Č. j.: ÚOHS-S0743/2015/VZ-35724/2015/532/KSt
                
                
                 
                
                
                23. října 2015
                
                
                
                
                
                 
                Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil účastník řízení 
                 
                
                
                zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86, 397 11 Písek, 
                
                
                 
                při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce půdního prostoru, střechy a podlah tříd č. 16 a 17 SOŠ A SOU Písek, Komenského 86“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 3. 2015 pod ev. č. 508101,
                vydává dle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento 
                příkaz:
                 
                I.
                Zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86, 397 11 Písek – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že ve veřejné zakázce „Rekonstrukce půdního prostoru, střechy a podlah tříd č. 16 a 17 SOŠ A SOU Písek, Komenského 86“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 3. 2015 pod ev. č. 508101, při vyřizování námitek stěžovatele – STATUS stavební a.s., IČO 46679120, se sídlem Nádražní 998, 396 24 Humpolec, ze dne 10. 7. 2015 postupoval v rozporu s ustanovením § 111 odst. 4 citovaného zákona, když jmenovanému stěžovateli písemně neoznámil, že nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně. 
                II.
                Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86, 397 11 Písek – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, 
                 
                pokuta ve výši 3 000,-  Kč(tři tisíce korun českých).
                Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. 
                 
                ODŮVODNĚNÍ
                1. Zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86, 397 11 Písek[1] – zahájil dne 27. 3. 2015 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce půdního prostoru, střechy a podlah tříd č. 16 a 17 SOŠ A SOU Písek, Komenského 86“ formou otevřeného řízení odesláním oznámení o zakázce, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 3. 2015 pod ev. č. 508101(dále jen „veřejná zakázka“).
                2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 3. 8. 2015 návrh k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky, jehož součástí byla i námitka stěžovatele týkající se spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0743/2015/VZ, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nepostupoval při vyřizování námitek  v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
                3. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
                K výroku I. příkazu
                4. Námitky lze podle § 110 odst. 2 zákona podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.
                5. Podle § 111 odst. 4 zákona zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Tuto skutečnost zadavatel písemně oznámí stěžovateli. Vezme-li stěžovatel námitky zpět, není oprávněn podat ve stejné věci návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.
                6. Podle § 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), ministerstvo umožní na žádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby dodání dokumentů z datové schránky jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do datové schránky této osoby.
                7. Podle § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech dokument dodaný podle § 18a odst. 1 zákona o elektronických dokumentech je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.
                8. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že podáním ze dne 25. 6. 2015 oznámil zadavatel uchazeči – STATUS stavební a.s., IČO 46679120, se sídlem Nádražní 998, 396 24 Humpolec (dále jen „stěžovatel“) – že jmenovaný uchazeč porušil § 82 odst. 4 zákona tím, že nesplnil povinnost poskytnout zadavateli řádnou součinnost k uzavření smlouvy o dílo na realizaci předmětu plnění šetřené veřejné zakázky. Uvedené oznámení bylo stěžovateli doručeno dne 25. 6. 2015. 
                9. Dále Úřad zjistil, že podáním ze dne 10. 7. 2015 podal stěžovatel námitky proti úkonu zadavatele učiněnému v zadávacím řízení šetřené veřejné zakázky, a to proti výše uvedenému oznámení zadavatele ze dne 25. 6. 2015 o ukončení spolupráce se stěžovatelem v rámci jednání o uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky z důvodu údajného neposkytnutí součinnosti při uzavírání smlouvy (dále jen „námitky“). 
                10. Z dokladu o doručení námitek vyplývá, že námitky stěžovatele byly dodány do datové schránky zadavatele dne 10. 7. 2015. Dále z dokladu o doručení námitek vyplývá, že se do datové schránky zadavatele dne 13. 7. 2015 přihlásila oprávněná osoba.  
                11. Jak vyplývá z výše uvedených zjištění, zadavatel doručil dne 25. 6. 2015 stěžovateli oznámení, že s ním ukončuje jednání o uzavření smlouvy na realizaci plnění předmětu veřejné zakázky. Lhůta stanovená pro podání námitek proti jednotlivým úkonům zadavatele činí podle § 110 odst. 2 zákona 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozví.
                12. V šetřené veřejné zakázce tak poslední den 15-ti denní lhůty pro podání námitek připadl na den 10. 7. 2015. Jak vyplývá z dokladu o doručení námitek, námitky stěžovatele byly do datové schránky zadavatele dodány dne 10. 7. 2015, a to ve 20 hodin a 13 minut. 
                13. Dále je z dokladu o doručení námitek zřejmé, že do datové schránky zadavatele se přihlásila oprávněná osoba až dne 13. 7. 2015 v 7 hodin. 
                14. K uvedenému Úřad uvádí, že podle § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech dokument dodaný podle § 18a odst. 1 zákona o elektronických dokumentech je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.
                15. Úřad dále uvádí, že v režimu § 18a zákona o elektronických úkonech si doručují dokumenty fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby mezi sebou navzájem, přičemž se jedná o soukromoprávní způsob komunikace. Dokumenty doručované v režimu § 18a zákona o elektronických úkonech jsou tedy dokumenty, které obsahují soukromoprávní úkon. Takové dokumenty se podle § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech považují za doručené okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.
                16. K tomu Úřad doplňuje, že vztah zadavatele a uchazeče v zadávacím řízení je primárně vztahem soukromoprávním, jak bylo taktéž judikováno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 57/2013 – 40 ze dne 7. 8. 2013. Úkony, které zadavatel a uchazeči o veřejnou zakázku uskutečňují v průběhu zadávacího řízení, jsou tedy považovány za soukromoprávní úkony. Z uvedeného důvodu tedy mezi soukromoprávní úkony patří i úkon podání námitek stěžovatelem proti úkonu zadavatele. 
                17. Jestliže stěžovatel doručuje námitky zadavateli prostřednictvím datové schránky, jsou námitky podle § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech považovány za doručené okamžikem, kdy se do datové schránky zadavatele přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.
                18. V šetřené veřejné zakázce stěžovatel doručil námitky do datové schránky dne 10. 7. 2015, tedy poslední den 15-ti denní lhůty stanovené § 110 odst. 2 zákona. Do datové schránky zadavatele se však oprávněná osoba přihlásila až dne 13. 7. 2015. Den 13. 7. 2015 je tak ve smyslu § 18a odst. 2 zákona o elektronických úkonech třeba považovat za den, kdy byly zadavateli námitky doručeny. Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že stěžovatel doručil zadavateli námitky opožděně. 
                19. Z ustanovení § 111 odst. 4 zákona vyplývá, že zadavatel nerozhoduje o námitkách, které byly podány opožděně. Zadavatel je však podle citovaného ustanovení zákona povinen tuto skutečnost písemně oznámit stěžovateli. 
                20. V šetřené veřejné zakázce však zadavatel svoji zákonnou povinnost nesplnil a stěžovateli písemně neoznámil, že o jím podaných námitkách nerozhoduje, neboť byly podány opožděně. Z podkladů, které má Úřad k dispozici, vyplývá, že zadavatel oznámení o způsobu vyřízení námitek neodeslal ani později. Zadavatel tak při vyřizování námitek stěžovatele postupoval v rozporu s § 111 odst. 4 zákona.
                21. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
                K výroku II. příkazu
                22. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.
                23. Zadavatel se dopustí správního podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 zákona anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.
                24. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
                25. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z návrhu, který obdržel dne 3. 8. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo poté, co zadavatel dne 13. 7. 2015 obdržel námitky stěžovatele, přičemž po obdržení opožděně podaných námitek stěžovateli neoznámil, že o jím opožděně podaných námitkách nerozhoduje. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že k zániku odpovědnosti za spáchání správního deliktu nedošlo.
                26. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
                27. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne  k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
                28. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
                29. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad konstatuje, že postupem zadavatele došlo k porušení práva stěžovatele dozvědět se, jakým způsobem zadavatel vyřídil námitky podané stěžovatelem, v šetřené veřejné zakázce pak z jakého konkrétního důvodu o nich nerozhodl. 
                30. Následkem tohoto postupu zadavatele se stěžovatel nedozvěděl, že zadavatel o jím podaných námitkách nerozhoduje v zákonem stanovené době, protože byly podány opožděně. Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako méně závažný.
                31. Jako polehčující okolnost Úřad při posouzení případu shledal skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě nebyl povinen věcně rozhodnout o námitkách podaných stěžovatelem podle § 111 odst. 1 zákona, ale byl povinen pouze písemně sdělit stěžovateli, z jakého důvodu o jím podaných námitkách nerozhoduje. 
                32. Úřad žádné přitěžující okolnosti spočívající v postupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce neshledal. 
                33. Jde-li o způsob spáchání správního deliktu, Úřad po posouzení případu neshledal žádné relevantní skutečnosti, které by měly být v rámci posouzení výše pokuty v tomto směru zohledněny. 
                34. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, přičemž Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje (podle schváleného rozpočtu Jihočeského kraje na rok 2015 obdrží zadavatel na provoz částku ve výši 14 419 tis. Kč od Jihočeského kraje a dále částku ve výši 58 656 tis. Kč od České republiky – Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže) považovat za likvidační. 
                35. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
                36. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. 
                37. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání správního deliktu přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu, neboť nepochybně k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona došlo. 
                38. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo  3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele. 
                 
                POUČENÍ
                Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
                 
                 
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
                místopředseda
                 
                 
                Obdrží
                Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Písek, Komenského 86, 397 11 Písek
                 
                 
                Vypraveno dne
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                 
                 
                
                
                [1] Zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,  ve znění pozdějších předpisů, neboť je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává Jihočeský kraj, jakožto územní samosprávný celek (viz „Výroční zpráva o činnosti SOŠ a SOU Písek“, která je součástí spisu)