Č. j.: ÚOHS-S0742/2015/VZ-36159/2015/521/KMz
26. října 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jichž se dopustil zadavatel
Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí, příspěvková organizace, IČO 00087408, se sídlem Zahradní 541, 562 01 Ústí nad Orlicí,
v souvislosti se zadáváním části A „ICT vybavení a základní software“ a části B „Stavebnice robotiky a automatizace“ veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Střední školu uměleckoprůmyslovou Ústí nad Orlicí“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě nedatované výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 12. 2013, přičemž oznámení o zadání části A „ICT vybavení a základní software“ předmětné veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 2. 2014 pod ev. č. zakázky 480842 a oznámení o zadání části B „Stavebnice robotiky a automatizace“ předmětné veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 3. 2014 pod ev. č. zakázky 482572,
vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Zadavatel – Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí, příspěvková organizace, IČO 00087408, se sídlem Zahradní 541, 562 01 Ústí nad Orlicí – se dopustil správního deliktu podle§ 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části A „ICT vybavení a základní software“ veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Střední školu uměleckoprůmyslovou Ústí nad Orlicí“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě nedatované výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 12. 2013 nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 11 citovaného zákona, neboť v příloze č. 2 A „Specifikace předmětu pro část A veřejné zakázky“ zadávací dokumentace stanovil při specifikaci 12 ks pracovních stanic – PC včetně monitoru požadavek na dodávku zboží užitím odkazu na obchodní firmu, když požadoval procesor výrobce Intel, ačkoli pro takový postup nebyla splněna žádná z výjimek stanovených zákonem, čímž zároveň nedodržel zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 28. 1. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno – kupní smlouvu na plnění předmětu části A veřejné zakázky.
II.
Zadavatel – Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí, příspěvková organizace, IČO 00087408, se sídlem Zahradní 541, 562 01 Ústí nad Orlicí – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu o části B „Stavebnice robotiky a automatizace“ veřejné zakázky „Dodávka technického vybavení pro Střední školu uměleckoprůmyslovou Ústí nad Orlicí“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě nedatované výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 12. 2013 na profilu zadavatele [http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/6564ce20-e46e-458d-8043-153f03275959] do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy od uzavření smlouvy dne 11. 2. 2014 s obchodní společností MERKUR TOYS s.r.o., IČO 25997386, se sídlem Husova 363, 549 54 Police nad Metují, tedy nejpozději dne 26. 2. 2014, nýbrž až dne 4. 3. 2014.
III.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se zadavateli – Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí, příspěvková organizace, IČO 00087408, se sídlem Zahradní 541, 562 01 Ústí nad Orlicí – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Zadavatel – Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí, příspěvková organizace, IČO 00087408, se sídlem Zahradní 541, 562 01 Ústí nad Orlicí (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil dne 20. 12. 2013 na svém profilu nedatovanou výzvu k podání nabídek na veřejnou zakázku „Dodávka technického vybavení pro Střední školu uměleckoprůmyslovou Ústí nad Orlicí“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejné zakázka“). Předmětnou veřejnou zakázku zadavatel rozdělil na část A „ICT vybavení a základní software“, část B „Stavebnice robotiky a automatizace“, část C „Experimentální sady“ a část D „Obnovitelné zdroje“. Oznámení o zadání části A „ICT vybavení a základní software“ předmětné veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 2. 2014 pod ev. č. zakázky 480842 (dále jen „část A veřejné zakázky“) a oznámení o zadání části B „Stavebnice robotiky a automatizace“ předmětné veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 3. 2014 pod ev. č. zakázky 482572 (dále jen „část B veřejné zakázky“).
2. Zadavatel v bodě [4].1 zadávací dokumentace uvedl, že předmětem plnění části A veřejné zakázky „je dodávka osobních počítačů, kancelářského softwaru a audiovizuálního vybavení učebny“.
3. Zadavatel tamtéž v bodě [4].2 uvedl, že předmětem plnění části B veřejné zakázky „je dodávka robotických stavebnic, stavebnic CNC frézek a sad nástrojů a přípravků pro CNC frézky“.
4. Předpokládanou hodnotu (resp. celkovou maximální hodnotu) veřejné zakázky zadavatel tamtéž v bodě 5. stanovil ve výši 2 716 099 Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota (resp. celková maximální hodnota) části A veřejné zakázky činila 283 140 Kč bez DPH a části B veřejné zakázky 523 140 Kč bez DPH.
5. Z přílohy č. 2 A k zadávací dokumentaci, ve které zadavatel specifikoval předmět plnění části A veřejné zakázky, vyplývá, že zadavatel poptával 12 ks pracovních stanic – PC včetně monitoru, přičemž v této souvislosti požadoval „minimálně dvoujádrový procesor Intel o min. frekvenci 3,4 GHz a cache 3 MB“.
6. Z dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že zadavatel uzavřel dne 28. 1. 2014 s vybraným uchazečem C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, kupní smlouvu na plnění předmětu části A veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva s vybraným uchazečem na část A veřejné zakázky“).
7. Z dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že zadavatel uzavřel dne 11. 2. 2014 s vybraným uchazečem MERKUR TOYS s.r.o., IČO 25997386, se sídlem Husova 363, 549 54 Police nad Metují, kupní smlouvu na plnění předmětu části B veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva s vybraným uchazečem na část B veřejné zakázky“).
8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním části A a části B předmětné veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů a informací obsažených na profilu zadavatele, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0742/2015/VZ, Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Právní posouzení
K právnímu postavení zadavatele
9. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel – Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí, příspěvková organizace – naplňuje definici zadavatele podle zákona.
10. Dle výpisu z obchodního rejstříku ze dne 24. 8. 2015 je zadavatel příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Pardubický kraj, IČO 70892822, se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice-Staré Město, 530 02 Pardubice.
11. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.
12. Na základě této skutečnosti lze konstatovat, že zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele uvedenou v § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek (Pardubický kraj).
Relevantní ustanovení zákona
13. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
14. Podle § 17 písm. w) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
15. Podle § 44 odst. 3 písm. b) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň technické podmínky (§ 45) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.
16. Podle § 44 odst. 11 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či nemá-li sektorový zadavatel na zboží či službu, která je součástí veřejné zakázky, uzavřenou rámcovou smlouvu dle tohoto zákona, nesmí zadávací podmínky, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takových případech vždy výslovně umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.
17. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.
18. Podle § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.
19. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.
20. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
K výroku I. tohoto příkazu
21. Jak již Úřad uvedl výše (viz bod 5. odůvodnění tohoto příkazu), zadavatel v části A veřejné zakázky požadoval dodání PC (včetně monitoru) s minimálně dvoujádrovým procesorem Intel. Vzhledem k tomu, že v šetřené věci je nepochybné, že zadavatel definoval požadavky na procesor mj. odkazem na obchodní firmu Intel, zabýval se Úřad otázkou, zda použití takového odkazu bylo v souladu se zákonem.
22. Úřad nejprve konstatuje, že užití požadavků nebo odkazů na konkrétní firmy (a další, jak je uvedeno v § 44 odst. 11 zákona) v zadávacích podmínkách je obecně zakázáno. Výjimečně lze použití konkrétních požadavků nebo odkazů připustit v případě, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky a takový postup nepovede ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků nebo v případě, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a § 46 zákona dostatečně přesný a srozumitelný. V těchto situacích je zadavatel vždy povinen umožnit pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Pro úplnost Úřad dodává, že § 44 odst. 11 zákona obsahuje další výjimku z obecného zákazu použití konkrétních požadavků nebo odkazů, a to v případě stavebních prací, avšak pouze pokud takový odkaz nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Vzhledem ke skutečnosti, že v šetřené věci (část A veřejné zakázky) se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, nelze aplikaci posledně uvedené výjimky zvažovat.
23. V šetřené věci zadavatel poptával dodání „12 ks pracovních stanic – PC včetně monitoru“. Ze zadávací dokumentace však nevyplývá, že by se mělo jednat o osobní počítače plnící určitou mimořádnou funkci a zároveň s ohledem na povahu zadavatele a vymezení předmětu části A veřejné zakázky v zadávací dokumentaci nelze konstatovat, že by poptávaný předmět plnění části A veřejné zakázky byl natolik specifický, aby odůvodňoval použití odkazu na obchodní firmu Intel jakožto výrobce procesorů.
24. K uvedenému Úřad dále doplňuje, že je obecně známou skutečností, že společnost Intel není jediným výrobcem procesorů, které jsou běžně na trhu dostupné, když rovněž minimálně jeden další výrobce procesorů osobních počítačů je schopen nabídnout obdobné plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž zboží tohoto výrobce bylo nastavením zadávacích podmínek od počátku zadávacího řízení neodůvodněně vyloučeno z hospodářské soutěže.
25. K popisu předmětu plnění části A veřejné zakázky Úřad uvádí, že způsobem stanovení objektivních kritérií při zadávání veřejných zakázek na dodávky osobních počítačů se zabývá příloha k usnesení vlády České republiky ze dne 11. července 2007 č. 763 o Metodice k používání některých všeobecných technických specifikací při zadávání veřejných zakázek na nákup osobních počítačů[1]. Z tohoto dokumentu mimo jiné vyplývá, že výkon procesoru osobních počítačů lze objektivně poměřovat na základě výsledků srovnávacích testů (tzv. „benchmark scores“). Není totiž vyloučeno, že procesor s nižší taktovací frekvencí nebo s menší vyrovnávací pamětí bude v těchto testech dosahovat lepších výsledků, než procesor splňující zadavatelem požadované hodnoty, neboť výkon daného procesoru se odvíjí od konkrétní kombinace jednotlivých charakteristik. Předmět plnění části A veřejné zakázky tak byl objektivně přesně a srozumitelně popsatelný pomocí těchto benchmark scores, tudíž pro vystižení svých potřeb nemusel zadavatel užít odkaz na obchodní firmu Intel.
26. Úřad pro úplnost dodává, že uvedení výrobce procesorů v sobě konzumuje i ostatní parametry, jejichž uvedení by samo o sobě také mohlo být shledáno za rozporné se zákonem (např. stanovení konkrétní taktovací frekvence nebo vyrovnávací paměti).
27. Ačkoli zadavatel umožnil v posledním odstavci čl. 4 zadávací dokumentace použití i jiných, kvalitativně i technicky obdobných řešení (jak mimo jiné vyžaduje § 44 odst. 11 zákona), nelze tuto skutečnost v šetřené věci zohlednit, neboť pokud nejsou naplněny podmínky, za kterých je dle § 44 odst. 11 zákona zadavatel oprávněn užít odkazu na obchodní firmu (což nastalo v šetřeném případě), je uvedení takového odkazu (s důsledkem nezákonného narušení hospodářské soutěže) nezákonné per se, tedy bez ohledu na to, zda zadavatel případně i umožnil použití jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.
28. S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že použití odkazu na obchodní firmu (tj. na výrobce procesorů Intel) nebylo v šetřené věci odůvodněné, přičemž mohlo vést k omezení hospodářské soutěže a nelze tak ani zohlednit skutečnost, že uchazeči o část A veřejné zakázky mohli nabídnout obdobné řešení. Svým postupem zadavatel rovněž mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť není vyloučeno, že by při zákonném vymezení technických podmínek dostal nabídky od jiných uchazečů, přičemž někteří z těchto potencionálních uchazečů mohli nabídnout pro zadavatele výhodnější plnění.
29. Na základě těchto skutečností má Úřad za prokázané, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 44 odst. 11 zákona a naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu uvedeného v § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
30. Jak vyplývá z § 85 odst. 4 zákona, byl zadavatel povinen do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, zde tedy od uzavření smlouvy, uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu. Kupní smlouva na část B veřejné zakázky byla uzavřena dne 11. 2. 2014, lhůta pro splnění této uveřejňovací povinnosti tak uplynula dne 26. 2. 2014. Zadavatel však písemnou zprávu uveřejnil až dne 4. 3. 2014, tj. po 6 dnech od uplynutí zákonem stanovené lhůty.
31. Na základě této skutečnosti má Úřad za prokázané, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 85 odst. 4 zákona a naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K vydání příkazu
32. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
33. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu.
34. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve věci.
K uložení pokuty
35. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
36. Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
37. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení, resp. spáchání správních deliktů umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto příkazu).
38. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 20. 8. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správních deliktů je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 28. 1. 2014, kdy zadavatel uzavřel kupní smlouvu s vybraným uchazečem na část A veřejné zakázky. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo marným uplynutím lhůty pro uveřejnění písemné zprávy o části B veřejné zakázky, tj. dne 27. 2. 2014. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.
39. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
40. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
41. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
42. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).
43. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g).
44. V šetřené věci se zadavatel dopustil jednoho správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Z článku II. odst. 2.1 kupní smlouvy na část A veřejné zakázky vyplývá, že kupní cena byla sjednána ve výši 299 354 Kč s DPH. Horní hranice pokuty, která může být zadavateli uložena až do 10 % ceny zakázky, tak činí po zaokrouhlení 29 935 Kč. Zadavatel se v šetřené věci rovněž dopustil jednoho správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Horní hranice pokuty, která může být zadavateli uložena, tak činí 20 000 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že v šetřené věci lze za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uložit vyšší sankci, a z tohoto důvodu považuje Úřad tento delikt za přísněji trestný.
45. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.
46. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
47. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
48. Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, ovšem nelze konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti.
49. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neuveřejnil v zákonné lhůtě na svém profilu písemnou zprávu o části B veřejné zakázky, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji.
50. Úřad ve prospěch zadavatele v této souvislosti zohlednil jako výrazně polehčující tu okolnost, že zadavatel písemnou zprávu o části B veřejné zakázky dodatečně uveřejnil na svém profilu, a to po 6 dnech od uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad taktéž přihlédl ke skutečnosti, že kupní cena za část B veřejné zakázky byla dle čl. 2.1 kupní smlouvy s vybraným uchazečem na část B veřejné zakázky sjednána ve výši 632 951 Kč s DPH, přičemž samotná veřejná zakázka (jako celek) byla dle výše předpokládané hodnoty zakázkou podlimitní. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.
51. V rámci přitěžující okolnosti Úřad přihlédl k tomu, že se zadavatel dopustil dalšího správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nezákonně vymezil zadávací podmínky, čímž výrazně ovlivnil zadávací řízení již od jeho počátku a zásadně tak omezil hospodářskou soutěž, při samostatném posuzování by tudíž bylo třeba uzavřít, že se jednalo o delikt dosahující vysoké intenzity závažnosti.
52. Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z dokumentu nazvaného „Výroční zpráva o činnosti ve školním roce 2013/2014“ uveřejněného na webových stránkách zadavatele[2] je zřejmé, že celkové vlastní výnosy zadavatele za kalendářní rok 2013 činily 3 126 450 Kč. S ohledem na uvedené nelze považovat uloženou pokutu v žádném smyslu za likvidační nebo nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).
53. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.
54. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 10 000 Kč (tj. při spodní hranici zákonné sazby) vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.
55. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
56. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí, příspěvková organizace, Zahradní 541, 562 01 Ústí nad Orlicí
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] veřejně dostupné na http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/E54B7EFAAB1CED4CC125730E0041E4C8/$FILE/w070711a.0763.pdf - pozn. Úřadu
[2] veřejně dostupné na http://www.sups.cz/soubory/2009/08/Zpráva-2014.pdf - pozn. Úřadu
|
