Č. j.: ÚOHS-S0684/2015/VZ-32015/2015/523/LSt
6. října 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel
České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6,
při zadávání veřejné zakázky „Marketingový výzkum pro výsledky VaV“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 25. 6. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele dne 26. 6. 2014,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Marketingový výzkum pro výsledky VaV“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 25. 6. 2014 uveřejněné na profilu zadavatele dne 26. 6. 2014 porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 62 odst. 3 citovaného zákona, neboť s vybraným uchazečem – AUGUR Consulting s.r.o., IČO 25358014, se sídlem Rovniny 635/102, 748 01 Hlučín, dále s vybraným uchazečem – Market Connect S. A., VAT: LU25694603, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném RCS Luxembourg oddíl B vložka 172219, se sídlem Rue Jean Engling 12, L-1466 Luxembourg, a s vybraným uchazečem – VALUE ADDED, a.s., IČO 26130521, se sídlem Opletalova 958/27, 110 00 Praha 1, uzavřel dne 21. 1. 2015 rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku, aniž by před jejím uzavřením ověřil splnění základních kvalifikačních předpokladů, které tito vybraní uchazeči prokázali předložením čestných prohlášení, jejich porovnáním s originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokladů dle §53 odst. 3 citovaného zákona, a to konkrétně výpisem z evidence Rejstříku trestů, potvrzením příslušného finančního úřadu, potvrzením příslušného orgánu či instituce o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 8 000,- Kč (osm tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním písemné výzvy k podání nabídek ze dne 25. 6. 2014, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 26. 6. 2014, zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Marketingový výzkum pro výsledky VaV“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 5. zadávací dokumentace „zhotovovat marketingové analýzy týkající se konkrétních výsledků výzkumu a vývoje a dále v této souvislosti poskytovat odborné konzultace, příp. další služby dle vzorové rámcové smlouvy. Předmět plnění je blíže vymezen vzorem rámcové smlouvy“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu 4. zadávací dokumentace činí 2 210 000,- Kč bez DPH. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil nejnižší nabídkovou cenu.
3. Zadavatel dne 21. 1. 2015 uzavřel na předmět plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem – AUGUR Consulting s.r.o., IČO 25358014, se sídlem Rovniny 635/102, 748 01 Hlučín (dále jen „vybraný uchazeč Augur“), dále s vybraným uchazečem – Market Connect S. A., VAT: LU25694603, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném RCS Luxembourg [Pozn. Úřadu: „Registre commerce et des sociétés“ - obchodní rejstřík v Lucemburku] oddíl B vložka 172219, se sídlem Rue Jean Engling 12, L-1466 Luxembourg (dále jen „vybraný uchazeč Market Connect“) a s vybraným uchazečem VALUE ADDED, a.s., IČO 26130521, se sídlem Opletalova 958/27, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč Value Added“), čtyřstrannou rámcovou smlouvu (dále jen „smlouva“ nebo „rámcová smlouva“).
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce.
5. Po přezkoumání předložených podkladů, jež tvoří obsah spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0684/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
6. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
K postavení zadavatele
7. Úřad předně posoudil otázku právního postavení Českého vysokého učení technického v Praze jako veřejného zadavatele podle § 2 zákona.
8. Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
9. Z § 101 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), ve spojení s přílohou č. 1 citovaného zákona vyplývá, že České vysoké učení technické v Praze je veřejnou vysokou školou podle citovaného zákona.
10. Podle ust. § 1 zákona o vysokých školách jsou vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti.
11. Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.
12. Dle výroční zprávy o hospodaření zadavatele za rok 2014 dostupné na https://www.cvut.cz/vyrocni-zpravy-o-hospodareni zadavatel hospodařil s výnosy v celkovém objemu 4 873 333 000 Kč, z toho veřejné zdroje nekapitálové (dotace a příspěvky včetně programů strukturálních fondů) činily 3 428 985 000 Kč, což tvoří 70,36% celkových výnosů. Z toho je patrné, že veřejné zdroje tvoří podstatný podíl zdrojů pro financování činností zadavatele. Hospodářský výsledek zadavatele po zdanění v roce 2014 činil 50 155 000 Kč.
13. Úřad nemá pochybnosti, že by se financování zadavatele za rok 2015 výrazně změnilo a prostředky pro jeho financování pocházející z veřejných zdrojů by nepřesáhly 50 %. Uvedené ostatně Úřad nepovažuje za spornou skutečnost, jelikož ji ani zadavatel (stejně jako své postavení zadavatele ve smyslu § 2 zákona) nezpochybňuje.
14. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.
15. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uzavřel, že zadavateli svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona.
K povinnosti zadavatele ověřit ve zjednodušeném podlimitním řízení splnění kvalifikace u vybraného uchazeče
16. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
17. Podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53 zákona.
18. Podle § 50 odst. 2 zákona požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci.
19. Podle § 53 odst. 1 písm. h) zákona základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele.
20. Podle § 53 odst. 3 zákona dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 a 2 zákona předložením
a) výpisu z evidence Rejstříku trestů [§ 53 odst. 1 písm. a) a b) a § 53 odst. 2 písm. b) zákona],
b) potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [§ 53 odst. 1 písm. f) zákona],
c) potvrzení příslušného orgánu či instituce [§ 53 odst. 1 písm. h) zákona],
d) čestného prohlášení [§ 53 odst. 1 písm. c) až e) a g), i) až k) zákona].
21. Podle § 59 odst. 1 zákona veřejný zadavatel posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu s tímto zákonem.
22. Podle § 62 odst. 3 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.
23. Podle § 82 odst. 4 zákona vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost, aby mohla být smlouva ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona uzavřena, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Odmítne-li uchazeč druhý v pořadí uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k jejímu uzavření, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí. Uchazeč druhý či třetí v pořadí, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy k uzavření smlouvy.
24. Podle § 82 odst. 5 zákona má-li být rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a některý z vybraných uchazečů odmítne uzavřít smlouvu nebo neposkytne potřebnou součinnost k uzavření rámcové smlouvy ve lhůtě uvedené v § 82 odst. 2 zákona, může zadavatel pro naplnění stanoveného počtu účastníků rámcové smlouvy uzavřít rámcovou smlouvu s dalším uchazečem, jehož nabídka byla hodnocena. Nebude-li zadavatel postupovat podle věty první či nemůže-li uzavřít postupem podle věty první rámcovou smlouvu se stanoveným počtem uchazečů, může uzavřít rámcovou smlouvu i s nižším počtem uchazečů; ustanovení § 89 odst. 2 věty první zákona platí obdobně.
25. Podle § 84 odst. 1 písm. c) zákona zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud v důsledku okolností předvídaných v § 82 odst. 4 zákona nebyla uzavřena smlouva nebo rámcová smlouva s posledním uchazečem v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít.
26. K povinnosti zadavatele posoudit prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů Úřad uvádí, že dle § 50 odst. 1 písm. a) zákona kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53 zákona. Úřad dále uvádí, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, v rámci něhož se splnění kvalifikačních předpokladů dle § 62 odst. 3 zákona (tedy včetně základních kvalifikačních předpokladů) prokazuje čestným prohlášením, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje. Teprve uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace (tj. základní, profesní a technické), přičemž v případě základních kvalifikačních předpokladů se konkrétně jedná o doklady dle § 53 odst. 3 zákona (viz bod 20. odůvodnění tohoto příkazu). Dle § 62 odst. 3 zákona je volbou zjednodušeného podlimitního řízení přitom výslovně vyloučeno použití ust. § 62 odst. 2 zákona, které upravuje postup při prokazování splnění základních kvalifikačních předpokladů u podlimitní veřejné zakázky. V ust. § 62 odst. 3 zákona se tak jedná o speciální úpravu předmětného postupu pro zjednodušené podlimitní řízení. Nad rámec výše uvedeného Úřad uvádí, že v obecné úpravě dle § 62 odst. 2 zákona, tj. mimo zjednodušené podlimitní řízení, se splnění základních kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, zadavatel však může stanovit všem dodavatelům povinnost prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3 zákona, popřípadě pouze některý z těchto základních předpokladů.
27. Úřad k použití právní úpravy v šetřeném případě shrnuje, že volbou zadávacího řízení zadavateli vznikla povinnost dodržovat postup zadávání stanovený pro zvolený druh řízení. V případě zjednodušeného podlimitního řízení postačuje dle § 62 odst. 3 zákona k prokázání všech kvalifikačních předpokladů čestné prohlášení dodavatele, přičemž před podpisem smlouvy zadavatel již pouze u vybraného uchazeče (vybraných uchazečů) předmětné čestné prohlášení ověří porovnáním s originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokladů; v případě základních kvalifikačních předpokladů tedy dokladů dle §53 odst. 3 zákona.
28. Zadavatel v příloze kvalifikační dokumentace k veřejné zakázce přiložil mj. formulář čestného prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 zákona, jehož součástí byl rovněž text výše citovaného znění zákona ohledně povinnosti předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace uchazečem, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, přičemž nesplnění této povinnosti bude považováno za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel na povinnosti spojené s prokazováním základních kvalifikačních předpokladů již v době zahájení zadávacího řízení upozorňoval, tj. byl si shora uvedené právní úpravy vědom. Úřad dále uvádí, že z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 17. 7. 2014 plyne, že uchazeči Augur, Market Connect a Value Added splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 zákona prokázali předložením čestného prohlášení.
29. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 31. 7. 2014 plyne, že hodnotící komise doporučila zadavateli uzavřít rámcovou smlouvu o dílo se třemi uchazeči v pořadí vybraný uchazeč Augur, Market Connect a Value Added (dále také společně jako „vybraní uchazeči“). Zadavatel následně dopisem ze dne 1. 9. 2014 vyzval vybraného uchazeče Market Connect a vybraného uchazeče Value Added k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace před podpisem smlouvy, neboť tito uchazeči dle zadavatele využili v nabídce možnost prokázání splnění kvalifikačních předpokladů dle § 62 odst. 3 zákona předložením čestného prohlášení, přičemž byli poučeni, že nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ust. § 82 odst. 4 zákona a smlouva s nimi nemůže být uzavřena.
30. Úřad konstatuje, že z obsahu dokumentu „Doplnění nabídky společnosti VALUE ADDED, a.s.“ ze dne 29. 9. 2014 plyne, že originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 3 zákona tímto uchazečem nebyly součástí tohoto doplnění, přičemž ani z dalších částí dokumentace o veřejné zakázce neplyne, že by originály nebo úředně ověřené kopie předmětných dokladů byly její součástí. Úřad dále konstatuje, že ani v případě vybraných uchazečů Market Connect a Augur nejsou originály nebo úředně ověřené kopie dokladů dle § 53 odst. 3 zákona prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů těmito uchazeči součástí dokumentace o veřejné zakázce.
31. Ze stanoviska zadavatele ze dne 3. 9. 2015, jež Úřad obdržel ve fázi šetření podnětu před zahájením tohoto správního řízení, plyne, že zadavatel považoval za dostatečné předložení čestného prohlášení dle § 62 odst. 2, resp. odst. 3 zákona, když mj. uvedl: „Požadavky na prokázání splnění kvalifikační dokumentace vymezil zadavatel v samostatné kvalifikační dokumentaci (…), kde požadoval prokázat splnění:
základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 ZVZ, a to čestným prohlášením v souladu s § 62 odst. 2 ZVZ;
(…)
[u]chazeč AUGUR Consulting s.r.o. k prokázání splnění kvalifikačních předpokladů předložil:
podepsané čestné prohlášení dle § 62 odst. 3 ZVZ,
výpis z obchodního rejstříku uchazeče,
výpis z živnostenského rejstříku uchazeče,
prohlášení o finanční a ekonomické způsobilosti uchazeče,
seznam významných služeb včetně osvědčení objednatelů,
osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vedoucích zaměstnanců uchazeče,
čestné prohlášení uchazeče ve smyslu § 68 odst. 3 ZVZ.
Uchazeči Market Connect S.A. a Value Added, a.s. předložili k prokázání splnění kvalifikačních předpokladů podepsané čestné prohlášení dle § 62 odst. 3 ZVZ. Na jedná[ní] kvalifikační komise ze dne 17. 7. 2014 komise posoudila přeložené doklady a dospěla k závěru, že všichni uchazeči prokázali splnění kvalifikace způsobem dle § 62 odst. 3 ZVZ, přičemž uchazeč AUGUR Consulting s.r.o. současně prokázal splnění kvalifikace příslušnými doklady. Následně hodnotící komise na svém jednání konaném dne 28. 7. 2014 posoudila a zhodnotila nabídky všech uchazečů, přičemž dospěla k závěru, že všechny nabídky jsou souladné se zákonem a požadavky zadavatele, přičemž následně sestavila pořadí uchazečů a doporučila zadavateli uzavřít smlouvu se všemi třemi uchazeči. Zadavatel dne 13. 8. 2014 zaslal uchazečům oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Dne 1. 9. 2014 zadavatel vyzval uchazeče Market Connect S.A. a Value Added, a.s., tedy ty uchazeče, kteří prokázali kvalifikaci pouze předložením prohlášení dle § 62 odst. 3 ZVZ, k předložení dokladů k prokázání kvalifikace před podpisem smlouvy. Vzhledem k tomu, že uchazeč AUGUR Consulting s.r.o. již předložil doklady prokazující splnění kvalifikace dříve v rámci podání nabídky, vyzýván k jejich opětovnému předložení nebyl. Vzhledem k tomu, že vyzvaní uchazeči řádně předložili doklady k prokázání kvalifikace, uzavřel zadavatel smlouvu se všemi uchazeči“.
32. Zadavatel ve svém stanovisku dále cituje ustanovení zákona § 62 odst. 2 a 3, přičemž uvádí: „[z] uvedeného je zřejmé, že všichni uchazeči, kteří podali nabídku, prokázali splnění kvalifikačních předpokladů dle § 62 odst. 3 ZVZ, neboť předložili příslušné čestné prohlášení. Uvedený závěr je v souladu s výkladovým stanoviskem ÚOHS k prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení po 1. 4. 2012 (https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html), ze kterého vyplývá, že ,Ustanovení § 62 odst. 3 zákona upravuje speciálně vůči odst. 2 způsob prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení, a to tak, že kvalifikace se prokazuje formou čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady splňuje'. Zadavatel se proto domnívá, že podnět, podle kterého zadavatel není schopen předložit doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů uchazečů, se nezakládá na pravdě“.
33. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že vybraní uchazeči, s nimiž měla být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, před uzavřením smlouvy nepředložili zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 3 zákona, neboť z Úřadu dostupné dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že její součástí tyto originály nebo úředně ověřené kopie nejsou. Tato skutečnost plyne rovněž z vyjádření zadavatele, který předložení předmětných dokladů výslovně nepožadoval, přičemž předložení originálů dokladů, jimiž ověřoval splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů, považoval za postačující k uzavření smlouvy, aniž by podobně ověřil prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů. K citaci stanoviska Úřadu týkajícího se prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení po 1. 4. 2012 Úřad uvádí, že zadavatel citoval pouze dílčí část tohoto stanoviska Úřadu, aniž by zmínil vyjádření Úřadu k druhé větě § 62 odst. 3 zákona. Zadavatel tedy dle Úřadu nesplnění povinnosti předložení originálů nebo úředně ověřených kopií předmětných dokladů nepovažoval za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona resp. odst. 5 zákona a s vybranými uchazeči uzavřel rámcovou smlouvu.
34. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že podle § 82 odst. 4 zákona je vybraný uchazeč povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost (tedy v předmětném zjednodušeném podlimitním řízení předložit v souladu s § 62 odst. 3 zákona originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace) potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona. V případě, že vybraný uchazeč, jenž se umístil v zadávacím řízení na prvním místě (tj. v šetřeném případě vybraný uchazeč Augur) neposkytl zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona (tj. když nepředložil originály nebo úředně ověřené kopie předmětných dokladů), mohl zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí (vybraný uchazeč Market Connect). V případě, že ani tento uchazeč neposkytl řádnou součinnost k uzavření smlouvy, mohl zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí (vybraný uchazeč Value Added). V případě uzavření rámcové smlouvy v šetřeném případě měl zadavatel jednat obdobně postupem dle § 82 odst. 5 zákona a pro naplnění stanoveného počtu účastníků měl smlouvu uzavřít s dalším uchazečem, jehož nabídka byla hodnocena, přičemž smlouvu mohl uzavřít i s nižším počtem uchazečů, než původně stanoveným.
35. Nad rámec výše uvedeného Úřad uvádí, že v návaznosti na neposkytnutí součinnosti, ze strany vybraných uchazečů, vzniká zadavatelům povinnost zadávací řízení bez zbytečného odkladu zrušit podle § 84 odst. 1 písm. c) zákona, pokud v důsledku okolností předvídaných v § 82 odst. 4 zákona nebyla uzavřena smlouva nebo rámcová smlouva s posledním uchazečem v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít. Tato situace dle Úřadu nastala v šetřeném případě, třebaže zadavatel pravděpodobně v důsledku chybného výkladu ustanovení § 62 odst. 2 a 3 zákona dle § 82 odst. 4 nepostupoval.
36. Úřad konstatuje, že z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel postupoval netransparentně, když uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, aniž měl postaveno na jisto, zda vybraní uchazeči základní kvalifikační předpoklady opravdu splňují, neboť před podpisem smlouvy rezignoval na zákonem předvídaný postup a neověřil, zda čestná prohlášení odpovídají (pokud jde o základní kvalifikační předpoklady) originálům nebo úředně ověřeným kopiím dokladů dle § 53 odst. 3 zákona.
37. Pokud jde o požadavek na transparentnost postupu, Úřad uvádí, že zadavatel je v souladu s § 6 odst. 1 zákona povinen při zadávání veřejných zakázek, a tedy i při posouzení prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů z hlediska požadavků stanovených zákonem dodržovat mj. zásadu transparentnosti, která je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007, ve kterém soud uvedl, že požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány „takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. S takovýmto obecným výkladem zásady transparentnosti se ztotožnil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010, který dále uvádí, že „[v]ýznam zásady transparentnosti v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě k zajištění konkurence mezi dodavateli slouží rovněž zásada transparentnosti (srov. Přiměřeně rozsudek NSS ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152, ve věci Lumius, spol. s r.o.)“.
38. Úřad k obsahu a významu neurčitého právního pojmu „transparentnosti“ v šetřeném případě konstatuje, že v souladu s výše citovanou judikaturou je postup zadavatele při posouzení prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů vybraných uchazečů netransparentní, neboť jeho postup není dostatečně čitelný; nadto mohou být důvodem spekulací skutečné důvody toho, proč zadavatel rezignoval na ověření toho, zda vybraní uchazeči základní kvalifikační předpoklady skutečně splnili, a zda tedy byli k realizaci veřejné zakázky kvalifikováni dle zákona tak, aby byli schopni veřejnou zakázku řádně plnit.
39. K tomu Úřad dále uvádí, že podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona je kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky dodavatel, který mj. splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53 zákona. Zákon dále v § 62 odst. 3 zákona upravuje postup při prokazování těchto předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení, když kromě čestného prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů zákonodárce u vybraných uchazečů před uzavřením smlouvy požaduje předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž v ust. § 53 odst. 3 zákona je konkrétně vymezeno, o jaké doklady se jedná. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel v souladu se zákonem nepostupoval, když porušil zásadu transparentnosti, neboť neověřil, zda se vybranými uchazeči předložená čestná prohlášení (resp. jejich obsah) shodují s originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokladů, tj. konkrétně výpisem z evidence Rejstříku trestů, potvrzením příslušného finančního úřadu, potvrzením příslušného orgánu či instituce o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento postup zadavatele mohl vést k výběru uchazeče, který požadovanou základní kvalifikaci nesplňoval a v tomto smyslu byl postup zadavatele nečitelný. Pokud by zadavatel naopak postupoval v souladu se zákonem, tak by mu neposkytnutím součinnosti vybraných uchazečů, s nimiž hodlal uzavřít rámcovou smlouvu, vznikla povinnost zadávací řízení bez zbytečného odkladu zrušit podle § 84 odst. 1 písm. c) zákona.
40. Úřad dále konstatuje, že postup zadavatele měl podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť není zřejmé, zda vybraní uchazeči základní kvalifikační předpoklady vůbec splňují a zda tedy jsou k realizaci veřejné zakázky kvalifikováni, když zadavatel před uzavřením smlouvy zákonem předvídaným způsobem neověřil prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím čestných prohlášení předložených vybranými uchazeči, a to jejich porovnáním s originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokladů dle § 53 odst. 3 zákona. V posuzovaném případě tedy postup zadavatele skutečně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť vybraní uchazeči byli připuštěni k realizaci veřejné zakázky, aniž by splnění základních kvalifikačních předpokladů z jejich strany měl zadavatel ověřeno (jak vyžaduje § 62 odst. 3 zákona). Neposkytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření rámcové smlouvy všemi vybranými uchazeči, což v šetřeném případě znamenalo nepředložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů těmito uchazeči, přitom mělo vést ke zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 1 písm. c) zákona, tudíž výsledek zadávacího řízení mohl být jiný. Úřad proto uzavírá, že zadavatel naplnil i tento znak skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
41. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 62 odst. 3 zákona, neboť s vybranými uchazeči Augur, Market Connect a Value Added uzavřel dne 21. 1. 2015 rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku, aniž by před jejím uzavřením ověřil splnění základních kvalifikačních předpokladů, které tito vybraní uchazeči prokázali předložením čestných prohlášení, jejich porovnáním s originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokladů dle § 53 odst. 3 zákona, a to konkrétně výpisu z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu, potvrzení příslušného orgánu či instituce o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.
K uložení pokuty
42. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
43. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
44. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že při zadávání veřejné zakázky porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 62 odst. 3 zákona, neboť s vybranými uchazeči Augur, Market Connect a Value Added uzavřel dne 21. 1. 2015 rámcovou smlouvu na veřejnou zakázku, aniž by před jejím uzavřením ověřil splnění základních kvalifikačních předpokladů, které tito vybraní uchazeči prokázali předložením čestných prohlášení, jejich porovnáním s originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokladů dle § 53 odst. 3 zákona, a to konkrétně výpisu z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu, potvrzení příslušného orgánu či instituce o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.
45. Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání správního deliktu) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
46. Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.
47. V tomto případě došlo před vydáním tohoto příkazu s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.
48. V návaznosti na citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 19. 8. 2015. K uzavření čtyřstranné rámcové smlouvy s vybranými uchazeči došlo dne 21. 1. 2015, přičemž správní řízení je v souladu s § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tak vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
49. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
50. Zadavatel v rámcové smlouvě stanovil maximální předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek na jednotlivá plnění, jež budou zadány na základě této rámcové smlouvy částkou 2 210 000,- Kč bez DPH, přičemž dobu trvání rámcové smlouvy omezil vyčerpáním této částky v rámci projektů Konkurenceschopné strojírenství pro InovaSEED, reg. číslo CZ. 1.05/3.1.00/14.0305, Materiálový výzkum pro lnovaSEED, CZ.1.05/3.1.00/14.0301, Bezpečnost a obrana pro InovaSEED, CZ. 1.05/3.1.00/14.0304 a InovaNET, reg. číslo CZ.l.05/3.l.00/10.0209. Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedené projekty a plnění z rámcové smlouvy již byly ukončeny, Úřad zjistil celkovou cenu veřejné zakázky. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou mu může být uložena pokuta, tak činí dle faktur ze dne 23. 4. 2015 celkem 400 328,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy po zaokrouhlení činí 40 033,- Kč.
51. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
52. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
53. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost správního deliktu“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti správního deliktu (tedy závažnosti) je dán především konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty deliktu. Při posuzování závažnosti správního deliktu není hlavním kritériem pouze skutková podstata správního deliktu, ale také intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je dále nutno hodnotit nejen jaké následky byly správním deliktem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
54. Úřad z hlediska způsobu spáchání uvádí, že zadavatel se správního deliktu dopustil tím, že postupoval netransparentně, když uzavřel rámcovou smlouvu s vybranými uchazeči, aniž by před jejím uzavřením ověřil, zda předložená čestná prohlášení prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů vybranými uchazeči odpovídají skutečnosti, a to zákonem předvídaným způsobem, tj. jejich porovnáním s originály nebo úředně ověřenými kopiemi dokladů. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu, jehož objektem je v posuzovaném případě zájem, aby smlouva byla uzavřena suchazeči, kteří kvalifikační předpoklady splňují, neboť tyto předpoklady mají zaručit, aby veřejnou zakázku realizovali dodavatelé, kteří budou schopni veřejnou zakázku řádně plnit.
55. Z hlediska intenzity naplnění znaků skutkové podstaty a současně z hlediska následků správního deliktu Úřad uvádí, že dodavatelé sice v souladu se zákonem ve lhůtě pro podání nabídek předložili čestná prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů, zadavatel však pravdivost těchto čestných prohlášení u vybraných uchazečů, s nimiž měla být rámcová smlouva uzavřena, v rozporu se zásadou transparentnosti neověřil. Nelze sice říci, že by zadavatel požadavek zákona na prokázání předmětné kvalifikace zcela ignoroval, ohledně celé jedné kategorie kvalifikačních předpokladů však zcela rezignoval na ověření jejich splnění. Veřejnou zakázku tak mohli realizovat dodavatelé, kteří k její realizaci nebyli kvalifikováni. Z hlediska intenzity a následků správního deliktu se tak jedná o středně intenzívní zásah, neboť zadavatel neměl postaveno na jisto, zda vybraní uchazeči kvalifikaci skutečně splňují, pokud měl ve vztahu k základním kvalifikačním předpokladům k dispozici pouze jimi předložená čestná prohlášení.
56. Polehčující okolnost při stanovení výše pokuty Úřad spatřuje ve skutečnosti, že maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek na jednotlivá plnění, jež měla být zadána na základě rámcové smlouvy, nepřesahuje částku 2 210 000,- Kč bez DPH a je tedy těsně nad hranicí limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu, přičemž výše skutečně uhrazené ceny činí 330 850,- Kč bez DPH.
57. Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti správního deliktu“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob, následky a okolnosti spáchání správního deliktu, včetně intenzity ohrožení právem chráněného zájmu, přičemž společenská škodlivost správního deliktu (tedy závažnost) dosahuje – především při zohlednění polehčující okolnosti uvedené v bodu 56. odůvodnění tohoto příkazu – nižšího stupně závažnosti.
58. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda uložená pokuta nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Úřad dospěl k závěru, že vzhledem k výši rozpočtu, s nímž zadavatel hospodaří a vzhledem k výši hospodářského výsledku za rok 2014 (viz bod 12. odůvodnění tohoto příkazu), pokuta uložená v této výši není způsobilá nepřiměřeně negativně ovlivnit jeho působení.
59. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.
60. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 8 000 Kč (tj. při spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
61. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
