Č. j.: ÚOHS-S168/2013/VZ-1153/2014/521/SWa
16. ledna 2014
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 3. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je
zadavatel – statutární město Chomutov, IČO 00261891, se sídlem Zborovská 4602, 430 28 Chomutov,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Poradenství poskytované zadavateli v souvislosti s přípravou žádostí o dotace“v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 19. 9. 2008 pod evid. č. 60022656 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 9. 2008 pod evid. č. 2008/S 183‑242793,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – statutární město Chomutov, IČO 00261891, se sídlem Zborovská 4602, 430 28 Chomutov– se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel požadavek zakotvený v ustanovení § 50 odst. 3 citovaného zákona o veřejných zakázkách v návaznosti na zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 citovaného zákona o veřejných zakázkách, když v bodu 4.2.4 zadávací dokumentace v rámci seznamu významných služeb podle § 56 odst. 2 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkáchpožadoval doložit zkušenosti uchazečů s kompletním zpracováním alespoň jednoho projektu IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) spočívajícího v přidělení dotací z fondů EU o finančním objemu 700 mil. Kč bez DPH, ačkoliv zpracování projektu integrovaného plánu rozvoje města bezprostředně nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – statutární město Chomutov, IČO 00261891, se sídlem Zborovská 4602, 430 28 Chomutov– ukládá
pokuta ve výši 500 000 Kč (pět set tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I.POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1]obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – statutární město Chomutov, IČO 00261891, se sídlem Zborovská 4602, 430 28 Chomutov (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Poradenství poskytované zadavateli v souvislosti s přípravou žádostí o dotace“v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 19. 9. 2008 pod evid. č. 60022656 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 9. 2008 pod evid. č. 2008/S 183‑242793 (dále jen „veřejná zakázka“).
2.Zadavatel se v souladu s § 151 zákona nechal při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ROWAN Legal, sdružení advokátů, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1.
3.Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětným zadávacím řízením. Z předložené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.
4.Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadávací dokumentaci o veřejné zakázce si vyzvedlo celkem 8 dodavatelů, nabídku na plnění veřejné zakázky podali 2 uchazeči, přičemž jeden z uchazečů byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, neboť neprokázal kompletní zpracování alespoň 1 projektu IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) spočívajícího v přidělení dotací z fondů EU, která byla následně příslušným orgánem schválena. Požadavek na předložení seznamu významných služeb splnil pouze 1 z uchazečů, kteří podali nabídku.
5.Zadavatel rozhodl dne 3. 12. 2008 o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče ROPRO a. s., IČO 27888941, se sídlem Pařížská 1323/2, 400 01 Ústí nad Labem, (dále jako „vybraný uchazeč“ nebo „ROPRO a. s.“) a dne 30. 12. 2008 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky.
6.Úřad získal pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu s § 6, § 50 odst. 3 a § 56 odst. 7 písm. c) zákona, když k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona – seznamu významných služeb požadoval doložit zkušenosti uchazečů s kompletním zpracováním alespoň 1 projektu IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) spočívajícího v přidělení dotací z fondů EU o finančním objemu 700 mil. Kč bez DPH, přestože zpracování IPRM nebylo součástí předmětu plnění veřejné zakázky, a proto Úřad zahájil správní řízení z moci úřední.
II.SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
7.Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
8.Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S168/2013/VZ-5728/2013/521/SWa ze dne 28. 3. 2013. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 29. 3. 2013, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S168/2013/VZ-5729/2013/521/SWa ze dne 28. 3. 2013 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
9.Dne 11. 4. 2013 Úřad umožnil Jakubovi Kothánkovi, pověřenému na základě plné moci udělené zadavatelem dne 10. 4. 2013, nahlédnout do spisu správního řízení.
III.VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE
10.Zadavatel vyjádřil své stanovisko dopisem ze dne 17. 4. 2013, který Úřad obdržel téhož dne. K Úřadem tvrzenému porušení § 50 odst. 3 zákona zadavatel uvádí, že pojem „bezprostředně souvisí“ použitý v tomto ustanovení je typicky neurčitý právní pojem, a tedy je třeba jej vykládat s přihlédnutím ke specifikům každého individuálního případu. Zadavatel konstatuje, že předmět plnění veřejné zakázky se bezprostředně a úzce dotýká integrovaného plánu rozvoje města (dále také „IPRM“), neboť je jím poradenství při přípravě projektů, které bezprostředně navazují na schválený IPRM. Všechny projekty (popsané v příloze č. 3 zadávací dokumentace) realizované v rámci integrovaného plánu rozvoje „Areál bývalých kasáren a přilehlého okolí“ jsou prováděny v úzké návaznosti jak vzájemné, tak i v návaznosti na tento integrovaný plán, vzájemně se synergicky provazují a ovlivňují. Dodavatel předmětu plnění se tak každodenně pohybuje „uvnitř“ IPRM. Nejvíce patrné je to z posledně zmiňovaného projektu „Efektivní řízení IPRM“, který se IPRM dotýká i názvem a jedná se o totožnou činnost jako v případě přípravy a zpracování IPRM.
11.Zadavatel zdůrazňuje, že pokud se dodavatel plnění měl pohybovat „uvnitř“ IPRM, musel být obeznámen s veškerými mechanizmy, které souvisí s jeho fungováním (od fáze přípravy, až po fázi řízení). Jediný způsob, jak pak bylo možno tuto schopnost dodavatele ověřit, byl požadavek na prokázání jeho zkušenosti s vytvářením takového integrovaného projektu. Zde je pak vhodné zdůraznit, že již v rámci vypracování IPRM stanovuje jeho zhotovitel rovněž zásady následného efektivního řízení takového projektu, což přepokládá jeho zkušenost s takovým řízením, nebo alespoň nezbytnou kvalifikaci. Pokud byl IPRM schválen příslušným řídícím orgánem operačního programu, znamená to, že rovněž zásady efektivního řízení byly vymezeny správně, a tedy že zhotovitel úspěšně schváleného IPRM má kvalifikaci rovněž na realizaci efektivního řízení IPRM. Činnosti vykonávané při zpracování IPRM a při zpracování předmětu plnění, zejména pak při efektivním řízení IPRM, jsou tak totožné a vzájemně plně zaměnitelné. Z uvedených důvodů se požadavek na prokázání zkušenosti s přípravou projektu IPRM bezprostředně dotýká předmětu veřejné zakázky a pochybnost Úřadu proto považuje zadavatel za nedůvodnou. Pro doložení svého tvrzení o tom, že projekty tvořící předmět plnění veřejné zakázky byly úzce provázány na IPRM a pohybovaly se fakticky „uvnitř“ IPRM, odkazuje zadavatel na svůj webový portál, ze kterého tato skutečnost jednoznačně vyplývá.
12.Zadavatel tvrdí, že kvalifikaci uchazečů pro řízení a realizaci projektů v rámci IPRM nebylo možno prokázat jiným než zvoleným způsobem. Zadavatel připomíná, že v době realizace veřejné zakázky stál zadavatel (i celá Česká republika) teprve na počátku programovacího období 2007-2013 platného i pro daný Regionální operační program Severozápad. V době přípravy a realizace zadávacího řízeni tak uplynul teprve 1 rok od zahájení programovacího období, přičemž IPRM byla v tomto programovacím období novinka. Všichni ostatní zadavatelé, kteří kdy realizovali IPRM, tak byli ve srovnatelné situaci jako zadavatel, tedy měli zpracovány IPRM a teprve realizovali zadávací řízení na další fázi, tj. na přípravu konkrétních projektů a na zajištění efektivního řízení IPRM. Proto pokud by zadavatel požadoval zkušenost s efektivním řízením IPRM (tedy s totožnou činností jako je předmět plnění), je pravděpodobné, že by se jednalo o diskriminační kritérium, neboť v České republice ani v Evropské unii takové referenční zakázky neexistovaly. Pokud tedy zadavatel potřeboval prokázat kvalifikaci a zkušenost uchazečů s prací s IPRM, mohl tak učinit pouze zvoleným způsobem, neboť existovalo dostatečné množství dodavatelů, kteří se takovou referencí mohli prokázat. Zadavatel však znovu opakuje, že rozlišování těchto činností je formalizmus, neboť svou náplní se jedná o naprosto totožné činnosti.
13.Co se týče finančního rozsahu 700 mil. Kč, tedy finančního objemu projektů, které měly být na základě referenčního IPRM realizovány, v tomto bodě zadavatel konstatuje, že požadavek byl formulován jako poloviční oproti předpokládanému rozsahu předmětu plnění, který činil 1,462 mld. Kč (tzn. hodnota 8 dílčích projektů). Rovněž co se týče finančního rozsahu, byl kvalifikační předpoklad vymezen jako přiměřený k předmětu plnění. K tvrzenému porušení § 56 odst. 7 písm. c) zákona zadavatel uvádí, že chápe pochybnost Úřadu o porušení citovaného ustanovení zákona pouze jako subsidiární k § 50 odst. 3 zákona. Zadavatel tedy v plné míře odkazuje na výše uvedené a konstatuje, že z uvedených důvodů byl kvalifikační předpoklad vymezen způsobem odpovídajícím druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění.
14.Zadavatel dále uvádí, že při přípravě zadávacích podmínek plně zachoval zásadu zákazu diskriminace, přičemž nemůže žádným způsobem ovlivnit počet podaných nabídek, stejně jako nemůže ovlivnit skutečnost, zda z těchto podaných nabídek splní kvalifikaci pouze někteří uchazeči, anebo žádný z uchazečů. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je tak rozhodné, zda v době formulování svého požadavku byl tento požadavek diskriminační či nikoli, případně zda zadavatel s péčí řádného hospodáře ověřil, že diskriminační není. Zadavatel v této souvislosti konstatuje, že při přípravě zadávacích podmínek měl z průzkumu trhu povědomí o velkém počtu subjektů, které tento požadavek splňují. Zadavatel poskytuje Úřadu seznam společností, které ke dni realizace zadávacího řízení disponovaly požadovanou referencí (MEPCO, s. r. o., Cassia Development & Consulting, s. r. o., Asistenční centrum, a. s., ROPRO, a. s., SPF Group, v. o. s.) a připomíná, že tento seznam je pouze příkladný, a je pravděpodobné, že existuje více společností, které disponují předmětnou kvalifikací. Zadavatel konstatuje, že předmětný kvalifikační předpoklad formuloval v dobré víře a s vědomím, že existuje řada společností, které tento kvalifikační předpoklad mohou splnit. Zadavatel rovněž připomíná, že pro zajištění maximální transparentnosti realizoval veřejnou zakázku formou otevřeného řízení.
15.Zadavatel dodává, že veřejná zakázka byla v minulosti předmětem několika kontrol Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad a auditních orgánů a do dnešního dne zadavateli není známo, že by ze strany těchto kvalifikovaných orgánů byl dán Úřadu podnět k prošetření. Vzhledem k uvedenému a především s přihlédnutím k argumentaci a důkazům vyjmenovaným výše má zadavatel za to, že pochybnost Úřadu, která jej vedla k zahájení správního řízení z moci úřední, není důvodná. Zadavatel si proto dovoluje požádat, aby Úřad zahájené správní řízení zastavil.
IV.ZÁVĚRY ÚŘADU
16.Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, a proto rozhodl o uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
17.Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
18.Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.
19.Podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být
1.osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo
2.osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3.čestné prohlášení dodavatele, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.
20.Podle § 56 odst. 7 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení
a)stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,
b)uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a
c)vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.
21.Zadavatel vymezil a v bodu 1.2 zadávací dokumentaci specifikoval předmět veřejné zakázky následovně:
(začátek citace) „1.2 Předmět plnění veřejné zakázky
Předmětem plnění této veřejné zakázky je poskytování poradenských služeb, týkajících se čerpání finančních prostředků (dotací) z fondů EU a jiných vhodných dotačních zdrojů ze strany zadavatele, zejména pak k financování projektů uvedených v seznamu projektů dle Přílohy č. 3 této zadávací dokumentace (dále jen „Projekt“ nebo „Projekty“). Konkrétně se jedná o následující činnosti:
A. Příprava žádostí a související dokumentace
Komplexní poradenství poskytované zadavateli při zpracování žádosti o financování Projektů včetně souvisejících dokumentů v souladu s požadavky poskytovatele dotace. Tato činnost zahrnuje ve vztahu k jednotlivým Projektům především:
Přípravu harmonogramu Projektu.
Zpracování rozpočtu Projektu.
Zpracování studie proveditelnosti Projektu a analýzy nákladů a přínosů Projektu ve formě požadované poskytovatelem dotace.
Zpracování vlastní žádosti o financování Projektu.
Zajištění konzultací příslušného zadavatele s institucí, která z pověření příslušného řídícího orgánu programu vztahujícího se k Projektu vykonává určité činnosti spojené s řízením programu (dále jen „Implementační agentura“).
Předání kompletní žádosti o financování Projektu Implementační agentuře.
B. Dohled nad realizací Projektů a poskytování souvisejících a dalších služeb
Poskytování komplexních poradenských služeb spojených s realizací Projektů, které získaly podporu v souladu s podmínkami poskytovatele dotace, ve prospěch zadavatele. Ve vztahu k jednotlivým Projektům se jedná především o:
Metodické vedení v průběhu celé realizace Projektů.
Dohled nad správným věcným, legislativním, časovým i finančním průběhem Projektů.
Dohled nad plněním monitorovacích ukazatelů Projektů.
Zajištění publicity v souladu s pravidly dotačního programu ve vztahu k Projektům.
Zpracování všech druhů zpráv o průběhu Projektů v souladu s podmínkami dotačního programu.
Příprava zadávací dokumentace, příprava všech relevantních oznámení dle Zákona a zastupování zadavatele při výkonu práv a povinností v zadávacích řízeních na výběr dodavatelů na vlastní realizaci Projektů.
Zajištění informací pro oznámení případných změn v průběhu realizace Projektů.
Zpracování žádostí o proplacení výdajů Projektů.
Vybraný uchazeč bude výhradním poskytovatelem služeb podle písm. A a B tohoto článku zadávací dokumentace ve vztahu ke konkrétním Projektům.
Služby budou měsíčně dokládány formou pracovních výkazů a měsíční sumarizace provedených prací.
Výsledkem plnění předmětu veřejné zakázky budou služby v prostředí zadavatele a projektová a provozní dokumentace v písemné a elektronické podobě.“ (konec citace)
22.V příloze č. 3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl následující seznam projektů, při jejichž realizaci hodlal využívat služeb vybraného uchazeče:
Název projektuInvestiční náklady v Kč
Zimní stadion (Profihala)461 000 000 Kč
Tréninková hala a šatnovací blok 100 000 000 Kč
Letní stadion s tréninkovým zázemím256 000 000 Kč
Oddychové a relaxační centrum285 000 000 Kč
Kulturně společenské centrum130 000 000 Kč
Doplnění parkovacích ploch a technické infrastruktury50 000 000 Kč
Revitalizace a regenerace prostředí v zóně30 000 000 Kč
Efektivní řízení IPRM25 000 000 Kč
23.Zadavatel v bodu 4.2.4 stanovil požadavky k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona – seznamu významných služeb –takto:
(začátek citace) „4.2.4 Technické kvalifikační předpoklady dle § 56 zákona
Splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje uchazeč:
Způsob prokázání splnění:
předložením seznamu významných služeb poskytnutých nebo poskytovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; za významné služby se pro účely splnění tohoto kvalifikačního předpokladu dodavatelem považují služby zahrnující:
1. kompletní zpracování alespoň 1 projektu IPRM (tj. příprava a podání žádosti) spočívajícího v přidělení dotací z fondů EU, která byla následně příslušným orgánem schválena (dotace byla přidělena). Finanční objem dotace, která je předmětem takového projektu musí činit minimálně 700 mil. Kč bez DPH, a
2. kompletní zpracování alespoň 6 projektů spočívajících v přidělení dotací z fondů EU, které byly následně příslušným orgánem schváleny (dotace byla přidělena). Finanční objem dotace, které jsou předmětem takových projektů, musí činit minimálně 50 mil. Kč bez DPH
Seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto
seznamu musí být
1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo
2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo
3. čestné prohlášení dodavatele, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli a není-li současné možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.
Z osvědčení či prohlášení musí prokazatelně vyplývat splnění požadavků zadavatele a musí v něm být uvedena kontaktní osoba příslušného objednatele, u které bude možné poskytnutí významné služby ověřit.“ (konec citace)
24.S ohledem na způsob vymezení předmětného kvalifikačního předpokladu zadavatelem, který takto nastavenými požadavky podmínil prokázání splnění technické kvalifikace zkušeností dodavatelů s kompletním zpracováním alespoň 1 projektu IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) spočívajícího v přidělení dotací z fondů EU o finančním objemu 700 mil. Kč bez DPH, se Úřad zabýval otázkou, zda byl daný kvalifikační předpoklad oprávněný ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, resp. zda mohl být dostatečným průkazem kvalifikace dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Za tímto účelem je nezbytné zabývat se podstatou a obsahem integrovaného plánu rozvoje města a posoudit, zda zkušenosti dodavatelů nabyté při přípravě integrovaného plánu rozvoje města byly nezbytné k realizaci předmětu veřejné zakázky.
25.Podle bodu 1.2 metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města vypracovaného na základě Usnesení vlády České republiky č. 883 ze dne 13. 8. 2007 (dále jen „metodický pokyn“) se integrovaným plánem rozvoje města rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality, a které mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. Integrovaný plán rozvoje města je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problému rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007‑2013.
26.Podle bodu 1.4.1 metodického pokynu musí každý IPRM dodržet následující obsah a strukturu:
prezentace souladu s nadřazenými strategickými dokumenty města včetně územního plánu;
analýza současné ekonomické a sociální situace města, SWOT analýza. Na jejich základě budou identifikovány a vymezeny městské zóny nebo tematické oblasti, do kterých se budou soustřeďovat intervence;
zdůvodnění výběru zóny/tématu na základě strategie rozvoje města a ekonomické a sociální analýzy situace města;
popis zóny/tématu, analýza sociálně-ekonomické situace zóny (tématu) – analýza území;
popis problémů, které je nutno v území řešit, stanovení cíle a strategie řešení s ohledem na priority operačních programu;
popis opatření a aktivit, které vedou k dosažení cílů IPRM v jednotlivých prioritních oblastech – indikativní seznam projektových záměrů, včetně návrhu identifikace příslušných OP, prioritních os a opatření;
popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů;
časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit;
finanční plán včetně popisu způsobu financování, který zahrnuje kromě intervencí ze strukturálních fondů i ostatní finanční zdroje;
popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM (včetně organizačního schématu);
popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM;
popis transparentního způsobu výběru projektových záměrů (aktivit) do IPRM;
doložení schopnosti města realizovat IPRM – závazek kofinancování;
vliv IPRM na horizontální témata;
analýza rizik;
mapa území celého města s jasným vyznačením zóny.
27.Z výše uvedeného vyplývá, že v případě prací na přípravě integrovaného plánu rozvoje města se jedná o činnosti spočívající v analýze daného území a následně návrhu vhodných opatření včetně návrhu jejich organizačního i finančního zabezpečení. Integrovaný plán rozvoje města je tedy koncepčním dokumentem, který vytváří organizační rámec pro realizaci jednotlivých projektů směřujících k naplnění stanovených cílů. Účelem integrovaného plánu rozvoje města je identifikace problémů a potřeb zadavatele v rámci určitého území a současně návrh odpovídajících řešení. Předmětem šetřené veřejné zakázky je poskytování poradenských služeb týkajících se čerpání dotací zfondů Evropské unie a jiných vhodných dotačních zdrojů zahrnující poradenství při přípravě žádostí o dotace. Součástí předmětu veřejné zakázky je i zastupování zadavatele při výkonu práv a povinností v zadávacích řízeních na výběr dodavatelů pro vlastní realizaci projektů, a to včetně zpracování zadávacích dokumentací a dalších dokumentů podle zákona. Lze tedy shrnout, že zatímco práce při přípravě IPRM spočívají v analýze a plánování, předmětem veřejné zakázky jsou další kroky směřující k naplnění cílů stanovených integrovaným plánem rozvoje města, tj. čerpání finančních prostředků a výběr dodavatelů pro realizaci jednotlivých projektů. Z výše uvedeného vyplývá, že se v případě zhotovení IPRM a předmětu veřejné zakázky jedná o odlišné činnosti, byť na sebe časově a věcně navazují. Úřad má tedy za to, že zkušenosti dodavatelů získané při přípravě IPRM nejsou nezbytně potřebné pro realizaci předmětu veřejné zakázky a nemohou být tedy dostatečným průkazem způsobilosti dodavatele k plnění šetřené veřejné zakázky.
28.Úřad uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Požadavek na splnění minimálních technických kvalifikačních předpokladů má zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.Zadavatel si musí být vědom toho, že vymezením kvalifikačních předpokladů, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Z uvedeného důvodu je zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů vždy povinen respektovat zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 zákona. Stanovení kvalifikačních předpokladů tedy nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. Zadavatel musí naopak umožnit rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit.
29.Úřad v souvislosti s otázkou diskriminačního nastavení kvalifikačních předpokladů poukazuje na rozsudek č. j. 9 Afs 87/2008 - 89 ze dne 9. 7. 2009, ve kterém dospěl Nejvyšší správní soud k následujícím závěrům. Zadavatel musí vždy pečlivě zvážit, jaké minimální kvalifikační požadavky jsou pro provedení veřejné zakázky nezbytné, přičemž se musí vyvarovat těch požadavků, které s předmětem veřejné zakázky nesouvisí věcně či bezprostředně. Stanovením kvalifikačních kritérií zadavatel může omezit výběr potenciálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Stanovení kvalifikačních kritérií, včetně jejich minimální úrovně, však nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů. Naopak, jejich účelem je zabezpečit účast všech možných dodavatelů, kteří jsou zakázku způsobilí splnit. Nastavení kvalifikačních předpokladů, které nemají vazbu na předmět nebo rozsah zadávané veřejné zakázky, ale pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení.
30.Jak již Úřad uvedl, zabýval se otázkami, zda zadavatel omezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky a zda nastavením kvalifikačních předpokladů nevytvářel neopodstatněnou překážku pro podání nabídky uchazečem, který by byl jinak schopen svoji způsobilost pro plnění předmětu veřejné zakázky prokázat. Úřad při posouzení věci vycházel z následujících skutečností, vyplývajících z dokumentace o veřejné zakázce.
31.Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadávací dokumentaci k veřejné zakázce si vyzvedlo celkem 8 dodavatelů, nabídku na plnění veřejné zakázky podali 2 uchazeči, přičemž jeden z uchazečů byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, neboť neprokázal kompletní zpracování alespoň jednoho projektu IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) spočívajícího v přidělení dotací z fondů EU, která byla následně příslušným orgánem schválena. Požadavek na předložení seznamu významných služeb splnil pouze 1 z uchazečů, kteří podali nabídku. Vybraný uchazeč k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona – seznamu významných služeb – mimo jiné předložil referenční list vystavený zadavatelem, který potvrzuje, že vybraný uchazeč se podílel na přípravě integrovaného plánu rozvoje města Chomutova „Areál bývalých kasáren a přilehlého okolí“.
32.Z průběhu zadávacího řízení vyplývá, že požadavkem zadavatele na doložení referenčních služeb zahrnujících realizaci IPRM byli nedůvodně diskriminováni dodavatelé, kteří by byli jinak schopni splnit zadávací podmínky. Nelze totiž souhlasit s názorem zadavatele, že pro plnění předmětu veřejné zakázky by byl kvalifikovaný jen ten dodavatel, který se podílel na přípravě IPRM. Jak již bylo řečeno výše, jedná se o odlišnou činnost, než je předmět veřejné zakázky a obecně zkušenosti získané při přípravě IPRM nelze využít při realizaci předmětu veřejné zakázky. Úřad připouští, že znalost konkrétního IPRM zadavatele může být pro dodavatele výhodou (nikoliv podmínkou) při plnění šetřené veřejné zakázky, nicméně znalost IPRM zadavatele lze získat i jiným způsobem než jeho tvorbou. Požadavek zadavatele mohl v konečném důsledku vést k tomu, že dodavatelům, kteří mají zkušenosti s přípravou žádostí o dotace, mohla být omezena či dokonce znemožněna účast v předmětném zadávacím řízení.
33.Úřad proto konstatuje, že zadavatel nebyl oprávněn požadovat prokázání splnění kvalifikačního předpokladu v případě seznamu významných služeb zahrnujících zpracování integrovaného plánu rozvoje města, jelikož požadavek jde nad rámec procesu ověření si kvalit dodavatelů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a mohl se tak pouze projevit v nepřípustném omezení soutěže. Skutečnost, že konkurenční prostředí mohlo být v daném případě narušeno, je možné usuzovat ze skutečnosti, že požadovanou kvalifikaci splnil pouze jediný uchazeč v zadávacím řízení, který přitom požadovanou referenční zakázku na zhotovení IPRM realizoval právě u zadavatele. Argumentace zadavatele, že na trhu České republiky existuje dostatek dodavatelů disponujících zkušenostmi s realizací IPRM je nepřípadná, neboť Úřad dospěl k závěru, že tento požadavek zadavatele byl stanoven v rozporu se zákonem.
34.K uvedenému Úřad podotýká, že porušení zásady zákazu diskriminace nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou, tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším možným dodavatelům, nýbrž také na diskriminaci skrytou, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, které nemají vazbu na předmět nebo rozsah zadávané veřejné zakázky, přitom je zřejmé, že je mohou splnit jen někteří z dodavatelů, jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Na základě těchto zjištění lze posuzovaný požadavek zadavatele na doložení předmětných referenčních zakázek kvalifikovat jako diskriminační, odporující zásadám podávaným v § 6 zákona, a to z toho důvodu, že někteří z potenciálních dodavatelů mohli mít v tomto případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní.
35.V souvislosti se skrytou diskriminací Úřad poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008, ve kterém k významu § 6 zákona konstatoval, že (začátek citace) „... smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ (konec citace) Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozhodnutí uvedl, že (začátek citace) „… za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými." (konec citace)
36.Analogicky se závěry učiněnými ve výše citovaných rozsudcích Nejvyššího správního soudu (body 29 a 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí), má Úřad za to, že při vymezení požadavků zadavatele na prokázání technické kvalifikace došlo k porušení zásady zákazu diskriminace, neboť stanovení požadavku na seznam významných služeb vedlo k nepřípustnému zúžení okruhu potencionálních uchazečů, kteří by byli schopní předmět veřejné zakázky plnit. Způsob nastavení požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci tak naplňuje znaky skryté diskriminace, za kterouje považován postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením nepřiměřené úrovně technické způsobilosti ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky nebo, jako je tomu v šetřeném případě, stanovením požadavků, které s předmětem veřejné zakázky bezprostředně nesouvisí. Současně je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohli veřejnou zakázku splnit jen někteří z potenciálních uchazečů, kteří by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Omezení možnosti účastnit se veřejné zakázky podle Úřadu dokládá skutečnost, že z 8 dodavatelů, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci, podali nabídku pouze 2 uchazeči, přičemž pouze 1 uchazeč splnil požadovanou technickou kvalifikaci.
37.Úřad uzavírá, že v důsledku stanovení požadavku na seznam významných služeb tak, jak ho v daném případě stanovil zadavatel, mohlo nabídku podat méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato podmínka stanovena nebyla a zadavatel se tak dopustil skryté diskriminace. Diskriminováni jsou zde ti dodavatelé, kteří ačkoliv již mají zkušenosti s realizací služeb, jež jsou předmětem veřejné zakázky, nedisponují doklady k prokázání technické způsobilosti v rozsahu požadovaném zadavatelem, tj. s přípravou IPRM, nicméně by byli schopni veřejnou zakázku realizovat. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že nejméně 1 další dodavatel, který byl zadavatelem vyloučen pro nesplnění předmětného kvalifikačního předpokladu, předložil doklady prokazující jeho zkušenosti s realizací služeb obdobných předmětu plnění, a byl tak objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat. Postupem zadavatele při stanovení požadavků na kvalifikaci došlo k narušení konkurenčního prostředí mezi dodavateli, neboť není vyloučeno, že v případě, pokud by zadavatel předmětný požadavek nestanovil, obdržel by nabídky i dalších uchazečů, kteří by splnili požadovanou kvalifikaci. Postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit počet podaných nabídek, a tím i výběr nejvhodnější nabídky.
38.Nad rámec výše uvedených skutečností Úřad podotýká, že se v šetřeném případě nezabýval otázkou vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v požadavku zadavatele na doložení zkušeností s kompletním zpracováním alespoň 1 projektu IPRM, kterou zadavatel stanovil na 700 mil. Kč bez DPH, neboť Úřad dospěl k závěru, že daný kvalifikační předpoklad (a to bez ohledu na jeho minimální úroveň) nebyl oprávněný ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.
39.Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel požadavek zakotvený v § 50 odst. 3 zákona v návaznosti na zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona, když v bodu 4.2.4 zadávací dokumentace v rámci seznamu významných služeb podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona požadoval doložit zkušenosti uchazečů s kompletním zpracováním alespoň jednoho projektu IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) spočívajícího v přidělení dotací z fondů EU o finančním objemu 700 mil. Kč bez DPH, ačkoliv zpracování projektu integrovaného plánu rozvoje města bezprostředně nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
V.ULOŽENÍ POKUTY
40.Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona.
41.V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že nedodržel požadavek zakotvený v § 50 odst. 3 zákona v návaznosti na zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona, když v rámci seznamu významných služeb požadoval doložit zkušenosti uchazečů s kompletním zpracováním alespoň jednoho projektu IPRM (Integrovaný plán rozvoje města) spočívajícího v přidělení dotací z fondů EU o finančním objemu 700 mil. Kč bez DPH, ačkoliv zpracování projektu integrovaného plánu rozvoje města bezprostředně nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
42.Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
43.V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl dne 13. 4. 2012, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 30. 12. 2008, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 29. 3. 2013. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
44.Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000 Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
45.Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 50 218 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 2 510 900 Kč.
46.Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
47.Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona právě postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť uvedený postup vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti. V posuzovaném případě se tedy nejednalo o správní delikt svým charakterem nejzávažnější, neboť zadavatel zahájil zadávání veřejné zakázky v otevřeném řízení. Jelikož však při stanovení zadávacích podmínek došlo k porušení jedné ze základních zásad, na kterých zadávací řízení stojí (zásadu zákazu diskriminace), a došlo de facto ke znemožnění soutěže o veřejnou zakázku, jedná se o správní delikt velmi závažného charakteru.
48.Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě spáchaný správní delikt způsobil situaci, kdy se někteří potenciální zájemci o veřejnou zakázku nemohli zadávacího řízení zúčastnit v důsledku diskriminačně nastavených požadavků na kvalifikaci. Nelze proto vyloučit, že nabídka jiného uchazeče mohla být ekonomicky výhodnější a došlo by tak k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů. Úřad vzal rovněž v úvahu skutečnost, že v šetřeném zadávacím řízení byla přímo odepřena účast dodavateli, který podal nabídku a byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení právě pro nesplnění diskriminačně nastavených požadavků na kvalifikaci. Úřad v šetřeném případě neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti.
9.Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z rozpočtu zadavatele na rok 2013 umístěného na internetových stránkách zadavatele (www.chomutov-mesto.cz) vyplývá, že příjmy zadavatele se pohybují v řádu stovek miliónů Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
50.Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů uložil pokutu ve výši 500 000 Kč, maje za to, že uvedená výše pokuty naplní obě funkce právní odpovědnosti.
51.Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.
52.Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
53.Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
Statutární město Chomutov, Zborovská 4602, 430 28 Chomutov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
|
