Č. j.:ÚOHS-R297/2014/VZ-31156/2015/323/RBu
2. října 2015
V řízení o rozkladu ze dne 15. 8. 2014, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem – účastníky sdružení „Drahanovice – TENZA, MBM, RI“
MBM TRADE CZ, s.r.o., IČO 25507222, se sídlem Starokolínská 308, Újezd nad Lesy, 190 16 Praha 9,
RI-STAV s.r.o., IČO 25350366, se sídlem Tři Dvory 49, 784 01 Litovel,
TENZA, a.s., IČO 25570722, se sídlem Svatopetrská 35/7, Komárov, 617 00 Brno,
kteří spolu dne 26. 11. 2013 uzavřeli smlouvu o sdružení, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 30. 4. 2014 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S441/2014/VZ-15050/2014/523/MLi ze dne 30. 7. 2014 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
Obce Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Obec Drahanovice – ČOV a stoková síť“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 10. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 10. 2013 pod ev. č. 367004, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 12. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 10. 2013 pod ev. č. 2013/S 207-357882, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 12. 2013 pod ev. č. 2013/S 235-406933,
kde dalším účastníkem je vybraný uchazeč – účastníci sdružení „Sdružení Drahanovice – ČOV a stoková síť 2013“
INSTA CZ s.r.o., IČO 25374311, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Holodany,
ARKO TECHNOLOGY, a.s., IČO 00219169, se sídlem Vídeňská 206/108, 619 00 Brno,
MODOS spol. s r.o., IČO 00576832, se sídlem Masarykova třída 885/34, Hodolany, 779 00 Olomouc,
Montáže inženýrských sítí spol. s r.o., IČO 43389554, se sídlem Všechovice 50, 666 03,
kteří spolu dne 18. 12. 2013 uzavřeli smlouvu o sdružení,
jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S441/2014/VZ-15050/2014/523/MLi ze dne 30. 7. 2014
r u š í m
a správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – účastníků sdružení „Drahanovice – TENZA, MBM, RI“: MBM TRADE CZ, s.r.o., IČO 25507222, se sídlem Starokolínská 308, Újezd nad Lesy, 190 16 Praha 9, RI-STAV s.r.o., IČO 25350366, se sídlem Tři Dvory 49, 784 01 Litovel, TENZA, a.s., IČO 25570722, se sídlem Svatopetrská 35/7, Komárov, 617 00 Brno, kteří spolu dne 26. 11. 2013 uzavřeli smlouvu o sdružení, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 30. 4. 2014 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno – ze dne 26. 5. 2014 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S441/2014/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Obce Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Obec Drahanovice – ČOV a stoková síť“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 10. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 10. 2013 pod ev. č. 367004, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 12. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 10. 2013 pod ev. č. 2013/S 207-357882, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 12. 2013 pod ev. č. 2013/S 235-406933, kde dalším účastníkem je vybraný uchazeč – účastníci sdružení „Sdružení Drahanovice – ČOV a stoková síť 2013“: INSTA CZ s.r.o., IČO 25374311, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Holodany, ARKO TECHNOLOGY, a.s., IČO 00219169, se sídlem Vídeňská 206/108, 619 00 Brno, MODOS spol. s r.o., IČO 00576832, se sídlem Masarykova třída 885/34, Hodolany, 779 00 Olomouc, Montáže Inženýrských sítí spol. s r.o., IČO 43389554, se sídlem Všechovice 50, 666 03, kteří spolu dne 18. 12. 2013 uzavřeli smlouvu o sdružení,
z a s t a v u j i.
ODŮVODNĚNÍ
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Dne 18. 10. 2013 odeslal zadavatel – Obce Drahanovice, IČO 00298841, se sídlem Drahanovice 144, 783 44 (dále jen „zadavatel“), podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], a dne 21. 10. 2014 uveřejnil pod ev. č. 367004 ve znění opravy uveřejněné dne 2. 12. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 10. 2013 pod ev. č. 2013/S 207-357882, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 12. 2013 pod ev. č. 2013/S 235-406933, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Obec Drahanovice – ČOV a stoková síť“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dle bodu II.1.5.) oznámení o zakázce je předmětem veřejné zakázky odvedení splaškových vod od obyvatel obce Drahanovice a místních částí Ludéřov, Strížov a Kníničky, mimo místní části Lhoty pod Kosířem. Kanalizace bude oddílná splašková o délce 12 458,5 m. Odpadní vody budou čištěny na nově vybudované ČOV v Drahanovicích. Součástí stavby bude i výstavba veřejných částí kanalizačních přípojek o délce 3 250 m. V bodu II.2.1) zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 145 000 000 Kč bez DPH a lhůtu pro podání nabídek dle bodu IV.3.4) stanovil do 20.12.2013.
3. Z protokolu o jednání komise pro otevírání obálek ze dne 20. 12. 2013 vyplývá, že bylo podáno celkem 13 nabídek. Všechny obdržené nabídky byly postoupeny hodnotící komisi.
4. Podle protokolu o 2. jednání hodnotící komise byla uchazeči – účastníkům sdružení „Drahanovice – TENZA, MBM, RI“, kterými jsou MBM TRADE CZ, s.r.o., IČO 25507222, se sídlem Chudenická 1057, 102 00 Praha, RI-STAV s.r.o., IČO 25350366, se sídlem Tři Dvory 49, 784 01 Litovel, TENZA, a.s., IČO 25570722, se sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno, a kteří spolu dne 26. 11. 2013 uzavřeli smlouvu o sdružení, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 30. 4. 2014 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) odeslána dne 4. 2. 2014 žádost o písemné zdůvodnění nejasností v nabídkové ceně. Navrhovatel odeslal svou odpověď v zákonné lhůtě a podle hodnotící komise dostatečně objasnil nesrovnalosti.
5. Dále Úřad zjistil, že v protokolu o 5. jednání hodnotící komise ze dne 15. 4. 2014 je v bodu V. posouzení nabídek dle § 77 zákona uvedeno, že při kontrole mimořádně nízké nabídkové ceny bylo z vyjádření navrhovatele zjištěno, že u zmíněné položky uvedl kalkulaci s drceným kamenivem frakce 0 – 4 mm, přestože zadávací dokumentace požaduje frakci kameniva 8 – 16 mm, která je pro požadovaný účel kvalitnější a také dražší. Podle hodnotící komise neprokázal navrhovatel ve své nabídce nebo přiložené technické dokumentaci, že by jím nabízené kamenivo rovnocenně splňovalo požadavky zadávací dokumentace. Navrhovatel ani nevznesl dotaz na zadávací podmínky, aby byla případná nejasnost odstraněna.
6. Nabídka navrhovatele byla vyřazena hodnotící komisí a dne 15. 4. 2014 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Dne 28. 4. 2014 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče – účastníků sdružení „Sdružení Drahanovice – ČOV a stoková síť 2013“: INSTA CZ s.r.o., IČO 25374311, se sídlem Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Holodany, ARKO TECHNOLOGY, a.s., IČO 00219169, se sídlem Vídeňská 206/108, 619 00 Brno, MODOS spol. s r.o., IČO 00576832, se sídlem Masarykova třída 885/34, Hodolany, 779 00 Olomouc, Montáže Inženýrských sítí spol. s r.o., IČO 43389554, se sídlem Všechovice 50, 666 03, kteří spolu dne 18. 12. 2013 uzavřeli smlouvu o sdružení.
7. Dne 2. 5. 2014 odeslal navrhovatel námitky proti rozhodnutí o svém vyloučení ze zadávacího řízení, kterým zadavatel svým rozhodnutím ze dne 15. 5. 2014 nevyhověl. Jelikož navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26. 5. 2014 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).
8. Dle navrhovatele zadávací podmínky zadavatele připouštěly různý výklad pro rozpor pojmu „štěrkopísek“ a velikost zrn kameniva, a dále také různý výklad pro požadavek zhutnění, který je podle navrhovatele u tohoto typu kameniva nemožný. Navrhovatel namítal, že při přípravě své nabídky podrobně prostudoval požadavky zadavatele, zvážil jejich vzájemnou provázanost a na základě svých dlouholetých zkušeností připravil svou nabídkou tak, aby odpovídala zadavatelem požadovanému plnění a současně se jednalo o konkurenceschopnou nabídku. Podle navrhovatele nenastaly důvody pro jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení, neboť rozhodnutí o jeho vyloučení nekoresponduje se zákonnými požadavky podpořenými konstantní judikaturou, neboť zadavatel vyložil zadávací podmínky takovým způsobem, který je v rozporu s § 45 odst. 3 zákona, když takto interpretované zadávací podmínky poskytují určitým dodavatelům konkurenční výhodu a vytvářejí neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.
9. Ve správním řízení Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S441/2014/VZ-12905/2014/524/MLi ze dne 18. 6. 2014 zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření.
II. Napadené rozhodnutí
10. Dne 31. 7. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S441/2014/VZ-15050/2014/523/MLi ze dne 30. 7. 2014 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.
11. Úřad na základě zjištění vyplývajících z dokumentace o veřejné zakázce dospěl v napadeném rozhodnutí k následujícím závěrům.
12. Úřad k požadavku na frakci kameniva uvedl, že se nejedná o požadavek v zadávací dokumentaci, který by bylo možno interpretovat jinak než tak, že zadavatel požaduje pro obsyp plastového potrubí kamenivo frakce 8 – 16 mm. Podle Úřadu zadavatel případnou neurčitost pojmu maximálně upřesnil, když uvedl velikost zrn (frakci) kameniva, které pro obsyp plastového potrubí požaduje, a není tedy možné dojít výkladem pojmu „štěrkopísek“ k rozdílným závěrům ohledně velikosti zrn kameniva.
13. Po tom, co Úřad uvedl, že není v jeho pravomoci posuzovat, zda navrhovatelem nabízené kamenivo je pro obsyp plastového potrubí vhodnější či nikoli, stejně jako Úřadu nepřísluší posuzovat kvalitu projektu, a že rozhoduje pouze o souladu postupu zadavatele se zákonem, dospěl k závěru, že navrhovatel nabízel zadavateli kamenivo jiné frakce, než jaké zadavatel požadoval v zadávacích podmínkách. Navrhovatel tedy podle Úřadu požadavky v zadávacích podmínkách nesplnil.
III. Námitky rozkladu
14. Dne 15. 8. 2014 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 31. 7. 2014. Rozklad byl tedy podán v zákonné 15denní lhůtě.
15. Navrhovatel v bodu I. a II. rozkladu namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nelze z něj dovodit, proč Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel měl pro obsyp potrubí nabídnout právě a výlučně kamenino frakce 8 – 16 mm, a nikoliv např. kamenivo do velikosti zrna max. 20 mm. Dále navrhovatel namítá, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal se skutečností, že nabídnutí kameniva frakce 8 – 16 mm by zároveň nutně mělo za důsledek nesplnění jiné podmínky v zadávací dokumentaci, a to požadavku na zhutnění obsypu potrubí.
16. V bodu III. rozkladu navrhovatel namítá, že Úřad při svém rozhodování v předmětné věci zcela opomněl skutečnost, že navrhovatel se svým návrhem domáhal nejen zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v předmětném zadávacím řízení, nýbrž i zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
17. Navrhovatel spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí i v tom, že Úřad pominul pravidlo, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace nese odpovědnost pouze zadavatel a pouze zadavatele mohou stíhat důsledky případných nejasností zadávací dokumentace. Jestliže tedy Úřad v napadeném rozhodnutí opakovaně konstatuje, že navrhovatel mohl požadovat po zadavateli dodatečnou informaci, příp. podat námitky proti zadávacím podmínkám, avšak nic takového neučinil, má navrhovatel důvodně za to, že tuto skutečnost Úřad zcela v rozporu se zákonem zohlednil k tíži navrhovatele.
Závěr rozkladu
18. Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že návrhu navrhovatele vyhoví, případně napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
IV. Řízení o rozkladu
19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
20. Vzhledem k tomu, že předseda Úřadu z oznámení o zadání veřejné zakázky uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 8. 2014 pod evidenčním číslem formuláře 7403011067004 a odeslaném do Úředního věstníku Evropské unie dne 27. 8. 2014 a uveřejněném dne 29. 8. 2014 pod ev. č. 2014/S 165-294385 (dále jen „oznámení o zadání zakázky“) zjistil, že zadavatel dne 20. 8. 2014 uzavřel na předmět veřejné zakázky s vybraným uchazečem smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“), která byla rovněž uveřejněna na profilu zadavatele, byla účastníkům řízení usnesením předsedy Úřadu č. j. ze dne 11. 9. 2015 určena lhůta, v níž se mohli vyjádřit k těmto podkladům rozhodnutí.
21. Dne 17. 9. 2015 obdržel předseda Úřadu v reakci na výše uvedené usnesení předsedy Úřadu vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel shrnuje průběh přezkoumávaného správního řízení a konstatuje, že od doby podání rozkladu do dne podání předmětného vyjádření uplynulo více než 13 měsíců, kdy správní orgán zcela rezignoval na výkon dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek, který je mu svěřen dle § 112 odst. 1 zákona. Navrhovatel nadále trvá na tom, aby se předseda Úřadu celou věcí zabýval v rozsahu uvedeném v rozkladu navrhovatele tak, aby bylo naplněno právo navrhovatele na spravedlivý proces.
Stanovisko předsedy Úřadu
22. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
23. Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
24. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
25. Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
26. Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.
27. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
28. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.
29. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
30. Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.
31. K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.
32. K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „v obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“
33. Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a v návaznosti na to uložení zadavateli provedení nového posouzení a hodnocení nabídek tak, aby byla hodnocena rovněž nabídka navrhovatele.
34. Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, a v návaznosti na to uložení zadavateli provedení nového posouzení a hodnocení nabídek tak, aby byla hodnocena rovněž nabídka navrhovatele. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.
35. Jak již bylo řečeno výše, z oznámení o zadání zakázky jsem zjistil, že zadavatel dne 20. 8. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem na veřejnou zakázku smlouvu o dílo, přičemž uzavření této smluv vyplývá rovněž z kopie smlouvy o dílo uveřejněné na profilu zadavatele (<https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detailVerzeDokumentu.jsf?id=2587&idDokumentu=67417&idVerze=67809>). V průběhu vedení tohoto správního řízení tedy došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno.
36. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.
37. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.
38. K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.
39. Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.
40. K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.
41. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byly uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.
42. Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.
43. Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.
44. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá než (bez dalšího přezkumu souladu napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele) postupem podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zrušit a správní řízení zastavit.
VI. Závěr
45. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.
46. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. obec Drahanovice, Drahanovice 144, 783 44
2. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno
3. INSTA CZ s.r.o., Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Holodany
4. ARKO TECHNOLOGY, a.s., Vídeňská 206/108, 619 00 Brno
5. MODOS spol. s r.o., Masarykova třída 885/34, Holodany, 779 00 Olomouc
6. Montáže inženýrských sítí spol. s r.o., Všechovice 50, 666 03
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.
|
