Č. j.:ÚOHS-R448/2014/VZ-20340/2015/322/KMr
31. července 2015
V řízení o rozkladu ze dne 21. 12. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 22. 12. 2014 navrhovatelem –
účastníky „Sdružení společností INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o. a ABC Works CZ s.r.o.“
INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o., IČO 48112500, se sídlem Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1, a
ABC Works CZ s.r.o., IČO 28196210, se sídlem U kříže 632/24, Jinonice, 158 00 Praha 5
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S742/2014/VZ-26040/2014/512/JRa ze dne 8. 12. 2014 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Technická asistence při ověřování průběhu realizace projektů financovaných z Programu švýcarsko-české spolupráce“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 6. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2013 pod ev. č. 358053, ve znění oprav ze dne 16. 1. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 11. 2013 pod ev. č. 2013/S 225-391879, ve znění oprav ze dne 17. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 012-016883 a jehož dalšími účastníky jsou zadavatel –
Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Malá Strana, Letenská 525/15, 118 10 Praha 1,
a dále vybraný uchazeč –
KPMG Česká republika, s.r.o., IČO 00553115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑S742/2014/VZ-26040/2014/512/JRa ze dne 8. 12. 2014
r u š í m
a správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Technická asistence při ověřování průběhu realizace projektů financovaných z Programu švýcarsko-české spolupráce“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 6. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2013 pod ev. č. 358053, ve znění oprav ze dne 16. 1. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 11. 2013 pod ev. č. 2013/S 225-391879, ve znění oprav ze dne 17. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 012-016883
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 8. 9. 2014 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh účastníků „Sdružení společností INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o. a ABC Works CZ s.r.o.“, obchodní společnosti INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o., IČO 48112500, se sídlem Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1 a obchodní společnosti ABC Works CZ s.r.o., IČO 28196210, se sídlem U kříže 632/24, Jinonice, 158 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Ministerstva financí, IČO 00006947, se sídlem Malá Strana, Letenská 525/15, 118 10 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Technická asistence při ověřování průběhu realizace projektů financovaných z Programu švýcarsko-české spolupráce“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 6. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2013 pod ev. č. 358053, ve znění oprav ze dne 16. 1. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 11. 2013 pod ev. č. 2013/S 225-391879, ve znění oprav ze dne 17. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 012-016883 (dále jen „veřejná zakázka“) a dále návrh na vydání předběžného opatření.
2. Návrhem se navrhovatel domáhal, aby Úřad vydal předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) či písm. b) zákona a aby zadavateli podle § 118 odst. 1 zákona uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a nařízení zadavateli provést nové posouzení a hodnocení nabídek.
3. Dne 12. 9. 2014 Úřad zahájil správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, za jehož účastníky označil zadavatele, navrhovatele a obchodní společnost KPMG Česká republika, s.r.o., IČO 00553115, se sídlem Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8, jejíž nabídka, jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, se umístila na prvním místě (dále jen „vybraný uchazeč“).
II. Napadené rozhodnutí
4. Dne 8. 12. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS‑S742/2014/VZ-26040/2014/512/JRa (dále jen „napadené rozhodnutí“).
5. Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
6. Úřad výrok I. napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění neshledal, že by byly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
III. Rozklad navrhovatele
7. Dne 22. 12. 2014 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 9. 12. 2014. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
8. Navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad při rozhodování o návrhu neposoudil věc po věcné a právní stránce správně, nevzal v úvahu veškeré okolnosti případu a svým postupem znemožnil navrhovateli plnit veřejnou zakázku, ačkoliv předložil nejvýhodnější nabídku.
9. Navrhovatel v rozkladu namítá, že nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí uvedeným v bodě 76. odůvodnění napadeného rozhodnutí a uvádí skutečnosti, které jsou podle navrhovatele patrné z dosud zřejmých informací a dále cituje již v návrhu uvedené námitky, a sice že se Úřad téměř vůbec nevypořádal s argumentací navrhovatele ve prospěch oprávněnosti námitek uvedených v návrhu; že Úřad pominul skutečnost, že nebyl dodržen způsob naplnění kritérií hodnocení při hodnocení nabídek; že Úřad nevyvrátil namítanou skutečnost, že navrhovatelovo bodové ohodnocení neodpovídá slovním popisům v subkritériích a zejména skutečnosti a že Úřad pominul, že navrhovatel obdržel nižší bodové ohodnocení oproti nabídkám jiných uchazečů bez opory v jeho nabídce; že zadavatel zvýhodnil vítězného uchazeče, což navrhovatel v návrhu a námitkách konkrétně doložil a doplnil v rozkladu, Úřad však podle navrhovatele tyto skutečnosti nevzal v úvahu.
10. Výše uvedenou argumentaci obsaženou již v návrhu navrhovatel v rozkladu doplnit o další námitky, týkající se konkrétního postupu hodnotící komise, z něhož navrhovatel vyvozuje, že zadavatel zjevně zvýhodnil vybraného uchazeče.
11. Navrhovatel v rozkladu dále uvádí skutečnosti, v nichž spatřuje nedostatky zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, které uvedl již v návrhu, a sice že zpráva hodnotící komise neobsahuje dostatečné zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky ani transparentní popis hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, kdy podle navrhovatele by zpráva měla zahrnovat podrobné slovní zdůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek uchazečů, namísto toho však zpráva hodnotící komise obsahuje pouze celkové počty bodů dosažených součtem bodového hodnocení jednotlivých členů komise.
Závěr rozkladu
12. Navrhovatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, resp. rozhodnout o novém posouzení předmětného případu.
IV. Řízení o rozkladu
13. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Procesní vývoj během řízení o rozkladu
14. Dne 18. 2. 2015 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-R448/2014/VZ-3654/2015/322/LKo, kterým zadavateli podle § 39 odst. 1 správního řádu určil lhůtu pěti dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu – podání informace předsedovi Úřadu, zda zadavatel uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, a v případě, že ano, pak k předložení kopie takové smlouvy.
15. Dne 23. 2. 2015 obdržel Úřad podání zadavatele ze dne 20. 2. 2015, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že dne 19. 12. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, a jehož přílohou byla předmětná smlouva.
16. Dne 10. 3. 2015 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-R448/2014/VZ-4763/2015/322/LKo, kterým účastníkům řízení podle § 39 odst. 1 správního řádu určil lhůtu pěti dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
17. Dne 13. 3. 2015 předseda Úřadu obdržel vyjádření zadavatele, v němž zadavatel uvedl, že nedisponuje dalšími podklady, ani nenastaly další skutečnosti, které by mohl předložit předsedovi Úřadu. Zadavatel se ztotožňuje s napadeným rozhodnutím a navrhuje, aby bylo v řízení o rozkladu rozhodnuto tak, že se rozklad navrhovatele zamítá a napadené rozhodnutí potvrzuje.
Stanovisko předsedy Úřadu
18. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
19. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
20. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
21. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
22. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
23. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
24. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
25. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
26. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
27. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
28. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
29. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejhodnější nabídky. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
30. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem.
31. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
32. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
33. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
34. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnou cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
35. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
36. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
37. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.
38. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
39. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
40. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
41. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Ministerstvo financí, Malá Strana, Letenská 525/15, 118 10 Praha 1
2. INTEREXPERT BOHEMIA, spol. s r.o., Mikulandská 2/123, 110 00 Praha 1
3. ABC Works CZ s.r.o., U kříže 632/24, Jinonice, 158 00 Praha 5
4. KPMG Česká republika, s.r.o., Pobřežní 648/1a, 186 00 Praha 8
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.
|
