Č. j.:ÚOHS-S89/2015/VZ-10115/2015/531/JDo
                
                
                 
                
                
                23. dubna 2015
                
                
                
                
                 
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11.2.2015, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
                 
                
                
                zadavatel – Městská část Praha 8, IČO 00063797, se sídlem Zenklova 1/35, 180 00 Praha - Libeň, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 18.2.2015 JUDr. Lucií Dolanskou Bányaiovou, Ph.D., advokátkou, ev. číslo ČAK 10318, Bányaiová Vožehová, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24682098, se sídlem Lazarská 13/8, 120 00 Praha 2,
                
                
                navrhovatel – DEREZA, společnost s ručením omezeným, IČO 48036315, se sídlem Libocká 685/43d, 161 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22.12.2014 JUDr. Robertem Jehnem, advokátem, ev. číslo ČAK 01898, IČO 66219094, Jehne, Vodák a partneři, advokátní kancelář, se sídlem Washingtonova 1567/25, 110 00 Praha 1,
                
                
                 
                ve věci veřejné zakázky „Snížení energetické náročnosti na objektu KD Ládví, Praha 8“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24.9.2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25.9.2014, pod ev. č. 491647, ve znění opravy uveřejněné dne 20.10.2014, a jejíž zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.1.2015, 
                 
                rozhodl takto:
                Návrh navrhovatele – DEREZA, společnost s ručením omezeným, IČO 48036315, se sídlem Libocká 685/43d, 161 00 Praha 6 – se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odstavce 1 citovaného zákona.
                 
                Odůvodnění
                I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
                1. Zadavatel – Městská část Praha 8, IČO 00063797, se sídlem Zenklova 1/35, 180 00 Praha - Libeň, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 18.2.2015 JUDr. Lucií Dolanskou Bányaiovou, Ph.D., advokátkou, ev. číslo ČAK 10318, Bányaiová Vožehová, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24682098, se sídlem Lazarská 13/8, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] do Věstníku veřejných zakázek dne 24.9.2014 a uveřejnil dne 25.9.2014, pod ev. č. 491647, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Snížení energetické náročnosti na objektu KD Ládví, Praha 8“ (dále jen „veřejná zakázka“).
                2. V bodu II.1.5) oznámení o zakázce zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky jako „energeticky úsporný projekt z Operačního programu Životního prostředí v rámci osy 3.2.1., spočívající v rekonstrukci obvodového pláště budovy, zateplení obvodového pláště, střechy a suterénu.“
                3. Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 49 000 000,- Kč bez DPH.
                4. Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.3.4) oznámení o zakázce určil lhůtu pro podání nabídek, a to do 21.10.2014. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně změněna na 27.10.2014. 
                5. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce uvedl nejnižší nabídkovou cenu. 
                6. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 27.10.2014 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem tři nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky, přičemž  všechny podané nabídky vyhověly požadavkům zadavatele podle § 71 odst. 9 zákona. Do další fáze šetřeného zadávacího řízení tudíž postoupily všechny tři nabídky. 
                7. Jak vyplývá ze  zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30.10.2014, nabídka jednoho uchazeče byla po posouzení nabídek vyřazena. Hodnotící komise tedy hodnotila dvě nabídky, včetně nabídky podané uchazečem – DEREZA, společnost s ručením omezeným, IČO 48036315, se sídlem Libocká 685/43d, 161 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22.12.2014 JUDr. Robertem Jehnem, advokátem, ev. číslo ČAK 01898, IČO 66219094, Jehne, Vodák a partneři, advokátní kancelář, se sídlem Washingtonova 1567/25, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“). Jako nejvhodnější nabídka byla dle základního hodnotícího kritéria, kterým byla nejnižší nabídková cena, hodnotící komisí vyhodnocena nabídka navrhovatele. 
                8. Z usnesení Rady Městské části Praha 8 (tzn. zadavatele, pozn. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), (dále jen „Rada“) č. Usn RMC 0976/2014 ze dne 5.11.2014 vyplývá, že Rada rozhodla o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky navrhovatele. 
                9. Usnesením č. Usn RMC 0977/2014 ze dne 5.11.2014 schválila Rada uzavření smlouvy s navrhovatelem na předmět plnění veřejné zakázky, a to po uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. 
                10. Usnesením Rady č. Usn RMC 1066/2014 ze dne 18.12.2014 bylo zrušeno usnesení Rady č. Usn RMC 0977/2014 ze dne 5.11.2014, kterým bylo schváleno uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s navrhovatelem. 
                11. Přípisem č. j. MCP8 172617/2014 ze dne 19.12.2014 zadavatel sdělil navrhovateli, že k podpisu smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky nedojde. 
                12. Usnesením č. Usn RMC 0015/2015 ze dne 8.1.2015 rozhodla Rada o zrušení veřejné zakázky. Oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.1.2015.
                13. Přípisem č. j. MCP8 004140/2015 ze dne 12.1.2015 oznámil zadavatel uchazečům o veřejnou zakázku zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, přičemž zrušení zadávacího řízení odůvodnil výskytem důvodů hodných zvláštního zřetele v průběhu zadávacího řízení, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel své rozhodnutí konkretizuje tak, že očekávaná výše dotace by z velké části nepokryla financování veřejné zakázky, přičemž dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení byla časová prodleva mezi ukončením lhůty pro podání nabídek a lhůtou pro otevírání obálek s nabídkami (v podrobnostech viz dále).
                14. Oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo navrhovateli doručeno dne 13.1.2015.
                15. Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení  podal navrhovatel dne 22.1.2015 námitky, které zadavatel obdržel dne 23.1.2015. 
                 
                Obsah námitek
                16. Navrhovatel v úvodu námitek rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a v dalším se vyjadřuje k jednotlivým důvodům zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.
                17. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem, a podotýká, že není zřejmé, jaká konkrétní okolnost týkající se financování veřejné zakázky nastala od doby zahájení zadávacího řízení, neboť zadavatel tuto okolnost v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nijak blíže nespecifikoval. Navrhovatel uvádí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 49 000 000 Kč bez DPH, přičemž jako nejvýhodnější byla vybrána nabídka navrhovatele s nabídkovou cenou ve výši 46 992 427,78 Kč[2] bez DPH, tedy zadavatel dosáhl úspory více než 2 000 000 Kč. 
                18. Podle slov navrhovatele zadavatel „(…) v zadávací dokumentaci uvedl, že projekt bude spolufinancován ze zdrojů Evropské unie, a to z Operačního programu Životní prostředí, v rámci prioritní osy 3 – udržitelné využívání zdrojů energie, oblast podpory 3.2 – realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry, podoblast 3.2.1 – realizace úspor energie. Z internetových stránek Státního fondu životního prostředí stěžovatel (tj. navrhovatel, pozn. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) zjistil, že projekt zadavatele byl schválen. Zadavatel pak ani v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvádí nic o tom, že by mu dotace nebyla přiznána.“
                19. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27.1.2010 a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa ze dne 25.8.2011, v nichž byla shodně řešena otázka možnosti zrušení zadávacího řízení z finančních důvodů zadavatelem. Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neuvedl konkrétní objektivní okolnost, která způsobila nemožnost financovat předmět plnění veřejné zakázky.
                20. Navrhovatel se rovněž vyjadřuje k dalšímu důvodu zrušení předmětného zadávacího řízení, a to k důvodu spočívajícímu v časové prodlevě mezi skončením lhůty pro podání nabídek a dobou určenou pro otevírání obálek s nabídkami. K tomuto navrhovatel uvádí, že zadavatel nespecifikoval, zda tento časový úsek (prodlevu) považuje za dlouhý nebo krátký, a je přesvědčen o tom, že ani v tomto případě není dán důvod zvláštního zřetele hodný, který by odůvodňoval zrušení zadávacího řízení.
                21. Navrhovatel v závěru námitek, s ohledem na výše popsané skutečnosti, požaduje, aby zadavatel zrušil usnesení Rady č. Usn RMC 00013/2015[3] ze dne 8.1.2015 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. 
                 
                Rozhodnutí zadavatele o námitkách
                22. O námitkách navrhovatele rozhodl zadavatel svým rozhodnutím ze dne 2.2.2015[4] tak, že jim nevyhověl, a to z dále popsaných důvodů. 
                23. Zadavatel uvádí, že až po dni 5.11.2014, tedy až po vydání usnesení Rady č. Usn RMC 0976/2014, kterým došlo k výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku, byl seznámen s rozhodnutími Úřadu č. j. ÚOHS-S51/2014/VZ-9093/2014/513/JWe ze dne 29.4.2014 a č. j. ÚOHS-S698/2013/VZ-5909/2014/513/JVo ze dne 18.3.2014. V citovaných rozhodnutích Úřad dovodil, jaký časový úsek mezi koncem lhůty pro podání nabídek a začátkem otevírání obálek s nabídkami je možné považovat za ještě akceptovatelný. Vzhledem ke skutečnosti, že k otevírání obálek s nabídkami na šetřenou veřejnou zakázku došlo až pět a půl hodiny od okamžiku uplynutí lhůty pro podání nabídek, zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, neboť by se, dle svých slov, v případě nezrušení, dostal do rozporu s rozhodovací praxí Úřadu i zákonem. Podle zadavatele by se konkrétně jednalo o porušení § 71 odst. 4, věty druhé, zákona a současně i zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, z něhož zadavateli vyplývá povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře.
                24. Vzhledem k tomu, že zadavatel nepovažoval časovou prodlevu mezi uplynutím lhůty pro podání nabídek a uskutečněním otevírání obálek s nabídkami za souladnou s § 71 odst. 4, věty druhé, zákona, rozhodl se zadávací řízení na veřejnou zakázku podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušit.
                25. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 11.2.2015 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu. 
                II. OBSAH NÁVRHU
                26. Navrhovatel podaným návrhem brojí proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. 
                27. Navrhovatel se v návrhu primárně věnuje prvnímu důvodu, který vedl ke zrušení zadávacího řízení, a sice tvrzení zadavatele, že očekávaná výše dotace by z velké části nepokryla financování veřejné zakázky (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že argumenty vyjádřené v této části návrhu jsou obsahově zcela identické s argumenty uvedenými v námitkách navrhovatele (viz body 17. až 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nad rámec tvrzení předestřených v námitkách navrhovatel ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení z „finančních důvodů“ v návrhu pouze dodává, že zadavatel nerozhodl o zrušení šetřeného zadávacího řízení bez zbytečného odkladu. 
                28. V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k druhému důvodu zrušení zadávacího řízení, a to k časovému rozmezí mezi skončením lhůty pro podání nabídek a okamžikem otevírání obálek s nabídkami. K tvrzení zadavatele, že z předmětného důvodu zrušil zadávací řízení poté, co byl obeznámen se dvěma rozhodnutími Úřadu citovanými v bodě 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel podotýká, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení neučinil zadavatel bezodkladně, neboť mezi okamžikem, kdy se zadavatel o daných rozhodnutích údajně dozvěděl (tj. po dni 5.11.2014) a dnem, kdy zadavatel zadávací řízení zrušil (tj. dne 8.1.2015), je časová prodleva více než 2 měsíce. Navrhovatel je přesvědčen, že shora uvedený důvod zrušení zadávacího řízení byl pouze záminkou pro zrušení zadávacího řízení, neboť skutečným důvodem zrušení zadávacího řízení bylo rozhodnutí nového politického vedení projekt, v rámci něhož měla být veřejná zakázka realizována, neuskutečnit. Navrhovatel podotýká, že rozebíraný důvod zrušení zadávacího řízení byl v rozhodnutí o zrušení uveden velmi stručně vedle hlavního důvodu, kterým byly finanční nedostatky na straně zadavatele. Teprve poté, co navrhovatel odkázal na rozhodovací praxi Úřadu ve věci zrušení zadávacího řízení z finančních důvodů, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že hlavním důvodem zrušení byla nepřiměřeně dlouhá doba do otevírání obálek s nabídkami. Na podporu svého tvrzení navrhovatel odkazuje na jiné zadávací řízení, konkrétně zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce areálu památníku protifašistického odboje (Národní kulturní památka Kobyliská střelnice)“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30.10.2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31.10.2014, pod ev. č. 491999, zadávané zadavatelem, v němž konec lhůty pro podání nabídek a doba pro otevírání obálek s nabídkami byly stanoveny totožně jako v předmětném zadávacím řízení (tzn. konec lhůty pro podání nabídek v 8:30 hodin a otevírání obálek s nabídkami ve 14:00 hodin), přičemž zadávací řízení nadále probíhá a zrušeno nebylo. 
                29. Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že shora popsané časové rozmezí mezi lhůtou pro podání nabídek a otevíráním obálek s nabídkami je přiměřené, nadto nijak nevybočuje z praxe zavedené zadavatelem.
                30. Na základě všech výše uvedených argumentů proto navrhovatel Úřadu navrhuje, aby zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. 
                III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
                31. Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 11.2.2015, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen dne 12.2.2015.
                32. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
                
                
                zadavatel, 
                
                
                navrhovatel.
                
                
                33. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-4353/2015/531/JDo ze dne 13.2.2015.  
                34. Jelikož návrh neobsahoval všechny náležitosti ve smyslu § 114 odst. 3 zákona, Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-4459/2015/531/JDo ze dne 26.2.2015  určil navrhovateli lhůtu pěti dnů od doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – doplnění návrhu o doklad o opětovném složení jistoty, z něhož bude prokazatelně vyplývat opětovné složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona. Úřad současně shora citovaným usnesením správní řízení přerušil do doby doplnění návrhu navrhovatelem. Navrhovatel návrh v Úřadem určené lhůtě doplnil.
                35. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-6186/2015/531/JDo ze dne 6.3.2015 určil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Citovaným usnesením Úřad zadavateli dále určil lhůtu k provedení úkonu, a to informování Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.
                36. Usnesením č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-7343/2015/531/JDo ze dne 19.3.2015 Úřad na žádost zadavatele ze dne 18.3.2015 prodloužil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
                37. Usnesením č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-7505/2015/531/JDo ze dne 30.3.2015 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.
                 
                Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 24.2.2015
                38. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 24.2.2015, které Úřad obdržel  téhož dne, přičemž konstatuje následující.
                39. Zadavatel se v úvodu svého stanoviska vyjadřuje ke způsobu financování zadávacího řízení, a uvádí, že pro uvedený projekt zateplovacích prací na objektu KD Ládví požádal o dotaci ze zdrojů Evropské unie, kterou měl přislíbenou a potvrzenou. Podle rozhodnutí Státního fondu životního prostředí ČR č. 14170293-SFŽP ze dne 11.4.2014 očekávaná výše dotace na veřejnou zakázku byla 16 029 778,- Kč. Zadavatel však po provedení zadávacího řízení zjistil, že skutečná výše dotace by činila 14 453 799,- Kč, tedy o cca 10 % méně, než očekával. Důvod zrušení zadávacího řízení byl proto neočekávaný, neboť zadavatel nepředpokládal, že objem přislíbených finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie bude snížen. Tento důvod byl způsobilý vystavit zadavatele nepříznivé situaci spočívající v nemožnosti plnit veřejnou zakázku po finanční stránce.  
                40. Zadavatel poukazuje na fakt, že dotaci v původně očekávané výši by neobdržel, tudíž se jedná podle něj o okolnost, kterou nemohl ovlivnit či předvídat. Z jiných zdrojů zadavatel finanční prostředky nezískal, proto byl nucen zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušit. 
                41. Zadavatel uvádí, že dalším podstatným důvodem pro zrušení šetřeného zadávacího řízení je i skutečnost, že zadavatel není oprávněn předmět veřejné zakázky vůbec zadávat, neboť podle zřizovací listiny Servisního střediska pro správu svěřeného majetku Městské části Praha 8, kterou zadavatel učinil přílohou svého vyjádření k návrhu, je k zadávání veřejné zakázky oprávněno výhradně Servisní středisko pro správu svěřeného majetku Městské části Praha 8, příspěvková organizace, IČO 00639524, se sídlem U Synagogy 236/2, 182 00 Praha 8 (dále jen „Servisní středisko pro správu svěřeného majetku Městské části Praha 8“).
                42. Závěrem svého stanoviska zadavatel sděluje, že nedodržení minimální doby mezi skončením lhůty pro podání nabídek a otevíráním obálek s nabídkami, s ohledem na předchozí rozhodovací praxi Úřadu, může být důvodem pro zrušení zadávacího řízení, nicméně hlavním důvodem pro zrušení zadávacího řízení bylo snížení očekávané výše dotace. 
                 
                Vyjádření navrhovatele ze dne 18.3.2015
                43. Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-6186/2015/531/JDo ze dne 6.3.2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 18.3.2015, které Úřad obdržel téhož dne.
                44. Navrhovatel v něm informuje, že dne 9.3.2015 zadavatel dokončil jiné zadávací řízení, na které odkazuje ve svém návrhu (viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž byly konec lhůty pro podání nabídek a čas otevírání obálek s nabídkami stanoveny totožně jako v šetřeném zadávacím řízení, přesto uvedené zadávací řízení zadavatel nezrušil.
                 
                Vyjádření navrhovatele ze dne 25.3.2015
                45. Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-7343/2015/531/JDo ze dne 19.3.2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 25.3.2015, které Úřad obdržel dne 26.3.2015. Navrhovatel setrvává na svých předchozích závěrech, přičemž doplňuje následující skutečnosti.
                46. Navrhovatel uvádí, že je irelevantní, kdy se zadavatel seznámil s rozhodnutími Úřadu konkretizovanými v bodu 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí, neboť rozhodující skutečností je doba, kdy tato rozhodnutí  byla Úřadem vydána (tj. dne 4.4.2014 a dne 15.5.2014).
                47. Navrhovatel je toho názoru, že zrušení zadávacího řízení bylo politickým rozhodnutím, přičemž se stal obětí politického boje. Na podporu svého tvrzení předkládá jako důkaz email předsedkyně klubu zastupitelů TOP 09 Praha 8 Mgr. Hainzové ze dne 28.1.2015 adresovaný starostovi Městské části Praha 8, tj. zadavateli, Romanu Petrusovi.
                 
                Vyjádření navrhovatele ze dne 7.4.2015
                48. Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S89/2015/VZ-7505/2015/531/JDo ze dne 30.3.2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 7.4.2015, které Úřad obdržel téhož dne.
                49. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že v průběhu zadávacího řízení došlo ke snížení očekávané dotace na veřejnou zakázku. Podle navrhovatele byla výše dotace korigována s ohledem na konečnou cenu předmětu plnění, což však vyplývalo již z rozhodnutí Státního fondu životního prostředí ČR č. 14170293-SFŽP ze dne 11.4.2014. Vzhledem k tomu, že nabídková cena navrhovatele byla nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, došlo poměrně i ke snížení dotace. 
                50. Navrhovatel se dále ohrazuje proti tvrzení zadavatele, že nebyl oprávněn zadávat šetřenou veřejnou zakázku, neboť předmětná nemovitost, na které měly probíhat práce tvořící obsah veřejné zakázky, je ve správě Servisního střediska pro správu svěřeného majetku Městské části Praha 8, jehož zřizovatelem je zadavatel. K uvedenému navrhovatel sděluje, že tímto tvrzením se zadavatel stává nepředvídatelným a nesolidním smluvním partnerem, který zpochybňuje vlastní právní jednání. Navíc uvedený argument zadavatel vznáší až ve správním řízení.
                51. V závěru svého stanoviska se navrhovatel vyjadřuje k tvrzení zadavatele, že za určitých okolností prodlevamezi koncem lhůty pro podání nabídek a samotným otevřením obálek s nabídkami může být důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že uvedené tvrzení je účelové a zadavatel jej využil ke zrušení předmětného zadávacího řízení, avšak  jiná zadávací řízení se stejným časovým rozmezím mezi koncem lhůty pro podání nabídek a otevíráním obálek s nabídkami byla ze strany zadavatele řádně dokončena. 
                52. Zadavatel se ve lhůtách určených shora citovanými usneseními Úřadu (viz body 35. až 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ani později, nevyjádřil. 
                 
                III. ZÁVĚRY ÚŘADU
                53. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. 
                 
                Relevantní ustanovení zákona
                54. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.
                55. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem 
                a) Česká republika,
                b) státní příspěvková organizace,
                c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
                d) jiná právnická osoba, pokud
                1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
                2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
                56. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
                57. Podle § 71 odst. 4 zákona zadavatel ani komise nesmí otevřít obálku před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Otevírání obálek musí být zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
                58. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
                 
                Relevantní ustanovení dalších právních předpisů
                59. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. 
                60. Podle čl. 1, bod 1., ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (dále jen „ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků“), se na území České republiky vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky:  Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy.
                61. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“), se hlavní město Praha člení na městské části.
                 
                Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce
                62. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel měl rozhodnutím Státního fondu životního prostředí ČR č. 14170293-SFŽP ze dne 11.4.2014 o poskytnutí podpory na spolufinancování projektu v rámci Operačního programu Životní prostředí z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR přislíbenou dotaci určenou pro realizaci předmětu veřejné zakázky. Výše přislíbené dotace podle uvedeného rozhodnutí Státního fondu životního prostředí ČR činila částku 16 029 778,- Kč. V příloze předmětného rozhodnutí bylo, mimo jiného, stanoveno, že „V případě snížení celkových způsobilých veřejných výdajů na základě upřesněných celkových výdajů a aktuálních sazeb DPH bude podpora snížena dle procentních podílů podpory uvedených v tomto rozhodnutí.“
                63. Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že  v rámci  interní komunikace u zadavatele bylo interním sdělením ze dne 3.12.2014 Ing. Janem Novotným, pověřeným vedením odboru evropských fondů a dotační politiky, sděleno Ing. Anně Kroutil, radní Městské části Praha 8, tzn. zadavateli, že na základě žádosti zadavatele byl stanoven nový termín pro odevzdání podkladů Státnímu fondu životního prostředí ČR pro rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to do 15.12.2014. Dále Ing. Jan Novotný informoval, že schválená dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR na veřejnou zakázku činí částku 14 453 799,- Kč. Obsahem závěru interního sdělení je žádost o poskytnutí součinnosti při zajištění podpisu smlouvy s navrhovatelem tak, aby výše specifikované podklady mohly být Státnímu fondu životního prostředí ČR odevzdány v novém termínu.
                64. Usnesením Rady č. Usn RMC 1066/2014 ze dne 18.12.2014 bylo zrušeno usnesení Rady č. Usn RMC 0977/2014 ze dne 5.11.2014, kterým bylo schváleno uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s navrhovatelem. 
                65. Přípisem č. j. MCP8 172617/2014  ze dne 19.12.2014 zadavatel informoval navrhovatele, že  „(…) nedojde k podpisu smlouvy o dílo.“
                66. Usnesením č. Usn RMC 0015/2015 ze dne 8.1.2015 rozhodla Rada o zrušení veřejné zakázky. 
                67. Přípisem č. j. MCP8 004140/2015 ze dne 12.1.2015 nazvaným „Zrušení zadávacího řízení“ oznámil zadavatel uchazečům zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona (v podrobnostech viz dále).
                 
                K postavení zadavatele 
                68. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona také územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. 
                69. Na základě čl. 1, bodu 1., ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků došlo k vytvoření vyššího územního samosprávného celku – Hlavního města Prahy, vymezeného územím hlavního města Prahy. 
                70. Podle § 3 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze se hlavní město Praha člení na městské části. Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že zákon používá při vymezení definice veřejného zadavatele vždy pojem obecnější (nadřazený), který v sobě zahrnuje i organizační složky (útvary), které pod takový obecnější pojem spadají, tak v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy se za veřejného zadavatele považují i jednotlivé městské části nebo městské obvody.
                71. Zadavatel je městskou částí hlavního města Prahy, které je krajem (vyšším územním samosprávným celkem) a současně i obcí. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel, tj. Městská část Praha 8, je veřejným zadavatel ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž prokazatelně dána. 
                 
                K možnosti zrušit zadávací řízení obecně
                72. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že zrušení zadávacího řízení je jedním ze způsobů ukončení zadávacího řízení. Úřad přitom dodává, že zákon tento způsob ukončení zadávacího řízení nepreferuje, neboť chtěným ukončením zadávacího řízení by mělo být vždy zadání veřejné zakázky konkrétnímu dodavateli. Vzhledem k právě řečenému zadavatel může zadávací řízení zrušit pouze tehdy, jestliže je dána některá z podmínek konkretizovaných v § 84 odst. 2 až 5 zákona.
                73. V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tedy z tzv. důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětným důvodem pro zrušení zadávacího řízení, kterého se zadavatel v šetřené věci dovolává, se již dříve zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27.1.2010, přičemž podal následující výklad: „Důvody hodné zvláštního zřetele jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. V situaci, kdy v zákoně není neurčitý právní pojem definován, je třeba jeho výklad hledat toliko v účelu zákona, tj. v oblasti práva veřejných zakázek je třeba počínat si mimo jiné tak, aby interpretace byla ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže. Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu. Proto je třeba ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení „důvody zvláštního zřetele hodné“ vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“
                74. Jako příklad důvodu hodného zvláštního zřetele uvedl Nejvyšší správní soud (s odkazem na odbornou literaturu) např. situaci, kdy zadavatel neobdrží přislíbenou veřejnou podporu nebo kdy zjistí porušení postupu předepsaného zákonem, který již není možné napravit a v důsledku kterého by zadavateli hrozilo uložení nápravného opatření nebo sankce. Jde tedy o důvody, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.
                75. Úřad k tomu doplňuje, že podmínky vedoucí k naplnění definice „důvody hodné zvláštního zřetele“ vedoucí ke zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona je třeba vykládat a posuzovat ve vzájemné souvislosti a také v kontextu se sledováním hlavního účelu zákona, jímž je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Úřad současně podotýká, že naplnění tohoto cíle a dodržení zásady hospodárnosti je třeba mít vždy na paměti, není proto možné za všech okolností „nutit“ zadavatele formálně dokončit zadávací řízení.
                 
                K důvodům pro zrušení zadávacího řízení uváděným zadavatelem
                76. Dne 8.1.2015 Rada, tzn. zadavatel, usnesením č. Usn RMC 0015/2015 rozhodla o zrušení šetřeného zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel přípisem č. j. MCP8 004140/2015 dne 12.1.2015 oznámil uchazečům o veřejnou zakázku, že rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Uvedený dokument nazvaný „Zrušení zadávacího řízení“ obsahuje následující odůvodnění zrušení zadávacího řízení: „Zadavatel zrušil zadávací řízení z důvodu, že nastaly podstatné změny okolností. Došlo k naplnění podmínky pro zrušení zadávacího řízení stanovené v ust. § 84 odst. 2  písm. e) ZVZ (zákona, pozn. Úřadu), a to, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Očekávaná výše dotace by nepokryla z velké části financování veřejné zakázky. S ohledem na výše uvedené nedostatky v zadávacím řízení, kumulativně s potencionálním nedostatkem spočívajícím v časovém úseku mezi ukončením lhůty pro podání nabídek a dobou určenou pro otevírání obálek, se zadavatel toto řízení rozhodl zrušit. Zadavatel má tedy za to, že v důsledku shora uvedených skutečností, nastala situace, předpokládaná ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona (…).“
                77. Úřad uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně uvedl ustanovení zákona, podle kterého ke zrušení zadávacího řízení přistoupil, a rovněž v obecné rovině uvedl skutečnosti, jež považoval za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které na něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. I když si lze samozřejmě představit preciznější odůvodnění, které by zvýšilo transparentnost postupu zadavatele, dospěl Úřad k závěru, že důvody, které zadavatel pokládal za důvody zvláštního zřetele hodné, byly z odůvodnění předmětného rozhodnutí dostatečně seznatelné.
                78. Zadavatel „opřel“ svoje rozhodnutí o zrušení předmětného zadávacího řízení o ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Úřad předesílá, že zrušení zadávacího řízení dle uvedeného ustanovení zákona přichází v úvahu za kumulativního splnění dvou podmínek: 
                
                
                zrušit lze zadávací řízení pouze tehdy, pokud se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a
                
                
                ke zrušení zadávacího řízení musí dojít bez zbytečného odkladu (poté, co nastal důvod, o který se zrušení zadávacího řízení opírá).
                
                
                 
                Ke zrušení zadávacího řízení z důvodu časové prodlevy mezi skončením lhůty pro podání nabídek a otevíráním obálek s nabídkami
                79. Jednou z příčin, pro kterou zadavatel zrušil zadávací řízení, byla časová prodleva mezi skončením lhůty pro podání nabídek a počátkem otevírání obálek s nabídkami.
                80. Podle čl. 15. „Nabídky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 21.10.2014 do 8:30 hodin. Podle čl. 16. „Otevírání obálek s nabídkami“ zadávací dokumentace se otevírání obálek s nabídkami mělo uskutečnit dne 21.10.2014 ve 14:00 hodin. Dodatečnými informacemi č. III k zadávacím podmínkám ze dne 16.10.2014 zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to do 27.10.2014 do 8:30 hodin. Současně došlo předmětnými dodatečnými informacemi i ke změně lhůty pro otevírání obálek s nabídkami, a sice na 27.10.2014 ve 14:00 hodin.
                81. V protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 27.10.2014 je v bodě označeném jako „Datum otevírání obálek“ uvedeno „27.10.2014 ve 14:00 hodin.“ 
                82. Úřad uvádí, že z § 71 odst. 4 zákona vyplývá, že zadavatel ani hodnotící komise nesmí otevřít obálku s nabídkou před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Otevírání obálek přitom musí být podle citovaného ustanovení zákona zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. 
                83. Úřad uvádí, že výklad pojmu „ihned“, ve vztahu k otevírání obálek s nabídkami, podal ve svých předchozích rozhodnutích, konkrétně v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S51/2014/VZ-9093/2014/513/JWe ze dne 29.4.2014 a v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S698/2013/VZ-5909/2014/513/JVo ze dne 18.3.2014, jež jsou ostatně, vedle dalších skutečností, předmětem sporu mezi účastníky řízení. V obou uvedených rozhodnutích Úřad definoval termín „ihned“ při otevírání obálek s nabídkami jako nejkratší možný čas, tedy čas, při němž nelze předpokládat manipulaci s přijatými nabídkami, případně nelze předpokládat učinění jiných úkonů, jež by do procesu otevírání obálek s nabídkami, potažmo do celého zadávacího řízení, vnesly jakékoliv pochybnosti o transparentnosti jednotlivých kroků zadavatele a ve svém důsledku by tak vyvolávaly nezákonnost zadávacího řízení jako celku. Z citovaných rozhodnutí je dále zřejmé, že termín „ihned“ zůstane zachován i v situaci, kdy mezi termínem pro podání nabídek a termínem pro jejich otevření bude ponechán prostor pro uskutečnění administrativních, technických a organizačních úkonů a příprav pro řádné otevírání obálek. Úřad zároveň v předmětných rozhodnutích rámcově stanovil délku přípustného odkladu pro započetí otevírání obálek, a to jako dobu v řádu desítek minut nebo menší, od skončení lhůty pro podání nabídek. 
                84. Úřad konstatuje, že ve světle závěrů učiněných ve výše citovaných rozhodnutích Úřadu zadavatelé obecně musí zahájit otevírání obálek s nabídkami tak, aby k němu došlo neprodleně po skončení lhůty pro podání nabídek, případně neprodleně po vypořádání nezbytných administrativních formalit, čili tak, aby doba možné manipulace s obálkami obsahujícími nabídky byla minimální. Pouze v mimořádných případech, kdy zadavateli brání objektivně zdůvodnitelné věcné překážky, by mohl zadavatel termín zahájení otevírání obálek posunout o dobu nezbytně nutnou. Ovšem vždy pouze za splnění podmínky, že takový posun nebude na újmu transparentnosti zadávacího řízení. 
                85. Jak vyplývá např. ze stanoviska generální advokátky Stix-Hackl ze dne 12.4.2005 ve věci C-231/03, Coname, konkrétně z bodu 90 tohoto stanoviska, zadavatel musí v zadávacím řízení postupovat tak, aby veškeré úkony, jež v průběhu zadávacího procesu učiní, byly přezkoumatelné. Jednou z podmínek nutných k tomu, aby bylo možné úkon zadavatele považovat za přezkoumatelný, je právě dodržení zásady transparentnosti. 
                86. Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti, vyjádřená v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávaní veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ 
                87. Úřad zdůrazňuje, že u „důvodu zvláštního zřetele hodného“ pro zrušení zadávacího řízení je třeba náležitě zkoumat, zda má zadavatelem tvrzený důvod objektivní povahu, zda stojí vně zadavatele a konečně, zda atakuje samotný smysl dokončení zadávacího řízení. 
                88. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel stanovil konec lhůty pro podání nabídek na 27.10.2014 v 8:30 hodin (viz bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž otevírání obálek s nabídkami bylo provedeno dne 27.10.2014 ve 14:00 hodin  (viz bod 81. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k právě řečenému Úřad uvádí, že časová prodleva mezi koncem lhůty pro podání nabídek a mezi počátkem otevírání obálek s nabídkami činila v šetřeném případě celkem pět a půl hodiny. 
                89. Úřad na tomto místě opakuje, že ve shora citovaných rozhodnutích Úřadu bylo řečeno, že jako přiměřená doba mezi koncem lhůty pro podávání nabídek a začátkem otevírání obálek se jeví doba, která je počítána v řádu desítek minut nebo menší. Jelikož v šetřeném případě časové rozmezí mezi koncem lhůty pro podání nabídek a faktickým započetím otevírání obálek s nabídkami činilo pět a půl hodiny, lze bez nejmenších pochyb konstatovat, že se, ve světle závěrů obsažených ve výše uvedených rozhodnutích Úřadu, jednalo o časovou prodlevu, která již přesahuje únosnou hranici požadavku „ihned“, vyjádřeného v § 71 odst. 4 zákona. Současně je možné uvést, že tato časová prodleva je způsobilá vyvolat pochybnosti o transparentním, a tím i zákonném, průběhu zadávacího řízení. 
                90. Úřad opětovně předesílá, že účelem maximální transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona při otevírání obálek s nabídkami je, aby bylo zamezeno jakýmkoli případným neoprávněným manipulacím s podanými nabídkami, či jejich obsahem. Zadavatel by měl za všech okolností dbát na to, aby určil takový termín pro otevírání obálek s nabídkami, jímž bude sledován záměr zákonodárce a kterým tak nebude docházet ke zbytečným, neoprávněným, nedůvodným a podezřelým odkladům a prostojům při otevírání obálek s nabídkami. Jinými slovy řečeno, po uskutečnění administrativních, technických a organizačních úkonů a příprav pro řádné otevírání obálek s nabídkami zadavatel musí přistoupit k otevírání obálek. V kontextu posuzovaného případu se proto časový úsek pět a půl hodiny mezi skončením lhůty pro podání nabídek a otevíráním obálek s nabídkami jeví jako časový úsek nepřiměřeně dlouhý, přesahující „tolerovatelný“ čas pro nutné administrativní, technické a organizační úkony, včetně přípravy pro řádné otevírání obálek s nabídkami. Samotné tyto úkony mohou posunout otevírání obálek s nabídkami pouze o několik minut, nikoliv však o více než 5 hodin, jako tomu bylo v šetřeném případě. 
                91. Úřad dodává, že vzhledem k popsané časové prodlevě mezi koncem lhůty pro podání nabídek a počátkem otevírání obálek s nabídkami, nelze již nikdy s určitostí vyloučit možnost, že po podání nabídek došlo k jejich manipulaci. Úřad samozřejmě nemůže nikterak potvrdit ani vyvrátit, zda k manipulaci s některou z podaných nabídek došlo či nikoliv. Avšak právě existence této pochybnosti vyvolává pochybnosti o transparentním průběhu zadávacího řízení. Jestliže tedy zadavatel po otevření obálek s nabídkami vyhodnotil, že časová prodleva mezi koncem lhůty pro podání nabídek a okamžikem, kdy došlo k otevření obálek s nabídkami, může vyvolat netransparentnost a tím i samozřejmě nezákonnost zadávacího řízení, pročež se jej rozhodl zrušit, pak Úřad uvádí, že  jeho postup lze považovat za legitimní. Jak Úřad uvedl v bodu 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí, důvody hodné zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení musí být takové důvody, které atakují samotný smysl dokončení zadávacího řízení a jsou bez dalšího způsobilé vystavit zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení nebylo zrušeno. Jako příklad „důvodu hodného zvláštního zřetele“ byla v citovaném bodě odůvodnění uvedena situace, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí, že došlo k porušení postupu předepsaného zákonem, přičemž daný nezákonný postup již není možné zpětně napravit (zhojit). Pochybení zadavatele spočívající v určení takového časového rozmezí mezi koncem lhůty pro podání nabídek a počátkem otevírání obálek s nabídkami, které je v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu a úmyslem zákonodárce, lze považovat za „důvod zvláštního zřetele hodný“, jelikož předmětné pochybení atakuje samotný smysl dokončení zadávacího řízení, přičemž je současně způsobilé vystavit zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo. Současně Úřad dodává, že se jedná o pochybení „zpětně nezhojitelné“, jelikož v šetřeném případě již došlo k otevření obálek s nabídkami, přičemž proces otevírání obálek s nabídkami je ze zákona nevratným a neopakovatelným úkonem. Úřad tudíž tuto dílčí část odůvodnění uzavírá konstatováním, že, s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu, lze časový „prostor“ mezi koncem lhůty pro podání nabídek a otevíráním obálek s nabídkami v délce pět a půl hodiny, považovat za „důvod zvláštního zřetele hodný“ pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. 
                92. Jelikož bylo postaveno najisto, že v šetřeném případě byla splněna první z podmínek pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tedy existence „důvodu hodného zvláštního zřetele“, může být Úřadem nyní přistoupeno ke zjištění, zda byla naplněna i druhá z podmínek pro zrušení zadávacího řízení, předvídaná citovaným ustanovením zákona. Tato druhá podmínka spočívá v tom, že zadavatel musí rozhodnout o zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o důvodu zrušení dozvěděl. 
                93. Ohledně naplnění podmínky bezodkladnosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7.4.2009, v němž bylo judikováno, že „Pokud žalobce (zadavatel, pozn. Úřadu) zdůvodňoval zrušení zadávacího řízení podáním žaloby nynější osoby zúčastněné na řízení proti žalobci a pokud tvrdí, že se o existenci žaloby dozvěděl dne 22.6.2007, kdy mu byla žaloba doručena, pak zrušení zadávacího řízení dne 9.8.2007, tedy s odstupem cca jednoho a půl měsíce, by bylo možno považovat za reakci uskutečněnou bez zbytečného odkladu; tato podmínka by tedy mohla být splněna.“ Tento citovaný závěr Krajského soudu v Brně byl potvrzen i rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27.1.2010, kde bylo k předmětné skutečnosti uvedeno, že „spor v řízení o kasační stížnosti není veden ohledně splnění podmínky, aby zadávací řízení bylo zrušeno bez zbytečného odkladu, neboť krajský soud dospěl k závěru, že ta byla splněna.“ 
                94. Úřad primárně uvádí, že při posuzování, zda doba mezi okamžikem, kdy se v zadávacím řízení vyskytl důvod (důvody) hodný zvláštního zřetele a mezi dnem, kdy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, je dobou, kterou ještě lze považovat za „bezodkladnou“, je nutno zvážit veškeré relevantní okolnosti konkrétního případu. Nelze tudíž onu „bezodkladnost“ pro zrušení zadávacího řízení slepě paušalizovat.
                95. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel odeslal oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek dne 24.9.2014.  Usnesením č. Usn RMC 0015/2015 ze dne 8.1.2015 Rada rozhodla o zrušení veřejné zakázky. Uvedenému usnesení předcházelo usnesení Rady č. Usn RMC 1066/2014 ze dne 18.12.2014, kterým Rada zrušila usnesení č. 0977/2014 ze dne 5.11.2014, kterým bylo schváleno uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku s navrhovatelem. Důvod zvláštního zřetele hodný pro zrušení zadávacího řízení vyvstal podle vyjádření zadavatele po dni 5.11.2014, tzn. až po dni, kdy již bylo Radou schváleno uzavření smlouvy s navrhovatelem, kdy se zadavatel údajně dozvěděl o rozhodovací praxi Úřadu (konkrétně se jednalo o rozhodnutí č. j. ÚOHS-S51/2014/VZ-9093/2014/513/JWe ze dne 29.4.2014 a rozhodnutí č. j. ÚOHS-S698/2013/VZ-5909/2014/513/JVo ze dne 18.3.2014) interpretující pojem „ihned“ v ustanovení § 71 odst. 4 zákona. 
                96. Při posuzování naplnění podmínky „bezodkladnosti“ pro zrušení zadávacího řízení v šetřeném případě vzal Úřad v potaz, že zadavatel jako územně samosprávný celek rozhoduje v řadě záležitostí jako kolektivní orgán, což je jasně patrné i z jednotlivých usnesení Rady. Usnesení č. Usn RMC 0015/2015 ze dne 8.1.2015, týkající se zrušení zadávacího řízení, bylo rovněž podmíněno schválením odpovědného kolektivního orgánu, tj. zde Rady. 
                97. Úřad opětovně podotýká, že termín „bezodkladně“ je neurčitý právní pojem, který je třeba posoudit a vykládat v kontextu všech okolností daného případu. Úřad v dalším zdůrazňuje, že v šetřeném případě není možné zcela přesně identifikovat den, kdy vyvstal důvod hodný zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení, spočívající v nezákonné prodlevě mezi koncem lhůty pro podání nabídek a počátkem otevírání obálek s nabídkami. Zadavatel uvádí, že tento důvod vyvstal po dni 5.11.2014, kdy se dozvěděl o dvou rozhodnutích Úřadu, v nichž byl podán výklad pojmu „ihned“ ve vztahu k § 71 odst. 4 zákona. Součástí dokumentace o veřejné zakázce je i „Důvodová zpráva (k návrhu zrušení usnesení č. Usn RMC 0977/2014)“, tj. usnesení, jímž bylo dne 5.11.2014 schváleno uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s navrhovatelem, která však není datována. V předmětné důvodové zprávě se, mimo jiného, hovoří o tom, že v průběhu zadávacího řízení došlo ze strany zadavatele k porušení § 71 odst. 4 zákona. Rada následně usnesením č. Usn RMC 1066/2014 ze dne 18.12.2014 vzala předmětnou důvodovou zprávu na vědomí a zrušila svoje předchozí usnesení č. Usn RMC 0977/2014 ze dne 5.11.2014, kterým došlo ke schválení návrhu na uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s navrhovatelem. Vzhledem k právě řečenému Úřadu konstatuje, že ačkoliv dne 18.12.2014 ještě formálně nedošlo ke zrušení zadávacího řízení, je zřejmé, že zadavatel již činil určité kroky vedoucí ke zrušení zadávacího řízení. O tom ostatně svědčí i fakt, že zadavatel přípisem č. j. MCP8 172617/2014 ze dne 19.12.2014 informoval navrhovatele, že k podpisu smlouvy o dílo na předmět plnění veřejné zakázky nedojde. 
                98. O zrušení zadávacího řízení rozhodla Rada usnesením č. Usn RMC 0015/2015 ze dne 8.1.2015. Tu Úřad znovu podotýká, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v šetřeném případě bylo vázáno na souhlas kolektivního orgánu, tedy Rady. Pod pojmem „zadavatel“ si tudíž nelze představovat jedinou osobu, nýbrž v oblasti veřejných zakázek se pod tímto termínem „skrývá“ větší počet jedinců, tzn. určité kolegium osob. Úřad v dalším konstatuje, že k tomu, aby tento určitý kolektivní orgán, v šetřeném případě Rada, byl usnášeníschopný a mohl tak s právními účinky rozhodovat o konkrétních věcech, pak na jeho jednání musí být přítomen alespoň minimální počet osob, které tento kolektivní orgán tvoří. Úřad opakuje, že Rada usnesením č. Usn RMC 1066/2014 ze dne 18.12.2014 zrušila usnesení č. Usn RMC 0977/2014 ze dne 5.11.2014, jímž došlo ke schválení návrhu na uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s navrhovatelem. Z toho lze tedy vyvozovat, že zadavatel již v prosinci roku 2014 činil konkrétní úkony, jejichž vyústěním bylo posléze zrušení zadávacího řízení. Jak vyplývá z webových stránek zadavatele http://www.praha8.cz/appo/usn/676, poslední jednání Rady v roce 2014 se uskutečnilo dne 18.12.2014, kdy usnesením Rady č. Usn RMC 1066/2014 došlo ke zrušení návrhu na uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s navrhovatelem, přičemž z webových stránek zadavatele rovněž vyplývá, že v roce 2015 se první jednání Rady uskutečnilo dne 7.1.2015.  Další jednání Rady se konalo následující den, tj. 8.1.2015. Na jednání dne 8.1.2015 Rada usnesením č. Usn RMC 0015/2015 rozhodla o zrušení zadávacího řízení. Z uvedených skutečností tak lze vyvodit, že Rada na svých jednáních kontinuálně činila úkony vedoucí ke zrušení zadávacího řízení. Úřad při posuzování, zda v šetřeném případě byla ze strany zadavatele dodržena podmínka „bezodkladnosti“ zrušení zadávacího řízení, vzal v úvahu i skutečnost, že po dni 18.12.2014, v němž usnesením Rady č. Usn RMC 1066/2014 došlo ke zrušení návrhu na uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s navrhovatelem, fakticky již nastaly vánoční svátky, tedy období zvýšeného počtu dovolených a státních svátků. Po dobu vánočních svátků byla přitom zcela jistě limitována usnášeníschopnost Rady, tzn. byla po tuto dobu do značné míry snížena možnost kvalifikovaným způsobem rozhodnout o zrušení zadávacího řízení. 
                99. Úřad posoudil šetřenou věc s ohledem na všechny výše popsané skutečnosti, přičemž konstatuje, že byla splněna i druhá ze zákonných podmínek pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, a to podmínka bezodkladnosti. Jak bylo Úřadem popsáno shora, zrušení zadávacího řízení nebylo nahodilým a neočekávaným úkonem, nýbrž se jednalo o úkon, jemuž předcházel určitý řetězec na sebe navazujících kroků zadavatele (usnesení Rady o zrušení návrhu na uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, informování navrhovatele, že k podpisu smlouvy na veřejnou zakázku nedojde), které „signalizovaly“, že šetřené zadávací řízení bude zrušeno. Dodržení požadavku na „bezodkladnost“ zrušení zadávacího řízení podporuje i fakt „nastání“ vánočních svátků, které značně ztížily možnost rozhodnout o zrušení zadávacího řízení již v roce 2014. Dané okolnosti v jejich kontextu a vzájemné souvztažnosti vedly Úřad k závěru, že doba od vyvstání „důvodu hodného zvláštního zřetele“, spočívajícího v nezákonné časové prodlevě mezi koncem lhůty pro podání nabídek a počátkem otevírání obálek s nabídkami, do zrušení zadávacího řízení (tj. do dne 8.1.2015, kdy Rada usnesením č. Usn RMC 0015/2015 rozhodla o zrušení zadávacího řízení), je dobou, kterou lze označit za bezodkladnou, čili dobou souladnou s § 84 odst. 2 písm. e) zákona. 
                100. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem Úřad konstatuje, že postup zadavatele, jenž zrušil zadávací řízení s odůvodněním, že šetřené zadávací řízení trpí vadou, jelikož časová prodleva mezi koncem lhůty pro podání nabídek a započetím otevírání obálek s nabídkami v délce pět a půl hodiny nesplňuje požadavky § 71 odst. 4 zákona, byl postupem plně souladným s § 84 odst. 2 písm. e) zákona.
                101. Úřad uvádí, že zkoumání případných dalších důvodů pro zrušení zadávacího řízení, kdy je alespoň jeden důvod oprávněný, což bylo v šetřeném případě Úřadem bezpečně zjištěno a prokázáno, je bezpředmětné, přesto se Úřad v další části odůvodnění vyjádří i k druhému důvodu zrušení zadávacího řízení. 
                 
                Ke zrušení zadávacího řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků
                102. Zadavatel, vedle důvodu hodného zvláštního zřetele spočívajícího v nezákonné časové prodlevě mezi koncem lhůty pro podání nabídek a počátkem otevírání obálek s nabídkami, uvedl jako druhý důvod pro zrušení zadávacího řízení nedostatek finančních prostředků potřebných na realizaci veřejné zakázky. K tomuto důvodu zrušení zadávacího řízení Úřad uvádí ve stručnosti následující.  
                103. Podle čl. II.2.1) oznámení o zakázce zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 49 000 000 Kč bez DPH. Rozhodnutím Státního fondu životního prostředí ČR č. 14170293-SFŽP  ze dne 11.4.2014 měl zadavatel přislíbenou dotaci ve výši 16 029 778,- Kč. Z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z interního sdělení zadavatele ze dne 3.12.2014, vyplývá, že celková schválená dotace činila částku 14 453 799,- Kč (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedených údajů je tak zřejmé, že rozdíl mezi původně přislíbenými finančními prostředky a následně schválenými (přiznanými) financemi byl 1 575 979,- Kč. 
                104. Vzhledem k tomu, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení shledal, že pro realizaci předmětu veřejné zakázky nebude mít dostatečné finanční krytí, neboť došlo ke snížení objemu finančních prostředků pocházejících z dotace o částku 1 575 979,- Kč, vztahuje se toto zjištění zadavatele právě k výsledné ceně veřejné zakázky, tedy k nabídkové ceně vítězného uchazeče, kterým byl navrhovatel. Nabídková cena navrhovatele přitom činila částku 46 992 427,53 Kč bez DPH. Pokud by Úřad vzal tuto nabídkovou cenu v součtu s finančními prostředky, o které byla očekávaná dotace snížena (tj. o částku 1 575 979,- Kč), stále by výsledný součet (tj. 48 568 406,53 Kč) byl nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky (tj. 49 000 000,- Kč), kterou zadavatel stanovil před zahájením zadávacího řízení. Jinými slovy řečeno, přiznaná výše dotace v součtu s vysoutěženou cenou (tj. nabídkovou cenou navrhovatele) stále dosahovaly nižší hodnoty, než kolik činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky.
                105. Z uvedených skutečností vyplývá, že zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky vycházel z předpokladu získání konkrétního objemu finančních prostředků, který byl v průběhu zadávacího řízení následně snížen o přibližně 10 %. K tomu Úřad poznamenává, že každý zadavatel je vystaven určitému riziku, s nímž musí počítat, že jeho finanční možnosti nemusí v budoucnu odpovídat jeho předpokladům, např. právě z důvodu neposkytnutí očekávané výše dotace. Úřad dodává, že snížení přiznané dotace nebylo v komparaci s původně předpokládanou výší dotace nikterak dramatické, jednalo se, Úřad opakuje, o přibližně 10 %. Úřad nadto předesílá, že v příloze rozhodnutí Státního fondu životního prostředí ČR ze dne 11.4.2014 o poskytnutí dotace bylo řečeno, že může dojít ke snížení přislíbené dotace, a to v návaznosti na „vysoutěženou“ cenu veřejné zakázky (viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tak byl s eventualitou snížení dotačních prostředků obeznámen již před zahájením zadávacího řízení. „Zkrácení“ finančních prostředků nutných na realizaci předmětu veřejné zakázky, který byl způsoben snížením objemu dotací z Evropské unie o cca 10 % oproti původně předpokládané výši financí, tak ve světle výše uvedených skutečností Úřad nepovažuje za důvod hodný zvláštního zřetele podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, který by zadavatele opravňoval zrušit zadávací řízení. 
                106. Úřad nicméně opětovně uvádí, že jelikož zadavatel zrušil zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona v souladu s citovaným ustanovením zákona z důvodu časové prodlevy mezi koncem lhůty pro podání nabídek a otevřením obálek s nabídkami (viz body 79. až 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neexistence důvodu hodného zvláštního zřetele, v podobě nedostatku finančních prostředků, pro zrušení zadávacího řízení, na rozhodnutí Úřadu ve věci ničeho nemění. 
                 
                 K dalším namítaným skutečnostem
                107. Ve svém stanovisku k návrhu ze dne 24.2.2015 zadavatel konstatuje, že dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení byla skutečnost, že zadávací řízení nebyl  zadavatel vůbec oprávněn zadávat (viz bod 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto argumentu zadavatele Úřad konstatuje následující. Zadavatel v šetřeném případě rozhodl o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona (viz bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zákon sice neklade na obsah rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení žádné bližší požadavky, avšak v souladu se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona je nezbytné, aby jednotlivé kroky zadavatele nezahrnovaly takové prvky, „jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15.9.2010.
                108. Úřad uvádí, že zadavatel odůvodnil zrušení zadávacího řízení dvěma příčinami: 1) nedostatkem finančních prostředků nutných k realizaci veřejné zakázky a 2) nezákonnou časovou prodlevou mezi koncem lhůty pro podání nabídek a počátkem otevírání obálek s nabídkami. Jiný důvod, natož jeho bližší specifikace, v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení obsažen nebyl. 
                109. Další důvod zrušení zadávacího řízení, tzn. „neoprávněnost“ zadávat veřejnou zakázku, byl zadavatelem formulován a konkretizován dodatečně až v průběhu správního řízení, a to v rámci vyjádření zadavatele k návrhu. Vzhledem k uvedené skutečnosti tudíž Úřad uvádí, že nepřihlížel k důvodu, který jako důvod pro zrušení předmětného zadávacího řízení specifikoval zadavatel až v průběhu správního řízení a který nebyl uveden v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 12.1.2015, neboť předmětem přezkumu ze strany Úřadu bylo právě citované rozhodnutí, přičemž Úřad je oprávněn (a současně i povinen) přezkoumat pouze důvody v něm uvedené. Případné další důvody pro zrušení zadávacího řízení uváděné zadavatelem až v průběhu správního řízení nemohou mít na rozhodnutí ve věci samé žádný vliv a jsou tedy zcela irelevantní.
                110. K argumentu navrhovatele, že zadavatel v jiném zadávací řízení, konkrétně v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce areálu památníku protifašistického odboje (Národní kulturní památka Kobyliská střelnice)“, vymezil lhůty pro ukončení podání nabídek a otevírání obálek s nabídkami totožně, jako lhůty v posuzovaném zadávacím řízení, přesto zadavatel toto jiné zadávací řízení nezrušil, (viz bod 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí následující. Argumentace navrhovatele odkazem na jiné zadávací řízení zadavatele není pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce relevantní, neboť každé zadávací řízení je třeba posuzovat samostatně, a to s ohledem na okolnosti konkrétního případu; předmětem přezkumu tohoto správního řízení je šetřená veřejná zakázka, nikoli zadávací řízení zmiňované navrhovatelem. Úřad obecně uvádí, že postup zadavatele, který vymezí časové rozmezí mezi koncem lhůty pro podání nabídek a otevíráním obálek s nabídkami tak, že nesplňuje zákonný požadavek „ihned“, vyjádřený v § 71 odst. 4 zákona, je v rozporu s úmyslem zákonodárce, jakož i rozhodovací praxí Úřadu (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak již však bylo uvedeno, a Úřad opětovně podotýká, předmětem přezkumu tohoto správního řízení je veřejná zakázka „Snížení energetické náročnosti na objektu KD Ládví, Praha 8“, nikoliv veřejná zakázka „Rekonstrukce areálu památníku protifašistického odboje (Národní kulturní památka Kobyliská střelnice).“ Shora předestřená argumentace navrhovatele tudíž nemůže obstát a je třeba ji bez dalšího odmítnout.
                111. Na základě všech výše uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky Úřad uzavírá, že neshledal v postupu zadavatele rozpor se zákonem, když zadavatel zrušil zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona,  a proto podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl.
                 
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. 
                 
                 
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                 
                JUDr. Eva Kubišová 
                místopředsedkyně
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží
                1. JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová, Ph.D., advokátka, Bányaiová Vožehová, s.r.o., advokátní kancelář, Lazarská 13/8, 120 00 Praha 2
                2. JUDr. Robert Jehne, advokát, Jehne, Vodák a partneři, advokátní kancelář, Washingtonova 1567/25, 110 00 Praha 1
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                
                
                [1] Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.
                
                
                [2] Navrhovatel se zřejmě dopustil zjevné písařské chyby, neboť ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že jeho nabídková cena činila 46 992 427,53 Kč bez DPH. 
                
                
                [3] Navrhovatel se v námitkách ze dne 22.1.2015, jakož i v návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 11.2.2015, zřejmě dopustil zjevné písařské chyby, když uvedl „č. Usn RMC 00013/2015“. Rada rozhodla o zrušení zadávacího řízení  usnesením č. Usn RMC 0015/2015 ze dne 8.1.2015 a nikoliv usnesením č. Usn RMC 00013/2015. Z webových stránek zadavatele http://www.praha8.cz/appo/usn/676 vyplývá, že usnesení Rady č. Usn RMC 00013/2015 ze dne 7.1.2015 se týkalo návrhu doplnění složení komisí Rady.
                
                
                [4] Zadavatel se v předmětném rozhodnutí o námitkách zřejmě dopustil zjevné písařské chyby, když uvedl „2. února 2014“. Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo zahájeno až dne 24.9.2014, má Úřad za to, že zadavatel rozhodnutí o námitkách zamýšlel datovat ke dni 2. února 2015.