Č. j.: ÚOHS-S0472/2015/VZ-32349/2015/522/PKř
7. října 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 31. 7. 2015 na návrh ze dne 30. 7. 2015, jehož účastníky jsou
zadavatel – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram,
navrhovatel – GSUS absolutní čistota a.s., IČO 24666238, se sídlem Rudná, Příčná 726, okres Praha-západ, PSČ 252 19,
ve věci veřejné zakázky „Úklidové práce pro ON Příbram, a.s.“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 9. 2014 uveřejněno a ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 9. 2014 pod ev. č. 374307 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 179-316349,
rozhodl takto:
I.
Návrh navrhovatele – GSUS absolutní čistota a.s., IČO 24666238, se sídlem Rudná, Příčná 726, okres Praha-západ, PSČ 252 19 – ze dne 30. 7. 2015 ve věci veřejné zakázky „Úklidové práce pro ON Příbram, a.s.“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 9. 2014 pod ev. č. 374307 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 179-316349, se podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se uložení zákazu plnění smlouvy, zamítá, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
II.
Správní řízení se podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v části návrhu směřující proti úkonům zadavatele učiněným v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele – GSUS absolutní čistota a.s., IČO 24666238, se sídlem Rudná, Příčná 726, okres Praha-západ, PSČ 252 19 – z další účasti na zadávacím řízení ze dne 27. 3. 2015 a s rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 7. 5. 2015, zastavuje, neboť žádost navrhovatele – GSUS absolutní čistota a.s., IČO 24666238, se sídlem Rudná, Příčná 726, okres Praha-západ, PSČ 252 19 – tj. návrh ze dne 30. 7. 2015, se stala zjevně bezpředmětnou.
ODŮVODNĚNÍ
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Úklidové práce pro ON Příbram, a.s.“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 9. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 9. 2014 pod ev. č. 374307 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 179-316349 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V bodu 8.6 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je zajištění úklidových prací v areálech I a II Oblastní nemocnice Příbram a.s.“.
3. Zadavatel dne 27. 3. 2015 rozhodl o vyloučení navrhovatele GSUS absolutní čistota a.s., IČO 24666238, se sídlem Rudná, Příčná 726, okres Praha-západ, PSČ 252 19 (dále jen „navrhovatel“ a „rozhodnutí o vyloučení“) z další účasti na zadávacím řízení, přičemž toto rozhodnutí o vyloučení navrhovateli odeslal dne 30. 3. 2015 prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu sídla společnosti. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zásilka ze dne 30. 3. 2015 byla uložena u poštovního přepravce do 16. 4. 2015 a poté vrácena odesílateli.
4. Zadavatel dne 7. 5. 2015 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky (dále jen „rozhodnutí o výběru“), když vybral jako nejvhodnější nabídku uchazeče – společnost „CLEANING 2015“, jejímiž společníky jsou společnost AB Facility a.s., IČO 247172413, se sídlem Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10 a společnost AB Facility s.r.o., IČO 28930321, se sídlem Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10 (dále jen „vybraný uchazeč“).
5. Z dokumentace o veřejné zakázce dále vyplývá, že v průběhu zadávacího řízení probíhala komunikace mezi navrhovatelem a zadavatelem, týkající se dalšího postupu zadavatele v předmětném zadávacím řízení, jelikož navrhovatel nebyl informován o průběhu zadávacího řízení. Zadavatel v rámci této komunikace mimo jiné navrhovatele odkázal na písemnost, která mu měla být dne 30. 3. 2015 odeslána poštou. Navrhovatel dopisy ze dne 13. 5. 2015 a 26. 5. 2015 žádal zadavatele o vysvětlení jeho postupu a předložení dokladů, kdy bylo navrhovateli zasláno rozhodnutí o výběru, resp. kdy bylo toto rozhodnutí navrhovateli doručeno. Zadavatel dopisem ze dne 5. 6. 2015 navrhovateli sdělil, že odeslal písemnost obsahující rozhodnutí o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení způsobem, který stanoví § 148 odst. 2 zákona, v návaznosti na ust. § 429 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když předmětná písemnost měla být předána k přepravě držiteli poštovní licence. Zadavatel dále upozornil navrhovatele, že rozhodnutí o jeho vyloučení rovněž uveřejnil na profilu zadavatele.
6. Navrhovatel dne 9. 7. 2015 podal námitky proti úkonům zadavatele (datované k 8. 7. 2015), ve kterých mimo jiné namítal postup zadavatel v souvislosti s nedoručením rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky navrhovateli, uzavřením smlouvy v rozporu s § 82 odst. 1 zákona, neoznámením uzavření smlouvy dle § 82 odst. 6 zákona uchazečům, neuveřejněním Oznámení o zadání zakázky ve Věstníku veřejných zakázek. Zadavatel dne 20. 7. 2015 tyto námitky odmítl s tím, že je shledal neúplné, opožděné a nedůvodné.
7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval sdělení zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 31. 7. 2015 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 30. 7. 2015 (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
8. Navrhovatel se domnívá, že v době podání námitek byl řádným uchazečem, tj. řádným účastníkem zadávacího řízení, jelikož mu nebylo hodnověrným způsobem doručeno rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Z toho důvodu pak namítá, že mu bylo odepřeno právo podat námitky jak proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, tak proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, jelikož mu zadavatel rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nedoručoval.
9. Navrhovatel se tedy domnívá, že zadavatel svým postupem vyloučil uplatnění zásad uvedených v § 6 zákona především tím, že:
„a) neoznámil navrhovateli své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 60 odst. 2 zákona, resp. podle § 76 odst. 6 zákona,
b) neoznámil navrhovateli své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 odst. 3 zákona,
c) uzavřel v rozporu s § 82 odst. 1 zákona smlouvu,
d) neoznámil uzavření smlouvy uchazečům podle § 82 odst. 6 zákona,
e) nezveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek Oznámení o zadání zakázky podle § 83 odst. 1 zákona.“
10. Z důvodu nezákonného postupu zadavatele byl navrhovatel zbaven možnosti získat předmětnou veřejnou zakázku (přestože předložil nejnižší nabídkovou cenu), zvýšit svůj finanční obrat, získat pro své zaměstnance uplatnění při plnění veřejné zakázky a proto navrhovatel požaduje, aby byl zadavatel povinen Úřadu předložit doklady hodnověrně prokazující doručení příslušných úkonů provedených zadavatelem nejen navrhovateli, ale i ostatním uchazečům.
11. Závěrem navrhovatel navrhuje uložení zákazu plnění smlouvy v případě, že zadavateli bude prokázáno, že v zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem, a již uzavřel smlouvu.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
12. Úřad obdržel návrh dne 31. 7. 2015 a tímto dnem bylo podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
13. Účastníky správního řízení jsou
zadavatel,
navrhovatel.
14. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0472/2015/VZ-21335/2015/522/PKř ze dne 4. 8. 2015.
15. Úřad dne 14. 8. 2015 obdržel dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém shrnuje důvody vedoucí jej k odmítnutí námitek a navrhuje, aby Úřad návrh zamítnul.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
16. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona v části týkající se uložení zákazu plnění smlouvy.
17. Dále Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu v části směřující proti úkonům zadavatele učiněným v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení a s rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky.
18. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
19. Aby se tedy mohl Úřad návrhem věcně zabývat, musí nejprve zkoumat, zda byl návrh podán v souladu se zákonem, resp. zda byly dodrženy podmínky pro jeho podání, tj. zda byl návrh podán k tomu oprávněnou osobou. Úřad v šetřeném případě posoudil návrh navrhovatele jednak v části jako návrh podle § 114 odst. 1 zákona (viz níže odůvodnění k výroku II. tohoto rozhodnutí) a dále pak v části týkající se uložení zákazu plnění smlouvy jako návrh podle § 114 odst. 2 zákona.
20. K části návrhu, ve které se navrhovatel domáhá „případného“ uložení zákazu plnění smlouvy a to v situaci, kdy zadavateli bude prokázáno, že postupoval v rozporu se zákonem a bude již uzavřena smlouva, Úřad konstatuje následující.
21. Z hlediska posouzení oprávněnosti k podání návrhu - v šetřeném případě návrhu po uzavření smlouvy ve smyslu § 114 odst. 2 zákona, je rozhodným okamžikem okamžik doručení návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele k Úřadu. Právě tímto okamžikem navrhovatel iniciuje přezkum zadávacího řízení (k tomu srov. i § 44 odst. 1 správního řádu, podle kterého je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu), a tímto okamžikem rovněž vymezuje předmět přezkumu zadávacího řízení ze strany Úřadu. Zákon klade jiné požadavky na návrh za situace, kdy směřuje do fáze po uzavření smlouvy, a jiné, je-li jím napadán postup zadavatele v zadávacím řízení před uzavřením smlouvy. Jinými slovy vyjádřeno, nedošlo-li dosud k uzavření smlouvy, jsou zde dány ze zákona jiné podmínky pro návrh, které musí být splněny a Úřadem zkoumány, než za situace, kdy již smlouva uzavřena byla a je postup zadavatele napadán návrhem na uložení zákazu plnění ze smlouvy.
22. Podle § 114 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele.
23. Podle § 114 odst. 2 zákona lze po uzavření smlouvy podat návrh pouze
a) proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení,
b) proti porušení zákazu uzavření smlouvy stanovenému tímto zákonem nebo předběžným opatřením podle § 117 odst. 1, nebo
c) v případě postupu zadavatele podle § 82 odst. 3.
Navrhovatel se může domáhat pouze uložení zákazu plnění smlouvy.
24. Podle § 114 odst. 4 zákona musí být návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2 musí být doručen pouze Úřadu, a to do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 147 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.
25. Podle § 118 odst. 5 zákona Úřad návrh zamítne, pokud
a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2,
b) byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle odstavce 3 nebo naplnění důvodu podle odstavce 4,
c) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo
d) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh.
26. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel dne 1. 8. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. V šetřeném případě Úřad obdržel návrh dne 31. 7. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
27. S ohledem na výše uvedený přehled relevantních ustanovení zákona Úřad konstatuje, že podmínky podání návrhu po uzavření smlouvy upravuje § 114 odst. 2 zákona v návaznosti na § 114 odst. 4 věta druhá zákona. Z dikce ustanovení § 114 odst. 2 zákona vyplývá, že samotný návrh na zákaz plnění ze smlouvy nemůže být podán proti jakémukoli úkonu zadavatele (jak je tomu v případě návrhu podle § 114 odst. 1 zákona za splnění tam stanovených podmínek), nýbrž proti konkrétnímu úkonu zadavatele vztahujícímu se k uzavření smlouvy, a to za splnění dalších podmínek v § 114 odst. 2 zákona. Vzhledem k tomu, že návrh, jímž by měl Úřad rozhodnout o zákazu plnění ze smlouvy, byl podán dne 31. 7. 2015, tedy před samotným okamžikem uzavření smlouvy, nezbývá než konstatovat, že navrhovatel se nemůže domáhat uložení zákazu plnění ze smlouvy, jelikož úkon zadavatele, který podmiňuje samotnou možnost podání návrhu ve smyslu § 114 odst. 2 zákona, nebyl ke dni podání návrhu fakticky proveden.
28. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje následující. V ustanovení § 114 odst. 4 větě druhé zákona jsou pro samotnou přípustnost návrhu na uložení zákazu plnění se smlouvy stanoveny dvě různé, vzájemně ale podmíněné lhůty. Základní lhůta 6 měsíců počíná běžet od okamžiku uzavření smlouvy, zatímco kratší lhůta 30 kalendářních dnů je lhůtou speciální a počíná běžet ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy. Objektivní charakter obou lhůt je nicméně dán tím, že obě počínají běžet od okamžiku, kdy došlo k určité právní skutečnosti, jež je dána pevně stanoveným časovým okamžikem (uzavřením smlouvy, resp. uveřejněním oznámení). Vzájemná podmíněnost těchto lhůt je pak dána tím, že v případě, když zadavatel řádně splní svou zákonnou povinnost uveřejnění oznámení o uzavření smlouvy, je z pohledu přípustnosti návrhu rozhodný právě okamžik tohoto uveřejnění. Toliko v případech, kdy zadavatel nesplní řádně svou zákonnou povinnost uveřejnit oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 147 zákona, a navrhovatel se tak o smlouvě, resp. přesném okamžiku její uzavření nemusí dozvědět, připadá v úvahu možnost navrhovatele iniciovat přezkum u Úřadu ve lhůtě šesti měsíců, přičemž rozhodným okamžikem je zde okamžik uzavření smlouvy. Zákon nicméně nepředpokládá situaci, že navrhovatel podá návrh ve smyslu § 114 odst. 2 zákona před samotným okamžikem uzavření smlouvy, a tedy před samotným „aktivováním“ jedné ze lhůt podle § 114 odst. 4 zákona.
29. Úřad tedy shrnuje, že zákon v § 114 odst. 2 váže právo navrhovatele k podání návrhu jednoznačně na samotnou skutečnost uzavření smlouvy. Od tohoto okamžiku nastává povinnost zadavatele uveřejnit oznámení o uzavření smlouvy, a v případě, že zadavatel tuto povinnost nesplní, naopak nastává možnost navrhovatele iniciovat řízení o přezkumu ve lhůtě 6 měsíců od dne uzavření smlouvy.
30. Pro úplnost pak Úřad konstatuje, že v šetřeném případě navrhovatel nepožadoval nařízení předběžného opatření ve smyslu § 117 odst. 1 písm. a) zákona, jímž by měl Úřad zadavateli uložit zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
31. V šetřeném případě tak Úřadu nezbývá než konstatovat, že v šetřeném případě není navrhovatel osobou oprávněnou k podání návrhu podle § 114 odst. 2 zákona, jelikož nebyla splněná samotná podmínka uzavření smlouvy před podáním návrhu podle § 114 odst. 2 zákona.
32. Úřad považuje na tomto místě za vhodné doplnit, že nejde o nepřípustný formalismus, nýbrž o jasné a logické pravidlo stanovené zákonem, že návrh požadující uložení zákazu plnění smlouvy může být podán až po uzavření smlouvy. V opačném případě by bylo v rozporu se zákonem a i logikou připuštěno, že by navrhovatel fakticky kdykoli v době od zahájení zadávacího řízení do uplynutí doby dle § 114 odst. 4 věty druhé zákona mohl podat návrh, tzn. dokonce jaksi preventivně již v době, kdy např. dochází k hodnocení nabídek, což není přípustné.
33. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona v části týkající se uložení zákazu plnění smlouvy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
34. K části návrhu, směřující proti úkonům zadavatele učiněným v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení a s rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky, Úřad konstatuje následující.
35. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.
36. Jelikož zadavatel dne 1. 8. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, stal se návrh navrhovatele zjevně bezpředmětným, neboť v průběhu správního řízení nastal důvod, v důsledku kterého o návrhu nelze věcně rozhodnout, tzn. nelze jej ani zamítnout ani mu vyhovět. Úřad dodává, že nápravné opatření lze v souladu s ust. § 118 odst. 1 zákona uložit pouze do doby uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
37. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že „[d]ůvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Krajský soud v Brně pak v rozsudku č.j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, s odvoláním na citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu, pak dále konstatoval, že „[b]ezpředmětnost žádosti je tedy nutno vnímat jako stav, kdy jakýmkoli rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele.“ Obdobné závěry pak lze identifikovat rovněž v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 249/2014 ze dne 31. 3. 2015, ve kterém Nejvyšší soud mimo jiné konstatoval, že nelze dovodit povinnost Úřadu vést správní řízení po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tj. poté, co odpadl předmět řízení, kterým je právě trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona a vydat de facto deklaratorní rozhodnutí o tom, zda došlo ke kvalifikovanému porušení povinností zadavatele.
38. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl o zastavení správního řízení v části návrhu směřující proti úkonům zadavatele učiněným v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení a s rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
39. Pro úplnost Úřad dodává, že v šetřeném případě s ohledem na výše uvedené důvody zastavení řízení, nebylo rozhodováno o předmětu řízení resp. o tom, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem a o případném nápravném opatření ze strany Úřadu, nýbrž o procesních otázkách týkajících se podmínek vedení řízení. S ohledem na uvedené Úřad nestanovil účastníkům řízení lhůty podle § 36 správního řádu, ve kterých by měli možnost navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko, resp. vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, jelikož předmětné právo účastníků řízení potažmo povinnost správního orgánu lze vztáhnout toliko k správnímu řízení, jehož výsledkem bude rozhodnutí správního orgánu o předmětu řízení, přičemž jak bylo dovozeno výše, nesplnění procesních podmínek vedení řízení vedlo v šetřeném případě k rozhodnutí o zastavení správního řízení. V této souvislosti pak Úřad dodává, že podmínky vedení řízení zkoumá vždy z úřední povinnosti a v případě, že tyto nejsou splněny, je povinen správní řízení zastavit, přičemž jakékoliv vyjádření účastníka k meritu věci by samotné rozhodnutí o zastavení správního řízení nemohlo nijak ovlivnit.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží:
1. Oblastní nemocnice Příbram, a.s., Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram
2. GSUS absolutní čistota a.s., Příčná 726, 252 19 Rudná
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
