Č.j:ÚOHS-S770,771,772/2014/VZ-24619/2014/511/JNp
20. listopadu 2014
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení zahájeném z moci úřední dne 18. 9. 2014, jehož účastníkem je
zadavatel − České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice,
ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání:
veřejné zakázky „Emisní měření“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 5. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2011 pod ev. č. 60060129 a v Úředním věstníku Evropské Unie bylo uveřejněno dne 21. 5. 2011 pod ev. č. 2011/S 98-160565,
veřejné zakázky „Dodávka počítačů pro vědecko-technický park“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídek ze dne 7. 11. 2012, která byla zájemcům odeslána téhož dne,
částí I., II., III. a IV. veřejné zakázky „Laboratoř převodů a elektrických pohonů“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2011 pod ev. č. 60061083 a v Úředním věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 16. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 114-188551,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 155 odst. 1 citovaného zákona, když neuchoval následující doklady:
rozhodnutí o vyloučení uchazeče HORIBA GmbH, DIČ AUT 20251901, se sídlem Kaplan Strasse 5, A-3430 Tulln, Rakousko z účasti v zadávacím řízení a doklad prokazující písemné oznámení vyloučení uchazeči HORIBA GmbH, DIČ AUT 20251901, se sídlem Kaplan Strasse 5, A-3430 Tulln, Rakousko,
doklad prokazující odeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazeči MAHA CONSULTING s.r.o., IČO 49622811, se sídlem Moskevská 33/363, 101 00 Praha 10, a uchazeči AVL List GmbH, IČO 53507m, se sídlem Hans-List-Platz 1, A-8020 Graz, Rakousko,
doklad prokazující písemné odeslání informace o uzavření smlouvy uchazeči MAHA CONSULTING s.r.o., IČO 49622811, se sídlem Moskevská 33/363, 101 00 Praha 10,
tvořící součást dokumentace o veřejné zakázce „Emisní měření“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 5. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2011 pod ev. č. 60060129 a v Úředním věstníku Evropské Unie bylo uveřejněno dne 21. 5. 2011 pod ev. č. 2011/S 98-160565.
II.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Dodávka počítačů pro vědecko-technický park“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídek ze dne 7. 11. 2012, která byla zájemcům odeslána téhož dne, nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když stanovením technické podmínky, podle níž musely všechny součásti předmětu veřejné zakázky vymezené zadavatelem jako „Mobilní pracoviště 1, Mobilní pracoviště 2, Pracovní stanice a všechny jejich požadované části (tedy notebooky, docking station, LCD monitory, pracovní stanice, klávesnice a myši)“ pocházet od téhož výrobce, vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, čímž současně nedodržel zásadu zákazu diskriminace, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na plnění výše uvedené veřejné zakázky uzavřel dne 10. 12. 2012 s dodavatelem – TALGO Consulting s.r.o., IČO 28995317, se sídlem Pod Višňovkou 1661/33, 140 00 Praha 4 – Krč – smlouvu.
III.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když nedodržel zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 citovaného zákona tím, že dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem – VUES Brno, s.r.o., IČO 27394743, se sídlem Mostecká 992/26, 657 65 Brno – dodatek č. 1 ke smlouvě ze dne 10. 11. 2011 na realizaci části I. veřejné zakázky „Laboratoř převodů a elektrických pohonů“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2011 pod ev. č. 60061083 a v Úředním věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 16. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 114-188551, kterým byla změněna ustanovení smlouvy č. 4.1, 8.4, 9.5, 10.1 a 16.3 a vypuštěno ustanovení smlouvy č. 16.2, čímž došlo k podstatným změnám podmínek pro realizaci části I. výše uvedené veřejné zakázky vyplývajících ze smlouvy ze dne 10. 11. 2011, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
IV.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když nedodržel zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 citovaného zákona tím, že dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem – VUES Brno, s.r.o., IČO 27394743, se sídlem Mostecká 992/26, 657 65 Brno – dodatek č. 1 ke smlouvě ze dne 10. 11. 2011 na realizaci části II. veřejné zakázky „Laboratoř převodů a elektrických pohonů“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2011 pod ev. č. 60061083 a v Úředním věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 16. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 114-188551, kterým byla změněna ustanovení smlouvy č. 4.1, 8.4, 9.5, 10.1, 16.1 a 16.3 a vypuštěno ustanovení smlouvy č. 16.2, čímž došlo k podstatným změnám podmínek pro realizaci části II. výše uvedené veřejné zakázky vyplývajících ze smlouvy ze dne 10. 11. 2011, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
V.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když nedodržel zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 citovaného zákona tím, že dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem – VUES Brno, s.r.o., IČO 27394743, se sídlem Mostecká 992/26, 657 65 Brno – dodatek č. 1 ke smlouvě ze dne 10. 11. 2011 na realizaci části III. veřejné zakázky „Laboratoř převodů a elektrických pohonů“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2011 pod ev. č. 60061083 a v Úředním věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 16. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 114-188551, kterým byla změněna ustanovení smlouvy č. 4.1, 8.4, 9.5, 10.1, 16.1 a 16.3 a vypuštěno ustanovení smlouvy č. 16.2, čímž došlo k podstatným změnám podmínek pro realizaci části III. výše uvedené veřejné zakázky vyplývajících ze smlouvy ze dne 10. 11. 2011, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
VI.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když nedodržel zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 citovaného zákona tím, dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem – VUES Brno, s.r.o., IČO 27394743, se sídlem Mostecká 992/26, 657 65 Brno – dodatek č. 1 ke smlouvě ze dne 10. 11. 2011 na realizaci části IV. veřejné zakázky „Laboratoř převodů a elektrických pohonů“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2011 pod ev. č. 60061083 a v Úředním věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 16. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 114-188551, kterým byla změněna ustanovení smlouvy č. 4.1, 8.4, 9.5, 10.1, 15.1 a 15.3 a vypuštěno ustanovení smlouvy č. 15.2, čímž došlo k podstatným změnám podmínek pro realizaci části IV. výše uvedené veřejné zakázky vyplývajících ze smlouvy ze dne 10. 11. 2011, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
VII.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III., IV., V. a VI. se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – ukládá
pokuta ve výši 140 000,- Kč (sto čtyřicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 1. 7. 2014 podnět k prošetření postupu zadavatele − České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice (dále jen „zadavatel“) – při zadávání:
veřejné zakázky „Emisní měření“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 5. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2011 pod ev. č. 60060129 a v Úředním věstníku Evropské Unie bylo uveřejněno dne 21. 5. 2011 pod ev. č. 2011/S 98-160565 (dále jen „veřejná zakázka I.“),
veřejné zakázky „Dodávka počítačů pro vědecko-technický park“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídek ze dne 7. 11. 2012, která byla zájemcům odeslána téhož dne (dále jen „veřejná zakázka II.“),
částí I., II., III. a IV. veřejné zakázky „Laboratoř převodů a elektrických pohonů“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 6. 2011 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2011 pod ev. č. 60061083 a v Úředním věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 16. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 114-188551 (dále jen „veřejná zakázka III.“),
2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentace o uvedených veřejných zakázkách a stanovisko ke skutečnostem uváděným v podnětu.
3. Po přezkoumání předložených podkladů a dokumentací o uvedených veřejných zakázkách Úřad získal pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky I., veřejné zakázky II. a částí I., II., III. a IV. veřejné zakázky III., a proto zahájil správní řízení z moci úřední vedená pod sp. zn. S770/2014VZ, S771/2014/VZ, a S772/2014/VZ.
II. UZAVŘENÍ SMLOUVY VE VĚCI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY I.
4. Zadavatel − České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2011 pod ev. č. 60060129 a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 21. 5. 2011 pod ev. č. 2011/S 98-160565 oznámení veřejné zakázky I. Předmětem plnění veřejné zakázky I. byla dle článku 2. zadávací dokumentace dodávka přístrojů s příslušenstvím pro vývojová a homologační emisní měření v ředěných i neředěných spalinách.
5. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce I. vyplývá, že v termínu pro podání nabídek podali nabídku tři uchazeči.
6. Zadavatel dne 20. 7. 2011 oznámil výběr nejvhodnější nabídky, kterou se stala nabídka uchazeče – AVL List GmbH, IČO 53507m, se sídlem Hans-List-Platz 1, A-8020 Graz, Rakousko (dále jen „vybraný uchazeč veřejné zakázky I.“). Dne 17. 8. 2011 zadavatel s vybraným uchazečem veřejné zakázky I. uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky I.
III. UZAVŘENÍ SMLOUVY VE VĚCI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY II.
7. Zadavatel dne 7. 11. 2011 písemně vyzval pět dodavatelů k podání nabídky na veřejnou zakázku II. Předmětem plnění veřejné zakázky II. byla dle článku 1. zadávací dokumentace dodávka počítačů včetně příslušenství do vědecko-technického parku.
8. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce II. vyplývá, že v termínu pro podání nabídek podali nabídku dva uchazeči.
9. Z dokumentu označeného jako „OZNÁMENÍ o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 26. 11. 2012 vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou se stala nabídka uchazeče – TALGO Consulting s.r.o., IČO 28995317, se sídlem Pod Višňovkou 1661/33, 140 00 Praha 4 – Krč (dále jen „vybraný uchazeč veřejné zakázky II.“). Dne 10. 12. 2012 zadavatel s vybraným uchazečem veřejné zakázky II. uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky II.
IV. UZAVŘENÍ SMLOUVY VE VĚCI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY III.
10. Zadavatel uveřejnil podle zákona ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2011 pod ev. č. 60061083 a v Úředním věstníku veřejných zakázek dne 16. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 114-188551 oznámení veřejné zakázky III.
11. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce III. vyplývá, že veřejná zakázka byla rozdělena na 6 částí:
I. část – Zkušebna převodů
II. část – Dynamometrické pracoviště
III. část – Měřící zařízení pro dynamometrické pracoviště
IV. část – Experimentální vysokootáčkový motor
V. část – Měřící zařízení pro experimentální vysokootáčkový motor
VI. část – Digitální osciloskopy s příslušenstvím.
Předmětem veřejné zakázky III. je podle článku 7.1 zadávací dokumentace kompletní dodávka vybavení pro laboratoř převodů a laboratoř elektrických pohonů.
12. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce III. vyplývá, že v termínu pro podání nabídek podali nabídku tři uchazeči.
13. Zadavatel dne 27. 9. 2011 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou se pro části I., II., III. a IV. veřejné zakázky stala nabídka uchazeče – VUES Brno, s.r.o., IČO 27394743, se sídlem Mostecká 992/26, 657 65 Brno (dále jen „vybraný uchazeč veřejné zakázky III.“). Dne 10. 11. 2011 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel smlouvy na realizaci částí I., II., III. a IV. veřejné zakázky (dále jen „původní smlouva č. 1“, „původní smlouva č. 2“, „původní smlouva č. 3“ a „původní smlouva č. 4“). Dne 1. 12. 2011 pak zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. dodatky č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4.
V. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ S770/2014/VZ
14. Účastníkem řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
15. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S770/2014/VZ-19662/2014/511/JNp ze dne 18. 9. 2014.
16. Dnem 18. 9. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení z moci úřední.
VI. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ S771/2014/VZ
17. Účastníkem řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S771/2014/VZ-19664/2014/511/JNp ze dne 18. 9. 2014.
19. Dnem 18. 9. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení z moci úřední.
VII. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ S772/2014/VZ
20. Účastníkem řízení je podle § 116 zákona zadavatel.
21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S772/2014/VZ-19681/2014/511/JNp ze dne 18. 9. 2014.
22. Dnem 18. 9. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení z moci úřední.
VII. SPOJENÍ SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ
23. K zajištění účelu správních řízení vedených pod sp. zn. ÚOHS-S770/2014/VZ/JNp, ÚOHS-S771/2014/VZ/JNp a ÚOHS-S772/2014/VZ/JNp, zahájených z moci úřední dne 18. 9. 2014, vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S770,771,772/2014/VZ-19729/2014/511/JNp ze dne 22. 9. 2014, kterým tato správní řízení spojil.
24. Usnesením č. j. ÚOHS-S770,771,772/2014/VZ-19732/2014/511/JNp ze dne 22. 9. 2014 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření zadavatele ze dne 6. 10. 2014
25. Úřad obdržel dne 6. 10. 2014 vyjádření zadavatele. K dokumentům chybějícím v dokumentaci o veřejné zakázce I. zadavatel uvádí, že skutečnosti, které mají být prostřednictvím těchto dokumentů prokázány, prokázal prostřednictvím čestných prohlášení, na která odkazuje a která navrhuje jako důkaz. Zadavatel dále upozorňuje, že žádný z uchazečů nerozporoval, že by s předmětnými rozhodnutími, resp. oznámeními nebyl obeznámen, či že by mu nebyla doručena. Dále zadavatel uvádí, že dle jeho názoru z dalšího průběhu zadávacího řízení zaznamenaného v dokumentaci o veřejné zakázce I. vyplývá, že rozhodnutí o vyloučení uchazeče – HORIBA GmbH, DIČ AUT 20251901, se sídlem Kaplan Strasse 5, A-3430 Tulln, Rakousko (dále jen „uchazeč HORIBA“) – muselo být vydáno a uvedenému uchazeči doručeno. Zadavatel je tak toho názoru, že uvedená „administrativní pochybení v uchování dokumentace“ nemohou mít vliv na přezkoumatelnost správnosti postupu a dále se domnívá, že uvedená pochybení „nemají takovou intenzitu a kvalitu“, aby na základě nich bylo dovozeno spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona.
26. K veřejné zakázce II. zadavatel uvádí, že ve věci této veřejné zakázky neobdržel oznámení o zahájení správního řízení, a proto odkazuje na své vyjádření zaslané v rámci šetření podnětu, přičemž doplňuje, že je přesvědčen o tom, že v rámci veřejné zakázky II. nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
27. V rámci svého vyjádření ze dne 18. 7. 2014 podaného v rámci šetření podnětu zadavatel uvedl, že požadavek, aby všechny požadované komponenty počítačových sestav pocházely od jednoho výrobce, uplatnil z důvodu snahy o efektivní, účelné a hospodárné využití finančních prostředků. Zadavatel tento požadavek nepovažoval za diskriminační, neboť podle něj na českém trhu nepůsobí jenom výhradní distributoři. Zadavatel rovněž uvedl, že většina dodavatelů dodává celé počítačové sestavy sestavené tak, aby všechny komponenty byly od jednoho výrobce, a to dle zadavatele z důvodu prevence nefunkčnosti či nekompatibility jednotlivých součástí celé počítačové sestavy. Zadavatel je tedy přesvědčen o tom, že v daném případě nijak neomezoval případné uchazeče o veřejnou zakázku II. Zadavatel dále uvedl, že je pro něj výhodnější, aby případné vady byly odstraňovány jedním výrobcem. Závěrem zadavatel poukázal na to, že ani nestanovil žádného konkrétního výrobce, čímž dle svého názoru ponechal hospodářskou soutěž plně otevřenou.
28. Neexistence požadavku na to, aby všechny požadované komponenty počítačových soustav pocházely od jednoho výrobce, by dle zadavatele znamenala, že se „výběrového řízení zúčastní možná více dodavatelů a vysoutěžená cena možná bude levnější, počítačové systémy však nebudou plně kompatibilní, a tím plně funkční (tedy výsledek zadání nebude účelný ani efektivní), záruční a pozáruční servis bude složitý a nákladný, tedy méně hospodárný“. Vzhledem k výše uvedenému se zadavatel domnívá, že „nevytvořil žádné důvodné překážky omezující hospodářskou soutěž“, které by měly vliv na okruh potenciálních uchazečů, případně na výběr nejvhodnější nabídky.
29. Co se týče veřejné zakázky III., zadavatel odkazuje na své předchozí vyjádření, které zaslal v rámci šetření podnětu, ale zároveň svou argumentaci rozšiřuje o to, že faktickým důvodem uzavření dodatků byla faktická potřeba prodloužení doby dodání plnění, k níž došlo na základě objektivně daných skutečností – dodávky realizované na základě tohoto výběrového řízení byly navázány na poskytnutí plnění realizovaného v rámci projektu stavby Vědecko-technického parku, původní termín plnění veřejné zakázky III. tak dle zadavatele nebyl realizovatelný. Po upozornění vybraného uchazeče veřejné zakázky III. zadavatelem na tuto skutečnost vybraný uchazeč veřejné zakázky III. zpochybnil platnost článku 4.1 smlouvy upravující právě termín dodání a možnost jeho jednostranné změny zadavatelem. Dle zadavatele tak hrozilo, že vybraný uchazeč veřejné zakázky III. smluvní vztah se zadavatelem ukončí, což by s ohledem na specifičnost předmětu plnění ohrozilo celý projekt, a proto zadavatel po jednáních přistoupil k uzavření dodatků č. 1.
30. Dále se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým změnám, k nimž v důsledku uzavření dodatků došlo. Zadavatel se konkrétně vyjadřuje ke změnám původní smlouvy č. 1, přičemž uvádí, že uvedená odůvodnění pak analogicky platí i pro změny původních smluv č. 2, 3 a 4.
31. Změna článku 4.1 upravujícího místo a dobu plnění dle zadavatele reflektovala předpokládané zpoždění v návaznosti na vývoj celého projektu, na nějž veřejná zakázka III. svým plnění navazovala. Dle zadavatele tato změna nerozšířila předmět smlouvy, nemohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neumožnila by jiným uchazečům zúčastnit se zadávacího řízení, ani nezměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče veřejné zakázky III.
32. Zadavatel uznal, že změna původního článku 8.4 (nově označeného jako článek 9.5) upravujícího způsob odstranění vad byla výhodnější pro vybraného uchazeče veřejné zakázky III., nicméně zadavatel je toho názoru, že tato změna odráží i jeho vlastní zájmy, neboť odstoupení od smlouvy, a to jak ze strany vybraného uchazeče veřejné zakázky, tak ze strany zadavatele, by mohlo ohrozit celý projekt v důsledku jeho časového posunu. Zadavatel se tak nebránil v případě odstranitelných vad vynechat nárok zadavatele odstoupit od smlouvy a v případě neodstranitelných vad došlo ke zpřísnění využití nároku na odstoupení od smlouvy ze strany zadavatele. Zadavatel je toho názoru, že tato změna nerozšířila předmět smlouvy, nemohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neumožnila by jiným uchazečům zúčastnit se zadávacího řízení, ani nezměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče veřejné zakázky III.
33. V případě změny původního článku 9.5 (nově označeného jako článek 9.7) upravujícího termíny pro odstranění vad zadavatel v prodloužení lhůty pro odstranění vady ze sedmi kalendářních dnů na sedm pracovních dnů vyhověl požadavku vybraného uchazeče veřejné zakázky III., i přesto je zadavatel přesvědčen, že tato změna nerozšířila předmět smlouvy, nemohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neumožnila by jiným uchazečům zúčastnit se zadávacího řízení, ani nezměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče veřejné zakázky III.
34. Ke změně v článku 10.1 upravujícího podmínky pozáručního servisu, která spočívala v tom, že nově byl vybraný uchazeč veřejné zakázky III. povinen dodávat „ekvivalentní náhradní díly“, namísto původní povinnosti dodávat „náhradní díly“, dle zadavatele došlo na základě žádosti vybraného uchazeče veřejné zakázky III. Přičemž i v tomto případě má zadavatel za to, že tato změna nerozšířila předmět smlouvy, nemohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neumožnila by jiným uchazečům zúčastnit se zadávacího řízení, ani nezměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče veřejné zakázky III.
35. K vypuštění článku 16.2 obsahujícího smluvní pokutu ve výši 500 000,- Kč (resp. v případě článku 15.2 původní smlouvy č. 4 obsahujícího smluvní pokutu ve výši 50 000,- Kč) v případě nepravdivého prohlášení či porušení jiné povinnosti ze strany vybraného uchazeče veřejné zakázky III., a ke sjednocení výše smluvních pokut uvedených v článku 16.1 původní smlouvy č. 2 a 3 (resp. 15. 1 původní smlouvy č. 4) a v článku 16.3 (resp. 15.3 původní smlouvy č. 4) na jednotnou sazbu 0,1 % došlo dle zadavatele opět na žádost vybraného uchazeče veřejné zakázky III. v návaznosti na jednání o prodloužení doby plnění, přičemž pro případ prodlení vybraného uchazeče veřejné zakázky III. došlo ke snížení smluvní pokuty, a pro případ prodlení zadavatele došlo ke zvýšení smluvní pokuty tak, že nově byla sazba smluvní pokuty pro obě strany shodná. Vybraný uchazeč veřejné zakázky III. chtěl dle zadavatele docílit toho, aby sankční ustanovení byla stejná jak pro zadavatele, tak pro vybraného uchazeče veřejné zakázky III. Rovněž tato změna dle zadavatele nerozšířila předmět smlouvy, nemohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neumožnila by jiným uchazečům zúčastnit se zadávacího řízení ani nezměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče veřejné zakázky III.
36. Zadavatel závěrem uvádí, že uzavřením dodatků č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4 nedošlo k podstatným změnám podmínek, když dle zadavatele byly všechny změny vynuceny potřebou zadavatele prodloužit dobu plnění na základě skutečností, ke kterým došlo po uzavření původních smluv č. 1, 2, 3 a 4, a žádná z těchto změn není dle zadavatele schopna naplnit skutkové podstaty zakázaných podstatných změn práv a povinností ve smyslu § 82 odst. 7 zákona v nyní účinném znění, a nemohlo tak dojít k naplnění skutkové podstaty správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
37. Zadavatel má na základě výše uvedeného za to, že při zadávání předmětných veřejných zakázek postupoval zcela v souladu se zákonem a vynaložil přitom veškeré úsilí, aby neporušil zákonné požadavky, jakož i povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a v souladu s veřejným zájmem.
38. Úřad obdržel dne 22. 10. 2014 podání zadavatele, v němž zadavatel předkládá čtyři čestná prohlášení vyhotovená uchazeči o veřejnou zakázku. Vybraný uchazeč veřejné zakázky I. v čestném prohlášení ze dne 21. 10. 2014 prohlašuje, že byl v roce 2011 řádným způsobem vyrozuměn o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce I. Uchazeč MAHA CONSULTING s.r.o., IČO 49622811, se sídlem Moskevská 33/363, 101 00 Praha 10 (dále jen „uchazeč MAHA CONSULTING“) ve dvou čestných prohlášeních ze dne 7. 10. 2014 prohlašuje, že v roce 2011 obdržel vyrozumění o výběru nejvhodnější nabídky a vyrozumění o oznámení uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky I. V čestném prohlášení ze dne 9. 10. 2014 vyhotoveném společností HORIBA GmbH, organizační složka, se sídlem Průmyslová 1306/7, 102 00 Praha 10 (dále jen „organizační složka uchazeče HORIBA“) je uvedeno, že organizační složka uchazeče HORIBA byla řádně informována o vyřazení z veřejné zakázky I.
39. Úřad účastníku řízení dopisem č. j. ÚOHS-S770,771,772/2014/VZ-22524/2014/511/JNp ze dne 24. 10. 2014 oznámil nové skutečnosti týkající vymezení předmětu správního řízení vedeného ve věci veřejné zakázky I.
40. Usnesením č. j. ÚOHS-S770,771,772/2014/VZ-19734/2014/511/JNp ze dne 24. 10. 2014 Úřad účastníku řízení stanovil lhůty, ve kterých byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí.
VIII. ZÁVĚRY ÚŘADU
41. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentací o veřejných zakázkách, vyjádření předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel v šetřených případech nedodržel postup stanovený zákonem pro zadávání veřejných zakázek a dopustil se správních deliktů. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K VÝROKU I.
Relevantní ustanovení zákona
42. Dle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
43. Dle § 155 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 149 po dobu 5 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; dokumentací o veřejné zakázce se rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv. Tím není dotčeno ustanovení § 67 odst. 5.
44. Dle § 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo § 155.
Zjištění vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce I.
45. Z dokumentace o veřejné zakázce I., kterou Úřad obdržel v rámci šetření podnětu, vyplývá, že dne 17. 8. 2011 byla mezi zadavatelem a vybraným uchazečem veřejné zakázky I. uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky.
46. Z nedatovaného dokumentu označeného jako „Zpráva o průběhu výběrového řízení – EMISNÍ MĚŘENÍ“ vyplývá, že uchazeč HORIBA byl ve fázi posouzení nabídek vyloučen z další účasti v zadávacím řízení. Dokument obsahující rozhodnutí o tomto vyloučení však v dokumentaci o veřejné zakázce I. chybí, stejně jako doklad, který by prokazoval, že vyloučení bylo dotyčnému uchazeči písemně oznámeno.
47. Úřad na základě předložené dokumentace o veřejné zakázce I. zjistil, že dokumentace o veřejné zakázce I. dále neobsahuje doklad prokazující odeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazeči MAHA CONSULTING a vybranému uchazeči veřejné zakázky I.
48. Úřad dále zjistil, že v dokumentaci o veřejné zakázce I. chybí dokument obsahující informaci o uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky (dále jen „oznámení o uzavření smlouvy“) a doklad prokazující písemné oznámení informace o uzavření smlouvy uchazeči MAHA CONSULTING.
K neuchování dokumentace o veřejné zakázce I.
49. V návaznosti na ustanovení § 155 odst. 1 zákona Úřad konstatuje, že zadavatel byl povinen uchovat dokumentaci o veřejné zakázce I. včetně výše uvedených dokladů a dokumentů po dobu 5 let od uzavření smlouvy, tedy nejméně do dne 17. 8. 2016, přičemž tato povinnost se týkala i dokumentů a dokladů uvedených výše, které však součástí dokumentace předložené zadavatelem nejsou.
50. Zadavatel společně s dokumentací o veřejné zakázce I. pouze předložil dvě čestná prohlášení, na která odkazuje a která navrhuje jako důkaz k prokázání zákonnosti svého postupu v zadávacím řízení. Obsahem prvního čestného prohlášení ze dne 20. 12. 2011 je prohlášení zadavatele, že uchazeč HORIBA byl řádně informován o svém vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Ve druhém čestném prohlášení ze dne 20. 12. 2011 je uvedeno, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo odesláno všem dotčeným uchazečům.
51. Zadavatel následně v průběhu správního řízení předložil čtyři čestná prohlášení vyhotovená subjekty, kteří byli uchazeči v daném zadávacím řízení. Vybraný uchazeč veřejné zakázky I. včestném prohlášení ze dne 21. 10. 2014 prohlašuje, že byl v roce 2011 řádným způsobem vyrozuměn o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky I. Uchazeč MAHA CONSULTING ve dvou čestných prohlášeních ze dne 7. 10. 2014 prohlašuje, že v roce 2011 obdržel vyrozumění o výběru nejvhodnější nabídky a vyrozumění o oznámení uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky I. V posledním prohlášení ze dne 9. 10. 2014 vyhotoveném organizační složkou uchazeče HORIBA je uvedeno, že organizační složka uchazeče HORIBA byla řádně informována o vyloučení z veřejné zakázky I.
52. Úřad k uvedenému konstatuje, že jako kontrolnímu orgánu, který podle § 112 zákona vykonává dohled nad dodržováním tohoto zákona, mu ztráta či neuchování dokumentace obecně přináší podstatné problémy při přezkumu postupu zadavatele v zadávacích řízeních, či jej zcela znemožňuje. Pouze na základě uchované dokumentace o veřejné zakázce lze ověřit, zda postup zadavatele v zadávacím řízení proběhl v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu je uchování dokumentace o veřejné zakázce jednou z povinností zadavatele stanovenou zákonem, jejímž důsledným dodržováním zadavatel přispívá k dodržení zásady transparentnosti. Pokud dokumentace o veřejné zakázce není uchována, nelze proces zadání veřejné zakázky náležitě přezkoumat, tedy není možné ověřit, zda zadávací řízení bylo realizováno v souladu se zákonem, resp. zda vůbec proběhlo.
53. Úřad ve vztahu k nyní šetřenému případu uvádí, že bez chybějícího rozhodnutí o vyloučení uchazeče HORIBA z další účasti v zadávacím řízení a bez dokladu jednoznačně prokazujícího písemné oznámení vyloučení tomuto uchazeči (kdy za takový doklad lze považovat doklad potvrzující odeslání oznámení poštou či předání oznámení uchazeči jiným adekvátním způsobem, z něhož lze jednoznačně zjistit zejména datum odeslání, resp. předání, a to, zda oznámení obsahovalo náležitosti dle zákona, tj. zejména důvody vyloučení) nelze přezkoumat, zda zadavatel při vyloučení tohoto uchazeče postupoval v souladu se zákonem a zda byl tento uchazeč řádně informován o důvodech svého vyloučení, což je základním předpokladem pro následnou možnost uchazeče se proti svému vyloučení odpovídajícím způsobem bránit. Rovněž další chybějící dokumenty a doklady znemožňují ověřit, zda zadavatel postupoval v mezích zákona a zda byly uchazečům sděleny relevantní informace o úkonech zadavatele v zadávacím řízení zákonem stanoveným způsobem. Úřad v této souvislosti uvádí, že absenci uvedených dokumentů a dokladů v dokumentaci o veřejné zakázce I. nelze zhojit čestnými prohlášeními vyhotovenými samotným zadavatelem poté, co byl informován o nekompletnosti dokumentace o veřejné zakázce I., neboť jejich prostřednictvím nelze zákonnost postupu zadavatele v předmětných úkonech zpětně prokazatelně ověřit. Totéž platí o čestných prohlášeních vydaných uchazeči, která zadavatel Úřadu předložil ve správním řízení. Úřad konstatuje, že dokumentace o veřejné zakázce má sloužit k zachycení kompletního postupu zadavatele v zadávacím řízení, přičemž tento postup musí být patrný a plně přezkoumatelný právě a pouze na základě této dokumentace. Pokud dokumentace doklady o některých krocích či úkonech zadavatele neobsahuje, je tuto skutečnost nutno považovat za nesouladnou se zásadou transparentnosti, neboť postup zadavatele nelze komplexně přezkoumat. Chybějící dokumenty přitom nelze následně nahrazovat čestnými prohlášeními vyhotovenými s odstupem několika let od doby, kdy byl předmětný úkon zadavatele učiněn, a navíc až v době, kdy si je zadavatel vědom toho, že mu hrozí uložení sankce ve správním řízení, neboť taková prohlášení nemohou být dostatečně věrohodným podkladem k prokázání zákonnosti postupu zadavatele. Skutečnost, že uchazeči čestně prohlásí, že jim zadavatel určitou listinu doručil, pak současně nemůže zhojit neuchování příslušného dokladu samotným zadavatelem.
54. Úřad dále pro úplnost uvádí, že pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona není rozhodující, jaké konkrétní dokumenty a doklady, případně jaké množství těchto dokumentů zadavatel neuchoval, neboť ve smyslu zákona je zadavatel povinen uchovat kompletní dokumentaci o veřejné zakázce, jelikož každý dokument nebo doklad je spojen s určitým úkonem zadavatele, který pak právě díky existenci těchto dokumentů a dokladů případně může být podroben přezkumu ze strany Úřadu.
55. Vzhledem k tomu, že zadavatel ve správním řízení nepředložil v rámci dokumentace o veřejné zakázce I. výše uvedené doklady a dokumenty, Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že výše uvedené doklady a dokumenty v rozporu s § 155 odst. 1 zákona neuchoval, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K VÝROKU II.
Relevantní ustanovení zákona
56. Dle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
57. Podle § 44 odst. 3 písm. b) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň technické podmínky nebo zvláštní technické podmínky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.
58. Dle § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo na služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.
59. Dle § 45 odst. 3 zákona technické podmínky nesmí byt stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele.
60. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
Zjištění vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce II.
61. Předmětem veřejné zakázky II. je dle článku 3. zadávací dokumentace dodávka sestav výpočetní techniky, kdy jednotlivé typy sestav jsou označeny jako „Mobilní pracoviště 1“, „Mobilní pracoviště 2“ a „Pracovní stanice“. „Mobilní pracoviště 1“ a „Mobilní pracoviště 2“ se skládají z notebooků a LCD monitorů a „Pracovní stanice“ se skládá z PC a LCD monitorů, přičemž technické specifikace jednotlivých komponentů požadovaných zadavatelem v rámci jednotlivých sestav jsou uvedeny v článku 3 zadávací dokumentace. Zadavatel požaduje dodání celkem 5 ks „Mobilního pracoviště 1“, 15 ks „Mobilního pracoviště 2“ a 12 ks „Pracovní stanice“.
62. V článku 3 zadávací dokumentace je závěrem stanoveno, že „zadavatel vyžaduje, aby Mobilní pracoviště 1, Mobilní pracoviště 2, Pracovní stanice a všechny jejich požadované části (tedy notebooky, docking station, LCD monitory, pracovní stanice, klávesnice a myši) pocházely od stejného výrobce. O tomto učiní uchazeč čestné prohlášení, které tvoří Přílohu č. 2 této výzvy.“
Ke stanovení technické podmínky spočívající v požadavku na stejného výrobce všech součástí předmětu plnění
63. V souladu s § 45 odst. 3 zákona je zadavatel povinen stanovit technické podmínky způsobem dodržujícím zásadu nediskriminace tak, aby určitým dodavatelům nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.
64. Úkolem Úřadu je tedy posoudit, zda v šetřené veřejné zakázce II. byly technické podmínky stanoveny v souladu s tímto ustanovením zákona.
65. Úřad konstatuje, že z výše uvedeného požadavku zadavatele (viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí) jednoznačně vyplývá, že zadavatel požadoval, aby celý předmět plnění veřejné zakázky, resp. veškeré dílčí součásti předmětu plnění, tedy nejen jednotlivé komponenty v rámci jednotlivých typů počítačových sestav, ale současně i všechny počítačové sestavy společně, pocházel od téhož výrobce. Úřad s ohledem na § 45 odst. 3 zákona konstatuje, že tento požadavek bezesporu vytváří překážky hospodářské soutěže, když znemožňuje uchazečům nabídnout v rámci svých nabídek zadavateli plnění sestávající z dílčích částí a komponentů pocházejících od různých výrobců, přestože lze objektivně předpokládat, že i takové plnění by bylo plně schopno splnit účel veřejné zakázky.
66. Z ustanovení § 45 odst. 3 zákona vyplývá, že technické podmínky nemohou být stanoveny tak, aby vytvářely překážky hospodářské soutěže, které jsou neodůvodněné. Jak Úřad výše uvedl, v posuzovaném případě namítaná technická podmínka překážku hospodářské soutěže vytváří. Následně tedy musel Úřad posoudit, zda je v daném případě dána odůvodněnost takto vytvořených překážek hospodářské soutěže či nikoliv. Úřad se tedy zabýval důvody, pro které zadavatel předmětnou technickou podmínku stanovil, a posouzením jejich oprávněnosti.
67. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 18. 7. 2014 svůj požadavek na to, aby všechny požadované komponenty počítačových sestav pocházely od jednoho výrobce, odůvodnil zejména snahou o efektivní, účelné a hospodárné využití finančních prostředků, což zmiňuje zejména v souvislosti s „následným“ servisem. Dalším důvodem dle zadavatele bylo zajištění vzájemné kompatibility a funkčnosti jednotlivých součástí předmětu plnění.
68. Pokud jde o důvod související se zadavatelem uváděným „následným servisem“, Úřad uvádí, že zadavatel tento pojem nijak blíže nevysvětluje. Vzhledem k tomu, že součástí předmětu veřejné zakázky je zajištění záručního servisu, jehož podmínky zadavatel jasně uvedl v článku 5 zadávací dokumentace o veřejné zakázce II., Úřad konstatuje, že pokud by „následným servisem“ byl myšlen servis záruční, mohl zadavatel své požadavky na jeho provádění závazně stanovit v zadávací dokumentaci i v případě plnění sestávajícího se ze součástí pocházejících od různých výrobců. Pokud pojmem „následný servis“ zadavatel myslel jiný typ servisu, pak Úřad konstatuje, že pouze obecné konstatování zadavatele, že je pro něj výhodnější, pokud jsou vady odstraňovány jedním výrobcem, bez jakékoli bližší specifikace a vysvětlení nemůže být Úřadem akceptováno jako relevantní důvod pro vytvoření překážky hospodářské soutěže.
69. K argumentu zadavatele o riziku vzájemné nekompatibility, případně nefunkčnosti jednotlivých součástí předmětu plnění Úřad konstatuje, že pro eliminaci tohoto rizika nemusel zadavatel zcela vyloučit možnost dodat předmět plnění sestávající se ze součástí od více výrobců, ale daný aspekt mohl vyřešit stanovením požadavku na kompatibilitu jednotlivých součástí předmětu plnění, čímž by se vyvaroval dodání vzájemně nefunkčních a nekompatibilních počítačových sestav a jejich požadovaných částí.
70. Úřad rovněž k argumentům zadavatele o „výhodnosti“ následného servisu a riziku nekompatibility uvádí, že tyto argumenty by snad bylo možné akceptovat ve vztahu k jednotlivým komponentům požadovaným v rámci jednoho typu počítačové sestavy, avšak Úřad jej nepovažuje za přijatelný ve vztahu ke všem součástem plnění společně. Ani z vyjádření zadavatele přitom není zřejmé, z jakého důvodu je nutné, aby všechny dodávané typy počítačových sestav, tedy „Mobilní pracoviště 1“, „Mobilní pracoviště 2“ i „Pracovní stanice“ musely pocházet od téhož výrobce.
71. Pokud jde o argumenty zadavatele obsažené ve vyjádření k podnětu ze dne 18. 7. 2014, Úřad nerozporuje zadavatelovo tvrzení o tom, že v současné době na trhu s počítačovými komponenty existuje mnoho firem, jež produkují, případně distribuují kompletní počítačové sestavy pocházející od jednoho výrobce. Na daném trhu nicméně bezpochyby existují i dodavatelé, kteří jsou prostřednictvím nejrůznější kontraktů napojeni na různé výrobce počítačových komponent, a na základě těchto kontraktů pak mohou získat jejich výrobky za výhodnější ceny. Pokud by tedy zadavatel umožnil předmět plnění „poskládat“ ze součástí pocházejících od více výrobců, nelze vyloučit, že tito dodavatelé by mohli nabídnout výhodnější cenu než v případě, kdy celý předmět plnění musí kompletně sestávat ze součástí od téhož výrobce. Úřad k tomu podotýká, že zadavatel v daném zadávacím řízení obdržel pouze dvě nabídky, což může svědčit o tom, že jeho požadavek na jediného výrobce všech součástí předmětu plnění některé z dodavatelů odradil od účasti v zadávacím řízení, resp. jim tuto účast zcela znemožnil.
72. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že důvody uváděné zadavatelem pro stanovení předmětné technické podmínky nelze považovat za důvody natolik závažné, aby jejich existence zadavatele opravňovala k vytvoření překážky hospodářské soutěže spočívající ve vyloučení možnosti realizovat předmět veřejné zakázky prostřednictvím dodávky sestávající z částí pocházejících od různých výrobců.
73. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel svým postupem, kdy požadoval, aby všechny součásti předmětu plnění pocházely od téhož výrobce, vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.
74. Tímto jednáním zadavatel porušil základní zásadu zadávacího řízení, prostřednictvím níž má být zajišťováno konkurenční prostředí, a to zásadu zákazu diskriminace obsaženou v § 6 odst. 1 zákona.
75. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když stanovením technické podmínky, podle níž musely všechny součásti předmětu veřejné zakázky II. vymezené zadavatelem jako „Mobilní pracoviště 1, Mobilní pracoviště 2, Pracovní stanice a všechny jejich požadované části (tedy notebooky, docking station, LCD monitory, pracovní stanice, klávesnice a myši)“ pocházet od téhož výrobce, vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, čímž současně nedodržel zásadu zákazu diskriminace. Uvedený postup zadavatele přitom mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel předmětnou technickou podmínku nestanovil, mohlo se zadávacího řízení zúčastnit více uchazečů, resp. nabídkové ceny uchazečů, kteří nabídku podali, mohly být odlišné. V důsledku uvedené podmínky totiž byli z možné účasti v zadávacím řízení jednak absolutně vyloučeni uchazeči, kteří z nějakého důvodu nebyli schopni dodat kompletní předmět plnění složení ze součástí od téhož výrobce, a současně mohla tato podmínka vést k tomu, že uchazeči, kteří by sice předmět plnění od téhož výrobce schopni dodat byli, avšak za podmínek méně výhodných (např. prostřednictvím subdodávek), se rozhodli nabídku do zadávacího řízení nepodat. Není tedy vyloučeno, že pokud by předmět plnění mohl sestávat ze součástí od různých výrobců, zadavatel mohl obdržet více nabídek, a některá z nich by mohla být výhodnější než nabídka vybraného uchazeče veřejné zakázky I. Současně není vyloučeno, že uchazeči, kteří nabídku podali, mohli v případě neexistence dané podmínky nabídnout plnění za jinou cenu, a výsledek zadávacího řízení mohl být tudíž jiný.
76. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když stanovením technické podmínky, podle níž musely všechny součásti předmětu veřejné zakázky a jejich jednotlivé komponenty pocházet od téhož výrobce vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, čímž současně nedodržel zásadu zákazu diskriminace, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na plnění výše uvedené veřejné zakázky uzavřel dne 10. 12. 2012 s vybraným uchazečem veřejné zakázky II. smlouvu, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozhodnutí.
77. K zadavatelem poukazované skutečnosti, že mu nebylo doručeno oznámení o zahájení správního řízení týkající se veřejné zakázky II. Úřad uvádí, že oznámení o zahájení správního řízení zadavateli zaslal dopisem pod č. j. ÚOHS-S771/2014/VZ-19664/2014/511/JNp ze dne 18. 9. 2014 prostřednictvím datové schránky, stejně jako oznámení o zahájení správního řízení zbývajících dvou správních řízení, přičemž dle výpisu z datové schránky došlo k doručení tohoto dopisu zadavateli dne 18. 9. 2014.
K VÝROKŮM III. – VI.
Relevantní ustanovení zákona
78. Dle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
79. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
Zjištění vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce III.
80. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce III. vyplývá, že přílohou zadávací dokumentace byl rovněž návrh smlouvy, jejž měli uchazeči doplnit o potřebné chybějící údaje a vložit do své nabídky, text týkající se práv a povinností smluvních stran přitom byl neměnný.
81. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce III. vyplývá, že zadavatel dne 10. 11. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. původní smlouvy č. 1. Dne 1. 12. 2011 pak zadavatel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. uzavřel dodatek č. 1, kterým došlo k následujícím změnám původní smlouvy č. 1:
- v článku 4.1 se mění původní text „Kupující si vyhrazuje právo jednostranně změnit Dobu plnění. Taková změna bude účinná okamžikem doručení příslušného oznámení o změně Prodávajícímu.“ na „Kupující si vyhrazuje právo prodloužit stanovenou Dobu plnění, avšak ne více jak šest (6) měsíců. Taková změna musí být Prodávajícímu písemně oznámena a bude účinná okamžikem doručení příslušného oznámení o změně Prodávajícímu.“
- původní článek 8.4 ve znění „Způsob odstranění vad. Vada Předmětu plnění bude odstraněna v závislosti na jejím charakteru, způsobem zvoleným Kupujícím:
a) jde-li o vadu odstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat odstranění vady opravou Přístroje, dodáním chybějící Dokumentace nebo Licence, provedením příslušné činnosti či odstraněním právních vad; (ii) slevu z Kupní ceny; nebo (íii) má nárok od smlouvy odstoupit; a
b) jde-li o vadu neodstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat výměru Přístroje; (ii) na slevu z Kupní ceny; nebo (iii) od Smlouvy odstoupit.“
je nově označen jako článek 9.5 a zní následovně: „Způsob odstranění vad. Vada bude odstraněna v závislosti na jejím charakteru (tj. zda se jedná o vadu odstranitelnou či neodstranitelnou). Charakter vady stanovuje Prodávající, způsobem jejího odstranění zvolí Kupující takto:
a) jde-li o vadu odstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat odstranění vady opravou Přístroje, dodáním chybějící Dokumentace nebo Licence, provedením příslušné činnosti či odstraněním právních vad; nebo (ii) slevu z Kupní ceny; a
b) jde-li o vadu neodstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat výměru Přístroje; nebo (ii) slevu z Kupní ceny; není-li žádný z těchto způsobů řešení možný, má nárok (iii) od Smlouvy odstoupit.“
původní článek 9.5. je nově označen jako článek 9.7 a jeho původní text „Prodávající je povinen odstranit Záruční vadu nejpozději do sedmi (7) dnů od okamžiku jejího nahlášení Kupujícím, v případě závady většího rozsahu bude ve stejné lhůtě, tj. nejpozději do sedmi (7) dnů od okamžiku...“ se mění na „Prodávající je povinen odstranit Záruční vadu nejpozději do sedmi (7) pracovních dnů od okamžiku jejího nahlášení Kupujícím, v případě závady většího rozsahu bude ve stejné lhůtě, tj. nejpozději do sedmi (7) pracovních dnů od okamžiku... Do běhu lhůt dle tohoto článku se nezapočítávají dny pracovního klidu a svátky.“
v článku 10.1 se původní text „Součástí Pozáručního servisu bude také dodávka náhradních dílů Přístrojů.“ mění na „Součástí Pozáručního servisu bude také dodávka ekvivalentních náhradních dílů Přístrojů (tj. dílů se stejnou funkcí jako díl nahrazovaný).“
z textu smlouvy je zcela vypuštěn článek 16.2 „Nepravdivé prohlášení Prodávajícího nebo porušení jiné povinnosti. V případě (i) že se jakékoli prohlášení, ujištění nebo záruka Prodávajícího obsažené v této Smlouvě ukáže nepravdivým, nebo (ii) Prodávající poruší jakoukoli jinou povinnost uvedenou v této Smlouvě, má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 500.000,- Kč za každé jednotlivé nepravdivé prohlášení, ujištění nebo záruku čí porušení jiné povinnosti.“
v článku 16.3 se původní text „V případě prodlení Kupujícího s úhradou jakékoliv faktury vystavené na základě této Smlouvy, má Prodávající nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení" mění na „V případě prodlení Kupujícího s úhradou jakékoliv faktury vystavené na základě této Smlouvy, má Prodávající nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.“
82. Z dokumentace o veřejné zakázce III. dále vyplývá, že zadavatel dne 10. 11. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. původní smlouvu č. 2. Dne 1. 12. 2011 pak zadavatel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. uzavřel dodatek č. 1, kterým došlo k následujícím změnám původní smlouvy č. 2:
v článku 4.1 se mění původní text „Kupující si vyhrazuje právo jednostranně změnit Dobu plnění. Taková změna bude účinná okamžikem doručení příslušného oznámení o změně Prodávajícímu.“ na „Kupující si vyhrazuje právo prodloužit stanovenou Dobu plnění, avšak ne více jak šest (6) měsíců. Taková změna musí být Prodávajícímu písemně oznámena a bude účinná okamžikem doručení příslušného oznámení o změně Prodávajícímu.“
původní článek 8.4 ve znění „Způsob odstranění vad. Vada Předmětu plnění bude odstraněna v závislosti na jejím charakteru, způsobem zvoleným Kupujícím:
a) jde-li o vadu odstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat odstranění vady opravou Přístroje, dodáním chybějící Dokumentace nebo Licence, provedením příslušné činnosti či odstraněním právních vad; (ii) slevu z Kupní ceny; nebo (íii) má nárok od smlouvy odstoupit; a
b) jde-li o vadu neodstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat výměru Přístroje; (ii) na slevu z Kupní ceny; nebo (iii) od Smlouvy odstoupit.“
je nově označen jako článek 9.5 a zní následovně: „Způsob odstranění vad. Vada bude odstraněna v závislosti na jejím charakteru (tj. zda se jedná o vadu odstranitelnou či neodstranitelnou). Charakter vady stanovuje Prodávající, způsobem jejího odstranění zvolí Kupující takto:
a) jde-li o vadu odstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat odstranění vady opravou Přístroje, dodáním chybějící Dokumentace nebo Licence, provedením příslušné činnosti či odstraněním právních vad; nebo (ii) slevu z Kupní ceny; a
b) jde-li o vadu neodstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat výměru Přístroje; nebo (ii) slevu z Kupní ceny; není-li žádný z těchto způsobů řešení možný, má nárok (iii) od Smlouvy odstoupit.“
původní článek 9.5. je nově označen jako článek 9.7 a jeho původní text „Prodávající je povinen odstranit Záruční vadu nejpozději do sedmi (7) dnů od okamžiku jejího nahlášení Kupujícím, v případě závady většího rozsahu bude ve stejné lhůtě, tj. nejpozději do sedmi (7) dnů od okamžiku...“ se mění na „Prodávající je povinen odstranit Záruční vadu nejpozději do sedmi (7) pracovních dnů od okamžiku jejího nahlášení Kupujícím, v případě závady většího rozsahu bude ve stejné lhůtě, tj. nejpozději do sedmi (7) pracovních dnů od okamžiku... Do běhu lhůt dle tohoto článku se nezapočítávají dny pracovního klidu a svátky.“
v článku 10.1 se původní text „Součástí Pozáručního servisu bude také dodávka náhradních dílů Přístrojů.“ mění na „Součástí Pozáručního servisu bude také dodávka ekvivalentních náhradních dílů Přístrojů (tj. dílů se stejnou funkcí jako díl nahrazovaný).“
v článku 16.1 se původní text „V případě prodlení s plněním povinností Prodávajícího stanovenými touto smlouvou má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,2 % z Kupní ceny za každý započatý den prodlení s dodáním Předmětu plnění, maximálně však do výše odpovídající 30% Kupní ceny" mění na „V případě prodlení s plněním povinností Prodávajícího stanovenými touto smlouvou má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z Kupní ceny za každý započatý den prodlení s dodáním Předmětu plnění, maximálně však do výše odpovídající 30% Kupní ceny.“
z textu smlouvy je zcela vypuštěn článek 16.2 „Nepravdivé prohlášení Prodávajícího nebo porušení jiné povinnosti. V případě (i) že se jakékoli prohlášení, ujištění nebo záruka Prodávajícího obsažené v této Smlouvě ukáže nepravdivým, nebo (ii) Prodávající poruší jakoukoli jinou povinnost uvedenou v této Smlouvě, má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 500.000,- Kč za každé jednotlivé nepravdivé prohlášení, ujištění nebo záruku čí porušení jiné povinnosti.“
v článku 16.3 se původní text „V případě prodlení Kupujícího s úhradou jakékoliv faktury vystavené na základě této Smlouvy, má Prodávající nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení" mění na „V případě prodlení Kupujícího s úhradou jakékoliv faktury vystavené na základě této Smlouvy, má Prodávající nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.“
83. Z dokumentace o veřejné zakázce III. dále vyplývá, že zadavatel dne 10. 11. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. původní smlouvu č. 3. Dne 1. 12. 2011 pak zadavatel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. uzavřel dodatek č. 1, kterým došlo k následujícím změnám původní smlouvy č. 3:
v článku 4.1 se mění původní text „Kupující si vyhrazuje právo jednostranně změnit Dobu plnění. Taková změna bude účinná okamžikem doručení příslušného oznámení o změně Prodávajícímu.“ na „Kupující si vyhrazuje právo prodloužit stanovenou Dobu plnění, avšak ne více jak šest (6) měsíců. Taková změna musí být Prodávajícímu písemně oznámena a bude účinná okamžikem doručení příslušného oznámení o změně Prodávajícímu.“
původní článek 8.4 ve znění „Způsob odstranění vad. Vada Předmětu plnění bude odstraněna v závislosti na jejím charakteru, způsobem zvoleným Kupujícím:
a) jde-li o vadu odstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat odstranění vady opravou Přístroje, dodáním chybějící Dokumentace nebo Licence, provedením příslušné činnosti či odstraněním právních vad; (ii) slevu z Kupní ceny; nebo (íii) má nárok od smlouvy odstoupit; a
b) jde-li o vadu neodstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat výměru Přístroje; (ii) na slevu z Kupní ceny; nebo (iii) od Smlouvy odstoupit.“
je nově označen jako článek 9.5 a zní následovně: „Způsob odstranění vad. Vada bude odstraněna v závislosti na jejím charakteru (tj. zda se jedná o vadu odstranitelnou či neodstranitelnou). Charakter vady stanovuje Prodávající, způsobem jejího odstranění zvolí Kupující takto:
a) jde-li o vadu odstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat odstranění vady opravou Přístroje, dodáním chybějící Dokumentace nebo Licence, provedením příslušné činnosti či odstraněním právních vad; nebo (ii) slevu z Kupní ceny; a
b) jde-li o vadu neodstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat výměru Přístroje; nebo (ii) slevu z Kupní ceny; není-li žádný z těchto způsobů řešení možný, má nárok (iii) od Smlouvy odstoupit.“
původní článek 9.5. je nově označen jako článek 9.7 a jeho původní text „Prodávající je povinen odstranit Záruční vadu nejpozději do sedmi (7) dnů od okamžiku jejího nahlášení Kupujícím, v případě závady většího rozsahu bude ve stejné lhůtě, tj. nejpozději do sedmi (7) dnů od okamžiku...“ se mění na „Prodávající je povinen odstranit Záruční vadu nejpozději do sedmi (7) pracovních dnů od okamžiku jejího nahlášení Kupujícím, v případě závady většího rozsahu bude ve stejné lhůtě, tj. nejpozději do sedmi (7) pracovních dnů od okamžiku... Do běhu lhůt dle tohoto článku se nezapočítávají dny pracovního klidu a svátky.“
v článku 10.1 se původní text „Součástí Pozáručního servisu bude také dodávka náhradních dílů Přístrojů.“ mění na „Součástí Pozáručního servisu bude také dodávka ekvivalentních náhradních dílů Přístrojů (tj. dílů se stejnou funkcí jako díl nahrazovaný).“
v článku 16.1 se původní text „V případě prodlení s plněním povinností Prodávajícího stanovenými touto smlouvou má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,2 % z Kupní ceny za každý započatý den prodlení s dodáním Předmětu plnění, maximálně však do výše odpovídající 30% Kupní ceny" mění na „V případě prodlení s plněním povinností Prodávajícího stanovenými touto smlouvou má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z Kupní ceny za každý započatý den prodlení s dodáním Předmětu plnění, maximálně však do výše odpovídající 30% Kupní ceny.“
z textu smlouvy je zcela vypuštěn článek 16.2 „Nepravdivé prohlášení Prodávajícího nebo porušení jiné povinnosti. V případě (i) že se jakékoli prohlášení, ujištění nebo záruka Prodávajícího obsažené v této Smlouvě ukáže nepravdivým, nebo (ii) Prodávající poruší jakoukoli jinou povinnost uvedenou v této Smlouvě, má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 500.000,- Kč za každé jednotlivé nepravdivé prohlášení, ujištění nebo záruku čí porušení jiné povinnosti.“
v článku 16.3 se původní text „V případě prodlení Kupujícího s úhradou jakékoliv faktury vystavené na základě této Smlouvy, má Prodávající nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení" mění na „V případě prodlení Kupujícího s úhradou jakékoliv faktury vystavené na základě této Smlouvy, má Prodávající nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.“
84. Z předložené dokumentace o veřejné zakázce III. vyplývá, že zadavatel dne 10. 11. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. původní smlouvu č. 4. Dne 1. 12. 2011 pak zadavatel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. uzavřel dodatek č. 1, kterým došlo k následujícím změnám původní smlouvy č. 4:
v článku 4.1 se mění původní text „Kupující si vyhrazuje právo jednostranně změnit Dobu plnění. Taková změna bude účinná okamžikem doručení příslušného oznámení o změně Prodávajícímu.“ na „Kupující si vyhrazuje právo prodloužit stanovenou Dobu plnění, avšak ne více jak šest (6) měsíců. Taková změna musí být Prodávajícímu písemně oznámena a bude účinná okamžikem doručení příslušného oznámení o změně Prodávajícímu.“
původní článek 8.4 ve znění „Způsob odstranění vad. Vada Předmětu plnění bude odstraněna v závislosti na jejím charakteru, způsobem zvoleným Kupujícím:
a) jde-li o vadu odstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat odstranění vady opravou Přístroje, dodáním chybějící Dokumentace nebo Licence, provedením příslušné činnosti či odstraněním právních vad; (ii) slevu z Kupní ceny; nebo (íii) má nárok od smlouvy odstoupit; a
b) jde-li o vadu neodstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat výměru Přístroje; (ii) na slevu z Kupní ceny; nebo (iii) od Smlouvy odstoupit.“
je nově označen jako článek 9.5 a zní následovně: „Způsob odstranění vad. Vada bude odstraněna v závislosti na jejím charakteru (tj. zda se jedná o vadu odstranitelnou či neodstranitelnou). Charakter vady stanovuje Prodávající, způsobem jejího odstranění zvolí Kupující takto:
a) jde-li o vadu odstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat odstranění vady opravou Přístroje, dodáním chybějící Dokumentace nebo Licence, provedením příslušné činnosti či odstraněním právních vad; nebo (ii) slevu z Kupní ceny; a
b) jde-li o vadu neodstranitelnou, má Kupující nárok (i) požadovat výměru Přístroje; nebo (ii) slevu z Kupní ceny; není-li žádný z těchto způsobů řešení možný, má nárok (iii) od Smlouvy odstoupit.“
původní článek 9.5. je nově označen jako článek 9.7 a jeho původní text „Prodávající je povinen odstranit Záruční vadu nejpozději do sedmi (7) dnů od okamžiku jejího nahlášení Kupujícím, v případě závady většího rozsahu bude ve stejné lhůtě, tj. nejpozději do sedmi (7) dnů od okamžiku...“ se mění na „Prodávající je povinen odstranit Záruční vadu nejpozději do sedmi (7) pracovních dnů od okamžiku jejího nahlášení Kupujícím, v případě závady většího rozsahu bude ve stejné lhůtě, tj. nejpozději do sedmi (7) pracovních dnů od okamžiku... Do běhu lhůt dle tohoto článku se nezapočítávají dny pracovního klidu a svátky.“
v článku 10.1 se původní text „Součástí Pozáručního servisu bude také dodávka náhradních dílů Přístrojů.“ mění na „Součástí Pozáručního servisu bude také dodávka ekvivalentních náhradních dílů Přístrojů (tj. dílů se stejnou funkcí jako díl nahrazovaný).“
v článku 15.1 se původní text „V případě prodlení s plněním povinností Prodávajícího stanovenými touto smlouvou má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,5 % z Kupní ceny za každý započatý den prodlení s dodáním Předmětu plnění, maximálně však do výše odpovídající 30% Kupní ceny" mění na V případě prodlení s plněním povinností Prodávajícího stanovenými touto smlouvou má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z Kupní ceny za každý započatý den prodlení s dodáním Předmětu plnění, maximálně však do výše odpovídající 30% Kupní ceny.“
z textu smlouvy je zcela vypuštěn článek 15.2 „Nepravdivé prohlášení Prodávajícího nebo porušení jiné povinnosti. V případě (i) že se jakékoli prohlášení, ujištění nebo záruka Prodávajícího obsažené v této Smlouvě ukáže nepravdivým, nebo (ii) Prodávající poruší jakoukoli jinou povinnost uvedenou v této Smlouvě, má Kupující nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 50.000,- Kč za každé jednotlivé nepravdivé prohlášení, ujištění nebo záruku čí porušení jiné povinnosti.“
v článku 15.3 se původní text „V případě prodlení Kupujícího s úhradou jakékoliv faktury vystavené na základě této Smlouvy, má Prodávající nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení" mění na „V případě prodlení Kupujícího s úhradou jakékoliv faktury vystavené na základě této Smlouvy, má Prodávající nárok požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.“
K provedení změn původních smluv č. 1, 2, 3 a 4
85. Z výše uvedených změn původních smluv č. 1, 2, 3 a 4, k nimž došlo uzavřením dodatků č. 1, z pohledu Úřadu jasně vyplývá, že některá práva a povinnosti smluvních stran stanovená v původních smlouvách č. 1, 2, 3 a 4 byla v důsledku uzavření dodatků č. 1 upravena, případně vypuštěna.
86. Zadavatel ke změnám, k nimž došlo uzavřením dodatků č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4, uvedl, že k nim došlo z důvodu potřeby prodloužení doby dodání plnění předmětu veřejné zakázky III. v návaznosti na předpokládané zpoždění v provedení předcházejících prací, na které veřejná zakázka III. svým plněním navazovala. Zadavatel se rovněž vyjádřil k jednotlivým změnám původních smluv č. 1, 2, 3 a 4 provedeným uzavřením dodatků č. 1 (viz body 31. – 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel uvedl, že dle jeho názoru předmětné změny původních smluv č. 1, 2, 3 a 4 nerozšířily předměty jednotlivých smluv, nemohly ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neumožnily by jiným uchazečům zúčastnit se zadávacího řízení, ani nezměnily ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče veřejné zakázky III.
87. Úřad uvádí, že zákon o veřejných zakázkách je pramenem veřejného práva, mezi jehož hlavní cíle patří i zabezpečení co možná nejvíce efektivního vynakládání veřejných prostředků při zabezpečování potřeb veřejného charakteru. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, zákonodárce záměrně konstruuje zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces. Zadavatel je tak povinen v celém průběhu zadávacího řízení postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady zadávacího řízení, vyjádřené v ustanovení § 6 zákona. Popsané skutečnosti lze chápat i tak, že zákon neumožňuje subjektům participujícím na zadávacím řízení takovou míru smluvní volnosti, jako je tomu u soukromoprávních předpisů upravujících kontraktační procesy.
88. Úřad dále uvádí, že otázkou, za jakých podmínek mohou být změněny smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem (dodavatelem či poskytovatelem služeb), se zabýval rovněž Soudní dvůr Evropské unie ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Rakousku, C-454/06 ze dne 19. 6. 2008, kde Soudní dvůr uvedl, v jakých případech lze považovat změnu smlouvy za podstatnou: „Změnu veřejné zakázky během doby trvání lze považovat za podstatnou, pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. Změna původní veřejné zakázky může být rovněž považována za podstatnou, pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. Změna může být rovněž považována za podstatnou, jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.“ Soudní dvůr dále konstatoval, že „změna takové podmínky během doby platnosti zakázky při neexistenci výslovného zmocnění v tomto smyslu, obsaženého v původní veřejné zakázce, by znamenala riziko porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči…“ Z uvedeného rozsudku Soudního dvora (zveřejněného na internetových stránkách http://curia.europa.eu) tedy vyplývá, že v závislosti na tom, zda se jedná o změnu nepodstatnou nebo podstatnou, lze konstatovat její přípustnost či nepřípustnost, přičemž Soudní dvůr výslovně konstatoval, že podstatné změny přípustné nejsou.
89. Úkolem Úřadu ve správním řízení bylo tedy posoudit, zda v daném případě uzavřením dodatků č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4 došlo k takovým změnám původních smluv, jež lze charakterizovat jako změny podstatné ve smyslu výše citovaného rozsudku, a tedy nepřípustné.
90. Zadavatel ve svém vyjádření sám uvedl, že k některým změnám původních smluv č. 1, 2, 3 a 4 došlo na žádost vybraného uchazeče veřejné zakázky III. (konkrétně změny uvedené v bodu 33., 34. a 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí), rovněž změnou uvedenou v bodu 32. došlo ke zvýhodnění postavení vybraného uchazeče veřejné zakázky III. oproti znění podmínek a práv vyplývajících z původních smluv č. 1, 2, 3 a 4. Úřad pak po posouzení věci konstatuje, že v daném případě došlo ke změnám ustanovení upravujících práva a povinnosti vybraného uchazeče veřejné zakázky III., které byly takového charakteru, že v jejich důsledku pro něj byla tato ustanovení po uzavření dodatků č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4 výhodnější. Uvedené změny lze tedy charakterizovat jako změny jdoucí k tíži zadavatele.
91. Uzavřením dodatků č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4 došlo k porušení zásady rovného zacházení vyjádřené v § 6 zákona, neboť v jejich důsledku došlo k výhodnějšímu nastavení práv a povinností plynoucích z původních smluv pro vybraného uchazeče veřejné zakázky III. oproti právům a povinnostem uvedeným v návrzích původních smluv, které byly podkladem pro zpracování nabídek uchazečů. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že zásada rovného zacházení, vyjádřená v § 6 zákona, je vedle zásady transparentnosti a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být ze strany zadavatele bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Zásada rovného zacházení přitom znamená takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný, nezvýhodňující přístup zadavatele ke všem potenciálním dodavatelům poptávané veřejné zakázky. Jinak řečeno, žádný z potenciálních dodavatelů nesmí být oproti ostatním potenciálním dodavatelům jakkoliv zvýhodněn či preferován. Dodržováním výše uvedených zásad je garantována i jistá míra hospodářské soutěže, přičemž jedním z projevů existence soutěžního prostředí je fakt, že všichni uchazeči, kteří podají nabídku do zadávacího řízení, mají alespoň v prvotní fázi stejnou šanci veřejnou zakázku vysoutěžit. Avšak k tomu, aby měli uchazeči stejnou příležitost zakázku získat, musí zadavatel nastavit zadávací podmínky pro všechny uchazeče totožně a bez rozdílu, tedy tak, aby dodržel zásadu rovného zacházení podle § 6 zákona. Tím, že zadavatel uzavřením dodatků č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4 upravil práva a povinnosti ve prospěch vybraného uchazeče veřejné zakázky III., kdy došlo mj. k úpravě lhůt pro plnění určitých povinností vybraného uchazeče III. a k úpravě sazeb smluvních pokut, resp. k jejich úplnému vypuštění (přičemž za zásadní považuje Úřad zejména úplné vypuštění smluvní pokuty ve výši 500.000,- Kč, resp. 50.000,- stanovené v původních smlouvách č. 1, 2, 3 a 4 pro případ porušení jakékoli smluvní povinnosti vybraným uchazečem veřejné zakázky III.) zvýhodnil právě vybraného uchazeče veřejné zakázky III. na úkor ostatních uchazečů, či potenciálních uchazečů. Uvedené změny tedy jednoznačně měly charakter změn měnících ekonomickou rovnováhu ve prospěch vybraného uchazeče, a s ohledem na závěry výše citovaného rozsudku Soudního dvora je nutno je považovat za změny nepřípustné.
92. Úřad současně konstatuje, že pokud by zadavatel již v zadávacích podmínkách stanovil obchodní podmínky v podobě návrhů smluv v takovém znění, v jakém byly uzavřeny dodatky č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4, nelze vyloučit, že by nabídku do zadávacího řízení podali i jiní uchazeči, a zadavatel by tak mohl obdržet výhodnější nabídky. I z tohoto pohledu se tedy jedná o změnu, již je dle citovaného rozsudku Soudního dvora nutno hodnotit jako nepřípustnou. Uvedený postup zadavatele tedy mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť původní „přísnější“ znění smluv, která byla součástí zadávací dokumentace, mohlo některé z potenciálních uchazečů zcela odradit od podání nabídky do zadávacího řízení.
93. K odkazu zadavatele na § 82 odst. 7 zákona ve znění účinném v době podání vyjádření zadavatele, upravující podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy Úřad uvádí, že v době zahájení zadávacího řízení (pozn. oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 6. 6. 2011) nebyl § 82 odst. 7 v zákoně vůbec obsažen, účinnosti nabyl až 1. 4. 2012, tedy až poté, co byly uzavřeny původní smlouvy č. 1, 2, 3, a 4 (uzavřeny dne 10. 11. 2011) a dodatky č. 1 k původním smlouvám (uzavřeny dne 1. 12. 2011). I přesto však Úřad s odkazem na výše uvedené uvádí, že změny, k nimž došlo na základě uzavření dodatků č. 1, mají právě takový charakter, že by je pod dané ustanovení zákona bylo možno podřadit, neboť předmětné změny by umožnily jiným uchazečům zúčastnit se zadávacího řízení a rovněž by prostřednictvím předmětných změn došlo ke změně ekonomické rovnováhy ve prospěch vybraného uchazeče veřejné zakázky III.
94. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky III. nedodržel zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 citovaného zákona tím, že
dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 k původní smlouvě č. 1 a umožnil tak podstatnou změnu podmínek pro realizaci části I. veřejné zakázky III. vyplývajících z původní smlouvy č. 1;
dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 k původní smlouvě č. 2 a umožnil tak podstatnou změnu podmínek pro realizaci části II. veřejné zakázky III. vyplývajících z původní smlouvy č. 2;
dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 k původní smlouvě č. 3 a umožnil tak podstatnou změnu podmínek pro realizaci části III. veřejné zakázky III. vyplývajících z původní smlouvy č. 3;
dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 k původní smlouvě č. 4 a umožnil tak podstatnou změnu podmínek pro realizaci části IV. veřejné zakázky III. vyplývajících z původní smlouvy č. 4;
přičemž tento postup mohl ve vztahu ke každé z částí veřejné zakázky podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel již v zadávacích podmínkách veřejné zakázky III. stanovil práva a povinnosti smluvních stran v podobě, v jaké byly změněny v důsledku uzavření dodatků č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4, mohli by nabídku do zadávacího řízení podat i jiní uchazeči a následně pak mohla být vybrána nabídka obsahující pro zadavatele výhodnější podmínky plnění, než tomu bylo u nabídky vybraného uchazeče veřejné zakázky III. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích III. až VI. tohoto rozhodnutí, tedy že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když nedodržel zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 citovaného zákona tím, že uzavřel dodatky č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4 a umožnil tak podstatné změny podmínek vyplývajících z původních smluv č. 1, 2, 3 a 4.
K ULOŽENÍ SANKCE
95. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
96. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. f) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nepořídí nebo neuchová dokumentaci podle § 109 nebo 155.
97. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 155 odst. 1 citovaného zákona, když neuchoval následující doklady:
rozhodnutí o vyloučení uchazeče HORIBA z účasti v zadávacím řízení a doklad prokazující písemné oznámení vyloučení uchazeči HORIBA,
doklad prokazující odeslání oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazeči MAHA CONSULTING a vybranému uchazeči veřejné zakázky I.,
doklad prokazující písemné odeslání informace o uzavření smlouvy uchazeči MAHA CONSULTING.
98. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 45 odst. 3 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když stanovil technické podmínky veřejné zakázky II. tak, že vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na plnění veřejné zakázky uzavřel dne 10. 12. 2012 s vybraným uchazečem smlouvu veřejné zakázky II.
99. Ve výrocích III. – VI. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel zásadu rovného zacházení stanovenou v § 6 zákona tím, že dne 1. 12. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem veřejné zakázky III. dodatky č. 1 k původním smlouvám č. 1, 2, 3 a 4 a umožnil tak podstatnou změnu podmínek pro realizaci částí I., II., III. a IV. veřejné zakázky III. vyplývajících z původních smluv č. 1, 2, 3 a 4, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
100. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
101. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. V případě veřejné zakázky I. se Úřad o spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 1. 7. 2014. K uzavření smlouvy došlo dne 17. 8. 2011. K okamžiku spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona Úřad uvádí, že v obecné rovině se může zadavatel tohoto deliktu dopustit tak, že dokumentaci o veřejné zakázce, kterou je podle § 155 zákona povinen uchovávat, buďto vůbec nepořídí (v takovém případě je správní delikt spáchán okamžikem, kdy zadavatel v zadávacím řízení provedl úkon, aniž by v souvislosti s ním pořídil příslušnou dokumentaci), anebo sice pořídí, ale následně neuchová po dobu stanovenou v § 155 odst. 1 zákona (potom je správní delikt spáchán okamžikem, kdy zadavatel příslušnou dokumentaci přestane uchovávat, např. ji skartuje). Je tedy možno konstatovat, že ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona nemůže dojít dříve, než jsou činěny samotné úkony při zadávání veřejné zakázky. Pro účely posouzení případného zániku odpovědnosti zadavatele tak za daných okolností není třeba zkoumat přesný den, kdy byl správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. f) zákona zadavatelem spáchán, nýbrž postačí konstatování, že nemohl být spáchán dříve než 11. 5. 2011, neboť k tomuto dni učinil zadavatel první úkon v procesu zadávání veřejné zakázky I. Už z tohoto konstatování je totiž zřejmé, že odpovědnost zadavatele za správní delikt uvedený ve výroku I. nezanikla. V případě veřejné zakázky II. se Úřad o spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 1. 7. 2014. K uzavření smlouvy došlo dne 10. 12. 2012. V případě veřejné zakázky III. se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 1. 7. 2014. K uzavření smlouvy došlo dne 10. 11. 2011. Z uvedených údajů vyplývá, že u žádné ze šetřených veřejných zakázek odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.
102. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III., IV., V. a VI. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009 ze dne 18. 6. 2009), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 ze dne 16. 4. 2008). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
103. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. V daném případě se zadavatel dopustil několika správních deliktů.
104. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad uloží ve správním řízení pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, zbylé delikty Úřad zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
105. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d)[1] zákona.
106. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d)[2] zákona.
107. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. f) zákona.
108. V případě veřejné zakázky I., kde se zadavatel dopustil správního deliktu podle §120 odst. 1 písm. f) zákona, činí horní hranice možné pokuty částku ve výši 10 000 000,- Kč.
109. V případě veřejné zakázky II. zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky II. dne 10. 12. 2012. Ze smlouvy přitom vyplývá, že celková suma, kterou se zadavatel zavázal uhradit vybranému uchazeči veřejné zakázky II., činila 1 750 630,- Kč bez DPH (2 058 756, Kč včetně DPH). Horní hranice možné pokuty (10%) činí částku ve výši 205 875,60 Kč.
110. V případě veřejné zakázky III. zadavatel uzavřel čtyři smlouvy na plnění čtyř částí veřejné zakázky III. dne 10 11. 2011, přičemž výše pokuty se stanoví samostatně pro každý delikt uvedený ve výroku III. – VI., a to vždy podle ceny příslušné části veřejné zakázky III. Ze smluv přitom vyplývá, že cena části I. veřejné zakázky III. dle smlouvy činí 14 343 600,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) za správní delikt uvedený ve výroku III. tedy činí částku ve výši 717 180,- Kč včetně DPH. Cena části II. veřejné zakázky III. dle smlouvy činí 3 549 600,- Kč včetně DPH, horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) za správní delikt uvedený ve výroku IV. tedy činí částku ve výši 177 480,- Kč včetně DPH. Cena části III. veřejné zakázky III. dle smlouvy činí 1 698 000,- Kč včetně DPH, horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) za správní delikt uvedený ve výroku V. tedy činí částku ve výši 84 900,- Kč včetně DPH. Cena a cena části IV. veřejné zakázky III. dle smlouvy činí 274 800,- Kč včetně DPH, horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) za správní delikt uvedený ve výroku VI. tedy činí částku ve výši 13 740,- Kč včetně DPH.
111. Z výše uvedeného vyplývá, že přísnější sankci (vyšší pokutu) je možno v daném případě uložit za správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy za neuchování dokumentace o veřejné zakázce I. ve smyslu § 155 odst. 1 zákona, a to v maximální výši 10 000 000,- Kč. S ohledem na zásadu absorpce Úřad ukládá sankci za přísněji trestaný správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí s tím, že ke správním deliktům uvedeným ve výroku II., III., IV., V. a VI. přihlédne v rámci přitěžujících okolností.
112. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnosti správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).
113. Při zvažování závažnosti správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel tím, že neuchoval kompletní dokumentaci k předmětné veřejné zakázce I. po dobu pěti let od uzavření příslušné smlouvy, narušil možnost náležitého přezkoumání procesu zadávání veřejné zakázky. Archivace dokumentace o veřejné zakázce je jediným možným způsobem, kterým lze ověřit postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a zjistit, zda byl jeho postup v souladu se zákonem. Jde tedy o zákonnou povinnost zadavatele, která přispívá k dodržování zásady transparentnosti vyjádřené v ust. § 6 zákona a zásady přezkoumatelnosti postupu zadavatele.
114. Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedených ve výroku II., III., IV., V. a VI.
115. Při stanovení výše pokuty Úřad jako polehčující okolnost zohlednil zejména tu skutečnost, že se v případě správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí jednalo pouze o malou část dokumentace o veřejné zakázce I., když převažující část dokumentace o veřejné zakázce I. byla zadavatelem uchována a Úřadu předložena. Úřad v rámci polehčujících okolností dále zohlednil fakt, že žádný z uchazečů veřejné zakázky I. nijak nenamítal, že by mu předmětné dokumenty nebyly doručeny, ať už jde o uchazeče HORIBA a jeho seznámení se s rozhodnutím o svém vyloučení, uchazeče MAHA CONSULTING a jeho seznámení se s oznámením o výběru nejvhodnější nabídky, či oznámením o uzavření smlouvy, či vybraného uchazeče veřejné zakázky I. a jeho obeznámením se s rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky, a že tito uchazeči následně potvrdili obdržení předmětných dokumentů prostřednictvím čestných prohlášení.
116. Při určení výše pokuty Úřad musel vzít v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy o hospodaření za rok 2013 zveřejněné na internetových stránkách zadavatele vyplývá, že České vysoké učení technické v Praze za rok 2013 vykázalo zisk ve výši cca 51 241 000,- Kč, přičemž při zvažování výše pokuty Úřad vychází z předpokladu, že v roce 2014 bude zisk zadavatele řádově stejný. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační (a v tomto smyslu nespravedlivou).
117. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 140 000,- Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.
118. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a na základě zhodnocení všech důkazů, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, mu uložil pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí, neboť již došlo k uzavření smluv a nápravy tedy nelze dosáhnout jinak. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 160 00 Praha – Dejvice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve znění účinném do 31. 3. 2012
[2] Ve znění účinném do 31. 12. 2013
|
