Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 12881


Číslo jednací S0559/2015/VZ-27021/2015/531/ESt
Instance I.
Věc
Realizace odborného vzdělávání zaměstnanců INELSEV Servis s.r.o.
Účastníci INELSEV Servis s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 17.09.2015
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-12881.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-S0559/2015/VZ-27021/2015/531/ESt 7. září 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jichž se dopustil účastník řízení zadavatel – INELSEV Servis s.r.o., IČO 61327603, se sídlem Záluží 1, 436 70 Litvínov, při zadávání veřejné zakázky „Realizace odborného vzdělávání zaměstnanců INELSEV Servis s.r.o.“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 27. 11. 2013, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 2. 2014 pod ev. č. 480380, vydává podle ust. § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel – INELSEV Servis s.r.o., IČO 61327603, se sídlem Záluží 1, 436 70 Litvínov – se při zadávání veřejné zakázky „Realizace odborného vzdělávání zaměstnanců INELSEV Servis s.r.o.“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 27. 11. 2013, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 2. 2014 pod ev. č. 480380, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 83 odst. 1 citovaného zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení do 15 dnů od uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku, když smlouva na jmenovanou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem – Rekvalifikační a informační centrum s.r.o., IČO 25438352, se sídlem Báňská 287, 434 01 Most – uzavřena dne 31. 12. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 15. 1. 2014, přičemž „Oznámení o zadání zakázky“, evidenční číslo formuláře 7406010080380, bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázkách až dne 31. 1. 2014. II. Zadavatel – INELSEV Servis s.r.o., IČO 61327603, se sídlem Záluží 1, 436 70 Litvínov – se při zadávání veřejné zakázky „Realizace odborného vzdělávání zaměstnanců INELSEV Servis s.r.o.“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 27. 11. 2013, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 2. 2014 pod ev. č. 480380, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem – Rekvalifikační a informační centrum s.r.o., IČO 25438352, se sídlem Báňská 287, 434 01 Most – dne 31. 12. 2013, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele marně uplynula dne 15. 1. 2014, přičemž předmětná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 31. 1. 2014. III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se zadavateli – INELSEV Servis s.r.o., IČO 61327603, se sídlem Záluží 1, 436 70 Litvínov – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. Odůvodnění 1. Zadavatel – INELSEV Servis s.r.o., IČO 61327603, se sídlem Záluží 1, 436 70 Litvínov (dále jen „zadavatel“) – zahájil na základě písemné výzvy k podání nabídky ze dne 27. 11. 2013 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Realizace odborného vzdělávání zaměstnanců INELSEV Servis s.r.o.“, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 2. 2014, pod ev. č. 480380 (dále jen „veřejná zakázka“). 2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 10. 8. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce, jež je obsahem spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0559/2015/VZ. Úřad dospěl k závěru, že není pochyb o tom, že se nezákonného jednání dopustil účastník řízení (zadavatel) a že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu v souladu s § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 3. Podle § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. K postavení zadavatele 4. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. 5. S ohledem na povahu zadavatele (společnost s ručením omezeným) se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona, přičemž k zodpovězení této otázky bylo nutno v daném případě vycházet z § 2 odst. 3 zákona. 6. Podle § 2 odst. 3 zákona je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby. 7. Podle § 2 odst. 5 zákona postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti. 8. Z dokumentace o veřejné zakázce, konkrétně z bodu 2. „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“, části 2.1 „Předmět plnění veřejné zakázky, cíl projektu“, zadávací dokumentace vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla spolufinancována z veřejných prostředků a zadávána v rámci projektu „Odborným vzděláváním k posílení konkurenceschopnosti společnosti INELSEV Servis s.r.o.“, tj. zadavatele, registrační číslo projektu CZ.1.04/1.1.02/94.00467. 9. Zadavatel předložil Úřadu rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí o poskytnutí dotace č. OPLZZ/1.1/94/00467 ze dne 7. 6. 2013 a rovněž své vyjádření, z nichž je zřejmé, že zadavatel se jako příjemce dotace na spolufinancování projektu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vůbec nepodílí, neboť daný projekt, z něhož je šetřená veřejná zakázka financována, je z 15 % financován ze státního rozpočtu a z 85 % z Evropského sociálního fondu. 10. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel, tj. společnost INELSEV Servis s.r.o., je dotovaným zadavatelem podle § 2 odst. 3 zákona, neboť se jedná o právnickou osobu, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána. K výroku I. příkazu 11. Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. 12. Podle § 10 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. 13. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu. 14. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1. 15. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie, ke statistickým účelům. 16. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 17. Podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, 18. Podle § 146 odst. 3, věty první, zákona pro uveřejnění vyhlášení použije zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[1], a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem. 19. Podle § 146 odst. 6, věty první, zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, vzor formuláře pro souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, vzor formuláře pro oznámení a zrušení profilu zadavatele, podrobnější podmínky týkající se obsahu a způsobu oznámení o profilu zadavatele, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému Věstníku veřejných zakázek podle odstavce 5 zákona. 20. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel specifikoval předmět veřejné zakázky v bodě 2. „Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“, konkrétně v části 2.1 „Předmět plnění veřejné zakázky, cíl projektu“, zadávací dokumentace jako „zajištění komplexních vzdělávacích služeb pro cílovou skupinu zaměstnanců společnosti INELSEV Servis s.r.o. (…).“ Z předmětné části zadávací dokumentace tudíž vyplývá, že šetřená veřejná zakázka byla, podle předmětu plnění, veřejnou zakázkou na služby. 21. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil zadavatel v bodě 4. „Předpokládaná hodnota, nabídková cena a platební podmínky“, konkrétně v části 4.1 „Předpokládaná hodnota“, zadávací dokumentace na 2 172 450,- Kč bez DPH. 22. Úřad nejprve uvádí, že ustanovení § 146 zákona obsahuje závazná pravidla pro uveřejňování zákonem požadovaných skutečností (dokumentů), přičemž je třeba odlišit případy uveřejnění u podlimitních veřejných zakázek a u nadlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu se pro potřeby dalšího odůvodnění tohoto příkazu jeví na tomto místě vhodným postavit najisto, o jakou veřejnou zakázku se, podle výše její předpokládané hodnoty, jednalo. 23. Jak bylo uvedeno již výše, veřejná zakázka byla, podle předmětu jejího plnění, veřejnou zakázkou na služby (viz bod 20. odůvodnění tohoto příkazu). Úřad uvádí, že § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), upravuje finanční limity pro nadlimitní veřejné zakázky podle § 12 odst. 1 zákona, a to v závislosti na druhu zadavatele, potažmo v závislosti na kategorii služby, která tvoří předmět plnění dané veřejné zakázky. Úřad v dalším konstatuje, že, jak bylo bez nejmenších pochyb zjištěno a prokázáno, zadavatel byl dotovaným zadavatelem podle § 2 odst. 3 zákona (viz bod 10. odůvodnění tohoto příkazu). Podle shora citovaného ustanovení nařízení vlády je nejnižším finančním limitem pro určení, zda konkrétní veřejná zakázka spadá mezi nadlimitní veřejné zakázky či nikoliv, u dotovaného zadavatele podle § 2 odst. 3 zákona, částka 5 010 000,- Kč. Jelikož předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 2 172 450,- Kč bez DPH (viz bod 21. odůvodnění tohoto příkazu), lze bez dalšího konstatovat, že šetřená veřejná zakázka byla podle výše její předpokládané hodnoty zcela evidentně podlimitní veřejnou zakázkou. S ohledem na právě řečené tudíž Úřad konstatuje, že zadavatel byl v případě veřejné zakázky povinen v souladu s § 146 odst. 1 písm. a) zákona odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. 24. Z obdržené dokumentace o veřejné zakázce Úřad dále zjistil, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem – Rekvalifikační a informační centrum s.r.o., IČO 25438352, se sídlem Báňská 287, 434 01 Most (dále jen „vybraný uchazeč“) – smlouvu na plnění veřejné zakázky dne 31. 12. 2013. Úřad uvádí, že podle § 83 odst. 1 zákona měl zadavatel povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v průběhu patnáctidenní lhůty, stanovené v citovaném ustanovení zákona, tedy nejpozději dne 15. 1. 2014. 25. Z bodu VI.4) Oznámení o zadání zakázky „Datum odeslání tohoto oznámení:“ vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek došlo dne 31. 1. 2014, přičemž předmětné oznámení bylo následně uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 2. 2014 pod ev. č. formuláře 7406010080380. Z právě řečeného tudíž vyplývá, že zadavatel odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až 31 dnů po uzavření smlouvy, tj. 16 dnů po skončení zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění podle § 83 odst. 1 zákona. 26. S odkazem na výše uvedené proto nezbývá než konstatovat, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku do 15 dnů od uzavření smlouvy, jelikož smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 31. 12. 2013 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 15. 1. 2014, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 31. 1. 2014. 27. S ohledem na všechny shora popsané skutečnosti proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu. K výroku II. příkazu 28. Podle § 17 písm. x) zákona se profilem zadavatele pro účely tohoto zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. 29. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. 30. Podle § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. 31. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 32. Jak vyplývá z výše uvedeného, písemná zpráva zadavatele musí být uveřejněna na profilu zadavatele, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či od zrušení zadávacího řízení. 33. Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 24. odůvodnění tohoto příkazu), zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky dne 31. 12. 2013. Zadavatel tak byl dle § 85 odst. 4 zákona povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce do 15 dnů od jejího ukončení na profilu zadavatele, tj. byl povinen tak učinit do 15. 1. 2014. 34. Z profilu zadavatele (https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/inelsev-servis-s-r-o) však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce byla na profilu zadavatele uveřejněna až dne 31. 1. 2014, tj. 31 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tedy 16. den po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. 35. Vzhledem k výše popsanému proto Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 85 odst. 4 zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření kupní smlouvy ze dne 31. 12. 2013, tedy do 15. 1. 2014, nýbrž až dne 31. 1. 2014, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu. K výroku III. příkazu 36. Vzhledem ke zjištěným správním deliktům Úřad přistoupil k uložení pokuty. 37. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 38. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 39. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání obou správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 10. 8. 2015. K počátku protiprávních jednání spočívajících v neodeslání výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a v neuveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele, došlo shodně dne 16. 1. 2014, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty (§ 83 odst. 1 zákona a § 85 odst. 4 zákona), během níž byl zadavatel povinen splnit své povinnosti, stanovené shora citovanými ustanoveními zákona. Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty, a to ani podle novely č. 40/2015 Sb., nezanikla. 40. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 41. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. 42. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty. 43. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který je možno uložit nejpřísnější sankci (vyšší pokutu). 44. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g). 45. Vzhledem k tomu, že správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, kterých se zadavatel dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných deliktů, jelikož všechny zadavatelem spáchané správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a k dalším spáchaným správním deliktům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. 46. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností. 47. Podle § 121 odst. 2, věty první, zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 48. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Ke způsobu spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, explicitně vyplývá povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku odeslal k uveřejnění opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění. 49. V rámci posouzení závažnosti správního deliktu však Úřad vycházel rovněž z úvahy, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na kontrole řádnosti vynakládání veřejných financí). V šetřeném případě se jedná o smlouvu na podlimitní veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena zadavatelem na částku 2 172 450,- Kč bez DPH. S ohledem na tento fakt je pak možno v rámci posouzení závažnosti správního deliktu zohlednit, že dílčí narušení možnosti veřejné kontroly u této podlimitní veřejné zakázky nepředstavuje zásah tak vysoké intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem, jako by tomu bylo v případě nadlimitní veřejné zakázky. 50. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě měl spáchaný správní delikt za následek ohrožení zájmu společnosti na seznámení se s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Úřad přitom podotýká, že na této skutečnosti nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení v zákonné lhůtě nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou veřejnou kontrolu jejího průběhu při zadávání veřejné zakázky. 51. Jako přitěžující okolnost při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu skutečnost, že se zadavatel dopustil dalšího správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když porušil § 85 odst. 4 zákona, jelikož ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele. 52. Jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty zohlednil Úřad fakt, že předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel odeslal, byť se zpožděním, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo uveřejněno vůbec, neboť byla zřejmá snaha o napravení protiprávního stavu z vlastní iniciativy zadavatele. 53. Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy zadavatele za rok 2013 dostupné na www.justice.cz, a to konkrétně z Výkazu zisku a ztrát za rok 2013 vyplývá, že výsledek hospodaření zadavatele v tomto roce činil více než 10 mil. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchané správní delikty může zadavatel využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. 54. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. 55. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 10 000,- Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti. 56. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty zadavateli ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu. 57. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele. Poučení Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným. otisk úředního razítka JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží INELSEV Servis s.r.o., Záluží 1, 436 70 Litvínov Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/12881
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.