušetří náklady na odměnu vyplývající z dohody o úpravě práv a povinností nebo minimálně její část (společně s NemLog a.s.).
77.Východisko Úřadu, podle něhož vymezení a specifikace předmětu veřejné zakázky náleží do kompetence zadavatele, považuji za správné a souladné se zákonem. Jednotlivé zadávací podmínky vymezující předmět však přitom musí obstát z pohledu dodržení zásad v § 6 odst. 1 zákona. Vzhledem k tomu, že zadavatel v zadávacích podmínkách odkázal na konkrétní obchodní firmu – NemLog a.s., musely být výše uvedené podmínky rovněž odůvodněny předmětem veřejné zakázky podle § 44 odst. 11 zákona a contrario.
78.Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že požadavky zadavatele na místo plnění v konsignačním skladu a uzavření dohody o úpravě práv a povinností a s tím spojené hrazení odměny společnosti NemLog a.s. považuje za odůvodněné vzhledem k existenci systému konsignačního skladování. Tento závěr Úřadu tedy považuji za správný a vzhledem k důkazům provedeným v řízení o rozkladu dále konstatuji následující.
79.Smlouva o poskytování logistických služeb byla uzavřena mezi zadavatelem a společností NemLog a.s. dne 27. 11. 2013. Z bodu 7.1 této smlouvy vyplývá, že smlouva nabývá účinnosti již jejím uzavřením. Dle bodu 2.1 této smlouvy se NemLog a.s. jako poskytovatel zavazuje provést pro objednatele (zadavatele) správu konsignačních zásob ve skladu provozovaném poskytovatelem a fyzický pohyb zboží od objednatelem určených dodavatelů a zajištěním logistických služeb.
80.Z těchto bodů smlouvy o poskytování logistických služeb vyplývá, že v době zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku byl systém konsignačního skladování již zřízen, přičemž poskytovatelem služeb byla společnost NemLog a.s. Za této situace, kdy byla prokázána existence systému konsignačního skladování, který byl zadavatelem zřízen právě za účelem centrálního skladování a zásobování spotřebním zdravotním materiálem (mezi který spadají i infuzní roztoky), jsem stejně jako Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že odkaz na konkrétní společnost NemLog a.s. v zadávacích podmínkách byl odůvodněn předmětem veřejné zakázky. Nespatřuji tedy porušení § 44 odst. 11 zákona v tom, že zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl společnost NemLog a.s., jelikož tato je dle smlouvy o poskytování logistických služeb provozovatelem konsignačního skladu, který byl zadavatelem určen jako místo dodání předmětu veřejné zakázky.
81.K námitce navrhovatele, že definičním znakem veřejné zakázky je to, že se jedná o vztah mezi dodavatelem a zadavatelem, avšak požadavek na uzavření dohody o úpravě práv a povinností vztahem mezi zadavatelem a dodavatelem není, konstatuji následující. Ustanovení § 7 zákona, z nějž navrhovatelem namítaný pojmový znak plyne, definuje veřejnou zakázku jako celek. To, že se veřejnou zakázkou rozumí vztah mezi zadavatelem a dodavatelem, však neznamená, že zadavatel nemůže v zadávacích podmínkách požadovat i jiné dokumenty, jež tento požadavek nesplňují, např. předložení potvrzení výrobce o parametrech plnění taktéž nevyjadřuje vztah mezi zadavatelem a dodavatelem, přestože takový požadavek v obecné rovině zákon nezakazuje. Jelikož požadavek na uzavření smlouvy se společností NemLog a.s. je odůvodněně součástí zadávacích podmínek (a to ve vztahu k předmětu veřejné zakázky), přičemž jak je uvedeno výše, nedospěl jsem k závěru, že tato zadávací podmínka musí naplňovat požadavek, aby sama o sobě vyjadřovala vztah zadavatele s dodavatelem, nepovažuji tuto námitku navrhovatele za odůvodněnou.
82.Jak je uvedeno výše, navrhovatel rovněž namítá, že požadavek na uzavření dohody o úpravě práv a povinností byl v rozporu s § 6 resp. § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel smlouvu na poskytování logistických služeb a její dodatek č. 1 ze dne 16. 1. 2014 uzavřel se společností NemLog a.s. V zadávacích podmínkách zadavatel požadoval uzavření dohody o úpravě práv a povinností právě a pouze se společností NemLog a.s., tedy poskytovatelem logistických služeb. Zadavatel nepožadoval smluvní ujednání, z něhož by bezprostředně plynula výhoda (nebo nevýhoda) některému z uchazečů o veřejnou zakázku, neboť NemLog a.s. se zadávacího řízení jako uchazeč neúčastnila. Společnost PROMEDICA a.s. ve smlouvě na poskytování logistických služeb či jejím dodatku č. 1 ze dne 16. 1. 2014 nefiguruje. Pokud NemLog a.s. využila k výkonu některých činností společnost PROMEDICA a.s. tak, jak vyplývá z emailu SÚKL ze dne 7. 2. 2014, jedná se o faktické postavení na trhu vzniklé jako důsledek projevu vůle soukromých subjektů odlišných od zadavatele. Potenciální výhodu, jež dle tvrzení navrhovatele společnosti PROMEDICA a.s. mohla plynout, tak nelze přičítat k tíži zadavateli.
83.Neobstojí ani námitka navrhovatele, že zadavatel zavádějícím způsobem určil NemLog a.s. jako provozovatele skladu, ačkoli z emailu SÚKL ze dne 7. 2. 2014 vyplývá, že tímto provozovatelem je PROMEDICA a.s., neboť ze smlouvy o poskytování logistických služeb jasně vyplývá, že zadavatel uzavřel smlouvu se společností NemLog a.s. a nikoli s PROMEDICA a.s. K naplnění požadavku na transparentnost zadávacího řízení na veřejnou zakázku proto není podstatné, zda NemLog a.s. k plnění závazků se smlouvy o poskytování logistických služeb využívá další společnost či nikoli, jelikož ze smlouvy o poskytování logistických služeb vyplývá, že zadavatel uzavřel smlouvu pouze s NemLog a.s., a proto pouze NemLog a.s. odpovídá zadavateli za poskytování logistických služeb při správě konsignačního skladu, jehož je (dle téže smlouvy) provozovatelem.
84.V návaznosti na výše uvedené konstatuji, že v této otázce se tedy ztotožňuji se závěry Úřadu v tom smyslu, že požadavek byl zadavatelem stanoven transparentně, jednoznačně, vůči všem dodavatelům stejně, v souladu se zásadou zákazu diskriminace jak skryté, tak zjevné, tedy v souladu s § 6 odst. 1 zákona.
85.Pro úplnost podotýkám, že pokud se týká odkazu navrhovatele na případ sp. zn. ÚOHS-S238/2009/VZ, jde o odlišnou faktickou i právní situaci od nyní přezkoumávané a závěry tam obsažené není možné na veřejnou zakázku aplikovat.
86.Nedospěl jsem ani k závěru, že by NemLog a.s. vystupoval ve veřejné zakázce v pozici subdodavatele vybraného uchazeče veřejné zakázky. Požadavek na uzavření dohody o úpravě práv a povinností pouze reflektuje zadavatelem zřízený systém konsignačního skladování, a jedná se tak o zvláštní podmínku, jež se vztahuje k místu plnění veřejné zakázky. Skutečnost, že NemLog a.s. bude po určitou dobu disponovat s plněním, jež je předmětem veřejné zakázky, samo o sobě neznamená, že je subdodavatelem dodavatele infuzních roztoků (vybraného uchazeče). Předmětem veřejné zakázky totiž není provozování konsignačního skladu, nýbrž pouze dodávka infuzních roztoků.
K pravomoci Úřadu
87.Navrhovatel v podaném rozkladu jednak namítá způsob, jakým se Úřad v bodech 73. a 81. odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal s námitkami jeho návrhu ze dne 11. 6. 2014. Dále namítá, že se Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí nevypořádal s jeho námitkou, že uzavřením dohody o úpravě práv a povinností by mohl porušit ustanovení zákona o léčivech.
88.S výše uvedenými námitkami navrhovatele jsem se částečně ztotožnil, zejména s tím, že se Úřad nevypořádal se všemi námitkami navrhovatele vztahujícími se k tvrzenému porušení zákona o léčivech a učinil dílčí pochybení v argumentaci v bodu 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí (jak rozvádím níže). Vzhledem k tomu, že odůvodnění napadeného rozhodnutí a tohoto rozhodnutí o rozkladu tvoří dle soudní judikatury nedílný celek, přistoupil jsem ke korekci a doplnění závěrů Úřadu v odůvodnění napadeného rozhodnutí tak, jak je uvedeno níže.
89.Pravomoc Úřadu je vymezena v § 112 zákona, dle něhož Úřad vykonává dohled nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek (a soutěži o návrh), zejména rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky (a soutěži o návrh) postupoval v souladu se zákonem. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 11. 6. 2014 napadal postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku. S ohledem na § 112 zákona byl Úřad povinen přezkoumat námitky navrhovatele v návrhu pouze z pohledu dodržení zákona o veřejných zakázkách.
90.Jak jsem uvedl výše, v případě navrhovatelem napadených zadávacích podmínek bylo na místě, aby Úřad zejména přezkoumal, zda zadavatelem stanovené zadávací podmínky byly odůvodněné (§ 44 odst. 11 zákona) a v souladu se základními zásadami v § 6 (resp. § 6 odst. 1) zákona. Úřad nebyl povinen a ani oprávněn s ohledem na vymezenou pravomoc v § 112 zákona přezkoumat zadávací podmínky z ohledu dodržení zákona o léčivech (zejména § 77 odst. 1 písm. c) a § 77 odst. 2 zákona o léčivech), z pohledu dodržení jiných právních předpisů či zásad správné distribuční praxe, takovou kompetenci mu zákon neukládá. Úřad proto nepochybil, když námitky navrhovatele týkající se rozporu zadávacích podmínek se zákonem o léčivech a se zásadami správné distribuční praxe nepřezkoumal ani nepožádal SÚKL o stanovisko v této věci.
91.Úřad proto postupoval správně, když konstatoval, že přezkum zákonnosti outsourcingu regulované činnosti z pohledu zákona o léčivech nespadá dle § 112 zákona do pravomoci Úřadu. Úřad měl toto odůvodnění uvést i ve vztahu k namítanému porušení § 77 odst. 1 písm. c) a § 77 odst. 2 zákona o léčivech, ve vztahu k nenaplnění dalších požadavků zákona o léčivech (zejm. viz námitka bod 16. rozkladu navrhovatele) a ve vztahu k namítanému porušení správné distribuční praxe. Úřad tak měl v napadeném rozhodnutí explicitně uvést, že přezkum zákonnosti činnosti zadavatele z pohledu zákona o léčivech či z pohledu dodržení správné distribuční praxe není v pravomoci Úřadu, a proto nepovažuje za účelné provést důkazy navrhované účastníky řízení k prokázání těchto skutečností. Mám tedy za to, že vypořádání uvedené námitky v tomto a předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu došlo rovněž k odstranění dílčí procesní vady řízení před Úřadem, a to (procesně) hospodárným způsobem.
K závěrům Úřadu v bodu 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí
92.Další okruh námitek navrhovatele směřuje proti závěrům Úřadu (zejména viz bod 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí), jež se vztahují k zjištění, zda má NemLog a.s. dle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku jako předmět podnikání uvedenou distribuci léčiv, zda je veden v přehledu distributorů na webových stránkách SÚKL. Navrhovatel mimo namítá, že spatřuje v napadeném rozhodnutí rozpor a porušení § 7 správního řádu, když při posouzení této otázky na jedné straně Úřad zohlednil tvrzený vztah NemLog a.s. a PROMEDICA a.s. a na straně druhé v bodu 79. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že tento vztah není předmětem jeho přezkumu. Navrhovatel rovněž namítá, že se Úřad nezabýval tvrzeným rozporem informací z emailu SÚKL ze dne 7. 2. 2014 a zadávacích podmínek.
93.V přezkoumávaném případě jsem dospěl k závěru, že Úřad nebyl povinen zkoumat, zda NemLog a.s. disponuje konkrétním předmětem podnikání či zda je či není veden v příslušných seznamech podle jiných právních předpisů. Takováto zjištění nevypovídají nic o tom, zda zadavatel při stanovení zadávacích podmínek postupoval v souladu se zákonem či nikoli. Jinými slovy, ani kdyby Úřad v těchto otázkách činil další zjištění, nebylo by možné dojít k jinému závěru, než že zásady podle § 6 resp. § 6 odst. 1 zákona porušeny nebyly, jelikož požadavky zadavatele byly stanoveny jasně, určitě a vůči všem dodavatelům stejně. Ani kdyby byla tvrzení navrhovatele ohledně povinnosti NemLog a.s. být uveden v seznamu SÚKL a mít v obchodním rejstříku uveden konkrétní předmět podnikání opodstatněná, nedospěl jsem k závěru, že by takovéto okolnosti mohly způsobit nerovné či diskriminační zacházení zadavatele vůči některým uchazečům.
94.Výše uvedená zjištění by samozřejmě z pohledu Úřadu byla relevantní v případě, kdyby společnost NemLog a.s. vystupovala v zadávacím řízení na veřejnou zakázku jako uchazeč, přičemž zadavatel by stanovil uvedený požadavek jako kvalifikační předpoklad. K této situaci však v přezkoumávaném případě nedošlo.
95.S ohledem na výše uvedené závěr Úřadu v bodu 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdy Úřad konstatoval, že námitky navrhovatele jsou bezpředmětné, neboť příslušné povolení k distribuci léčivých přípravků má na základě smluvního vztahu s NemLog a.s. společnost PROMEDICA a.s. nepovažuji za správný. Úřad se totiž posouzením, zda má NemLog a.s. dle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku jako předmět podnikání uvedenou distribuci léčiv a zda je veden v přehledu distributorů na webových stránkách SÚKL, vůbec neměl věcně zabývat a k návrhům na dokazování účastníků v této věci měl uvést, že jejich provedení vzhledem k tomu nepovažuje za účelné. Závěr Úřadu v bodu 73. napadeného rozhodnutí tedy koriguji výše uvedeným vypořádáním.
96.Jelikož jsem přistoupil ke korekci bodu 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí, napravil jsem též navrhovatelem namítaný rozpor s bodem 79. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že navrhovatel namítal porušení § 7 správního řádu z důvodu protichůdnosti přístupu Úřadu ke zkoumání vztahu PROMEDICA a.s. a NemLog a.s., přičemž tímto rozhodnutím jsem provedl korekci uvedeného bodu 73. odůvodnění napadeného rozhodnutí, považuji další vypořádání námitek navrhovatele k porušení § 7 správního řádu za bezpředmětné.
K výhradě opčního práva
97.K využití opčního práva ze strany zadavatele v rozporu se zákonem navrhovatel odkazuje na svá vyjádření podaná v průběhu správního řízení a trvá na tom, že i v tomto směru jsou zadávací podmínky nastaveny v rozporu se zákonem.
98.Navrhovatel v podaném rozkladu neuvádí žádné další připomínky, jež by reflektovaly závěry napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu jsem přezkoumal závěry Úřadu ve vztahu k využití opčního práva a konstatuji, že se Úřad s námitkami navrhovatele plně vypořádal, přičemž se závěry Úřadu se ztotožňuji a v tomto směru plně odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí v části týkající se tvrzeného využití opčního práva.
Ke lhůtě pro vydání napadeného rozhodnutí
99.Navrhovatel v podaném návrhu rovněž namítá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno „daleko za hranicí běžných lhůt (§ 71 správního řádu), když od zahájení správního řízení uplynuly téměř 3 měsíce“.
100.Z § 71 správního řádu vyplývá, že rozhodnutí má Úřad vydat bezodkladně, nelze-li jej vydat bezodkladně, pak do 30 dnů, k čemuž se mimo jiné připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvlášť složitý případ. Z rozsudku krajského soudu č. j. 62 A 92/2012-64 ze dne 8. 2. 2013 přitom plyne, že řízení vedená podle zákona je třeba obecně považovat za řízení zvláště složitá, a proto v přezkoumávaném případě lhůta k vydání rozhodnutí činí v součtu 60 dní.
101.Podle § 114 odst. 7 zákona lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření a dokumentace o veřejné zakázce. Podle § 71 odst. 4 správního řádu po dobu nezbytnou k opatření údajů podle § 6 odst. 2 správního řádu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.
102.V přezkoumávaném případě lhůta pro vydání rozhodnutí proto začala plynout doručením dokumentace o veřejné zakázce Úřadu, k čemuž došlo dne 27. 6. 2014. V souladu s § 71 odst. 4 v návaznosti na § 6 odst. 2 správního řádu lhůta pro vydání rozhodnutí v přezkoumávaném případě neběžela od 2. 7. 2014 (kdy si Úřad usnesením ze dne 2. 7. 2014 opatřoval podklady od zadavatele ve smyslu § 6 odst. 2 správního řádu) do dne 7. 7. 2014 (kdy Úřad tyto podklady od zadavatele obdržel). S ohledem na výše uvedené lhůta 60 dní pro vydání rozhodnutí uplynula dne 31. 8. 2014. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 27. 8. 2014, tedy v souladu s § 71 správního řádu. Proto nepovažuji tuto námitku rozkladu za odůvodněnou.
VI. Závěr
103.Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
104.Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1.JUDr. Jindřich Vítek, advokátem, Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2
2.Mgr. Jakub Joska, advokát, Opletalova 1015/55, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
