Rozhodnutí UOHS 12813


Číslo jednací ÚOHS-R194/2014/VZ-24335/2015/323/KHo
Instance II.
Věc
Nákup služeb datových přenosů
Účastníci Karlovarský kraj
ha-vel internet s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 26.08.2015
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-12812.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-12813.html
Rozhodnutí
                
Č. j.: ÚOHS-R194/2014/VZ-24335/2015/323/KHo   24. srpna 2015     V řízení o rozkladu ze dne 10. 6. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –   ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11A, Muglinov, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeným JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem, ev. č. ČAK: 4743, se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava-Poruba,   proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S44/2014/VZ-10976/2014/522/ZPr ze dne 23. 5. 2014 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –   Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary - Dvory,   vymezených obsahem návrhu ze dne 14. 1. 2014 při zadávání veřejné zakázky s názvem „Nákup služeb datových přenosů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 11. 2013 a bylo uveřejněno dne 25. 11. 2013 pod ev. č. 368241 a opraveno dne 17. 12. 2013, a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 25. 11. 2013 a bylo uveřejněno dne 27. 11. 2013 pod ev. č. 2013/S 230-399481,  jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:   Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S44/2014/VZ-10976/2014/522/ZPr ze dne 23. 5. 2014   p o t v r z u j i  a podaný rozklad z a m í t á m.   Odůvodnění I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Zadavatel – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary - Dvory (dále jen „zadavatel“), odeslal dne 22. 11. 2013 do Věstníku veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], oznámení otevřeného řízení veřejné zakázky s názvem „Nákup služeb datových přenosů“ (dále jen „veřejná zakázka“). 2. V příloze 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky bylo uvedeno, že „Cílem je vybudovat záložní připojení do internetu (pasivní/aktivní záloha) v lokalitě TC2 a posílení konektivity do internetu na rychlost 300 Mb se symetrickým přenosem na předávacím rozhraní ethernet.“ Dále zde bylo uvedeno, že použitý typ přípojky musí být rezistentní proti povětrnostním vlivům a elektromagnetickému záření. 3. Dne 3. 12. 2013 obdržel zadavatel žádost o dodatečnou informaci, a sice zda by bylo vzhledem k požadavku zadavatele na takový typ přípojky, který je rezistentní proti povětrnostním vlivům a elektromagnetickému záření (na základě čehož je zřejmé, že se jedná o optické vlákno), pro zadavatele akceptovatelné jako přenosové médium rádiový spoj v licencovaném pásmu splňující zadavatelem definované SLA služby. Na uvedený dotaz zadavatel odpověděl v rámci dodatečných informací k zadávací dokumentaci č. 1 ze dne 5. 12. 2013 tak, že „Zadavatel nepředpokládá změnu a trvá na podmínkách uvedených v zadávací dokumentaci.“ 4. Dne 9. 12. 2013 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – společnosti ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11A, Muglinov, 712 00 Ostrava, (dále jen „navrhovatel“), v rámci nichž navrhovatel namítal, že zadávací podmínka umožňující připojení do internetu pouze prostřednictvím optických vláken porušuje § 6 zákona, neboť zvýhodňuje operátory, kteří disponují optickým vedením v dané lokalitě, a současně diskriminuje okruh dodavatelů, kteří v uvedené lokalitě předmětným vedením nedisponují, avšak hodlají využít mikrovlnné technologie. 5. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 12. 2013 uvedl, že „po prostudování námitky zkonstatoval, že zadávací podmínky stanovil diskriminačně. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel není v adekvátně krátké době schopen zadávací podmínky prověřit a upravit odpovídajícím způsobem tak, aby diskriminaci obsaženou v zadávacích podmínkách odstranil a současně aby do zadávacích podmínek zahrnul všechny své požadavky, přistoupil ke zrušení zadávacího řízení.“ S odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona uvedl zadavatel stejné znění textu také v dokumentu s názvem „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 20. 12. 2013, a v bodu 6.5) oznámení o zrušení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 12. 2013. 6. Proti zrušení zadávacího řízení obdržel zadavatel dne 30. 12. 2013 námitky navrhovatele, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 6. 1. 2014 nevyhověl. V odůvodnění zadavatel mj. uvedl, že „v zadávacích podmínkách nepředpokládal jinou možnost než poskytnout plnění veřejné zakázky prostřednictvím optických datových kabelů. Stěžovatel ve své dřívější námitce namítal, že takovýto požadavek není opodstatněn předmětem veřejné zakázky a jako takový je diskriminační. Zadavatel stěžovatelovu námitku uznal a rozhodl se zpracovat zadávací podmínky tak, aby diskriminační nebyly. Výše uvedenou diskriminaci však nelze odstranit pouze odstraněním požadavku na optické datové kabely, zadavatel musí celou zvážit, zejména s ohledem na lokace přípojných bodů, skutečnost, že se jedná o návaznost na udržitelnost projektu spolufinancovaného z Fondů EU, ale i z dalších, méně podstatných důvodů. Zadavatel přitom momentálně nedokáže odhadnout dobu potřebnou pro zjištění všech rizik a zahrnutí řešení těchto rizik do zadávacích podmínek (…)“. 7. Dne 15. 1. 2014 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky a následně změny zadávacích podmínek do nediskriminační podoby, která umožní uchazečům poskytování služeb, jež mají být předmětem veřejné zakázky, kteroukoliv technologií splňující zadavatelem požadované parametry SLA. II. Napadené rozhodnutí 8. Dne 23. 5. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S44/2014/VZ-10976/2014/522/ZPr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se návrh navrhovatele ze dne 14. 1. 2014 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. 9. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel po zahájení zadávacího řízení na základě podané námitky shledal, že nastavil zadávací podmínky v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, a proto musel zvážit, jakým způsobem připustí pro předmět plnění veřejné zakázky také jiné technologie s ohledem na zakomponování svých požadavků do zadávací dokumentace, a musel vyhodnotit s tím související časové požadavky a v neposlední řadě také zvážit všechna rizika spojená s návazností na projekt spolufinancovaný z Fondů Evropské unie. 10. Úřad k tomu dodal, že zadavatel nastavil zadávací podmínky veřejné zakázky s ohledem na své potřeby, možnosti a preference tak, že požadoval předmět plnění veřejné zakázky realizovat prostřednictvím optických kabelů. Pokud zadavatel uvedl, že pro nastavení nových zadávacích podmínek potřebuje provést komplexní revizi těchto podmínek, a to zejména s ohledem na bezpečnost přenášených dat, neboť se domnívá, že oproti původně uvažovanému připojení může být bezdrátové připojení snadněji zneužitelné, současně dále musí prověřit reálnost bezdrátového připojení v daných lokalitách, v neposlední řadě musí také zanalyzovat a zvážit rizika vyplývající z udržitelnosti daného projektu, shledal Úřad s ohledem na skutečnost, že v daném případě nebude pozměněno např. pouze nastavení kvalifikačních předpokladů, ale jedná se de facto o nové vymezení předmětu plnění, uvedenou změnu jako zásadní a naplňující význam zákonné podmínky „důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“ 11. K namítané nedostatečnosti odůvodnění zrušení zadávacího řízení Úřad uvedl, že ze všech relevantních dokumentů je zřejmý důvod zrušení zadávacího řízení, přičemž toto odůvodnění Úřad považoval za plně dostačující a za učiněné v souladu s § 84 odst. 8 a § 84 odst. 2 písm. e) zákona. III. Námitky rozkladu 12. Dne 10. 6. 2014 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 27. 5. 2014. Navrhovatel podal rozklad v zákonné lhůtě. 13. Navrhovatel v rozkladu namítá, že důvody zrušení zadávacího řízení jsou vágní, nepřesvědčivé a neprůkazné. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud zadavatel v průběhu zadávacího řízení dospěje k závěru, že je nutné změnit zadávací podmínky, je povinen takovou změnu provést a pokračovat v zadávacím řízení. Postup zadavatele, který v posuzovaném případě rovnou přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, přičemž svoje rozhodnutí nedostatečně odůvodnil, považuje navrhovatel v rozporu se zákonem. 14. K důvodům zrušení zadávacího řízení, podle kterých zadavatel nebyl schopen odhadnout dobu potřebnou pro zjištění všech rizik a zahrnutí těchto rizik do zadávacích podmínek, navrhovatel v rozkladu namítá, že zadavatel mohl uchazečům avizovat změny zadávací dokumentace a současně adekvátně prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Dle navrhovatele je zadavatelem zvolená varianta zrušení zadávacího řízení zdlouhavější a pro zadavatele i uchazeče nevýhodnější. 15. K tvrzení zadavatele, že je jeho právem poptávat takové plnění, které bude odpovídat všem jeho oprávněným potřebám, navrhovatel v rozkladu uvádí, že s tím plně souhlasí, zadavatel by však při tom měl postupovat v souladu se zákonem, což však zadavatel v souvislosti se zrušením zadávacího řízení neučinil. 16. Navrhovatel dále poukazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu i rozhodovací praxi Úřadu a uvádí, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je třeba ve světle citovaných rozhodnutí posoudit jako učiněné v rozporu se zákonem. 17. Navrhovatel rozporuje i tvrzení zadavatele, že „stávající dodavatel služeb tak neexistuje“, neboť ze zadávací dokumentace jasně vyplývá, že stávajícím dodavatelem datových služeb je Telefónica Czech Republic, a.s. 18. Navrhovatel namítá, že skutečnost, že existují komplementární (kvalitativně a výkonově srovnatelné) technologie umožňující přenos dat (např. optický kabel, bezdrátová technologie, mikrovlnná technologie) není žádnou novou skutečností, kterou by se zadavatel dozvěděl až v průběhu zadávacího řízení od navrhovatele. 19. Navrhovatel zdůrazňuje, že pokud zadavatel na počátku zadávacího řízení nepřipustil využití jedné ze srovnatelných technologií přenosu dat, pak zadavatel měl provedením poměrně jednoduchého opatření k nápravě změnit zadávací podmínky tak, aby připouštěly přenos dat rovněž pomocí dalších srovnatelných technologií. 20. Navrhovatel opětovně poukazuje i na časový aspekt, neboť je přesvědčen, že provedením navrhovaného opatření k nápravě by došlo k výrazně kratšímu zpoždění než za situace, kdy zadavatel zrušil celé zadávací řízení. 21. Navrhovatel konečně namítá, že ačkoliv podáním ze dne 11. 3. 2014 požádal Úřad o zaslání podkladů rozhodnutí, zejména o zaslání vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2014, nebylo navrhovateli toto vyjádření zasláno, a to i přesto, že navrhovatel vždy od Úřadu vyjádření zadavatele elektronickou cestou obdržel, pokud o to Úřad požádal. Závěr rozkladu 22. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět k řízení před prvním stupněm. IV. Vyjádření zadavatele 23. Dne 17. 6. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele. Zadavatel trvá na svých argumentech uvedených v rozhodnutí o námitkách ze dne 6. 1. 2014 a odkazuje rovněž na své vyjádření v rámci správního řízení. Nadto zadavatel uvádí, že vzhledem k tomu, že původně uvažované připojení mělo probíhat prostřednictvím optických kabelů vedených v zemi, přičemž bezdrátové připojení může být snadněji zneužitelné, musí zadavatel v prvním kroku revize zadávací dokumentace provést bezpečnostní analýzu. Dále musí zadavatel prověřit možnosti bezdrátového připojení v daných lokalitách a zajistit, aby změnou zadávacích podmínek nebyla ohrožena udržitelnost projektu. 24. Zadavatel rovněž uvádí, že není schopen odhadnout, jak dlouhou lhůtu bude pro zabezpečení výše uvedených skutečností potřebovat. Nemůže tak jednoduše „avizovat změny zadávací dokumentace a současně adekvátně prodloužit lhůtu pro podání nabídek“, jak požaduje navrhovatel, neboť zadavatel neví ani přibližně, jak dlouhé by mělo být ono „adekvátní prodloužení lhůty pro podání nabídek“. Pokud by zadavatel opakovaně prodlužoval lhůtu pro podání nabídek, dopustil by se zadavatel dle svého názoru též netransparentního jednání. 25. S ohledem na uvedené nevidí zadavatel žádné důvody, které by měly vést ke zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. V. Řízení o rozkladu 26. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.  Stanovisko předsedy Úřadu 27. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru. 28. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když výrokem napadeného rozhodnutí rozhodl, že se návrh navrhovatele ze dne 14. 1. 2014 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. 29. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí. VI. K námitkám rozkladu 30. K námitce navrhovatele, že důvody zrušení zadávacího řízení jsou vágní, nepřesvědčivé a neprůkazné, předně uvádím, že se plně ztotožňuji se závěrem Úřadu vysloveným v odstavcích 51 až 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého je v relevantních dokumentech obsažených v dokumentaci o veřejné zakázce uveden jasný důvod zrušení zadávacího řízení, přičemž toto odůvodnění vyhovuje zákonným požadavkům. 31. Namítá-li navrhovatel, že toto odůvodnění je nepřesvědčivé a neprůkazné, musím podotknout, že uvedené důvody – tj. že zadavatel po prostudování námitky navrhovatele ze dne 9. 12. 2013 shledal, že požadavek uvedený v zadávací dokumentaci stanovil diskriminačně, přičemž jej není schopen v adekvátně krátké době prověřit a upravit do nediskriminační podoby při současném zahrnutí všech svých požadavků – odpovídají skutkovému stavu věci. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel na základě obdržených námitek získal pochybnost o stanovení zadávacích podmínek, konkrétně požadavku na typ přípojky, který je rezistentní proti povětrnostním vlivům a elektromagnetickému záření (tedy fakticky optickému vláknu vedenému v zemi), v souladu se zákonem. Přitom revize zadávacích podmínek tak, aby byly na jedné straně dodrženy zásady zakotvené v § 6 odst. 1 zákona a podpořena soutěž o veřejnou zakázku připuštěním dodavatelů nabízejícím připojení pomocí bezdrátových technologií, a na druhé straně aby byly v nových zadávacích podmínkách zohledněny všechny požadavky zadavatele, představovala zásadní změnu zadávacích podmínek, jejíž zanalyzování a zpracování vyžadovalo dodatečný čas. 32. Z těchto důvodu jsem dospěl shodně jako Úřad k závěru, že zadavatel musel před přijetím takto zásadní změny zadávacích podmínek prověřit, zda navrhované bezdrátové technologie splňují zadavatelem požadovaná kritéria na bezpečnost přenášených dat, zda lze bezdrátové připojení v daných lokalitách realizovat a zda připuštění těchto technologií neohrozí udržitelnost projektu spolufinancovaného z fondů Evropské unie. Z těchto důvodů mám za to, že se v posuzovaném případě nejednalo o takovou vadu zadávací dokumentace, u níž by stačilo přijmout opatření k nápravě v podobě okamžité změny zadávacích podmínek a prodloužení lhůty pro podání nabídek, neboť z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel v zákonné lhůtě pro vyřízení námitek neměl postaveno najisto, zda by připuštěním odlišných technologií nedošlo k ohrožení bezpečnosti přenášených dat či udržitelnosti projektu spolufinancovaného ze strukturálních fondů. Za takové situace nelze po zadavateli požadovat, aby bez zvážení výhod a nevýhod navrhovaných změn a jejich souladu s právními předpisy či dotačními podmínkami provedl okamžitou změnu zadávacích podmínek, neboť by tím mohl získat plnění, které neodpovídá jeho potřebám nebo nesplňuje tyto zákonné či dotační podmínky. 33. Z těchto důvodů proto považuji námitku navrhovatele, podle které dospěje-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení k závěru, že je nutné zadávací podmínky změnit, je povinen takovou změnu provést a pokračovat v zadávacím řízení, za nedůvodnou, neboť z okolností tohoto případu vyplývá, že zadavatel objektivně nebyl schopen přijmout okamžité opatření k nápravě v podobě změny zadávacích podmínek, aniž by zanalyzoval výhody a nevýhody navrhovaných způsobů bezdrátového připojení ve vztahu ke svým požadavkům a dotačním podmínkám. 34. K námitce navrhovatele, podle které mohl zadavatel uchazečům avizovat změny zadávací dokumentace a současně adekvátně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, neboť varianta zrušení zadávacího řízení je dle navrhovatele zdlouhavější a pro zadavatele i uchazeče nevýhodnější, odkazuji na odstavce 48 a 49 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad shledal, že vzhledem ke skutečnosti, že se v posuzovaném případě jednalo o změnu podstatnou (de facto o nové vymezení předmětu plnění), byl zadavatel schopen až po zvážení všech podmínek a rizik bezdrátového připojení oproti původně požadovanému připojení pomocí optického vlákna vedeného v zemi stanovit přiměřenou lhůtu pro podání nabídek. Rovněž se ztotožňuji s názorem zadavatele, podle kterého by postupným prodlužováním lhůty pro podání nabídek v případě, že by zadavatel před uplynutím původně prodloužené lhůty pro podání nabídek stále nebyl schopen stanovit nové zadávací podmínky, mohla být narušena transparentnost zadávacího řízení.   35. K tomu dále uvádím, že ačkoliv souhlasím s navrhovatelem v tom, že přijetí opatření k nápravě v podobě změny zadávacích podmínek má obecně přednost před zrušením zadávacího řízení, považuji v posuzovaném případě za významnou skutečnost, že zadavatel zrušil zadávací řízení před podáním nabídek uchazečů a jejich otevřením. Nedošlo tedy k nežádoucí situaci, kdy zadavatel zruší zadávací řízení po otevření obálek, tedy v době, kdy jsou již známé nabídkové ceny či jiná kritéria, v nichž se nabídky uchazečů hodnotí, a následně je zahájeno nové zadávací řízení s totožným či obdobným předmětem veřejné zakázky. Z tohoto důvodu proto nepovažuji újmu, která navrhovateli či ostatním dodavatelům zrušením předmětného zadávacího řízení vznikla či mohla vzniknout, za nikterak závažnou. Zrušení předmětného zadávacího řízení a možná revize zadávacích podmínek způsobem, že zadavatel připustí i jiný typ připojení než pouze prostřednictvím optického vlákna vedeného v zemi, naopak představuje pro navrhovatele a další dodavatele možnost účastnit se nového zadávacího řízení, tedy bezesporu výhodu. 36. K námitce navrhovatele, že souhlasí se zadavatelem v tom, že je právem zadavatele poptávat takové plnění, které bude odpovídat všem jeho oprávněným potřebám, zadavatel je však při tom povinen postupovat v souladu se zákonem, což zadavatel v souvislosti se zrušením zadávacího řízení neučinil, odkazuji na předchozí odstavce odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde jsem shledal, že zadavatel právě za účelem uvedení zadávacích podmínek do souladu se zákonem zrušil zadávací řízení, přičemž zadavatelem předpokládaná změna zadávacích podmínek měla umožnit více dodavatelům (i navrhovateli) účast v zadávacím řízení. Z těchto důvodů považuji uvedenou námitku navrhovatele za nedůvodnou. 37. K odkazu navrhovatele na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, jakož i na rozhodovací praxi Úřadu, uvádím, že navrhovatel uplatnil totožnou námitku již ve svém návrhu, přičemž Úřad se s ní přezkoumatelným způsobem vypořádal v odstavcích 42 až 45 odůvodnění napadeného rozhodnutí. S tímto odůvodněním se plně ztotožňuji a na tomto místě na něj odkazuji. Dále uvádím, že k nemožnosti přijmout v posuzovaném případě jiné opatření k nápravě jsem se vyjádřil výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Ke skutečnosti, že postup zadavatele nelze posoudit jako jeho libovůli, se blíže vyjadřuji v odstavci 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí při vypořádání navazující námitky rozkladu navrhovatele. 38. K tvrzení navrhovatele, že ze zadávací dokumentace jasně vyplývá, že stávajícím dodavatelem datových služeb je Telefónica Czech Republic, a.s., uvádím, že jakýkoliv závěr v této otázce – tj. zda existuje stávající dodavatel datových služeb či nikoliv – nemůže ničeho změnit na tom, že zadavatel zrušil zadávací řízení za účelem revize zadávacích podmínek. Přitom zadávací podmínky, jež by připouštěly i jinou technologii internetového připojení než optický kabel vedený v zemi, by nepochybně umožnily účastnit se zadávacího řízení většímu okruhu dodavatelů (i navrhovateli), a to bez ohledu na skutečnost, zda existuje stávající dodavatel služeb datových přenosů. Z těchto důvodů považuji uvedenou námitku za irelevantní. 39. K námitce navrhovatele, že skutečnost, že existují komplementární (kvalitativně a výkonově srovnatelné) technologie umožňující přenos dat (např. optický kabel, bezdrátová technologie, mikrovlnná technologie) není žádnou novou skutečností, kterou by se zadavatel dozvěděl až v průběhu zadávacího řízení od navrhovatele, uvádím následující. S navrhovatelem je třeba souhlasit v tom, že existují různé technologie přenosu dat a zadavatel si toho při přípravě zadávacích podmínek nepochybně byl či měl být vědom. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že ne všemi z vyjmenovaných technologií jsou datové služby zajišťovány v totožné kvalitě. Úřadu a předsedovi Úřadu je z jejich úřední činnosti známé, že uvedené technologie se liší. 40. Jak vyplývá z rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S255/07-7766/2011/540/IMa ze dne 21. 6. 2012 (rozhodnutí je uveřejněné na internetových stránkách Úřadu www.uohs.cz), nechal si Úřad v této otázce vypracovat znalecký posudek Ing. Jiřího Kapouna, znalce v oboru ekonomika, kybernetika a spoje. Znalec měl mj. odpovědět na otázku: „Existovaly v době zadání šetřené veřejné zakázky rozdíly v kvalitě a způsobu zajištění zadavatelem požadovaných služeb v závislosti na konkrétních technologiích přípojných vedení? Jestliže ano, uveďte, zda vliv určité konkrétní technologie přípojných vedení na kvalitu a způsob zajištění služeb, které byly předmětem šetřené veřejné zakázky, mohl být z pohledu koncového uživatele podstatný či nikoliv a případně v čem.“ 41. Ve znaleckém posudku znalec uvedl následující: „V době zadání šetřené veřejné zakázky existovaly a stále existují rozdíly v kvalitě a způsobu zajištění zadavatelem požadovaných služeb v závislosti na konkrétních technologiích přípojných vedení. (…) Přístup k síti internet: není zásadní rozdíl ve způsobu přípojných technologií z hlediska aktuálních požadavků na kapacitu linky je však rozdíl v plánovaných kapacitách, pro které může být metalický kabel a radiová cesta omezující je rozdíl v kvalitě, spolehlivosti a odolnosti proti vnějším vlivům v tomto pořadí sestupně: optický kabel, metalický kabel, radiová cesta.“ Přestože byl znalecký posudek vypracován v březnu 2011, nepochybně uvedené odlišnosti způsobů přípojných technologií, zejména spolehlivost a odolnost proti vnějším vlivům, platí i v současné době. 42. Z uvedeného vyplývá, že ze způsobů přípojných technologií vychází nejlépe optický kabel vedený v zemi, který zadavatel stanovením požadavku na typ přípojky rezistentní proti povětrnostním vlivům a elektromagnetickému záření fakticky požadoval. V situaci, kdy způsob přenosu signálu je s to ovlivnit kvalitu poskytovaných služeb, si lze představit, že by požadavek zadavatele na přenos signálu optickým kabelem vedeným v zemi byl odůvodněný předmětem veřejné zakázky. Z toho pravděpodobně vycházel i zadavatel při stanovení zadávacích podmínek. Pokud totiž bylo cílem veřejné zakázky vybudování záložního připojení do sítě internet, lze považovat za logický úsudek zadavatele, který chtěl toto záložní připojení zajistit co nejspolehlivější přípojnou technologií. 43. Z dokumentace o veřejné zakázce však dále vyplývá, že zadavatel obdržel nejprve žádost o dodatečné informace, v rámci níž se jeden z dodavatelů dotazoval na možnost použít také rádiové spojení, a následně námitky proti zadávacím podmínkám, v nichž navrhovatel namítal, že zadavatel diskriminuje široký okruh uchazečů, kteří využívají mikrovlnné rádiové spoje. V návaznosti na námitky navrhovatele zadavatel zrušil zadávací řízení, neboť nebyl „v adekvátně krátké době schopen zadávací podmínky prověřit a upravit odpovídajícím způsobem (…)“. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel zrušil zadávací řízení za účelem prověření toho, zda i jinou přípojnou technologií než optickým kabelem vedeným v zemi lze spolehlivě zajistit záložní připojení do sítě internet. Takový postup zadavatele nepovažuji za jeho libovůli, nýbrž za opětovné posouzení zadávacích podmínek na základě námitek jednoho z uchazečů tak, aby se o veřejnou zakázku mohli ucházet i jiní dodavatelé, to však za předpokladu, že nové zadávací podmínky budou odpovídat všem požadavkům zadavatele. 44. Pro ilustraci uvádím, že v odkazovaném případě (rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S255/07-7766/2011/540/IMa ze dne 21. 6. 2012) zadavatel svoji preferenci vedení zemním kabelem vyjádřil v rámci dílčího hodnotícího kritéria, kde uvedl, že nejlépe bude hodnoceno řešení přípojných vedení prostřednictvím optických nebo metalických kabelů vedených v zemi, nejhůře pak přípojky zřízené rádiovou cestou. Tento způsob hodnocení Úřad považoval s ohledem na závěry znaleckého posudku za odůvodněný, a to i vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel svoji preferenci nestanovil jako závaznou podmínku účasti, ale připustil účast i dodavatelům s jiným typem vedení. 45. S ohledem na výše uvedené proto považuji námitku navrhovatele týkající se známosti komplementárních technologií umožňujících přenos dat za nedůvodnou. 46. Co se týká námitky navrhovatele, že zadavatel měl provedením poměrně jednoduchého opatření k nápravě změnit zadávací podmínky tak, aby připouštěly přenos dat rovněž pomocí dalších srovnatelných technologií, a námitky, že provedením navrhovaného opatření k nápravě by došlo k výrazně kratšímu zpoždění než za situace, kdy zadavatel zrušil celé zadávací řízení, odkazuji na výše uvedené, kde jsem rozvedl důvody, pro které zadavatel v posuzovaném případě nemohl přijmout okamžité opatření k nápravě v podobě změny zadávacích podmínek, a dále důvody, na základě kterých jsem shledal, že zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky a následné zahájení nového zadávacího řízení nemohlo pro navrhovatele a další potenciální dodavatele představovat výraznější zpoždění, potažmo závažnou újmu, neboť předpokládané změny zadávacích podmínek byly způsobilé okruh uchazečů o veřejnou zakázku rozšířit. 47. K námitce navrhovatele, že mu Úřad nezaslal na jeho žádost vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2014, ačkoliv tak běžně činí, uvádím, že ze správního řádu ani jiného právního předpisu nevyplývá Úřadu povinnost zasílat účastníkům řízení podklady rozhodnutí. Usnesením č. j. ÚOHS-S44/2014/VZ-1814/2014/522/ZPr ze dne 28. 1. 2014 Úřad navrhovateli v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu určil lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, přičemž navrhovateli nic nebránilo za účelem seznámení se s podklady rozhodnutí využít svého práva a nahlédnout do správního spisu v souladu s § 38 správního řádu. V tomto smyslu Úřad navrhovateli odpověděl i ve sdělení ze dne 12. 3. 2014 k jeho žádosti o doručování podkladů rozhodnutí. Z těchto důvodů považuji uvedenou námitku za nedůvodnou. VII. Závěr 48. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré podklady rozhodnutí, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. 49. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.    Poučení Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.       otisk úředního razítka          Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže             Obdrží: 1. JUDr. Pavel Zajíc, advokát, Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava-Poruba 2. Karlovarský kraj, Závodní 353/88, 360 06 Karlovy Vary - Dvory   Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy   [1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.

Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/rozhodnuti-uohs/12813
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 441 lidí darovalo 1 265 197 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy