Č. j.:ÚOHS-R377/2014/VZ-39453/2015/322/DRu
                
                
                 
                
                
                16. listopadu 2015
                
                
                
                
                 
                
                 
                V řízení o rozkladu ze dne 29. 10. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže  dne 31. 10. 2014 navrhovatelem – 
                 
                
                
                SYNERGY SOLUTION s.r.o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha – Žižkov,
                
                
                 
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S694/2014/VZ-22447/2014/512/MHr ze dne 22. 10. 2014 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
                 
                
                
                Město Dačice, IČO 00246476, se sídlem Krajířova 27, 380 01 Dačice – Dačice I,
                
                
                 
                učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka zemního plynu pro město Dačice, příspěvkové organizace města Dačice a organizace, které město Dačice ovládá“  ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 20. 6. 2014 a uveřejněním na profilu zadavatele dne 24. 6. 2014, 
                 
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád,  ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: 
                 
                Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S694/2014/VZ-22447/2014/512/MHr ze dne 22. 10. 2014
                 
                p o t v r z u j i
                a podaný rozklad
                 
                z a m í t á m.
                 
                 
                ODŮVODNĚNÍ
                I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.Dne 21. 8. 2014 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“)  příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – SYNERGY SOLUTION s.r.o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha – Žižkov (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele – Město Dačice, IČO 00246476, se sídlem Krajířova 27, 380 01 Dačice – Dačice I., (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka zemního plynu  pro město Dačice, příspěvkové organizace města Dačice a organizace, které město Dačice ovládá“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 20. 6. 2014 a uveřejněním na profilu zadavatele dne 24. 6. 2014 (dále jen „veřejná zakázka“).
                2.Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle   § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 8. 2014 o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky. 
                3.Ze zadávacího řízení veřejné zakázky byl navrhovatel zadavatelem vyloučen z důvodu neprokázání splnění kvalifikačních předpokladů. Vzhledem k tomu, že kvalifikaci požadovanou zadavatelem nebyl navrhovatel schopen prokázat v plném rozsahu, předložil ohledně splnění technických kvalifikačních předpokladů zadavateli čestné prohlášení subdodavatele o tom, že splňuje základní, profesní a technické kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem a smlouvu o spolupráci ze dne 14. 07. 2014 (dále jen „smlouva  o spolupráci“) s obchodní společností LAMA energy a.s., IČO 28262026, se sídlem Gudrichova 763, 747 41 Hradec nad Moravicí (dále jen „subdodavatel“), která však  dle zadavatele nenaplňovala požadavky stanovené zákonem. 
                II. Napadené rozhodnutí
                4.Dne 22. 10. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S694/2014/VZ-22447/2014/512/MHr  (dále jen „napadené rozhodnutí“).
                5.Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona.
                6.V odůvodnění výroku napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že smlouva o spolupráci tak,  jak ji předložil navrhovatel ve své nabídce, nesplňuje požadavky § 51 odst. 4 písm. b) zákona, neboť z ní nevyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel disponovat v rámci plnění předmětu veřejné zakázky.
                III. Námitky rozkladu
                7.Dne 22. 10. 2014 bylo napadené rozhodnutí doručeno navrhovateli. Dne 29. 10. 2014 byl Úřadu doručen v zákonné lhůtě rozklad navrhovatele z téhož dne proti výroku napadeného rozhodnutí (dále jen „rozklad“). Z toho vyplývá, že rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
                8.Navrhovatel rozkladem opakovaně namítá, že se zadavatel dopustil porušení zákona,  když při posuzování prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů neuznal předloženou smlouvu o spolupráci, ačkoli tato smlouva splňovala náležitosti stanovené § 51 odst. 4 písm. b) zákona, neboť z ní jednoznačně vyplýval závazek subdodavatele „k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí  či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona“.
                9.Dle navrhovatele byla veřejná zakázka ve smlouvě o spolupráci jednoznačně konkretizována a nemohly vzniknout pochybnosti, k jakému plnění se subdodavatel vůči navrhovateli zavázal. Obsah závazku a objem prací byl dle navrhovatele ve smlouvě o spolupráci stanoven ve vztahu k požadavkům zadavatele na splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona v plném rozsahu, jinými slovy tak, že subdodavatel byl zavázán poskytnout vše,  co nebyl zadavateli schopen poskytnout sám navrhovatel, a k čemuž subdodavatel svolil, když prokázal zadavateli splnění kvalifikačních předpokladů namísto navrhovatele. 
                10.Navrhovatel dále namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí neuvedl, v čem by měl být závazek subdodavatele nejednoznačný a zaměnitelný. Navrhovatel odkazuje na závěry blíže neurčené konstantní judikatury, že obsah smlouvy může být určen i odkazem na právní předpis nebo jinou dokumentaci a namítá, že zadavatel není oprávněn nad rámec zákona svévolně rozšiřovat požadavky na obsahové náležitosti subdodavatelské smlouvy podle § 51 odst. 4 písm. b) zákona. 
                11.Navrhovatel dále odkazuje na § 574 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a trvá na svém názoru, že smlouva  o spolupráci je určitá, jasná a srozumitelná. 
                Závěr rozkladu
                12.Navrhovatel požaduje, aby Úřad napadené rozhodnutí zrušil.
                IV. Řízení o rozkladu
                13.Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
                Stanovisko předsedy Úřadu
                14.Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost  v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
                15.Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že návrh navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření  podle § 118 odst. 1 zákona, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.
                V. K námitkám rozkladu
                16.Podle § 17 písm. i) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí subdodavatelem osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva.
                17.Podle § 50 odst. 1 písm. b) zákona je kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky dodavatel, který splní profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona. Podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona je kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky dodavatel, který splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona.
                18.Podle § 51 odst. 4 písm. b) zákona pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona  v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit mimo jiné smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona. 
                19.Nejprve obecně uvádím, že ze znění zákona vyplývá, že existují dvě skupiny subdodavatelů. První skupinou jsou subdodavatelé, kterými dodavatel prokazuje část kvalifikace, kterou není schopen prokázat vlastními prostředky, druhou skupinu pak tvoří subdodavatelé,  jejichž kvalifikaci dodavatel k prokázání splnění kvalifikace v zadávacím řízení nevyužívá a tito budou pouze plnit část předmětu veřejné zakázky. Je pak věcí dodavatele, který se účastní zadávacího řízení, zda prokáže splnění části kvalifikace sám nebo prostřednictvím subdodavatele, se kterým má uzavřenou smlouvu. Je-li část kvalifikace prokazována prostřednictvím subdodavatele (jak je tomu v tomto správním řízení), je dodavatel povinen předložit zadavateli v souladu s § 51 odst. 4 zákona smlouvu uzavřenou s tímto subdodavatelem, která bude zavazovat subdodavatele k plnění příslušné části veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém prokazoval splnění kvalifikace namísto dodavatele. V tomto směru zákon pamatuje na to, aby se subdodavatel dodavateli smluvně zavázal, že za něj splní část předmětu veřejné zakázky, popř. poskytne věci či práva, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky s tím, že odpovědnost za toto plnění subdodavatele leží na dodavateli.
                20.Pokud tedy dodavatel přistoupí k prokazování části kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, musí zadavatel posoudit nejen splnění kvalifikačních předpokladů jako takových, ale i to, zda subdodavatelská smlouva splňuje požadavky § 51 odst. 4 zákona. 
                21.V tomto správním řízení je sporu o splnění obsahových náležitostí smlouvy o spolupráci,  jíž prokazoval navrhovatel jako uchazeč o veřejnou zakázku chybějící část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 51 odst. 4 písm. b) zákona.
                22.Z článku I. smlouvy o spolupráci vyplýval závazek subdodavatele „k poskytnutí plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona“. Z obsahu vzájemných závazků smluvních stran v článku II. smlouvy o spolupráci pak vyplývalo, že „smluvní strany jsou zavázány společně a nerozdílně vůči zadavateli veřejné zakázky a třetím osobám z jakýchkoli právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky  i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících u veřejné zakázky“. Další určení vzájemných práv a povinností smlouva o spolupráci neobsahovala a zadavatel tak dospěl k závěru, že smlouva o spolupráci tak, jak byla uchazečem podána, je z hlediska požadavků zákona na určení subdodavatelského plnění nedostatečná a nezbylo mu než navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit pro nesplnění požadované kvalifikace, neboť podle dokumentů předložených navrhovatelem vycházel z nezpochybnitelného předpokladu, že navrhovatel část kvalifikace prokazoval prostřednictvím subdodavatele na základě smlouvy o spolupráci nenaplňující požadavky zákona. 
                23.Stěžejní námitkou navrhovatele je pak tvrzení, že ze smlouvy o spolupráci jednoznačně vyplýval závazek subdodavatele „k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona“.
                24.Úřad v odstavci 43. odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl, že z § 51 odst. 4 písm. b) zákona vyplývá, že subdodavatelská smlouva (pakliže je subdodavatelem prokazována část kvalifikace) musí obsahovat jednoznačně, určitě a srozumitelně vyjádřený závazek subdodavatele ke stanovenému rozsahu plnění. 
                25.V tomto smyslu se k požadavku § 51 odst. 4 písm. b) zákona na obsahové náležitosti smlouvy uzavřené se subdodavatelem vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 57/2013-90  ze dne 6. 10. 2014, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015. Krajský soud v Brně zde dospěl k závěru, že „aby smlouva mezi uchazečem a jeho subdodavatelem vyhověla požadavku § 51 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, musí z ní vyplynout konkrétní závazek subdodavatele, jenž spolehlivě dokládá reálnou míru participace subdodavatele  na samotném plnění, jež je veřejnou zakázkou (tj. míru přímého podílu subdodavatele na realizaci plnění), nebo konkrétní závazek subdodavatele, jenž spolehlivě dokládá reálné poskytnutí věcí či práv, s nimiž je dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a jeho natolik přesný popis, aby bylo možno pro prokázání kvalifikace posoudit skutečný a konkrétní podíl subdodavatele na veřejné zakázce realizované uchazečem“. 
                26.Krajský soud v Brně zde dále uvedl, že „je zapotřebí spolehlivě doložit,  v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat faktickou participací svého subdodavatele, jež pak bude souviset s jeho odbornými (technickými) nebo ekonomickými schopnostmi v rámci plnění veřejné zakázky, a v čem bude taková participace spočívat, popř. v jakých ohledech, ve vztahu k jakým částem veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat věcmi či právy subdodavatele, a o jaké věci či o jaká práva půjde. Jen tak může mít zadavatel najisto postaveno, že jeho požadavky, které se promítly do zadávacích podmínek, ať už jde o požadavky odborného charakteru či charakteru ekonomického, uchazeč ve skutečnosti splňuje a je tak dle představ zadavatele také skutečně způsobilý předmět veřejné zakázky splnit“.
                27.Jsem toho názoru, že nic z výše uvedeného z navrhovatelem a subdodavatelem koncipované smlouvy o spolupráci nevyplývá. Reálná míra participace subdodavatele na plnění předmětu veřejné zakázky ani konkrétní závazek subdodavatele dokládající reálné poskytnutí věcí  či práv, s nimiž měl být navrhovatel oprávněn v rámci plnění veřejné zakázky disponovat, nejsou na žádném místě smlouvy o spolupráci zakotveny.  
                28.Jestliže z § 51 odst. 4 písm. b) zákona plyne, že dispozici s plněním, popř. s věcmi či právy, jichž je ke splnění kvalifikace třeba, musí uchazeč prokázat nejméně v rozsahu, v jakém jimi má být kvalifikace prokázána, pak především musí být takto prokazován obsah i rozsah  (aby bylo možno posoudit, zda jde o rozsah nejméně takový, v jakém má být kvalifikace určitého obsahu prokazována). Obecnými formulacemi, z nichž nemůže být postaveno najisto, jaké konkrétní plnění nebo jaké věci či práva mají být poskytovány, nemůže být prokázán žádný jejich konkrétní obsah ani rozsah, a tedy takové obecné formulace nevyhovují požadavku podle § 51 odst. 4 písm. b) zákona. 
                29.Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015, kterým byl potvrzen výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013-90  ze dne 6. 10. 2014, konstatoval, že „smyslem subdodavatelského způsobu prokazování kvalifikace je tedy umožnit zásadně vhodnému a kompetentnímu dodavateli pouze doplnit vlastní kvalifikační předpoklady dílčími kvalifikačními předpoklady v určitých specifických segmentech, které splňuje jeho subdodavatel. Pokud podle shora citovaného ustanovení zákona o veřejných zakázkách má ze subdodavatelské smlouvy vyplývat „závazek subdodavatele“, je primárně třeba, aby subdodavatelská smlouva vůbec obsahovala nějakou jasně vymezenou kvalifikační dovednost (schopnost, licenci, zkušenost) a reálný platný závazek k jejímu plnění. Subdodavatelská smlouva proto vždy musí splňovat minimálně obecné požadavky na platnost právních úkonů. To znamená, že kromě obecných požadavků na platnost právního úkonu musí subdodavatelská smlouva být dostatečně určitá  a srozumitelná. Mimo těchto minimálních požadavků je však třeba trvat také na tom, aby formulace takové smlouvy byla natolik konkrétní, že z ní bude zřejmé, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím subdodavatele. Uvedený požadavek je dán tím, že subdodavatelská smlouva tvoří právní základ pro doplnění kvalifikace dodavatele v chybějícím rozsahu subdodavatelem. To jasně vyplývá i z dikce shora citovaného § 51 odst. 4 písm. b) zákona o veřejných zakázkách, podle které ze subdodavatelské smlouvy má vyplývat závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem (případně k poskytnutí věcí či práv), a to „alespoň v rozsahu v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d)“. 
                30.Závazek subdodavatele uvedený v článku I. smlouvy o spolupráci odpovídá ad litteram znění § 51 odst. 4 písm. b) zákona. Z takto neurčitě formulované smlouvy o spolupráci nelze dovodit závazek subdodavatele k plnění některé jasně vymezené kvalifikační dovednosti.  Ze smlouvy o spolupráci tak nevyplývá, jaká část kvalifikačních předpokladů má být zadavateli prokázána prostřednictvím subdodavatele.
                31.Navrhovatel rozkladem namítá, že ze smlouvy o spolupráci plyne jednoznačný závazek subdodavatele k poskytnutí navrhovateli všeho, co není zadavateli schopen poskytnout sám navrhovatel, k čemuž subdodavatel svolil, když prokázal zadavateli splnění kvalifikačních předpokladů namísto navrhovatele. Tvrzený rozsah plnění má vyplývat z dikce „(…) alespoň v rozsahu (…)“, což dle navrhovatele nevyžaduje bližší konkretizaci.
                32.Úřad k tomu v odstavci 48. odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl,  že „navrhovatel v subdodavatelské smlouvě zjednodušeně uvedl, že subdodavatel bude vykonávat práce v rozsahu, v jakém bude prokazovat kvalifikaci, a zároveň bude prokazovat kvalifikaci v rozsahu, v jakém bude vykonávat práce na veřejné zakázce, přičemž Úřad konstatuje, že takováto argumentace kruhem nepředstavuje jasný, určitý a srozumitelný závazek subdodavatele“.
                33.Jak bylo uvedeno výše, bylo povinností navrhovatele předložit zadavateli smlouvu  o spolupráci ve znění, které by zavazovalo subdodavatele k provedení příslušné části veřejné zakázky, a to nejméně té části, pro kterou prokazoval splnění kvalifikace namísto navrhovatele. Prostým přepisem znění zákona však nemohly být požadavky zákona na konkretizaci plnění předmětu smlouvy o spolupráci naplněny. 
                34.K námitce navrhovatele, že Úřad v napadeném rozhodnutí neuvedl, s čím by bylo možno závazek subdodavatele zaměnit, odkazuji na odstavec 51. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zde Úřad konstatoval, že „v šetřeném případě však není možné  ze subdodavatelské smlouvy dovodit konkrétní objem prací, ani jejich obsahovou náplň, které by mohl jak zadavatel, tak Úřad, porovnat s rozsahem prokázání splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatele. Tyto charakteristiky závazku subdodavatele není možné dovodit ani z ostatních článků smlouvy o spolupráci“. Úřad se tak k otázce zaměnitelnosti obsahu a objemu prací poskytnutých subdodavatelem výslovně vyjádřil a tuto námitku navrhovatele tak považuji za nedůvodnou.
                35.S ohledem na výše uvedené a s ohledem na závěry vyslovené Krajským soudem v Brně  a Nejvyšším správním soudem ve výše odkazovaných rozsudcích, považuji za správné konstatování Úřadu uvedené v odstavci 51. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že přestože navrhovatel prokazoval splnění technického kvalifikačního předpokladu seznamem významných dodávek plynu subdodavatelem, je formulace závazku subdodavatele v čl. I smlouvy o spolupráci neurčitá a nejednoznačná a není dostatečně konkrétně specifikován závazek, kterého se má právní jednání subdodavatele týkat. 
                36.S ohledem na výše uvedené považuji námitku navrhovatele, že smlouva o spolupráci splňuje minimální náležitosti § 51 odst. 4 písm. b) zákona, neboť z ní jednoznačně a bez jakýchkoli pochybností vyplývá závazek subdodavatele, za nedůvodnou.
                37.Navrhovatel v rozkladu bez dalšího odkazuje na § 574 občanského zákoníku. S tímto ustanovením však navrhovatel nespojuje žádnou konkrétní námitku, která by měla být vypořádána. Pokud bylo úmyslem navrhovatele zdůvodnit platnost smlouvy o spolupráci z pohledu občanského zákoníku, uvádím, že toto nebylo předmětem sporu ve věci řešené v tomto správním řízení.
                38.Z uvedených důvodů považuji právní závěry Úřadu ohledně požadavků na podobu smlouvy  o spolupráci za správné a na tyto závěry plně odkazuji. Napadené rozhodnutí je nejen věcně správné, ale také se vypořádává s otázkou, v jaké podobě by měl být v subdodavatelské smlouvě formulován závazek subdodavatele k plnění veřejné zakázky, případně jakým způsobem by měl být upraven závazek k poskytnutí věci či práv, s nimiž má být dodavatel oprávněn disponovat. 
                VI. Závěr
                39.Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem  a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
                40.Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu napadeného rozhodnutí, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
                 
                POUČENÍ
                Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.
                 
                otisk úředního razítka
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Ing. Petr Rafaj
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                 
                Obdrží:
                1.Město Dačice, se sídlem Krajířova 27, 380 01 Dačice – Dačice I.
                2.SYNERGY SOLUTION s.r.o., se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha – Žižkov
                 
                 
                Vypraveno dne: 
                viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
                 
                
                
                [1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.