Č. j.: ÚOHS-S0767/2015/VZ-37551/2015/551/SPo
3. listopadu 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jehož se dopustil účastník řízení
zadavatel – Pardubický kraj, IČO 708 92 822, se sídlem Komenského náměstí 125, 530 02 Pardubice - Staré Město,
v případě veřejné zakázky „Pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu Pardubického kraje“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 2. 4. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 212267,
vydává podle ustanovení § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento
:
I.
Zadavatel – Pardubický kraj, IČO 708 92 822, se sídlem Komenského náměstí 125, 530 02 Pardubice -Staré Město – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku „Pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu Pardubického kraje“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 2. 4. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 212267, a to v zákonné lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když pojistná smlouva s vybraným uchazečem - sdružením, jehož členy byly ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, IČO 455 34 306, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice, Česká pojišťovna a.s., IČO 452 72 956, se sídlem Spálená 75/16, 113 04 Praha 1, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 471 16 617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 639 98 530, se sídlem Budějovická 5, 140 21 Praha 4 (Tč. se sídlem Pobřežní 665/23, 186 00 Praha 8), byla uzavřena dne 28. 8. 2012 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 9. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 13. 11. 2012.
II.
Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Pardubický kraj, IČO 708 92 822, se sídlem Komenského náměstí 125, 530 02 Pardubice - Staré Město - podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele – Pardubický kraj, IČO 708 92 822, se sídlem Komenského náměstí 125, 530 02 Pardubice - Staré Město (dále jen „zadavatel“) – v případě veřejné zakázky „Pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu Pardubického kraje“, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 2. 4. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 212267 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Úřad si od zadavatele na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce. Relevantní části dokumentace o veřejné zakázce tvoří obsah spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0767/2015/VZ.
3. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
K výroku I. tohoto příkazu
4. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem
a) Česká republika,
b) státní příspěvková organizace,
c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
d) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
5. Podle § 10 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na služby rozumí veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.
6. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.
7. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.
8. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
9. Podle čl. II bodu 1 přechodných ustanovení zákona č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „transparentní novela“), se zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů.
10. Podle č. II bodu 2 přechodných ustanovení transparentní novely v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele, která byla zahájena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a která na zadávání veřejných zakázek nebo soutěž o návrh podle čl. II bodu 1 transparentní novely navazují, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
11. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
12. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) citovaného ustanovení zákona se nevztahuje na
a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,
b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.
13. S ohledem na dikci výše citovaného ustanovení § 147a odst. 1 a 2 zákona lze jeho ustanovení uvedená v bodech 10 až 13 odůvodnění tohoto příkazu vztáhnout na pochybení zadavatele shora vymezené ve výroku I. tohoto příkazu.
14. Podle § 2 odst. 2 písm. b) bodu 1 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení, finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na služby činí 5 010 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d) zákona.
15. Zadavatel byl veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona.
16. Zadavatel se nechal ve smyslu § 151 zákona zastoupit při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících s předmětným zadávacím řízením jinou osobou – společností tender pro s.r.o., IČO 283 76 498, se sídlem Ostrov 1, 285 22 Zbraslavice, okres Kutná Hora.
17. Zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo ve smyslu § 26 odst. 1 písm. a) zákona zahájeno dne 30. 3. 2012 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Informačního systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 212267, k jehož uveřejnění došlo dne 2. 4. 2012.
18. Z bodu II.2.1) Oznámení o zakázce „Celkové množství nebo rozsah“ a z bodu 2.1 zadávací dokumentace „Klasifikace předmětu veřejné zakázky“ vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 60 000 000 Kč bez DPH.
19. Zadavatel v bodu 2.1 zadávací dokumentace uvedl, že předpokládaná hodnota odpovídá předpokládané výši celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, neboť zadavatel požaduje uzavření smlouvy na dobu neurčitou.
20. V bodu II.1.5) Oznámení o zakázce „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ a v bodu 2.2 zadávací dokumentace „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadavatel charakterizoval veřejnou zakázku (předmět veřejné zakázky) jako „pojišťovací služby spojené s pojištěním majetku proti vybraným rizikům, s pojištěním odpovědnosti za škodu včetně odpovědnosti za škodu a s pojištěním vozidel Pardubického kraje.“, přičemž bližší vymezení předmětu veřejné zakázky bylo obsaženo v bodu 2.2 zadávací dokumentace, který byl členěn do 2 odstavců - I. Pojištění majetku a II. Pojištění odpovědnosti za škodu.
21. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel uzavřel dne 28. 8. 2012 pojistnou smlouvu č. 8053114128 se sdružením, jehož členy byly ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, IČO 455 34 306, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice, Česká pojišťovna a.s., IČO 452 72 956, se sídlem Spálená 75/16, 113 04 Praha 1, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 471 16 617, se sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 639 98 530, se sídlem Budějovická 5, 140 21 Praha 4[1] (dále jen „vybraný uchazeč), čímž bylo ukončeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Podle § 147a odst. 2 zákona měl zadavatel povinnost uveřejnit smlouvu do 15 dnů, a to nejpozději do 12. 9. 2012.
22. Úřad uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku byla do zákona nově zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2012. Nové povinnosti stanovené veřejným zadavatelům v § 147a zákona, vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, mají za cíl docílit princip transparentnosti zadávání veřejných zakázek, princip veřejné publicity výsledků zadávacích řízení a umožnit veřejný dohled nad hospodárností nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím kontroly průběhu a výsledku zadávacího řízení.
23. Úřad při právním posouzení věci vycházel předně ze znění čl. II bodu 1) přechodných ustanovení transparentní novely, podle něhož se zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Zadáváním se přitom podle § 17 písm. m) zákona rozumí postup zadavatele až do uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení. Žádný další rozsah toto přechodné ustanovení neobsahuje. Proto (samozřejmě s výjimkou čl. II bodu 2 přechodných ustanovení transparentní novely) není možné mít za to, že by nová právní regulace transparentní novely měla jakékoliv další omezení z hlediska rozsahu své regulace. Argumentem a contrario lze tedy konstatovat, že ve smyslu čl. II bodu 1) přechodných ustanovení transparentní novely, touto novelou nemají být regulovány výhradně ty postupy zadavatele podle zákona, jejichž účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do jeho zrušení, zahájené přede dnem 1. 4. 2012. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že při použití jazykového výkladu je nepochybné, že uveřejnění smlouvy, resp. dodatku ke smlouvě, není součástí zadávání ve smyslu § 17 písm. m) zákona.
24. Zadavatel zahájil předmětnou veřejnou zakázku ještě přede dnem 1. 4. 2012, tedy před nabytím účinnosti transparentní novely. Smlouvu na veřejnou zakázku však zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel až po dni 1. 4. 2012, tedy po nabytí účinnosti transparentní novely. Z uvedeného tak vyplývá, že se na zadavatele vztahovala povinnost, stanovená touto novelou zákona, uveřejnit na svém profilu zadavatele uzavřenou pojistnou smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.
25. Úřad při posouzení věci vycházel z údajů přístupných na profilu zadavatele dostupném na internetových stránkách http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/cb2e7b93-c890-4772-af9a-7d0c37d5d6ae (dále jen „profil zadavatele“)[2], z nichž vyplývá, že zadavatel na něm uveřejnil pojistnou smlouvu dne 13. 11. 2012, tedy 77. den po jejím uzavření a 62. den po marném uplynutí zákonné lhůty k jejímu uveřejnění.
26. Pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatku), jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatku), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v poslední řadě její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy (případně uzavření změny či dodatku smlouvy). Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, tak nedodrží povinnost stanovenou v § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona. Jinými slovy, i nedodržení zákonem stanovené lhůty, jak tomu je v šetřeném případě, má za následek porušení zákona. Ani jedna z výjimek uvedených v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona se přitom v tomto případě na zadavatele, resp. jím zadávanou veřejnou zakázku, nevztahuje.
27. Z dikce zákona jasně vyplývá, že je zadavatel povinen na svém profilu uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 28. 8. 2012 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky s cenou vyšší než 500 000 Kč bez DPH a současně se na něho nevztahují výjimky z uveřejňovací povinnosti stanovené v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona, byl povinen příslušnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnit, a to ve lhůtě do 12. 9. 2012, k čemuž však nedošlo.
28. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona, neboť nesplnil povinnost uveřejnit pojistnou smlouvu uzavřenou na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele, a to do 15 dnů od jejího uzavření, a proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení sankce
29. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.
30. Správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku ve lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, když byla pojistná smlouvy s vybraným uchazečem uzavřena dne 28. 8. 2012 a zákonná lhůta pro její uveřejnění na profilu zadavatele marně uplynula dne 12. 9. 2012, přičemž zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až dne 13. 11. 2012.
31. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění zákona č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který je na posuzovaný případ nutné aplikovat, poněvadž je pro pachatele příznivější, zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
32. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod zejména z toho důvodu, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na to tedy Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 21. 8. 2014. Smlouva na veřejnou zakázku byla zadavatelem uzavřena dne 28. 8. 2012 a zákonná lhůta pro uveřejnění uzavřené smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele uplynula dne 12. 9. 2012, přičemž zadavatel uzavřenou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 13. 11. 2012. Z výše uvedeného vyplývá, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo, přičemž v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
33. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.
34. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě, přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.
35. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 147a odst. 1 a 2 zákona explicitně vyplývá povinnost uveřejnit celé znění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků uzavřené s vybraným uchazečem na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku uzavřenou s vybraným uchazečem uveřejnil opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 15denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.
36. Následkem tohoto jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se, a to na seznámení včasném, s konečným zněním smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku a na kontrole obsahu takové smlouvy a jejího souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jakož i obecně zájmu na ochraně principu veřejné publicity informací o průběhu a výsledku zadávání veřejné zakázky. Neuveřejnění předmětné smlouvy, resp. její neuveřejnění v zákonem stanovené lhůtě mohlo způsobit pochybnosti některých subjektů, zda zadávací řízení proběhlo zcela transparentně. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění smlouvy nemohlo mít jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou kontrolu jejího průběhu v rámci předmětné veřejné zakázky.
37. Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnosti, že zadavatel uveřejnil smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele až 77. den po ukončení zadávacího řízení, resp. až 62. den po marném uplynutí zákonné lhůty. Ze strany zadavatele tedy došlo k více než čtyřnásobnému překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem na platném profilu zadavatele.
38. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že se zadavatel dopustil předmětného pochybení uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu v době, kdy povinnost uveřejňovat smlouvy byla zcela novou povinností, která byla včleněna do zákona s účinností od 1. 4. 2012, přičemž bezprostředně po této novele zákona byla veřejnost seznamována s různými právními názory, jak předmětné ustanovení zákona vykládat, tedy, zda se mají smlouvy uveřejňovat podle nové úpravy zákona platné od 1. 4. 2012, ačkoliv zadávací řízení bylo zahájeno před tímto datem. Tato skutečnost, dle názoru Úřadu, snižuje míru závažnosti zadavatelova jednání.
39. Jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu dále tu skutečnost, že zadavatel si byl vědom své zákonné povinnosti a předmětnou smlouvu na veřejnou zakázku uveřejnil na profilu zadavatele dodatečně dne 13. 11. 2012, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětná smlouva nebyla do zahájení tohoto správního řízení uveřejněna vůbec.
40. Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 zohlednil rovněž i skutečnost, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí uplynuly přibližně 3 roky, neboť jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
41. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Na základě údajů uvedených ve výroční zprávě o hospodaření za rok 2014 zveřejněné na internetových stránkách zadavatele (https://www.pardubickykraj.cz/vyrocni-zpravy-pk), z její části „Výkaz zisku a ztráty“, Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.
42. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 2 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.
43. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole,604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
JUDr. Josef Chýle, Ph.D.
místopředseda
Obdrží
Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, 530 02 Pardubice-Staré Město
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Tč. se sídlem Pobřežní 665/23, 186 00 Praha 8.
[2] Uvedený profil zadavatele je profilem předchozím (původním), na který bylo v rámci aktuálního profilu zadavatele (https://zakazky.pardubickykraj.cz) odkázáno a byl tak ve smyslu § 8 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, v platném znění, zajištěn nepřetržitý přístup ke všem dokumentům a informacím, které byly na původním profilu zadavatele uveřejněny.
|
