Č. j.: ÚOHS-S1126/2014/VZ-5479/2015/532/ZČa
25. února 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 12. 2014 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
zadavatel – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2/2, 415 95 Teplice,
navrhovatel – PETROM STAVBY, s.r.o., IČO 26769611, se sídlem Běchovická 701/26, 100 00 Praha 10 – Strašnice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 12. 2014 Mgr. Dominikou Havelkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11252, se sídlem Běchovická 701/26, 100 00 Praha 10 – Strašnice,
ve věci veřejné zakázky „Zajištění energetických úspor ZŠ Buzulucká, Teplice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 11. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 11. 2014, pod ev. č. 400252, ve znění opravy uveřejněné dne 16. 12. 2014,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2/2, 415 95 Teplice – porušil při zadávání veřejné zakázky „Zajištění energetických úspor ZŠ Buzulucká, Teplice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 11. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 11. 2014, pod ev. č. 400252, ve znění opravy uveřejněné dne 16. 12. 2014, ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 44 odst. 3 písm. b) citovaného zákona a ustanovení § 45 odst. 4 citovaného zákona, když technické podmínky uvedené v čl. 8.1 odst. 2) a odst. 5) zadávací dokumentace neformuloval žádným ze způsobů stanovených v ustanovení § 46 odst. 1, 2, 4 nebo 5 zákona, čímž došlo k tomu, že uvedené technické podmínky nebyly vymezeny v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2/2, 415 95 Teplice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zajištění energetických úspor ZŠ Buzulucká, Teplice“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 11. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 11. 2014, pod ev. č. 400252, ve znění opravy uveřejněné dne 16. 12. 2014.
III.
Podle ustanovení § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2/2, 415 01 Teplice – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 23. 12. 2014 návrh navrhovatele – PETROM STAVBY, s.r.o., IČO 26769611, se sídlem Běchovická 701/26, 100 00 Praha 10 – Strašnice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 12. 2014 Mgr. Dominikou Havelkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11252, se sídlem Běchovická 701/26, 100 00 Praha 10 – Strašnice (dále jen „navrhovatel“), z téhož dne, na přezkoumání úkonů zadavatele – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2/2, 415 95 Teplice (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění energetických úspor ZŠ Buzulucká, Teplice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 11. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 11. 2014, pod ev. č. 400252, ve znění opravy uveřejněné dne 16. 12. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
2. Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v bodu II. 1. 5) oznámení o zakázce jako „Stavební úpravy Základní školy Buzulucká v Teplicích spočívají v zateplení obvodových stěn budov systémem EPS grey 140 mm, zateplení střechy krčku, zateplení střech pavilonů, šatny a zateplení střechy družiny, jídelny a tělocvičny tepelnou izolací z pěnového polystyrénu EPS. Dále proběhne výměna všech původních oken za nová plastová s tepelně izolačním trojsklem. Nové dveře jsou navrženy v plastovém řešení s tepelně izolačním zasklením U=1,20 W/(m2.K), v kuchyni bude tento ukazatel dosahovat max. hodnoty 1,40.“
3. Zadavatel v bodu IV. 1. 1) oznámení o zakázce stanovil, že předmětná veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení a předpokládanou hodnotu veřejné zakázky určil ve výši 37 742 910,- Kč bez DPH. Zadavatel v bodě IV. 3. 4) oznámení o zakázce, ve znění opravy uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 12. 2014, určil lhůtu pro podání nabídek do 6. 1. 2015 do 10:00 hod.
4. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky stanoveným v bodu IV. 2. 1) oznámení o zakázce byla ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii byly:
1) Celková nabídková cena včetně DPH váha 80 %
2) Doba realizace stavby v kalendářních dnech od předání staveniště váha 20 %
5. Proti stanoveným zadávacím podmínkám podal navrhovatel námitky ze dne 8. 12. 2014, které zadavatel obdržel téhož dne. Uvedené námitky byly podány v zákonem stanovené lhůtě. Zadavatel rozhodnutím ze dne 18. 12. 2014 podaným námitkám nevyhověl. Rozhodnutí o námitkáchobdržel navrhovatel téhož dne.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 18. 12. 2014 za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 23. 12. 2014, který Úřad obdržel téhož dne. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 23. 12. 2014.
II. OBSAH NÁVRHU
7. Navrhovatel ve svém návrhu předně uvádí, že zadavatel porušil zákon tím, že v čl. 8.1 odst. 2) zadávací dokumentace mimo jiné požaduje, aby uchazeč předložil „certifikát typu výrobku potvrzující splnění všech základních požadavků na vybrané stavební výrobky vydaný autorizovanou osobou a současně platný.“ Podle navrhovatele je „autorizovanou osobou“ zřejmě myšlena autorizovaná osoba pověřená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k činnostem při posuzování shody výrobků stanovených podle § 12 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o technických požadavcích“) k nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (dále jen „nařízení vlády č. 163/2002 Sb.“), ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.
8. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že na posuzování a ověřování stálosti vlastností oken a vnějších dveří specifikovaných v předmětu normy ČSN EN 14351-1+A1 „Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti“ se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (dále jen „nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011“), protože tato norma je k uvedenému nařízení harmonizovaná a jedná se tedy o výrobky označované CE. Posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků, na které se vztahují evropské harmonizované normy, je dle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 kompetentní provádět výlučně „oznámený subjekt“, nikoli „autorizovaná osoba“ dle zákona o technických požadavcích. „Oznámený subjekt“ provádí při posuzování a ověřování stálosti vlastností pouze zkoušky a vydává protokol. Nevydává a ani vydat nesmí jiný dokument jako například certifikát, osvědčení. Z uvedeného je podle navrhovatele zřejmé, že požadavek na předložení jmenovaného dokumentu dle čl. 8.1 odst. 2) předmětné zadávací dokumentace je objektivně nesplnitelný.
9. Navrhovatel má dále za to, že zadavatel porušil zákon i tím, že v čl. 8.1 odst. 4) zadávací dokumentace požaduje: „Pro prvek 06 (objekt SO3, pavilon U1), o rozměrech 2250 x 2400 mm doložit způsob zajištění statiky sloupků, poutců a křídel. Uchazeč doloží statické schéma a výpočet kotvení okna do otvoru. Ztužující prvky v každé okenní konstrukci musí být navrženy tak, aby vždy vyhověly rozměrům sestavy a zároveň, aby nezhoršily součinitel prostupu tepla konstrukcí.“ Tento požadavek je dle navrhovatele objektivně nesplnitelný, jelikož kovové výztuhy vkládané do plastových profilů jako výztuhy různých tvarů dle typu plastových profilů a různých tlouštěk dle velikosti výrobku vždy zhorší součinitel prostupu tepla rámu Uf a tím i součinitel prostupu tepla okenních konstrukcí Uw.
10. Navrhovatel namítá, že zadavatel porušil zákon i tím, že v čl. 8.1 odst. 5) zadávací dokumentace požadoval, aby uchazeč v rámci technického popisu předložil pro každý druh otvorového plastového prvku certifikáty „notifikované osoby“ s potvrzením součinitele Uf pro každý typ. Navrhovatel uvádí, že na plastové profily pro výrobu oken a dveří se vztahuje ČSN EN 12608:2003 – Profily z neměkčeného polyvinylchloridu (PVC-U) pro výrobu oken a dveří – Klasifikace, požadavky a zkušební metody, kdy „oznámený subjekt“ (dříve „notifikovaná osoba“) nemůže vydat jakýkoli dokument, tedy ani „certifikáty notifikované osoby s potvrzením součinitele Uf.“ Z výše uvedeného podle navrhovatele vyplývá, že požadavek napředložení jmenovaného dokumentu je objektivně nesplnitelný.
11. Navrhovatel se dále domnívá, že požadavky na tepelně technické vlastnosti výplní otvorů uvedené v čl. 8.2 zadávací dokumentace jsou irelevantní, jelikož toto plnění je záležitostí projektové dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění, nikoliv dodavatelestavebních prací. Navrhovatel dále upozorňuje na skutečnost, že v čl. 8.2 odst. 1) zadávací dokumentace je uvedena hodnota součinitele tepelné vodivosti stávajícího zdiva λ=0,036 W/m.K chybně. Požadavek zadavatele uvedený v čl. 8.2 odst. 2) zadávací dokumentace, aby uchazeč v nabídce doložil mimo jiné návrh způsobu větrání a výpočet výměny vzduchu spolu s provozním režimem pro letní a zimní provoz s počtem 25 žáků ve třídě, přičemž pro provedení výpočtu měl mimo jiné dveře z učeben na chodbu považovat za těsné, je dle navrhovatele stanoven v rozporu se zákonem, neboť technické podmínky lze formulovat výlučně některým ze způsobů stanovených v § 46 zákona.
12. Navrhovatel je přesvědčen, že nepřípustné jsou i některé další zadávací podmínky stanovené v čl. 11.3 bodu 2.1., 2.2. a 2.4. zadávací dokumentace. V uvedených bodech zadavatel požaduje, aby uchazeč v plánu organizace výstavby předložil mimo jiné charakteristiku staveniště, zařízení staveniště a vliv prováděné stavby na životní prostředí. Navrhovatel je toho názoru, že výše uvedené požadavky rovněž nemají oporu v zákoně a představují zbytečnou a nepřípustnou byrokratickou zátěž uchazečů.
13. Navrhovatel má za to, že zadavatel dále v čl. 11.4 zadávací dokumentace využil svého práva požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat subdodavatelům. Po novele zákona s účinností od 1. 4. 2012 podle § 44 odst. 6 zákona zadavatel ovšem není oprávněn požadovat uvedení procentuálního finančního podílu jednotlivých subdodavatelů na veřejné zakázce a věcného rozsahu jejich plnění. Zadavatel si může pouze vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavateli. Navrhovatel argumentuje vyjádřením Ing. Čestmíra Jandla, soudního znalce v oboru stavebnictví, se specializací: vady a poruchy lehkých obvodových plášťů, oken, dveří a prosklených konstrukcí, který ve svém vyjádření uveřejněném na profilu zadavatele dochází k závěru, že „požadavky a charakteristiky technických podmínek nejsou dostatečně přesné – ba přímo chybné a v rozporu se současnou legislativou.“
14. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti proto navrhovatel Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Dále navrhovatel navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení. Navrhovatel současně navrhuje, aby Úřad zahájil se zadavatelem správní řízení, v němž bude konstatováno porušení zákona ze strany zadavatele a rozhodl o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení, náklady právního zastoupení navrhovatele a rozhodl o uložení sankce za správní delikt ve smyslu § 120 zákona.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
15. Úřad obdržel návrh dne 23. 12. 2014 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
16. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
zadavatel,
navrhovatel.
17. O zahájení správního řízení informoval Úřad účastníky řízení oznámením č. j. ÚOHS-S1126/2014/VZ-27806/2014/532/ZČa ze dne 29. 12. 2014.
18. Usnesením č. j. ÚOHS-S1126/2014/VZ-165/2015/532/ZČa ze dne 6. 1. 2015 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
19. Dne 9. 1. 2015 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o veřejné zakázce.
20. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S1126/2014/VZ-1659/2015/532/ZČa ze dne 16. 1. 2015 nařídil Úřad předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Proti citovanému rozhodnutí o předběžném opatření obdržel Úřad dne 21. 1. 2015 rozklad zadavatele z téhož dne.
21. Usnesením č. j. ÚOHS-S1126/2014/VZ-2329/2015/532/ZČa ze dne 26. 1. 2015 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou podle § 36 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele k návrhu
22. Zadavatel ve svém vyjádření, které bylo Úřadu doručeno 9. 1. 2015, s argumenty navrhovatele nesouhlasí a je přesvědčen, že umožnil účast neomezenému počtu potencionálních dodavatelů schopných splnit předmět veřejné zakázky, což dokládá šest obdržených a hodnocených nabídek uchazečů. Zadavatel se neztotožňuje se závěry navrhovatele, že vymezil technické podmínky nezákonně, diskriminačně nebo nesplnitelně.
23. Zadavatel k čl. 8.1 odst. 2) zadávací dokumentace uvádí, že navrhovatel aktualizuje požadavky na doložení vlastností otvorové výplně dle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 s tím, že kompetentním orgánem již není „autorizovaná osoba“, nýbrž „oznámený subjekt“. Podle zadavatele je zřejmé, že zadavatel jako zástupce investora akceptuje doložení technických parametrů dle nových aktualizovaných předpisů s tím, že nechtěl ze soutěže vyloučit ty dodavatele, kteří ještě nestihli zaktualizovat svá prohlášení o shodě. Ve výsledku se však vždy jedná o nastavení kvalifikovaných požadavků na výrobky do stavby a jejich seriózní zdokladování uchazečem. Snahou je, aby výrobek byl prověřen takovou zkušebnou, která je pro ten konkrétní výrobek kompetentním orgánem, nehledě na to, jestli je to podle platné legislativy „oznámený subjekt“ nebo v minulosti „notifikovaná osoba“ nebo „autorizovaná osoba“. Všechny certifikáty v tomto duchu jsou přípustné, protože zadavatel nechce žádného uchazeče diskriminovat.
24. Zadavatel k čl. 8.1 odst. 4) zadávací dokumentace sděluje, že vágní stanovení povinnosti zajistit tuhost vlastní výplně otvorů v praxi umožňuje velmi rozdílný přístup řady dodavatelů a možnost odvolávek na nejasnosti ve vlastním zadání. Přitom každý seriózní nositel profilového systému má velmi podrobné výrobní předpisy na tzv. vyztužení jednotlivých prvků okna v závislosti nejen na dané lokalitě dle větrové mapy, zóně zatížení větrem, umístění na fasádě. Na použitý druh armování má zásadní vliv, zda je výplň v základním bílém provedení nebo barevné. To s sebou nese diametrálně rozdílné požadavky na vlastní použité armovací ocelové pozinkované profily, které mají nejen efekt nesplnění náležité tuhosti, ale zejména efekt finanční. Zadavatel k čl. 8.1 odst. 5) zadávací dokumentace sděluje, že dodatečné požadavky na prokázání jednotlivých součinitelů Uf pro dané tvary a velikosti otvorových výplní úzce souvisí s navrhovaným způsobem vyztužení daných prvků. Právě správné navržení těchto prvků z pohledu statiky často způsobí jiné poměry v daném teplotním poli, znehodnotí předkládané protokoly, neboť je použit jiný druh armování, nezřídka i vlastní profil. To vede na stavbách k následným tepelným mostům s kondenzacemi a vzniku plísní. Zadavatel uvádí, že čl. 8.1 odst. 4) a čl. 8.1 odst. 5) zadávací dokumentace musí být splněny vždy současně a pro danou lokalitu.
25. Zadavatel k čl. 8.2 a čl. 11.3 bod 2.1., 2.2. a 2.4. zadávací dokumentace uvádí, že smyslem uvedených požadavků je prokázání odborné způsobilosti dodavatelů, kteří jsou schopni plnit předmět veřejné zakázky v souladu s technickými podmínkami a jinými požadavky uvedenými v zadávacích podmínkách. Zadavatel sděluje, že pro účely zpracování návrhu způsobu větrání bylo stanoveno, že dveře z učeben na chodbu jsou těsné, a to s ohledem na skutečnost, že výměna vzduchu zavřenými dveřmi je tak malá, že v porovnání s tím, kolik vzduchu vyžaduje vyhláška, je naprosto marginální. K námitce požadavku na posouzení vlivu stavby na životní prostředí v rámci plánu organizace výstavby zadavatel uvádí, že účelem tohoto požadavku je předejití případných prodloužení doby realizace předmětu veřejné zakázky. Záměrem zadavatele je, aby dodavatelé při podání nabídky již počítali se všemi možnými faktory, které mohou mít vliv na dobu realizace, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o stavební práce v rámci základní školy, které je možné realizovat v maximální možné míře o prázdninách.
26. Zadavatel k čl. 11. 4 zadávací dokumentace sděluje, že v souladu s § 44 odst. 6 věta první zákona požadoval specifikaci části veřejné zakázky, kterou má uchazeč v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a to formou uvedení procentuálního finančního podílu na veřejné zakázce a věcného rozsahu plnění. Zákonné omezení, které měl pravděpodobně navrhovatel na mysli, se dle věty druhé tohoto ustanovení týká pouze případu vyhrazení požadavku zadavatele, dle kterého věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, tzn., zadavatel nesmí omezit plnění části veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatelů formou procentuálního vyjádření na celkové ceně veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že předmětné ustanovení v části oprávnění zadavatele na specifikování části veřejné zakázky, kterou má uchazeč v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, zůstalo od nabytí účinnosti zákona v nezměněné podobě. Novelizace předmětného ustanovení ke dni 1. 4. 2012 se tedy týkala pouze části omezení plnění prostřednictvím subdodavatelů.
27. K návrhu na vydání předběžného opatření spočívajícího v zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku zadavatel uvádí, že veřejná zakázka bude spolufinancována z fondů Evropské unie, kdy případné nerealizování či pozdější realizování veřejné zakázky by mohlo vést k tomu, že by dotace nemusela být později poskytnuta v plné výši, dokonce by nemusela být poskytnuta vůbec a zadavatel by tedy neměl dostatečné finanční prostředky na realizaci předmětu veřejné zakázky. Rovněž se zadavatel domnívá, že záměrem navrhovatele je pouze oddálení či nerealizace předmětu veřejné zakázky. S odkazem na shora uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad zamítl návrh na vydání předběžného opatření i návrh na přezkum v souladu s § 118 odst. 5 písm. a) zákona.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
28. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění Úřad rozhodl, že zadavatelporušil při zadávání předmětné veřejné zakázky ustanovení § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 44 odst. 3 písm. b) zákona a § 45 odst. 4 zákona, když technické podmínky uvedené v čl. 8.1 odst. 2) a odst. 5) zadávací dokumentace neformuloval žádným ze způsobů stanovených v ustanovení § 46 odst. 1, 2, 4 nebo 5 zákona, čímž došlo k tomu, že uvedené technické podmínky nebyly vymezeny v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Úřad zároveň rozhodl o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
29. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
30. Úřad sděluje, že zadavatel je základním územním samosprávným celkem, který má podle § 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), ve znění pozdějších předpisů,postavení statutárního města.
31. Na základě výše uvedeného tedy Úřad konstatuje, že se v šetřeném případě jedná o veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, který svou činnost vykonává na základě výše citovaného zákona o obcích a byl tak povinen zadávat veřejnou zakázku podle ustanovení zákona platných pro veřejného zadavatele. Úřad nepovažuje za nutné se dále podrobněji zabývat otázkou postavení zadavatele, a to z toho důvodu, že tato otázka není sporná a dále z důvodu procesní ekonomie a zásady hospodárnosti řízení.
Relevantní ustanovení zákona
32. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
33. Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami pro účely zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech, obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.
34. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
35. Podle § 44 odst. 3 zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň
a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,
b) technické podmínky (§ 45) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,
c) požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,
d) požadavky na zabezpečení dodávek (§ 46c), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,
e) požadavky na varianty nabídek podle § 70, pokud je zadavatel připustil,
f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,
g) podmínky a požadavky na zpracování nabídky,
h) způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,
i) požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a
j) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.
36. Podle § 45 odst. 2 zákona se technickými podmínkami v případě veřejné zakázky na stavební práce rozumí souhrn všech technických popisů, které vymezují požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce, a současně dodávky a služby související s těmito stavebními pracemi, jejichž prostřednictvím je předmět veřejné zakázky na stavební práce popsán jednoznačně a objektivně způsobem vyjadřujícím účel použití zamýšlený zadavatelem.
37. Podle § 45 odst. 4 zákona zadavatel formuluje technické podmínky jedním ze způsobů uvedených v § 46 odst. 1,2,4 a 5 zákona.
38. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel formulujetechnické podmínky s využitím odkazu na tyto dokumenty podle uvedeného pořadí
a) české technické normy přejímající evropské normy nebo jiné národní technické normy přejímající evropské normy,
b) evropská technická schválení,
c) obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy Evropské unie a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie,
d) mezinárodní normy, nebo
e) jiné typy technických dokumentů než normy, vydané evropskými normalizačními orgány.
39. Podle § 46 odst. 2 zákona není-li možné technické podmínky formulovat podle § 46 odstavce 1 zákona, formuluje je zadavatel s využitím odkazu na
a) české technické normy,
b) stavební technická osvědčení, nebo
c) národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků.
40. Podle § 46 odst. 4 zákona může zadavatel technické podmínky stanovit formou požadavků na výkon nebo funkci, které mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí. Tyto požadavky a charakteristiky musí být dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky.
41. Podle § 46 odst. 5 zákona může zadavatel technické podmínky stanovit rovněž formou požadavků na výkon nebo funkci podle § 46 odstavce 4 zákona, s využitím odkazů na dokumenty uvedené v § 46 odstavci 1 nebo 2 zákona, sloužící jako prostředek pro předpoklad shody s požadavky na výkon nebo funkci, nebo u určitých charakteristik s využitím odkazu na dokumenty uvedené v § 46 odstavci 1 nebo 2 zákona a odkazem na požadavky na výkon a funkci podle § 46 odstavce 4 zákona pro jiné charakteristiky.
42. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
K výroku I. rozhodnutí
43. Úřad předně připomíná, že zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za její zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ji zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jejím základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Tato zásada musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Úřad sděluje, že pokud zadávací dokumentace není vypracována jednoznačně, konkrétně, jasně a připouští rozdílný výklad, nemůže být tato nejistota pramenící z takto zpracované zadávací dokumentace k tíži žádného z uchazečů, ale pouze zadavatele samotného, neboť podle § 44 odst. 1 zákona za správnost a úplnost zadávací dokumentace v plné míře odpovídá zadavatel.
44. Podle § 44 odst. 1 zákona musí být předmět veřejné zakázky stanoven v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, což je dále konkretizováno v následujících ustanoveních zákona, přičemž v předmětné veřejné zakázce je relevantní ustanovení § 44 odst. 3 písm. b) zákona.
45. Úřad zdůrazňuje, že zadavatel je dle § 44 odst. 3 písm. b) zákona povinen specifikovat předmět veřejné zakázky s odkazem na technické podmínky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. V případě veřejných zakázek na stavební práce, jako tomu je ve zde posuzovaném případě, se technickými podmínkami rozumí souhrn veškerých technických popisů vymezujících požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce, stejně jako dostatečný popis souvisejících dodávek a služeb, jejichž prostřednictvím je předmět veřejné zakázky specifikován objektivním a jednoznačným způsobem, který současně vyjadřuje i účel využití zamýšlený zadavatelem. Způsob stanovení technických podmínek upravuje § 45 odst. 4 zákona, podle kterého zadavatel formuluje technické podmínky jedním ze způsobů uvedených v § 46 odst. 1, 2, 4 a 5 zákona, což je spojeno s nadefinováním potřeb zadavatele. Zadavatel je tak oprávněn formulovat technické podmínky buď odkazem na technické normy nebo i odkazem na požadavky na výkon či funkci, případně kombinací obou těchto možností.
46. Úřad po přezkoumání doručené dokumentace o veřejné zakázce uvádí, že technické podmínky veřejné zakázky ve smyslu § 45 odst. 2 zákona zadavatel specifikoval jak v čl. 7 tak v čl. 8 zadávací dokumentace.
47. Jak vyplývá z namítaného čl. 8.1 „Technický popis nabízených výplní otvorů“ zadávací dokumentace, zadavatel stanovil: „Zadavatel požaduje použití otvorových prvků s řádnou certifikací s prokázáním ITT. Dodavatel je povinen jako součást své nabídky předložit i technický popis všech typů nabízených výplní otvorů. Pod pojmem technický popis nabízených výplní otvorů se rozumí (mimo jiné, pozn. Úřadu):
2)Certifikát typu výrobku potvrzující splnění všech základních požadavků na vybrané stavební výrobky vydaný autorizovanou osobou a současně platný.
5) Dále uchazeč v rámci technického popisů předloží pro každý druh otvorového plastového prvku:
Certifikáty notifikované osoby s potvrzením součinitele Uf pro každý typ (platí pro jednotlivý typ rámu při shodném rámu pro více druhů, se předkládá pouze 1x).“
48. Jak vyplývá z doručeného návrhu, navrhovatel především namítá, že „autorizovanou osobou“ je dle zadavatele zřejmě myšlena autorizovaná osoba pověřená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Na posuzování a ověřování stálosti vlastností oken a vnějších dveří specifikovaných v předmětu normy ČSN EN 14351-1+A1 „Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti“ se již ovšem vztahuje nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, protože tato norma je k uvedenému nařízení harmonizovaná. Jedná se zde o výrobky označované CE, kdy posuzování a ověřování stálosti vlastností těchto výrobků je dle tohoto nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 kompetentní provádět výlučně „oznámený subjekt“, nikoli „autorizovaná osoba.“
49. K výše uvedeným technickým podmínkám zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 9. 1. 2015 sděluje, že „navrhovatel aktualizuje požadavky na doložení vlastností otvorové výplně dle nařízení EK 305/2011 s tím, že kompetentním orgánem již není „autorizovaná osoba“, nýbrž „oznámený subjekt“.“ Podle zadavatele je zřejmé, že zadavatel akceptuje doložení technických parametrů dle nových aktualizovaných předpisů s tím, že nechtěl ze soutěže vyloučit ty dodavatele, kteří ještě nestihli zaktualizovat svá prohlášení o shodě. Ve výsledku se podle zadavatele vždy jedná o nastavení kvalifikovaných požadavků na výrobky do stavby a jejich seriózní zdokladování uchazečem. Snahou je, aby výrobek byl prověřen takovou zkušebnou, která je pro ten konkrétní výrobek kompetentním orgánem, nehledě na to, jestli je to podle platné legislativy „oznámený subjekt“ nebo v minulosti „notifikovaná osoba“ nebo „autorizovaná osoba“.
50. Úřad na tomto místě uvádí, že vzhledem k povaze předmětu šetřené veřejné zakázky, neboť se zde jedná o stavební úpravy základní školy spočívající v jejím zateplení a výměně původních oken a dveří, byl zadavatel povinen stanovit technické podmínky ve smyslu § 45 odst. 2 zákona jako obligatorní náležitost zadávací dokumentace. Technické podmínky se přitom dle zákona definují odkazem na technické dokumenty, čímž je zadavateli i usnadněna činnost, neboť nemusí v zadávací dokumentaci definovat a popisovat technické parametry plnění, pokud tyto parametry vyplývají z těchto technických dokumentů. Úřad podotýká, že technické podmínky jsou obsaženy převážně v normativních dokumentech, jejichž pořadí priority z pohledu stanovení technických podmínek stanovuje § 46 odst. 1 zákona. Prioritními normami jsou tak české technické normy nebo jiné národní technické normy dle zákona o technických požadavcích na výrobky, které jsou harmonizovány s normami evropskými. Preferuje se tudíž stanovení technických podmínek podle předpisů Evropské unie, jestliže to ovšem objektivně technicky není možné, formuluje zadavatel technické podmínky s využitím odkazu na normy uvedené v § 46 odst. 2 zákona, a tedy prostřednictvím norem neharmonizovaných s evropskými normami.
51. Úřad ve věci shledává, že z formulace technické podmínky stanovené v čl. 8.1 odst. 2) a odst. 5) zadávací dokumentace není zřejmý odkaz na žádnou technickou normu, a to i přes skutečnost, že z vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 9. 1. 2015 plyne záměr zadavatele o nastavení kvalifikovaných požadavků na výrobky a jejich zdokladování uchazečem, když uvádí, že jeho snahou je, aby byl výrobek prověřen takovou zkušebnou, která je pro konkrétní výrobek kompetentním orgánem a odkazuje na nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011. Úřad doplňuje, že ani případný obecný odkaz na blíže nespecifikované české nebo evropské normy by nebylo možné považovat za stanovení technických podmínek podle § 46 odst. 1 nebo 2 zákona, neboť technickými podmínkami v případě veřejné zakázky na stavební práce se rozumí souhrn všech technických popisů, které vymezují požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce, a současně dodávky a služby související s těmito stavebními pracemi, jejichž prostřednictvím je předmět veřejné zakázky na stavební práce popsán jednoznačně a objektivně způsobem vyjadřujícím účel použití zamýšlený zadavatelem. Úřad shrnuje, že zadavatel je ve smyslu § 46 odst. 1 zákona povinen formulovat technické podmínky s využitím odkazu na české technické normy přejímající evropské normy nebo jiné národní technické normy přejímající evropské normy a další v zákoně specifikované obecné dokumenty, a to v přesně určeném pořadí tak, aby splnil podmínku vymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky zakotvenou v § 44 odst. 1 zákona.
52. Úřad v této věci konstatuje, že výše uvedené neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky dle vlastních potřeb, ovšem zadavatelem stanovený „požadavek na certifikát“ neodpovídá požadavku zákona na stanovení zcela jasných zadávacích podmínek.
53. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že jeho snahou bylo, aby byl požadovaný výrobek prověřen takovou zkušebnou, která je pro konkrétní výrobek kompetentním orgánem, nehledě na to, jestli je to podle platné legislativy „oznámený subjekt“ nebo v minulosti „notifikovaná osoba“ nebo „autorizovaná osoba“. Z tohoto důvodu byly podle zadavatele přípustné všechny certifikáty. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel zamýšlel připustit jak certifikáty vydané „autorizovanou osobou“ podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., tak doklady vydané „oznámeným subjektem“ podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, který posuzuje a ověřuje stálost vlastností výrobků, na které se vztahují evropské harmonizované normy. Vzhledem ke skutečnosti, že se ve zde posuzovaném případě jedná o výrobky (okna a vnější dveře), na které se již vztahuje harmonizovaná norma ČSN EN 14351-1+A1 „Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti,“ účinná od 1. 3. 2011, byl kompetentním orgánem pro posuzování a ověřování stálosti vlastností předmětných výrobků, uvedených v příloze IV. nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, „oznámený subjekt,“ který v rámci své činnosti vydává dle přílohy V. nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 pro tyto účely osvědčení o stálosti vlastností výrobku, resp. zadavatel hodlal připustit prokázání daných skutečností i certifikátem vydaným autorizovanou osobou, tedy certifikátem vydaným dle nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
54. Jestliže bylo úmyslem zadavatele stanovit technické podmínky na nabízené výplně otvorů (viz čl. 8.1 odst. 2) a 5) zadávací dokumentace) pomocí odkazu na české technické normy, jak ostatně vyplývá z jeho vyjádření, měl tak učinit výslovným odkazem na konkrétní normy, aby byli dodavatelé s požadavky zadavatele konkrétně obeznámeni. Lze konstatovat, že povinností zadavatele bylo přednostně vycházet z ustanovení § 46 odst. 1 zákona, které obligatorně určuje pořadí odkazovatelných norem. Uvedeným postupem zadavatele, který spočíval v nedostatečné specifikaci předmětných technických podmínek, tak došlo k porušení § 44 odst. 1 zákona, neboť zadávací dokumentace v důsledku toho nebyla zpracována v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Uchazeči tudíž neměli postaveno najisto, jaký certifikát zadavatel ve skutečnosti požaduje, a mohli dojít k závěru, že takovým certifikátem nedisponují. Jednalo se tedy o neúplnou informaci, ze které uchazeči nemuseli být schopni vyvodit, co zadavatel ve skutečnosti požaduje. Zadavatel tímto postupem porušil svou povinnost formulovat předmětný technický požadavek v souladu s požadavky zákona, tedy správně, úplně a transparentně, aby všichni uchazeči měli najisto postaveno, co je daným požadavkem myšleno a jakým způsobem má být splněn.
55. Úřad sděluje, že technické požadavky na stavební výrobky – okna, včetně střešních oken, střešních oken s odolností proti vnějšímu požáru a balkónových dveří, vnějších dveří, včetně bezrámových skleněných dveří, dveří v únikových cestách a sestavy /stěny – nezávislé na materiálu, z kterého jsou vyrobeny, stanovuje v současné době jednotně, ve všech státech Evropské unie harmonizovaná technická norma, kterou je norma publikovaná v České republice jako ČSN EN 14351-1+A1:2011 „Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti – Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti“, která je českou verzí evropské normy EN 14351-1:2006+A1:2010 k nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011. Úřad doplňuje, že na ostatní výrobky, na které se výše citovaná norma nevztahuje, platí nadále požadavky stanovené národními normami v jednotlivých členských státech Evropské unie. V České republice jsou to normy určené nařízením vlády č. 163/2002 Sb. Právě odkazem na tyto normativní dokumenty měl zadavatel formulovat svůj požadavek, resp. Úřad nevylučuje ani jiný způsob formulace zadavatelových požadavků, vždy se ovšem musí jednat o takový způsob stanovení požadavků, ze kterého lze zcela jasně vyvodit, jaké požadavky mají dané výrobky splňovat a jakým certifikátem, popř. jiným dokladem má být splnění těchto požadavků prokázáno.
56. Úřad dále sděluje, že tatáž argumentace se váže k technické podmínce stanovené v čl. 8.1 odst. 5) zadávací dokumentace, kdy v této části zadávací dokumentace došlo ke zcela totožnému pochybení zadavatele, tedy ani zde zadavatel nestanovil své požadavky v souladu se zákonem, tj. správně, úplně a transparentně, aby všichni uchazeči měli najisto postaveno, co je daným požadavkem myšleno a jakým způsobem má být splněn. K podrobné argumentaci Úřad odkazuje na výše uvedené.
57. Úřad tudíž uzavírá, že tím, že v šetřeném případě zadavatel v čl. 8.1 odst. 2) a 5) zadávací dokumentace pouze obecně stanovil požadavek na certifikát a nespecifikoval, o jaký certifikát se má jednat, tedy v souladu s jakými předpisy mají požadované výrobky být, způsobil nejasnost zadávací dokumentace.
58. V kontextu shora řečeného pak Úřad konstatuje, že zadavatel porušil při zadávání předmětné veřejné zakázky ustanovení § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 44 odst. 3 písm. b) zákona a § 45 odst. 4 zákona, když výše specifikované technické podmínky neformuloval žádným ze způsobů stanovených v ustanovení § 46 odst. 1, 2, 4 nebo 5 zákona, čímž došlo k tomu, že uvedené technické podmínky nebyly vymezeny v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.
59. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že někteří potenciální uchazeči v důsledku takto stanovené technické podmínky mohli dospět k závěru, že nejsou schopni požadovaný certifikát získat a nepožádali tudíž zadavatele o zadávací dokumentaci, nicméně by mohli být schopni předmětnou veřejnou zakázku zrealizovat. Ze strany zadavatele tak nebyly uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku dostatečně specifikovány zadávací podmínky, přičemž nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem a stanovil tedy technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, mohla být vybrána jako nejvýhodnější nabídka jiného uchazeče.
60. Výše popsaným postupem zadavatele mohlo dojít ke snížení počtu v úvahu přicházejících uchazečů k plnění veřejné zakázky v předmětném zadávacím řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel tedy mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky, dospěl Úřad k závěru, že citované porušení zákona mohlo mít podstatný vliv na počet předložených nabídek, a tedy i na výběr nejvhodnější nabídky.
61. Úřad nad rámec výše uvedeného podotýká, že zákonná povinnost nepochybné, konkrétní a jasné formulace zadávacích, resp. technických podmínek, a to jedním ze způsobů uvedených v § 46 odst. 1, 2, 4 a 5 zákona, popř. jiným relevantním způsobem, který by odpovídal požadavkům zákona, leží na straně zadavatele a nelze tedy uchazečům vytvářet prostor pro dovozování a vlastní úvahy ohledně technických podmínek požadovaných zadavatelem v zadávací dokumentaci. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel selhal již při stanovení technických podmínek uvedených v čl. 8.1 odst. 2) a odst. 5) zadávací dokumentace, neboť je neformuloval s využitím odkazu na příslušnou přednostní normu ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) zákona, příp. jiným relevantním způsobem, nemůže Úřad tudíž přijmout ani vágní argument zadavatele, že jsou to právě uchazeči, kteří aktualizují požadavky na doložení vlastností výrobku dle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 a z toho pro zadavatele vycházeje, že všechny certifikáty jsou přípustné, neboť navrhovatel svým výkladem předmětné technické podmínky pouze vyzdvihuje onu nejasnost, která způsobuje, že uchazeči nemají postaveno najisto, co zadavatel požaduje.
62. K návrhu navrhovatele, aby Úřad zadavateli uložil uhradit náklady právního zastoupení navrhovatele, Úřad uvádí, že obecně platí, že každý z účastníků řízení nese své náklady správního řízení ve smyslu § 119 odst. 1 zákona. Výjimku z tohoto pravidla stanoví odst. 2 tohoto ustanovení, podle kterého je Úřad povinen ve svém rozhodnutí podle § 118 odst. 1 zákona (ukládá-li nápravné opatření) rozhodnout i o náhradě nákladů správního řízení. Úřad tedy sděluje, že nestanoví-li zákon jinak, nesou si účastníci své náklady řízení sami a Úřad tudíž není podle zákona oprávněn přiznat náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníku a naopak je povinen uložit pouze zadavateli povinnost uhradit paušální částkou náklady řízení, nejsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které od uložení takové povinnosti může Úřad zcela nebo zčásti upustit.
63. K návrhu na uložení pokuty zadavateli za správní delikt ve smyslu § 120 zákona Úřad sděluje, že zákon je koncipován tak, že do doby uzavření smlouvy ukládá Úřadu v případě, že zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, povinnost uložit nápravné opatření. Teprve v okamžiku, kdy není možné uložení nápravného opatření z důvodu uzavření smlouvy, nastupuje možnost uložit zadavateli sankci za porušení zákona. Navrhovatel se tak může domáhat pouze uložení nápravného opatření ze strany Úřadu vůči zadavateli, nemůže se však v návrhovém řízení domáhat uložení pokuty za spáchání správního deliktu. Tak může postupovat pouze Úřad v řízení o spáchání správního deliktu, které je zahajováno z moci úřední. Tento postup vychází ze základních principů trestání. Správní trest zasahuje citelně do majetkových i jiných práv subjektů a zásada subsidiarity trestního postihu vyjadřuje požadavek omezit trestání na případy, kdy je to odůvodněno závažností, společenskou nebezpečností protiprávních jednání, kdy je nezbytný zásah správních orgánů a kdy nedostačují jiné prostředky a nástroje. Navrhovatel tedy není oprávněn žádat uložení sankce za spáchání správního deliktu.
K dalším namítaným skutečnostem
64. K námitce navrhovatele týkající se porušení zákona zadavatelem stanovením dalších zadávacích podmínek, a to v čl. 8.1 odst. 4), v čl. 8.2, čl. 11.3 bod 2.1., 2.2. a 2.4. a v čl. 11.4 zadávací dokumentace, Úřad uvádí následující. Vzhledem k tomu, že zadavatel, jak je výše zdůvodněno, pochybil již při stanovení zadávacích podmínek v čl. 8.1 odst. 2) a odst. 5) zadávací dokumentace, když požadoval, aby uchazeč předložil mimo jiné „certifikát typu výrobku potvrzující splnění všech základních požadavků na vybrané stavební výrobky vydaný autorizovanou osobou a současně platný“ a „certifikáty notifikované osoby s potvrzením součinitele Uf pro každý typ (platí pro jednotlivý typ rámu při shodném rámu pro více druhů, se předkládá pouze 1x),“ z uvedeného důvodu tak Úřad předmětné zadávací řízení ruší, považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty účastníků správního řízení, a tedy i dalšími námitkami navrhovatele. Úřad má za to, že šetření uvedených skutečností by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A2/99, ze kterého lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.
V. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ
65. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
66. Úřad je při rozhodování povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. V daném případě Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil pochybení již při stanovení zadávacích podmínek, a vzhledem k tomu, že lhůta pro podání nabídek uplynula již dne 6. 1. 2015, nelze nápravu sjednat jiným způsobem, než zrušením předmětného zadávacího řízení.
67. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
68. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí.
69. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se ustanovení § 84 odst. 7 a 8 obdobně. Lhůty počínají běžet ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.
VI. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ
70. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis.
71. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
72. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil zadávací řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
73. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2014001126.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníkovi řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Statutární město Teplice, náměstí Svobody 2/2, 415 01 Teplice
2. Mgr. Dominika Havelková, advokátka, Běchovická 701/26, 100 00 Praha 10 – Strašnice
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
