Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 12567


Číslo jednací R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr
Instance II.
Věc
Internetová TV s vlastním redakčním systémem a její podpora 2013
Účastníci Ústecký kraj
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 05.05.2015
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-12567.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.:ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr 4. května 2015 V řízení o rozkladu ze dne 13. 3. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 14. 3. 2014 zadavatelem – Ústeckým krajem, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-4564/2014/523/MSc ze dne 28. 2. 2014, vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky s názvem „Internetová TV s vlastním redakčním systémem a její podpora 2013“, zadávané v otevřeném zadávacím řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 12. 2012 pod evidenčním číslem formuláře 7202011036021, a jehož oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 8. 12. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 237-390522 a jehož zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 3. 2013, jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-4564/2014/523/MSc ze dne 28. 2. 2014 r u š í m a věc v r a c í m Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání. Odůvodnění I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jenž je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele – Ústeckého kraje, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“) ve věci možného porušení zákona při zrušení otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku s názvem „Internetová TV s vlastním redakčním systémem a její podpora 2013“ (dále jen „veřejná zakázka“), jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 12. 2012 pod evidenčním číslem 7202011036021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 8. 12. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 237-390522 a jehož zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 3. 2013. 2.Dne 1. 7. 2013 Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-12349/2013/523/MSc oznámil zadavateli zahájení správního řízení z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, jelikož Úřad získal pochybnosti o tom, zda zadavatel splnil podmínky, které by umožnily zrušit zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tj. jestli důvod zrušení zadávacího řízení zadavatel nezpůsobil vlastním pochybením a jestli se důvody zrušení zadávacího řízení vyskytly v průběhu tohoto zadávacího řízení. Dne 2. 7. 2013 bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno jedinému účastníku správního řízení – zadavateli, tímto dnem bylo zahájeno správní řízení podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 3.Úřad výrokem 1. usnesení č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-12350/2013/523/MSc ze dne 1. 7. 2013 určil zadavateli lhůtu do 16. 7. 2013, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Výrokem 2. citovaného usnesení Úřad zadavateli určil lhůtu do 18. 7. 2013, ve které byl zadavatel oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Výrokem 3. citovaného usnesení určil Úřad zadavateli lhůtu do 9. 7. 2013, ve které byl zadavatel povinen předložit dokumentaci o veřejné zakázce. Dne 11. 7. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, dokumentaci o veřejné zakázce, listinu označenou jako příloha č. 1 „Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje“, listinu označenou jako příloha č. 2 usnesení ze 4. zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje konaného dne 25. 3. 2013, listinu označenou jako příloha č. 3 „Neproplacené žádosti o platbu“, listinu označenou jako „Schůze Rady Ústeckého kraje“, přípis obchodní společnosti D O R L A N D, spol. s r.o. ze dne 25. 2. 2013 adresovaný zadavateli, přípis zadavatele ze dne 15. 2. 2013 adresovaný společnosti DORLAND spol. s r.o. 4.Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-13456/2013/523/MSc ze dne 22. 7. 2013 určil zadavateli lhůtu, ve které byl zadavatel povinen zaslat vyjádření ke skutečnosti, kdy se dozvěděl o požadavku Ministerstva financí České republiky k úhradě korekcí za pochybení Regionálního operačního programu Severozápad (dále jen „ROP Severozápad“), včetně doložení tohoto požadavku příslušným dokumentem, dále byl zadavatel povinen zaslat rozhodnutí Evropské komise ze dne 31. 1. 2013 o udělení finanční opravy České republice z důvodu zjištěných nedostatků a vysvětlit tvrzení zadavatele, že pokud by zadavatel neuhradil předmětné korekce, ROP Severozápad už nikomu neposkytne žádné dotace, včetně doložení tohoto tvrzení příslušnými dokumenty. 5.Dne 30. 7. 2013 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, jehož přílohou byly tyto listiny: monitoring tisku, přepis projevu náměstka ministra financí Jana Gregora a přepis projevu 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Ing. Daniela Brauna, „Position letter“ Evropské komise ze dne 31. 1. 2013 v českém a anglickém jazyce adresovaný mimořádnému a zplnomocněnému velvyslanci, stálému zástupci Stálého zastoupení České republiky při EU Martinu Povejšilovi, přípis Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ze dne 13. 2. 2013, přípis Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ze dne 25. 2. 2013 adresovaný hejtmanovi Ústeckého kraje a hejtmanovi Karlovarského kraje. 6.Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-14752/2013/523/MSc ze dne 8. 8. 2013 uložil zadavateli lhůtu pět dnů, ve které byl zadavatel povinen zaslat seznam zadávacích řízení zadavatele, která probíhala v době zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky, a sdělení, zda některé z těchto zadávacích řízení bylo zrušeno zadavatelem z obdobných důvodů jako zadávací řízení veřejné zakázky. Dne 14. 8. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém zadavatel uvedl, že v době zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky byla realizována vesměs zadávací řízení hrazená z dotací, případně se jednalo o provedení nutných oprav či rekonstrukcí a žádné z těchto zadávacích řízení nebylo zrušeno pro nedostatek finančních prostředků. 7.Úřad následně ve správním řízení z přípisu zadavatele ze dne 27. 2. 2013 Oznámení o zrušení zadávacího řízení adresovaného vybranému uchazeči (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) a také z oznámení o zrušení zadávacího řízení uveřejněného dne 4. 3. 2013 pod evidenčním číslem 7351011036021 ve Věstníku veřejných zakázek zjistil, že zadavatel uvedl, že důvodem zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky byl „nedostatek finančních prostředků v rozpočtu Ústeckého kraje, vyvolaný zejména korekcí dotací z ROP Severozápad, jejichž úhradu požaduje od Ústeckého kraje Ministerstvo financí ČR“. Dále Úřad ve správním řízení zjistil, že oznámení o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 30. 11. 2012 a zadavatel zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil dne 27. 2. 2013. 8.Úřad z přehledu novinových článků, které obdržel od zadavatele, zjistil, že možnost, že se zadavatel bude podílet na úhradě předmětných korekcí, byla známa již před zahájením zadávacího řízení. V článku publikovaného v Mladé Frontě Dnes dne 8. 11. 2012 bylo uvedeno, že „Nejpalčivější otázkou momentálně zůstává, kdo se bude muset evropských miliard vzdát. Nabízí se příjemci dotací, krajské samosprávy či přímo stát. Nejpravděpodobnější scénář je ten, že peníze budou muset najít ve svých rozpočtech kraje (…) Podíl státu na korekcích ale ostře odmítl ministr financí Miroslav Kalousek, podle kterého by měly břemeno sankcí nést právě kraje.“. Úřad z přípisu Evropské komise, Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku ze dne 31. 1. 2013 zjistil, že z něj „vyplývá úhrada paušální a finanční opravy ze strany českých orgánů“, a dále, že z tohoto přípisu nevyplývá povinnost zadavatele podílet se na uvedených úhradách. 9.Úřad z důvodové zprávy k zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 25. 3. 2013 zjistil, že existují varianty možného postupu zadavatele ve vztahu k finančním opravám souvisejícím s ROP Severozápad a možné finanční dopady na rozpočet zadavatele; mimo jiné je možné, že ROP Severozápad bude obnoven i v případě, že zadavatel nebude hradit „paušální a extrapolovanou finanční opravu“. Úřad ze zápisu projevu náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna ze dne 25. 3. 2013 zjistil, že jmenovaný uvedl, že „podmínkami pro obnovení programu ROP Severozápad jsou vyřešení korekce, vyjasnění budoucnosti fungování tohoto programu a musí dojít k přenastavení systému v místech, kde docházelo k největším chybám“, a ze zápisu projevu náměstka ministra financí Jana Gregora ze dne 25. 3. 2013 zjistil, že jmenovaný uvedl, že „za předmětnou korekci nemůže Ministerstvo financí nebo Ministerstvo pro místní rozvoj a dále byla Ústeckému a Karlovarskému kraji nabídnuta návratná finanční výpomoc k úhradě předmětných korekcí“. II. Napadené rozhodnutí 10.Dne 28. 2. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-4564/2014/523/MSc (dále jen „napadené rozhodnutí“). Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. e) zákona tím, že zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil, aniž by se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. 11.Úřad výrok I. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že nedostatek finančních prostředků, který se v průběhu zadávacího řízení vyskytne na straně zadavatele, není-li způsoben zadavatelem, může být důvodem zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Podle Úřadu se však musí jednat o nedostatek finančních prostředků jistý, nikoliv pouze předpokládaný, pravděpodobný a nedostatečně podložený. 12.K zápisu projevu Daniela Brauna, náměstka ministra pro místní rozvoj, konaného dne 25. 3. 2013, a k zápisu projevu Jana Gregora, náměstka ministra financí, konaného dne 25. 3. 2013 Úřad uvedl, že projevy se konaly po zrušení zadávacího řízení zadavatele, a proto nemohly mít vliv na zrušení zadávacího řízení. Úřad rovněž uvedl, že z nich nevyplývá, že by se zadavatel zavázal k úhradě jakýchkoliv finančních prostředků. 13.Úřad dále uvedl, že z důvodové zprávy k zasedání zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 25. 3. 2013 plyne, že zadavatel neměl přibližně ani měsíc po zrušení zadávacího řízení postaveno najisto, jaké budou finanční dopady na jeho rozpočet, ani jestli nějaké nastanou. 14.Úřad dále uvedl, že ústní informace ani informace z médií o možném nedostatku finančních prostředků nejsou dostatečným důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Úřad konstatoval, že z přehledu novinových článků, které Úřad obdržel od zadavatele, vyplývá, že možnost podílení se zadavatele na úhradě korekcí byla známa již před zahájením zadávacího řízení. 15.Úřad posoudil zjištěný stav věci tak, že v době zrušení veřejné zakázky nebylo jisté, zda a jakým způsobem se bude zadavatel podílet na úhradě korekcí, přičemž existovalo více variant s různým dopadem na rozpočet zadavatele. Podle Úřadu tak zadavatel založil své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na nepodložených informacích, neboť aby mohl být nedostatek finančních prostředků důvodem pro zrušení zadávacího řízení, muselo by se jednat o nedostatek reálně existující, nikoliv pouze hypotetický, jak je tomu v daném případě. Podle Úřadu se mezi oznámením zadávacího řízení a jeho zrušením nevyskytly žádné nové okolnosti, které „by umožnily zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť informace o existenci korekcí byly známy již před zahájením zadávacího řízení a současně účast zadavatele na jejich úhradě nebyla zřejmá ani několik měsíců po zrušení tohoto zadávacího řízení“. 16.Úřad v bodě 28. odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť zrušil zadávací řízení, aniž by se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zrušení zadávacího řízení zadavatelem podle Úřadu podstatně ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, neboť nejvhodnější nabídka nemohla být vůbec vybrána. 17.Ve výroku II. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě podle § 118 odst. 1 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 2. 2013 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. 18.Úřad výrok II. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že zákon umožňuje za neoprávněné zrušení zadávacího řízení buď uložit nápravné opatření, tj. zrušit úkon zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení, nebo uložit sankci za spáchání správního deliktu. Úřad v daném případě konstatoval, že v zadávacím řízení je možno pokračovat, a proto upřednostnil uložení nápravného opatření, kterým Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 27. 2. 2013 o zrušení zadávacího řízení. 19.Úřad ve výroku III. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli podle § 119 odst. 2 zákona v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona, povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč do dvou měsíců od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. 20.Úřad výrok III. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že vzhledem k tomu, že napadeným rozhodnutím byl zrušen úkon zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení podle § 119 odst. 2 zákona. III. Rozklad zadavatele 21.Dne 14. 3. 2014 podal zadavatel proti napadenému rozhodnutí v zákonné lhůtě rozklad ze dne 13. 3. 2014. Zadavatel rozkladem napadl napadené rozhodnutí v rozsahu všech jeho výroků. Námitky rozkladu 22.Zadavatel v rozkladu namítá, že postup Úřadu před zahájením správního řízení při přezkoumávání podnětu obchodní společnosti D O R L A N D, spol. s r.o., IČO 41694155, se sídlem Rokycanova 794/31, 130 00 Praha 3, považuje za velmi nestandardní. Zadavatel uvádí, že dne 31. 5. 2013 obdržel sdělení Úřadu č. j. ÚOHS-P304/2013/VZ-10145/2013/533/ASt o výsledku šetření podnětu, jehož obsahem bylo sdělení Odboru monitoringu veřejných zakázek a bid riggingu Úřadu, že Úřad neshledal důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední, což však nevylučuje následné přezkoumání postupu zadavatele, vyjdou-li najevo nové skutečnosti. Následně dne 2. 7. 2013 zadavatel obdržel přípis č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-12349/2013/523/MSc ze dne 1. 7. 2013, podepsaný ředitelem odboru veřejných zakázek VI., jehož obsahem bylo oznámení o zahájení správního řízení, jelikož Úřad na základě obsahu podnětu a dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Zadavatel v rozkladu vytýká Úřadu, že v průběhu jednoho měsíce dva odbory Úřadu dospěly ke zcela opačným závěrům na základě stejných podkladů. 23.Zadavatel v rozkladu brojí proti části V. napadeného rozhodnutí „Zjištění a závěry Úřadu“ a namítá, že již od počátku tvrdí, že „neodpovídá za Úřad Regionální rady soudržnosti Severozápad a že korekce nebyly EK vyměřeny Ústeckému kraji, ale České republice“. Zadavatel k tomu dále namítá, že ministerstvo financí, resp. ministr financí Miroslav Kalousek, veřejně prohlašovalo, že korekce musí zaplatit kraje. Na schůzi zastupitelstva Ústeckého kraje konané dne 25. 3. 2013, kde se k problematice ROP Severozápad vyjadřovali i náměstci ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí, rada Ústeckého kraje, která projednávala připravované podklady, rozhodla, s ohledem na skutečnost, že všechny tři varianty dalšího postupu, kladly na rozpočet zadavatele velké finanční nároky, omezit veškeré nezbytné výdaje, což se promítlo i do rozhodnutí ze dne 27. 2. 2013 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel dále uvádí, že je plátcem DPH, ale neuplatňuje odpočty DPH, a proto by ho realizace veřejné zakázky zbytečně stála 9 360 000 Kč. 24.Zadavatel namítá, že nejde o žádné nepodložené informace, o které zadavatel opřel své rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Podle zadavatele nebylo sice jisté, jakým způsobem se bude zadavatel podílet na úhradě korekcí, ale „… v každé variantě se jednalo o náklady v řádu jedné až dvou miliard korun, z toho s úhradou korekcí souvisely předpokládané nákladyve výši od 1 360 334 Kč (požadovaný podíl na úhradě korekcí od MF ČR, přes 680 mil. Kč navrhovaných jako kompromisní řešení Ústeckým krajem při spoluúčasti státu na úhradě korekcí, po 817 mil. Kč, které by kraj musel hradit ze svého za již nasmlouvané a realizované akce, které by se měly hradit z ROP, a které předfinancoval z úvěrů, ale které by nedostal zaplacené v případě, kdy by se činnost ROP Severozápad neobnovila“. Podle zadavatele nelze jednostranně rušit již uzavřené smlouvy, proto zvolil zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku dříve, než bylo rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky a před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem. Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením Úřadu uvedeným v bodě 28 odůvodnění napadeného rozhodnutí a je přesvědčen, že postupoval v souladu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona. 25.Zadavatel dále namítá, že podíl státu na úhradě korekcí, který byl dohodnut s novým ministrem financí, byl poněkud vyšší, než bylo v březnu 2013 uvažováno, ale ani návratná finanční výpomoc ministerstva financí nezměnila nic podstatného z úvah, na základě kterých zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. 26.K výroku II. napadeného rozhodnutí, kterým Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, zadavatel namítá, že veřejná zakázka měla být zadávána v roce 2013 a zadavatel nemá v rozpočtu na rok 2014 vyčleněny žádné finanční prostředky, jelikož s plněním veřejné zakázky již při sestavování úsporného rozpočtu nepočítal. Závěr rozkladu 27.Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil. IV. Řízení o rozkladu 28.Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu. Stanovisko předsedy Úřadu 29.Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru. 30.Úřad tím, že ve výroku I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. e) zákona tím, že zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil, aniž by se v jeho průběhu vyskytly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, dále tím, že Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a tím, že Úřad ve výroku III. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč, nepostupoval správně a v souladu se správním řádem. 31.V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou podrobně rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí Nedostatečná specifikace předmětu správního řízení v oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední 32.Přípisem č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-12349/2013/523/MSc ze dne 1. 7. 2013 Úřad zadavateli oznámil, že zahajuje správní řízení z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky a uvedl: „Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad má pochybnosti o tom, zda zadavatel splnil podmínky, které by umožnily zrušit zadávací řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tj. jestli důvod zrušení zadávacího řízení (nedostatek finančních prostředků) zadavatel nezpůsobil vlastním pochybením a jestli se důvody zrušení zadávacího řízení vyskytly v průběhu tohoto zadávacího řízení, získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele s citovaným ustanovením zákona při zrušení zadávacího řízení.“. 33.Úřad v bodě 32. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „zákon umožňuje za neoprávněné zrušení zadávacího řízení buď uložit nápravné opatření, tj. zrušit úkon zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení, nebo uložit sankci za spáchání správního deliktu. Úřad tedy musí vždy zvažovat, který z výše uvedených postupů v případě neoprávněně zrušeného zadávacího řízení zvolí, přičemž v předmětném případě je Úřad přesvědčen, že v zadávacím řízení je možno pokračovat, a proto upřednostnil uložení nápravného opatření.“. 34.Podle § 46 odst. 1 věty druhé správního řádu oznámení o zahájení řízení z moci úřední musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. 35.Podle § 113 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední. 36.Podle § 4 odst. 4 správního řádu správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. 37.Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 A 73/2002 ze dne 20. 11. 2003 uvedl: „Vymezení skutku, pro který je řízení podle správního řádu zahájeno, musí být konkrétní, stejně tak musí být z oznámení podle § 18 odst. 3 správního řádu [pozn. předsedy Úřadu zákon č. 71/1967 Sb.] zřejmé, co bude předmětem a o čem bude v řízení rozhodováno; v sankčním řízení je potom vhodné uvést, jaký postih za dané jednání hrozí. Takovou specifikaci nelze považovat za předčasné konstatování odpovědnosti, která je teprve v řízení zkoumána.“. Vrchní soud v Praze v rozsudku sp. zn. 6 A 100/94 ze dne 28. 1. 1996 dospěl k právnímu závěru, že: „Ze základních pravidel řízení (§ 3 odst. 2 spr. ř.) [pozn. předsedy Úřadu zákon č. 71/1967 Sb.] a z povahy věci plyne, že vyrozumění účastníka řízení o zahájení správního řízení (§ 18 odst. 3 spr. ř.) [pozn. předsedy Úřadu zákon č. 71/1967 Sb.] musí obsahovat přinejmenším stejné náležitosti jako podání účastníka směřující k zahájení řízení na návrh. Musí tedy i z oznámení správního úřadu být patrno, kdo je činí, které věci se týká a – mutatis mutandis – co se navrhuje (§ 19 odst. 2 spr. ř.) [pozn. předsedy Úřadu zákon č. 71/1967 Sb.].“. Nejvyšší správní soud dále v rozsudku č. j. 1 Afs 58/2009-541 ze dne 31. 3. 2010 uvedl, že: „Předmět řízení musí být v oznámení o zahájení řízení identifikován dostatečně určitě tak, aby účastníkovi řízení bylo zřejmé, jaké jeho jednání bude posuzováno, a aby bylo zaručeno jeho právo účinně se v daném řízení hájit.“. 38.Předmětem správního řízení je tedy rozhodování o právech a povinnostech účastníků řízení na základě zjištěného skutkového stavu. Vymezení předmětu řízení spočívá v uvedení skutkových okolností, jež tvoří skutkový stav, který má být v řízení dále podroben zkoumání a právně kvalifikován (např. konkrétní jednání nebo opomenutí účastníka řízení) a dále v uvedení o jakých právech nebo povinnostech má být v řízení rozhodováno. 39.Podle § 113 zákona sice platí, že řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh navrhovatele nebo z moci úřední, avšak pouhý odkaz v oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední na okolnost, že Úřad zahájil správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v blíže specifikovaném zadávacím řízení, není jako vymezení předmětu řízení dostatečné. I s ohledem na citovanou soudní judikaturu musí být z oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední jednoznačně zřejmé, o jakém skutku se řízení vede, což Úřadu v dané věci není vytýkáno, vedle toho však musí být z oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední zřejmé o jakých právech a povinnostech bude v řízení rozhodováno a případně jak v něm může být rozhodnuto. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky tak mělo mimo jiné obsahovat vymezení, zda bude ve věci rozhodováno o nápravném opatření nebo o správním deliktu zadavatele a případně zda zadavateli může být uloženo nápravné opatření nebo pokuta, tj. sankce za spáchání správního deliktu, neboť teprve tehdy by bylo účastníkům řízení dostatečně zřejmé, o čem se bude ve správním řízení rozhodovat a jak v něm může být rozhodnuto, což je nutným předpokladem spravedlivého procesu, o to více při správním trestání Úřadem. 40.Nedostatečné vymezení předmětu řízení správním orgánem vede k porušení procesních práv účastníků řízení. Správní orgán je totiž povinen již v oznámení o zahájení správního řízení sdělit účastníkům řízení, co je předmětem správního řízení a nikoliv až ex post v meritorním rozhodnutí uvést, co předmětem správního řízení bylo. Uvedený přístup není pouze projevem jisté úrovně právní kultury, vyjádřené např. v zásadě veřejné správy jako služby veřejnosti podle § 4 odst. 1 věty první správního řádu, respektu k právu účastníka řízení účinně se ve správním řízení hájit, neboť jak uvedl např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 58/2009-541 ze dne 31. 3. 2010 „Předmět řízení musí být v oznámení o zahájení řízení identifikován dostatečně určitě tak, (…) aby bylo zaručeno jeho právo [pozn. předsedy Úřadu: právo účastníka řízení] účinně se v daném řízení hájit.“, ale především respektu k právu účastníka na spravedlivý proces. Účastníkům řízení nesmí na samotném počátku správního řízení ani v jeho průběhu zůstat utajeno, z jakého skutkového stavu správní orgán vychází, o jakých právech nebo povinnostech rozhoduje ani jak může být v řízení rozhodnuto. 41.Kromě výše uvedené povinnosti Úřadu řádně a zákonně zahájit správní řízení, je třeba ve správním řízení o správním deliktu rovněž respektovat, že takové správní řízení je ovládáno zásadou vyšetřovací a že při správním trestání se, jak uvedl například Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 As 9/2008-77 ze dne 13. 6. 2008, kdy: „… podle ustálené judikatury českých soudů a mezinárodních soudních orgánů, stejně jako podle převažujících doktrinálních názorů, lze aplikovat zásady trestního práva i pro účely správního práva trestního“, aplikují zásady trestního práva. 42.Pouze je-li účastníkům řízení z oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední zřejmý předmět správního řízení, mohou se vyjadřovat a kvalifikovaně uplatňovat svá práva a oprávněné zájmy ve smyslu § 4 odst. 4 správního řádu, zvolit ve správním řízení způsob své procesní aktivity, případně neaktivity, a to s ohledem na předmět správního řízení a příslušnou právní úpravu. 43.Úřad pochybil, když zahájil správní řízení z moci úřední, aniž by uvedl, o jakých právech a povinnostech bude v řízení rozhodováno, zda o přezkoumání úkonů zadavatele vedoucím k uložení nápravného opatření nebo o správním deliktu, a případně jak v něm může být rozhodnuto, zda uložením nápravného opatření nebo uložením sankce. Úřad teprve v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že připadalo v úvahu uložit nápravné opatření nebo pokutu, tj. sankci za spáchání správního deliktu. Sdělil-li Úřad zadavateli teprve v meritorním rozhodnutí, ve kterém již Úřad o právech a povinnostech účastníka rozhodl, že správní řízení bylo od okamžiku jeho zahájení vedeno o správním deliktu, ale také o přezkoumání úkonu zadavatele vedoucímu k uložení nápravného opatření, znemožnil tak zadavateli účinně a kvalifikovaně uplatňovat jeho práva. Konstatuje-li Úřad v odůvodnění oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední, že: „Ostatní práva a povinnosti účastníků správního řízení upravuje rovněž správní řád.“, tak takové poučení bylo v daném případě naprosto neúčinné, neboť okruh procesních práv a povinností se odvíjí právě od právní kvalifikace správního řízení, již je povinen poskytnout právě Úřad v oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední. Specifikace předmětu správního řízení, uvedená až v meritorním rozhodnutí, tak nemůže být považována na včasnou a učiněnou v souladu se zásadami správního řízení. 44.S ohledem na skutečnost, že z oznámení o zahájení správního řízení není postaveno najisto, zda Úřad vede správní řízení o správním deliktu zadavatele nebo o přezkoumání úkonu zadavatele vedoucímu k uložení nápravném opatření, nelze ani v tomto řízení o rozkladu podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Napadené rozhodnutí je z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. Stav věci zjištěný v rozporu s § 3 správního řádu 45.Přestože správní řízení nebylo zahájeno řádně a v souladu se správním řádem, v důsledku čehož není jednoznačně zřejmé, co je předmětem správního řízení, což samo o sobě je dostatečným důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, považuji za nezbytné, s ohledem na zásadu procesní ekonomie a pro případ předejití situaci, kdy by jiná vada napadeného rozhodnutí způsobující jeho nezákonnost zůstala po vrácení věci Úřadu k novému projednání nepovšimnuta, vyjádřit se i k dalšímu postupu Úřadu ve správním řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí. 46.Podle § 3 správního řádu nevyplývá-li ze správního řádu něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. 47.Podle § 50 odst. 3 správního řádu věty druhé je správní orgán v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, povinen i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena. 48.Úřad ve správním řízení správně zjistil, že zadavatel uvedl jako důvod zrušení zadávacího řízení nedostatek finančních prostředků v rozpočtu zadavatele, vyvolaný zejména korekcí dotací z ROP Severozápad, jejichž úhradu požaduje od zadavatele Ministerstvo financí České republiky, neboť tato skutečnost vyplývá z přípisu zadavatele ze dne 27. 2. 2013 adresovaného vybranému uchazeči a také z oznámení o zrušení zadávacího řízení uveřejněného dne 4. 3. 2013 pod evidenčním číslem 7351011036021 ve Věstníku veřejných zakázek. 49.Úřad v bodě 26. odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že možnost, že se zadavatel bude podílet na úhradě korekcí dotací z ROP Severozápad, byla zadavateli známa již před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Tento závěr Úřad učinil na základě článku uveřejněného dne 8. 11. 2012 v Mladé Frontě Dnes, z něhož odcitoval: „Nejpalčivější otázkou momentálně zůstává, kdo se bude muset evropských miliard vzdát. Nabízí se příjemci dotací, krajské samosprávy či přímo stát. Nejpravděpodobnější scénář je ten, že peníze budou muset najít ve svých rozpočtech kraje (…) Podíl státu na korekcích ale ostře odmítl ministr financí Miroslav Kalousek, podle kterého by mělo břemeno sankcí nést právě kraje.“. 50.Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí porovnával skutková zjištění vypovídající o tom, o jakých skutkových okolnostech zadavatel v otázce financování projektů prostřednictvím dotací poskytovaných z ROP Severozápad věděl nebo mohl vědět, a to před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tj. do 30. 11. 2012, a skutková zjištění vypovídající o tom, zda a které skutkové okolnosti, týkající se téže otázky financování, nastaly ode dne zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku do okamžiku jeho zrušení a zda zadavatel o těchto skutkových okolnostech věděl nebo mohl vědět. Přitom Úřad v bodě 27. napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že „… mezi vyhlášením a zrušením zadávacího řízení se nevyskytly žádné nové skutečnosti, které by umožnily zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť informace o existenci korekcí byly známy již před zahájením zadávacího řízení a současně účast zadavatele na jejich úhradě nebyla zřejmá ani několik měsíců po zrušení tohoto zadávacího řízení.“. 51.K důkazu získanému prostřednictvím novinového článku uvádím, že novinový článek není v daném případě dostatečným důkazním prostředkem, navíc je v daném případě důkazním prostředkem ne zcela přiléhavým ke zjištění skutkového stavu věci. Novinový článek je především literární žánr, v němž autor článku podává svůj názor na proběhlé nebo budoucí události; pod tímto prizmatem je třeba k novinovému článku obecně ale i ve správním řízení přistupovat. Skutková zjištění založená v dané věci na citovaném novinovém článku jsou nedostačující. Nehledě k tomu Úřad v bodě 27. odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vytýká zadavateli, že zrušení zadávacího řízení založil na nepodložených informacích, kterými byly, jak zadavatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2013 ústní informace a informace z médií. 52.Úřad ve správním řízení nezjistil žádné konkrétní skutkové okolnosti, s výhradou toho, že dne 8. 11. 2012 vyšel v tisku výše uvedený článek, které nastaly v době před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, o nichž zadavatel věděl nebo musel vědět. Z logiky věci tedy není možné porovnat nezjištěné okolnosti před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku s okolnostmi, které nastaly po zahájení zadávacího řízení do okamžiku jeho zrušení. Závěr Úřadu, že „mezi vyhlášením a zrušením zadávacího řízení se nevyskytly žádné nové skutečnosti, které by umožnily zrušení zadávacího řízení“, tak nemá oporu v provedeném dokazování, jelikož Úřad v tomto směru neprovedl dokazování v souladu s požadavky § 50 a násl. správního řádu. 53.Úřad ve správním řízení správně zjistil, že zadavatel ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2013, které zadavatel učinil na základě mu uložené povinnosti usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S412/2013/VZ-13456/2013/523/MSc ze dne 22. 7. 2013, uvedl, že „V médiích se zprávy o požadavku EU uhradit korekce objevily již na konci roku 2012 a od té doby se v rámci různých osobních setkání se zástupci ministerstev, kraje a ROP Severozápad jednalo ohledně problematiky korekci a nutnosti je uhradit. S ohledem na princip předběžné opatrnosti učinil Ústecký kraj nezbytné kroky v rámci svého rozpočtu již na základě těchto ústních informací a informací z médií.“. 54.Podle § 50 odst. 1 správního řádu mohou být podklady pro vydání rozhodnutí zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. 55.Podle § 51 odst. 1 správního řádu lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. 56.Podle § 4 odst. 2 správního řádu správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. 57.Vyjádření zadavatele tedy není důkazem ve smyslu § 51 odst. 1 správního řádu, nicméně jedná se o podklad pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 odst. 1 správního řádu a jako s podkladem pro vydání rozhodnutí je Úřad povinen s vyjádřením zadavatele zacházet. 58.Úřad ve správním řízení citovanou část vyjádření zadavatele ze dne 26. 7. 2013 posoudil v neprospěch zadavatele, když v bodě 27. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „Zadavatel tedy opřel zrušení zadávacího řízení o nepodložené informace, neboť aby mohl být nedostatek finančních prostředků důvodem pro zrušení zadávacího řízení, musí se mimo jiné jednat o nedostatek reálně existující…“ a naopak listiny, ze kterých mohl Úřad zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, nebo dokonce z nich mohly vyplývat okolnosti ve prospěch zadavatele, Úřad hodnotil značně zkratkovitě, jmenovitě „Position letter“ Evropské komise ze dne 31. 1. 2013 adresovaný mimořádnému a zplnomocněnému velvyslanci, stálému zástupci Stálého zastoupení České republiky při EU Martinu Povejšilovi, který je o oznámením o zahájení řízení podle čl. 99 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ve věci Regionálního operačního programu Severozápad, CCI 2007CZ161PO008 s Českou republikou, nebo je ponechal zcela bez povšimnutí, jmenovitě přípis Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ze dne 13. 2. 2013 a přípis Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ze dne 25. 2. 2013 adresovaný hejtmanovi Ústeckého kraje a hejtmanovi Karlovarského kraje. 59.Vzhledem k tomu, že Úřad neprovedl důkazy výše zmiňovanými listinami, nelze v řízení o rozkladu, provést důkazy těmito listinami ani je následně hodnotit. Po vrácení věci tak bude na Úřadu, aby provedl důkazy těmito listinami podle § 51 odst. 1 správního řádu a aby důkazy z nich plynoucí zahrnul do podkladů pro vydání rozhodnutí podle § 50 odst. 1 správního řádu, případně aby Úřad podle potřeby provedl další dokazování tak, aby byl zjištěn stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. Nedostatečné posouzení oznámení o zrušení zadávacího řízení 60.Podle § 84 odst. 8 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. 61.Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval zrušením zadávacího řízení veřejné zakázky, o kterém zadavatel vybraného uchazeče informoval prostřednictvím oznámení o zrušení zadávacího řízení. V oznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že „… dne 27. 2. 2013 rozhodl podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o zrušení zadávacího řízení, protože v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Těmito důvody je nedostatek finančních prostředků v rozpočtu Ústeckého kraje, vyvolaný zejména korekcí dotací z ROP Severozápad, jejichž úhradu požaduje od Ústeckého kraje Ministerstvo financí ČR.“. 62.Jak uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R9/2014/VZ-6735/2015/323/RBu ze dne 13. 3. 2015, základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v § 6 zákona; tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad a aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení. Pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní. 63.Podobně se Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 23/2013-39 ze dne 20. 5. 2014, zabýval náležitostmi rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, kde uvedl, že: „Požadavkem, od něhož však není možné ustoupit, je, aby se vyloučený uchazeč mohl seznámit s důvody svého vyloučení do té míry, aby s nimi bylo možné relevantně polemizovat.“ a že „V rozhodnutí sice byly obsaženy všechny podstatné náležitosti (včetně důvodů vyloučení, které výslovně požaduje § 76 odst. 6 ZVZ), zadavatel však pochybil, pokud zde neuvedl důvody vyloučení v podrobnostech, které by uchazeči umožňovaly jednoznačně pochopit úvahy, které k jeho vyloučení vedly. Jakkoli tyto deficity odůvodnění rozhodnutí zadavatele nedosahují intenzity neplatnosti právního úkonu (pro neurčitost jeho obsahu), je evidentní, že požadavek na zajištění efektivní obrany vyloučeného uchazeče proti tomuto postupu nebyl postupem zadavatele bezezbytku naplněn.“. 64.Závěry Nejvyššího správního soudu uvedené v rozsudku č. j. 2 Afs 23/2013-39 ze dne 20. 5. 2014 v odlišné právní otázce lze analogicky aplikovati na rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musí podle § 84 odst. 8 zákona obsahovat uvedení důvodu zrušení zadávacího řízení. Tento důvod však musí být zadavatelem dostatečně podrobně rozveden, aby všichni zájemci či uchazeči byli sto jednoznačně pochopit úvahy, které zadavatele ke zrušení zadávacího řízení vedly, čímž teprve dojde k naplnění předpokladu pro případnou efektivní obranu zájemců či uchazečů proti postupu zadavatele podáním námitek proti takto konkrétním důvodům, resp. podáním návrhu. 65.Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval posouzením, jestli je zadavatelem tvrzený nedostatek finančních prostředků dostatečným důvodem pro zrušení zadávacího řízení, konkrétně se Úřad zabýval posouzením, zda se jedná o nedostatek reálně existující či o nedostatek pouze hypotetický. Těmto úvahám Úřadu však mělo předcházet posouzení odůvodnění oznámení o zrušení zadávacího řízení, kdy měl Úřad v prvé řadě zhodnotit, jestli zadavatel důvod pro zrušení zadávacího řízení s ohledem na zásadu transparentnosti dostatečně podrobně rozvedl, tj. jestli jej formuloval jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně. 66.Tím, že Úřad prvotní posouzení důvodu, pro který zadavatel zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil, z hlediska zásady transparentnosti neprovedl, se Úřad dopustil pochybení při dokazování a následném zjišťování skutkového stavu věci. Po vrácení věci tak bude na Úřadu, aby toto pochybení napravil. VI. Závěr 67.Vzhledem k tomu, že rozkladem napadené rozhodnutí jsem shledal nepřezkoumatelným a ve výroku tohoto rozhodnutí jsem jej zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, bude Úřad ve správním řízení pokračovat a v tomto řízení vydá rozhodnutí, ve kterém bude respektovat závazný právní názor vyslovený v tomto rozhodnutí. 68.S ohledem na to, že byla konstatována nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, jsem se podrobně nezabýval námitkami zadavatele uvedenými v rozkladu. Při novém projednání věci vezme Úřad v úvahu námitky podaného rozkladu jakožto podklad pro vydání rozhodnutí podle § 50 odst. 1 správního řádu. Rovněž se Úřad vypořádá přezkoumatelným způsobem se všemi námitkami zadavatele. 69.Po zvážení všech aspektů dané věci a po posouzení toho, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, jsem dospěl k závěru, že nebyly splněny zákonné podmínky uvedené v § 90 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 152 odst. 5 písm. a) správního řádu pro to, abych rozkladem napadené rozhodnutí změnil. Podstatnou vadou napadeného rozhodnutí je jeho nepřezkoumatelnost, což je vada rozhodnutí, kterou nelze v řízení o rozkladu zhojit jiným způsobem než zrušením takového rozhodnutí. 70.Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal, že nastaly zákonné podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěž Obdrží: 1.Ústecký kraj, Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/12567
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.